Zábřeh na Moravě (nádraží)

Zábřeh na Moravě je železniční stanice ve městě Zábřeh na adrese U Nádraží 6, 789 01 Zábřeh. Nachází se na severozápadně od Olomouce v okrese Šumperk v Olomouckém kraji. Leží v km 41,345 železniční trati Česká Třebová - Přerov, ze které ve stanici odbočuje trať do Šumperka.

Historie

Stanice byla zprovozněna spolu s celým úsekem Olomouc - Praha Severní státní dráhy průjezdem slavnostní soupravy 20. srpna 1845, výstavba probíhala od roku 1843. +more Lokomotivu řídil spoluautor plánů trati inženýr Jan Perner. Budovu postavil architekt A. D. Fleischmann v empírovém slohu. Společnost Severní státní dráha byla roku 1854 privatizována a trať převzala Rakouská společnost státní dráhy (StEG).

V roce 1871 byla otevřena trať ve směru na Šumperk společnosti Šumpersko-sobotínská dráha, ta byla roku 1872 převedena pod Moravskou pohraniční dráhu, která byla zestátněna v roce 1895. Roku 1909 byla StEG zestátněna a provozovatelem se staly Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po vzniku samostatného Československa přešla stanice pod Československé státní dráhy. +more Roku 1959 byl přes stanici zahájen pravidelný provoz vlaků elektrické trakce (soustava 3 kV DC).

Generální rekonstrukce železniční stanice proběhla v rámci renovace úseku Česká Třebová - Olomouc v letech 2005-2006. Nádraží leží na Prvním železničním koridoru s maximální traťovou rychlostí 160 km/h.

Popis

Stanice Zábřeh na Moravě byla zařazena do kategorie III. třídy. +more Ležela v katastrálním území Ráječek a Skaličky. Architekt Anton Jüngling navrhl výpravní budovu v empírovém slohu, která byla spojovacím krčkem s čekárnami spojena se zděnou nástupištní dvoukolejnou halou. Naproti přes koleje umístil točnu a vodárnu s objekty remíz prodlouženou obytnými křídly. V blízkosti výpravní budovy stavitelé trati bratři Kleinové postavili skladiště, které mělo vlastní vlečku. V přednádraží naproti výpravně postavil rájecký podnikatel František Polívka zájezdní hostinec. Ve stanici byly postaveny ještě dřevěné kůlny a v přednádraží poštovní stáje. V roce 1927 bylo sneseno původní skladiště a vybudováno nové na straně výpravny ve směru na Olomouc. Přestavbou přednádraží byla snesena budova hostince a na jejím místě je parkovací plocha a zastávky autobusů. Vzniklou proluku zaplňuje nová prosklená odbavovací hala se skleněnou hodinovou věží.

Výpravní budova 1626/6

Výpravní budovu podle plánů Antona Jünglinga začala v roce 1843 stavět firma A. D. +more Fleischmanna a byla dokončena v roce 1845. Empírová zděná jednopatrová budova výpravny měla půdorys obdélníku a byla kryta valbovou střechou. V uliční straně vystupoval středový rizalit členěný čtyřmi toskánskými pilastry, na kterých byla posazena konzolová volutová římsa nízké atiky. Fasáda byla členěna pásovou rustikou a devíti okenními osami. Okna v přízemí byla obdélná ukončená půlkruhovým záklenkem, v patře okna obdélná. V budově byl vestibul a byly zde umístěny dopravní kanceláře, poštovní kancelář s bytem a v patře byly dva byty a garsonka. Z vestibulu cestující procházeli spojovacím traktem, ve kterém po stranách byly čekárny, do zděné nástupní haly. Chodba mezi čekárnami byla osvětlena světlíkem ve hřebeni střechy. Hala byla 74 m dlouhá a 11 m široká krytá sedlovou střechou. Ve štítových stranách byly vysoké vjezdové portály s obloukovým zakončením a v podélných stranách byly zděné pilíře spojené patnácti oblouky. Nástupištní hala byla snesena v roce 1871, kdy byla budována železnice do Sobotína. Podél výpravní budovy byla postavena podélná nástupištní veranda s pultovou střechou. Ve výpravně byla upravena kancelář pošty a byt na čekárny. Poštovní úřad byl přestěhován do Kleinova skladiště. V roce 1927 byla výpravna rozšířena o přízemní přístavby na obou stranách, ve kterých byla umístěna restaurace a čekárny 2. a 3. třídy. Také byla provedena přestavba vnitřku budovy. Autorem přestavby byl Josef Hockeborn, stavitelem byl Hynek Janů z Moravského Zábřehu. Při přestavbě došlo k potlačení původní architektury, byl zachován rizalit.

Při rekonstrukci prvního železničního koridoru došlo k přehodnocení chráněných budov zábřežského nádraží a budova hostince a pošty byla snesena. Na jejím místě vznikly plochy autobusových zastávek a parkoviště a v proluce byla postavena prosklená odbavovací hala s prosklenou hodinovou věží v nároží. +more Projekt rekonstrukce a adaptace budovy výpravny vypracoval architekt Miloslav Tempír.

Vodárna, remízy a obytná křídla čp. 16276/4

Naproti výpravně Anton Jüngling umístil multifunkční stavbu. Patrový objekt obdélného půdorysu byl 54 m dlouhý a zastřešený valbovou střechou. +more Ve střední části byla umístěna vodárna se zásobníkem v patře a ohřívačem v přízemí. V přízemní přístavbě byla studna a čerpadlo. Voda byla přiváděna k vodním jeřábům, které byly umístěny před průčelím výpravny. Po stranách vodárny symetricky vystupovaly lokomotivní remízy v podobě rizalitu. Půlkruhově ukončené remízy, každá se dvěma stáními s půlkruhově ukončenými vjezdy, měly koleje kolmo ke kolejišti a vjíždělo se na ně z točny. K remízám byla přistavěna jednopatrová tříosá křídla. Vodárna byla na přelomu šedesátých a sedmdesátých let 19. století Společností státní dráhy nahrazena novou vodárnou a komplex budov byl adaptován na obytný dům, ten je památkově chráněn. Nová šestiboká patrová vodárna byla postavena v roce 1865 u olomouckého zhlaví. Voda byla čerpána z řeky Moravská Sázava a z vodárny bylo potrubím dopravováno ke čtyřem vodním jeřábům. V roce 1993 byla vodárenská věž snesena.

Skladiště bratří Kleinů čp. 1628/2

V těsné blízkosti výpravní budovy postavili Kleinové velké skladiště, ke kterému vedly dvě vlečkové koleje. Skladiště bylo zděná budova s valbovou střechou, bylo v empírovém stylu shodně s výpravnou. +more Protože budova byla postavena ve svahu, jevila se z přednádraží jako patrová a od kolejí jako přízemní. V budově byly klenuté stropy a mimo skladových prostor také stáje pro dvanáct párů koní, nocležna a byt pro úředníka sobotínských železáren. Výstavbou železnice ze Zábřehu do Sobotína bylo skladiště adaptováno pro potřeby vzniklé dráhy a poštovního úřadu, který byl přemístěn z rekonstruované výpravny. Ve skladišti se nacházely sklady zboží, pošta, byty pro drážní zaměstnance, nocležna a sklad traťmistra. Při rekonstrukci prvního koridoru bylo Kleinovo skladiště adaptováno pro potřebu železnice a jeho vnější vzhled obnoven podle dobové dokumentace (obnova členění, kamenných prvků, okenní výplně). Úpravu přednádražního prostoru a Kleinova skladu vypracovala firma Moravia Consult Olomouc, hlavním inženýrem projektu byl Zdeněk Šudřich a ing. arch. Milan Obenaus.

Zájezdní hostinec

Hostinec zájezdního typu byl postaven v přednádraží mezi výpravnou a skladem Kleinů v době výstavby nádraží. Sloužil formanům, kteří dopravovali zboží od železnice do Šumperka a železářské výrobky ze sobotínských železáren do Kleinova skladiště. +more Zájezdní hostinec tvořily dvě jednopatrové budovy postavené na půdorysu obdélníku, které spolu svíraly tupý úhel. Budova hostince se sedlovou eternitovou střechou byla přízemní, uprostřed byl vstup s pěti okenními osami ve štítovém průčelí, které bylo ukončeno hlavní obíhající římsou a pokračovalo trojúhelníkovým štítem se dvěma obdélnými okny. Fasády byly zdobeny pásovou rustikou, která se skládala z širších a užších pásů. Širší pásy byly děleny stejnými obdélníky a užší pásy byly děleny čtverci. Druhou budovou byla kolna, která měla sedlovou střechu a sedm okenních os a na štítové jednu. V trojúhelném štítu bylo obdélné okno ukončené půlkruhovým záklenkem. V dvorním průčelí bylo v přízemí sedm vjezdů se segmentovým ukončením.

Budovy restaurace byly památkově chráněny až do roku 1988.

Reference

Literatura

BOROVCOVÁ, Alena. Z Vídně na sever: Dvě páteřní železniční tratě České republiky, 2016. 208 s. . S. 199.

Externí odkazy

[url=https://ekolist. cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/ceske-drahy-spolecne-s-partnery-uvedly-do-provozu-modernizovany-zeleznicni-uzel-zabreh-na-morave]Článek o rekonstrukci stanice (2006)[/url] * [url=https://www. +morecd. cz/stanice/zabreh-na-morave/5435502]Profil stanice na stránkách Českých drah[/url].

Kategorie:Železniční stanice v okrese Šumperk Kategorie:Železniční stanice otevřené v roce 1845 Kategorie:Postaveno v Česku 1845 Kategorie:Železniční trať Česká Třebová - Přerov Kategorie:Železniční trať Zábřeh na Moravě - Šumperk Kategorie:Empírové stavby v Česku nádraží nádraží