Cesko.wiki Katolická moderna
Author
Albert FloresKatolická moderna bylo české katolické literární hnutí, jehož část se později transformovala v církevně opravné hnutí navazující na evropský katolický modernismus. Idea církevních reforem se neobjevila poprvé až v rámci modernistického hnutí - to mělo své předchůdce v 1. polovině 19. stol. v podobě tzv. liberálního katolicismu, jejichž reprezentanty byli Raffaele Lambruschini (1788 - 1873), Johan Joseph Ignaz v. Döllinger (1799 - 1890), John Dalberg-Acton, aj. Někteří autoři vidí kořeny ve filosofických názorech Maine de Biran (1766 - 1824), Louis Eugene Marie Bautin (1796 - 1867), Auguste Joseph Alphonse Gratry (1805 - 1872), dnes již svatého (od r. 2019) John Henry Newman (1801 - 1890). V českém jazyce píše ještě o kardinálu Newmanovi P. ThDr. Alois Lang.
Historické pozadí
Devatenácté století přineslo rozpad dosavadní filozoficko-teologické koncepce světa. Křesťansky orientovaná literatura byla tímto rozpadem paralyzována a bránila se tak, že proti osvícenství, racionalismu a liberalismu stavěla dogmatickou ortodoxii a katolicitu jako absolutní zdroj pravdy - umění mělo tuto pravdu pouze ilustrovat.
80. -90. +more léta 19. století znamenají obrodu v katolickém filozofickém myšlení. V roce 1897 vydal papež Lev XIII. encykliku Aeterni Patris vyzývající ke studiu scholastické filozofie Tomáše Akvinského, jež měla obrodit pokleslou úroveň soudobé katolické filozofie. Tím byl podnícen i zájem o dílo Aristotelovo.
Dosavadní vyhraněně katolická literární produkce vycházela většinou z folklórního odkazu a z didakticko-moralistických tradic Boleslava Jablonského, a nutně tak představovala v soudobém literárním životě anachronismus. Aristotelovsko-tomistické estetické zásady, propagované řadou studií zejména v časopise Hlídka literární, ovlivnily českou katolickou literaturu i kritiku.
V roce 1895 vychází almanach Pod jedním praporem, v něm se projevuje snaha pozvednout dosavadní pokleslou úroveň katolické literatury. Přispělo do něj 50 autorů, přičemž hlavními iniciátory byli tři kněží: Sigismund Bouška, Xaver Dvořák a Karel Dostál-Lutinov.
F. V. +more Krejčí je obdobně k České moderně nazval Katolickou modernou, přestože se sami se od České moderny distancovali. Časopiseckým orgánem Katolické moderny se stal Nový život (1896-1907), jehož vydavatelem a redaktorem byl Karel Dostál-Lutinov. Po jeho zániku převzala jeho roli revue Meditace vydávaná Vilémem Bitnarem, poté Dostálova Archa. Chronologický velmi stručný přehled "publikační činnosti" v letech 1892-1907 členů a příznivců shrnuje Batůšek.
Hlavní cíle Katolické moderny
Hlavním cílem Katolické moderny byla snaha přiblížit českou křesťansky orientovanou literaturu soudobým literárním proudům a naplnit ji dobově estetizující religiozitou (inspirované díly J. K. +more Huysmanse nebo Barbey d’Aurevillyho). Navazovala na literární činnost rajhradského benediktina Pavla Julia Vychodila, autora čtyřdílné poetiky, a na jeho učitele Josefa Pospíšila, popularizátora T. Akvinského a Aristotela. Představitelé postupně hnutí transformovali a vytyčili církevně reformní a sociální požadavky a dostali se do souvislostí se snahami a ideami takových evropských katolických modernistů, jako byli Alfred Loisy, Georges Tyrrell, Herman Shell, aj.
Projevily se zde dvě základní tendence: # Snaha spojit úsilí Katolické moderny s formálními výboji soudobého umění a se symbolismem (vazba na J. Vrchlického) (hlavní představitelé: Sigismund Bouška a Xaver Dvořák) # Snaha pokračovat v domácích tradicích a inspirovat se folklórními zdroji v duchu působení Františka Sušila (hlavní představitel: Karel Dostál-Lutinov) Tento rozpor od začátku snižoval úroveň literárněkritické praxe Katolické moderny, jejíž umělecká tvorba nedokázala realizovat stanovené umělecké cíle a zůstala na okraji literárního vývoje, který obohatila pouze překlady katalánské a provensálské poezie. +more Z prozaiků Katolické moderny je nejvýznamnější Jindřich Šimon Baar.
Další vývoj katolické literatury na Katolickou modernu nenavazoval.
Hlavní představitelé Katolické moderny
Karel Dostál-Lutinov (1871-1923)
Karel Dostál-Lutinov (22. září 1871 - 29. +more listopadu 1923) žil a působil v Prostějově jako prostějovský farář, spisovatel a básník. Využíval pro svou poezii lidových zdrojů a domácí tradice. Byla to z větší části opožděná ohlasová poezie.
Poezie: Sedmikrásy 1895, Království boží na zemi 1900
Ludvík Sigismund Bouška (1867-1942)
V jeho básnických sbírkách převažují náboženské kontemplace, snaha pohroužit se s františkánskou pokorou do přírody naplněné Božím dechem
Poezie: Pietas 1897, Duše v přírodě 1904, Legendy 1904
František Skalík (1867-1904)
František Skalík (22. ledna 1867 Ostrožská Nová Ves - 10. +more prosince 1904) byl spoluzakladatel Katolické moderny, kněz, básník a překladatel. Působil v Želechovicích, Dobromilicích na Hané a Uherském Brodě.
Poezie: Sursum corda. Praha 1893, Bůh a svět. Uherský Brod 1898, Moriturus posmrtně vydal Dostál-Lutinov
Překlady: Jiskry Eucharistické. Olomouc: R. Promberger 1894, Malý biblický dějepis Bedřicha Justa Knechta. Frýburk v Breisgavě 1898
K předním sympatizantům patřil P. ThDr. +more Alois Lang (16. 6. 1869 v Držovicích - 6. 5. 1957 v Prostějově), středoškolský pedagog v Moravské Ostravě, papežský komoří, čestný konzistorní rada, kněz jubilár, literát.
Družina literární a umělecká (1913-1948)
Družina literární a umělecká byl spolek vyhraněně katolických spisovatelů se sídlem v Olomouci. Rozhodující iniciativa k jeho založení vyšla od prostějovského rodáka, ř. +more k. kněze a publicisty, Ladislava Zamykala, vůdčími činiteli byli Karel Dostál-Lutinov (předseda 1919-1923) a Emanuel Masák (předseda 1924-1948). DLU sdružovala autory nejrůznějšího uměleckého zaměření od mystiků po regionální humoristy a autory sentimentální lidové četby i výtvarníky a hudebníky. Základem jejich spojení byl katolický světový názor. Hlavním orgánem DLU se stal literární časopis Archa (1912-1948), k sepsání dějin české literatury měl připravovat půdu časopis Archiv literární (1918-1922), zábavným obrázkovým měsíčníkem pro lidové vrstvy byl Rodinný obzor (1919-1923). Nejvýznamnější katolicky orientovaní tvůrci však stáli mimo DLU, pouze přechodně byl jejím členem Jaroslav Durych. Z překladatelů vynikli Otto František Babler, P. Svatopluk Bohumil Kyselý a P. Sigismund Bouška.
Reference
Literatura
KOHOUT, Štěpán - MAREK, Pavel - SVOZIL, Oldřich, (Eds. ): Korespondence Katolické moderny. +more Dopisy Beneše Methoda Kuldy, Julia Zeyera, Josefa Floriana a Karla Dostála-Lutinova z let 1894-1907. Vyd. Nakl. Gloria Rosice, 1. vyd. 2009, 333 s. ISBN 978-80-86760-48-3 . * KOHOUT, Štěpán - MAREK, Pavel - SVOZIL, Oldřich, (Eds. ): Korespondence Katolické moderny. Dopisy Jindřicha Šimona Baara a Karla Dostála-Lutinova z let 1896-1917. Vyd. UP Olomouc, 1. vyd. 2011, 323 s. ISBN 978-80-244-2878-9. * Martin C. Putna: Česká katolická literatura v evropském kontextu 1848-1918. Praha : Torst, 1998. . * MAREK, Pavel, (Ed. ): Česká katolická moderna. Sborník z konference konané 10. listopadu 1998 v Prostějově. K 75. výročí úmrtí Karla Dostála-Lutinova. Vyd. katedra politologie a evropských studií FF UP v Olomouci a Muzeum Prostějovska v Prostějově. Gloria Rosice u Brna, 2000, 115 s. ISBN 80-86276-04-X . * MAREK, Václav - MAREK, Pavel: "Služebníci užiteční". Medailony duchovních pochovaných ve Vrahovicích. Vyd. Nakl. Kauli Publishing s. r. o. , Praha 2022. 2. přepracované a rozšířené vydání, 171 s. + 49 s. obr. přílohy. ISBN 978-80-908194-0-5 .