Array ( [0] => 15487292 [id] => 15487292 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Ťumeň [uri] => Ťumeň [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Ťumeň [2] => | originální jméno = Тюмень [3] => | obrázek = Крестовоздвиженская_церковь_(Тюмень)-2.jpg [4] => | popisek = Pohled na centrum města [5] => | vlajka = Flag of Tyumen (Tyumen oblast) (2005).png [6] => | znak = Coat of Arms of Tyumen (Tyumen oblast) (2005).png [7] => | časové pásmo = [[UTC+5]][[s:ru:Федеральный закон от 01.07.2014 № 248-ФЗ|Ruský federální zákon 248-ФЗ]]{{Citace elektronické monografie|datum vydání = 2014-07-21|datum přístupu =2014-11-05|vydavatel = Правительство Российской Федерации |místo = [[Moskva]]|jazyk = ru}} [8] => | stát = Rusko [9] => | pojem vyššího celku = [[Federální okruhy Ruska|Federální okruh]] [10] => | název vyššího celku = [[Uralský federální okruh|Uralský]] [11] => | pojem nižšího celku = [[Oblasti v Rusku|Oblast]] [12] => | název nižšího celku = [[Ťumeňská oblast|Ťumeňská]] [13] => | pojem celku 3 = [14] => | název celku 3 = [15] => | pojem celku 4 = [16] => | název celku 4 = [17] => | administrativní dělení = 4 administrativní okruhy: Centrální, Leninský, Kalininský, Východní [18] => | mapa = Tyumen in Russia.svg [19] => | velikost mapy = 265px [20] => | popisek mapy = Ťumeňská oblast na mapě Ruska [21] => | loc-map = {{LocMap |Ťumeňská oblast|label= Ťumeň|label_size =100|position= right|lat_deg= 57|lat_min= 9|lat_sec= 0|lon_deg = 65 |lon_min= 32|lon_sec = 0|float= center|caption= |width=265}} [22] => | etnické složení = [[Rusové]] 80 %, [[Tataři]] 6,1 %, [[Ukrajinci]] 1,7 %, [[Azerové]] 1,1 % [23] => | náboženské složení = [[pravoslaví]], [[islám]], [[katolicismus]], [[judaismus]] [24] => | status = [25] => | starosta = Ruslan Kucharuk [26] => | web = http://www.tyumen-city.ru/ [27] => | obecní úřad = [28] => | telefonní předvolba = (+7)3452 [29] => | psč = 6250xx [30] => | označení vozidel = 72 [31] => | typ statistického celku = [32] => | název statistického celku = [33] => }} [34] => '''Ťumeň''' ({{Vjazyce2|ru|''Тюмень''}}) je město v [[Rusko|Rusku]], hlavní město [[Ťumeňská oblast|Ťumeňské oblasti]], nejstarší ruské město na [[Sibiř]]i.{{Citace periodika|titul=Tyumen {{!}} Russia|periodikum=Encyclopedia Britannica|url=https://www.britannica.com/place/Tyumen-Russia|datum přístupu=2016-12-06}} Leží na řece [[Tura (řeka)|Tura]], 2144 km východně od [[Moskva|Moskvy]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. Jeho rozvoj je spojen jednak s těžbou [[Ropa|ropy]] a [[Zemní plyn|plynu]] v oblasti, jednak se jedná o důležitý železniční uzel [[Transsibiřská magistrála|Transsibiřské magistrály]]. Ťumeň je významným centrem [[Zimní sporty|zimních sportů]], především [[biatlon]]u. [35] => [36] => == Název == [37] => Svůj název získala Ťumeň v souvislosti s tím, že v oblasti středního toku řeky [[Tobol (řeka)|Tobol]] a mezi řekami [[Tura (řeka)|Tura]] a [[Tavda (řeka)|Tavda]] existoval v 14. až 16. století státní útvar, který tehdejší ruští kronikáři nazývali ''Ťumeňský chanát'' (později anektován [[Sibiřský chanát|Sibiřským chanátem]]). [38] => [39] => Samotné slovo Ťumeň pochází pravděpodobně z [[Turkické jazyky|turkického]] slova [[Tümen|tumen]], které označuje jednak dolní tok řeky, jednak vojsko čítající 10 000 mužů. Jednalo se o termín běžně užívaný ve vojsku [[Zlatá horda|Zlaté hordy]], mohl tak snadno proniknout do [[Ruština|ruštiny]].{{Citace elektronického periodika|příjmení=http://www.cural.ru/|titul=История города - Тюмень: портал|periodikum=www.tyumen-city.ru|url=http://www.tyumen-city.ru/gorodtumeny/istoriigoroda/pg1/143/|datum přístupu=2016-12-06|url archivu=https://web.archive.org/web/20090803163032/http://www.tyumen-city.ru/gorodtumeny/istoriigoroda/pg1/143}}{{Citace elektronického periodika|titul=Тюменское ханство|periodikum=www.booksite.ru|url=http://www.booksite.ru/fulltext/1/001/008/113/249.htm|datum přístupu=2016-12-06}} [40] => [41] => == Symbolika == [42] => První zmínka o znaku Ťumeně pochází z roku 1635, byl na něm zobrazený [[bobr]] a [[Liška (šelma)|liška]]. Současný znak pochází z roku 1785, nepoužíval se pouze v sovětském období. [43] => [44] => Znak Ťumeně je tvořen modrým štítem, kde na stříbrných vlnách pluje zlatá loď. Štít ověnčený [[Hradební koruna|hradební korunou]] drží bobr a lišák se stříbrnými zuby a očima, kteří stojí na zlatých vojenských trofejích. Na modré stužce dole stojí heslo: ''„От сего града начинается“'', tedy ''„Od tohoto města se začíná“''. Je tím míněno, že od tohoto města se začíná říční plavba na Sibiři. [45] => [46] => == Historie == [47] => Nejstarší pozůstatky lidského osídlení na území současné Ťumeně pochází z období [[neolit]]u a [[Doba železná|mladší doby železné]]. V 13. - 16. století se nedaleko současné Ťumeně nacházelo hlavní město Ťumenského chanátu Čingi-Tura. [48] => [49] => Výstavba ruské ''Ťumeňské pevnosti'' začala 29. června 1586 na příkaz cara [[Fjodor I.|Fjodora I. Ivanoviče]] poblíž Čingy-Tura. Pro stavbu pevnosti byl vybrán výběžek, chráněný ze západu řekou Ťumenkou a strží, z východu Turou. [50] => [51] => Ťumeň byla postavena na staré obchodní cestě ze [[střední Asie]] do [[Povolží]], na místě, o které po staletí bojovali kočovníci jižní Sibiře. Velkou výhodou byly splavné řeky, po kterých se dalo doplout velmi daleko. První osadníci sem přicházeli z měst jako [[Perm (město)|Perm]], [[Solvyčegodsk]] či [[Velikij Usťug]]. Čelné místo mezi obyvateli Ťumeně zaujímali [[Bojar|bojaři]], střelci a [[kozáci]]. Roku 1605 zde byla zřízena jedna z prvních poštovních stanic na Sibiři. V roce 1618 byl založen Klášter svaté Trojice. [52] => [53] => V prvních letech město trpělo nájezdy [[Tataři|Tatarů]] a [[Kalmykové|Kalmyků]]. 1640-1642 za vlády vévody Grigorije Barjatinského byla centrální část města opevněna a okolní osady obehnány hradbami. Postupem času však ohrožení sláblo a začala se rozvíjet řemesla, jako například kovářství, zvonařství, mýdlařství a koželužství. [54] => [55] => Roku 1695 vypukl ve městě požár, který zachvátil celé dřevěné město. Po tomto požáru se začalo s výstavbou kamenných budov. [56] => [57] => V 19. století přichází současně s úpadem Tobolsku rozkvět města, za kterým stálo především vedení trasy [[Transsibiřská magistrála|Transsibiřské magistrály]] přes město (1885). Tahounem výroby byl v 19. století kožedělný průmysl - v 2. polovině 19. století fungovalo ve městě až 70 závodů na zpracování kůže. Ťumeň byla také důležitým obchodním centrem a fungovalo zde 10 škol.[[Soubor:Европейский в Тюмени.jpg|vlevo|náhled|300x300pixelů|Nová bytová zástavba]]V období [[Ruská občanská válka|občanské války]] se o město sváděly boje. Spolu s československými legionáři 20. června 1918 [[Vratislav Preclík|PRECLÍK, Vratislav]]. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, {{ISBN|978-80-87173-47-3}}, str.12 - 25, 30 - 137, 140 - 149, 150 - 169 [58] => obsadili Ťumeň [[bělogvardějci]], prakticky bez boje a 8. srpna 1919 vstoupily do města oddíly 51. divize [[Vasilij Konstantinovič Bljucher|Vasilije Bljuchera]]. [59] => Velký rozvoj průmyslu ve městě nastal v souvislosti s evakuací evropské části Ruska po [[Operace Barbarossa|napadení SSSR Německem]] roku 1941. Kromě průmyslových podniků sem bylo přesunuto i balzamované tělo [[Vladimir Iljič Lenin|Lenina]], které bylo dočasně uloženo v prostorách místní zemědělské univerzity. Roku 1944 byla zřízena [[Ťumeňská oblast]], jejímž centrem se stala Ťumeň. [60] => [61] => K největšímu rozvoji města v historii však došlo až v 60. letech, kdy se v okolí města začala využívat veliká ložiska ropy a zemního plynu. Expandující těžařský průmysl si vyžádal velké množství lidí zajišťujících dobývání a dopravu těchto surovin. V letech 1979–2016 se tak počet obyvatel Ťumeně zdvojnásobil. [62] => [63] => == Klima == [64] => Zdejší klima má blízko k silně kontinentálnímu. Srážek není mnoho, průměrně 480 mm za rok, a to převážně v létě. Charakteristické jsou velmi náhlé změny počasí. Nejnižší teplota -49,2 °C byla zaznamenána roku 1958. [65] => [66] => {{Podnebí [67] => | místo = Ťumeň [68] => [69] => | nejvyšší teplota C leden = 5,6 [70] => | nejvyšší teplota C únor = 7,3 [71] => | nejvyšší teplota C březen = 17,1 [72] => | nejvyšší teplota C duben = 30,7 [73] => | nejvyšší teplota C květen = 34,9 [74] => | nejvyšší teplota C červen = 36,2 [75] => | nejvyšší teplota C červenec = 37,5 [76] => | nejvyšší teplota C srpen = 37,4 [77] => | nejvyšší teplota C září = 31,2 [78] => | nejvyšší teplota C říjen = 24,1 [79] => | nejvyšší teplota C listopad = 12,8 [80] => | nejvyšší teplota C prosinec = 6,7 [81] => [82] => | průměrné denní maximum C leden = -10,7 [83] => | průměrné denní maximum C únor = -8,1 [84] => | průměrné denní maximum C březen = 0,1 [85] => | průměrné denní maximum C duben = 9,4 [86] => | průměrné denní maximum C květen = 17,7 [87] => | průměrné denní maximum C červen = 23,3 [88] => | průměrné denní maximum C červenec = 24,5 [89] => | průměrné denní maximum C srpen = 21,2 [90] => | průměrné denní maximum C září = 14,7 [91] => | průměrné denní maximum C říjen = 7,3 [92] => | průměrné denní maximum C listopad = -3,5 [93] => | průměrné denní maximum C prosinec = -9,1 [94] => [95] => | průměrná teplota C leden = -15,0 [96] => | průměrná teplota C únor = -13,3 [97] => | průměrná teplota C březen = -5,3 [98] => | průměrná teplota C duben = 3,7 [99] => | průměrná teplota C květen = 11,3 [100] => | průměrná teplota C červen = 17,1 [101] => | průměrná teplota C červenec = 18,8 [102] => | průměrná teplota C srpen = 15,8 [103] => | průměrná teplota C září = 9,6 [104] => | průměrná teplota C říjen = 3,1 [105] => | průměrná teplota C listopad = -7,0 [106] => | průměrná teplota C prosinec = -13,0 [107] => [108] => | průměrné denní minimum C leden = -19,2 [109] => | průměrné denní minimum C únor = -18,1 [110] => | průměrné denní minimum C březen = -10,4 [111] => | průměrné denní minimum C duben = -1,3 [112] => | průměrné denní minimum C květen = 5,4 [113] => | průměrné denní minimum C červen = 11,3 [114] => | průměrné denní minimum C červenec = 13,6 [115] => | průměrné denní minimum C srpen = 11,1 [116] => | průměrné denní minimum C září = 5,4 [117] => | průměrné denní minimum C říjen = -0,4 [118] => | průměrné denní minimum C listopad = -10,4 [119] => | průměrné denní minimum C prosinec = -16,9 [120] => [121] => | nejnižší teplota C leden = -46,2 [122] => | nejnižší teplota C únor = -43,7 [123] => | nejnižší teplota C březen = -38,4 [124] => | nejnižší teplota C duben = -29,5 [125] => | nejnižší teplota C květen = -10,2 [126] => | nejnižší teplota C červen = -1,9 [127] => | nejnižší teplota C červenec = 0,7 [128] => | nejnižší teplota C srpen = -2,7 [129] => | nejnižší teplota C září = -8,6 [130] => | nejnižší teplota C říjen = -26,7 [131] => | nejnižší teplota C listopad = -41,0 [132] => | nejnižší teplota C prosinec = -49,2 [133] => [134] => | průměrné srážky mm leden = 25 [135] => | průměrné srážky mm únor = 15 [136] => | průměrné srážky mm březen = 17 [137] => | průměrné srážky mm duben = 23 [138] => | průměrné srážky mm květen = 45 [139] => | průměrné srážky mm červen = 55 [140] => | průměrné srážky mm červenec = 89 [141] => | průměrné srážky mm srpen = 60 [142] => | průměrné srážky mm září = 57 [143] => | průměrné srážky mm říjen = 38 [144] => | průměrné srážky mm listopad = 34 [145] => | průměrné srážky mm prosinec = 27 [146] => [147] => | maximální srážky mm leden = 84 [148] => | maximální srážky mm únor = 40 [149] => | maximální srážky mm březen = 54 [150] => | maximální srážky mm duben = 80 [151] => | maximální srážky mm květen = 132 [152] => | maximální srážky mm červen = 154 [153] => | maximální srážky mm červenec = 191 [154] => | maximální srážky mm srpen = 160 [155] => | maximální srážky mm září = 175 [156] => | maximální srážky mm říjen = 97 [157] => | maximální srážky mm listopad = 71 [158] => | maximální srážky mm prosinec = 52 [159] => [160] => | dní s deštěm leden = 0,1 [161] => | dní s deštěm únor = 0 [162] => | dní s deštěm březen = 1 [163] => | dní s deštěm duben = 6 [164] => | dní s deštěm květen = 14 [165] => | dní s deštěm červen = 17 [166] => | dní s deštěm červenec = 17 [167] => | dní s deštěm srpen = 19 [168] => | dní s deštěm září = 17 [169] => | dní s deštěm říjen = 9 [170] => | dní s deštěm listopad = 1 [171] => | dní s deštěm prosinec = 0,1 [172] => [173] => | sněžení mm leden = 32 [174] => | sněžení mm únor = 40 [175] => | sněžení mm březen = 37 [176] => | sněžení mm duben = 8 [177] => | sněžení mm květen = 0 [178] => | sněžení mm červen = 0 [179] => | sněžení mm červenec = 0 [180] => | sněžení mm srpen = 0 [181] => | sněžení mm září = 0 [182] => | sněžení mm říjen = 1 [183] => | sněžení mm listopad = 9 [184] => | sněžení mm prosinec = 22 [185] => [186] => | zdroj = http://www.pogodaiklimat.ru/climate/28367.htm 07. 12. 2016 [187] => }} [188] => [189] => == Obyvatelstvo == [190] => K 1. lednu 2016 byla Ťumeň 18. největším městem [[Rusko|Ruska]], 4. největším městem [[Sibiř]]e a 3. největším městem [[Uralský federální okruh|Uralského federálního okruhu]]. [191] => [192] => Podle posledního sčítání lidu roku 2010 jsou nejpočetněji zastoupenými národnostmi [[Rusové|Rusové]] (84,4 %), [[Tataři|Tataři]] (6,1 %), [[Ukrajinci|Ukrajinci]] (1,7 %), [[Azerové|Azerové]] (1,1 %), [[Arméni|Arméni]] (0,9 %), [[Němci|Němci]] (0,6 %), [[Kazaši|Kazaši]] (0,5 %), [[Čuvaši|Čuvaši]] (0,5 %), [[Bělorusové|Bělorusové]] (0,4 %) a [[Tádžikové|Tádžikové]] (0,4 %). [193] => [194] => Nejrozšířenějším náboženstvím je pravoslaví, ve městě jsou ale v provozu i 4 mešity, katolický kostel a synagoga. [195] => {| class="wikitable" [196] => ! style="background: #EDEFFE;" colspan="12" |Vývoj počtu obyvatel [197] => |- style="background: #CECBFF;" align="center" [198] => |'''1856''' [199] => |'''1897''' [200] => |'''1913''' [201] => |'''1923''' [202] => |'''1926''' [203] => |'''1931''' [204] => |'''1939''' [205] => |'''1956''' [206] => |'''1959''' [207] => |'''1962''' [208] => |'''1967''' [209] => |'''1970''' [210] => |- align="center" [211] => |11 200 [212] => |{{růst}}29 500 [213] => |{{růst}}39 200 [214] => |{{růst}}42 400 [215] => |{{růst}}50 300 [216] => |{{růst}}58 000 [217] => |{{růst}}79 200 [218] => |{{růst}}125 000 [219] => |{{růst}}150 195 [220] => |{{růst}}174 000 [221] => |{{růst}}240 000 [222] => |{{růst}}268 526 [223] => |- style="background: #CECBFF;" align="center" [224] => |'''1973''' [225] => |'''1975''' [226] => |'''1976''' [227] => |'''1979''' [228] => |'''1982''' [229] => |'''1985''' [230] => |'''1986''' [231] => |'''1987''' [232] => |'''1989''' [233] => |'''1990''' [234] => |'''1991''' [235] => |'''1992''' [236] => |- align="center" [237] => |{{růst}}299 000 [238] => |{{růst}}330 000 [239] => |{{stálost}}330 000 [240] => |{{růst}}358 992 [241] => |{{růst}}387 000 [242] => |{{růst}}430 000 [243] => |{{růst}}432 000 [244] => |{{růst}}456 000 [245] => |{{růst}}476 869 [246] => |{{růst}}486 000 [247] => |{{růst}}494 000 [248] => |{{růst}}496 000 [249] => |- style="background: #CECBFF;" align="center" [250] => |'''1993''' [251] => |'''1994''' [252] => |'''1995''' [253] => |'''1996''' [254] => |'''1997''' [255] => |'''1998''' [256] => |'''1999''' [257] => |'''2000''' [258] => |'''2001''' [259] => |'''2002''' [260] => |'''2003''' [261] => |'''2004''' [262] => |- align="center" [263] => |{{pokles}}493 000 [264] => |{{pokles}}491 000 [265] => |{{růst}}492 000 [266] => |{{růst}}495 000 [267] => |{{růst}}499 000 [268] => |{{růst}}500 000 [269] => |{{růst}}503 800 [270] => |{{pokles}}503 400 [271] => |{{pokles}}500 200 [272] => |{{růst}}510 719 [273] => |{{pokles}}510 700 [274] => |{{pokles}}510 300 [275] => |- style="background: #CECBFF;" align="center" [276] => |'''2005''' [277] => |'''2006''' [278] => |'''2007''' [279] => |'''2008''' [280] => |'''2009''' [281] => |'''2010''' [282] => |'''2011''' [283] => |'''2012''' [284] => |'''2013''' [285] => |'''2014''' [286] => |'''2015''' [287] => |'''2016''' [288] => |- align="center" [289] => |{{růst}}538 300 [290] => |{{růst}}542 500 [291] => |{{růst}}549 900 [292] => |{{růst}}560 000 [293] => |{{růst}}570 349 [294] => |{{růst}}581 907 [295] => |{{růst}}581 800 [296] => |{{růst}}609 650 [297] => |{{růst}}634 171 [298] => |{{růst}}679 861 [299] => |{{růst}}697 037 [300] => |{{růst}}720 575 [301] => |} [302] => [303] => == Turistické zajímavosti == [304] => [[Soubor:Lovers Bridge Tyumen Russia (14564518045).jpg|náhled|Most zamilovaných]] [305] => * '''Most zamilovaných''' – zavěšený most pro pěší přes řeku [[Tura (řeka)|Turu]] v centru města. Vystavěn byl roku 1987 na místě staršího dřevěného mostu. Původně se jmenoval prostě Pěší, roku 2003 se však na mostě pořádala soutěž o nejneobyčejnější polibek, načež bylo starostovi města navrženo dát mostu současný název. S novým jménem se stal most rychle místním symbolem lásky, na který zamilovaní věší [[Zámek lásky|zámky lásky]], ťumenští svatebčané se sem chodí fotografovat, zamilovaní si zde sjednávají schůzky, v den [[Svatý Valentin|sv. Valentýna]] je na most zavěšováno veliké srdce. Je zde také dostupný Wi-Fi signál.[[Soubor:Фонтан на Цветном Бульваре.jpg|náhled|Květinový bulvár]] [306] => * '''Nábřeží Tury a Ťumeňky''' – 4 km dlouhé čtyřúrovňové [[nábřeží]] s parkovou úpravou, zahrnující lavičky, besídky, sochy, fontány, kavárny, stezku pro cyklisty a bruslaře aj.{{Citace elektronického periodika|titul=Набережная Туры в Тюмени - самая необходимая и подробная информация о достопримечательности: фото места, описание, контакты – адрес, телефон, официальный сайт|periodikum=www.rutraveller.ru|url=http://www.rutraveller.ru/place/36606|datum přístupu=2016-12-08}} [307] => * [[Soubor:Знаменский собор, улица Семакова, 13, Тюмень.jpg|náhled|Znamenský chrám]]'''Květinový bulvár''' – pěší zóna mezi ulicemi Lenina a Prvomájovou v centru města. Byl otevřen roku 2004 u výročí 60 let Ťumeňské oblasti a nahradil starý park kultury a oddechu se stadionem. Nachází se zde cirk, množství restaurací, sportovní komplex, různé zábavné atrakce a obchodní centra. [308] => * '''Termální prameny''' – přímo v Ťumeni i v nejbližším okolí se nachází řada termálních pramenů a lázní, které nabízejí horké koupele ve venkovních bazénech. Zdejší léčivé vody jsou blahodárné zejména pro podporu látkové výměny, používají se také k výrobě kosmetiky. [309] => * '''Klášter svaté Trojice''' – pravoslavný mužský klášter založený roku 1616, jeden z nejstarších na Sibiři. Mezi nejvýznamnější stavby areálu patří Chrám svaté Trojice a Chrám svatého Petra a Pavla ve stylu [[Ukrajinské baroko|ukrajinského baroka]]. [310] => * '''Znamenský chrám''' – pravoslavný katedrální chrám ve stylu [[Sibiřské baroko|sibiřského baroka]], vystavěný v letech 1768-1786. [311] => * '''Spasský chrám''' – jeden z nejvýraznějších chrámů ve městě, kombinující v sobě prvky [[Sibiřské baroko|sibiřského baroka]] konce 18. století a staroruský styl počátku 20. století. Vystavěn byl v letech 1796-1819. [312] => * '''Muzeum geologie, ropy a plynu''' – muzeum zaměřené na těžbu ropy a plynu v Ťumeňské oblasti. [313] => * '''Parčík sibiřských koček''' – pomník události z konce [[Druhá světová válka|války]]. V období [[Obležení Leningradu|blokády Leningradu]] snědli zoufalí obyvatelé prakticky všechny kočky ve městě. To s sebou neslo nepříjemné důsledky v podobě přemnožení krys. Proto poslali ťumenští na pomoc zbídačenému městu vagón 238 koček, které zamířily především do [[Ermitáž]]e, chránit před hlodavci obrazy. V parčíku se nachází tři kamenné objekty, na kterých si hraje celkem 12 pozlacených litinových koček.{{Citace elektronického periodika|titul=Сквер сибирских кошек: описание, история, экскурсии, точный адрес|periodikum=Тонкости туризма|url=http://tonkosti.ru/%D0%A1%D0%BA%D0%B2%D0%B5%D1%80_%D1%81%D0%B8%D0%B1%D0%B8%D1%80%D1%81%D0%BA%D0%B8%D1%85_%D0%BA%D0%BE%D1%88%D0%B5%D0%BA|jazyk=ru-RU|datum přístupu=2016-12-08}} [314] => * '''Pomník V. I. Lenina''' – monumentální pomník z roku 1979 na Centrálním náměstí. [315] => [316] => == Doprava == [317] => [[Soubor:Транссибирская магистраль (Тюмень).jpg|náhled|Železniční uzel v Ťumeni]] [318] => Ťumeň je důležitým železničním uzlem na [[Transsibiřská magistrála|Transsibiřské magistrále]], ze které zde vybíhají tratě na [[Novyj Urengoj]] a [[Nižněvartovsk]]. [319] => [320] => Kříží se zde federální dálnice R351 [[Jekatěrinburg]] — Ťumeň, pokračující dále na východ jako R402 do [[Omsk]]u, s dálnicí R404 vedoucí na sever do [[Chanty-Mansijsk]]u. [321] => [322] => Leteckou dopravu zajišťuje mezinárodní letiště Roščino ([[IATA kód letiště|IATA]]: TJM), kterým roku 2015 prošlo přibližně 1,4 mil. pasažérů. [323] => [324] => Veřejnou dopravu ve městě zajišťují autobusy a [[Maršrutka|maršrutky]] ve vlastnictví města i soukromníků, jezdící na 87 městských a 47 příměstských linkách. V letech 1970-2009 ve městě fungovala též trolejbusová doprava. [325] => [326] => == Kultura a vzdělání == [327] => [328] => === Vysoké školy === [329] => {{Sloupce|2|2= [330] => * Ťumeňská státní univerzita [331] => * Ťumeňská státní zdravotnická univerzita [332] => * Ťumeňská státní průmyslová univerzita [333] => * Státní zemědělská univerzita Severního Zauralska [334] => * Ťumeňské vyšší vojensko-inženýrské posádkové učiliště [335] => * Ťumeňský institut Ministerstva vnitra RF [336] => * Ťumeňský státní institut kultury [337] => * pobočka Uralské státní dopravní univerzity [338] => [339] => === Divadla === [340] => * Ťumeňské dramatické divadlo [341] => * Ťumeňské loutkové divadlo [342] => * Divadlo mládeže [343] => * Divadlo Evropa [344] => * Divadlo Preobraženije [345] => * Divadlo Mimikra [346] => * Cirkus Ikarus [347] => * Experimentální shakespearovské divadlo EST [348] => * Ťumeňská filharmonie [349] => }} [350] => [351] => == Sport == [352] => Ťumeň je významným střediskem zimních sportů, zejména díky modernímu lyžařskému areálu '''Perla Sibiře''' ({{Vjazyce2|ru|''Жемчужина Сибири''}}), nabízejícímu 50 km běžkařských tras a tribuny pro až 8 tisíc diváků. Roku 2016 zde proběhlo mistrovství Evropy v biatlonu, v roce 2017 se zde měl konat [[Světový pohár v biatlonu 2016/2017|světový pohár]] a také roku 2021 bylo plánováno [[Mistrovství světa v biatlonu 2021|mistrovství světa]], ale kvůli [[Dopingový skandál ruské atletiky|dopingovému skandálu ruských sportovců]] se světový pohár uskutečnil ve finském [[Kontiolahti]] a mistrovství světa ve slovinské [[Pokljuka|Pokljuce]] [353] => [354] => Kromě toho se v Ťumeni daří fotbalu (FK Ťumeň, stadion Geolog) a funguje zde 7 škol pro přípravu olympijských kádrů. [355] => [356] => == Slavní rodáci == [357] => * [[Irving Berlin]] (1888–1989), americký hudební skladatel [358] => * [[Stanislav Kokorin]] (* 1990), ruský sportovní lezec [359] => * [[Anastasia Kuzminová]] (* 1984), slovenská biatlonistka, sestra Antona Šipulina [360] => * [[Anton Šipulin]] (* 1987), bývalý ruský biatlonista [361] => * [[Andrej Vasilevskij]] (* 1994), ruský hokejový brankář [362] => [363] => == Partnerská města == [364] => * {{flagicon|Čína}} [[Ta-čching]], [[Čína]] (1993) [365] => * {{Flagicon|Německo}} [[Celle]], [[Německo]] (1994) [366] => * {{Flagicon|USA}} [[Houston]], [[Spojené státy americké]] (1995) [367] => [368] => == Odkazy == [369] => [370] => === Reference === [371] => {{Překlad|ru|Тюмень|82350361|ru|Мост влюблённых (Тюмень)|82191338|ru|Цветной бульвар (Тюмень)|81513105}} [372] => [373] => [374] => === Externí odkazy === [375] => * {{Commonscat}} [376] => * {{Wikislovník|heslo=Ťumeň}} [377] => [378] => * https://web.archive.org/web/20080208225827/http://www.tyumen.ru/ [379] => * https://web.archive.org/web/20110724181302/http://tyumen.rfn.ru/ [380] => * https://web.archive.org/web/20051108152506/http://www.tyumen.net/main.shtml [381] => * http://tmnfoto.narod.ru/ [382] => [383] => {{Rusko}} [384] => {{Autoritní data}} [385] => {{Portály|Geografie|Rusko|}} [386] => [387] => [[Kategorie:Ťumeň| ]] [388] => [[Kategorie:Města v Ťumeňské oblasti]] [389] => [[Kategorie:Vzniklo 1586]] [] => )
good wiki

Ťumeň

Ťumeň je město v Rusku, hlavní město Ťumeňské oblasti, nejstarší ruské město na Sibiři. Leží na řece Tura, 2144 km východně od Moskvy.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Transsibiřská magistrála','Tura (řeka)','Tataři','Ťumeňská oblast','Rusko','Ukrajinci','Rusové','Uralský federální okruh','Azerové','Sibiř','Sibiřské baroko','Vasilij Konstantinovič Bljucher'

Azerové

Rusko

Rusové

Rusové jsou východoslovanský národ, který se vyvinul z kmenů žijících na území dnešního Ruska a Ukrajiny.

Sibiř

Tataři

Ukrajinci

Ukrajinci jsou etnická skupina lidí původem z Ukrajiny.