Cesko.wiki Kopernicie
Author
Albert FloresKresba C. cerifera Kopernicie (Copernicia) je rod palem. Jsou to středně velké až mohutné palmy s dlanitými listy a kmeny pokrytými vláknitými listovými pochvami. Květenství jsou bohatě větvená a svojí délkou přesahují listy. Plody jsou peckovice. Rod zahrnuje 21 druhů. Většina z nich jsou endemity Kuby, několik dalších roste na Hispaniole a v Jižní Americe. Copernicia macroglossa a některé další druhy jsou v tropech pěstovány jako okrasné rostliny. Jihoamerický druh Copernicia prunifera je zdrojem karnaubského vosku. Místní využití mají i listy, kmeny a vlákna některých druhů.
.jpg|náhled){kind=link}
.jpg)
Popis
Kopernicie jsou středně velké až mohutné, pomalu rostoucí, jednodomé palmy dorůstající výšky do 15 metrů. Kmeny jsou solitérní, pokryté vytrvalými, vláknitými listovými pochvami, u starších jedinců někdy olysávají a objevuje se hrubý povrch kmene s listovými jizvami. +more Listy jsou dlanité nebo krátce dlanitozpeřené, induplikátní, tuhé. Řapík je velmi krátký až dlouhý, na okraji s tuhými, plochými, zahnutými ostny. U některých druhů (C. macroglossa) řapík téměř chybí a listy jsou přisedlé. Čepel listů je klínovitá nebo okrouhlá, hluboce členěná v jednoduše přeložené segmenty. Listové segmenty jsou na okraji často ostnité. Na lícové straně listu je v místě nasedání čepele na řapík charakteristický výrůstek (hastula).
Květenství vyrůstají z listové růžice a svojí délkou často přesahují listy. Jsou silně větvená až do šestého řádu a nezřídka hustě plstnatá. +more Stopka květenství je prodloužená, asi stejně dlouhá nebo kratší než samotné květenství. Květy jsou oboupohlavné. Okvětí je trojčetné, rozlišené na kalich a korunu. Kališní lístky jsou srostlé v trojlaločnou číšku. Koruna je trubkovitá, zakončená 3 laloky. Tyčinek je 6 a jsou širokými bázemi nitek srostlé v číšku přirostlou k ústí koruny. Gyneceum (botanika) je složeno ze 3 na bázi volných pestíků, čnělky jsou srostlé v jednu čnělku zakončenou tečkovitou bliznou. Plody jsou vejcovité nebo kulovité a obvykle se vyvíjejí pouze z jednoho plodolistu. Na povrchu jsou hladké (po vyschnutí jemně drsné), se zbytky čnělky na vrcholu. Dužnina (mezokarp) je poněkud dužnatá s podélnými vlákny, pecka (endokarp) je středně tlustostěnná. Semena jsou vejcovitá nebo kulovitá, s hluboce skládaným (ruminátním) endospermem.
Carnaúba Palm.jpg|Copernicia alba Cberteroanafoliage.JPG|Dlanitý list C. berteroana Trunkandboots.JPG|Kmen C. prunifera Flower Copernicia macroglossa.JPG|Květenství C. macroglossa
Rozšíření
Rod kopernicie zahrnuje 21 druhů (i s přírodními hybridy celkem 28). Je rozšířen výhradně v tropické Americe. +more Centrum rozšíření je na Kubě (zejména ve středovýchodní části ostrova), kde roste celkem 16 endemických druhů a 7 taxonů hybridního původu. Dva druhy jsou endemity Hispanioly. Zbývající 3 druhy se vyskytují v Jižní Americe: Copernicia alba v jižní Brazílii, Bolívii, Paraguayi a severovýchodní Argentině, C. prunifera v Brazílii a C. tectorum v Kolumbii a Venezuele.
Kopernicie rostou v nižších nadmořských výškách jako součást suchých lesů a na druhotných savanách. Na Kubě jsou zastoupeny zejména v tuholisté křovinaté vegetaci na serpentinitových podkladech nebo v poloopadavých lesích na sezónně zaplavovaných, těžkých, jílovitých půdách na přímořských pláních. +more Brazilský druh C. prunifera roste v rozlehlých porostech zejména v oblastech s periodickými záplavami. Na podobných stanovištích roste i C. tectorum.
Ekologické interakce
Listy C. prunifera jsou pokryty nebývale tlustou vrstvou vosku, což je vykládáno jako přizpůsobení suchému klimatu severovýchodní Brazílie. +more Na listech kopernicií (i dalších palem) se živí housenky babočkovitého motýla Brassolis sophorae a řada druhů červců (Aspidiotus destructor, Aonidiella orientalis, Colobopyga coperniciae, Ischnaspis longirostris).
Brassolis sophorae MHNT Male dos. jpg|Babočkovitý motýl Brassolis sophorae Brassolis sophorae (Nymphalidae) (16387848986). +morejpg|Housenka motýla Brassolis sophorae The coco-nut (1914) (20652492572). jpg|Červci Aspidiotus destructor (černobílé foto).
Taxonomie
Rod se v taxonomii palem řadí do podčeledi Coryphoideae a tribu Livistoneae. Mezi blízce příbuzné rody patří např. +more Licuala a Livistona. Jednotlivé druhy se na společných stanovištích zejména v oblasti střední a východní Kuby přirozeně kříží a vzniká tak řada hybridních taxonů. U některých je rodičovská kombinace jednoznačná, u jiných je původ po vícenásobné hybridizaci obtížně určitelný.
Význam
Copernicia macroglossa Kopernicie jsou vesměs velmi ozdobné palmy a v tropech se občas vysazují jako okrasné dřeviny. +more Jsou odolné vůči patogenům, jejich obliba je však limitována pomalým růstem. Nejznámějším a nejvíce pěstovaným zástupcem rodu je Copernicia macroglossa, palma neobyčejného vzhledu s hustou korunou přisedlých listů. Staré uschlé listy neopadávají a hromadí se ve spodní části koruny. Mezi nápadné druhy náležejí také 3 mohutné kubánské kopernicie: C. fallaensis, C. baileyana a C. gigas.
Brazilský druh Copernicia prunifera (syn. C. +more cerifera) má velký ekonomický význam jako zdroj karnaubského vosku používaného zejména k voskování automobilů, bot a nábytku, také ve farmacii a parfumerii. V potravinářství se používá k povrchové úpravě cukrovinek pod označením E 903. Karnaubský vosk je tvrdší než včelí vosk a většina syntetických vosků. V Brazílii je tento vosk sklízen již od roku 1810, první plantáže byly založeny kolem roku 1890. Listy se lokálně používají jako střešní krytina, kmeny na stavby, vlákna k výrobě provazů a štětců. Škrob získávaný z kmene je jedlý. Jedlá je i dužnina plodů a mladá květenství. Podobné využití má i druh Copernicia alba. Kořeny tohoto druhu slouží v Jižní Americe jako diuretikum.
Cera carnauba2. JPG|Karnaubský vosk Cestas de karanda'y. +morejpg|Koše pletené z listů C. alba Surrão de palha de carnaúba 1. JPG|Rohože z listů C. prunifera ArquiteturaEm palha deCarnaúba. JPG|Střecha z listů C. prunifera.