Array ( [0] => 15495381 [id] => 15495381 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Abcházie [uri] => Abcházie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - stát [1] => | genitiv = Abcházie [2] => | úřední název česky = Abcházie [3] => | úřední název = {{unicode|Аԥсны}} (Apsny)
აფხაზეთი (Apchazeti)
Абхазия (Abchazija) [4] => | vlajka = Flag of Abkhazia.svg [5] => | článek o vlajce = Abchazská vlajka [6] => | motto = [7] => | článek o mottu = [8] => | motto překlad = [9] => | mapa umístění = Abkhaziaorthographicprojection.svg [10] => | hlavní město = [[Suchumi]] [11] => | rozloha = 8 665 [12] => | rozlmisto = 163 [13] => | procent vody = zanedbatelně [14] => | nejvyšší hora = [[Dombaj-Ulgen]] (Домбай-Ульген) [15] => | výška nejvyšší hory = 4 046 [16] => | čas = +3 [17] => | počet obyvatel = 240 705''Численность наличного населения (на начало года).'' Управление государственной статистики Республики Абхазия (Abchazský státní statistický úřad). Ověřeno k 2. září 2018. [http://ugsra.org/ofitsialnaya-statistika.php?ELEMENT_ID=80 Dostupné online] {{Wayback|url=http://ugsra.org/ofitsialnaya-statistika.php?ELEMENT_ID=80 |date=20180428011837 }} [18] => | obyvmisto = 186 [19] => | obyvatelé aktuální k = 2011 [20] => | hustota = 28 [21] => | hustmisto = 184 [22] => | HDI = [23] => | HDIvývoj = [24] => | HDIvýše = [25] => | HDI aktuální k = [26] => | jazyk = [[abcházština]], [[ruština]], [[mingrelština]], [[svanština]], [[gruzínština]], [[arménština]], [[osetština]] [27] => | národnosti = [[Abchazové]] (50,7 %), [[Gruzíni]] (19,2 %), [[Arméni]] (17,4 %), [[Rusové]] (9,1 %) [28] => | náboženství = [[křesťanství]] (60 %), [[islám]] (16 %) [29] => | státní zřízení = [[prezidentská republika]] [30] => | mezinárodní status = [[Mezinárodní reakce na vyhlášení nezávislosti Abcházie a Jižní Osetie|částečně uznaný]] [[Seznam států s omezeným mezinárodním uznáním|nečlenský stát]] [[Organizace spojených národů|OSN]], de jure součást [[Gruzie]] [31] => | datum vzniku = [[23. červenec|23. července]] [[1992]] [32] => | způsob vzniku = prohlášena nezávislost na [[Gruzie|Gruzii]] [33] => | funkce1 = prezident [34] => | vládce1 = [[Aslan Bžanija]] [35] => | funkce2 = předseda vlády [36] => | vládce2 = [[Aleksandr Ankvab]] [37] => | měna = ''[[de facto]]'' [[ruský rubl]] a [[abchazský apsar]], ''[[de iure]]'' [[gruzínský lari]] [38] => | kód měny = RUR, GEL [39] => | HDP/ob. = [40] => | HDP/ob.misto = [41] => | HDP aktuální k = [42] => | Gini = [43] => | Gini aktuální k = [44] => | ison = [45] => | iso3 = [46] => | iso2 = GE-AB [47] => | mpz = GE [48] => | předvolba = +7 840 / 940
+995 [49] => | doména = ge [50] => | commonscat = Abkhazia [51] => | znak = Abkhazia COA.svg [52] => | hymna = Aiaaira [53] => | článek o hymně = Hymna Abcházie [54] => }} [55] => '''Abcházie''' či '''Abchazsko'''{{Citace monografie [56] => | příjmení = Beránek [57] => | jméno = Tomáš [58] => | odkaz na autora = [59] => | titul = Index českých exonym [60] => | url = [61] => | vydání = 1 [62] => | vydavatel = Český úřad zeměměřický a katastrální [63] => | místo = Praha [64] => | rok = 2006 [65] => | počet stran = 125 [66] => | kapitola = [67] => | strany = [68] => | isbn = 80-86918-04-1 [69] => | jazyk = [70] => }}{{Citace monografie [71] => | příjmení = Liščák [72] => | jméno = Vladimír [73] => | odkaz na autora = [74] => | titul = Státy a území světa [75] => | url = [76] => | vydání = 3., aktualiz. a dopl [77] => | vydavatel = Libri [78] => | místo = Praha [79] => | rok = 2009 [80] => | počet stran = 895 [81] => | kapitola = [82] => | strany = [83] => | isbn = 978-80-7277-414-2 [84] => | jazyk = [85] => }} ({{Vjazyce2|ab|''Аԥсны''|Apsny}}, {{Vjazyce2|ka|აფხაზეთი|Apchazeti}}) je region na [[kavkaz]]ském pobřeží [[Černé moře|Černého moře]]. Z hlediska státoprávního jde o součást [[Gruzie]], dle jejíž ústavy se zde nachází '''[[Autonomní republika Abcházie]]'''"Constitution of Georgia (2010 amendments)" - Ústava Gruzie. Parlament Gruzie. 24. srpna 1995. Ověřeno k 2. září 2018. [http://csb.gov.ge/uploads/2081806.pdf Dostupné online] {{Wayback|url=http://csb.gov.ge/uploads/2081806.pdf |date=20150202001722 }} {{en}}. Gruzie však od roku [[1993]] nemá toto území pod kontrolou a existuje zde [[Rusko|Ruskem]] podporovaná '''Republika Abcházie''',Constitution of the Republic of Abkhazia (Apsny). Abkhazworld.com. 22. října 2008. [http://abkhazworld.com/aw/reports-and-key-texts/607-constitution-of-the-republic-of-abkhazia-apsny Dostupné online]Oliker O., Szayna T. S. ''Faultlines of Conflict in Central Asia and the South Caucasus: Implications for the U.S. Army. Rand Corporation'', 2003, {{ISBN|978-0-8330-3260-7}}.Clogg, R. ''Abkhazia: ten years on.'' Conciliation Resources. leden 2001. [http://www.c-r.org/resources/abkhazia-ten-years Dostupné online] již kromě Ruska uznává za nezávislý stát ještě [[Nauru]], [[Nikaragua]], [[Sýrie]] a [[Venezuela]]. Abcházie leží v [[Asie|Asii]], na západě [[Zakavkazsko|Zakavkazska]], blízko hranic Asie a [[Evropa|Evropy]]. Z jihu Abcházii omývá [[Černé moře]].{{Citace elektronické monografie [86] => | titul = Regions and territories: Abkhazia [87] => | vydavatel = BBC [88] => | datum_vydání = 2012-03-12 [89] => | datum_přístupu = 2012-03-12 [90] => | url = http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/3261059.stm [91] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20191105235542/http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/3261059.stm [92] => | datum archivace = 2019-11-05 [93] => | nedostupné = ano [94] => }} Hlavní město Abcházie je [[Suchumi]]. [95] => [96] => Současný statut Abcházie je následek přetrvávajícího [[Gruzínsko-abchazský konflikt|gruzínsko-abchazského konfliktu]]. Jedná se o důsledek [[Rozpad Sovětského svazu|rozpadu Sovětského svazu]] a etnických sporů mezi [[Abchazové|Abchazy]] a [[Gruzíni|Gruzíny]], kteří se stali během sovětské éry v Abcházii dominantním národem. Spory přerostly ve [[Válka v Abcházii (1992–1993)|válku v Abcházii]] v letech [[1992]] až [[1993]]. Ačkoliv byla podepsána dohoda o příměří, na kterou měly dohlížet mírové jednotky [[Organizace spojených národů|OSN]], zvané zkratkou [[UNOMIG]], statut Abcházie se nevyřešil a v průběhu následujících let došlo k několika příhraničním incidentům, jež vyvrcholily [[Válka v Jižní Osetii (2008)|válkou v Jižní Osetii]] v roce [[2008]]. Abchazské jednotky tehdy podpořila [[Ozbrojené síly Ruské federace|ruská armáda]] a Rusko uznalo nezávislost Abcházie i [[Jižní Osetie]], anulovalo dohodu o příměří z roku 1994 a zdejší mírová mise OSN byla zrušena. Od té doby je [[Ruská okupace části Gruzie|Abcházie pod ruskou kontrolou]]. [97] => [98] => == Název == [99] => [[Abchazové]] svou zemi nazývají Аԥсны (transliterace: Apsny; výslovnost: Aps-N), což se obecně překládá jako "země/krajina s duší"ZVEREV, Alexej. ''CONTESTED BORDERS IN THE CAUCASUS, chapter 3/4''. vub.ac.be. [cit. 2018-06-14] [http://poli.vub.ac.be/publi/ContBorders/eng/ch0103.htm Dostupné online] {{Wayback|url=http://poli.vub.ac.be/publi/ContBorders/eng/ch0103.htm |date=20121127185336 }} nebo dle jiného zdroje "země/krajina smrtelníků"OZGAN, Konstantin. ''Abkhazia: Problems and the Paths to their Resolution. In Ole Høiris, Sefa Martin Yürükel. Contrasts and Solutions in the Caucasus''. Aarhus University Press. p. 184. 1998. {{ISBN|978-87-7288-708-1}}. Etymologie vychází ze slova, kterým Abchazové označují sebe jako národ: Аԥсуаа (Apsuá), a z koncovky -ны znamenající příčestí místní, což dohromady znamená krajina Apsů, neboli krajina Abchazů.Bgažba, Ch S. Труды. — Сухуми: Алашара, 1988. — Т. 2. — С. 56. Dle prvního článku Ústavy Republiky Abcházie je Apsny spolu s názvem Republika Abcházie oficiálním názvem země. [100] => [101] => Název Abcházie ve většině ostatních jazyků včetně češtiny nebo ruštiny vychází z gruzínského označení აფხაზეთი (Apchazeti). V [[Megrelština|megrelštině]] se Abcházie nazývá buď აბჟუა (Abžua), nebo სააფხაზო (Saapchazo).Kadžaja, Otar. [http://titus.uni-frankfurt.de/texte/etca/cauc/megr/kajaia/kajai.htm Megrelian–Georgian Dictionary]. TITUS Project, Frankfurt nad Mohanem. 2001-2004. [102] => [103] => == Dějiny == [104] => === Starověk a středověk === [105] => [[Soubor:Caucasus 750n de.png|náhled|vlevo|Kavkaz v roce 750]] [106] => V 9.–6. století př. n. l. patřilo území pod království [[Kolchida]]. Později v roce 63 př. n. l. bylo přičleněno ke království [[Lazika|Egrisi]] neboli Lazica (podle kartvelského národa Lazů). Již v dobách Kolchidy připlouvali na abchazské pobřeží [[Černé moře|Černého moře]] [[Starověké Řecko|řečtí]] obchodníci, kteří zde založili několik osad. Jednou z nich byla osada Dioscurias, ze které je dnes hlavní město Abcházie [[Suchumi]]. V průběhu 1. století dobyli území Římané a Abcházie se stala součástí [[Starověký Řím|Římské říše]] až do jejího rozpadu ve 4. století. Poté byla Abcházie opět nezávislá, zůstala však pod silným vlivem [[Byzantská říše|Byzantské říše]]. V této době Abchazové přijali [[křesťanství]]. V 7. století bylo území [[autonomie|autonomní]] oblastí Byzantské říše. V 8. století vzniklo nezávislé Abchazské království. Během 9. a 10. století sílila snaha abchazských i gruzínských králů sjednotit všechna území v okolí do jednoho státu, abchazští králové byli zpočátku úspěšnější, později se prosadili gruzínští vládcové Tao a Klardžeti. Prvním králem nově vzniklého království se stal v roce [[1001]] [[Bagrat III.]] z gruzínského rodu [[Bagrationové|Bagrationů]]. Jeho otec se přiženil do rodiny abchazských králů, a když ta částečně vymřela v další generaci po meči, Bagrat (v Abcházii II.) odstranil svého posledního švagra [[Theodos Slepý|Theodose Slepého]] a stal se abchazským králem. Později připojil gruzínská knížectví a stal se jako Bagrat III. králem Abcházců a Gruzínů. V 15. století se sjednocené království definitivně rozpadlo a v Abcházii začala vláda knížecí rodiny [[Šervašidzeové|Šervašidzeů]] (abchazsky Čačba). V roce [[1570]] obsadili území [[Osmanská říše|Turci]] a abchazské knížectví se stalo poplatným říši. [[Osmanská říše]] se snažila Abcházce [[islamizace|islamizovat]] a mnoho obyvatel inklinovalo k [[islám]]u, přesto proběhlo několik tvrdě potlačených protitureckých povstání. Turci zřídili v Suchumi pevnost a nazvali ji Suchum-kale.{{Citace elektronického periodika [107] => | titul = Vzdorná Abcházie znamená pro Gruzínce už léta mučivou ránu [108] => | periodikum = Novinky.cz [109] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [110] => | vydavatel = Borgis [111] => | datum_vydání = 2008-08-14 [112] => | datum_přístupu = 2008-08-14 [113] => | url = http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/147229-vzdorna-abchazie-znamena-pro-gruzince-uz-leta-mucivou-ranu.html [114] => }}{{Citace elektronické monografie [115] => | titul = Gruzínsko - abcházský konflikt (1992-1993) [116] => | vydavatel = Glosy.info [117] => | datum_vydání = 2005-02-16 [118] => | datum_přístupu = 2005-02-16 [119] => | url = http://glosy.info/texty/gruzinsko-abchazsky-konflikt-1992-1993/ [120] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20051216054854/http://glosy.info/texty/gruzinsko-abchazsky-konflikt-1992-1993/ [121] => | datum archivace = 2005-12-16 [122] => | nedostupné = ano [123] => }} [124] => [125] => === Nadvláda carského Ruska === [126] => [127] => V 19. století se začínají o území zajímat [[Rusko|Rusové]], což vedlo k ozbrojeným střetům s Tureckem. Obyvatelstvo bylo rozděleno na [[muslim]]y podporující Turky a [[křesťan]]y inklinující k [[car]]skému Rusku. V roce [[1809]] požádal místní vládce o ochranu ruského cara, a tak se Abcházie stala autonomní součástí Ruska. Po porážce v [[Krymská válka|Krymské válce]] se ale Rusové museli z Abcházie stáhnout a přenechat ji zpět Osmanské říši. Boje pak pokračovaly až do roku [[1864]], Turci byli nakonec vytlačeni a Abcházie se stala opět součástí Ruska. V roce 1864 bylo Abchazské knížectví zrušeno a nahrazeno přímou ruskou vojenskou kontrolou, vznikl tzv. Suchumský vojenský okruh. Porážka Turků zapříčinila masivní emigraci muslimů, které do té doby tvořilo 60 % obyvatelstva, do Osmanské říše. Na opuštěné a řídce osídlené území začali přicházet křesťanští osadníci, převážně Rusové, [[Gruzie|Gruzínci]] a [[Arménie|Arméni]], ale také sem přicházeli například řečtí o estonští kolonisté. V roce 1883 vznikl tzv. Suchumský okres, který byl součástí Kutajské gubernie. [128] => [129] => === Abcházie za ruské občanské války === [130] => V roce [[1917]] proběhla v Rusku [[Říjnová revoluce]], moci se chopili [[Komunistická strana Sovětského svazu|bolševici]] a Rusko se ocitlo uprostřed [[Ruská občanská válka|občanské války]]. [[24. únor]]a [[1918]] vyhlásila nezávislost [[Zakavkazská demokratická federativní republika]], jejíž součástí se stala také Abcházie. Republika se ale tři měsíce nato rozpadla a [[26. květen|26. května]] 1918 vyhlásila nezávislost [[Gruzínská demokratická republika]], která si nárokovala také Abcházii. To vyvolalo v Abcházii vlnu nepokojů, obzvlášť mezi etnickými Abcházci. Únorové volby do gruzínského parlamentu vyhráli se ziskem 81,5 % [[menševici]]. Nová vláda se rozhodla uklidnit situaci v Abcházii tím, že jí přizná status autonomní republiky. V letech 1918–1920 proběhl tzv. [[sočský konflikt]], kterého se účastnili rudí, bílí, Gruzínci i Abcházci a který měl za následek posunutí rusko-abchazské (rusko-gruzínské) hranice z řeky [[Soči (řeka)|Soči]] na řeku [[Psou]], kde je dodnes. V roce [[1921]] podnikla Rudá armáda invazi do Abcházie a poté i do Gruzie. Při postupu přes Abcházii se etničtí Abcházci bouřili a pomáhali Rudé armádě v boji proti Gruzíncům. Tato invaze ukončila existenci Gruzínské demokratické republiky. Na jejím místě byla vytvořena [[Gruzínská sovětská socialistická republika|Socialistická sovětská republika Gruzie]] a [[Socialistická sovětská republika Abcházie]]. [131] => [132] => === Sovětská nadvláda === [133] => {{viz též|Socialistická sovětská republika Abcházie}} [134] => [[Soubor:Lavrenti Beria Stalins family.jpg|náhled|[[Josif Vissarionovič Stalin|Josif Stalin]], [[Nestor Lakoba]], významný funkcionář v čele sovětské [[Socialistická sovětská republika Abcházie|Abcházie]], a [[Lavrentij Pavlovič Berija|Lavrentij Berija]], Gruzín z Abcházie]] [135] => [[16. prosinec|16. prosince]] [[1921]] byla podepsána dohoda mezi SSRA a Gruzínskou SSR, podle které se Abcházie vzdala některých svých prvků státní [[Svrchovanost|suverenity]] ve prospěch Gruzie a vytvořili unii (Abcházie měla statut tzv. smluvní republiky), do které zařadili společnou politiku, finance a vojenství, takže se Abcházie dostala zcela pod gruzínský vliv. Společně pak [[12. březen|12. března]] [[1922]] vstoupili do [[Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika|Zakavkazské SFSR]] a [[30. prosinec|30. prosince]] se připojili k [[Sovětský svaz|Sovětskému svazu]]Bell, Imogen (2002), ''Eastern Europe, Russia and Central Asia'', strana 176; Taylor & Francis; {{ISBN|1-85743-137-5}}Jones, Stephen F. (Oct., 1988), ''The Establishment of Soviet Power in Transcaucasia: The Case of Georgia 1921–1928''; Soviet Studies; Vol. 40; No. 4; pp. 616–639. To bylo stvrzeno abchazskou Ústavou z [[1. duben|1. dubna]] [[1925]].{{en}}[http://www.rrc.ge/law/konst_1992_01_04_e.htm?lawid=1398&lng_3=en www.rrc.ge] {{Wayback|url=http://www.rrc.ge/law/konst_1992_01_04_e.htm?lawid=1398&lng_3=en |date=20121030095059 }} – Abchazská Ústava z 1. dubna 1925; ''Regionalism Research Center''; 4. dubna 2008 Podle [[Sovětská ústava (1924)|sovětské ústavy z roku 1924]] však byla Abcházie považována za [[autonomní republika|autonomní republiku]].{{ru}}[http://ru.wikisource.org/wiki/%D0%9A%D0%BE%D0%BD%D1%81%D1%82%D0%B8%D1%82%D1%83%D1%86%D0%B8%D1%8F_%D0%A1%D0%A1%D0%A1%D0%A0_%281924%29_%D0%BF%D0%B5%D1%80%D0%B2%D0%BE%D0%BD%D0%B0%D1%87%D0%B0%D0%BB%D1%8C%D0%BD%D0%B0%D1%8F_%D1%80%D0%B5%D0%B4%D0%B0%D0%BA%D1%86%D0%B8%D1%8F wikisource] – sovětská ústava z roku 1924 [136] => [137] => {{viz též|Abchazská autonomní sovětská socialistická republika}} [138] => Podle nové ústavy z roku [[1931]] byl [[Abchazská autonomní sovětská socialistická republika|AbchSSR]] odňat status svazové republiky a ta se stala autonomní republikou uvnitř [[Gruzínská sovětská socialistická republika|Gruzínské SSR]]. [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalin]] začal s likvidací místní inteligence a s [[kolektivizace|kolektivizací]] zemědělství. Oblast se dostala pod silný vliv [[Gruzie]] (byla zavedena gruzínská abeceda, na školách bylo zakázáno vyučovat abcházštinu, Gruzínci byli dosazováni do vedoucích funkcí). Politiku asimilace prosazoval Stalinův blízký spolupracovník [[Lavrentij Pavlovič Berija|Lavrentij Berija]], který se narodil v gruzínské rodině v Abcházii. Stalin chtěl do oblasti nastěhovat etnické Rusy a Gruzínce (v 90. letech tvořili Abcházci jen necelých 18 % obyvatel). Místní menšinu [[Řecko|Řeků]], žijící zde 2 700 let, vysídlil v roce [[1949]] do [[střední Asie]]. Ke změně poměrů došlo až po Stalinově smrti v roce [[1953]], ovšem status SSR obnoven nebyl.{{Citace elektronické monografie [139] => | titul = The Stalin-Beria Terror in Abkhazia, 1936-1953 [140] => | vydavatel = Abkhaz world [141] => | datum_vydání = 2010-06-30 [142] => | datum_přístupu = 2010-06-30 [143] => | url = http://abkhazworld.com/aw/history/499-stalin-beria-terror-in-abkhazia-1936-53-by-stephen-shenfield [144] => }} Vedoucí funkce ve státě byly uvolněny pro místní obyvatele, což se setkalo s velkou nevolí místních Gruzínců. Abcházština byla opět vyučována ve školách a stala se dokonce jedním z úředních jazyků, nápisy na veřejných místech byly trojjazyčné – ruské, gruzínské a abchazské. V roce [[1990]] byla moc zcela v rukách Abcházců, kteří přesto tvořili menšinu.{{Citace elektronické monografie [145] => | titul = Gruzínsko - abcházský konflikt (1992-1993) [146] => | vydavatel = Glosy.info [147] => | datum_vydání = 2005-02-16 [148] => | datum_přístupu = 2005-02-16 [149] => | url = http://glosy.info/texty/gruzinsko-abchazsky-konflikt-1992-1993 [150] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080723193903/http://glosy.info/texty/gruzinsko-abchazsky-konflikt-1992-1993/ [151] => | datum archivace = 2008-07-23 [152] => | nedostupné = ano [153] => }} Díky výborné poloze u [[Černé moře|Černého moře]] přinášel turismus Abcházii bohatství, někdy bývala označována jako „Sovětská riviéra“.{{Citace elektronické monografie [154] => | titul = Bývala to sovětská riviéra. Nyní se Abcházie stala cílem pro dobrodruhy [155] => | vydavatel = Ihned.cz [156] => | datum_vydání = 2013-07-11 [157] => | datum_přístupu = 2013-07-11 [158] => | url = http://life.ihned.cz/c1-61157750-abchazie-rekreace-dobrodruh-more [159] => }} [160] => [161] => === Boj za nezávislost a rozpad SSSR === [162] => Abcházie pocítila v 80. letech slábnoucí moc Sovětského svazu a začala klást požadavky na sebeurčení svého národa. Několik pokusů vyčlenit Abcházii v rámci SSSR z Gruzie a připojit k Rusku skončilo neúspěchem. Později nárokovali abchazští komunisté vznik samostatné Abchazské SSR v rámci SSSR. Všechny snahy byly neúspěšné. Olej do ohně přidal ozbrojený střet 16. července [[1989]], kdy bylo při zápisu na univerzitu zabito 16 gruzínských studentů. V [[Suchumi]] propukl vážný ozbrojený konflikt, který musela hasit až [[Sovětská armáda]], která vyhlásila ve městě [[stanné právo]]. V roce [[1990]] abchazská vláda vyhlásila Abchazskou SSR a tím se v rámci SSSR odtrhla od Gruzie. Další impulz byl dán Abcházii rozpadem SSSR v roce [[1991]]. Tentýž rok vznikla samostatná [[Gruzie|Gruzínská republika]]. Prvním prezidentem nezávislé Gruzie se stal nacionalista [[Zviad Gamsachurdia]],{{Citace monografie [163] => | příjmení = Kolektiv autorů [164] => | jméno = [165] => | odkaz na autora = [166] => | titul = Všechno o Zemi: Místopisný průvodce světem [167] => | vydání = 2 [168] => | vydavatel = Výběr Reader's Digest [169] => | místo = Praha [170] => | rok = 2000 [171] => | strany = 226 [172] => | isbn = 80-86196-17-8 [173] => }} který měl v úmyslu zrušit autonomní postavení Jižní Osetie a Abcházie.{{Citace elektronického periodika [174] => | titul = Georgia: Abkhazia and South Ossetia [175] => | periodikum = Encyclopedia Princetoniensis. [176] => | url = https://pesd.princeton.edu/?q=node/274 [177] => }} Abcházie odmítla stát se pouhým regionem v rámci Gruzie, a tak se připravila na vyhlášení nezávislosti. Stalo se tak 23. července [[1992]]. [178] => [179] => === Abchazsko-gruzínská válka === [180] => {{viz též|Gruzínsko-abchazský konflikt}} [181] => [[Soubor:1993 Georgia war1.svg|náhled|Mapa gruzínsko-abchazského konfliktu v roce 1993]] [182] => Po vyhlášení nezávislosti poslala Gruzie do Abcházie armádu. Rozhořely se těžké boje. Na stranu Abchazů se postavili dobrovolníci ze severokavkazských národů v rámci [[Konfederace horských národů Kavkazu]] (angažovali se hlavně [[Čečensko|Čečenci]]). Rusové zprostředkovali vyjednávání v [[Moskva|Moskvě]], ale neúspěšně. Ruský prezident [[Boris Jelcin]] zastával v konfliktu mezi Abcházií a Gruzií neutrální pozici. Abcházie do konce roku [[1992]] znovuobsadila abchazská armáda valnou část svého území kromě hlavního města [[Suchumi]]. Koncem roku se ale stabilita samotné Gruzie začala otřásat v základech. Narostla [[kriminalita]], ekonomika hrozila zhroucením. Gruzínci museli přistoupit k jednacímu stolu. Dohoda o stažení vojsk byla sepsána 27. července [[1993]]. Podle ní měli na území dohlížet vojáci [[Organizace spojených národů|OSN]]. Po podepsání smlouvy Abcházie pokračovala ve zbrojení a vytlačila Gruzínce z Abcházie. Tímto vítězstvím začala nejčernější událost dějin Abcházie. Abchazské jednotky se společně s dobrovolníky ze severního Kavkazu pustily do etnických čistek po celé Abcházii. Odhaduje se, že během cíleného vyvražďování bylo zabito přes 30 000 Gruzínců. Následovala masivní emigrace všech Gruzínců z Abcházie. Podle odhadů odešlo ze země přes 250 000 lidí, většinou Gruzínců. Tento akt uvrhl Abcházii do mezinárodní izolace. Rusko začalo v roce 1993 podporovat vládu gruzínského prezidenta [[Eduard Ševardnadze|Eduarda Ševardnadzeho]], bývalého ministra zahraničí SSSR, a přistoupilo k hospodářské blokádě Abcházie. V roce [[1994]] byl konečně uzavřen mír. [183] => [184] => === Meziválečné období === [185] => [[Soubor:United Nation Abkhazia small.PNG|náhled|Zóna v Abcházii hlídaná jednotkami OSN]] [186] => Po uzavření příměří se Abcházie dostala do mezinárodní izolace. Jediný mezinárodní obchod probíhal s [[Turecko|Tureckem]]. V severovýchodní Abcházii se zformovala tzv. [[Horní Abcházie]], která byla kontrolovaná [[Gruzíni|Gruzínci]]. Až do roku 1998 neprobíhaly žádné větší potyčky s [[Gruzie|Gruzií]].{{Citace elektronické monografie [187] => | titul = Turkey-Abkhazia Relations post-Abkhaz Elections [188] => | vydavatel = Abkhaz world [189] => | datum_vydání = 2009-12-30 [190] => | datum_přístupu = 2009-12-30 [191] => | url = http://abkhazworld.com/aw/diaspora/163-turkey-abkhazia-relations-hkanbolat [192] => }} [193] => {{viz též|Válka v Abcházii (1998)}} [194] => Podle mírové smlouvy byly na jihovýchodě země v [[Okres Gali|okrese Gali]] umístěny mírové jednotky [[Organizace spojených národů|OSN]], které tvořili [[Abchazové|Abcházci]], [[Gruzíni|Gruzínci]] a také [[Rusové]].{{Citace elektronické monografie [195] => | titul = SECURITY COUNCIL EXTENDS GEORGIA MISSION UNTIL 31 JULY [196] => | vydavatel = OSN [197] => | datum_vydání = 1999-01-28 [198] => | datum_přístupu = 1999-01-28 [199] => | url = http://www.un.org/News/Press/docs/1999/19990128.sc6635.html [200] => }} V roce 1998 vypuklo v [[Okres Gali|okrese Gali]] (osídleném převážně Gruzínci) povstání, které [[Armáda Abcházie|abchazská armáda]] potlačila během šesti dní. Konflikt vstoupil do dějin pod názvem [[Válka v Abcházii (1998)|šestidenní válka]]. Během války opustilo Abcházii dalších přibližně 40 000 Gruzínců, kteří se ale po několika měsících zase vrátili.{{Citace elektronické monografie [201] => | titul = Ethnic conflict in Georgia [202] => | vydavatel = Le monde diplomatique [203] => | datum_vydání = 2009-12-30 [204] => | datum_přístupu = 2009-12-30 [205] => | url = http://mondediplo.com/1998/12/10georgia [206] => }} [207] => [208] => Po [[Válka v Abcházii (1998)|šestidenní válce]] začal [[gruzínsko-abchazský konflikt|gruzínsko–abchazský konflikt]] znovu eskalovat, tentokrát ve sporné soutěsce Kodori. Od roku 1999 zde přibývalo únosů. K velké krizi došlo na podzim roku 2001, kdy čečenští a gruzínští ozbrojenci sestřelili vrtulník mírových sil [[Organizace spojených národů|OSN]] a asi 40 jich proniklo průsmykem do Abcházie. Útočníci byli odraženi, ale tento incident velmi poškodil abchazsko–gruzínské vztahy.{{Citace elektronické monografie [209] => | titul = UN helicopter shot down in Georgia [210] => | vydavatel = BBC News [211] => | datum_vydání = 2001-10-08 [212] => | datum_přístupu = 2001-10-08 [213] => | url = http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/1586098.stm [214] => }} V létě 2006 vypukla v soutěsce Kodori, ovládané Gruzií prostřednictvím bojovníků pod velením místního náčelníka [[Emzar Kviciani|Emzara Kvicianiho]], vzpoura, protože Kviciani a jeho muži nesouhlasili s kroky gruzínské vlády. [[Gruzie|Gruzii]] se podařilo tuto vzpouru potlačit a v soutěsce Kodori zřídila tzv. [[Horní Abcházie|Horní Abcházii]] s centrem ve [[Čchalta|Čchaltě]].{{Citace elektronické monografie [215] => | titul = Chief of Militia Group in Kodori Challenges Authorities [216] => | vydavatel = civil.ge [217] => | datum_vydání = 2006-07-22 [218] => | datum_přístupu = 2006-07-22 [219] => | url = http://www.civil.ge/eng/article.php?id=13134 [220] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20071008123032/http://www.civil.ge/eng/article.php?id=13134 [221] => | datum archivace = 2007-10-08 [222] => | nedostupné = ano [223] => }} V roce 2007 byla [[Čchalta]] napadena třemi vrtulníky. Při útoku nebyl nikdo zabit ani zraněn, ale bylo poničeno sídlo vlády. [[Gruzie]] z útoku obvinila [[Rusko]], které odmítlo, že by za tento incident neslo odpovědnost.{{Citace elektronické monografie [224] => | titul = Georgia Says Helicopters From Russia Attacked Gorge [225] => | vydavatel = Radio Free Europe [226] => | datum_vydání = 2007-03-12 [227] => | datum_přístupu = 2007-03-12 [228] => | url = http://www.rferl.org/content/article/1075206.html [229] => }} V září roku 2007 došlo na Abcházci ovládaném území poblíž soutěsky Kodori k přestřelce mezi abchazskými pohraničníky a gruzínským komandem. Obě strany se vzájemně obvinily z napadení.{{Citace elektronické monografie [230] => | titul = Not Abkhazia’s but Russia’s Officers Killed in Tkvarcheli [231] => | vydavatel = Kommersant [232] => | datum_vydání = 2007-09-25 [233] => | url = http://www.kommersant.com/p807899/Georgia_Abkhazia_peacekeepers/ [234] => | datum přístupu = 2014-01-16 [235] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110606084252/http://www.kommersant.com/p807899/Georgia_Abkhazia_peacekeepers/ [236] => | datum archivace = 2011-06-06 [237] => | nedostupné = ano [238] => }} [239] => [240] => Přibližně od roku 2004 se kvůli [[Růžová revoluce|gruzínské prozápadní politice]] začaly zlepšovat vztahy mezi Abcházií a [[Rusko|Ruskem]]. [[Rusko]] začalo vyzbrojovat [[Armáda Abcházie|abchazskou armádu]], financovalo abchazskou vládu, poskytlo [[Abchazové|Abcházcům]] ruské pasy a v Abcházii se začalo platit [[rubl]]em.{{Citace elektronické monografie [241] => | titul = Rusko zrušilo sankce vůči Abcházii [242] => | vydavatel = ČT24 [243] => | datum_vydání = 2008-03-06 [244] => | datum_přístupu = 2008-03-06 [245] => | url = http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/7978-rusko-zrusilo-sankce-vuci-abchazii/ [246] => }} V roce 2006 vytvořily Abcházie, [[Jižní Osetie]], [[Republika Arcach|Náhorní Karabach]] a [[Podněstří]] tzv. [[Společenství neuznaných států]] a v jeho rámci se zavázaly ke spolupráci. Při vytvoření se všechny státy navzájem uznaly, což bylo první mezinárodní uznání Abcházie.{{Citace elektronické monografie [247] => | titul = Россия уходит из СНГ-2 [248] => | vydavatel = polit.ru [249] => | datum_vydání = 2006-01-10 [250] => | datum_přístupu = 2006-01-10 [251] => | url = http://www.polit.ru/article/2006/01/10/sng2/ [252] => }} [253] => [254] => === Válka 2008 === [255] => [[Soubor:Gruzja-wojna.png|náhled|vlevo|Válka v Jižní Osetii 2008]] [256] => {{viz též|Válka v Jižní Osetii (2008)|Bitva o soutěsku Kodori|Ruská okupace části Gruzie}} [257] => [[Gruzie]] přes celou válku až do roku [[2008]] držela abchazské území kolem soutěsky [[Kodori]]. V tomto místě probíhal boj mnohem intenzivněji než v jiných částech hranice. V srpnu roku [[2008]] se začínala vyostřovat situace mezi Gruzií a Jižní Osetií. Po gruzínském útoku na hlavní město [[Jižní Osetie]] [[Cchinvali]] vyhlásila Abcházie podporu [[Jižní Osetie|Jižní Osetii]] a prohlásila že do [[Jižní Osetie]] vyšle 1000 dobrovolníků.{{Citace elektronické monografie [258] => | titul = 2008 - Konflikt v Jižní Osetii - Rusko [259] => | vydavatel = Valka.cz [260] => | datum_vydání = [261] => | datum_přístupu = [262] => | url = http://forum.valka.cz/viewtopic.php/t/74905/start/0 [263] => }}{{Citace elektronické monografie [264] => | titul = Na pomezí Gruzie a Jižní Osetie se po několika hodinách znovu bojuje [265] => | vydavatel = ČT24 [266] => | datum_vydání = 2008-08-07 [267] => | datum_přístupu = 2008-08-07 [268] => | url = http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/24613-na-pomezi-gruzie-a-jizni-osetie-se-po-nekolika-hodinach-znovu-bojuje/ [269] => }} K tomu ale nedošlo protože na stranu Osetinců se přidala ruská armáda a vytlačila Gruzínce.{{Citace elektronického periodika [270] => | titul = OBRAZEM: Gruzie se částečně stáhla z Jižní Osetie, jedná s Ruskem [271] => | periodikum = Novinky.cz [272] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [273] => | vydavatel = Borgis [274] => | datum_vydání = 2008-08-10 [275] => | datum_přístupu = 2008-08-10 [276] => | url = http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/146898-obrazem-gruzie-se-castecne-stahla-z-jizni-osetie-jedna-s-ruskem.html [277] => }} 9. srpna Abcházie společně s ruskou armádou napadla Gruzínci ovládanou soutěsku Kodori.{{Citace elektronické monografie [278] => | titul = Proti Gruzíncům už bojují i separatisté v Abcházii [279] => | vydavatel = ČT24 [280] => | datum_vydání = 2008-08-09 [281] => | datum_přístupu = 2008-08-09 [282] => | url = http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/24863-proti-gruzincum-uz-bojuji-i-separatiste-v-abchazii/ [283] => }} Další ruská armáda prošla Abcházií a vytvořila další bojovou frontu proti Gruzii. 11. srpna [[Armáda Abcházie|Abchazská armáda]] s ruskou pomocí dobyla soutěsku [[Kodori]] a vyhnala kolabující gruzínskou armádu zcela ze svého území, čímž dostala zpátky pod svůj vliv [[Horní Abcházie|Horní Abcházii]].{{Citace elektronické monografie [284] => | titul = Gruzínce vytlačili z jejich Abcházie [285] => | vydavatel = Lidovky.cz [286] => | datum_vydání = 2008-08-12 [287] => | datum_přístupu = 2008-08-12 [288] => | url = http://www.lidovky.cz/gruzince-vytlacili-z-jejich-abchazie-dsf-/zpravy-svet.aspx?c=A080812_201706_ln_zahranici_mel [289] => }} Abchazský prezident požádal o [[Mezinárodní reakce na vyhlášení nezávislosti Abcházie a Jižní Osetie|uznání svého státu]] za nezávislý.{{Citace elektronické monografie [290] => | titul = Abcházie žádá o uznání nezávislosti [291] => | vydavatel = Lidovky.cz [292] => | datum_vydání = 2008-08-20 [293] => | datum_přístupu = 2008-08-20 [294] => | url = http://www.lidovky.cz/abchazie-zada-o-uznani-nezavislosti-db8-/zpravy-svet.aspx?c=A080820_082956_ln_zahranici_mel [295] => }} Kladná odpověď přišla ale jen ze spřáteleného [[Rusko|Ruska]], [[Venezuela|Venezuely]], [[Nikaragua|Nikaraguy]] a několika tichomořských států. Většina zemí mezinárodního společenství odmítla uznat nezávislost země a trvají na územní celistvosti [[Gruzie]]. [[31. říjen|31. října]] [[2008]] podepsal gruzínský prezident usnesení, v němž označuje Abcházii za [[Rusko|Ruskem]] [[Ruská okupace části Gruzie|okupované území kvůli ruské vojenské přítomnosti]].''Bill on Occupied Territories Signed into Law''. Civil Georgia. 31. října 2008. [https://old.civil.ge/eng/article.php?id=19868 Dostupné online] {{Wayback|url=https://old.civil.ge/eng/article.php?id=19868 |date=20180902151919 }}{{Citace elektronické monografie [296] => | titul = La Géorgie redoute une intervention russe [297] => | url = http://www.lefigaro.fr/international/2012/06/20/01003-20120620ARTFIG00761-la-georgie-redoute-une-intervention-russe.php [298] => | vydavatel = Le Figaro [299] => | datum vydání = 2012-06-20 [300] => | jazyk = fr [301] => }}{{Citace elektronické monografie [302] => | autor = Luke Coffey [303] => | titul = Four years later -- seeking a peaceful end to the Russian occupation [304] => | url = http://www.foxnews.com/opinion/2012/08/31/four-years-later-seeking-peaceful-end-to-russian-occupation/ [305] => | vydavatel = Fox News [306] => | datum vydání = 2012-08-31 [307] => }} 29. května [[2018]] navázala diplomatické styky s Abcházií [[Sýrie]], jež se stala pátou zemí uznávající její nezávislost.''Sýrie uznala nezávislost Abcházie a Osetie. Gruzie přerušila styky'' [online]. Týden, 2018-05-29. [https://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/asie-a-oceanie/syrie-uznala-nezavislost-abchazie-a-osetie-gruzie-prerusila-styky_482183.html Dostupné online] [308] => [309] => === Poválečné období === [310] => [[Soubor:Apsua Holding Apsny Flag.jpg|náhled|Průvod s abchazskými vlajkami v roce 2009]] [311] => Po válce v roce 2008 musí Abcházci cestovat na ruské pasy a musí platit [[rubl]]em, ale získali bezvízový styk s [[Rusko|Ruskem]]. Spousta států vyjádřila podporu Abcházii a [[Jižní Osetie|Jižní Osetii]], ale neuznala je ([[Bělorusko]],{{Citace elektronické monografie [312] => | titul = Belarus says to recognize Abkhazia, S. Ossetia by weekend [313] => | vydavatel = Ria Novosti [314] => | datum_vydání = 2008-08-28 [315] => | datum_přístupu = 2008-08-28 [316] => | url = http://en.ria.ru/world/20080828/116357547.html [317] => }} [[Ekvádor]],{{Citace elektronické monografie [318] => | titul = S.Ossetia, Abkhazia to ask Ecuador to recognize independence [319] => | vydavatel = Ria Novosti [320] => | datum_vydání = 2009-10-30 [321] => | datum_přístupu = 2009-10-30 [322] => | url = http://en.ria.ru/world/20091030/156651875.html [323] => }} [[Peru]],{{Citace elektronické monografie [324] => | titul = Peruvian opposition urges recognition of S.Ossetia, Abkhazia [325] => | vydavatel = Ria Novosti [326] => | datum_vydání = 2009-11-19 [327] => | datum_přístupu = 2009-11-19 [328] => | url = http://en.ria.ru/world/20091119/156903771.html [329] => }} [[San Marino]],{{Citace elektronické monografie [330] => | titul = San Marino to establish relations with Abkhazia [331] => | vydavatel = Hlas Ruska [332] => | datum_vydání = 2011-12-24 [333] => | datum_přístupu = 2011-12-24 [334] => | url = http://voiceofrussia.com/2011/12/24/62816185/ [335] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20131224232906/http://voiceofrussia.com/2011/12/24/62816185/ [336] => | datum archivace = 2013-12-24 [337] => | nedostupné = ano [338] => }} [[Saúdská Arábie]],{{Citace elektronické monografie [339] => | titul = Independence Demands in Georgia May Deepen Crisis [340] => | vydavatel = Bloomberg.com [341] => | datum_vydání = 2008-08-21 [342] => | datum_přístupu = 2008-08-21 [343] => | url = http://www.bloomberg.com/apps/news?pid=newsarchive&sid=aSPmtTD8xZ80&refer=home [344] => }} [[Tádžikistán]]{{Citace elektronické monografie [345] => | titul = S. Ossetia Talks of Joining Russia [346] => | vydavatel = The Moscow Times [347] => | datum_vydání = 2008-09-01 [348] => | datum_přístupu = 2008-09-01 [349] => | url = http://www.themoscowtimes.com/news/article/s-ossetia-talks-of-joining-russia/370554.html [350] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20101222112224/http://themoscowtimes.com/news/article/s-ossetia-talks-of-joining-russia/370554.html [351] => | datum archivace = 2010-12-22 [352] => | nedostupné = ano [353] => }} atd.). 15. listopadu 2009 byla Abcházie uznána [[Nauru]], 23. května 2011 [[Vanuatu]] a 18. září 2011 [[Tuvalu]]. Abcházie se snaží navázat vztahy s dalšími zeměmi především v [[Tichomoří]] a v [[Jižní Amerika|Jižní Americe]]. V květnu 2012 [[Srbsko]] prohlásilo, že se bude zabývat otázkou uznání Abcházie.{{Citace elektronické monografie [354] => | titul = Nikolič: Srbsko se bude zabývat otázkou uznání nezávislosti Abcházie a Jižní Osetie [355] => | vydavatel = Hlas Ruska [356] => | datum_vydání = 2012-05-27 [357] => | datum_přístupu = 2012-05-27 [358] => | url = http://czech.ruvr.ru/2012_05_27/76121660/ [359] => }} 20. května 2013 [[Vanuatu]] prohlásilo že už nadále neuznává nezávislost Abcházie.{{Citace elektronické monografie [360] => | titul = Vanuatu scraps recognition of Georgia breakaway region [361] => | vydavatel = Globalpost [362] => | datum_vydání = 2013-05-20 [363] => | datum_přístupu = 2013-05-20 [364] => | url = http://www.globalpost.com/dispatch/news/afp/130520/vanuatu-scraps-recognition-georgia-breakaway-region#1 [365] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160626053111/http://www.globalpost.com/dispatch/news/afp/130520/vanuatu-scraps-recognition-georgia-breakaway-region#1 [366] => | datum archivace = 2016-06-26 [367] => | nedostupné = ano [368] => }} Tuvalu podepsalo 31. března 2014 smlouvu o navázání diplomatických vztahů s Gruzií v níž je mimo jiné napsáno, že Tuvalu nadále považuje Abcházii za součást Gruzie.{{Citace elektronické monografie [369] => | titul = MFA of Abkhazia: today it is wrongfully to speak about termination of diplomatic relations between Abkhazia and Tuvalu [370] => | vydavatel = ministerstvo zahraničí Abcházie [371] => | datum_vydání = 2014-03-31 [372] => | datum_přístupu = 2014-03-31 [373] => | url = http://mfaapsny.org/en/information/?ID=2143 [374] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140407085137/http://mfaapsny.org/en/information/?ID=2143 [375] => | datum archivace = 2014-04-07 [376] => | nedostupné = ano [377] => }} [378] => [379] => K velkému uvolnění napětí došlo po zveřejnění zprávy [[Evropská unie|EU]], podle které zahájili [[Válka v Jižní Osetii (2008)|válku v Jižní Osetii]] [[Gruzíni|Gruzínci]].{{Citace elektronické monografie [380] => | titul = Válku s Ruskem rozpoutala Gruzie, míní experti Evropské komise [381] => | vydavatel = ČT24 [382] => | datum_vydání = 2009-09-30 [383] => | datum_přístupu = 2009-09-30 [384] => | url = http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/68283-valku-s-ruskem-rozpoutala-gruzie-mini-experti-evropske-komise/ [385] => }}{{Citace elektronické monografie [386] => | titul = Nezávislá komise EU: Gruzie je odpovědná za rozpoutání agrese proti Jižní Osetii [387] => | vydavatel = Hlas Ruska [388] => | datum_vydání = 2009-09-22 [389] => | datum_přístupu = 2009-09-22 [390] => | url = http://czech.ruvr.ru/2009/09/22/1813838.html [391] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140107174848/http://czech.ruvr.ru/2009/09/22/1813838.html [392] => | datum archivace = 2014-01-07 [393] => | nedostupné = ano [394] => }} [[Gruzie]] se ale nehodlá svých nároků vzdát, dokonce se neúspěšně pokoušela žalovat [[Rusko]] u mezinárodního soudu.{{Citace elektronické monografie [395] => | titul = Mezinárodní soud OSN odmítl projednávat žalobu Gruzie na Rusko [396] => | vydavatel = Hlas Ruska [397] => | datum_vydání = 2011-04-01 [398] => | datum_přístupu = 2011-04-01 [399] => | url = http://czech.ruvr.ru/2011/04/01/48319706.html [400] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140107174745/http://czech.ruvr.ru/2011/04/01/48319706.html [401] => | datum archivace = 2014-01-07 [402] => | nedostupné = ano [403] => }} Už od války se [[Gruzie]] snaží zavést námořní blokádu Abcházie, podařilo se jim zadržet několik tureckých lodí, což jim vysloužilo špatné vztahy s [[Turecko|Tureckem]], které začalo uvažovat o otevřené podpoře Abcházie.{{Citace elektronické monografie [404] => | titul = Abcházie: turecké dilema [405] => | vydavatel = Literární noviny [406] => | datum_vydání = 2009-10-06 [407] => | datum_přístupu = 2009-10-06 [408] => | url = http://www.literarky.cz/politika/svet/1422-abchazie-turecke-dilema [409] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140107172833/http://www.literarky.cz/politika/svet/1422-abchazie-turecke-dilema [410] => | datum archivace = 2014-01-07 [411] => | nedostupné = ano [412] => }} V březnu 2013 požádala Abcházie mezinárodní společenství, aby ukončilo gruzínskou blokádu.{{Citace elektronické monografie [413] => | titul = Udělejte něco s gruzínskými piráty - poprosila Abcházie mezinárodní společenství [414] => | vydavatel = Hlas Ruska [415] => | datum_vydání = 2013-03-22 [416] => | datum_přístupu = 2013-03-22 [417] => | url = http://czech.ruvr.ru/2013_03_22/Udelejte-neco-s-gruzinskymi-piraty-poprosila-Abchazie-mezinarodni-spolecenstvi/ [418] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140106081725/http://czech.ruvr.ru/2013_03_22/Udelejte-neco-s-gruzinskymi-piraty-poprosila-Abchazie-mezinarodni-spolecenstvi/ [419] => | datum archivace = 2014-01-06 [420] => | nedostupné = ano [421] => }} V březnu 2014 neoficiálně navštívila abchazská delegace v čele s ministrem zahraničí [[Itálie|Itálii]]. Povedlo se navázat vztahy s několika městy a především s představiteli regionu [[Benátsko]], který uvažuje o odtržení od Itálie a se kterými se dohodli na budoucí spolupráci.{{Citace elektronické monografie [422] => | titul = On the visit of the Foreign Minister Viacheslav Chirikba to Italy [423] => | vydavatel = Ministerstvo zahraničí Abcházie [424] => | datum_vydání = 2014-03-31 [425] => | datum_přístupu = 2014-03-31 [426] => | url = http://mfaapsny.org/en/information/index.php?ID=2138 [427] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140407081619/http://mfaapsny.org/en/information/index.php?ID=2138 [428] => | datum archivace = 2014-04-07 [429] => | nedostupné = ano [430] => }}{{Citace elektronické monografie [431] => | titul = I ministri di Abkhazia e Ossezia del Sud in visita ad Assisi [432] => | vydavatel = Vivere Assisi [433] => | datum_vydání = 2014-03-31 [434] => | datum_přístupu = 2014-03-31 [435] => | url = http://www.vivereassisi.it/index.php?page=articolo&articolo_id=461556 [436] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140407080354/http://www.vivereassisi.it/index.php?page=articolo&articolo_id=461556 [437] => | datum archivace = 2014-04-07 [438] => | nedostupné = ano [439] => }}{{Citace elektronické monografie [440] => | titul = Valerio, l'ex edicolante serenissimo [441] => ambasciatore di Ossezia e Abkhazia [442] => | vydavatel = Gazzettino [443] => | datum_vydání = 2014-03-28 [444] => | datum_přístupu = 2014-03-28 [445] => | url = http://www.gazzettino.it/NORDEST/VICENZA/valerio_serraglia_bassano_ambasciatore_ossezia_abkhazia_veneto_serenissimo_governo/notizie/598411.shtml [446] => }} [447] => ==== Nepokoje 2014 ==== [448] => {{Podrobně|Nepokoje v Abcházii (2014)}} [449] => Abchazská vláda v čele s prezidentem Alexandrem Ankvabem je dlouhodobě opozicí kritizována za nedostatečnou snahu o integraci s Ruskem. Po ruské anexi Krymu tyto hlasy zesílily a koncem května začaly protesty. 27. května obklíčili protestující vládní komplex v Suchumi a opozičnímu vůdci se povedlo s prezidentem vyjednat demisi vlády, ale druhý den protestující vtrhli do prezidentova sídla, který před nimi utekl a prohlásil tyto akce za puč.{{Citace elektronické monografie [450] => | titul = Abcházii ovládly nepokoje, opozice žádá demisi prezidenta [451] => | vydavatel = Blesk.cz [452] => | datum_vydání = 2014-05-27 [453] => | datum_přístupu = 2014-05-27 [454] => | url = http://www.blesk.cz/clanek/live-zpravy/253635/abchazii-ovladly-nepokoje-opozice-zada-demisi-prezidenta.html [455] => }}{{Citace elektronické monografie [456] => | titul = Abcházii ovládly nepokoje, opozice žádá demisi prezidenta [457] => | vydavatel = E15.cz [458] => | datum_vydání = 2014-05-27 [459] => | datum_přístupu = 2014-05-27 [460] => | url = http://zpravy.e15.cz/zahranicni/udalosti/abchazii-ovladly-nepokoje-opozice-zada-demisi-prezidenta-1088564 [461] => }}{{Citace elektronické monografie [462] => | titul = Pokus o státní převrat v Abcházii [463] => | vydavatel = Hlas Ruska [464] => | datum_vydání = 2014-05-28 [465] => | datum_přístupu = 2014-05-28 [466] => | url = http://czech.ruvr.ru/news/2014_05_28/Pokus-o-statni-prevrat-v-Abchazii-1321/ [467] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140529051721/http://czech.ruvr.ru/news/2014_05_28/Pokus-o-statni-prevrat-v-Abchazii-1321/ [468] => | datum archivace = 2014-05-29 [469] => | nedostupné = ano [470] => }} Při hlasování [[Abchazské lidové shromáždění|abchazského parlamentu]] 29. května se 24 z 25 přítomných (abchazský parlament má celkem 35 členů) vyslovilo pro zvolení úřadujícího prezidenta, kterým se stal předseda parlamentu Valerij Bganba.{{Citace elektronické monografie [471] => | titul = Abchazský parlament jmenoval úřadujícího prezidenta [472] => | vydavatel = Hlas Ruska [473] => | datum_vydání = 2014-05-31 [474] => | datum_přístupu = 2014-05-31 [475] => | url = http://czech.ruvr.ru/news/2014_05_31/Abchazsky-parlament-jmenoval-uradujiciho-prezidenta-4925/ [476] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140603104048/http://czech.ruvr.ru/news/2014_05_31/Abchazsky-parlament-jmenoval-uradujiciho-prezidenta-4925/ [477] => | datum archivace = 2014-06-03 [478] => | nedostupné = ano [479] => }} Aby zachoval stabilitu Abcházie, rozhodl se Alexandr Ankvab 1. června rezignovat na post prezidenta a o den později ho následoval i premiér Abcházie Leonid Lakerbaja.{{Citace elektronické monografie [480] => | titul = Ankvab rezignuje na post abchazského prezidenta [481] => | vydavatel = Hlas Ruska [482] => | datum_vydání = 2014-06-01 [483] => | datum_přístupu = 2014-06-01 [484] => | url = http://czech.ruvr.ru/news/2014_06_01/Ankvab-rezignuje-na-post-abchazskeho-prezidenta-5048/ [485] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140606205535/http://czech.ruvr.ru/news/2014_06_01/Ankvab-rezignuje-na-post-abchazskeho-prezidenta-5048/ [486] => | datum archivace = 2014-06-06 [487] => | nedostupné = ano [488] => }}{{Citace elektronické monografie [489] => | titul = Abchazská vláda rezignuje [490] => | vydavatel = Hlas Ruska [491] => | datum_vydání = 2014-06-02 [492] => | datum_přístupu = 2014-06-02 [493] => | url = http://czech.ruvr.ru/news/2014_06_02/Abchazska-vlada-rezignuje-6237/ [494] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140606235741/http://czech.ruvr.ru/news/2014_06_02/Abchazska-vlada-rezignuje-6237/ [495] => | datum archivace = 2014-06-06 [496] => | nedostupné = ano [497] => }}{{Citace elektronické monografie [498] => | titul = Situation in Abkhazia quiet, successful presidential election main task now - Bgangba [499] => | vydavatel = ITAR-TASS [500] => | datum_vydání = 2014-06-03 [501] => | datum_přístupu = 2014-06-03 [502] => | url = http://en.itar-tass.com/world/734434 [503] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140814115844/http://en.itar-tass.com/world/734434 [504] => | datum archivace = 2014-08-14 [505] => | nedostupné = ano [506] => }} Opozice zaručila Ankvabovi bezpečí a možnost kandidovat v mimořádných prezidentských volbách, které byly vypsány na 24. srpna 2014.{{Citace elektronické monografie [507] => | titul = Ankvab může kandidovat na mimořádných volbách prezidenta Abcházie [508] => | vydavatel = Hlas Ruska [509] => | datum_vydání = 2014-06-01 [510] => | datum_přístupu = 2014-06-01 [511] => | url = http://czech.ruvr.ru/news/2014_06_01/Ankvab-muze-kandidovat-na-mimoradnych-volbach-prezidenta-Abchazie-0412/ [512] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140606232010/http://czech.ruvr.ru/news/2014_06_01/Ankvab-muze-kandidovat-na-mimoradnych-volbach-prezidenta-Abchazie-0412/ [513] => | datum archivace = 2014-06-06 [514] => | nedostupné = ano [515] => }} Ten se nakonec rozhodl nekandidovat a v předčasných volbách zvítězil již v prvním kole představitel opozice.{{Citace elektronické monografie [516] => | titul = Volby v neuznávané Abcházii vyhrál opoziční vůdce v prvém kole [517] => | vydavatel = České noviny [518] => | datum_vydání = 2014-08-25 [519] => | datum_přístupu = 2014-08-25 [520] => | url = http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/volby-v-neuznavane-abchazii-vyhral-opozicni-vudce-v-prvem-kole/1115417 [521] => }} [522] => [523] => == Obyvatelstvo == [524] => {{viz též|Obyvatelstvo Abcházie}} [525] => Podle gruzínské ústavy jsou úředními jazyky [[abcházština]] a [[gruzínština]]. Abchazská vláda uznává abcházštinu a ruštinu. Po dobytí Abcházie Ruskem v roce 1810 muselo mnoho obyvatel opustit Abcházii, protože byli muslimové. Následovala kolonizace Abcházie křesťanskými národy a násilná [[christianizace]]. V roce 1886 žilo v Abcházii 69 230 obyvatel a z nich bylo 85,2 % [[Abchazové|Abcházců]]. V následujících letech a obzvlášť za vlády [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalina]] se kolonizace zintenzivnila. V roce 1926 žilo v Abcházii jenom 26,4 % Abcházců. V roce 1939 byli až třetím největším etnikem ve vlastní zemi a bylo jich jen 18 %. Do konce [[Stalinismus|Stalinovy vlády]] jejich podíl stále klesal, ale od Stalinovy smrti se začal opět pomalu zvyšovat. V roce 1959 15,1 %, v roce 1970 15,9 %, v roce 1979 17,1 %, v roce 1989 17,8 %. Po [[Rozpad Sovětského svazu|rozpadu SSSR]] napjatá etnická situace přerostla ve válku, když Gruzínci, kterých zde bylo 45,7 %, napadli [[Suchumi]]. Ve válce Abcházcům pomohla ostatní etnika žijící v Abcházii ([[Arméni]], [[Rusové]]), ale také [[Severokavkazské jazyky|severokavkazské národy]]. Válka skončila abchazským vítězstvím a vražděním Gruzínců, po kterém následovala pro změnu jejich masová emigrace. Z předválečných 525 061 obyvatel jich měla Abcházie v roce 2003 pouze 214 016 a podíl abchazského obyvatelstva vzrostl na 44,2 %. Při posledním sčítání lidu v roce 2011 žilo v Abcházii 240 705 obyvatel z nichž 50,7 % byli [[Abchazové|Abcházci]], 17,4 % [[Arméni]] 19,2 % [[Gruzíni|Gruzínci]] 9,1 % [[Rusové]] 0,6 % [[Řekové]]. [526] => {| style="font-size:95%;" [527] => |- [528] => | width="25%" align="center" | '''Demografický vývoj Abcházie'''{{Citace elektronické monografie [529] => | titul = НАСЕЛЕНИЕ АБХАЗИИ [530] => | vydavatel = ethno-kavkaz.narod.ru [531] => | datum_vydání = [532] => | datum_přístupu = [533] => | url = http://www.ethno-kavkaz.narod.ru/rnabkhazia.html [534] => }} [535] => | width="25%" align="center" | '''Změna národnostního složení Abcházie po rozpadu Sovětského svazu''' [536] => |- valign="top" [537] => | [538] => {| class="wikitable" style="margin-left:auto;margin-right:auto" [539] => !Rok [540] => !Počet
obyvatel [541] => ![[Abchazové]] [542] => ![[Arméni]] [543] => ![[Gruzíni]] [544] => ![[Rusové]] [545] => ![[Řekové]] [546] => ![[Ukrajinci]] [547] => ![[Estonci]] [548] => ![[Oseti]] [549] => |- [550] => [551] => |1886 [552] => |68 773 [553] => | align="center" |85,7%
(58 963) [554] => | align="center" |1,6%
(1 090) [555] => | align="center" |6,1%
(4 166) [556] => | align="center" |1,6%
(1 090) [557] => | align="center" |3,1%
(2 149) [558] => | align="center" |0,2%
(126) [559] => | align="center" |0,9%
(637) [560] => | align="center" | –
(–) [561] => |- [562] => [563] => |1897 [564] => |106 179 [565] => | align="center" |55,3%
(58 697) [566] => | align="center" |6,2%
(6 552) [567] => | align="center" |24,4%
(25 873) [568] => | align="center" |4,8%
(5 135) [569] => | align="center" |5,1%
(5 393) [570] => | align="center" |0,8%
(809) [571] => | align="center" |0,6%
(604) [572] => | align="center" | –
(–) [573] => |- [574] => [575] => |1926 [576] => |201 016 [577] => | align="center" |27,3%
(55 918) [578] => | align="center" |12,8%
(25 677) [579] => | align="center" |33,6%
(67 494) [580] => | align="center" |6,7%
(12 553) [581] => | align="center" |7,6%
(14 045) [582] => | align="center" |2,3%
(4 647) [583] => | align="center" |0,4%
(779) [584] => | align="center" | –
(–) [585] => |- [586] => |1939 [587] => |311 885 [588] => | align="center" |18,0%
(56 197) [589] => | align="center" |15,9%
(49 705) [590] => | align="center" |29,5%
(91 967) [591] => | align="center" |19,3%
(60 201) [592] => | align="center" |11,1%
(34 621) [593] => | align="center" |2,7%
(8 593) [594] => | align="center" |0,7%
(2 282) [595] => | align="center" | –
(–) [596] => |- [597] => |1959 [598] => |404 738 [599] => | align="center" |15,1%
(61 193) [600] => | align="center" |15,9%
(64 425) [601] => | align="center" |39,1%
(158 221) [602] => | align="center" |21,4%
(86 715) [603] => | align="center" |2,2%
(9 101) [604] => | align="center" |2,8%
(11 474) [605] => | align="center" |0,5%
(1 882) [606] => | align="center" | –
(–) [607] => |- [608] => |1970 [609] => |486 959 [610] => | align="center" |15,9%
(77 276) [611] => | align="center" |15,4%
(74 850) [612] => | align="center" |41,0%
(199 596) [613] => | align="center" |19,1%
(92 889) [614] => | align="center" |2,7%
(13 114) [615] => | align="center" |2,5%
(11 955) [616] => | align="center" |0,4%
(1 834) [617] => | align="center" |0,2%
(1 214) [618] => |- [619] => |1979 [620] => |486 082 [621] => | align="center" |17,1%
(83 087) [622] => | align="center" |15,1%
(73 350) [623] => | align="center" |43,9%
(213 322) [624] => | align="center" |16,4%
(79 730) [625] => | align="center" |2,8%
(13 642) [626] => | align="center" |2,1%
(10 257) [627] => | align="center" |0,3%
(1 445) [628] => | align="center" |0,2%
(952) [629] => |- [630] => |1989 [631] => |525 061 [632] => | align="center" |17,8%
(93 267) [633] => | align="center" |14,6%
(76 541) [634] => | align="center" |45,7%
(239 872) [635] => | align="center" |14,3%
(74 913) [636] => | align="center" |2,8%
(14 664) [637] => | align="center" |2,2%
(11 655) [638] => | align="center" |0,3%
(1 466) [639] => | align="center" |0,2%
(1 165) [640] => |- [641] => |2003 [642] => |214 016 [643] => | align="center" |44,2%
(94 597) [644] => | align="center" |21,0%
(44 869) [645] => | align="center" |20,6%
(44 041) [646] => | align="center" |10,9%
(23 420) [647] => | align="center" |0,7%
(1 486) [648] => | align="center" |0,8%
(1 797) [649] => | align="center" |0,2%
(446) [650] => | align="center" |0,2%
(457) [651] => |- [652] => |2011 [653] => |240 705 [654] => | align="center" |50,7%
(122 069) [655] => | align="center" |17,4%
(41 864) [656] => | align="center" |19,2%
(46 367) [657] => | align="center" |9,1%
(22 077) [658] => | align="center" |0,6%
(1 380) [659] => | align="center" |0,7%
(1 743) [660] => | align="center" |0,1%
(351) [661] => | align="center" |0,3%
(605) [662] => |} [663] => | [664] => {| class="wikitable sortable" style="margin-left:auto;margin-right:auto" [665] => ! style="width:2em;" | Národnost!!1989 !!2003 !! Rozdíl [666] => |- [667] => |9999999Abcházové || 93 267
''(17,8%)'' || 94 597
''(44,2%)'' ||{{Růst}}'''+1 330'''
{{Růst}}''(+26,4%)'' [668] => |- [669] => | Arméni || 76 541
''(14,6%)'' || 44 869
''(21,0%)'' || {{Pokles}}-'''31 672'''
{{Růst}}''(+6,4%)'' [670] => |- [671] => | Gruzíni || 239 872
''(45,7%)'' || 44 041
''(20,6%)'' || {{Pokles}}'''-195 831'''
{{Pokles}}''(-25,1%)'' [672] => |- [673] => | Rusové || 74 914
''(14,3%)'' || 23 420
''(10,9%)'' || {{Pokles}}'''-51 494'''
{{Pokles}}''(-3,4%)'' [674] => |- [675] => | Řekové || 14 664
''(2,8%)'' || 1 486
''(0,7%)'' || {{Pokles}}'''-13 178'''
{{Pokles}}''(-2,1%)'' [676] => |- [677] => | Ukrajinci || 11 655
''(2,2%)'' || 1 797
''(0,8%)'' || {{Pokles}}'''-9 857'''
{{Pokles}}''(-1,4%)'' [678] => |- [679] => | Abcházie celkem || 525 061
|| 214 016
|| {{Pokles}}'''-311 045''' [680] => |} [681] => |- valign="top" [682] => | colspan=3 | [683] => |} [684] => [685] => === Náboženství === [686] => {{viz též|Abchazská pravoslavná církev}} [687] => {{#invoke:Diagram|kolacovy [688] => | zahlavi = Složení abchazského obyvatelstva podle náboženství (2003){{Citace elektronické monografie [689] => | titul = Секрет абхазской веротерпимости [690] => | vydavatel = нг религии [691] => | datum_vydání = 2004-03-17 [692] => | datum_přístupu = 2004-03-17 [693] => | url = http://www.ng.ru/ng_religii/2004-03-17/4_abkhazia.html [694] => }} [695] => | polomer = 100 [696] => | float = right [697] => | sektory = [698] => ( 60 : [[Pravoslaví|pravoslavné křesťanství]] : blue : [[Pravoslaví]] ) [699] => ( 16 : [[islám]] : lightgreen : [[Islám]] ) [700] => ( 8 : [[pohanství]] : magenta : [[Pohanství]] ) [701] => ( 2 : ostatní : darkkhaki ) [702] => ( 8 : bez vyznání : red) [703] => ( 6 : nezjištěno : gray ) [704] => | jednotky za = _% [705] => }} [706] => Podle údajů z r. [[2003]] se v Abcházii většina obyvatel (60 %) hlásí k [[Pravoslaví|pravoslavnému křesťanství]], ale je zde také poměrně hodně zastoupený [[islám]] (16 %), což je způsobeno tím, že většina obyvatel konvertovala během nadvlády [[Osmanská říše|Osmanské říše]] (při prvním sčítání lidu v roce 1886 zde žili téměř jenom [[muslim]]ové). Abcházie přijala [[křesťanství]] už v 5.–6. století, ale obyvatelé ve skutečnosti žádné cizí náboženství nikdy plně nepřijali. V Abcházii muslimové pijí alkohol a [[křesťan]]é nechodí do kostela ani nečtou [[Bible|bibli]], ale většina [[Abchazové|abchazských obyvatel]] respektuje [[Abchazské původní náboženství|původní abchazské monoteistické náboženství]] (přestože se k němu při sčítání lidu přihlásilo jen 8 % lidí).{{Citace elektronické monografie [707] => | titul = Секрет абхазской веротерпимости [708] => | vydavatel = Umma inform [709] => | datum_vydání = 2011-09-14 [710] => | datum_přístupu = 2011-09-14 [711] => | url = http://umma.ua/ru/article/article/2011/09/14/16264 [712] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20131007053241/http://umma.ua/ru/article/article/2011/09/14/16264 [713] => | datum archivace = 2013-10-07 [714] => | nedostupné = ano [715] => }} [[Abchazové|Abcházci]] žijící mimo Abcházii jsou v drtivé většině muslimové. Je to způsobeno tím, že se jedná o potomky Abcházců, kteří po obsazení Abcházie v 19. století Ruskem a její [[Christianizace|christianizaci]] uprchli do Osmanské říše. [716] => [717] => V Abcházii se nacházejí desítky pravoslavných kostelů, dva kláštery, pět fungujících pohanských svatyň, dvě fungující mešity, jeden katolický a luteránský kostel a jedna synagoga. [718] => [719] => === Diaspora === [720] => {{viz též|Abchazové}} [721] => Tisíce Abcházců známých také jako Muhajirové uteklo z Abcházie do [[Osmanská říše|Osmanské říše]] v polovině 19. století poté, co [[Rusko]] dobylo [[Kavkaz]]. Dnes je [[Turecko]] domovem největší světové abchazské komunity. Velikost této komunity je nejistá odhady se pohybují mezi 150 000 a 500 000 lidí. [[Abchazové|Abcházci]] v [[Turecko|Turecku]] jsou téměř výhradně [[Sunnitský islám|sunnitští muslimové]]. Další abchazské komunity jsou v [[Rusko|Rusku]], [[Sýrie|Sýrii]], [[Gruzie|Gruzii]], [[Německo|Německu]] a na [[Ukrajina|Ukrajině]], kde žije dohromady kolem 30 000 lidí.{{Citace elektronické monografie [722] => | titul = Abkhazia's Diaspora: Dreaming of Home [723] => | vydavatel = Euroasianet.org [724] => | datum_vydání = 2009-03-08 [725] => | datum_přístupu = 2009-03-08 [726] => | url = http://www.eurasianet.org/departments/insightb/articles/eav030909b.shtml [727] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20171017195434/http://www.eurasianet.org/departments/insightb/articles/eav030909b.shtml [728] => | datum archivace = 2017-10-17 [729] => | nedostupné = ano [730] => }} Současná vláda se snaží nalákat tyto Abcházce zpátky do vlasti. V [[Okres Gali|okrese Gali]] se připravují pozemky pro Muhajiry, kteří projevili zájem o návrat do vlasti, ale ten není příliš veliký kvůli tomu, že všichni tito Abcházci jsou [[muslim]]ové. Během [[Občanská válka v Sýrii|občanské války v Sýrii]] Abcházie přijala několik stovek syrsko-abchazských utečenců.{{Citace elektronické monografie [731] => | titul = Abcházie přijala syrské repatrianty [732] => | vydavatel = Hlas Ruska [733] => | datum_vydání = 2013-05-01 [734] => | datum_přístupu = 2013-05-01 [735] => | url = http://czech.ruvr.ru/2013_05_01/Abchazie-prijala-syrske-repatrianty/ [736] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140106072549/http://czech.ruvr.ru/2013_05_01/Abchazie-prijala-syrske-repatrianty/ [737] => | datum archivace = 2014-01-06 [738] => | nedostupné = ano [739] => }} [740] => === Abcházština === [741] => {{viz též|Abcházština}} [742] => [[Abcházština]] je vedle [[ruština|ruštiny]] jediným úředním jazykem Abcházie. Jako úřední jazyk ji uznává i centrální vláda v [[Tbilisi]] (ale neuznává [[Ruština|ruštinu]]). Abcházštinou mluví především [[Abchazové|Abcházci]], ostatní etnika v zemi ji příliš nevyužívají. V zahraničí je rozšířená především v [[Turecko|Turecku]]. Řadí se do rodiny [[Severokavkazské jazyky|severokavkazských jazyků]]. K psaní používá speciálně upravenou [[cyrilice|cyrilici]].{{Citace elektronické monografie [743] => | titul = The Abkhazian language and its place in the Caucasian family of languages [744] => | vydavatel = Abkhaz world [745] => | datum_vydání = [746] => | datum_přístupu = [747] => | url = http://abkhazworld.com/aw/abkhazians/language/662-the-abkhazian-language [748] => }} Je na seznamu ohrožených jazyků [[UNESCO]], kde je vedená s nejmenším stupněm ohrožení.{{Citace elektronické monografie [749] => | titul = UNESCO Interactive Atlas of the World’s Languages in Danger [750] => | vydavatel = UNESCO [751] => | datum_vydání = [752] => | datum_přístupu = [753] => | url = http://www.unesco.org/culture/languages-atlas/en/atlasmap/language-id-1076.html [754] => }} [755] => [756] => === Menšiny === [757] => V Abcházii žilo v roce 2011 50,7 % [[Abchazové|Abcházců]], a tak je Abcházie mnohonárodnostní stát. Mezi nejvýznamnější menšiny se řadí [[Rusové]], [[Arméni]] a [[Gruzíni|Gruzínci]], kteří zde před rokem 1993 byli dokonce převládající etnikum. Nepatrnou, ale historicky významnou menšinu tvoří [[Řekové]], kteří byli v roce [[1949]] Stalinem deportováni do centrální Asie. Až po jeho smrti se mohli do vlasti vrátit. Během války jich mnoho uteklo do [[Řecko|Řecka]]. Dnes tvoří asi 0,7 % obyvatelstva Abcházie. Od konce 19. století kvůli křesťanské kolonizaci byla Abcházie multikulturním státem. Od sčítání lidu v roce 1886 až do sčítání lidu v roce 2011 zde nebylo zaznamenáno, že by nějaké etnikum mělo nadpoloviční podíl z obyvatelstva. Nejblíže tomu byli Gruzínci, když jich v roce 1989 bylo 45,7 %. Po válce v letech 1992–1993 byla většina Gruzínců z Abcházie vyhnána. Při sčítání lidu v roce 2003 jich zde bylo 20,6 % a byli třetí největší etnickou skupinou po Abcházcích a [[Arméni|Arménech]]. Podíl gruzínského obyvatelstva nadále klesá, ale v roce 2011 se stali druhou největší etnickou skupinou. Největší Gruzínská komunita je v [[Okres Gali|okresu Gali]], kde je jich 98,2 %, a v [[Okres Tkvarčeli|Okresu Tkvarčeli]], kde je jich 62,4 %. [758] => [759] => === Podpora nezávislosti === [760] => Podle studie [[University of Colorado at Boulder]] z roku 2010 drtivá většina obyvatel Abcházie podporuje nezávislost Abcházie, přestože se menší skupina obyvatel přiklání k připojení k Rusku. Podpora pro znovu připojení ke Gruzii je velmi malá.{{Citace elektronické monografie [761] => | titul = How people in South Ossetia, Abkhazia and Transnistria feel about annexation by Russia [762] => | vydavatel = washington post [763] => | datum_vydání = 2014-03-20 [764] => | datum_přístupu = 2014-03-20 [765] => | url = http://www.washingtonpost.com/blogs/monkey-cage/wp/2014/03/20/how-people-in-south-ossetia-abkhazia-and-transnistria-feel-about-annexation-by-russia/ [766] => }} Dokonce i mezi etnickými Gruzíny je podpora nezávislosti Abcházie téměř 50%, zatímco zpátky ke Gruzii by jich chtělo méně než 20 %. Mezi etnickými Abcházci se podpora znovupřipojení ke Gruzii pohybuje kolem 1 %, podobně je tomu i u místních Rusů a Arménů.{{Citace elektronické monografie [767] => | titul = Inside Abkhazia:A Survey of Attitudes in a De Facto State [768] => | vydavatel = University of Colorado at Boulder [769] => | datum_vydání = [770] => | datum_přístupu = [771] => | url = http://www.colorado.edu/ibs/pec/johno/pub/InsideAbkhazia.pdf [772] => }} [773] => [774] => == Geografie == [775] => {{viz též|Geografie Abcházie}} [776] => [[Soubor:GagraColonnade.jpg|náhled|[[Gagra]]]] [777] => Rozlohou 8 600 km² je Abcházie trochu větší než třeba [[Plzeňský kraj]]. Její území je protažené ze severozápadu na jihovýchod v délce asi 200 km. Z jihozápadu je ohraničeno pobřežím [[Černé moře|Černého moře]], hlavní město [[Suchumi]] leží zhruba v polovině pobřeží. Na severu a severovýchodě Abcházie hraničí s [[Rusko|Ruskem]], konkrétně s [[Krasnodarský kraj|Krasnodarským krajem]] (menší část) a s [[Karačajsko-Čerkesko|Karačajsko-Čerkeskem]] (větší část). Hranici tvoří [[Hlavní kavkazský hřeben|hlavní hřeben]] [[Velký Kavkaz|Velkého Kavkazu]] (zde s nejvyšší horou [[Dombaj-Ulgen]], 4046 m n. m.), který se postupně od moře vzdaluje: na severozápadě Abcházie je od něj asi 40 km, na jihovýchodě už je to téměř dvojnásobek. Na jihovýchodě sousedí Abcházie se zbytkem [[Gruzie]]. [778] => [779] => Abcházie se nachází na 42°30′–43°30′ s. š., 40°–42° v. d., tedy ve stejné zeměpisné šířce jako např. [[Pyreneje]], [[Bulharsko]], [[Hokkaidó]] či [[Nová Anglie]] a v podobné zeměpisné délce jako např. východ [[Sýrie]], saúdská [[Mekka]] nebo východní pobřeží [[Mosambik]]u. [780] => [781] => Kromě pobřežní nížiny, která se rozšiřuje na jihovýchodě země, je povrch Abcházie hornatý a nadmořská výška postupně roste od moře směrem k ruské hranici. Říční síť není nijak rozvinutá, jde o řadu krátkých řek s malým povodím, které míří z kavkazských svahů přímo do moře. Např. [[Bzipi]], [[Psou]], [[Žvava-Kvara]]. Významnější řeky [[Kodori]] a [[Inguri]] lemují abchazskou hranici z gruzínské strany, ale z větší části již leží mimo její území. Jezera: [[Amtkel]], [[Rica]]. Jeskyně: [[Voronija]].{{cite encyclopedia |editor-first=Dale H. |editor-last=Hoiberg |encyclopedia=Encyclopedia Britannica |title=Abkhazia |edition=15th |year=2010 |publisher=Encyclopedia Britannica Inc. |volume=I: A-ak Bayes |location=Chicago, IL |isbn=978-1-59339-837-8 |pages=[https://archive.org/details/newencyclopaedia2009ency/page/33 33] |url=https://archive.org/details/newencyclopaedia2009ency/page/33 }} [782] => [783] => === Města === [784] => V Abcházii se nachází 8 měst. Všechny s výjimkou [[Tkvarčeli]] leží v blízkosti moře. Od severozápadu k jihovýchodu to jsou: [[Gagra]] (Гагра), [[Picunda]] (Пиҵунда), [[Gudauta]] (Гәдоуҭа), [[Nový Athos]] (Афон Ҿыц) [[Suchumi|Aqwa (Sochumi)]] (Аҟәа), [[Očamčyra|Očamčira]] (Очамчыра), [[Tkvarčeli]] (Тҟәарчал) a [[Gali]] (Гал). Ve všech s výjimkou Gali žije nadpoloviční většina etnických Abcházců. Největším a zároveň hlavním městem Abcházie je [[Suchumi]].{{Citace elektronické monografie [785] => | titul = Города и районы Абхазии [786] => | vydavatel = delfin-tour [787] => | datum_vydání = [788] => | datum_přístupu = [789] => | url = http://www.delfin-tour.ru/direction/abhaz/abh-goroda/ [790] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140110000410/http://www.delfin-tour.ru/direction/abhaz/abh-goroda/ [791] => | datum archivace = 2014-01-10 [792] => | nedostupné = ano [793] => }} [794] => {{LocMap vícenásobně [795] => |Abcházie [796] => |width=390 [797] => |float=right [798] => |alt=NP na Kanárských ostrovech [799] => |caption=Města v Abcházii [800] => |places= [801] => {{LocMap~ |Abcházie |label=[[Suchumi]] |position=right |lat=43.003333 |long=41.015277 |mark=Green_Dot.svg}} [802] => {{LocMap~ |Abcházie |label=[[Gagra]] |position=left |lat=43.283333 |long=40.266666 |mark=Green pog.svg}} [803] => {{LocMap~ |Abcházie |label=[[Gali]] |position=right |lat=42.633333 |long=41.733333 |mark=Green pog.svg}} [804] => {{LocMap~ |Abcházie |label=[[Gudauta]] |position=left |lat=43.104166 |long=40.621388 |mark=Green pog.svg}} [805] => {{LocMap~ |Abcházie |label=[[Nový Athos]] |position=right |lat=43.083333 |long=40.800000 |mark=Green pog.svg}} [806] => {{LocMap~ |Abcházie |label=[[Očamčyra]] |position=right |lat=42.711825 |long=41.470355 |mark=Green pog.svg}} [807] => {{LocMap~ |Abcházie |label=[[Picunda]] |position=right |lat=43.166666 |long=40.333333 |mark=Green pog.svg}} [808] => {{LocMap~ |Abcházie |label=[[Tkvarčeli]] |position=right |lat=42.849166 |long=41.683333 |mark=Green pog.svg}} [809] => }} [810] => {| class="wikitable sortable" style="margin-left:auto;margin-right:auto" [811] => ! style="width:2em;" | Město !! Počet
obyvatel !! [[Abchazové|Abcházci]] !! [[Arméni]] !! [[Gruzíni|Gruzínci]] !! [[Rusové]] !! [[Administrativní dělení Abcházie|Okres]] [812] => |- [813] => |[[Suchumi]]||62 914 ||67,3 %||9,8 %||2,8 %||14,8 %||[[okres Suchumi]] [814] => |- [815] => |[[Gagra]]||12 364||52,8 %||19,5 %||2,7 %||19,0 %||[[okres Gagra]] [816] => |- [817] => |[[Gali]]||7 605||1,7 %||0,1 %||96,0 %||1,0 %||[[okres Gali]] [818] => |- [819] => |[[Gudauta]]||8 514||82,3 %||3,4 %||2,6 %||8,7 %||[[okres Gudauta]] [820] => |- [821] => |[[Nový Athos]]||1 518||59,6 %||8,1 %||1,2 %||24,0 %||[[okres Gudauta]] [822] => |- [823] => |[[Očamčyra]]||5 280||72,7 %||3,1 %||8,9 %||10,0 %||[[okres Očamčyra]] [824] => |- [825] => |[[Picunda]]||4 198||52,8 %||19,5 %||2,7 %||19,0 %||[[okres Gagra]] [826] => |- [827] => |[[Tkvarčeli]]||5 013||66,5%||1,1 %||16,0 %||9,7 %||[[okres Tkvarčeli]] [828] => |- [829] => |Města dohromady||107 406||61,7 %||9,3 %||10,2 %||13,6 %|| [830] => |- [831] => |Celá Abcházie||240 705||50,8 %||17,4 %||19,3 %||9,2 %|| [832] => |} [833] => [834] => == Politický systém == [835] => Fakticky je Abcházie spolu s Jižní Osetií ruským protektorátem zcela závislým na ruské vojenské, hospodářské a finanční pomoci, jehož nezávislost Moskva uznala po krátké rusko-gruzínské válce v roce 2008.{{Citace elektronické monografie [836] => | příjmení = ČTK [837] => | jméno = [838] => | odkaz na autora = [839] => | titul = Z márnice zmizely mrtvoly Gruzínů, kteří zemřeli při přestřelce s ruskými vojáky [840] => | url = http://www.denik.cz/ze_sveta/z-marnice-zmizely-mrtvoly-gruzinu-kteri-zemreli-pri-prestrelce-s-ruskymi-vojaky.html [841] => | datum vydání = [842] => | datum aktualizace = [843] => | datum přístupu = 2015-11-22 [844] => | vydavatel = denik.cz [845] => | jazyk = cs [846] => }} [847] => Mezinárodní společenství uznává pouze [[Autonomní republika Abcházie|Autonomní republiku Abcházie]] v rámci [[Gruzie]]. [848] => [849] => === De iure vláda Autonomní republiky Abcházie === [850] => {{viz též|Autonomní republika Abcházie}} [851] => [[Soubor:Government of Abkhazia.svg|130px|náhled|Vlajka Autonomní republiky Abcházie]] [852] => Vláda [[Autonomní republika Abcházie|Autonomní republiky Abcházie]] je exilová progruzínská vláda s centrem v [[Tbilisi]]. Gruzínská vláda ji považuje za právoplatnou vládu Abcházie. V letech 2006–2008 bylo její sídlo ve [[Čchalta|Čchaltě]], která se nachází na území [[Horní Abcházie]] což bylo jediné území, které bylo v Abcházii ovládané [[Gruzie|Gruzií]], ale v roce 2008 byla [[Horní Abcházie]] obsazena ruským a abchazským vojskem. [853] => Tato vláda také částečně zastupuje lidi kteří museli z Abcházie utéct po válce v letech 1992–1993. Současným předsedou je [[Giorgi Baramia]].{{Citace elektronické monografie [854] => | titul = Саакашвили: В Абхазию возвращается легитимное правительство [855] => | vydavatel = Regnum [856] => | datum_vydání = 2006-07-27 [857] => | datum_přístupu = 2006-07-27 [858] => | url = http://regnum.ru/news/680582.html [859] => }} [860] => [861] => === De facto vláda republiky Abcházie === [862] => [[Soubor:Flag of Abkhazia.svg|130px|náhled|Vlajka republiky Abcházie]] [863] => {{viz též|Volby v Abcházii|Státní symboly Abcházie|Zahraniční vztahy Abcházie|Ústava Abcházie}} [864] => Abcházie je [[Seznam států s žádným nebo částečným mezinárodním uznáním|částečně uznaný stát]], podle separatistické ústavy [[prezidentská republika]]. [[Prezident Abcházie|Prezident]] je volený na pět let a současným prezidentem je [[Aslan Bžanija]], který vyhrál [[prezidentské volby v Abcházii 2020|prezidentské volby v roce 2020]] se ziskem 56,5 % hlasů už v prvním kole.{{Citace elektronické monografie [865] => | titul = ЦИК объявил окончательные итоги выборов Президента РА [866] => | vydavatel = Apsnypress [867] => | datum_vydání = 2020-03-24 [868] => | datum_přístupu = 2020-03-24 [869] => | url = http://apsnypress.info/news/tsik-obyavil-okonchatelnye-itogi-vyborov-prezidenta-ra/ [870] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200325132511/http://www.apsnypress.info/news/tsik-obyavil-okonchatelnye-itogi-vyborov-prezidenta-ra/ [871] => | nedostupné = ano [872] => }} Současným viceprezidentem je [[Badra Gunba]]. [873] => [874] => Zákonodárnou moc vykonává 35členné [[Abchazské lidové shromáždění|Lidové shromáždění]]. [[Volby do Abchazského lidového shromáždění (2017)|Poslední volby do Lidového shromáždění]] proběhly v roce 2017 a další by měly proběhnout v roce 2022.{{Citace elektronické monografie [875] => | titul = Abcházie si zvolila nový parlament [876] => | vydavatel = Cesta iniciativy [877] => | datum_vydání = 2017-04-28 [878] => | datum_přístupu = 2017-04-28 [879] => | url = http://cestainiciativy.cz/2017/04/28/abchazie-si-zvolila-novy-parlament/ [880] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200526194635/http://cestainiciativy.cz/2017/04/28/abchazie-si-zvolila-novy-parlament/ [881] => | nedostupné = ano [882] => }} [883] => [884] => Mezi největší strany patří [[Amcachara]], [[Jednotná Abcházie]], [[Fórum pro Jednotnou Abcházii]], [[Strana pro ekonomický rozvoj Abcházie]], [[Ruská komunita v Abcházii]], [[Komunistická strana Abcházie]]. Pak jsou zde ještě lidová hnutí, např. [[Aitaira]] jehož členem je i bývalý [[Prezident Abcházie|prezident]] [[Aleksandr Ankvab]].{{Citace elektronické monografie [885] => | titul = Republic of Abkhazia (Apsny) [886] => | vydavatel = Abkhaz world [887] => | datum_vydání = [888] => | datum_přístupu = [889] => | url = http://abkhazworld.com/aw/abkhazia [890] => }} [891] => [892] => === Administrativní dělení === [893] => {{viz též|Administrativní dělení Abcházie}} [894] => Abcházie se dělí na 7 okresů ([[Okres Gagra|Gagra]], [[Okres Gudauta|Gudauta]], [[Okres Suchumi|Suchumi]], [[Okres Gulrypš|Gulripš]], [[Okres Očamčyra|Očamčyra]], [[Okres Gali|Gali]], [[Okres Tkvarčeli|Tkvarčeli]]). Okresy jsou stejné jako byly za [[Sovětský svaz|SSSR]], s výjimkou okresu Tkvarčeli který byl vytvořen v roce 1995 z částí okresu Gali a očamčyrského okresu. [895] => [896] => Představitelé jednotlivých okresů jsou voleni ve volbách a jmenuje je prezident republiky. Každý okres má také své zastupitelstvo. [897] => [898] => == Armáda == [899] => [[Soubor:Abkhazia Army patch logo.svg|náhled|Znak Abchazské armády]] [900] => {{Podrobně|Armáda Abcházie|Vzdušné síly Abcházie}} [901] => Abchazská armáda (nebo také ozbrojené síly Abcházie) vznikla z tzv. Abchazské národní gardy, založené v roce 1992. Většina zbraní pochází z [[Rusko|Ruska]], většinou jde o staré sovětské vybavení. Hlavní část tvoří pozemní síly, ale jsou zde i menší letecké a námořní jednotky. V současné době je v Abcházii umístěno také 3500 ruských vojáků.{{Citace elektronické monografie [902] => | titul = Russian Troops in Abkhazia to Get Air-Conditioned APCs [903] => | vydavatel = Ria Novosti [904] => | datum_vydání = 2013-04-19 [905] => | datum_přístupu = 2013-04-19 [906] => | url = http://en.ria.ru/military_news/20130419/180735302/Russian-Troops-in-Abkhazia-to-Get-Air-Conditioned-APCs.html [907] => }} [908] => [909] => Členění abchazské armády: [910] => ; Pozemní síly Abcházie : Trvale zde slouží 5000 aktivních vojáků, ale v případě konfliktu lze mobilizovat až 50 000 osob.{{Citace elektronické monografie [911] => | titul = Милитаризм по-кавказски [912] => | vydavatel = Nezavislaja gazeta [913] => | datum_vydání = 2001-10-13 [914] => | datum_přístupu = 2001-10-13 [915] => | url = http://www.ng.ru/cis/2001-10-13/1_gruziy.html [916] => }} [917] => ; [[Vzdušné síly Abcházie]] : Nevelká jednotka, která má k dispozici pouze pár stíhaček a vrtulníků.{{Citace elektronické monografie [918] => | titul = Abkhazian (ABK) [919] => | vydavatel = World Air Forces [920] => | datum_vydání = 2007-01-15 [921] => | datum_přístupu = 2007-01-15 [922] => | url = http://worldairforces.com/Countries/abkhazian/abk.html [923] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20070115114921/http://worldairforces.com/Countries/abkhazian/abk.html [924] => }}{{Citace elektronické monografie [925] => | titul = Почему Грузия проиграет будущую войну [926] => | vydavatel = segodnia [927] => | datum_vydání = 2007-02-27 [928] => | datum_přístupu = 2007-02-27 [929] => | url = http://www.segodnia.ru/content/22813 [930] => }} [931] => ; Námořní síly Abcházie : Dělí se na tři divize se sídly ve městech: [[Suchumi]], [[Očamčyra]] a [[Picunda]].{{Citace elektronické monografie [932] => | titul = Флот Грузии и Абхазии. Справка [933] => | vydavatel = Ria novosti [934] => | datum_vydání = 2009-09-02 [935] => | datum_přístupu = 2009-09-02 [936] => | url = http://ria.ru/defense_safety/20090902/183432308.html [937] => }} [938] => [939] => == Doprava == [940] => === Automobilová doprava === [941] => Nejčastější způsob dopravy v Abcházii je autem. Nejdůležitější silnice vede podél pobřeží a protíná téměř všechny důležitější města v Abcházii. Další významnou silnicí je Suchumská vojenská cesta, která vede ze [[Suchumi]] do soutěsky Kodori. Délka silnic první třídy a celostátního významu je 473,8 km. Zatímco délka místních silnic, které jsou obecně ve špatném stavu je 1 830,9 km{{Citace elektronické monografie [942] => | titul = Транспорт Абхазии [943] => | vydavatel = narod.ru [944] => | datum_vydání = [945] => | datum_přístupu = [946] => | url = http://abkazia.narod.ru/G-Ec-Transport.html [947] => }}. [948] => [949] => === Železniční doprava === [950] => [[Soubor:Passenger train in Psyrtskha, Abkhazia.JPG|náhled|osobní vlak v Abcházii]] [951] => {{Podrobně|Železniční doprava v Abcházii}} [952] => V Abcházii je 221 km železničních tratí. Nejdůležitější je přímořská trať [[Soči]]-[[Suchumi]]-[[Samtredia]] s odbočkou [[Očamčyra]]-[[Tkvarčeli]] (používá se pro přepravu uhlí do přístavu [[Očamčyra]]). Provoz sítě má na starosti státní podnik „Abchazské dráhy“. Od války v letech 1992–1993 je železnice v dezolátním stavu, ale v roce 2009 si Abcházie vzala úvěr od Ruska ve výši 2 miliard rublů na jejich obnovu.{{Citace elektronické monografie [953] => | titul = АБХАЗСКАЯ ЖЕЛЕЗНАЯ ДОРОГА [954] => | vydavatel = Naror.ru [955] => | datum_vydání = [956] => | datum_přístupu = [957] => | url = http://sbchf.narod.ru/12/abhjd1.html [958] => | datum přístupu = 11-01-2014 [959] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110826184537/http://sbchf.narod.ru/12/abhjd1.html [960] => | datum archivace = 26-08-2011 [961] => | nedostupné = ano [962] => }}{{Citace elektronické monografie [963] => | titul = Без российского капитала экономику не восстановим [964] => | vydavatel = Interfax [965] => | datum_vydání = 2009-05-27 [966] => | datum_přístupu = 2009-05-27 [967] => | url = http://www.interfax.ru/txt.asp?id=81989&sec=1483 [968] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140111113600/http://www.interfax.ru/txt.asp?id=81989&sec=1483 [969] => | datum archivace = 2014-01-11 [970] => | nedostupné = ano [971] => }} [972] => [973] => === Letecká doprava === [974] => V Abcházii se nacházejí dvě letiště. První [[letiště Suchumi-Babušara]] se nachází asi 25 km od hlavního města [[Suchumi]]. Má 4 kilometry dlouhou přistávací dráhu, která je uzpůsobená na rozměrná letadla s kapacitou až 200 tun. Má perfektní meteorologické podmínky svého času to bylo letiště s nejlepšími meteorologickými podmínkami v [[Sovětský svaz|SSSR]].{{Citace elektronické monografie [975] => | titul = SUKHUMI DRANDA [976] => | vydavatel = World aero data [977] => | datum_vydání = [978] => | datum_přístupu = [979] => | url = http://www.worldaerodata.com/wad.cgi?id=GG56147&sch=UG29 [980] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110607061111/http://www.worldaerodata.com/wad.cgi?id=GG56147&sch=UG29 [981] => | datum archivace = 2011-06-07 [982] => | nedostupné = ano [983] => }}{{Citace elektronické monografie [984] => | titul = Sukhumi-Babusheri Airport profile [985] => | vydavatel = Aviatio nsafety network [986] => | datum_vydání = 2005-11-30 [987] => | datum_přístupu = 2005-11-30 [988] => | url = http://www.apsny.ge/analytics/1133394732.php [989] => }} [990] => [991] => Druhé [[letiště Bombora]] se nachází 40 km od [[Suchumi]] v okolí [[Gudauta|Gudauty]]. Dráhy jsou určeny hlavně pro příjem civilních letadel.{{Citace elektronické monografie [992] => | titul = Бомбора – оплот российского военного присутствия в Абхазии [993] => | vydavatel = Gruzija online [994] => | datum_vydání = 2013-11-05 [995] => | datum_přístupu = 2013-11-05 [996] => | url = http://aviation-safety.net/database/airport/airport.php?id=SUI [997] => }} [998] => [999] => [[Mezinárodní organizace pro civilní letectví]] samostatnost Abcházie neuznává a odmítlo přidělit mezinárodní kód pro letiště Suchumi-Babušara. Nato byl provoz zastaven.{{Citace elektronické monografie [1000] => | titul = ICAO does not recognize the Russian code of Sukhumi airport [1001] => | vydavatel = expert club [1002] => | datum_vydání = 2010-04-22 [1003] => | datum_přístupu = 2016-02-15 [1004] => | url = http://expertclub.ge/portal/cnid__4306/alias__Expertclub/lang__en/tabid__2546/default.aspx [1005] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160301231457/http://expertclub.ge/portal/cnid__4306/alias__Expertclub/lang__en/tabid__2546/default.aspx [1006] => | datum archivace = 2016-03-01 [1007] => | nedostupné = ano [1008] => }} [1009] => [1010] => === Lodní doprava === [1011] => Hlavní a největší přístav v Abcházii se nachází v jejím hlavním městě [[Suchumi]]. I přes blokádu po roce 1993 přes přístav protékalo významné množství cestujících a zboží (roční obrat dosáhl až 290 000 tun).{{Citace elektronické monografie [1012] => | titul = [1013] => | vydavatel = Grant travel tour [1014] => | datum_vydání = [1015] => | datum_přístupu = [1016] => | url = http://www.grandtravelgroup.com/stranovedenie.html?p=info&cid=157 [1017] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140409003501/http://www.grandtravelgroup.com/stranovedenie.html?p=info&cid=157 [1018] => | datum archivace = 2014-04-09 [1019] => | nedostupné = ano [1020] => }} Menší přístavy jsou rovněž v [[Gagra|Gagře]], [[Nový Athos|Novém Athosu]] a jeden vojenský přístav je v [[Očamčyra|Očamčyře]]. [1021] => [1022] => 1. července 2008 byla obnovena doprava mezi Soči a Suchumi, která byla přerušená od začátku války mezi Gruzií a Abcházií. Lodě mají kapacitu 250 cestujících a cena jednoho místa se pohybuje mezi 800 až 1200 rubly. Lodě vyplouvají 4krát za den.{{Citace elektronické monografie [1023] => | titul = Восстановлено морское сообщение между Сочи и абхазскими Гаграми [1024] => | vydavatel = ИА REGNUM [1025] => | datum_vydání = 2008-07-01 [1026] => | datum_přístupu = 2008-07-01 [1027] => | url = http://www.regnum.ru/news/1021891.html [1028] => }} [1029] => [1030] => == Ekonomika == [1031] => [[Soubor:Wines of Abkhazia.jpg|náhled|vlevo|Abchazská vína]] [1032] => Abcházie, jejíž rozpočet sestává ze 70 % z ruských subvencí, postižená mnoha lety mezinárodní izolace, je hospodářsky silně orientovaná na Rusko a je zemí klanů se silnou korupcí a extrémně podvyvinutou ekonomikou. Ekonomika Abcházie spočívá na třech základech: cestovní ruch, maloobchod a zemědělství. Zaostalost výroby je příčinou nízké konkurenceschopnosti. [1033] => [1034] => Kvůli izolaci se abchazský mezinárodní obchod omezoval v roce 2008 hlavně na [[Rusko]] (64 %) a [[Turecko]] (18 %). V Abcházii se platí převážně [[Ruský rubl|ruským rublem]]. V roce 2008 se vydal také [[abchazský apsar]], v podobě mincí v hodnotě 10, 25 a 50 apsarů, jejichž použití v oběhu je omezeno, takže fungují spíš jako pamětní mince mající trvalý kurs k rublu 1:10.{{Citace elektronické monografie [1035] => | titul = Новая денежная единица - апсар: Обзор СМИ Абхазии [1036] => | vydavatel = ИА REGNUM [1037] => | datum_vydání = 2008-10-17 [1038] => | datum_přístupu = 2008-10-17 [1039] => | url = http://www.regnum.ru/news/1071407.html [1040] => }} [1041] => [1042] => Naděje Abcházie spojené s olympijskými hrami v Soči se nenaplnily, když se dodávky omezily na vývoz lámaného kamene a štěrku pro výstavbu zařízení olympijských her, přičemž objem dodávek byl výrazně nižší, než si Abcházie přála. Příliv turistů při příležitosti olympijských her byl malý. K otevření letiště v Suchumi pro olympijské hry nedošlo, protože [[Mezinárodní organizace pro civilní letectví]] nepovažuje Abcházii za partnera. [1043] => [1044] => V [[kontinentální šelf|šelfu]] u abchazského pobřeží se podle údajů z roku 2008 nachází [[ropa]] a v [[Okres Tkvarčeli|okrese Tkvarčeli]] jsou bohatá naleziště [[uhlí]]. V Abcházii se pěstovaly hlavně subtropické rostliny, jako třeba [[čaj]], [[tabák]], [[citrus]]y a zejména [[Réva vinná|víno]]. [1045] => [1046] => Zcela opačné informace o růstu ekonomiky rozšířily státní ruské úřady. Podle nich byl [[Hrubý domácí produkt|HDP]] v Abcházii poprvé měřen v roce 2009 a činil 15 676,6 milionů [[Ruský rubl|rublů]] v roce 2010 to bylo 20 777,8 milionů rublů, v roce 2011 21 988,1 milionů rublů{{Citace elektronické monografie [1047] => | titul = Экономика Абхазии [1048] => | vydavatel = rustrademission.ru [1049] => | datum_vydání = [1050] => | datum_přístupu = [1051] => | url = http://rustrademission.ru/ekonomika-abhazii.html [1052] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20130628231334/http://rustrademission.ru/ekonomika-abhazii.html [1053] => | nedostupné = ano [1054] => }} a v roce 2012 25 069,7 milionů rublů.{{Citace elektronické monografie [1055] => | titul = ВВП Республики Абхазия. Оценка и перспективы [1056] => | vydavatel = Apsnyonline.com [1057] => | datum_vydání = [1058] => | datum_přístupu = [1059] => | url = http://www.apsnyonline.com/news/vvp-respubliki-abxaziya-ocenka-i-perspektivy/ [1060] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140107174840/http://www.apsnyonline.com/news/vvp-respubliki-abxaziya-ocenka-i-perspektivy/ [1061] => | datum archivace = 2014-01-07 [1062] => | nedostupné = ano [1063] => }} [1064] => {| class="wikitable sortable" style="margin-left:auto;margin-right:auto" [1065] => |+ Tabulka růstu HDP Abcházie podle ruských státních úřadů (rustrademission.ru) [1066] => ! style="width:2em;" | Rok !! HDP Abcházie !! Meziroční růst v % !! HDP na obyvatele Abcházie !! HDP Gruzie{{Citace elektronické monografie [1067] => | titul = GDP (current US$) [1068] => | vydavatel = The World bank [1069] => | datum_vydání = [1070] => | datum_přístupu = [1071] => | url = http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.MKTP.CD [1072] => }} !! Meziroční růst v % !! HDP na obyvatele Gruzie{{Citace elektronické monografie [1073] => | titul = GDP per capita (current US$)GDP [1074] => | vydavatel = The World bank [1075] => | datum_vydání = [1076] => | datum_přístupu = [1077] => | url = http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.CD/countries [1078] => }} [1079] => |- [1080] => |2009||15 676,6 mil. [[Rubl|RUB]]
500 mil. [[Americký dolar|USD]]{{Citace elektronické monografie [1081] => | titul = Abkhazia calculated GDP [1082] => | vydavatel = GeorgiaTimes [1083] => | datum_vydání = 2010-07-07 [1084] => | datum_přístupu = 2010-07-07 [1085] => | url = http://www.georgiatimes.info/en/news/37913.html [1086] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110724172817/http://www.georgiatimes.info/en/news/37913.html [1087] => | datum archivace = 2011-07-24 [1088] => | nedostupné = ano [1089] => }} [1090] => ||-||65 127 [[Rubl|RUB]]/ob.
2077 [[Americký dolar|USD]]/ob.||10 766,8 mil. [[Americký dolar|USD]]||-|| 2 441 [[Americký dolar|USD]]/ob. [1091] => |- [1092] => |2010||20 777,8 mil. [[Rubl|RUB]]||{{růst}} 32,5 %||86 320 [[Rubl|RUB]]/ob.||11 638,2 mil. [[Americký dolar|USD]]||{{růst}} 8,0 %|| 2 614 [[Americký dolar|USD]]/ob. [1093] => |- [1094] => |2011||21 988,1 mil. [[Rubl|RUB]]||{{růst}} 5,8 %||91 348 [[Rubl|RUB]]/ob.||14 434,6 mil. [[Americký dolar|USD]]||{{růst}} 24,0%|| 3 220 [[Americký dolar|USD]]/ob. [1095] => |- [1096] => |2012||25 069,7 mil. [[Rubl|RUB]]||{{růst}} 14,0 %||104 151 [[Rubl|RUB]]/ob.||15 747,2 mil. [[Americký dolar|USD]]||{{růst}} 9,0 %|| 3 490 [[Americký dolar|USD]]/ob. [1097] => [1098] => |} [1099] => [1100] => [[Soubor:Gagra.jpg|náhled|Turistický plakát zobrazující Gagru]] [1101] => [1102] => === Zemědělství === [1103] => Za sovětské éry bylo zemědělství v Abcházii zaměřené na pěstování subtropických plodin jako jsou: [[citrus]]y, [[tabák]], [[čaj]]. Po válce v letech 1992–1993 bylo abchazské zemědělství přeorientováno na [[Kukuřice|kukuřici]] a [[Pšenice|pšenici]]. Zhruba od roku 2004 se začaly zase pěstovat subtropické plodiny které se vyvážely do Ruska. [1104] => [1105] => V roce 2008 zveřejnil ruský novinář Vladimir Gorožankin, že Abcházie byla soběstačná v pěstování tabáku a proslavená byla také abchazská vína.{{Citace elektronické monografie [1106] => | titul = Экономический потенциал Абхазии и Южной Осетии и его освоение [1107] => | vydavatel = It Kernel [1108] => | datum_vydání = 2008-09-04 [1109] => | datum_přístupu = 2008-09-04 [1110] => | url = http://www.iamik.ru/news/tochka-zreniya/64030/ [1111] => }} [1112] => [1113] => V roce 2014 zveřejnila ruská novinářka Julia Latynina, že zemědělství skončilo v chaosu a rozvalu. Tabák uschl a dokonce kukuřice, jako tradičně hlavní potravina, se začala dovážet. Barbarské plundrování lesů ve formě vývozu drahého dřeva zejména do [[Turecko|Turecka]] končí, jelikož všechno už bylo vytěženo. [1114] => [1115] => === Cestovní ruch === [1116] => [[Soubor:15 Пицунда.JPG|náhled|Přímořské letovisko [[Picunda]]]] [1117] => Cestovní ruch spolu s navazujícím maloobchodem byl v Abcházii jedním z nejdůležitějších odvětví ekonomiky a měl zde také dlouhou tradici. Za časů [[Sovětský svaz|SSSR]] to byla jedna z nejnavštěvovanějších oblastí a patřila do tzv. „sovětské [[Riviéra|riviéry]]“. Podle některých odhadů sem každoročně zavítaly až 2 milióny turistů. V roce 2007 ministerstvo financí Abcházie prohlásilo že jedna třetina daňových příjmů Abcházie pochází z turismu. [1118] => [1119] => Po [[Rozpad Sovětského svazu|rozpadu SSSR]], abchazském vyhlášení nezávislosti a následné mezinárodní izolaci počet turistů rapidně poklesl. Podle některých odhadů se scvrkl na přibližně 200 000 turistů za rok. V důsledku mezinárodní izolace přijíždějí turisté nejčastěji z [[Rusko|Ruska]]. Hlavním cílem turistů jsou letoviska [[Suchumi]] a [[Gagra]].{{Citace periodika|url=http://www.csmonitor.com/World/Asia-South-Central/2008/0702/p06s01-wosc.html|titul=Abkhazia's tourism fights to regain fabled legacy|příjmení=Weir|jméno=Fred|datum vydání=July 2, 2008|periodikum=[[Christian Science Monitor]]|datum přístupu=Leden 27, 2011|jazyk=anglicky}} [1120] => [1121] => Podle některých zdrojů se cestovní ruch oživil zlepšujícími se vztahy s Ruskem, když sem v roce 2007 údajně zavítalo téměř půl milionu turistů. A po uznání Ruskem se jejich počet dál zvyšoval; v roce 2009 to už bylo milión turistů. [1122] => [1123] => V roce 2010 ovšem došlo k výraznému poklesu návštěvníků. Podle gruzínského serveru expertclub.ge patřily mezi příčiny propadu cestovního ruchu v roce 2010 špatné služby za zvyšující se ceny, hojné krádeže a loupeže na turistech, výběr nesmyslného „povinného pojištění turistů“ spolu s výběrem vysokých pokut v případě, že se turista platbě vyhne a mnohahodinové fronty na hraničních přechodech v důsledku pomalého prověřování pasantů na ruské straně. Příčinou hraničních kontrol bylo zamezení odchodu hledaných a trestaných osob z Ruska do Abcházie, kteří by měli možnost se ruské justici takto vyhnout. Špatné reference turistů o Abcházii se tehdy rozšířily po ruském internetu a snižovaly účinnost oficiálních reklamních kampaní. Podle toho samého zdroje abchazský vědec Beslan Baratelia potvrdil, že v roce 2010 došlo k poklesu turismu v Abcházii. Jako hlavní důvody ale uvedl finanční krizi, [[mistrovství světa ve fotbale 2010]] a zvyšování cen následkem rostoucí globalizace. [1124] => [1125] => Podle analýzy přílivu turistů v Abcházii v roce 2013, zveřejněné na internetových stránkách komory obchodu a průmyslu Abcházie, činil počet návštěvníků státem vlastněných rekreačních středisek 120 051 osob v roce 2013, což je o 6 199 osob (5,5 %) více než v roce 2012 (dalších 730 780 lidí se prý účastnilo expedicí, 148 000 výletů atd., celkem kolem milionu návštěvníků).{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.tppra.org/ru/novost/analiz-turisticheskih-potokov-v-abhazii-za-2013-g |datum přístupu=2015-05-04 |url archivu=https://web.archive.org/web/20160406130342/http://www.tppra.org/ru/novost/analiz-turisticheskih-potokov-v-abhazii-za-2013-g |datum archivace=2016-04-06 }} Podle ukrajinského novináře Vladimíra Kravčenka činil počet turistů ročně podle nespecikovaných neoficiálních informací asi 400 tisíc lidí, přičemž mnozí zůstávali v soukromých apartmánech. Abchazští experti konstatují, že oficiální turistický trh Abcházie neroste, především z důvodu nedostatku řádné infrastruktury cestovního ruchu. Studie dále uvádí, že současná provozní kapacita rekreačních středisek, penzionů, hotelů a rekreačních domů zahrnuje asi čtvrtinu úrovně roku 1992.{{Citace periodika|url=http://www.novayagazeta.ru/columns/63837.html|titul=Urok abchazskovo|příjmení=Latynina|jméno=Julia|datum vydání=June 2, 2014|datum přístupu=Květen 02, 2015|jazyk=anglicky}} {{Wayback|url=http://www.novayagazeta.ru/columns/63837.html |date=20150514214309 }} Rekreační zařízení z doby Sovětského svazu jsou natolik zruinovaná, že jejich současná kapacita nepřekračuje 150 tisíc osob za sezonu. [1126] => [1127] => Ruský žurnál ''Turbiznes'' tvrdí, že v roce 2014 navštívilo Abcházii 1 160 000 ruských turistů.http://tourbus.ru/news/8118.html [1128] => [1129] => [[Soubor:რიწის ტბა.jpg|náhled|Horské jezero [[Rica]]]] [1130] => V Abcházii, hlavně v pobřežních oblastech, se nachází mnoho turistických atrakcí. Většina hotelů a letovisek, které pochází ještě z období [[Sovětský svaz|SSSR]], se dnes (rok 2014) nachází ve zdevastovaném stavu.{{Citace periodika|url=http://www.eurodialogue.eu/Abkhaz-cost-of-Russian-Protectorate|titul=Abkhaz cost of Russian protectorate|příjmení=Kravchenko|jméno=Vladimir|datum vydání=February 12, 2014|datum přístupu=Květen 02, 2015|jazyk=anglicky|periodikum=|url archivu=https://web.archive.org/web/20150512024308/http://www.eurodialogue.eu/Abkhaz-cost-of-Russian-Protectorate|datum archivace=2015-05-12|nedostupné=ano}} {{Wayback|url=http://www.eurodialogue.eu/Abkhaz-cost-of-Russian-Protectorate |date=20150512024308 }} {{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.eurodialogue.eu/Abkhaz-cost-of-Russian-Protectorate |datum přístupu=2015-05-03 |url archivu=https://web.archive.org/web/20150512024308/http://www.eurodialogue.eu/Abkhaz-cost-of-Russian-Protectorate }} [1131] => [1132] => Dalším problémem byla vysoká hladina kriminality, která činila Abcházii turisticky nepřitažlivou.{{Citace elektronického periodika |titul=Tourist season in Abkhazia: so who is lying? (angl.) |url=http://eng.expertclub.ge/portal/cnid__5460/alias__Expertclub/lang__en/tabid__2546/default.aspx |datum přístupu=03-08-2013 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110721030206/http://eng.expertclub.ge/portal/cnid__5460/alias__Expertclub/lang__en/tabid__2546/default.aspx |datum archivace=21-07-2011 |nedostupné=ano }} [1133] => [1134] => Výstavba sousední rekreační oblasti v ruském Soči hrozí dalšími vážnými ztrátami v oblasti cestovního ruchu. [1135] => [1136] => === Energetika === [1137] => Hlavní výrobu elektrické energie zajišťuje [[Ingurská přehradní nádrž]], která ale v Abcházii leží jen částečně. Z energie vyrobené touto elektrárnou putuje do Abcházie 40 % a zbývajících 60 % jde do Gruzie. [1138] => [1139] => Před válkou fungovaly kromě [[Ingurská přehradní nádrž|Ingurské přehrady]] i přehrady v Tkvarčeli a Suchumi a 21 menších vodních elektráren, ale dnes už téměř žádná z nich nefunguje. [1140] => [1141] => == Kultura == [1142] => [[Soubor:Novoafonsky monastyr.jpg|náhled|Klášter v Novém Athosu]] [1143] => V abchazské kultuře se prolíná islám s křesťanstvím. Abchazská literatura je velmi mladá, začíná až ve 20. stol., přesto se zde dochovaly téměř starověké mytologické [[Nartské ságy]], které má abchazská kultura společné s ostatními [[Severokavkazské jazyky|severokavkazskými]] kulturami. Abchazská abeceda byla vytvořena na konci 19. stol. a první noviny v abcházštině začaly vycházet v roce 1917.{{Citace elektronické monografie [1144] => | titul = Абхазская литература [1145] => | vydavatel = яндекс [1146] => | datum_vydání = [1147] => | datum_přístupu = [1148] => | url = http://slovari.yandex.ru/~%D0%BA%D0%BD%D0%B8%D0%B3%D0%B8/%D0%9B%D0%B8%D1%82.%20%D1%8D%D0%BD%D1%86%D0%B8%D0%BA%D0%BB%D0%BE%D0%BF%D0%B5%D0%B4%D0%B8%D1%8F/%D0%90%D0%B1%D1%85%D0%B0%D0%B7%D1%81%D0%BA%D0%B0%D1%8F%20%D0%BB%D0%B8%D1%82%D0%B5%D1%80%D0%B0%D1%82%D1%83%D1%80%D0%B0/ [1149] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140106172533/http://slovari.yandex.ru/~%D0%BA%D0%BD%D0%B8%D0%B3%D0%B8/%D0%9B%D0%B8%D1%82.%20%D1%8D%D0%BD%D1%86%D0%B8%D0%BA%D0%BB%D0%BE%D0%BF%D0%B5%D0%B4%D0%B8%D1%8F/%D0%90%D0%B1%D1%85%D0%B0%D0%B7%D1%81%D0%BA%D0%B0%D1%8F%20%D0%BB%D0%B8%D1%82%D0%B5%D1%80%D0%B0%D1%82%D1%83%D1%80%D0%B0/ [1150] => | datum archivace = 2014-01-06 [1151] => | nedostupné = ano [1152] => }} První divadelní společnost zde vznikla v roce 1921.{{Doplňte zdroj}} [1153] => === Média === [1154] => V Abcházii existují soukromé i státní sdělovací prostředky. Mezi soukromými převažují ruskojazyčné ([[ruština]] je v Abcházii druhý úřední jazyk), státní jsou v abcházštině. Nejvýznamnější státní agenturou v tomto směru je [[Apsnypress]]. V Abcházii vysílá několik televizních stanic z toho 3 abchazské, mnoho ruských kanálů a i pár gruzínských ve východní Abcházii,{{Citace elektronické monografie [1155] => | titul = A survey of access to informations in Abkhazia and its inpact on peoples lives [1156] => | vydavatel = ARTICLE 19 [1157] => | datum_vydání = 2007-07 [1158] => | datum_přístupu = 2007-07 [1159] => | url = http://www.article19.org/data/files/pdfs/publications/abkhazia-foi-report.pdf [1160] => }} jsou zde dvoje státní noviny a řada soukromých, většinou ruských, ale i arménských nebo gruzínských.{{Citace elektronické monografie [1161] => | titul = ПРЕССА АБХАЗИИ (АПРЕЛЬ 2002) [1162] => | vydavatel = cjes.ru [1163] => | datum_vydání = 2002-04-05 [1164] => | datum_přístupu = 2002-04-05 [1165] => | url = http://www.cjes.ru/bulletins/?bid=21&lang=rus [1166] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110613162427/http://www.cjes.ru/bulletins/?bid=21&lang=rus [1167] => | datum archivace = 2011-06-13 [1168] => | nedostupné = ano [1169] => }} Přestože v Abcházii existuje připojení k internetu už od roku 2001, zatím (k 2012) to není příliš používané médium (používá ho kolem 25% obyvatel). [1170] => [1171] => === Abchazská kuchyně === [1172] => [[Soubor:Adjika in a can.jpg|vlevo|náhled|[[Adžika]]: Abchazská kořenící směs]] [1173] => Abchazská kuchyně je podobná kuchyním ostatních kavkazských národů. Každodenní strava zahrnuje jogurt, sýr, mnoho čerstvé zeleniny a ovoce, trochu masa a ryb. Místo chleba používá kukuřičnou kaši. Většinu jídel si Abcházci namáčejí do speciálních pálivých omáček vyrobených hlavně z mleté červené papriky, různých bylinek a soli. Abcházci jedí tři jídla denně, z nichž je největší večeře.{{Citace elektronické monografie [1174] => | titul = Abkhazian Cuisine [1175] => | vydavatel = Abkhaz world [1176] => | datum_vydání = [1177] => | datum_přístupu = [1178] => | url = http://www.abkhazworld.com/aw/abkhazians/culture/654-abkhazian-cuisine [1179] => }} [1180] => {{Clear}} [1181] => == Sport == [1182] => Nejoblíbenějším sportem v Abcházii je [[fotbal]]. Od roku 1994 zde funguje nezávislá amatérská fotbalová liga ve které hraje 9 týmů. Kromě fotbalu je zde oblíbený také [[basketbal]], [[box]] a [[zápas]]. Abcházie se jako neuznaný stát nemůže účastnit [[Olympijské hry|Olympijských her]] ani jiných mezinárodních soutěží. Často se stává, že abchazští sportovci na tyto soutěže jezdí v ruských barvách. Například na [[Letní olympijské hry 2012|Olympijských hrách v Londýně]] soutěžili dva zápasníci ve volném stylu [[Besik Kuduchov]] a [[Denis Cagruš]] oba Abcházci za Rusko a vyhráli stříbrnou a bronzovou medaili.{{Citace elektronické monografie [1183] => | titul = Abkhazians [1184] => | vydavatel = Countries and Their Cultures [1185] => | datum_vydání = [1186] => | datum_přístupu = [1187] => | url = http://www.everyculture.com/wc/Costa-Rica-to-Georgia/Abkhazians.html [1188] => }} [1189] => [1190] => == Státní svátky == [1191] => V Abcházii se slaví celkem 8 svátků a 6 významných dnů. [1192] => {| class="wikitable sortable" [1193] => |+ Státní svátky a významné dny v Abcházii{{Citace elektronické monografie [1194] => | titul = Государственные праздники Абхазии [1195] => | vydavatel = Apsny.ru [1196] => | datum_vydání = [1197] => | datum_přístupu = [1198] => | url = http://apsny.ru/republic/holidays.php [1199] => }} [1200] => !data-sort-type="number"|Datum [1201] => ! Název [1202] => ! Status [1203] => |- [1204] => |data-sort-value="0101"|1.–2. leden [1205] => |''Nový rok'' [1206] => |státní svátek [1207] => |- [1208] => |data-sort-value="0107"|7. leden [1209] => |''Vánoce'' [1210] => |státní svátek [1211] => |- [1212] => |data-sort-value="0114"|14. leden [1213] => |''Den stvoření a obnovy světa'' [1214] => |státní svátek [1215] => |- [1216] => |data-sort-value="0308"|8. březen [1217] => |''Mezinárodní den žen'' [1218] => |státní svátek [1219] => |- [1220] => |data-sort-value="0509"|9. květen [1221] => |''Den vítězství'' [1222] => |státní svátek [1223] => |- [1224] => |data-sort-value="0521"|21. květen [1225] => |''Den památky obětí kavkazské války a nuceného vysídlení horských národů Kavkazu'' [1226] => |významný den bez pracovního volna [1227] => |- [1228] => |data-sort-value="0523"|23. květen [1229] => |''Den svatého Šimona Kanonita'' [1230] => |významný den bez pracovního volna [1231] => |- [1232] => |data-sort-value="0723"|23. červenec [1233] => |''Den vlajky republiky Abcházie'' [1234] => |významný den s pracovním volnem [1235] => |- [1236] => |data-sort-value="0814"|14. srpen [1237] => |''Den vzpomínky na obránce vlasti'' [1238] => |významný den bez pracovního volna [1239] => |- [1240] => |data-sort-value="0826"|26. srpen [1241] => |''Den uznání nezávislosti republiky Abcházie'' [1242] => |významný den s pracovním volnem [1243] => |- [1244] => |data-sort-value="0930"|30. září [1245] => |''Den osvobození republiky Abcházie'' [1246] => |státní svátek [1247] => |- [1248] => |data-sort-value="1011"|11. říjen [1249] => |'' Den ozbrojených sil republiky Abcházie'' [1250] => |významný den s pracovním volnem [1251] => |- [1252] => |data-sort-value="1126"|26. listopad [1253] => |''Den Ústavy republiky Abcházie'' [1254] => |státní svátek [1255] => |- [1256] => |10. [[dhú'l-hidždža]] (podle [[Islámský kalendář|islámského kalendáře]]) [1257] => |''Kurbannychua ([[Svátek oběti|Kurban-bajram]])'' [1258] => |státní svátek [1259] => |- [1260] => |} [1261] => [1262] => == Odkazy == [1263] => === Reference === [1264] => [1265] => [1266] => === Související články === [1267] => * [[Mezinárodní reakce na vyhlášení nezávislosti Abcházie a Jižní Osetie]] [1268] => * [[Zahraniční vztahy Abcházie]] [1269] => * [[Gruzie]] [1270] => * [[Jižní Osetie]] [1271] => * [[Adžárie]] [1272] => [1273] => === Externí odkazy === [1274] => * {{Commons}} [1275] => * {{Wikislovník|heslo=Abcházie}} [1276] => * {{Otto|heslo=Abcházie}} [1277] => * {{Commonscat}} [1278] => * {{Wikizprávy|zpráva=Rusko uznalo Abcházii a Jižní Osetii}} [1279] => * [https://web.archive.org/web/20061107051831/http://www.abkhaziagov.org/en/ Oficiální stránky prezidenta Abcházie] [1280] => * {{ru}} [http://www.abhazia.com/ Abhazia.com] [1281] => * {{en}} [http://www.abkhazia.org/ Abkhazia.org – základní informace o Abcházii] [1282] => * {{en}} [http://www.abkhazworld.com/aw Abkhazworld.com] [1283] => * {{ru}} [https://web.archive.org/web/20080814052122/http://www.apsny.ru/ Apsny.ru – základní informace o Abcházii] [1284] => * {{ru}} [http://www.ethno-kavkaz.narod.ru/ Statistika obyvatelstva na Kavkaze podle regionů, včetně Abcházie] [1285] => * [https://web.archive.org/web/20090611172201/http://www.usip.org/pubs/peaceworks/pwks19/chap3_19.html Publication of the United States Institute of Peace: ''Sovereignty after Empire Self-Determination Movements in the Former Soviet Union''] [1286] => * [http://www.nplg.gov.ge/ic/library_e/gabeskiria/20.htm The Autonomous Republic of Abkhazeti – from Georgian National Parliamentary Library] [1287] => * "[http://www.economist.com/world/europe/displayStory.cfm?story_id=3110979 Former Soviet war zones | The hazards of a long, hard freeze]", ''[[The Economist]]'', 19 August, 2004 [1288] => [1289] => {{Gruzie}} [1290] => {{Abcházie v tématech}} [1291] => {{Okresy v Abcházii}} [1292] => {{Státy a regiony s významným zastoupením Severokavkazských národů}} [1293] => {{Navboxes [1294] => | title = Členství v mezinárodních organizacích [1295] => | list = {{Státy s částečným mezinárodním uznáním}} [1296] => {{Společenství neuznaných států}} [1297] => }} [1298] => {{Navboxes [1299] => | title = Geografická lokalizace [1300] => | list = {{Asie}} [1301] => {{Evropa}} [1302] => {{Státy a regiony Kavkazu}} [1303] => {{Státy v postsovětském prostoru}} [1304] => {{Státy u Černého moře}} [1305] => }} [1306] => {{Autoritní data}} [1307] => {{Portály|Gruzie}} [1308] => [1309] => [[Kategorie:Abcházie| ]] [1310] => [[Kategorie:Sporná území]] [1311] => [[Kategorie:Státy Evropy]] [1312] => [[Kategorie:Státy Asie]] [1313] => [[Kategorie:Kavkaz]] [1314] => [[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1993]] [1315] => [[Kategorie:Státy s žádným nebo částečným mezinárodním uznáním]] [1316] => [[Kategorie:Vojensky okupovaná území]] [1317] => [[Kategorie:Separatismus v Gruzii]] [1318] => [[Kategorie:Postsovětské státy]] [] => )
good wiki

Abcházie

Abcházie či Abchazsko je region na kavkazském pobřeží Černého moře. Z hlediska státoprávního jde o součást Gruzie, dle jejíž ústavy se zde nachází Autonomní republika Abcházie.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Suchumi','Gruzie','Rusko','Abchazové','Gruzíni','Rusové','Arméni','Jižní Osetie','Očamčyra','Turecko','Okres Gali','Tkvarčeli'

Abchazové

Arméni

Gruzie

Gruzíni

Očamčyra

Rusko

Rusové

Rusové jsou východoslovanský národ, který se vyvinul z kmenů žijících na území dnešního Ruska a Ukrajiny.

Suchumi

Tkvarčeli

Turecko