Skorec vodní

Skorec vodní (Cinclus cinclus) je středně velký zpěvný pták z čeledi skorcovitých (Cinclidae) žijící zpravidla v blízkosti vodních toků.

Popis

Skorec vodní dorůstá 18 cm, v rozpětí křídel měří 26-30 cm a váží 55-65 g. Má zavalité tělo, krátká křídla a ocas. +more Zbarvení je převážně tmavohnědé se světlejší hlavou a břichem a nápadnou bílou náprsenkou. Velikostí a zbarvením připomíná kosa černého. Zobák a končetiny má načernalé, oči hnědé. Obě pohlaví jsou si velmi podobná. Mladí ptáci jsou svrchu celí šedí a na spodině těla mají husté šedé pruhování.

Hlas

Zpěv je výrazný, krátký, střídá flétnové tóny s cvrčivými zvuky. Zpívá i v zimě. +more Při znepokojení se ozývá drsným pronikavým „criit“ a při vábení zase ostrým „zit zit“.

Rozšíření

Vyskytuje se na rozsáhlém území Evropy, v severozápadní Africe a jihozápadní a střední Asii. V závislosti na jednotlivých oblastech je buď stálý nebo tažný, evropská zimoviště se nacházejí převážně na jihu Skandinávského poloostrova. +more Evropská populace čítá 170 000-330 000 hnízdících párů, v České republice, kde se zdržuje celoročně, pak hnízdí v počtu 1000 až 2000 párů a zimuje v počtu 1800-3600 jedinců. Populace je zde stabilizovaná, u jeho populačního trendu byl však v posledních letech zaznamenán mírný pokles.

Žije výhradně u čistých, na kyslík bohatých, rychle proudících vodních toků, a to zejména ve vyšších nadmořských výškách (v ČR hnízdí po 1550 m n. m. +more), v nížinách je výrazně vzácnější.

Chování

Je celoročně teritoriální. Náleží k několika málo pěvcům, kteří se potápějí a plavou. +more Pod vodou využívá silných křídel, na jeden ponor zde vydrží průměrně 5-10 sekund, ačkoli jsou známé i ponory 30sekundové. Při potopení má uzavřené nosní nozdry a oči chráněné průhledným třetím očním víčkem, známým jako mžurka. Létá jen nad vodou. Často sedává na balvanech, někdy usedá přímo do vody, často se brodí v mělčinách. Typické je pro něj podřepování, zejména těsně před odletem. Polétává zpravidla po celé délce toku.

Potrava

Živí se zejména vodními larvami hmyzu a drobnými vodními živočichy, nejčastěji larvami chrostíků, jepic, pošvatek, přísalkovitých a muchniček. Dále se v jeho potravě objevují larvy i dospělci komárů a různí vodomilovití, vzácněji též sladkovodní plži, červi, různonožci a stejnonožci. +more Občas požírá také malé rybky, především vranky obecné, rybí potěr a pulce. Příležitostně po kořisti pátrá i na souši, kde vyhledává brouky, mravence, stonožky a pavouky.

Hnízdění

Skorec s kořistí Mladí ptáci pohlavně dospívají v prvním roce života. +more Skorci jsou zpravidla monogamní - páry spolu často setrvávají po celý život - byla však pozorována i polygamie. Samci se při námluvách výrazně ozývají, vystavují bílou hruď, potápějí se a nakonec samicím nabízejí potravu. Hnízdí od března do června, a to jednou nebo dvakrát ročně. Hnízdo staví oba ptáci, umísťují je v dutinách v březích, na mostech, případně ve vhodných budkách, často jen několik centimetrů nad vodní hladinou, takže může být ohroženo vyšším stavem vody. Hnízdo je kulovitou stavbou z mechu se skloněným vstupním otvorem, aby do něho nepršelo. Zpočátku má průměr asi 20 cm, ale protože ho skorci využívají řadu let, opravují ho a dostavují, může dosahovat až průměru 50 cm.

V jedné snůšce bývá 4-5 světlých, 25,6 x 18,6 mm velkých vajec, na nichž 16 dní sedí jen samice. Samec se zdržuje poblíž a občas samici nosí potravu; většinou však samice vylétá lovit a nechává hnízdo nehlídané. +more O mláďata, která hnízdo opouštějí asi po 24 dnech, pečují oba rodiče. Dalších 10-14 dnů je ještě krmí mimo hnízdo.

Hrozby

Je ohrožován predátory, jakými jsou zejména draví ptáci, kuny či hryzci, ale i ničením a znečišťováním vodních toků, rušením na hnízdištích, povodněmi, které mohou zničit hnízda, a obzvláště krutými zimami, které vedou k nedostatku potravy.

Ocenění

Česká společnost ornitologická - Pták roku 2009

Taxonomie

Skorec vodní je jedním z 5 druhů čeledi skorcovitých (Cinclidae), z nichž jsou 2 zastoupeny v Eurasii, 1 v Severní Americe a zbylé 2 v Jižní Americe.

Rozeznáváme u něj 12 poddruhů (v ČR se vyskytuje 4. zmiňovaný):

* C. c. +more hibernicus - západní Skotsko a Irsko. * C. c. gularis - Skotsko (s výjimkou jeho západní části), severní, střední a východní Anglie, Wales. * C. c. cinclus - Skandinávie, východně po severozápadní Rusko, též ve střední a jihozápadní Francii, na severozápadě Pyrenejského poloostrova, na Korsice a Sardinii. * C. c. aquaticus - střední a jižní, částečně i západní Evropa (Belgie a Francie jižně po Pyrenejský poloostrov, Itálii, Sicílii a Řecko). * C. c. uralensis - Ural. * C. c. minor - severozápadní Afrika. * C. c. caucasicus - Turecko, Kavkaz, Irák a Írán. * C. c. persicus - jihozápadní Írán. * C. c. rufiventris - Libanon a Sýrie. * C. c. leucogaster - žije v rozmezí od Ruska jižně po Afghánistán, Pákistán, Čínu a Mongolsko. * C. c. cashmeriensis - Himálaje. * C. c. przewalskii - severní Bhútán a střední Čína.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Šťastný, K., Drchal, K. Naši pěvci. Praha: SZN. 1984. 176 S.

http://www.biolib.cz/cz/taxon/id8853/pos0,200/

http://www.naturfoto.cz/skorec-vodni-fotografie-4012.html

http://www.nasiptaci.info/?p=289

http://www.priroda.cz/lexikon.php?detail=1000

http://www.casopis.ochranaprirody.cz/res/data/007/000935.pdf?seek=

*

Kategorie:Skorcovití