Panenteismus

Panenteismus je výraz složený z řeckých slov πᾶν („vše“); ἐν („v“) a θεός („bůh“), tedy „vše-v-bohu“. Označuje filosoficko-teologický postoj, podle něhož Bůh proniká všemi částmi světa (přírody, vesmíru) a svět tak „existuje v Bohu“. Liší se tak od panteismu, který Boha přímo ztotožňuje s celkem světa. Panenteismus se vyhýbá jak tomuto ztotožnění, tak „vymístění“ Boha za tento svět, a je tedy jakýmsi zprostředkováním mezi panteismem a teismem.

V dějinách myšlení se objevují panenteistické myšlenky již od starověku, zejména v novoplatónství a pozdější mystice, nicméně jakožto ucelený systém je uvedl německý filosof Karl Christian Friedrich Krause (1781-1832), autor neologismu panenteismus, posléze velmi vlivný ve Španělsku. Ve 20. +more století získal určitou popularitu také ve Spojených státech, například v tzv. procesuální teologii, kterou rozvíjel Charles Hartshorne (1897-2000).

Podle Ch. Hartshornea lze panenteismus vysledovat již u egyptského faraona Achnatona, další badatelé ho pak nacházejí v Upanišadách či u Platóna. +more Mezi myslitele, kteří měli blízko k panenteismu, může být řazen také Mikuláš Kusánský, Giordano Bruno a Baruch Spinoza (označovaný jindy za panteistu), který silně ovlivnil německý idealismus, především F. W. J. Schellinga.

Externí odkazy

[url=http://plato.stanford.edu/entries/panentheism/]Stanford Encyclopedia of Philosophy[/url]

Kategorie:Filozofie náboženství