Array ( [0] => 15089660 [id] => 15089660 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Akvaponie [uri] => Akvaponie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Portable fish farm at growing power.jpg|náhled|Malý akvaponický systém]] [1] => '''Akvaponie''' je přírodní princip využívaný v integrovaných systémech kombinující chov ryb a pěstování rostlin. Samotný název je spojením slov [[Akvakultura|'''akva'''kultura]] a [[Hydroponie|hydro'''ponie''']], vystihující spojení těchto technologií. Akvaponie je snahou o vytvoření ekosystému podobného tomu přírodnímu. Například v řece jsou rybí výkaly sedimentovány a rozpuštěny. Poté dochází k jejich degradaci a přeměně sloučenin na jiné látky, které jsou využity dalšími mikroorganismy, planktonem a rostlinami. Na rozdíl od přirozeného ekosystému je akvaponický systém uzavřená soustava vytvořená člověkem. [2] => [3] => == Princip == [4] => [[Soubor:Goddek.png|alt=Obrázek schematicky znázorňuje základní princip akvaponického systému. Vstupem do systému je voda a krmivo pro ryby, výstupem je biomasa ryb a rostlin. Klíčovou roli v systému hrají bakterie, především nitrifikační a nitratační. Tyto bakterie umožňují přeměnu toxické odpadní látky od ryb (amoniaku) na méně toxické formy a umožňují recirkulaci vody v systému.|náhled|Obrázek 1 (Goddek et al., 2015) schematicky znázorňuje základní princip akvaponie. Vstupem do systému je krmivo pro ryby a výstupem biomasa ryb a rostlin. Bakterie jsou klíčovým organismem, přeměňujícím toxický amoniak na pro ryby méně škodlivé formy (dusitany a dusičnany), které rostliny využívají ke své výživě.]] [5] => Akvaponie využívá obdobně jako kořenové čistírny schopnosti rostlin odebrat z vody [[Živina|živiny]] a vodu tímto způsobem vyčistit. Problémem trvalé udržitelnosti všech akvakulturních chovů je na živiny bohatá voda, která vzniká jako odpadní produkt chovu ryb. Hlavním přínosem akvaponie je využití odpadní vody z chovu ryb jako hnojiva pro hydroponické pěstování rostlin. Rostliny vodu vyčistí a voda může být znovu využita v chovu ryb. Oba systémy (akvakulturní a hydroponický) jsou integrované v jedné nebo dvou recirkulačních smyčkách. Nezbytnou součástí systému jsou různé druhy [[Bakterie|bakterií]], které systém samovolně osídlí a transformují toxické formy odpadních produktů ryb a zároveň umožňují jejich přeměnu na formy využitelné rostlinami. Akvaponie bývá někdy označována jako [[Symbióza|symbiotické]] soužití ryb, bakterií a rostlin{{Citace periodika [6] => | příjmení = Goddek [7] => | jméno = Simon [8] => | příjmení2 = Delaide [9] => | jméno2 = Boris [10] => | příjmení3 = Mankasingh [11] => | jméno3 = Utra [12] => | titul = Challenges of Sustainable and Commercial Aquaponics [13] => | periodikum = Sustainability [14] => | datum vydání = 2015-04-10 [15] => | ročník = 7 [16] => | číslo = 4 [17] => | strany = 4199–4224 [18] => | issn = 2071-1050 [19] => | doi = 10.3390/su7044199 [20] => | url = http://dx.doi.org/10.3390/su7044199 [21] => | datum přístupu = 2019-01-16 [22] => }} (obrázek 1). Přestože základní myšlenka působí jednoduše, vztahy mezi těmito organismy jsou na sobě vzájemně závislé a vysoce komplexní. [23] => [24] => V akvaponickém systému probíhá [[koloběh dusíku]]. Ryby svými výměšky dodávají zdroj živin (bakterie a další mikroorganismy, které jsou součástí tohoto ekosystému je dále přemění na jednoduché látky - biologický proces přeměny [[amoniak]]u (NH4+), který vylučují ryby skrze svoje žábry a jeho oxidaci na [[Dusitany|dusitan]] (NO2−) a následně na [[Dusičnany|dusičnan]] (NO3−), který již mohou rostliny přijmout]) pro užitkové rostliny (bylinky, zeleninu, ovoce - např. jahody) ve formě hydroponií. Hydroponické rostliny pak vodu obohacenou o živiny z ryb přečistí svým kořenovým systémem a voda se vrací do nádrže pro chov ryb. Tím je celý okruh uzavřen. Základním vstupem do tohoto ekosystému tak zůstává pouze potrava pro ryby, případně další doplňkové prvky (např. [[železo]] a [[draslík]] pro lepší růst hydroponií). [25] => [26] => == Výhody a nevýhody == [27] => Akvaponie opětovně využívá vodu v systému (90 - 99 % objemu je denně recyklováno) a šetří tak vodní zdroje. Další výhodou je poměrně efektivní využívání a [[recyklace]] živin v rámci systému. Potraviny z akvaponie jsou získané bez použití [[Antibiotikum|antibiotik]], [[Agrochemikálie|agrochemikálií]], [[herbicid]]ů a [[Pesticidy|pesticidů]]{{Citace periodika [28] => | titul = ATTRA: National sustainable agriculture information service [29] => | periodikum = Choice Reviews Online [30] => | datum vydání = 2006-07-01 [31] => | ročník = 43 [32] => | číslo = 11 [33] => | strany = 43–6508-43-6508 [34] => | issn = 0009-4978 [35] => | doi = 10.5860/choice.43-6508 [36] => | url = http://dx.doi.org/10.5860/choice.43-6508 [37] => | datum přístupu = 2019-01-16 [38] => }} - jedná se tedy o [[Ekologie|ekologickou]] metodu chovu ryb a pěstování rostlin. Přes četné výhody bývají akvaponické systémy náročné na investice s vyšším rizikem podnikání. Systém může snadno v důsledku špatného manažerského opatření nebo nemoci zkolabovat, což způsobuje ekonomické ztráty.{{Citace periodika [39] => | příjmení = Palm [40] => | jméno = Harry W. [41] => | příjmení2 = Knaus [42] => | jméno2 = Ulrich [43] => | příjmení3 = Appelbaum [44] => | jméno3 = Samuel [45] => | titul = Towards commercial aquaponics: a review of systems, designs, scales and nomenclature [46] => | periodikum = Aquaculture International [47] => | datum vydání = 2018-03-03 [48] => | ročník = 26 [49] => | číslo = 3 [50] => | strany = 813–842 [51] => | issn = 0967-6120 [52] => | doi = 10.1007/s10499-018-0249-z [53] => | url = http://dx.doi.org/10.1007/s10499-018-0249-z [54] => | datum přístupu = 2019-01-16 [55] => }}{{Citace periodika [56] => | příjmení = Tokunaga [57] => | jméno = Kanae [58] => | příjmení2 = Tamaru [59] => | jméno2 = Clyde [60] => | příjmení3 = Ako [61] => | jméno3 = Harry [62] => | titul = Economics of Small-scale Commercial Aquaponics in Hawai‘i [63] => | periodikum = Journal of the World Aquaculture Society [64] => | datum vydání = 2015-02 [65] => | ročník = 46 [66] => | číslo = 1 [67] => | strany = 20–32 [68] => | issn = 0893-8849 [69] => | doi = 10.1111/jwas.12173 [70] => | url = http://dx.doi.org/10.1111/jwas.12173 [71] => | datum přístupu = 2019-01-16 [72] => }} Systémy jsou také díky integraci zmíněných metod náročné na znalosti a zkušenosti z oborů akvakultury, chemismu vody, chemie a rostlinné produkce. Mezi nejčastější problémy v akvaponickém systému patří zhoršený zdravotní stav ryb nebo růst, špatná kvalita vody (především [[pH]] a znečištění organickými látkami) a výživové nedostatky rostlin. [73] => [74] => Přestože akvaponie vzbuzuje velký zájem veřejnosti,{{Citace periodika [75] => | příjmení = dos Santos [76] => | jméno = Maria José Palma Lampreia [77] => | titul = Smart cities and urban areas—Aquaponics as innovative urban agriculture [78] => | periodikum = Urban Forestry & Urban Greening [79] => | datum vydání = 2016-12 [80] => | ročník = 20 [81] => | strany = 402–406 [82] => | issn = 1618-8667 [83] => | doi = 10.1016/j.ufug.2016.10.004 [84] => | url = http://dx.doi.org/10.1016/j.ufug.2016.10.004 [85] => | datum přístupu = 2019-01-16 [86] => }} je rozvoj akvaponických systémů v procesu. Důvodem je nedostatek poznatků z praxe a nedostatek vědeckých dat, především ale jejich obtížná srovnatelnost. [87] => [88] => == Klasifikace == [89] => [[Soubor:Monsees.png|náhled|Obrázek 2 (Monsees et al., 2020) Vlevo je znázorněn jednosmyčkový akvaponický systém s propojenou cirkulací. Vpravo je znázorněn systém, kde je akvakulturní a hydroponická část oddělena a jsou propojeny pouze jednosměrným ventilem, propouštějícím vodu od ryb do hydroponické části.]] [90] => Akvaponie bývá technologicky členěna na dva technologické poddtypy systémů: systémy s uzavřenou recirkulací (jednosmyčková akvaponie) a systémy s technologicky oddělenou akvakulturní a hydroponickou částí (dvousmyčková akvaponie),{{Citace periodika [91] => | příjmení = Monsees [92] => | jméno = Hendrik [93] => | příjmení2 = Kloas [94] => | jméno2 = Werner [95] => | příjmení3 = Wuertz [96] => | jméno3 = Sven [97] => | titul = Decoupled systems on trial: Eliminating bottlenecks to improve aquaponic processes [98] => | periodikum = PLOS ONE [99] => | datum vydání = 2017-09-28 [100] => | ročník = 12 [101] => | číslo = 9 [102] => | strany = e0183056 [103] => | issn = 1932-6203 [104] => | doi = 10.1371/journal.pone.0183056 [105] => | url = http://dx.doi.org/10.1371/journal.pone.0183056 [106] => | datum přístupu = 2019-01-16 [107] => }} jak je znázorněno na obrázku 2. Dvousmyčková akvaponie umožňuje brát v úvahu druhově specifické požadavky. Příklad dvousmyčkové akvaponie uvádí autor Kloas et al. (2015).{{Citace periodika [108] => | příjmení = Kloas [109] => | jméno = W [110] => | příjmení2 = Groß [111] => | jméno2 = R [112] => | příjmení3 = Baganz [113] => | jméno3 = D [114] => | titul = A new concept for aquaponic systems to improve sustainability, increase productivity, and reduce environmental impacts [115] => | periodikum = Aquaculture Environment Interactions [116] => | datum vydání = 2015-10-07 [117] => | ročník = 7 [118] => | číslo = 2 [119] => | strany = 179–192 [120] => | issn = 1869-215X [121] => | doi = 10.3354/aei00146 [122] => | url = http://dx.doi.org/10.3354/aei00146 [123] => | datum přístupu = 2019-01-16 [124] => }} Systém nazvaný INAPRO je dvojitě recirkulační systém se dvěma podsystémy - akvakulturní a hydroponickou částí. [125] => [126] => == Odkazy == [127] => [128] => === Reference === [129] => [130] => [131] => === Literatura === [132] => * {{Citace periodika [133] => | autor = RAKOCY, James E., MASSER, Michael P., LOSORDO, Thomas M [134] => | titul = Recirculating aquaculture tank production systems: Aquaponics — integrating fish and plant culture [135] => | periodikum = Southern Regional Aquaculture Center [136] => | rok = 2006 [137] => | měsíc = listopad [138] => | číslo = 454 [139] => | url = http://www.aces.edu/dept/fisheries/aquaculture/documents/309884-SRAC454.pdf [140] => | jazyk = anglicky [141] => | příjmení = [142] => | jméno = [143] => | datum přístupu = 2015-05-17 [144] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120915212034/http://www.aces.edu/dept/fisheries/aquaculture/documents/309884-SRAC454.pdf [145] => | datum archivace = 2012-09-15 [146] => | nedostupné = ano [147] => }} [148] => * {{Citace periodika [149] => | příjmení = Diver [150] => | jméno = Steve [151] => | titul = Aquaponics — integration of hydroponics with aquaculture [152] => | periodikum = ATTRA - National Sustainable Agriculture Information Service [153] => | rok = 2006 [154] => | url = http://www.backyardaquaponics.com/Travis/aquaponic.pdf [155] => | jazyk = anglicky [156] => }} {{Wayback|url=http://www.backyardaquaponics.com/Travis/aquaponic.pdf |date=20130302224229 }} [157] => [158] => === Související články === [159] => * [[Akvárium]] [160] => * [[Vivárium]] [161] => [162] => === Externí odkazy === [163] => * {{commonscat}} [164] => *[https://www.svetzitrka.cz/co-je-aquaponie-potravinova-sobestacnost/ Co je to aquaponie a proč je budoucnost pro potravinovou soběstačnost] [165] => * [http://www.youtube.com/watch?v=D-fD9sI9GA4 www.youtube.com/watch?v=D-fD9sI9GA4] [166] => {{Autoritní data}} [167] => [168] => [[Kategorie:Akvakultura]] [169] => [[Kategorie:Chov ryb]] [] => )
good wiki

Akvaponie

Malý akvaponický systém Akvaponie je přírodní princip využívaný v integrovaných systémech kombinující chov ryb a pěstování rostlin. Samotný název je spojením slov akvakultura a hydroponie, vystihující spojení těchto technologií.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Soubor:Portable fish farm at growing power.jpg','Dusitany','Kategorie:Akvakultura','Akvárium','pH','Pesticidy','Agrochemikálie','Antibiotikum','recyklace','draslík','železo','Dusičnany'