Array ( [0] => 15526363 [id] => 15526363 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Žloutek [uri] => Žloutek [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Raw egg.jpg|náhled|Žloutek slepičího vejce]] [1] => [[Soubor:Double-yolker.JPG|náhled|Slepičí vejce se dvěma žloutky, rarita]] [2] => '''Žloutek''' je označení pro [[živiny]] uskladněné ve [[vajíčko|vajíčku]] mnohých [[Živočichové|živočichů]]. Je nezbytné pro výživu vyvíjejícího se [[embryo|zárodku]]. Před oplodněním je žloutek vlastně tvořen jedinou buňkou, např. u ptačích vajec je jedním z mála případů buňky viditelné prostým okem. [3] => [4] => Žloutek mají mnozí [[obratlovci]] ([[ptáci]], [[plazi]], [[ryby]]), ale u [[savci|savců]] je redukovaný, neboť ho funkčně nahrazuje [[placenta]] a posléze [[mateřské mléko]].{{Citace periodika [5] => | doi = 10.1371/journal.pbio.0060063 [6] => | ročník = 6 [7] => | číslo = 3 [8] => | strany = e63 [9] => | příjmení = Brawand [10] => | jméno = David [11] => | spoluautoři = Walter Wahli, Henrik Kaessmann [12] => | titul = Loss of Egg Yolk Genes in Mammals and the Origin of Lactation and Placentation [13] => | periodikum = PLoS Biology [14] => | datum přístupu = 2008-08-29 [15] => | datum vydání = 2008-03 [16] => | url = http://www.pubmedcentral.nih.gov/articlerender.fcgi?artid=2267819 [17] => }} Přesto v raných fázích embryogeneze přítomen je, a to v tzv. [[žloutkový váček|žloutkovém váčku]]. [18] => [19] => == Druhy vajíček podle obsahu žloutku == [20] => Žloutek je ve vajíčku přítomen ve formě [[Buněčná inkluze|inkluzí]], jakýchsi váčků. Vajíčka různých živočichů obsahují různé množství žloutku. To je důležitý parametr, na němž závisí např. typ [[rýhování]] (násobného dělení) oplozených vajíček. Rozlišují se tyto skupiny:{{Citace monografie| titul=Embryologie pro veterinární mediky – vysoká škola zemědělská v Brně|jméno=Evžen| příjmení=Novotný| rok=1965| vydavatel=SPN| místo=Praha}} [21] => * holoblastická – vývoje se účastní celá [22] => ** oligolecitální – obsahují malé množství žloutku; např. vajíčka [[kopinatci|kopinatců]] nebo [[savci|savců]]; rýhují se zpravidla totálně a ekválně [23] => ** mezolecitální – obsahují žloutku poněkud více, ale přesto obvykle stačí jen na rané embryonální období ([[Larva|larvy]] se již živí samy); např. vajíčka [[kruhoústí|kruhoústých]], mnohých [[ryby|ryb]] a [[obojživelníci|obojživelníků]]; rýhují se totálně inekválně [24] => * meroblastická – vývoje se neúčastní celé embryo, část je jako zásoba žloutku nechána stranou [25] => ** polylecitální – obsahují velké množství žloutku; např. některé [[ryby]], [[obojživelníci]], [[plazi]], [[vejcorodí]] savci, ale hlavně [[ptáci]]; rýhují se pouze na animálním pólu, zatímco na pólu vegetativním je nahromaděn žloutek. [26] => [27] => == Žloutek slepičího vejce == [28] => [[Soubor:Inside a Balut - Embryo and Yolk.jpg|náhled|Oplodněné vejce, embryo a žloutek pod skořápkou]] [29] => Žloutek je hlavní zásobárnou živin pro vyvíjející se zárodek. Obsahuje také [[humorální protilátky]], které se vstřebávají do [[krev]]ní cirkulace [[embryo|embrya]] v poslední třetině inkubace a jako [[imunitní systém ptáků|mateřské protilátky]] chrání vylíhnuté mládě cca v prvních třech týdnech života. [30] => [31] => Žloutek má tvar zploštělé koule o průměru 32–40 mm, objem žloutku slepičího [[vejce]] je asi 16–17 cm3. Hmotnost a velikost žloutku závisí na druhu a věku nosnice – u mladých slepic dosahuje 9 g, u dospělých 15–20 g, koncem snášky 23 i více gramů. Jeho podíl z hmotnosti vejce činí 30–35 %. Žloutek čerstvého vejce má [[Kyseliny|pH]] 6,0, které se po snesení zvyšuje na neutrální hodnotu. [[Srážení|Koagulace]] žloutku nastává při 65–70 °C. [[Bod mrazu]] volného žloutku je −0,58 °C. [32] => [33] => === Stavba žloutku === [34] => Žloutek tvoří [[žloutková blána]], [[žloutková hmota]], [[latebra]], [[Panderovo jádro]] a [[zárodečný terčík]]. [35] => [36] => * '''Žloutková (vitelinní) membrána''' obaluje žloutkovou hmotu. Je to poměrně pevná a elastická blána o průměrné síle 6–15 µm, hmotnosti kolem 50 mg. Propouští [[voda|vodu]] a [[plyn]]y, ale nepropouští [[Bílkovina|bílkoviny]] a [[tuky]]. Obsahuje 80–90 % vody, 6–8 % bílkovin, 3 % tuku a menší množství [[cukr]]ů. Pod žloutkovou membránou je tenká vrstva světlého žloutku nepřerušená latebrou. Poklesem [[elasticita|elasticity]] blány, např. nevhodným anebo dlouhodobým skladováním vajec, se žloutek zplošťuje a blána se trhá. Žloutková blána je tvořena 4 vrstvami: [37] => : a) dvěma vnitřními vrstvami (primární, pravá vitelinní membrána a sekundární, perivitelinní membrána), které jsou produkovány ve [[vaječník (slepice)|vaječníku]] a obsahují protein podobný [[kolagen]]u [38] => : b) dvěma vnějšími vrstvami, které vznikají ve [[vejcovod (slepice)|vejcovodu]] (pravděpodobně v infundibulu) a obsahují bílkoviny připomínající směs [[lysozym]]u a [[ovotransferin]]u (bílkovin bílku). [39] => * '''Žloutková hmota''' je tvořena střídajícími se koncentrickými vrstvami tmavého a světlého žloutku, z nichž každý je tvořen několika vrstvami. Podíl světlého žloutku tvoří 2–5 % veškeré hmoty žloutku. Světlý žloutek se chemicky liší od tmavého – obsahuje pouze 10–13 % [[sušina|sušiny]] a více [[Bílkovina|proteinů]] než [[Lipidy|lipidů]]. Odlišná barva žloutku je způsobena nerovnoměrným ukládáním barviv a lipidů v posledních 6 dnech intenzivní tvorby žloutku ve vaječníku. Přes den, kdy slepice přijímají krmivo, vznikají tmavší vrstvy, zatímco v noci se vytváří světlé vrstvy žloutku. Při nadbytku pigmentů v krmivu se žloutkové vrstvy netvoří.
Hmota žloutku se skládá z kulovitých tělísek (granulí) a plazmy. Sušina žloutku představuje kolem 50 % z hmotnosti žloutku a tvoří ji převážně proteiny a lipidy (v poměru asi 1:2). Bílkoviny se vyskytují hlavně ve formě [[lipoprotein]]ů, [[fosfoprotein]]ů a [[glykoprotein]]ů. Tuky se vyskytují ve formě jednoduchých tuků, [[fosfolipid]]ů a lipoproteinů. Skladba tuků žloutku a jejich značná [[emulgace]] zabezpečují jejich vysokou stravitelnost. Výživná hodnota a vlastnosti tuků jsou dány skladbou [[Mastná kyselina|mastných kyselin]], tvořených ze 34 % nasycenými kyselinami ([[kyselina palmitová|palmitovou]], [[kyselina stearová|stearovou]]) a ze 66 % kyselinami nenasycenými ([[kyselina olejová|olejovou]], [[kyselina linolová|linolovou]] a [[kyselina linolenová|linolenovou]]).
Významnou složkou vaječného žloutku je '''[[cholesterol]]''', nezbytný pro normální vývoj zárodku. Vyskytuje se většinou jako volný (asi 84 %), zbytek ve formě [[estery|esterů]]. Jeho obsah ve žloutku je poměrně stálý, nezávislý na krmné dávce ani na druhu drůbeže a činí v sušině žloutku 200–350 mg/žloutek nebo 1100–1800 mg/100 g žloutku). Vejce [[křepelka|křepelek]] obsahuje ca 1685 mg cholesterolu ve 100 g žloutku. Podle některých autorů lze jeho množství ve žloutku snížit zkrmováním [[fytosterol]]ů (sojový olej) nebo [[selekce|selekcí]].
Z '''minerálních látek''' ve žloutku se vyskytují hlavně volné ionty [[sodík|Na]], [[Draslík|K]] a [[chloridy]], kdežto ostatní jsou převážně vázány na proteiny a fosfolipidy. [[Vápník]], [[železo]] a [[hořčík]] jsou vázány [[fosvitin]]em, [[zinek]] lipoviteliny a [[síra]] a [[fosfor]] fosfoproteiny a fosfolipidy.
Jako volný '''cukr''' se vyskytuje především D-glukóza (z 98 %).
Ve žloutku jsou mimo vitamín C obsaženy všechny důležité '''vitamíny''', jejichž obsah však kolísá podle kvality výživy nosnic. Z vitamínů rozpustných v tucích jsou zastoupeny hlavně [[vitamín A]] (v 1 g žloutku průměrně kolem 30 mj.) a [[vitamín D3]] (v 1 g asi 1,5–5 m.j.). Ostatní vitamíny jsou obsaženy v menším množství.
Barva vaječného žloutku je podmíněna přítomností '''pigmentů''' (asi 0,2 %). Oranžově žlutá barva žloutku je způsobena přítomností malého množství [[Karotenoidy|karotenoidních]] pigmentů (kolem 13–15 µg/žloutek). Jsou to především [[Xanthofyly|xantofyly]] ([[zeaxantin]], [[lutein]], [[kryptoxantin]] a [[Karoteny|karoten]]), přirozeně se vyskytující v krmivu drůbeže (žlutá [[kukuřice]], sušená [[Tolice vojtěška|vojtěška]], [[senná moučka]] aj.). V některých zemích jsou přirozené pigmenty nahrazovány syntetickými (Carophyl, Pigmental, Papricolor aj.). Vysoké dávky vitamínu A v krmné směsi snižují pigmentaci žloutku, přičemž obsah vitamínu A ve žloutku se zvyšuje. Pigmentaci žloutku negativně ovlivňují onemocnění trávicího aparátu. Intenzita zbarvení žloutku není ukazatelem obsahu vitamínu A a [[Karoteny|karotenu]] ve žloutku.
'''Enzymů''' obsahuje žloutek málo a vesměs s nízkou aktivitou. Zjištěny byly [[tributyrináza]], [[peptidáza]], [[kataláza]], [[amyláza]], [[fosfatáza]], [[esteráza]] a [[proteinázy]]. Většinou pocházejí z cytoplazmy vajíčka nebo ze stěny [[folikul]]ů a do žloutku se dostávají v pozdějších stadiích [[embryogeneze]].
Z '''hormonů''' byly prokázány ve žloutku [[estrogeny]] (max. 0,3 µg/žloutek).
Syntéza látek tvořících žloutkovou hmotu probíhá hlavně v [[játra|játrech]] po jejich stimulaci [[estrogen]]y při dosažení pohlavní dospělosti, odkud jsou krevní cestou deponovány do folikulů vaječníku. Proto játra i [[krevní plazma]] nosnic obsahují vyšší koncentraci proteinů a lipidů v porovnání s pohlavně nedospělými jedinci, včetně látek syntetizovaných de novo ([[lipovitelin]]y a [[fosvitin]]). [40] => * '''[[Latebra]]''' (zárodečný váček) je kulovitý prostor ve středu žloutku o průměru asi 6 mm, vyplněný původní [[protoplazma|protoplazmou]] vaječné buňky a světlým žloutkem. Latebra tvoří asi 0,6 % hmotnosti žloutku a je spojena krčkem latebry s povrchem žloutkové koule. [41] => * '''[[Panderovo jádro]]''' je rozšíření krčku latebry pod povrchem žloutkové koule (těsně pod vitelinní membránou). Nad ním je umístěn zárodečný terčík. [42] => * '''[[Zárodečný terčík]]''' (disk, očko) představuje vlastní samičí zárodečnou buňku (vajíčko, ovum). Je uložen bezprostředně pod žloutkovou membránou. Je bělavé barvy a kruhovitého tvaru, průměr asi 2–4 mm. Neoplozený zárodečný terčík se označuje jako [[blastodisk]] (degenerovaná samčí gameta), oplozený jako [[blastoderm]] (obsahuje vyvíjející se embryo). Je tvořen původní cytoplazmou oocytu. [43] => [44] => === Průměrný obsah látek a minerálů === [45] => Žloutek se skládá především z různých proteinů, lipidů, obsahuje dále [[fosfor]] a [[vápník]]. Do vajíčka se dostávají tyto živiny především díky [[vitelenin]]u, jež je produkován v [[játra|játrech]]. [46] => [47] => Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných ve slepičích vaječných žloutcích.McCance a Widdowson’s:''The Composition of Foods'', 6. Summary edition, Royal Society of Chemistry Cambridge a Food Standard Agency, 2008, {{ISBN|978-0-85404-428-3}} [48] => [49] => {| class="wikitable" style="text-align:center" [50] => [51] => ! Složka [52] => ! Jednotka [53] => ! Průměrný obsah [54] => ! Prvek [55] => ! Průměrný obsah [mg / 100 g] [56] => ! Složka [57] => ! Průměrný obsah [mg / 100 g] [58] => |- [59] => |[[voda]]||g/100 g||51,0||[[sodík|Na]]||50||[[vitamín C|vitamin C]]||0 [60] => |- [61] => |[[Bílkovina|bílkoviny]]||g/100 g||16,1||[[draslík|K]]||120||[[Vitamín D|vitamin D]]||0,0049 [62] => |- [63] => |[[tuky]]||g/100 g||30,5||[[vápník|Ca]]||130||[[Vitamín E|vitamin E]]||3,11 [64] => |- [65] => |[[cukry]]||g/100 g||stopy||[[hořčík|Mg]]||15||[[vitamin B6]]||0,30 [66] => |- [67] => |celkový [[dusík]]||g/100 g||2,58||[[fosfor|P]]||500||[[vitamin B12]]||0,0069 [68] => |- [69] => |[[vláknina]]||g/100 g||0||[[železo|Fe]]||6,1||[[Karoteny|karoten]]||stopy [70] => |- [71] => |[[Mastná kyselina|mastné kyseliny]]||g/100 g||25,3||[[měď|Cu]]||0,15||[[thiamin]]||0,30 [72] => |- [73] => |[[cholesterol]]||mg/100 g||1120||[[zinek|Zn]]||3,9||[[riboflavin]]||0,54 [74] => |- [75] => |[[selen|Se]]||mg/100 g||0,020||[[jod|I]]||0,14||[[niacin]]||0,1 [76] => |- [77] => |energie||kJ/100 g||1402||[[mangan|Mn]]||0,1||[[chlor|Cl]]||140 [78] => |} [79] => [80] => === Kulinářství === [81] => Ptačí, nejčastěji právě [[kur domácí|slepičí]] vejce, méně často [[Husa domácí|husí]], [[Kachna|kachní]] někdy i jiných druhů, se používá v [[kulinářství]]. Žloutek pak funguje jako pojivo ingrediencí v [[těsto|těstě]], zahušťovadlo [[Polévka|polévek]], používá se pro výrobu [[majonéza|majonézy]] apod. [82] => [83] => == Odkazy == [84] => [85] => === Reference === [86] => [87] => [88] => === Literatura === [89] => * {{Citace monografie | příjmení = Šatava | jméno = M. et al. | titul = Chov drůbeže | vydání = 1 | vydavatel = SZN | místo = Praha | rok = 1984 | počet stran = 512}} [90] => * J. Matthias Starck (2020). [https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/jmor.21262 Morphology of the avian yolk sac.] ''Journal of Morphology.'' doi: https://doi.org/10.1002/jmor.21262 [91] => [92] => === Související články === [93] => * [[Bílek]] [94] => [95] => === Externí odkazy === [96] => * {{Commonscat}} [97] => * {{Wikislovník|heslo=žloutek}} [98] => {{Autoritní data}} [99] => [100] => {{Portály|Gastronomie}} [101] => [102] => [[Kategorie:Embryologie]] [103] => [[Kategorie:Vejce]] [] => )
good wiki

Žloutek

Žloutek slepičího vejce Slepičí vejce se dvěma žloutky, rarita Žloutek je označení pro živiny uskladněné ve vajíčku mnohých živočichů. Je nezbytné pro výživu vyvíjejícího se zárodku.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'ryby','Karoteny','fosfor','Bílkovina','hořčík','zinek','Panderovo jádro','savci','Mastná kyselina','ptáci','tuky','embryo'

Bílkovina

Bílkovina je jedním z nejdůležitějších živin v lidské stravě.

Embryo

Fosfor

Hořčík

Karoteny

Ptáci

Ryby

Savci

Tuky

Zinek

Zinek je odborník na výživu a přírodní medicínu, který se zabývá studiem a propagací zdravého životního stylu.