Cesko.wiki Polská hymna
Author
Albert FloresHymna Polska je píseň Mazurek Dąbrowskiego , známá též jako Jeszcze Polska nie zginęła . Hymna byla schválena polským Sejmem 26. února 1927.
Autor hudby je neznámý a její text napsal Józef Wybicki v roce 1797 v Itálii a byla přijata polskými Legiemi Jana Henryka Dąbrowského, které doufaly, že budou moci bojovat za obnovu nezávislosti Polska po jeho rozdělení). Melodie byla chytlavá a text byl ze solidarity k Polákům přeložen do 17 jazyků, jako je němčina, francouzština, angličtina, ruština, maďarština, chorvatština a slovenština. +more Během revoluce v roce 1848 se Mazurek Dąbrowského zpíval na ulicích Vídně, Berlína i Prahy. Její hudební část je převzata do písně Hej, Slované, resp. Hej, Slováci - hymny Slovenského štátu v době druhé světové války, nebo po roce 1945 jako hymna Jugoslávie.
Jiné hymnické písně
Polsko má a mělo kromě oficiální hymny v této roli také několik tradičních písní (v letech 1918 až 1927 užívaných i při oficiálních příležitostech): * Bogurodzica (Bohorodička): nejstarší polská náboženská píseň, autorství často mylně připisováno sv. Vojtěchovi, * Boże, coś Polskę: "Bože, co jsi Polsko po dlouhá století obklopoval leskem síly a slávy…", * Rota (Maria Konopnicka: Přísaha: „Neodvrhneme zemi, odkud náš rod…“) a * .
Verze
Text hymny má dvě verze, obě jsou v Polsku obecně známé: * původní a * zkrácenou, oficiální. Zkrácená je „uhlazená“ především obsahem. +more Vynechává zejména zmínku původní písně o nepřátelských národech: Niemiec, Moskal (tj. Rusák), která navazovala na situaci násilně rozděleného Polska. Příznačně není zmíněn Rakušák, přestože se Rakousko na dělení Polska podílelo, protože rakouský zábor byl poměrně liberální. Tato zmínka o Rusech byla v zemi obsazené v roce 1945 vítěznou Rudou armádou nepřijatelná.
Nezkrácená podoba se zpívá naopak pro zdůraznění vzdoru a odhodlání k samostatnosti, typicky v disentu a podzemních organizacích a zvláště v době válečného stavu po vojenském puči v roce 1981.
Text
| v|Česky | v|Polsky | v|Pův. znění z rukopisu J. +more Wybického |
|---|---|---|
| v|Ještě Polsko nezhynulo, dokud my žijeme. Co nám cizí přesila vzala, šavlí si vezmeme zpět Vpřed, vpřed, Dąbrowski, z italské země do Polska. Pod tvým vedením se spojíme s národem. | v|Jeszcze Polska nie zginęła Kiedy my żyjemy, Co nam obca przemoc wzięła, Szablą odbierzemy. Marsz, marsz, Dąbrowski, Z ziemi włoskiej do Polski Za twoim przewodem, Złączym się z narodem. | v|Jeszcze Polska nie umarła, kiedy my żyjemy. Co nam obca moc wydarła, szablą odbijemy. Marsz, marsz, Dąbrowski do Polski z ziemi włoski za Twoim przewodem złączem się z narodem. |
| v|Přejdeme Vislu, přejdeme Vartu, Poláky budeme. Příklad dal nám Bonaparte, jak zvítězit máme. Vpřed, vpřed, Dąbrowski, … Jak Czarniecki do Poznaně po švédském záboru, aby zachránil vlast, vrátil se přes moře. Vpřed, vpřed, Dąbrowski, … | v|Przejdziem Wisłę, przejdziem Wartę, Będziem Polakami, Dał nam przykład Bonaparte, Jak zwyciężać mamy. Marsz, marsz, Dąbrowski … Jak Czarniecki do Poznania, Po szwedzkim zaborze, Dla ojczyzny ratowania, Wrócim się przez morze. Marsz, marsz, Dąbrowski … | v|Jak Czarnecki do Poznania wracał się przez morze dla ojczyzny ratowania po szwedzkim rozbiorze. Marsz, marsz, Dąbrowski … Przejdziem Wisłę przejdziem Wartę będziem Polakami dał nam przykład Bonaparte jak zwyciężać mamy. Marsz, marsz, Dąbrowski … |
| v|Už tam otec ke své Barče uplakaný mluví: „Jenom poslyš, prý že naši do bubnů tam bijí. “ Vpřed, vpřed, Dąbrowski, … | v|Już tam ojciec do swej Basi, Mówi zapłakany - Słuchaj jeno, pono nasi Biją w tarabany. Marsz, marsz, Dąbrowski … | v|Niemiec, Moskal nie osiędzie, gdy jąwszy pałasza, hasłem wszystkich zgoda będzie i ojczyzna nasza. Marsz, marsz, Dąbrowski … Już tam ojciec do swej Basi mówi zapłakany: słuchaj jeno, pono nasi biją w tarabany. Marsz, marsz, Dąbrowski… Na to wszystkich jedne głosy: Dosyć tej niewoli mamy Racławickie Kosy, Kościuszkę, Bóg pozwoli. |
Výpůjčka u jiných národů
Na základě této písně napsal Slovák Samo Tomášik v roce 1834 s takřka identickou melodií píseň se zcela novým českým textem Hej, Slováci (nejprve v češtině), která se na Všeslovanském sjezdu v Praze v roce 1848 stala všeslovanskou hymnou jako Hej, Slované a byla přeložena do řady slovanských jazyků. Po roce 1945 byla přijata jako hymna Jugoslávie. +more Za 2. světové války sloužila také jako hymna Slovenska a lužickosrbská verze Hišće Serbstwo njezhubjene byla národní hymnou do 1. světové války.
Odkazy
Literatura
Související články
Polská vlajka * Státní znak Polska * Dějiny Polska
Externí odkazy
[url=http://www. prezydent. +morepl/dla-mediow/materialy-do-pobrania/inne/]Stránky prezidenta Polské republiky[/url] , včetně souboru mp3 * [url=https://web. archive. org/web/20030516153318/http://www. luzice. cz/clv98/duben. htm]Článek o historii písně Hej, Slované. [/url] (mirror na Web Archive).