Podivín
Author
Albert FloresPodivín (německy Kostel, Kostl, Podiwin) je malé město v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji, 8 km severně od Břeclavi. Žije zde obyvatel.
Název
Jméno Podivín původně označovalo hrad (dnes neznámé polohy) na ostrově v řece Dyji a bylo ve 13. století přeneseno na nově založené město. +more Je odvozeno od osobního jména Podiva (je o něm zmínka u Kosmy). Německé jméno Podivína Kostel pochází z druhé části jména Sekyřkostel, což bylo označení vsi, která se původně nacházela na území nově založeného města. (Samo jméno Sekyřkostel je nejasné, složka -kostel asi neoznačovala církevní stavbu, nýbrž se nejspíše jednalo o hláskovou úpravu jména vedlejší vsi Ch(v)ostno/-á, s významem "křoví, hustý porost", přes německé Kosten. ) Židovský název města v hebrejštině zní קאסטל.
Historie
+more1'>Podivín ke konci 19. století Území Podivína bylo pro strategicky výhodnou polohu osídleno již od pravěku.
Kosmova kronika česká zmiňuje Podivu, pokřtěného žida a zakladatele podivínského hradu (Podiuin, dictum a conditore suo Podiua, Iudeo sed postea catholico. ). +more Již někdy během 13. století byl Podivín povýšen na město, což z něj činí nejstarší město v okrese Břeclav. Od 20. let 16. století se zde usazovali novokřtěnci (habáni), kteří tu žili až do svého vyhnání ze země roku 1622. Z této doby pochází nejstarší údaje o velikosti zdejší židovské obce (140 osob). Židé v Podivíně žili ve dvou čtvrtích (Horní a Dolní), přičemž po Dolní židovské čtvrti je dosud zachován křivolaký uliční rastr jihozápadně od náměstí.
Podivín se nikdy nevyvinul ve větší středisko, vždy byl ve stínu Hustopečí, Mikulova nebo později Břeclavi. Roku 1839 se nicméně jako jedno z prvních měst v českých zemích dočkal železnice, když kolem něj byla vedena odbočka Severní dráhy císaře Ferdinanda z Břeclavi do Brna.
Roku 1950 zde došlo k jedné z nejtragičtějších železničních nehod v českých dějinách, když rychlík vinou signalisty srazil autobus na přejezdu.
Přírodní poměry
Podivín leží v Dolnomoravském úvalu, na mírném návrší nad dyjskou nivou, asi 1,5 km severovýchodně od ústí Trkmanky do Dyje. Město se rozkládá v nadmořské výšce 160-175 m a protéká jím Ladenská strouha (staré rameno Trkmanky).
Katastrální území tvoří většinou plochá polní krajina, na východě zvolna stoupající až do výšky 210 m n. m. +more, pouze na jihozápad zasahuje lužní les okolo Dyje, který je součástí Přírodního parku Niva Dyje a Lednicko-valtického areálu.
Obecní správa a politika
V letech 2010 až 2014 byl starostou Stanislav Machovský (KDU-ČSL). Na ustavujícím zasedání zastupitelstva v listopadu 2014 byl do této funkce zvolen opětovně. +more Prioritou vedení města bude modernizace základní školy a výraznější propojení města s Lednicko-valtickým areálem. Od roku 2018 je starostou Martin Důbrava (ODS+NK), zatímco Machovský je místostarostou.
Doprava
Železniční stanice Podivín Severovýchodním okrajem Podivína vede paralelně železniční koridor Brno-Břeclav (se stanicí Podivín), silnice II/425 a dálnice D2 (s nájezdem na 41. +more km), které zde mimoúrovňově kříží silnice II/422 procházející skrz město. Dále odsud vede silnice III. třídy č. 42226 (Podivín - Rakvice), spojená s II/425 krátkou spojkou III/42227. Dlouhodobě se plánuje výstavba obchvatu silnice II/422 jihovýchodně okolo města, pro který je stanovena územní rezerva a stavebně připraveno napojení na most přes silnici II/425.
Od roku 2008 je Podivín začleněn do Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (zóna 565), v jehož rámci je významným přestupním uzlem. Zastavují zde nejen osobní vlaky linky S3, ale také rychlíky a spěšné vlaky linky R13, z nichž tu lze přestoupit na autobusové linky 555 (směr Rakvice nebo Lednice, Valtice), 556 (směr Velké Bílovice a Hodonín) a 574 (směr Ladná a Břeclav).
Podivín je důležitým východiskem pro cykloturistiku. Od nádraží vedou cyklotrasy jak do Lednicko-valtického areálu, tak do různých vinařských lokalit (Velkopavlovická vinařská podoblast). +more Od nádraží také vede žlutá turistická značka směr Janův hrad a Lednice.
Pamětihodnosti
Kostel sv. Petra a Pavla z první poloviny +more_století'>13. století * Kaple sv. Cyrila a Metoděje * Židovský hřbitov s obřadní vstupní halou; nejstarší ze zhruba 1000 náhrobků je z roku 1694 * Chodby a sklepení - památka stoleté přítomnosti novokřtěnců * Janův hrad (imitace zříceniny středověkého hradu vystavěná v roce 1807, nachází se v lužním lese na jižním okraji katastru města).
Osobnosti
Hugo Böhmer (1906, Podivín -1996), novozélandský podnikatel a mecenáš, který financoval opravy židovských památek i místního židovského hřbitova.
* Antonín Ferdinand Dubravius († 1756), kněz, v Podivíně působil a zemřel * Jan Klak (* 1942), ekonom a politik * Jan Kostrhun (1942-2022), spisovatel a politik * František Weber (1908-1991), velitel 310. +more československé stíhací peruti RAF.
Galerie
Soubor:Podivín - Masarykovo náměstí obr01. jpg|Masarykovo náměstí Soubor:Podivín - bývalá radnice obr01. +morejpg|radnice Soubor:Podivín - základní škola obr02. jpg|základní škola Soubor:Podivín - sousoší Panny Marie Immaculaty se sv. Floriánem a sv. Vendelínem. jpg|sousoší Panny Marie Immaculaty Soubor:Židovský hřbitov Podivín. JPG|obřadní dům na židovském hřbitově Soubor:Podivín - Masarykovo náměstí, pomník padlým obr02. jpg|pomník padlým Soubor:Podivín, nádraží (1). jpg|železniční stanice Soubor:Podivín kaple sv. Cyrila a Metoděje 1. jpg|Kaple sv. Cyrila a Metoděje Soubor:Podivín cemetery 17. JPG|Židovský hřbitov Soubor:Podivín a kostel. jpg|Kostel sv. Petra a Pavla Soubor:Podivín, Besední dům. jpg|besední dům Soubor:Janův Hrad. JPG|Janův hrad Soubor:Podivín - kaple a čp. 35. jpg|kaple sv. Anny.
Odkazy
Reference
Související články
Římskokatolická farnost Podivín * Židovský hřbitov v Podivíně * TJ Slavoj Podivín
Externí odkazy
http://www. farnostpodivin. +morehost. sk/ Římskokatolická farnost Podivín * [url=http://www. lednicko-valticky-areal. cz/januv-hrad. php]Lednicko-valtický areál: Janův hrad[/url] * [url=http://www. lva. cz/links/podivin/info/]Mikroregion L. V. A. : Podivín[/url].
Kategorie:Města na Moravě Kategorie:Města v okrese Břeclav Kategorie:Sdružení obcí region LVA Kategorie:Velkopavlovická vinařská podoblast Kategorie:Obce v okrese Břeclav Kategorie:Sídla v Dolnomoravském úvalu Kategorie:Sídla na Dyji