Array ( [0] => 15488576 [id] => 15488576 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Černošice [uri] => Černošice [3] => Černošice, pohled na Černošice.JPG [img] => Černošice, pohled na Černošice.JPG [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|[[Černožice]]}} [1] => {{Infobox - česká obec [2] => | název = Černošice [3] => | status = město [4] => | kraj = [[Středočeský kraj|Středočeský]] [5] => | NUTS3 = CZ020 [6] => | okres = Praha-západ [7] => | obec s rozšířenou působností = Černošice [8] => | pověřená obec = Černošice [9] => | země = [[Čechy]] [10] => | PSČ = 252 28 [11] => | počet ZSJ = 3 [12] => | počet částí obce = 1 [13] => | počet katastrálních území = 1 [14] => | katastrální území = Černošice [15] => | adresa = Městský úřad Černošice
Riegrova 1209
252 28 Černošice [16] => | web = http://www.mestocernosice.cz [17] => | úřední web = [18] => | e-mail = podatelna@mestocernosice.cz [19] => | starosta = [[Filip Kořínek|Mgr. Filip Kořínek]] [20] => | starosta aktuální k = 2022 [21] => | mapa = Cernosice PZ CZ.png [22] => }} [23] => '''Černošice''' ([[Němčina|německy]] ''Cernositz'' či ''Tschernositz'') jsou město ve [[Středočeský kraj|Středočeském kraji]], [[okres Praha-západ]]. Leží při jihozápadním okraji [[Praha|Prahy]] asi 18 km jihozápadně od centra Prahy, 5 km od [[Zbraslav]]i, na levém břehu [[Berounka|Berounky]]. Dnešní město je tvořeno třemi historickými částmi: [[Horní Černošice]], [[Dolní Mokropsy]] a [[Vráž (Černošice)|Vráž]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. [24] => [25] => Díky dobrému spojení na Prahu a romantické přírodě na hranici chráněné krajinné oblasti [[Chráněná krajinná oblast Český kras|Český kras]] jsou již od 20. let 20. století oblíbeným sídelním místem s množstvím výstavných vil. [26] => [27] => == Historie == [28] => Dolní Mokropsy jsou poprvé zmiňovány jako ves roku [[1088]] v zakládací listině Vyšehradské kapituly. Horní Černošice jsou poprvé zmíněny v listině kláštera Kladrubského z roku [[1115]]. Horní Černošice byly tvořeny několika usedlostmi kolem malé návsi před kostelem. Skrz obce vedly velmi důležité cesty. Jedná se o tzv. pražsko-bechyňskou cestu a cestu z [[Pražský hrad|Pražského hradu]] na [[Karlštejn]]. Stará košatá lípa, která stála na Vráži až do roku 1930, sloužila jako cestovní ukazatel a říká se, že pod ní vždy odpočíval král [[Karel IV.]] při svých cestách na [[Karlštejn]]. [29] => [30] => Nejtěžším obdobím si prošly Černošice v době [[třicetiletá válka|třicetileté války]]. Roku 1639 je švédský vojevůdce [[Johan Banér|Johann Gustafsson Banner]] dal, podobně jako Zbraslav, vypálit, když jeho armáda táhla na [[Praha|Prahu]]. V průběhu války došlo k velkému poklesu počtu obyvatel v důsledku válečných ztrát, epidemií a emigrací. [31] => [32] => Jednou z nejvýznamnějších událostí v historii Černošic bylo zavedení železnice. Ta byla otevřena roku [[1862]] a šlo o jednokolejnou trať z [[Praha|Prahy]] do [[Plzeň|Plzně]]. V této době propuká bouřlivý výletní a stavební ruch. Podél řeky jsou budovány lázně a začínají se stavět letní vily Pražanů. Tento vývoj je následně utlumen [[první světová válka|první světovou válkou]]. Po jejím skončení ale propuká znovu a v ještě větší intenzitě. Černošice se staly jedním z nejproslulejších vilových a chatových satelitů první republiky. Rozvoj města byl ale následně opět zastaven válkou. [33] => [34] => Horní a Dolní Černošice tvořily jednu obec od roku 1864. Roku 1920 byly odděleny. Po válce roku [[1950]] došlo ke sloučení obcí Horní a Dolní ČernošiceVyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1950. [http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=565 Dostupné online.] a zároveň byly připojeny Dolní Mokropsy. Roku [[1969]] získaly Černošice status města. Roku [[1974]] byly odděleny [[Dolní Černošice]] a připojeny k Praze 5 – [[Lipence|Lipencům]]. [35] => [36] => === Územněsprávní začlenění === [37] => Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města (obce) v roce, kdy ke změně došlo: [38] => * 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Zbraslav[https://cisleithanien.webnode.cz/ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918] [39] => * 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Zbraslav [40] => * 1868 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Zbraslav [41] => * 1927 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres ZbraslavVládní nařízení č. 222/1926 Sb. [42] => * 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov, soudní okres Zbraslav[http://www.hartau.de/PBM/Protektorat.html Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren] [43] => * 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-jih, soudní okres ZbraslavNařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb. [44] => * 1945 země česká, správní okres Praha-venkov-jih, soudní okres Zbraslav{{Citace elektronického periodika |titul=Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb. |url=http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1945/sb52-45.pdf |datum přístupu=2011-09-28 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110928133321/http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1945/sb52-45.pdf |datum archivace=2011-09-28 |nedostupné=ano }} [45] => * 1949 Pražský kraj, okres Praha-jih{{Citace elektronického periodika |titul=Vládní nařízení č. 3/1949 Sb. |url=http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1949/sb02-49.pdf |datum přístupu=2011-05-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110522061727/http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1949/sb02-49.pdf |datum archivace=2011-05-22 |nedostupné=ano }} [46] => * 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ [47] => * 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice [48] => [49] => === Původ názvů jednotlivých částí města === [50] => ==== Černošice ==== [51] => Název města vychází z příslušnosti vsi k rodu Černochových (Černošice = ves lidí Černochových). [52] => [53] => V první pamětní knize obce Horní Černošice, kterou začal v roce 1933 vést archivář Antonín  Moucha, zapsal tento kronikář svůj nález z Archivu ministerstva vnitra (dnes Státní archiv): „Patronymické  jméno po zaklada­teli Černěš - Černěšici - Černošice naznačuje, že osada vznikla v dobách nejstarších a byla  zbožím kněžským. Již asi roku 999 při založení kláštera Ostrovského (u Davle) byly Černěšici darovány  nejspíše Boleslavem II. tomuto klášteru.“ Podle ''Místních jmen v Čechách'' znamená Černošice, pův. Crnošice, ves lidí Černochových. Už ve 13. století se prý jménu nerozumělo, a proto ho v kance­lářích písaři  různě zapisovali. [54] => [55] => Za starých zápisů: ''Cernosicih'' / ''Chrinosicih'' (1115), ''Cirnosicich'' / ''Chernosicich'' (1186), ''Czernetitz Majus et Czernetitz Minus'' (1304), ''Czrncizcz'' (1384), ''V Dolejších Černešicích'' (1523), ''Cžernossicze'' (1653). [56] => [57] => ==== Mokropsy ==== [58] => Název vychází z výrazu ves u mokrých psů nebo ves s mokrými psy a má posměšný charakter. Výrazem mokří psi byli častováni rybáři žijící u starodávné mokřiny podél řeky [[Berounka|Berounky]]. Označoval je takto [[kníže]] (celý tento kraj patřil ke knížecímu dvoru na [[Vyšehrad]]ě), který sem jezdíval spolu se svou družinou lovit. [59] => [60] => Podle Profousova díla vznikl název od přídavného jména mokropeských, které „náleželo k posměšnému výrazu (ves) u 'mokrých psů', aneb (ves) s ´mokrými psy´ “. V současné době se vedle výkladu v této práci objevuje jazykovědná úvaha, že by bylo možno název odvozovat od mokré píce - (ves) s 'mokrou pící' (neboť svažitá pole zasahovala až k řece a byla zasahována povodněmi). K tomuto názoru vede první záznam jména obce jako Mocropizzi. [61] => [62] => Ze starých zápisů: ''Mocropizzi'', var. ''Mocropzi'' (okolo roku 1088), ''Mocropes'' (v letech 1352 až okolo 1405), ''Mokropsy Velké i Malé'' (1488), ''Horzeyssy a Doleyssy Mokropsy'' (1545). [63] => [64] => Podle jiných verzí jde o zkomolený původní název. Jedna z verzí vzniku tohoto názvu vychází z toho, že původní název byl Mokrokopec (od mokrých kopců) zkrácený na Mokropec. Tomu i odpovídají mokřiny na kopcích, viz Lada a V Rybníčkách na Vráži. [65] => [66] => Jiná verze se přiklání ke skutečnosti, že zde byl vždy pod mlýnem brod řeky Berounky. Ten využívali kupci s vozy při cestách z Prahy na západ. Jak z vozů odkapávala na březích v úvozech voda, mohl vzniknout název Mokronáspy, zkrácený na Mokrospy. [67] => [68] => ==== Vráž ==== [69] => Původ názvu není dosud zcela jistý. Historik [[František Palacký]] poukazoval na příbuznost se slovem vrah, mladší jazykovědci zase odvozovali původ slova od vražiti, což ve staroslověnštině znamená kouzliti, věštiti (existovala domněnka, že Vráže byly původně místa neosídlená, kde se konalo čarodějnictví). Roman Jacobson zase tvrdil, že slovo Vráž je podobné s ruským ovrag (proláklina). O tomto vysvětlení ale pochybuje profesor Horák, který upozorňuje na to, že vráže mají i hory. J. Svoboda spojil tyto názvy se staroslověnským slovesným základem v'rěti, tj. vříti, a podstatným jménem v´rag', tj. vřídlo, pramen, což je zatím nejpravděpodobnější výklad. [70] => [71] => Ze starých zápisů: ''Wrazy'' (1361), ''Wraž'' (1788). [72] => [73] => === Rok 1932 === [74] => V obci [[Horní Černošice]] ''(1000 obyvatel, poštovní úřad, telefonní úřad, četnická stanice)'' byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:''Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství'', sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 331. (česky a německy) lékař, autodrožka, biograf Sokol, drogerie, obchod s dřívím, holič, 4 hostince, 3 instalatéři, jednatelství, 2 klempíři, konzum Včela, 2 krejčí, modistka, 4 obuvníci, pískovna, prádelna, psinec, realitní kancelář, rolník, 4 řezníci, 3 obchody se smíšeným zbožím, lidová záložna v Horních Černošicích, 2 stavitelé, obchod se střižním zbožím, švadlena, 2 trafiky, 4 truhláři, obchod s učebními pomůckami, obchod s uhlím, zednický mistr, zubní ateliér. [75] => [76] => V obci [[Dolní Černošice]] ''(153 obyvatel)'' byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:''Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství'', sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 216. (česky a německy) [[válcový mlýn]] a elektrárna, hostinec, kovář, trafika, realitní kancelář, 5 rolníků, továrna řetězů, 2 obchody se smíšeným zbožím. [77] => [78] => V obci [[Dolní Mokropsy]] ''(1597 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Černošic)'' byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:''Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství'', sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 227. (česky a německy) 5 autodopravců, biograf Sokol, 6 cihelen, cukrář, elektrárna, elektroinstalace, 2 holiči, 8 hostinců, 2 klempíři, kolář, konzum Včela, košíkář, kovář, 4 krejčí, loďkař, písmomalíř, malíř pokojů, mlýn, 3  obuvníci, palivo, 2 pekaři, pension Steimar, obchod s lahvovým pivem, porodní asistentka, povozník, realitní kancelář, 7 rolníků, řezník, 2 sedláři, 10 obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Dolní Mokropsy, obchod se střižním zbožím, studnař, švadlena, tesařský mistr, 5 trafik, 4 truhláři, 2 obchody s uhlím, 3 zahradnictví, zámečník, 2 zedničtí mistři. [79] => [80] => == Obyvatelstvo == [81] => [82] => === Počet obyvatel === [83] => Počet obyvatel je uváděn za Černošice podle výsledků [[sčítání lidu]] včetně místních části, které k nim v konkrétní době patří. Je patrné, že stejně jako v jiných menších městech Česka počet obyvatel v posledních letech roste.{{citace monografie|titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005|vydavatel = Český statistický úřad|rok = 2006|strany = 53–54|isbn = 80-250-1311-1|url = https://www.czso.cz/documents/10180/20538302/13n106cd1.pdf|svazek = I}}{{Citace elektronické monografie [84] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [85] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/historicky-lexikon-obci-1869-az-2015 [86] => | datum vydání = 2015-12-21 [87] => | datum přístupu = 2017-01-23 [88] => | vydavatel = Český statistický úřad [89] => }} V celé černošické [[Aglomerace|aglomeraci]] nicméně žije více než 7 tisíc obyvatel. [90] => [91] => {| class="wikitable" [92] => |+ Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu [93] => ! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 [94] => |- [95] => | 616 || 598 || 599 || 674 || 1 010 || 1 430 || 2 809 || 4 188 || 4 762 || 4 608 || 4 537 || 4 351 || 4 631 || 6 849 [96] => |} [97] => [98] => {| class="wikitable" [99] => |+ Vývoj počtu domů za roky 1869 - 2011 [100] => ! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 [101] => |- [102] => | 76 || 78 || 88 || 117 || 206 || 264 || 546 || 1 432 || 904 || 941 || 1 067 || 1 265 || 1 548 || 1 996 [103] => |} [104] => [105] => == Památky == [106] => [[Soubor:Černošice, kostel Nanebevzetí Panny Marie, tříčtvrteční pohled.JPG|náhled|Kostel Nanebevzetí Panny Marie]] [107] => [108] => === Kostel Nanebevzetí Panny Marie === [109] => {{Viz též|Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Černošice)}} [110] => [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Černošice)|Kostel Nanebevzetí Panny Marie]] je nejstarší dochovanou stavební památkou na území města. [111] => [112] => První zmínky se objevují roku [[1352]] a mluví o něm jako o kostele farním. Nachází se na uměle upravené terase nad údolím [[Berounka|Berounky]] na východním okraji historického jádra Horních Černošic. Kostel nechal postavit zbraslavský cisterciácký klášter, který vlastnil Černošice od začátku [[14. století]]. V [[17. století]] spadal kostel pod radotínskou farnost. [113] => [114] => Kostel nelze jednoznačně zařadit do žádného stavebního slohu kvůli množství úprav, kterými prošel. Architektura budovy kostela není příliš okázalá. Nejvýraznější částí je barokní věž, která je ve spodní části čtyřboká, v horní osmiboká a v každém boku je polokruhově zaklenuté okno. Až na tuto věž není kostel na vnějšku architektonicky zdoben. Mnohem zajímavější je řešení interiéru, jehož prostor lodi završuje kupole členěná štukovými rámci. Hlavnímu oltáři z roku [[1713]] dominuje barokní obraz Nanebevzetí Panny Marie a po jeho stranách jsou sochy slovanských věrozvěstů. [115] => [116] => === Další památky === [117] => * [[Modlitebna Církve bratrské (Černošice)|Modlitebna Církve bratrské]] – moderní stavba organické architektury postavená podle návrhu brněnského architekta [[Zdeněk Fránek|Zdeňka Fránka]] v letech 2009-2010. [118] => * [[Hořejšova vila (Černošice)|Hořejšova vila]] [119] => * [[Kratochvílova vila (Černošice)|Kratochvílova vila]] (Karlštejnská čp. 282) [120] => * letní vila čp. 215 [121] => * vila čp. 274 [122] => * myslivna Na stráži [123] => * [[Švehlova lípa (Černošice)|Švehlova lípa]] [124] => * [[Lavička Václava Havla]] [125] => * Kadečkův mlýnhttp://vodnimlyny.cz/mlyny/objekty/detail/272-kadeckuv-mlyn [126] => [127] => == Městský znak == [128] => Právo užívat městský znak bylo Černošicím uděleno 7. května [[1992]]. Městský znak je tvořen zlatomodře polceným štítem se zaoblenou modrou patou. V zlatém poli je umístěn zelený jetelový trojlístek se stonkem. [129] => [130] => ''Symbolický význam městského znaku'': modrá barva znázorňuje řeku [[Berounka|Berounku]], zlatá možnosti rekreačního využití města a zelená barva značí přírodní podmínky charakterizující Černošice, trojlístek poté symbolizuje tři části dnešního města – Černošice, Mokropsy a Vráž. [131] => [132] => == Geografie == [133] => [[Soubor:Berounka lavka cernosice 6704.JPG|náhled|[[Černošická lávka]] přes Berounku]] [134] => [[Soubor:Černošice, pohled na jez.JPG|náhled|Jez na Berounce v Černošicích]] [135] => [136] => Černošice se rozprostírají na 906 ha velmi členitého terénu. Na mnoha místech zasahují do [[Chráněná krajinná oblast Český kras|Chráněné krajinné oblasti Český kras]]. Nejvyšším kopcem je Babka (364,3 m n. m.). [137] => [138] => === Vodstvo === [139] => Nejvýznamnějším vodním tokem, který Černošicemi protéká je [[Berounka]]. Přes řeku vede od železniční zastávky [[Černošická lávka|lávka do Dolních Černošic]]. [140] => [141] => Černošicemi protéká ještě potok [[Švarcava (přítok Berounky)|Švarcava]], který se zde vlévá do Berounky. [142] => [143] => === Podnebí === [144] => Podnebí je suché a teplé. Průměrná roční teplota je 8 °C a průměrný roční úhrn srážek se pohybuje v rozmezí 500–600 mm. [145] => [146] => == Osobnosti == [147] => Ve městě se narodil [[puškař]] [[Anton Vincenz Lebeda]] (1798–1857). [148] => [149] => V Černošicích žilo buď částečně na letní byt nebo trvale mnoho významných českých osobností. [150] => [151] => * Vědci: [152] => ** [[Jan Janský]] (1873–1921) – lékař a vědec, objevitel čtyř krevních skupin [153] => ** Josef Bláha (1842–1923) – zahradník, pomolog, pedagog, spisovatel (vyšlechtil Bláhovo jablko a Černošickou hrušku) [154] => ** [[Karel Hermann-Otavský]] (1866–1939) – právník a rektor Karlovy univerzity [155] => ** [[Karel Otavský]] (1938–2020) – historik umění s vysokoškolský pedagog [156] => ** [[Rudolf Jan Slabý]] (1885–1957) – český hispanista, lexikograf, překladatel [157] => ** [[Pitirim Sorokin|Pitrim Sorokin]] (1889–1968) – sociolog [158] => [159] => * Umělci: [160] => ** [[Břetislav Slováček]] (1948–2018) – herec a malíř [161] => **[[Ivan Látal]] – Režisér a fotograf [162] => ** [[Jarmila Novotná]] (1907–1994) – sopranistka [[Národní divadlo|Národního divadla]], působila také ve Státní opeře ve [[Vídeň|Vídni]] nebo Metropolitní opeře v [[New York]]u [163] => ** [[Andula Sedláčková|Anna Sedláčková]] (1887–1967) – herečka [164] => ** [[Ferenc Futurista]], vlastním jménem František Fiala (1891–1947) – herec působící v pražských kabaretech a [[Osvobozené divadlo|Osvobozeném divadle]] [165] => ** Marie Borková (1916–2001) – akademická sochařka [166] => ** [[Marie Fischerová-Kvěchová]] (1892–1984) – akademická malířka, ilustrátorka [167] => ** [[Eduard Haken]] (1910–1996) – sólista opery [[Národní divadlo|Národního divadla]] [168] => ** [[Archibald Václav Novák]] (1895–1979) – cestovatel, spisovatel a komunální politik [169] => ** [[Vilém Heckel]] (1918–1970) – fotograf [170] => ** [[Stanislav Augusta]] (1915–1990) – básník, prozaik a publicista [171] => ** [[Dominika Dery]] (*1975)– spisovatelka [172] => ** [[Jaroslav Dušek]] (*1961) – herec [173] => ** [[Jiří Steimar]] (1887–1968) – herec, dědeček Jiřího Kodeta [174] => [175] => * Sportovci: [176] => ** [[Jaroslav Bouček (fotbalista)|Jaroslav Bouček]] – fotbalista [177] => ** [[Tomáš Řepka]] – fotbalista [178] => ** [[Zdeněk Lhota (letec)|Zdeněk Lhota]] (1896–1926) – letec, zvítězil na několika mezinárodních soutěžích [179] => ** [[Karel Ardelt]] – tenista, semifinalista [[Davis Cup]]u ve 30. letech [180] => ** [[David Randl]] – šachista [181] => ** [[Věra Čáslavská]] (1942–2016) – sportovní gymnastka a několikanásobná olympijská vítězka [182] => ** [[Vladimír Kobranov]] – hokejista [183] => [184] => * Kontroverzní podnikatelé: [185] => ** [[Radovan Krejčíř]] [186] => ** [[Aleš Hušák]] [187] => [188] => * Známé osobnosti: [189] => ** [[Vendula Svobodová]] [190] => ** [[Vlaďka Erbová]] [191] => [192] => * Politici: [193] => ** [[František Boček (politik)|František Boček]] (1852–1917) – černošický rodák, starosta obce a poslanec zemského sněmu [194] => ** [[Františka Plamínková]] (1875–1942) – novinářka, politička, odbojářka [195] => ** [[Karel Trapl]] – 12. ministr financí Československa, guvernér Poštovní spořitelny [196] => ** [[Jindřich Vodička]] – 1. ministr práce a sociálních věcí ČR a 2. ministr vnitra ČR [197] => ** [[Helena Langšádlová]] – poslankyně za TOP 09 [198] => ** [[Aleš Rádl]] – poslanec za ODS [199] => ** [[Přemysl Mališ]] – poslanec za ANO [200] => [201] => == Partnerská města == [202] => * {{Flagicon|Německo}} [[Gerbunn]], [[Německo]] [203] => * {{Flagicon|Polsko}} [[Leśnica]], [[Polsko]] [204] => * {{Flagicon|Polsko}} okres [[Oleśnica]], [[Polsko]] [205] => * {{Flagicon|Německo}} Themar (přátelské město), [[Německo]] [206] => [207] => == Doprava == [208] => '''Dopravní síť''' [209] => * Pozemní komunikace – Městem prochází [[silnice II/115]] Praha Radotín – Dobřichovice – Řevnice. [210] => * Železnice – Městem vede [[železniční trať Praha–Plzeň]]. Je to dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať, součást 3. koridoru, doprava na ní byla zahájena roku 1862. [211] => '''Veřejná doprava 2011''' [212] => * Autobusová doprava – Z města vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Beroun, Hořovice, Karlík, Lety, Praha (Barrandov, Na Knížecí, Radotín 313 a 315), Strašice, Vonoklasy. [213] => * Železniční doprava – Po trati 171 vede linka S7 (Český Brod – Praha – Beroun) v rámci pražského systému [[Esko (příměstská železnice)|Esko]]. V železniční zastávkách ''[[Černošice (železniční zastávka)|Černošice]]'' a ''[[Černošice-Mokropsy (železniční zastávka)|Černošice-Mokropsy]]'' zastavovalo denně velké množství osobních vlaků (ve špičce interval až 10 minut v jednom směru).{{zdroj?}} [214] => [215] => == Odkazy == [216] => === Reference === [217] => [218] => [219] => === Literatura === [220] => * {{Citace monografie [221] => | jméno = František [222] => | příjmení = Hansl [223] => | titul = Smíchovsko a Zbraslavsko : společnou prací učitelstva [224] => | url = http://www.digitalniknihovna.cz/mlp/view/uuid:114310b0-0250-11dd-bc98-000d606f5dc6?page=uuid:35ba7230-0255-11dd-a5c8-000d606f5dc6 [225] => | vydavatel = vl.n. [226] => | místo = Smíchov [227] => | rok = 1899 [228] => | kapitola = Černošice Horní a Dolní [229] => | typ kapitoly = Kapitola [230] => | url kapitoly = http://www.digitalniknihovna.cz/mlp/view/uuid:114310b0-0250-11dd-bc98-000d606f5dc6?page=uuid:da3affd0-0621-11dd-8a99-000d606f5dc6 [231] => | stránky = 192–195 [232] => }} [233] => * [http://www.2008.cz/berownka/berownka2/historie Sesbírané historické záznamy] [234] => [235] => === Externí odkazy === [236] => * {{Commonscat}} [237] => * {{RÚIAN}} [238] => * [http://www.mestocernosice.cz/ Oficiální webové stránky města] [239] => * https://web.archive.org/web/20171122131932/http://www.archiweb.cz/places.php?id=293&type=city [240] => * https://web.archive.org/web/20161018115807/http://www.cernosice.org/ [241] => * [https://www.cernosicko.cz cernosicko.cz – Regionální portál Černošicka] [242] => [243] => {{Okres Praha-západ}} [244] => {{Autoritní data}} [245] => {{Portály|Česko}} [246] => [247] => [[Kategorie:Černošice| ]] [248] => [[Kategorie:Města v Čechách]] [249] => [[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]] [250] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [251] => [[Kategorie:Obce v okrese Praha-západ]] [252] => [[Kategorie:Svazek obcí Region Dolní Berounka]] [253] => [[Kategorie:Sídla v Pražské plošině]] [254] => [[Kategorie:Sídla v Hořovické pahorkatině]] [255] => [[Kategorie:Města v okrese Praha-západ]] [256] => [[Kategorie:Sídla na Berounce]] [] => )
good wiki

Černošice

Černošice (německy Cernositz či Tschernositz) jsou město ve Středočeském kraji, okres Praha-západ. Leží při jihozápadním okraji Prahy asi 18 km jihozápadně od centra Prahy, 5 km od Zbraslavi, na levém břehu Berounky.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Berounka','Praha','Středočeský kraj','Dolní Mokropsy','Karlštejn','Polsko','Horní Černošice','Národní divadlo','Chráněná krajinná oblast Český kras','Dolní Černošice','Německo','válcový mlýn'

Berounka

Karlštejn

Německo

Polsko

Praha

Praha je hlavním městem České republiky a s více než 1,3 miliony obyvateli je největším městem země.