Array ( [0] => 15515538 [id] => 15515538 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Čop [uri] => Čop [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy}} [1] => {{Infobox - sídlo světa [2] => | jméno = Čop [3] => | originální jméno = Чоп / Csap [4] => | obrázek = Чоп, Украина.jpg [5] => | popisek = [6] => | vlajka = Flag of Chop.svg [7] => | znak = Coat of Arms of Chop.svg [8] => | zeměpisná šířka = 48.4166667 [9] => | zeměpisná délka = 22.2 [10] => | nadmořská výška = 102–107 [11] => | časové pásmo = +2
+3 ([[letní čas]]) [12] => | stát = Ukrajina [13] => | pojem vyššího celku = [[Oblasti na Ukrajině|Oblast]] [14] => | název vyššího celku = [[Zakarpatská oblast|Zakarpatská]] [15] => | pojem nižšího celku = [[Rajóny na Ukrajině|Okres]] [16] => | název nižšího celku = [[Okres Užhorod|Užhorod]] [17] => | pojem celku 3 = [18] => | název celku 3 = [19] => | pojem celku 4 = [20] => | název celku 4 = [21] => | administrativní dělení = [22] => | mapa = [23] => | loc-map = {{LocMap |Ukrajina|label=Čop |lat=48.4166667 |lon=22.2 |float=center|width=300}} [24] => | velikost mapy = [25] => | popisek mapy = [26] => | rozloha = 6,19 [27] => | počet obyvatel = 8765 [28] => | obyvatelé aktuální k = 2007 [29] => | hustota zalidnění = 1416 [30] => | etnické složení = [[Ukrajinci]], [[Rusíni]], [[Maďaři]], [[Romové]] a [[Rusové]] [31] => | náboženské složení = [[řeckokatolická církev|řeckokatolické]], [[římskokatolická církev|římskokatolické]] a [[Pravoslaví|pravoslavné křesťanství]] [32] => | status = město [33] => | starosta = Samardak Valerij Vladimirovič [34] => | vznik = 1281 [35] => | zakladatel = [36] => | web = http://chop-rada.gov.ua/ [37] => | obecní úřad = вул. Берег, м. Чоп, Закарпатська область, 289502, Україна [38] => | telefonní předvolba = (+380) 3137 [39] => | psč = 89500-89509 [40] => | označení vozidel = [41] => | typ statistického celku = KOATUU [42] => | název statistického celku = 2111000000 [43] => }} [44] => '''Čop''' ([[ukrajinština|ukrajinsky]], [[rusínština|rusínsky]] a [[ruština|rusky]] ''Чоп''; [[Maďarština|maďarsky]] ''Csap''; [[slovenština|slovensky]] ''Čop'') je město (do července 2020 [[Město oblastního významu (Ukrajina)|město oblastního významu]]) v [[okres Užhorod|okrese Užhorod]] v jihozápadním cípu [[Zakarpatská oblast|Zakarpatské oblasti]] na západní [[Ukrajina|Ukrajině]]. Leží při [[trojmezí]] s [[Maďarsko|Maďarskem]] a [[Slovensko|Slovenskem]] v úzkém pásu mezi řekami [[Tisa]] a [[Latorica]], zhruba 25 km jižně od správního centra oblasti [[Užhorod]]u. Jde o nejzápadněji položené ukrajinské město. Je zde sídlo [[Čopská městská komunita|čopské městské komunity]]. [45] => [46] => Pro svůj velký strategický význam ([[železniční uzel]]) byl Čop během [[20. století]] několikrát předmětem územních požadavků a sporů, nakonec byl roku 1945 získán [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]] v rámci anexe [[Podkarpatská Rus|Podkarpatské Rusi]], ačkoliv byl předtím součástí [[Země Slovenská|země Slovenské]]. [47] => [48] => == Dějiny == [49] => Čop byl poprvé zmíněn v listinách v roce 1281, ale po mnoho staletí se vyvíjel velmi pomalu. Nacházel se na jižní výspě [[Užská župa|Užské župy]] u jejích hranic se župami [[Zemplínská župa|Zemplínskou]], [[Sabolčská župa|Sabolčskou]] a [[Berežská župa|Berežskou]]. [50] => [51] => Historie Čopu v moderní době je zcela svázána s výstavbou železniční sítě: v letech 1871–73 vznikla hlavní trať z [[Korolevo|Koroleva]] (Királyháza) u [[Chust]]u do [[Sátoraljaújhely]] s odbočkami z [[Baťovo|Baťova]] do [[Mukačevo|Mukačeva]] a z Čopu na sever do [[Užhorod]]u a na jih do [[Kisvárda|Kisvárdy]]. Z Mukačeva byla trať v roce 1887 prodloužena přes karpatský hřeben do [[Lvov]]a, jako páteřní spojení mezi Uhrami a [[Halič|Haličí]]. Z Užhorodu byla trať v letech 1894–97 prodloužena k severu do [[Velký Berezný|Velkého Berezného]] a v roce 1905 přes [[Sambir|Sambor]] také do Lvova. V roce 1905 vzniklo také spojení na východě přes [[Jasiňa|Jasiňu]] do východní [[Halič]]e a [[Bukovina (země)|Bukoviny]]. Čop se tak během jedné generace stal dopravním uzlem významným pro celou [[Rakousko-Uhersko|monarchii]].{{Citace monografie [52] => | příjmení = Rychlík [53] => | jméno = Jan [54] => | příjmení2 = Rychlíková [55] => | jméno2 = Magdaléna [56] => | titul = Podkarpatská Rus v dějinách Československa 1918-1946 [57] => | vydání = 1 [58] => | vydavatel = Vyšehrad [59] => | místo = Praha [60] => | rok vydání = 2016 [61] => | počet stran = 240 [62] => | strany = 124–126 [63] => | isbn = 978-80-7429-556-0 [64] => }} [65] => [66] => S rozpadem habsburské monarchie připadl Čop, ačkoliv téměř čistě [[Maďaři|maďarský]], [[Československo|Československu]], a v jeho rámci ke [[Slovensko|Slovensku]]. Stalo se tak na základě žádosti, kterou [[Edvard Beneš]] přednesl 25. března 1919 na [[Pařížská mírová konference (1919)|pařížské mírové konferenci]], důvody byly především strategické a dopravní. Československá armáda obsadila Čop 29. dubna. O měsíc později zahájila ofenzívu vojska [[Maďarská republika rad|Maďarské republiky rad]] a na východním Slovensku postoupila až k polské hranici. Po dalším zákroku u dohodových mocností stanovila nejvyšší rada 12. června 1919 maďarské hranice a maďarská vláda byla po ultimátu nucena svá vojska stáhnout. Čop byl opět obsazen československou armádou 22. července 1919 a stal se součástí Slovenska; spadal pod politický a soudní okres se sídlem v [[Kráľovský Chlmec|Královském Chlumci]].{{Citace monografie [67] => | příjmení = Rychlík [68] => | jméno = Jan [69] => | příjmení2 = Rychlíková [70] => | jméno2 = Magdaléna [71] => | titul = Podkarpatská Rus v dějinách... [72] => | vydání = [73] => | vydavatel = [74] => | místo = [75] => | rok vydání = [76] => | počet stran = [77] => | strany = 46–47 [78] => | isbn = [79] => }} [80] => [81] => Tak tomu bylo až do až do [[První vídeňská arbitráž|první vídeňské arbitráže]] (2. listopadu 1938), kterou Československo ztratilo jižní Slovensko a jihozápad Podkarpatské Rusi ve prospěch Maďarska. [82] => [83] => Navzdory ujištění sovětských představitelů (Molotov 21. března 1945), že při odstoupení Karpatské Ukrajiny bude zachována východní hranice Slovenska, obsadil a anektoval Sovětský svaz pruh území podél hranice od Čopu až po polskou hranici se železniční tratí v údolí Uhu.{{Citace monografie [84] => | příjmení = [85] => | jméno = [86] => | příjmení2 = [87] => | jméno2 = [88] => | titul = Podkarpatská Rus v dějinách... [89] => | vydání = [90] => | vydavatel = [91] => | místo = [92] => | rok vydání = [93] => | počet stran = [94] => | strany = 212–213 [95] => | isbn = [96] => }} Tehdy Slovensko ztratilo 250 km² území v okresech Kráľovský Chlmec a Veľké Kapušany, mj. obce [[Tysaašvaň|Ašvaň]], [[Batfa|Batva]], Čop, [[Haloč|Galoč]], [[Palad'-Komarivci|Komárovce]], [[Mali Selmenci|Malé Slemence]], [[Palad'-Komarivci|Palaď]], [[Pallo|Palov]], [[Rativci|Rátovce]], [[Surty]], [[Solomonovo|Šalamúnová]] a [[Tyjhlaš|Téglás]]; jako náhradu dostalo Československo v roce 1946 pouze obec [[Lekárovce]][https://dennikn.sk/blog/980513/stratena-zem-ako-slovensko-prislo-o-cast-uzemia/ Stratená zem. Ako Slovensko prišlo o časť územia]. [97] => [98] => Čopský železniční uzel byl přestavěn na širší ruský [[Rozchod koleje|rozchod]] a stal se hlavním [[Pohraniční přechodová stanice|železničním přechodem]] ze Sovětského svazu do Československa i Maďarska, kde za hranicemi vznikla velká [[překladiště]]. [99] => [100] => Od 15. května 2003 do administrativně-teritoriální reformy v červenci 2020 měl Čop status města oblastního významu. [101] => [102] => == Obyvatelstvo == [103] => V Čopu žije necelých 9 000 obyvatel (2020), z nichž přibližně 40 % tvoří [[Ukrajinci]] a [[Rusíni]], 40 % [[Maďaři]], zbytek pak [[Romové]], [[Rusové]], [[Bělorusové]], [[Slováci]] a [[Židé]]. [104] => [105] => == Doprava == [106] => [107] => === Železniční doprava === [108] => Čop je známý především díky tomu, že je první ukrajinskou [[železniční stanice|železniční stanicí]] po příjezdu ze Slovenska a Maďarska (s Maďarskem je zde i silniční přechod). Společně s [[Čierna nad Tisou|Čiernou nad Tisou]] a [[Záhony]] tak tvoří velký a složitý [[železniční uzel]], neboť se zde stýká normální evropský [[Rozchod koleje|rozchod kolejí]] (1435 mm) s ruským (1520 mm). Zastavují tu tedy vlaky spojující [[Bratislava|Bratislavu]], [[Košice]], [[Vídeň]] nebo [[Budapešť]] přes Čop, [[Mukačevo]] a [[Lvov]] s [[Kyjev]]em a [[Moskva|Moskvou]]; těm se zde mění podvozky. Alternativní méně vytížená trať vede do Lvova přes [[Užhorod]] a [[Sambir]]. Z Čopu vedou normálněrozchodné tratě třemi směry (do Maďarska, na Slovensko [[Železniční trať Košice–Čop|směr Košice]] a přes [[Vynohradiv]] do Rumunska), širokorozchodné čtyřmi směry: do Záhony, do Čierné nad Tisou a dvě tratě do ukrajinského vnitrozemí – směrem na sever (Užhorod, Lvov) a směrem na východ, kde jsou dvě větve – přes Mukačevo do [[Stryj]]e a přes rumunské území a [[Jasiňa|Jasiňu]] do [[Kolomyja|Kolomyje]] a [[Ivano-Frankivsk]]a. [109] => [110] => === Silniční doprava === [111] => Přes Čop vede evropská silnice [[E573]], která vede z maďarského města [[Püspökladány]] do ukrajinského [[Užhorod|Užhorodu]]. Je zde silniční hraniční přechod mezi Maďarskem (EU) a Ukrajinou. [112] => [113] => == Partnerská města == [114] => * {{Flagicon|Ukrajina}} [[Milove]], Ukrajina [115] => * {{Flagicon|Polsko}} [[Sokołów Małopolski]], Polsko [116] => * {{Flagicon|Maďarsko}} [[Záhony]], Maďarsko [117] => * {{Flagicon|Slovensko}} [[Čierna nad Tisou]], Slovensko [118] => [119] => == Galerie == [120] => [121] => Soubor:Chop church of reformed 2007.JPG|Kostel [122] => Soubor:Čop, nádraží pro dálkové vlaky.jpg|Nádraží pro dálkové vlaky [123] => Soubor:Railway station cop ukraine.JPG|Nádraží pro příměstské vlaky [124] => File:Slovak-Ukrainian state border between Čierna nad Tisou and Solomonovo (from UA side) 02.jpg|Hranice se Slovenskem [125] => [126] => [127] => == Odkazy == [128] => === Reference === [129] => [130] => [131] => === Externí odkazy === [132] => * {{Commonscat}} [133] => * {{uk}} [http://chop.org.ua/ Oficiální portál čopské městské rady] {{Wayback|url=http://chop.org.ua/ |date=20110813134423 }} [134] => [135] => {{Zakarpatská oblast}} [136] => {{Autoritní data}} [137] => [138] => [[Kategorie:Města v Zakarpatské oblasti]] [139] => [[Kategorie:Okres Užhorod]] [140] => [[Kategorie:Sídla na Tise]] [141] => [[Kategorie:Čopská městská komunita]] [] => )
good wiki

Čop

Čop (ukrajinsky, rusínsky a rusky Чоп; maďarsky Csap; slovensky Čop) je město (do července 2020 město oblastního významu) v okrese Užhorod v jihozápadním cípu Zakarpatské oblasti na západní Ukrajině. Leží při trojmezí s Maďarskem a Slovenskem v úzkém pásu mezi řekami Tisa a Latorica, zhruba 25 km jižně od správního centra oblasti Užhorodu.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Užhorod','Maďaři','Rozchod koleje','Palad\'-Komarivci','Zakarpatská oblast','Čierna nad Tisou','Rusíni','Halič','Mukačevo','železniční uzel','Lvov','Sambir'

Halič

Lvov

Maďaři

Mukačevo

Rusíni

Rusíni jsou etnická skupina žijící v různých zemích, především v Ukrajině, Rusku, Polsku a Rumunsku.

Sambir

Užhorod