Svatý Jeroným

Život

Rodiče poslali Jeronýma již v nízkém věku do Říma, kde se vzdělával u věhlasného gramatika Aelia Donata v gramatice, rétorice a filosofii. Asi v devatenácti letech byl pokřtěn. +more Brzy nato se zřekl světské dráhy a oddal se askezi a studiu. Po pobytech v Trevíru a Aquileji se v letech 373-374 vydal na pouť na Východ, ale kvůli zdravotním problémům nedošel dál než do Antiochie, kde stejně jako v Římě neodolal intelektuálním podnětům, které mu město nabízelo - naučil se především řecky a hebrejsky. Ve svých listech se zmínil o svém snu, v němž byl předvolán před soudnou stolici a byl obviněn z ciceronství, ač se hájil, že je křesťanem. Trestem mu bylo bičování a palčivé výčitky svědomí. Nakonec přísahal, že vezme-li kdy znovu do rukou světské knihy, tak Pána zapřel. Od té doby prý četl jen božská písma. V roce 379 se nechal vysvětit na kněze. Nakonec studoval v Konstantinopoli u jednoho z tzv. Velkých kappadockých Otců, Grégoria z Nazianzu.

Jeroným se vždy cítil nejlépe ve světě vědění. Navzdory svému snu nikdy nezavrhl pohanské klasiky, ale podřídil je svým teologickým zájmům. +more V letech 382-385 byl Jeroným sekretářem papeže Damasa I. ; v tomto období se pastoračně nejvíce věnoval ženám z vyšší římské společnosti - zachovalo se nám množství listů, jejichž pomocí se snažil vést mj. svatou Marcelu, Leu, Fabiolu, Paulu a její dceru Eustochii. Kvůli nařčením ze sexuálního vztahu s těmito ženami se Jeroným dostal do sporu s římským klérem. Dokázal se však obhájit, mimo jiné i tím, že byl eunuch. Jeho nepřátelé si však hledali další příležitosti k útoku. Poté, co jedna z jeho žaček zemřela, patrně v důsledku mentální anorexie kvůli vytrvalým půstům, byl Jeroným obviněn z toho, že ji přinutil k sebevraždě vyhladověním. Ačkoli mu nebylo nic dokázáno, tak další pobyt v Římě se pro něj stal nemožným. Po úmrtí svého mecenáše Damasa byl Jeroným z města vypovězen a uchýlil se do Betléma, kde roku 386 založil spolu se svými dvěma žačkami, sv. Pavlou Římskou a její dcerou sv. Eustochií, klášter a konvent, kde zůstal až do své smrti roku 420.

Dílo

Jeroným je znám především jako autor Vulgaty, překladu bible do mluvené latiny. Vulgata byla víceméně korekturou starších latinských překladů a dodnes je nejvýznamnějším biblickým překladem. +more Starý zákon překládal Jeroným přímo z hebrejštiny s výjimkou žalmů, které překládal celkem natřikrát a nakonec se nejvíce ujal jeho překlad podle Septuaginty (řeckého překladu). Jeroným byl zřejmě nejtalentovanějším znalcem jazyků v křesťanském prostředí 4. -5. století a byl jediným z církevních Otců, který výborně ovládal hebrejštinu a který rovněž vyvyšoval starozákonní originál, kterému připisoval nezprostředkovanou inspirovanost Bohem, nad tehdy dostupnou Septuagintu.

Kromě Jeronýmova biblického překladu se dochovaly i jeho biblické komentáře a teologické kontroverze, historické texty a další překlady. Rád psal a jeho biblické komentáře a duchovní listy zprostředkovaly křesťanskému Západu řeckou exegezi (zejména Órigena) a askezi východního mnišství.

Povaha

Jeroným byl velmi komplikované povahy a často se rozcházel s lidmi, kteří se kolem něj vyskytovali. Měl úzkostnou a hádavou povahu, z toho plynoucí osobní problémy a strach z pronásledování - často útočil na Pelagia, Ioviana a další. +more Horlivě bránil ortodoxní nauku, ale tím se stával nebezpečným pro sebe i své nejbližší okolí. Často se tedy musel stěhovat. Jak se jeho teologie vyvíjela, tak se rozcházel i se svými vzory - například s Órigénem, kterého přeložil, ale později jej kritizoval. Obraňoval presbytery před ambiciózními jáhny, takže můžeme usuzovat, že byl do jisté míry konzervativní. Vyvyšoval ideál panenství a mnišství, kdežto manželství zatracoval. Navzdory svým neduhům, nebo možná právě díky nim, byl o to větším a zapálenějším, byť po většinu času do sebe uzavřeným učencem, jedním z největších v historii církve, a jako takový je v ní připomínán.

Některá česká vydání Jeronýmových děl

Listy svatého Eusebia Jeronyma (kněze a učitele církve), přel. L. +more Stříž, Vyškov: Antonín Ludvík Stříž, 1917 * Legendy o poustevnících - Vitae eremitarum (O sv. Pavlovi, prvním poustevníkovi. Jak mnich Malchus upadl do zajetí. Život sv. Hilariona), přel. J. Šubrt, Praha: Oikúmené, 2002, . * Eusebia Sofronia Hieronyma, kněze Stridoňana, O ustavičném panenství blahoslavené Panny Marie proti Helvidiovi kniha jedna. Přeložil a vyložil František Bauer. Praha 1877 * Výbor z dopisů, latinsko-české vydání, přel. J. Šubrt, Praha: Oikúmené, 2006, . * Dějiny křesťanského písemnictví. De viris illustribus, latinsko-české vydání, překlad a komentář Martin C. Putna a Jan M. Heller, Praha: Herrmann & synové, 2010, .

Odkazy

Reference

Literatura

SLEPIČKA, Martin. Úcta k svatému Jeronýmovi v českém středověku: K 1600. výročí smrti církevního otce svatého Jeronýma. Ostrava: Repronis, 2021, s. 21-33.

Související články

Vulgata * Bible

Externí odkazy

KITZLER, Petr. [url=http://www.iliteratura.cz/Clanek/17925]Jeroným (Eusebius Sofronius Hieronymus).[/url] In: iLiteratura.cz, 2005-10-04.

Jeroným Kategorie:Úmrtí 30. +more září Kategorie:Muži Kategorie:Úmrtí 420 Kategorie:Anglikánští svatí Kategorie:Křesťanští apologeti Kategorie:Církevní otcové Kategorie:Učitelé církve.