Hlavní spojenci mimo NATO
Author
Albert FloresHlavní spojenci mimo NATO ( Major non-NATO ally - MNNA) jsou klíčoví spojenci Spojených států amerických mimo členských států Severoatlantické aliance. Jde o státy, které navázaly strategické vztahy s ozbrojenými silami Spojených států amerických. Nejedná se přímo o vojenský pakt, ale o poskytnutí určitých vojenských a finančních výhod, které Spojené státy americké těmto státům nabízí. Příslušnost k MNNA uděluje federální vláda Spojených států amerických.
Historie
Zavedení statusu hlavního spojence bylo schváleno kongresem Spojených států amerických v roce 1987. Mezi původních pět spojenců patřily Austrálie, Egypt, Izrael, Japonsko a Jižní Korea. +more Tehdejší izraelský premiér Jicchak Šamir označil zahrnutí Izraele za politicky významné rozhodnutí a historicky první formální uznání spojenectví.
Další stát, Jordánsko, získal status až v roce 1996. O rok později přibyl Nový Zéland, jehož vztahy s USA byly oslabeny v roce 1984 rozepří ohledně zákazu pohybu lodí s jaderným nákladem v novozélandských vodách. +more V roce 1986 bylo pak dokonce pozastaveno členství Nového Zélandu v organizaci ANZUS. Udělení statusu hlavního spojence tak mělo přispět k opětovnému zlepšení vztahů mezi oběma zeměmi. V roce 1998 se pak tehdejší prezident Bill Clinton zasloužil ještě o připsání Argentiny, což odůvodnil přispíváním latinskoamerické země k světovému míru a bezpečnosti prostřednictvím účasti ve válce v Perském zálivu a přetrvávající podpory mírových misí OSN.
V letech 2002 a 2003 byly do skupiny zařazeny Bahrajn, Filipíny, Thajsko a Tchaj-wan. Pozvánka byla nabídnuta i Singapuru, který však zařazení odmítl. +more V následujícím roce přibyly Kuvajt, Maroko a Pákistán.
V roce 2012 byl na hlavního spojence povýšen Afghánistán. Oznámila to ministryně zahraničních věcí Hillary Clintonová během státní návštěvy. +more Po anexi Krymu prošel v roce 2014 kongresem návrh na zařazení Gruzie, Moldavska a Ukrajiny. V květnu 2015, během návštěvy tehdejšího tuniského prezidenta Kaída Sibsího ve Washingtonu, oznámil tehdejší americký prezident Barack Obama svůj záměr v podobě připsání Tuniska. Ještě tentýž rok, během summitu se státy GCC v Camp Davidu, zmínil Obama možnost přidat mezi spojence ještě Katar, Omán, Saúdskou Arábii a Spojené arabské emiráty.
Již od přiřknutí statusu Pákistánu se mnozí politici vyslovovali pro jeho odebrání tomuto státu, mimo jiné za přechovávání Usámy bin Ládina na svém území a údajnou podporu Tálibánu a dalších teroristických organizací. V roce 2017 se spekulovalo o možném snížení spolupráce ze strany administrativy prezidenta Donalda Trumpa. +more Ten po návštěvě brazilského prezidenta Jaira Bolsonara ve Spojených státech amerických naopak zlepšil postavení Brazílie tím, že ji označil za klíčového spojence. V květnu téhož roku došel do Sněmovny reprezentantů návrh na povýšení Ukrajiny, později téhož roku se jednalo i o nabytí statusu Indií.
Odkazy
Reference
Kategorie:Vojenská spojenectví Kategorie:Zahraniční vztahy USA Kategorie:Americko-izraelské vztahy Kategorie:Zahraniční vztahy Jordánska Kategorie:Zahraniční vztahy Argentiny Kategorie:Zahraniční vztahy Egypta Kategorie:Zahraniční vztahy Pákistánu Kategorie:Americké vojenství Kategorie:Pákistánské vojenství Kategorie:Novozélandské vojenství Kategorie:Marocké vojenství Kategorie:Jihokorejské vojenství Kategorie:Egyptské vojenství Kategorie:Afghánské vojenství Kategorie:Australské vojenství Kategorie:Vzniklo 1987