Array ( [0] => 15514663 [id] => 15514663 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Šumadija [uri] => Šumadija [3] => Relief map of Serbia Šumadija.png [img] => Relief map of Serbia Šumadija.png [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - reliéf [1] => | název = Šumadija
Шумадија [2] => | obrázek = Rudnik-javor.jpg [3] => | alt = jeden z vrcholů pohoří Rudnik [4] => | nejvyšší bod = [[Rudnik (Cvijićev vrh)]] [5] => | maximální výška = 1 132 [6] => | rozloha = 5.796 [7] => | délka = [8] => | nadřazená jednotka = [9] => | podřazené jednotky = [10] => | sousední jednotky = [11] => | světadíl = [[Evropa]] [12] => | stát = {{Vlajka a název|Srbsko}} [13] => | hornina = [14] => | poznámka = [15] => | povodí = [[Dunaj]], [[Sáva]], [[Velika Morava]], [[Západní Morava (řeka)|Západní Morava]] [16] => | mapa = [17] => | popisek mapy = [18] => }} [19] => [[Soubor: Srpska nosnja.jpg|náhled|Šumadijský lidový oděv]] [20] => [[Soubor: Spomenik-palim-Sumadimcima.jpg |náhled|Pomník padlým Šumadincům v Kragujevci]] [21] => [[Soubor: Sumadija region.png|náhled|Území Šumadije]] [22] => '''Šumadija''' (srb. ''Шумадија'') je zeměpisná a etnografická oblast v [[Srbsko|Srbsku]]. Její jméno je odvozeno od srbského výrazu pro les (srb. ''šuma''), který kdysi pokrýval většinu jeho území – podobnou etymologii má např. česká Šumava. {{Citace monografie [23] => | příjmení = Lutterer [24] => | jméno = Ivan [25] => | odkaz na autora = [26] => | příjmení2 = Šrámek [27] => | jméno2 = Rudolf [28] => | odkaz na autora2 = [29] => | titul = Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku [30] => | vydavatel = nakladatelství Tobiáš [31] => | místo = Havlíčkův Brod [32] => | rok = 1997 [33] => | isbn = [34] => | kapitola = [35] => | strany = 253 [36] => | jazyk = [37] => }} Historickým centrem Šumadije je město [[Kragujevac]], který je také správním centrem stejnojmenného okresu. [38] => [39] => == Vymezení == [40] => Šumadija je největší podoblastí [[centrální Srbsko|centrálního Srbska]]. Její území v širším smyslu zahrnuje území vymezené řekami [[Sáva|Sávou]] a [[Dunaj]]em na severu, [[Velika Morava|Velkou Moravou]] na východě, [[Západní Morava (řeka)|Západní Moravou]] na jihu, a Dičinou, Ljigem a [[Kolubara|Kolubarou]] na západě. Podle některých výkladů, např. antropogeografa Cvijiće a etnologa Erdeljanoviće, je severní hranicí Šumadije pás mezi vrcholy Kosmaje a Avaly. [41] => == Historie == [42] => Před dobytím dnešního území Šumadije Římany žili na jejím území Ilyrské a keltské kmeny. Během římské nadvlády byla oblast administrativně připojena k provincii [[Moesie|Moesia]] a po rozdělení této provincie se stala součástí Moesie Superior. Po pádu římské říše nad těmito oblastmi vládli [[Byzantská říše|Byzantinci]], [[Hunové]] a [[Gepidové]]. [43] => [[Slované]] se v této oblasti usídlili v šestém a sedmém století. Šumadiji obýval jihoslovanský kmen Moravanů. V devátém století se oblast stala součástí [[Bulharská říše|Bulharské říše]], aby se v jedenáctém století opět stala součástí [[Byzantská říše|Byzance.]] [44] => [45] => Srbský stát se začal do jižních částí Šumadije šířit koncem dvanáctého století, zatímco severní části byly zahrnuty do [[Uhersko|Uherského království]]. Koncem třináctého století již celá oblast Šumadije byla součástí srbských států – jih byl součástí Milutinovy Rašky a sever Sremského království krále Dragutina, který určil za jedno ze svých hlavních měst Bělehrad. Po rozpadu Dragutinova státu se severní část Šumadije stala předmětem územního sporu mezi Srbskem a Uherskem. [46] => Ve čtrnáctém století se větší část Šumadije (kromě Bělehradu a jeho okolí, které spravovalo Uhersko) stala součástí srbského státu cara Dušana a Lazara. Po [[Bitva na Kosově poli|bitvě na Kosově poli]] (1389) se celá Šumadija (včetně Bělehradu) stala součástí srbské despotoviny, aby se po jejím pádu (Bitva o Smederevo 1459) stala součástí [[Osmanská říše|Osmanské říše]]. Samotný Bělehrad padl do rukou Osmanů teprve v roce 1521. [47] => {{Podrobně|Středověké dějiny Srbska}} [48] => [49] => V době osmanské správy byla oblast Šumadije součástí část Smederevského [[Sandžak (administrativní jednotka)|sandžaku]], resp. Bělehradského [[vilájet|pašalíku]]. Mezi lety 1718 a 1739 dobyla rakouská vojska oblast Šumadije, a ta se stala součástí rakouské provincie „Království Srbska“. Po roce 1739 Šumadija opět patřila osmanskému Smederevskému sandžaku. Pod osmanskou vládou zůstala Šumadija až do [[první srbské povstání|Prvního srbského povstání]] v roce 1804, a to s výjimkou krátkého období 1788 – 1790, kdy se podruhé ocitla pod správou Rakouska. [50] => První srbské povstání vypuklo v šumadijské obci Orašac 14. února 1804 pod vedením [[Karadjordje Petrović|Đorđe Petroviće - Karađorđeho]], jehož sídlem během povstání bylo městečko [[Topola]], kde dnes stojí mauzoleum královského rodu [[Karadjordjevićové|Karađorđevićů]]. Po porážce prvního srbského povstání v roce 1813, byla Šumadija bezprostředně pod osmanskou vládou . Teprve [[Druhé srbské povstání]] (1815) mělo za výsledek vytvoření samostatného [[Srbské knížectví|Srbského knížectví]] (jeho hlavním městem byl do roku 1842 Kragujevac), jež bylo v roce 1882 transformováno do [[Srbské království|Srbského království]]. [51] => [52] => Během první světové války (1914-1918) byla Šumadija okupována Rakousko-Uherskem, aby byla v roce 1918 začleněna do obnoveného Království Srbska, následně [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]], přejmenovaný roku 1929 na Království Jugoslávie. [53] => Mezi lety 1922 a 1929 se jeden z administrativních oblastí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců jmenoval Šumadijska oblast. Přibližně zahrnovala území dnešní Šumadije a jejím centrem byl Kragujevac. Po zrušení této oblasti v roce 1929 bylo území rozděleno mezi Správu města Bělehrad a Dunajskou, Moravskou a Drinskou bánovinu. [54] => Během okupace Jugoslávie státy Osy (1941 – 1944) byla Šumadija pod německou okupační správou. Po osvobození země se stala součástí [[Socialistická republika Srbsko|Lidové republiky Srbsko]], která byla jednou ze šesti republik druhé, socialistické [[Jugoslávie]]. Po rozpadu Jugoslávie (1991-1992) se Šumadija stává součástí třetí Jugoslávie skládající se z Republiky Srbsko a Republiky Černá Hora, jež byla v roce 2003 přeměněna na státní unii s názvem [[Srbsko a Černá Hora]]. Po rozdělení tohoto svazu v roce 2006 Šumadija zůstává částí nezávislé [[Republiky Srbsko]] . [55] => [56] => == Významná města v Šumadiji == [57] => * [[Bělehrad]] (většina města) [58] => * [[Aranđelovac]] [59] => * [[Čačak]] (severní část města) [60] => * [[Gornji Milanovac]] [61] => * [[Jagodina]] [62] => * [[Kragujevac]] [63] => * [[Lazarevac]] [64] => * [[Mladenovac]] [65] => * [[Smederevo]] [66] => * [[Smederevska Palanka]] [67] => * [[Velika Plana]] [68] => [69] => == Reference == [70] => [71] => [72] => == Související články == [73] => * [[Šumadijský okruh]] [74] => [75] => == Externí odkazy == [76] => * {{Commonscat}} [77] => * [https://web.archive.org/web/20171013004608/http://www.sumadija.com/ Internetová prezentace Šumadije] [78] => [79] => [[Kategorie:Geografie Srbska]] [] => )
good wiki

Šumadija

Šumadijský lidový oděv Pomník padlým Šumadincům v Kragujevci Území Šumadije Šumadija (srb. Шумадија) je zeměpisná a etnografická oblast v Srbsku.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Byzantská říše','Sáva','Velika Morava','Západní Morava (řeka)','Dunaj','Kragujevac','Srbsko','Rudnik (Cvijićev vrh)','Karadjordjevićové','Karadjordje Petrović','vilájet','Uhersko'

Dunaj

Kragujevac

Sáva

Srbsko

Uhersko

Vilájet