Fu-ťien

Fu-ťien , dříve též přepisováno Fukien, je provincie Čínské lidové republiky. Nachází se na jihovýchodním pobřeží Číny, naproti ostrovu Tchaj-wan, a sousedí s provinciemi Če-ťiang, Ťiang-si a Kuang-tung. V roce 2020 ve Fu-ťienu žilo více než 41,5 milionu obyvatel, což z něj činilo 15. nejlidnatější administrativní celek provinční úrovně. Při rozloze téměř 124 000 km² je Fu-ťien 23. největším administrativním celkem provinční úrovně. Hlavním městem provincie je Fu-čou.

Jako pobřežní provincie na pomezí Východočínského a Jihočínského moře je Fu-ťien významným uzlem námořní dopravy. V minulosti byl také důležitou součástí námořní hedvábné stezky a výchozím bodem středověkých expedičních plaveb Čeng Chea. +more Fu-ťien má převážně hornatý charakter; rovinatější oblasti jsou soustředěny zejména v úzkém pobřežním pásu na jihovýchodě, kde se zároveň nachází množství největších měst provincie: kromě Fu-čou, provinčního hlavního města, také Sia-men, Čchüan-čou, Čang-čou, Ning-te a Pchu-tchien. Ačkoliv je prakticky celý Fu-ťien pod správou Čínské lidové republiky, jeho malou část (souostroví Ťin-men a Ma-cu v Tchajwanském průlivu) spravuje Čínská republika na Tchaj-wanu; na celé území provincie si činí nárok oba státy.

Přestože je obyvatelstvo Fu-ťienu převážně chanského původu, jedná se o značně jazykově a kulturně rozmanitou provincii. Rozšířeny jsou zde dialekty jazykové skupiny Min, včetně skupiny dialektů Hokkien či fučouského dialektu, a dále také jazyk hakka, jímž hovoří Hakkové. +more Nejpočetnější národnostní menšinou v provincii jsou Šeové. Z Fu-ťienu také pochází mnozí zámořští Číňané, a to jak v zemích jihovýchodní Asie, tak například i ve Spojených státech.

Název

Název provincie, Fu-ťien, pochází ze spojení jmen měst Fu-čou a Ťien-čou , dnešního Ťien-ou v prefektuře Nan-pching. Název vznikl roku 733 za vlády tchangského císaře Süan-cunga, přičemž jím byla původně označena oblast nového úřadu ťing-lüe-š’, komisaře zplnomocněného řídit a zavádět řád.

Jednoznaková zkratka pro Fu-ťien, užívaná například na poznávacích značkách vozidel, je . Zkratka je odvozena z názvu starověkého království Min-jüe, které se rozkládalo na území dnešní provincie. +more Oficiální zkratka Fu-ťienu v latinském písmu je FJ.

Historie

Raná historie a císařské období

V pozdější části období Jara a podzimu se na jih od changčouské zátoky nacházelo království Jüe, které zahrnovalo některé oblasti dnešní provincie Fu-ťien. Jeho vládce byl nominálním vazalem čínského krále. +more Moc království Jüe vzrostla zejména poté, co v roce 473 př. n. l. dobylo stát Wu. Během období válčících států bylo království Jüe v roce 334 př. n. l. naopak dobyto královstvím Čchu. Wu-ču, jeden ze synů sesazeného krále Jüe, uprchl po moři na jih zhruba k dnešnímu Fu-čou a stal se králem státu Min-jüe. Za vlády císaře Wu-tiho bylo potlačeno povstání minjüeských kmenů, načež tyto kmeny byly přesídleny na sever do vnitrozemské oblasti mezi řekami Chuaj a Jang-c'. Po sjednocení Číny za dynastie Čchin byla území království Min-jüe zřízena komandérie Min-čung. Po kolapsu dynastie Čchin a následném zrození říše Chan bylo království Min-jüe obnoveno císařem Kao-cu a vráceno Wu-čuovi za jeho pomoc v boji proti vojevůdci Siang Jüovi.

Během období Šesti dynastií (220-589 n. l. +more; částečně se překrývajícího s obdobím Šestnácti států) zůstal region v čínské sféře; ke skutečné sinizaci ale došlo až v dobách dynastie Tchang, kdy se sňatky mezi mezi tchangskými osadníky ze severu a místním obyvatelstvem staly běžnými. Po pádu říše Tchang se na území Fu-ťienu rozkládalo království Min s hlavním městem ve Fu-čou. V polovině desátého století bylo království Min rozděleno mezi stát Jin, ovládající oblast severního Fu-ťienu, zatímco jižní Fu-ťien byl spravován státem Min s centrem v Čang-čou.

Význam regionu rychle vzrůstal v období dynastie Jižní Sung, kdy sloužil jako hospodářské zázemí nedalekého hlavního města říše, Lin-anu (nynějšího Chang-čou). Fu-ťien byl klíčovým dodavatelem rýže a hlavním producentem cukrové třtiny, ovoce a čaje. +more Vzhledem k důležitosti obchodu pro dynastii Jižní Sung, se provincie také stala loďařským a komerčním centrem a to jak pro pobřežní, tak pro zámořský obchod. Přístavní město Čchüan-čou bylo významné v rámci obchodních kontaktů Číny s muslimským světem vedených skrze arabské, později také perské, turecké a indické obchodníky. V letech 1405-1433 z Fu-ťienu vyplouvaly Čeng Cheovy expediční floty včetně tzv. „lodí pokladů“, mnohé z nichž byly lokálně postaveny.

Úpadek Fu-ťienu se pojí se zákazem námořního obchodu v roce 1433 za dynastie Ming a izolacionistickou politikou za dynastie Čching, která Fu-ťien zasáhla nejsilněji na konci 17. století, kdy mingští loajalisté obsadili Tchaj-wan a ostrovy u fuťienského pobřeží. +more V těchto dobách se navzdory oficiálnímu zákazu námořního obchodu hlavní baštou čínských kupců stal Sia-men, kde na rozdíl od nedalekého Čchüan-čou a Fu-čou nesídlil úřední dozor nad obchodní lodní dopravou.

K mírnému oživení fuťienské ekonomiky došlo ve druhé polovině 19. století, kdy města Fu-čou a Sia-men byla podle tzv. +more nerovných smluv otevřena západním mocnostem jako smluvní přístavy. Například moderní loďařský průmysl rozvíjející se Ma-weji byl ale zničen francouzskou flotou během čínsko-francouzské války v letech 1883-1885. V roce 1886 byl ostrov Tchaj-wan oddělen od Fu-ťienu a byl ustaven samostatnou provincií.

20. století

Po Sinchajské revoluci v roce 1911 se Fu-ťien stal součástí nově vzniklé Čínské republiky. Krátce na to se, podobně jako jiné čínské provincie, ocitl ve střetu zájmů tzv. +more militaristů, lokálních vojenských vůdců, kteří ovládali jednotlivá čínská území. Od roku 1922 byl vojenským guvernérem Fu-ťienu Wang Jung-čchüan, který byl součástí Anchuejské kliky. Na počátku 30. let 20. století byla část západního Fu-ťienu krátkodobě začleněna do tzv. Ústřední revoluční základny, území ovládaného čínskými komunisty. Následná vzpoura vládních vojsk dislokovaných v provincii proti vládě v Nankingu v roce 1933 vedla k reakci ze strany kuomintangské nankingské vlády, která následně provincii znovu ovládla a vypudila komunistické síly.

Po roce 1938, během druhé čínsko-japonské války byla pobřežní centra provincie okupována japonskými silami. Provinční vláda se v roce 1941 stáhla do vnitrozemského Jung-anu v prefektuře San-ming, odkud spravovala zbývající části provincie po dobu trvání války. +more V roce 1949 v rámci čínské občanské války provincii dobyla komunistická 3. polní armáda a Fu-ťien se tak stal součástí Čínské lidové republiky. Ostrovy v Tchajwanském průlivu ale i nadále zůstávají pod faktickou kontrolou Čínské republiky sídlící na Tchaj-wanu.

Geografie

Poloha a rozloha

Fu-ťien se nachází jihovýchodním pobřeží Číny, dle zeměpisných souřadnic mezi 23°33′ a 28°20′ severní šířky a 115°50′ a 120°40′ východní délky. Regionálně spadá do východní Číny. +more Na severu Fu-ťien sousedí s provincií Če-ťiang, na západě s provincií Ťiang-si a na jihu s provincií Kuang-tung. Z východu je obtékán Východočínským mořem, z jihu Jihočínským mořem a na jihovýchodě jej od ostrovu Tchaj-wan odděluje Tchajwanský průliv - úžina, která tato dvě moře spojuje.

Rozloha provincie je 123 951,14 km², a jedná se tak o 23. největší administrativní celek provinční úrovně, respektive 19. +more největší provincii. pohoří Wu-i z řeky Ťiou-čchü-si.

Povrch

Provincie Fu-ťien je z většiny kopcovitá a hornatá, v čínštině tradičně popisována jako „z osmi částí hory, z jedné části voda, z jedné části pole“ ; nachází se ve východní části Jihočínské hornatiny. Na severozápadu provincie se nachází významné pohoří Wu-i, a pod něj spadající systém Šan-ling, tvořící přirozenou hranici s provincií Ťiang-si. +more V pohoří Wu-i se také nachází nejvyšší hora provincie, Chuang-kang-šan, dosahující výšky 2158 m n. m. Na severu provincie se při hranici s provincií Če-ťiang nachází pohoří Tung-kung a blíže pobřeží také pohoří (s významnou, stejnojmennou horou) Tchaj-mu. Mezi další pohoří Fu-ťienu patří pohoří Ťiou-feng, Taj-jün, a na jihu provincie nacházející se pohoří Taj-mao a hřbet Po-pching.

Lesy zaujímají 66,8% rozlohy provincie, nejvíce ze všech čínských provincií a dalších celků na provinční úrovni.

Podnebí

Fu-ťien leží ve vlhkém subtropickém podnebném pásu, nicméně podnebné podmínky jsou regionálně závislé, zejména s ohledem na vertikální členění provincie.

Průměrná roční teplota se pohybuje v rozmezí 17-22 °C, teplota moře celoročně neklesá pod 10 °C. Zimy jsou mírné, s průměrnou teplotou v lednu v pobřežních oblastech 8-13 °C, v horských oblastech 6-8 °C. +more Průměrná teplota v létě je 20-29 °C.

Vodstvo

Největší řekou provincie je Min-ťiang, protékající mimo jiné Nan-pchingem a provinčním hlavním městem Fu-čou. Dalšími významnými toky jsou Ťin-ťiang, či řeka Ťiou-lung, protékající jihem provincie.

Administrativní členění

Provincie Fu-ťien se dělí na devět celků na prefekturní úrovni - 1 subprovinční město a 8 městských prefektur.

Obyvatelstvo

Podle Sedmého sčítání lidu Čínské lidové republiky v roce 2020 ve Fu-ťienu žilo 41 540 086 obyvatel, což představuje 2,94 % celkové populace Čínské lidové republiky. Většina populace je koncentrována ve městech u pobřeží, hornaté vnitrozemí je osídleno řidčeji. +more Z Fu-ťienu také pochází významná část Číňanů žijících v zahraničí, tzv. „zámořských Číňanů“. Fuťienské kořeny má i značná část Číňanů na Tchaj-wanu. Jedná se o jednu z nejvíce jazykově fragmentovaných provincií Číny; historicky byly ve Fu-ťienu rozšířeny především dialekty jazykové skupiny Min, včetně skupiny dialektů Hokkien, užívaných na jihovýchodě provincie, či fučouského dialektu, užívaného v okolí hlavního města Fu-čou. Dále je také rozšířený jazyk hakka, jímž hovoří Hakkové.

Národnostní složení

Naprostou většinu populace provincie Fu-ťien tvoří Chanové, nejpočetnější etnickou menšinou jsou Šeové. V roce 2010 ve Fu-ťienu žilo přibližně 796 000 příslušníků národnostních menšin; 365 000 z nich byli právě Šeové, což představovalo 51,4 % všech Šeů v celé Číně. +more Většina Šeů ve Fu-ťienu žije v hornatých oblastech na severu provincie v okolí Ning-te, zejména v okresech Fu-an, Fu-ting a Sia-pchu. Další národnostní menšiny v provincii jsou především Miaové, Chuejové a Mandžuové. Miaové žijí především v hornatém vnitrozemí na severu Fu-ťienu, zatímco Chuejové zejména ve městech Fu-čou, Sia-men, Pchu-tchien a Čchüan-čou. Mandžuové, ve Fu-ťienu žijící především ve Fu-čou, jsou často potomky mandžuských vojáků, kteří tvořili městskou posádku v dobách dynastie Čching.

Politika

Politický systém Fu-ťienu je de facto strukturován jako systém vlády jedné strany, Komunistické strany Číny, a je analogický celostátní úrovni.

Vrcholným výkonným orgánem provincie je Lidová vláda, v jejímž čele stojí guvernér, nominálně nejvýše postavený představitel provincie. Guvernér zpravidla bývá zástupcem tajemníka provinčního výboru Komunistické strany Číny, tedy až druhým nejvýše postaveným stranickým hodnostářem v provincii. +more Guvernér je tak fakticky podřízen stranickému tajemníkovi.

Seznam představitelů

Guvernéři provincie Fu-ťien

#Čang Ting-čcheng (张鼎丞) (srpen 1949 - říjen 1954) #Jie Fej (叶飞) (říjen 1954 - leden 1959) #Ťiang I-čen (江一真) (leden 1959 - říjen 1959) #Wu Chung-siang (伍洪祥) (duben 1960 - červen 1962) #Ťiang I-čen (江一真) (listopad 1962 - prosinec 1962) #Wen Ťin-šuej (魏金水) (prosinec 1962 - květen 1967) #Chan Sien-čchu (韩先楚) (srpen 1968 - prosinec 1973) #Liao Č'-kao (廖志高) (listopad 1974 - prosinec 1979) #Ma Sing-jüan (马兴元) (prosinec 1979 - leden 1983) #Chu Pching (胡平) (leden 1983 - září 1987) #Wang Čao-kuo (王兆国) (září 1987 - listopad 1990) #Ťia Čching-lin (贾庆林) (listopad 1990 - duben 1994) #Čchen Ming-i (陈明义) (duben 1994 - říjen 1996) #Che Kuo-čchiang (贺国强) (říjen 1996 - srpen 1999) #Si Ťin-pching (习近平) (srpen 1999 - říjen 2002) #Lu Čan-kung (卢展工) (říjen 2002 - prosinec 2004) #Chuang Siao-ťing (黄小晶) (prosinec 2004 - duben 2011) #Su Šu-lin (苏树林) (duben 2011 - listopad 2015) #Jü Wej-kuo (于伟国) (listopad 2015 - leden 2018) #Tchang Teng-ťie (唐登杰) (leden 2018 - červenec 2020) #Wang Ning (王宁) (červenec 2020 - říjen 2021) #Čao Lung (赵龙) (říjen 2021 - úřadující)

Tajemníci výboru Komunistické strany Číny provincie Fu-ťien

#Čang Ting-čcheng (张鼎丞) (srpen 1949 - říjen 1954) #Jie Fej (叶飞) (říjen 1954 - květen 1967) #Ťiang I-čen (江一真) (úřadující 1958-1970) #Chan Sien-čchu (韩先楚) (duben 1971 - prosinec 1974) #Liao Č'-kao (廖志高) (prosinec 1974 - únor 1982) #Siang Nan (项南) (únor 1982 - březen 1986) #Čchen Kuang-i (陈光毅) (březen 1986 - prosinec 1993 #Ťia Čching-lin (贾庆林) (prosinec 1993 - říjen 1996 #Čchen Ming-i (陈明义) (říjen 1996 - prosinec 2000　 #Sung Te-fu (宋德福) (prosinec 2000 - únor 2004 #Lu Čan-kung (卢展工) (únor 2004 - listopad 2009 #Sun Čchun-lan (孙春兰) (listopad 2009 - prosinec 2012 #Jou Čchüan (尤权) (prosinec 2012 - říjen 2017 #Jü Wej-kuo (于伟国) (říjen 2017 - 1. prosince 2020) #Jin Li (尹力) (1. +more prosince 2020 - úřadující).

Ekonomika

V roce 2021 byl hrubý domácí produkt provincie 4,881 bilionu jüanů (~17,1 bilionů CZK) a zaznamenal tak 8% nárůst oproti roku 2020. V roce 2020 dosáhlo HDP provincie 4,39 bilionu jüanů (690 miliard USD, 15,1 bilionů CZK), přičemž v porovnání s rokem 2019, kdy bylo HDP provincie 4,239 bilionu jüanů (670 miliard USD, 14,6 bilionů CZK), zaznamenalo 3,3% meziroční růst. +more Podle výše hrubého domácího produktu byl Fu-ťien v roce 2020 7. nejbohatší provincie v Číně, respektive také 7. nejbohatší administrativní celek na provinční úrovni. HDP per capita v roce 2020 dosáhlo výše 105 818 jüanů (~15 500 USD), přičemž v roce 2010 dosahovalo pouze 40 773 jüanů.

Ekonomickým jádrem provincie je jihovýchodní Fu-ťien , oblast zahrnující města Fu-čou, Sia-men, Pchu-tchien, Čchüan-čou a Čang-čou. V roce 2019 oblast jihovýchodního Fu-ťienu tvořila 77 % HDP celé provincie.

Na tvorbě HDP Fu-ťienu se podle sektorového hlediska v roce 2020 podílel terciární sektor ze 47,5 %, sekundární sektor činil 46,3 % a primární sektor 6,2 %. I přes to, že zemědělství stále hraje určitou roli, jeho podíl na tvorbě HDP provincie dlouhodobě klesá. +more Za 49,2 % celkové průmyslové přidané hodnoty v roce 2019 odpovídal těžký průmysl.

V roce 2019 mezi přední průmyslová odvětví (podle podílu na celkových výnosech průmyslových podniků) ve Fu-ťienu patřila výroba nekovových minerálních výrobků (7,8 %), výroba počítačů, komunikačních a jiných elektronických zařízení (7,7 %), výroba kožených, kožešinových, péřových a dalších výrobků a obuvi (7,5 %), zpracování zemědělských a přidružených výrobků (6,1 %), výroba tkanin (6,0 %), výroba textilu, oděvů a módních doplňků (4,6 %), tavení a lisování neželezných kovů (4,5 %), zpracování ropy, uhlí a jiných paliv (4,4 %), výroba elektrických strojů a zařízení (4,3 %), kulturní, vzdělávací a sportovní zboží (3,9 %) a tavení a lisování železných kovů (3,8 %).

Doprava

Silniční

K roku 2012 bylo v provincii Fu-ťien vystavěno 54 876 km hlavních silnic , z toho 3 500 km dálnic. Cílem 12. +more pětiletky (2011-2015) bylo do roku 2015 téměř zdvojnásobit délku dálnic, na 5 500 km. Ve Fu-ťienu vedou následující dálnice:.

* 20x20pixelů Dálnice G3 Peking - Tchaj-pej (vede z Če-ťiangu na jih, přes prefekturu Nan-pching do Fu-čou a Pching-tchanu) * +moresvg'>25x25pixelů Dálnice G15 Šen-jang - Chaj-kchou (vede z Če-ťiangu podél pobřeží, přes Ning-te, Fu-čou, Pchu-tchien, Čchüan-čou, Sia-men a Čang-čou do Kuang-tungu) * 25x25pixelů Dálnice G25 Čchang-čchun - Šen-čen (vede z Če-ťiangu na jihozápad skrz fuťienské vnitrozemí, přes Nan-pching, San-ming a Lung-jen do Kuang-tungu) * 25x25pixelů Dálnice G70 Fu-čou - Jin-čchuan (vede z Fu-čou na sever, přes Nan-pching a San-ming do prefektury Fu-čou v provincii Ťiang-si) * 25x25pixelů Dálnice G72 Čchüan-čou - Nan-ning (vede z Čchüan-čou na severozápad, přes prefekturu San-ming do prefektury Kan-čou v Ťiang-si) * 25x25pixelů Dálnice G76 Sia-men - Čcheng-tu (vede ze Sia-menu severozápad, přes Čang-čou a Lung-jen do Kan-čou v Ťiang-si) * 34x34pixelů Dálnice G1514 Ning-te - Šang-žao (vede z Ning-te přes hornatý sever Fu-ťienu do prefektury Šang-žao v Ťiang-si) * 34x34pixelů Dálnice G1523 Ning-po - Tung-kuan (vede z Če-ťiangu podél pobřeží, přes Ning-te a Fu-čou, Pchu-tchian, Čchüan-čou, Sia-men a Čang-čou do prefektury Čchao-čou v Kuang-tungu) * 34x34pixelů Dálnice G4012 Li-jang - Ning-te (vede z Če-ťiangu do Ning-te).

Letecká

mezinárodního letiště Sia-men Kao-čchi Nejrušnějším letištěm ve Fu-ťienu je Mezinárodní letiště Sia-men Kao-čchi, které zároveň patří mezi 15 nejrušnějších letišť v Číně. +more Dalšími mezinárodními letišti v provincii jsou Mezinárodní letiště Fu-čou Čchang-le, obsluhující oblast provinčního hlavního města, a Mezinárodní letiště Čchüan-čou Ťin-ťiang. Mezinárodní letiště Fu-čou Čchang-le bylo otevřeno v roce 1997 a patří zhruba mezi 30 nejrušnějších letišť v Číně.

Ve výstavbě je také nové Mezinárodní letiště Sia-men Siang-an, které po dokončení možná nahradí současné Mezinárodní letiště Sia-men Kao-čchi. Do provozu by mělo být uvedeno v roce 2025.

Ve Fu-ťienu se také nachází Letiště Wu-i-šan, které obsluhuje severní oblasti provincie, zejména prefekturu Nan-pching, dále Letiště Lung-jen Kuan-č'-šan, sloužící zároveň jako vojenská základna čínského letectva a regionální Letiště San-ming Ša-sien, které bylo otevřeno v roce 2016.

Železniční

Nástupiště v železniční stanci Sia-men Vzhledem k hornatému terénu provincie a tradiční prominenci námořní dopravy byl Fu-ťien připojen k železniční síti relativně pozdě. +more První železniční spojení se sousedními provinciemi Ťiang-si, Kuang-tung a Če-ťiang byla zprovozněna v letech 1959, 2000 a 2009.

K roku 2013 mezi Fu-ťienem a provincií Ťiang-si na severozápadě existovala čtyři železniční spojení: železniční trať Jing-tchan - Sia-men (otevřena v roce 1959), železniční trať Cheng-feng - Nan-pching (1998), železniční trať Kan-čou - Lung-jen (2005) a vysokorychlostní železniční trať Siang-tchang - Pchu-tchien (2013).

Pobřeží provincie je lemováno vysokorychlostní tratí Chang-čou - Fu-čou - Šen-čen, která Fu-ťien spojuje s provinciemi Če-ťiang na severovýchodě a Kuang-tung na jihozápadu. Na území Fu-ťienu se konkrétně nachází tři z pěti sekcí této trati; jedná se o sekci Wen-čou - Fu-čou, sekci Fu-čou - Sia-men a sekci Sia-men - Šen-čen. +more Trať mezi Sia-menem a Šen-čenem byla uvedena do provozu v prosinci 2013 po šesti letech výstavby. Jednalo se o poslední sekci celé vysokorychlostní trati Chang-čou - Fu-čou - Šen-čen, vysokorychlostního železničního koridoru na jihovýchodním pobřeží Číny. Nová trať zkrátila dobu cesty mezi Sia-menem ve Fu-ťienu a Šen-čenem v provincii Kuang-tung z 11 na 3 hodiny.

Kvůli vysoké vytíženosti je ve výstavbě je druhá, rychlejší vysokorychlostní trať Fu-čou - Sia-men. Měla být uvedena do provozu v roce 2023.

S Kuang-tungem je Fu-ťien také propojen železniční tratí Čang-pching - Lung-čchuan.

Od června 2015 je v provozu také vysokorychlostní trať Che-fej - Fu-čou, která Fu-ťien spojuje s provincií An-chuej. Trať zkrátila dobu cesty mezi hlavními městy těchto tvou provincií z osmi na méně než čtyři hodiny.

Námořní

Mezi nejvýznamnější přístavy ve Fu-ťienu patří přístav ve Fu-čou, přístav v Sia-menu a přístav v Mejčoujském zálivu.

Metro

Ve Fu-ťienu jsou systémy metra budovány ve dvou městech. Jedná se o metro ve Fu-čou, hlavním městě provincie, a metro v Sia-menu. +more Systém Fučouského metra by podle plánů měl mít celkovou délku 338 km, přičemž bude obsluhováno 215 stanic. První linka byla spuštěna v roce 2016, v roce 2022 byly ve Fu-čou v provozu již 3 linky.

V Sia-menu byla první linka metra uvedena do provozu na konci roku 2017. Celkem by síť Siamenského metra měla mít 267 km a 139 stanic.

Školství

Siamenská univerzita za soumraku V roce 2017 bylo ve Fu-ťienu celkem 7791 mateřských škol s kapacitou pro 1,57 milionu dětí, 6433 základních a nižších středních škol s 4,14 miliony žáky a 533 vyšších středních škol se 634 700 studenty. +more V provincii bylo také 51 vyšších odborných institucí, z nichž 8 bylo provinčních a 6 národních ukázkových škol. Vyšší odborné školy ve Fu-ťienu navštěvovalo 257 000 studentů, což činilo 34% studentů v institucích vyššího vzdělávání. V provincii dále bylo 207 středních odborných škol se 381 000 studenty. Z nich bylo 31 národních ukázkových škol a 16 provinčních škol. Ve Fu-ťienu je také 62 technických škol (z nichž je 14 klíčových národních škol a 9 provinčních), na kterých studuje 64 000 studentů.

Ve Fu-ťienu bylo 88 institucí vyššího vzdělávání, na nichž studovalo 756 400 studentů bakalářských, či jedno- až tříletých studijních programů. V provincii bylo 203 celků autorizovaných udělovat magisterské tituly a 81 autorizovaných udělovat doktorské tituly.

Vysoké školy

Siamenská univerzita (dvojitá prvotřídní univerzita; dříve součást Projektu 211 a Projektu 985) * Fučouská univerzita (dvojitá prvotřídní univerzita; dříve součást Projektu 211) * Univerzita Chua-čchiao * Univerzita Ťi-mej * Siamenská technologická univerzita * Lungjenská univerzita * Pedagogická univerzita Min-nan * Pchutchienská univerzita * Čchüančouská pedagogická univerzita * Sanmingská univerzita * Univerzita Wu-i * Fuťienská zemědělská a lesnická univerzita * Fuťienská univerzita tradiční čínské medicíny * Univerzita Min-ťiang * Fuťienská lékařská univerzita * Fuťienská pedagogická univerzita * Fuťienská technologická univerzita * Univerzita Jang-En

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Provincie v Číně