Antukový dvorec

Antuka

Zelená antuka na Charleston Open Rozšířenějším ze dvou základních typů povrchu je červená antuka vyrobená z rozdrcených cihel a střešních tašek. +more Jedná se o pomalejší a méně tvrdou variantu než zelená antuka neboli Har-Tru či „americká antuka“, jíž tvoří drcený metamorfovaný čedič s výbornými hygroskopickými vlastnostmi. Zelenou antuku vyvinula na počátku 30. let dvacátého století firma HarTru se sídlem v Charlottesville. Tmavě šedavězelenou barvu povrchu dodává minerál epidot obsažený v antukové moučce. Na Madrid Open 2012 měla v profesionálním tenise premiéru modrá antuka. Tuto verzi, rychlejší než červená a zelená antuka, kritizovali světová jednička a dvojka Djoković s Nadalem.

Charakteristickými vlastnostmi antuky jsou pórovitost, pružnost a dobrá propustnost vody. Jako nejpomalejší tenisový povrch předurčuje hru od základní čáry a dává příležitost hráčům s dobrým fyzickým fondem a propracovanou obranou. +more Vyjma tenisu se na ní konají také volejbalové a nohejbalové soutěže. Ačkoliv jsou náklady na výstavbu antukových kurtů nižší než u ostatních typů dvorců, jejich údržba je naopak dražší. Rovnost povrchu se udržuje válcováním. Obsah vodní složky musí být vyvážený.

Tenisté

vyhrál čtrnáctkrát Roland-Garros, což je historický rekord v počtu singlových titulů na jediném grandslamu+morejpg|náhled'>Maria Šarapovová na modré antuce Madrid Open. Pro vysoký vzrůst, horší koordinaci pohybů a neschopnost doklouzávat míče se Ruska na antuce označila přímo „za krávu na ledě“. Přesto však French Open vyhrála jako jediný z grandslamů dvakrát. Španěl Rafael Nadal získal přezdívku „antukový král. Jako jediný tenista historie vyhrál čtrnáct singlových titulů na jediném grandslamu, a to právě na Roland-Garros. Od svého pařížského debutu v roce 2005 odešel k sezóně 2022 z antukového majoru jen třikrát poražen, v letech 2009, 2015 a 2021, s celkovou zápasovou bilancí 112-3. V otevřené éře Španěl rovněž drží rekordní mužskou šňůru neporazitelnosti na jediném povrchu, jíž dosáhl 81 antukovými výhrami mezi dubnem 2005 až květnem 2007. V tomto období si připsal třináct trofejí a jeho sérii ukončila až finálová porážka s Federerem v Hamburku. Ke konci antukové sezóny 2022 si připsal rekordních 63 antukových titulů, jimiž překonal předchozí zápis 49 trofejí Argentince Guillerma Vilase. Klasickým antukářem byl Rakušan Thomas Muster, jenž získal 40 ze 44 titulů na antuce. Pouze jednou však triumfoval na French Open. Na tomto povrchu se prosadili také Sergi Bruguera, Gustavo Kuerten, Juan Carlos Ferrero či Björn Borg, který na French Open vytvořil absolutní rekord 41 vyhraných setů bez přerušení (1979-1981).

Američanka Chris Evertová je držitelkou rekordní šňůry vítězných zápasů na jediném povrchu bez rozdílu pohlaví. Mezi srpnem 1973 až květnem 1979 vyhrála 125 antukových utkání v řadě, o 44 více než Nadal při svém maximu z let 2005-2007. +more Během této série ztratila pouze 8 setů a 71 z nich vyhrála poměrem 6-0 (27 %). Mezi ženami vytvořila i druhou nejdelší sérii 72 antukových výher, jíž ukončila Hana Mandlíková v semifinále French Open 1981. Na Roland Garros drží ženský rekord sedmi trofejí a z třinácti pařížských účastí nepostoupila pouze jednou alespoň do semifinále. Ovládla i všechny tři ročníky US Open probíhající v letech 1975-1977 na antuce. WTA ji označila za „antukovou královnu“. Na antuce rovněž dosáhla nejvyšší procentuální úspěšnosti, když vyhrála 94,55 % zápasů (382-22) a v open éře získala vůbec nejvíce, 70 antukových singlových titulů. Mezi další významné antukářky se zařadily Steffi Grafová (32 antukových titulů (at) včetně 6 z Roland Garros (RG)), Margaret Courtová (24 at, 5 RG), Evonne Goolagongová (20 at, 1 RG), Arantxa Sánchezová Vicariová (19 at, 3 RG), Conchita Martínezová (19 at, finalistka RG), Martina Navrátilová (19 at, 2 RG), v 16 letech nejmladší pařížská šampionka Monika Selešová (14 at, 3 RG), Justine Heninová (13 at, 4 RG) a Serena Williamsová (13 at, 3 RG).

Profesionální antuková sezóna

Jihoamerická antuková sezóna

Jarní antuková sezóna

Letní antuková sezóna

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Tenisové povrchy Kategorie:Tenisová terminologie