Array ( [0] => 14663149 [id] => 14663149 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Alžírsko [uri] => Alžírsko [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Alžírsko je africká země ležící na severu Afriky na pobřeží Středozemního moře. Hraničí s Marokem, Libyí, Nigerem, Mali, Mauretánií, Západní Saharou a Tuniskem. Alžírsko je největší africkou zemí a také jedenáctou největší zemí na světě. Má více než 40 milionů obyvatel. Hlavním městem a největším městem Alžírska je Alžír. Země má bohatou historii, která se datuje až do antické doby. Alžírsko bylo pod arabizací a islamizací v 7. století vlivné centrum islámu v severní Africe. Dlouhá doba nadvlády Francie měla výrazný vliv na rozvoj země. Alžírsko získalo nezávislost v roce 1962 po osmileté válce za nezávislost. Hlavními odvětvími alžírské ekonomiky jsou těžba ropy a zemního plynu, zemědělství a průmysl. Alžírsko je také oblíbenou turistickou destinací díky svému bohatému kulturnímu dědictví, památkám a přírodním krásám. [oai] => Alžírsko je africká země ležící na severu Afriky na pobřeží Středozemního moře. Hraničí s Marokem, Libyí, Nigerem, Mali, Mauretánií, Západní Saharou a Tuniskem. Alžírsko je největší africkou zemí a také jedenáctou největší zemí na světě. Má více než 40 milionů obyvatel. Hlavním městem a největším městem Alžírska je Alžír. Země má bohatou historii, která se datuje až do antické doby. Alžírsko bylo pod arabizací a islamizací v 7. století vlivné centrum islámu v severní Africe. Dlouhá doba nadvlády Francie měla výrazný vliv na rozvoj země. Alžírsko získalo nezávislost v roce 1962 po osmileté válce za nezávislost. Hlavními odvětvími alžírské ekonomiky jsou těžba ropy a zemního plynu, zemědělství a průmysl. Alžírsko je také oblíbenou turistickou destinací díky svému bohatému kulturnímu dědictví, památkám a přírodním krásám. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - stát [1] => | genitiv = Alžírska [2] => | úřední název arabsky = {{Cizojazyčně|ar|الجمهورية الجزائرية الديمقراطية الشعبية}} [3] => | úřední název = ⵟⴰⴳⴷⵓⴷⴰ ⵜⴰⵎⴻⴳⴷⴰⵢⵜ ⵜⴰⵖⴻⵔⴼⴰⵏⵜ ⵜⴰⵣⵣⴰⵢⵔⵉⵜ
al-Džumhúríja al-džazá'iríja ad-dímukrátíja aš-ša'bíja [4] => | úřední název česky = Alžírská demokratická a lidová republika [5] => | vlajka = Flag of Algeria.svg [6] => | článek o vlajce = Alžírská vlajka [7] => | znak = Emblem of Algeria.svg [8] => | článek o znaku = Státní znak Alžírska [9] => | mapa umístění = Algeria (orthographic projection).svg [10] => | rozloha = {{formatnum:2381741}} [11] => | rozlmisto = 10 [12] => | procent vody = [13] => | počet obyvatel = {{formatnum:44616625}} [14] => | obyvmisto = 33 [15] => | obyvatelé aktuální k = [[2021]] [16] => | hustota = 14,2 [17] => | hustmisto = 196 [18] => | HDI = 0,748 [19] => | HDIvývoj = růst [20] => | HDIvýše = střední [21] => | HDI aktuální k = 2007 [22] => | HDImísto = 100 [23] => | jazyk = [[arabština]], [[Berberské jazyky|berberština]]{{Citace elektronického periodika | titul = Algeria reinstates term limit and recognises Berber language | periodikum = BBC | datum_vydání = 2016-02-07 | datum_přístupu = 2016-02-07 | url = http://www.bbc.com/news/world-africa-35515769}} (úřední), [[alžírská arabština]], [[francouzština]] [24] => | náboženství = [[islám]] [25] => | nejvyšší hora = [[Tahat]] [26] => | výška nejvyšší hory = 3003 [27] => | státní zřízení = [[Poloprezidentská republika|poloprezidentská]] [[Lidová demokracie|lidově demokratická republika]] [28] => | hlavní město = [[Alžír]] ({{Cizojazyčně|ar|الجزائر}}, al-Džazá'ir) [29] => | funkce1 = Prezident [30] => | vládce1 = [[Abdal Madžíd Tabbouni]] [31] => | funkce2 = Předseda vlády [32] => | vládce2 = [[Nadir Larbaoui]] [33] => | článek o hymně = Alžírská hymna [34] => | hymna = Kassaman (Qassamman Bin Nazilat Il-Mahiqat) [35] => | datum vzniku = [[19. březen|19. března]] [[1962]] [36] => | způsob vzniku = nezávislost na [[Francie|Francii]] [37] => | měna = [[alžírský dinár]] [38] => | kód měny = DZD [39] => | HDP/ob. = 14 717{{Citace elektronické monografie | korporace = Světová banka | titul=GDP per capita, PPP (current international $) | url=http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.PP.CD?year_high_desc=true | datum přístupu=2017-01-14}} [40] => | HDP/ob.misto = 79 [41] => | HDP aktuální k = 2015 [42] => | ison = 012 [43] => | iso3 = DZA [44] => | iso2 = DZ [45] => | mpz = DZ [46] => | doména = dz [47] => | předvolba = +213 [48] => | čas = +1 [49] => | commonscat = Algeria [50] => }} [51] => '''Alžírsko''' ({{Vjazyce2|ar|الجزائر}} , [[Berberské jazyky|berbersky]] ⴷⵣⴰⵢⴻⵔ), plným názvem '''Alžírská demokratická a lidová republika''', je stát na severu [[Afrika|Afriky]] a na pobřeží [[Středozemní moře|Středozemního moře]]. S rozlohou {{formatnum:2381741}} km² je největší zemí v Africe a desátou největší na světě. V roce 2020 zde žilo podle oficiálního odhadu 44 700 000 obyvatel. Země je [[Prezidentská republika|prezidentskou republikou]] se 58 provinciemi. Od roku 2019 je prezidentem [[Abdal Madžíd Tabbúni ]]. Název státu je odvozen od jména hlavního (a největšího) města [[Alžír]], což v arabštině znamená „ostrovy“. [52] => [53] => Země na severovýchodě sousedí s [[Tunisko|Tuniskem]], na východě s [[Libye|Libyí]], na jihovýchodě s [[Niger]]em, na jihozápadě s [[Mali]], [[Mauritánie|Mauritánií]] a územím [[Západní Sahara|Západní Sahary]] a na západě s [[Maroko|Marokem]]. Většina populace žije na úrodném severu, jih pokrývá poušť [[Sahara]]. I když etnický základ dvou klíčových etnik, [[Arabové|Arabů]] a [[Berbeři|Berberů]], je rozdílný, alžírské úřady rozlišují jen arabsko-berberskou národnost, která tak tvoří 99 procent populace. Oficiálními jazyky jsou [[arabština]] a [[Berberské jazyky|berberština]]. V některých kontextech slouží jako administrativní a vzdělávací jazyk [[francouzština]], což je dědictví francouzské koloniální nadvlády, jež trvala v letech 1830–1962. Okolo 99 % obyvatel vyznává [[islám]]. [54] => [55] => Alžírská ekonomika je podle [[Mezinárodní měnový fond|Mezinárodního měnového fondu]] 42. největší na světě, z hlediska [[Hrubý domácí produkt|hrubého domácího produktu]] v [[Parita kupní síly|paritě kupní síly]] (k 2020). To ji činí čtvrtou největší ekonomikou v Africe (po [[Egypt]]u, [[Nigérie|Nigérii]] a [[Jihoafrická republika|JAR]]). Může se opřít o 16. největší zásoby [[Ropa|ropy]] na světě a druhé největší v Africe, stejně jako o deváté největší zásoby [[Zemní plyn|zemního plynu]] na světě. Sonatrach, národní ropná společnost, je největší africkou firmou. [56] => [57] => Alžírsko má jednu z největších armád v Africe a největší rozpočet na obranu. Je členem [[Africká unie|Africké unie]], [[Liga arabských států|Ligy arabských států]], [[Organizace zemí vyvážejících ropu]], [[Organizace spojených národů|OSN]] a [[Svaz arabského Maghrebu|Svazu arabského Maghrebu]], jehož je zakládajícím členem. [58] => [59] => == Historie == [60] => {{Viz též|Dějiny Alžírska}} [61] => === Starověk === [62] => V [[11. století př. n. l.]] existovala při pobřeží obchodní kolonie [[Fénicie|Féničanů]]. V průběhu 1. tisíciletí př. n. l. přišli na území dnešního Alžírska předci [[Berbeři|Berberů]]. Zárodky civilizace rozesela po severním pobřeží dnešního Alžírska fénická mocnost [[Kartágo]], jejíž centrum bylo v dnešním [[Tunisko|Tunisku]]. Ta se dostala do konfliktu s [[Starověký Řím|Římem]], který si zajistil spojenectví berberských kmenů. Když Řím Kartagince definitivně porazil, dal Berberům za odměnu kartágské území, což byl základ [[Numidie|Numidského království]]. Jeho prvním doložitelným králem byl [[Massinissa]]. Numidie ovšem prosperovala natolik, že se začala stávat pro Řím nevítanou konkurencí. Římané ji tak v roce 46 obsadili a rozdělili na dvě jednotky, římskou provincii [[Mauretania Tingitana|Mauretania]] a vazalské království okolo města [[Constantine (město)|Cirty]].{{Citace periodika [63] => | příjmení = Ferguson [64] => | jméno = John [65] => | titul = Roman Algeria [66] => | periodikum = Greece & Rome [67] => | datum vydání = 1966 [68] => | ročník = 13 [69] => | číslo = 2 [70] => | strany = 169–187 [71] => | issn = 0017-3835 [72] => | url = https://www.jstor.org/stable/642600 [73] => | datum přístupu = 2021-02-22 [74] => }} Odpor proti Římanům se projevoval četnými kmenovými povstáními i snahou odlišit se v náboženských záležitostech, díky čemuž se v oblasti prosadilo [[křesťanství]].{{Citace periodika [75] => | příjmení = Brown [76] => | jméno = Peter [77] => | titul = Christianity and Local Culture in Late Roman Africa [78] => | periodikum = The Journal of Roman Studies [79] => | datum vydání = 1968 [80] => | ročník = 58 [81] => | strany = 85–95 [82] => | issn = 0075-4358 [83] => | doi = 10.2307/299697 [84] => | url = https://www.jstor.org/stable/299697 [85] => | datum přístupu = 2021-02-22 [86] => }} Římané ovládali toto území až do roku [[429]], kdy začalo být obsazováno [[Vandalové|Vandaly]]. Ti jako vyznavači [[ariánství]] pronásledovali ostatní křesťany, ale jejich jen malý zájem zemi opravdu ovládat posílil oproti římským časům moc berberských kmenů a místních elit. V 6. století Vandaly vytlačili [[Byzantská říše|Byzantinci]], kteří našli s Berbery porozumění, učinili je svými spojenci a dokonce jim vypláceli finanční podporu. [87] => [88] => === Středověk === [89] => Od 60. let 7. století začali do oblasti pronikat [[Arabové]], kteří celou severní polovinu dnešního státu připojili k [[Umajjovci|umajjovskému chalífátu]]. Arabům se jako prvním dobyvatelům v historii Alžírska podařilo Berberům vnutit vlastní [[Jazyk (lingvistika)|jazyk]], [[Kultura|kulturu]] a [[náboženství]]. Vytlačili křesťanství z celého [[Maghreb]]u. Nakonec Arabové území proměnili i etnicky, když v 11. století přišla migrační vlna arabských [[Beduíni|beduínů]]. V té době malý kus země, zahrnující ovšem i dnešní hlavní město [[Alžír]], ovládli západosaharští [[Almorávidé]], radikální islámská berberská sekta. Ve 12. století je vystřídali Almohádové, jejichž území se po porážce od Španělů rozpadlo na tři části, přičemž tu, která zahrnuje dnešní Alžírsko, ovládli Zajánovci. [90] => [91] => === Novověk === [92] => V 15. a 16. století řadu severoafrických přístavů ovládli [[Španělské impérium|Španělé]]. Ti tvrdě potlačovali [[pirát]]ství, což se nelíbilo místním vládcům, kteří s piráty obchodovali, ani pirátům samotným. Vůdce Alžíru [[Sálim al-Tsámí]] proto uzavřel spojenectví s [[korzár]]em [[Chajruddín Barbarossa|Chajruddínem Barbarossou]] a společně Španělům klíčové přístavy uzmuli. Sálima piráti uškrtili a vládu tak získal sám Chajruddín.{{Citace elektronického periodika [93] => | příjmení = Král [94] => | jméno = Ivo [95] => | titul = Pirát neváhal zabít sultána [96] => | periodikum = Lidovky.cz [97] => | url = https://www.lidovky.cz/noviny/pirat-nevahal-zabit-sultana.A090822_000078_ln_noviny_sko [98] => | datum vydání = 2009-08-22 [99] => | jazyk = cs [100] => | datum přístupu = 2021-02-22 [101] => }} Proti Španělům, a také bouřícím se [[Kabylové|Kabylům]], však potřeboval spojence. Oslovil proto Osmany. Roku [[1529]] tak bylo Alžírsko připojeno k [[Osmanská říše|Osmanské říši]]. Stalo se poté nadlouho základnou tzv. barbarských korzárů pod osmanskou ochranou. Odhaduje se, že v průběhu 16. až 19. století bylo severoafrickými barbarskými [[pirát]]y odvlečeno do [[otroctví]] až milion Evropanů.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.bbc.co.uk/history/british/empire_seapower/white_slaves_01.shtml |titul=British Slaves on the Barbary Coast |vydavatel=Bbc.co.uk |datum vydání=17 February 2011 |autor=Robert Davis}} Město Alžír se během 16. století změnilo v centrum oblasti. Kolem roku 1580 mělo 100 [[Mešita|mešit]] a více než 60 000 obyvatel. Vládní systém byl komplikovaný, vládli sice oficiálně [[Paša|pašové]] dosazení z [[Istanbul]]u, ale velkou moc držel též elitní vojenský kontingent zvaný [[odžak]] a také piráti, kteří plnili státní pokladnu. Na konci 17. století tahanice mezi těmito třemi mocenskými centry zemi ''de facto'' roztrhly. [102] => [103] => === Kolonizace === [104] => [[Soubor:Arrival of Marshal Randon in Algier-Ernest-Francis Vacherot mg 5120.jpg|náhled|vlevo|Nový francouzský guvernér přijíždí do Alžíru v roce 1857]]Vnitřní oslabení bylo velmi nebezpečné zejména proto, že západní mocnosti stále více nahlas mluvily o tom, že s pirátským alžírským problémem je nutno něco udělat. Zelenou k boji dal [[Vídeňský kongres]] roku 1815, po němž na Alžír útočili Britové a Američané. Ovšem rozhodující zlom přišel až poté, co se „alžírský problém“ rozhodli vyřešit Francouzi. [105] => [106] => V roce [[1830]] provedla [[Francouzská koloniální říše|Francie]] do země invazi a po zajetí vůdce protifrancouzského odboje [[Abd al-Kádir]]a v roce [[1847]] se Alžírsko dostalo pod její nadvládu. [107] => [108] => Desítky tisíc kolonistů z [[Francie]], [[Itálie]], [[Španělsko|Španělska]] a [[Malta|Malty]] přijely do Alžírska, aby hospodařily na pobřežních planinách a zabraly nejdražší pozemky ve městech vyvlastněné francouzskou vládou. Lidé [[Evropa|evropského]] původu a původní alžírští [[Židé]] byli od konce [[19. století]] právoplatnými [[Francie|francouzskými]] občany, na rozdíl od většiny alžírských [[Muslim|muslimů]], kteří zůstali až do roku 1947 mimo [[Francie|francouzské]] právo nemajíce občanství ani [[volební právo]]. Francouzi se také pokoušeli využít berberskou otázku a postavit Berbery proti Arabům, jako ty, kteří jsou předurčeni převzít francouzskou a evropskou kulturu.{{Citace periodika [109] => | příjmení = Moore [110] => | jméno = Clement Henry [111] => | titul = The Berber Myth and Arab Realities [112] => | periodikum = Government and Opposition [113] => | datum vydání = 1974 [114] => | ročník = 9 [115] => | číslo = 3 [116] => | strany = 384–394 [117] => | issn = 0017-257X [118] => | url = https://www.jstor.org/stable/44482082 [119] => | datum přístupu = 2021-02-22 [120] => }} [121] => [122] => === 20. století === [123] => Počátek 20. století přivedl první snahy o změnu poměru sil. Důležitými daty byl rok 1943, kdy byl vypracován „Manifest alžírského lidu“ a rok 1946, kdy vzniklo Hnutí za vítězství demokratických svobod (MTLD). Po roce 1954 se část MTLD transformovala do FNO (Fronta národního osvobození). (AFRISOU, Bajer) [124] => [125] => V roce [[1954]] zahájila [[Národní osvobozenecká fronta]] (NOF) guerillovou [[Alžírská válka|Alžírskou válku o nezávislost]]. Po skoro deseti letech války ve městech i na venkově se jí podařilo v roce [[1962]] vyhnat [[Francie|Francouze]] ze země. Válka v Alžírsku, při které docházelo k mučení a páchání [[Válečný zločin|válečných zločinů]],{{Citace elektronického periodika [126] => | titul = Temná kapitola v historii Francie [127] => | periodikum = BBC [128] => | datum_vydání = 9. května 2001 [129] => | url = http://www.bbc.co.uk/czech/korespondent/100.shtml [130] => }} si vyžádala více než 400 000 obětí.{{Citace elektronického periodika [131] => | titul = Macron přiznal, že Francie během alžírské války systematicky používala mučení [132] => | periodikum = Respekt [133] => | datum_vydání = 17. září 2018 [134] => | url = https://www.respekt.cz/denni-menu/macron-priznal-ze-francie-behem-alzirske-valky-systematicky-pouzivala-muceni [135] => }} Většina z milionu lidí [[Evropa|evropského]] původu spolu s profrancouzskými muslimy během několika měsíců roku [[1962]] emigrovala do [[Francie]]. [136] => [137] => První prezident, vůdce osvobozenecké fronty [[Ahmed Ben Bella]], byl v roce [[1965]] svržen svým bývalým spojencem a ministrem obrany [[Houari Boumédiène|Houarim Boumédiènem]]. V zemi se potom po 25 let udržela relativní stabilita pod vládou socialistické strany Houariho Bumediena a jeho následovníků. [138] => [139] => V roce 1965 v důsledku neuspokojivé ekonomické situace (pomalé tempo ekonomických reforem) došlo ke státnímu převratu. I následující léta probíhala ekonomicky velmi neuspokojivě, důsledkem byly časté personální změny v nejvyšších pozicích. Důraz byl kladen na silný centralistický stát. Po roce 1970 nastává období ve znamení proměn v odvětvích průmyslu a zemědělství a též v kultuře. [140] => [141] => [[Soubor:Arrêt du processus électoral de 1991 en Algérie.jpg|náhled|vlevo|Vojenská technika v ulicích Alžíru v lednu 1992]] [142] => V říjnu [[1988]] Alžírsko zasáhly vlny stávek v reakci na hospodářský propad země. Při střetech s vojskem bylo zabito několik stovek stávkujících. Prezident [[Šadlí Bendžedíd]], byť nepovolil zrušení politického monopolu NOF, připustil existenci různých názorových proudů v rámci této strany. Navrhl novou ústavu, podle které byl prezident zodpovědný Národnímu shromáždění. Výsledek referenda o této ústavě – 92 % pro – byl však přijat podezřívavě. Ač nařčen z profrancouzské politiky, Šadlí Bendžedíd byl v prosinci znovu zvolen do čela státu. [143] => [144] => V roce [[1989]] umožnila nová ústava podíl na vládě i opozičním stranám. Zavedení pluralismu v Alžírsku a dohoda o postupném rušení [[apartheid]]u v [[Jihoafrická republika|JAR]], obě události spadající do roku [[1988]], byly, již před pádem [[Berlínská zeď|Berlínské zdi]], předzvěstí demokratické změny v Africe. [145] => [146] => Volby [[26. prosinec|26. prosince]] [[1991]] vyhrála [[Islámská fronta spásy]] (IFS) fundamentalistických muslimů. Následoval vojenský převrat, moc převzala [[Nejvyšší státní rada]], v lednu [[1992]] rozpustila parlament a v únoru vyhlásila výjimečný stav. IFS byla zakázána, přesto neukončila svoji činnost a na konci roku [[1993]] vyzvala všechny cizince v zemi, aby ji opustili. Po uplynuti této lhůty začaly masakry namířené nejen proti nim. Roku [[1994]] se stal prezidentem [[Liamine Zéroual]], který byl podporován armádou. Na usmiřovacích konferencích v letech [[1996]] a [[1997]] se mu podařilo přimět umírněné islamisty k dialogu. V listopadu [[1996]] schválilo 85,6 % Alžířanů ústavní reformu, která zakazuje náboženské strany, umožňuje formování politických stran a posiluje úlohu prezidenta. [147] => [148] => [[Občanská válka]] v Alžírsku mezi vládou a islamistickými povstalci si vyžádala přes 100 tisíc obětí."[http://archiv.ihned.cz/c1-740158-pokus-uklidnit-alzirsko-nevysel Pokus uklidnit Alžírsko nevyšel]". Hospodářské noviny. 21. ledna 2000. Po zvolení sekulárního prezidenta v roce 1995 se islamisté začali mstít masakrováním nezúčastněných obyvatel."[http://www.lideazeme.cz/clanek/zeme-kam-se-nejezdi Země, kam se nejezdí]{{Nedostupný zdroj}}". Lidé a Země. 1. září 2008. Ještě v srpnu 2008 došlo k sebevražednému útoku na policejní školu, při kterém zemřelo 43 lidí.{{Citace elektronického periodika [149] => | periodikum = Novinky.cz [150] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [151] => | vydavatel = Borgis [152] => | datum vydání = [153] => | příjmení = [154] => | jméno = [155] => | titul = Při sebevražedném útoku na policejní školu v Alžírsku zemřelo 43 lidí [156] => | url = http://www.novinky.cz/clanek/147578-pri-sebevrazednem-utoku-na-policejni-skolu-v-alzirsku-zemrelo-43-lidi.html [157] => | datum aktualizace = [158] => | datum přístupu = 2008-8-19 [159] => | jazyk = cs [160] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080820011400/http://www.novinky.cz/clanek/147578-pri-sebevrazednem-utoku-na-policejni-skolu-v-alzirsku-zemrelo-43-lidi.html [161] => | datum archivace = 2008-08-20 [162] => | nedostupné = ano [163] => }} Od konce roku 2010 až do současnosti probíhaly nebo probíhají protesty, nepokoje, povstání a revoluce, které jsou nazývány jako „[[arabské jaro]]“. V rámci těchto událostí byl v únoru 2011 v Alžírsku zrušen téměř 20 let trvající výjimečný stav. Prezident [[Abdelazíz Buteflika]], který v zemi vládl od roku 1999, na nátlak armády i veřejnosti odstoupil v dubnu 2019 z funkce.{{Citace elektronického periodika [164] => | titul = „Neviditelný“ prezident Buteflika ustupuje. Hrozí, že se moci v Alžírsku chopí armáda nebo islamisté [165] => | periodikum = Česká televize [166] => | datum_vydání = 29. března 2019 [167] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2771714-mladi-alzirane-prinesli-do-ulic-vzpouru-buteflika-konci-svou-dvacetiletou-eru-v-bezmoci [168] => }} [169] => [170] => == Státní symboly == [171] => === Vlajka === [172] => [173] => {{Podrobně|Alžírská vlajka}} [174] => [175] => Alžírská vlajka je tvořena dvěma svislými pruhy – zeleným a bílým – s červeným půlměsícem a [[Pěticípá hvězda|pěticípou hvězdou]] uprostřed vlajky. [176] => [177] => === Hymna === [178] => [179] => {{Podrobně|Alžírská hymna}} [180] => [181] => Alžírská hymna je píseň ''Kassaman'' (nebo ''Qassaman''). Slova napsal Mufdi Zakariah, hudbu složil [[Egypt|Egypťan]] Mohamed Fawzi. [182] => [183] => == Geografie == [184] => {{Podrobně|Geografie Alžírska}} [185] => [[Soubor:Ag-map_-_2.png|náhled|Mapa Alžírska]] [186] => [[Soubor:Vue de Taghit.jpg|náhled|[[Oáza]] na Sahaře]] [187] => [188] => Alžírsko leží na severu Afriky. Ze severní strany je 998 km dlouhé kopcovité až hornaté pobřeží [[Středozemní moře|Středozemního moře]], na němž leží většina velkých měst včetně hlavního [[Alžír]]u. Na severovýchodě hraničí s [[Tunisko|Tuniskem]] (965 km), na východě s [[Libye|Libyí]] (982 km), na jihu s [[Niger]]em (956 km), na jihozápadě s [[Mali]] (1 376 km), na jihozápadě s [[Mauritánie|Mauritánií]] (463 km) a na západě se [[Západní Sahara|Západní Saharou]] (42 km) a s [[Maroko|Marokem]] (1 559 km). S rozlohou 2 381 741 km² je 11. největším státem na světě, největším v Africe a 30× větším než Česká republika. Z Afriky zabírá asi 7,9 % rozlohy. [189] => [190] => Asi tři čtvrtiny rozlohy země zabírá v jižní části poušť [[Sahara]] s pohořími [[Ahaggar]] a [[Tassili]]. V [[Ahaggar]]u je nejvyšší hora země [[Tahat]] s výškou 2 908 m n. m. Na severu dominují dva paralelně od východu na západ probíhající horské hřebeny [[Atlas (pohoří)|Atlasu]], oddělující pobřeží [[Středozemní moře|Středozemního moře]] od [[Sahara|Sahary]]. Mezi Velkým [[Atlas (pohoří)|Atlasem]] a Malým [[Atlas (pohoří)|Atlasem]] ve výšce 700–1200 m n. m. se rozprostírá plošina Šotů se slanými vysychajícími jezery. Na 80 % Alžírska se nenachází žádná vegetace, pouze oblast [[Kabylie]] východně od [[Alžír]]u je pokryta souvislým lesním porostem. [191] => [192] => V pobřežní oblasti vládne středomořské podnebí, pro oblast [[Atlas (pohoří)|Atlasu]] je typické [[Kontinentální podnebí|kontinentální]] klima s horkými léty a studenými zimami. Suché a horké pouštní počasí s vysokými teplotními rozdíly mezi dnem a nocí vládne na jihu země. [193] => [194] => Nejníže položeným místem je [[šot Melrhir]] (−40 m n. m.). Největší řekou je [[Šelif]]. [195] => [196] => [197] => Soubor:Kabylie-neige.jpg|Pohoří [[Džurdžura]] pokryté sněhem [198] => Soubor:Ouarsenis 2012, Wilaya de Tissemsilt (Algérie).jpg|[[Ouarsenis]], pohoří na severozápadě (1985m) [199] => Soubor:Les Aiguades.jpg|Pobřeží u města [[Bidžája]] [200] => Soubor:The sandy Sahara desert on the border of Morocco and Algeria.jpg|Poušť Sahara v oblasti hranice Alžírska a Maroka. [201] => [202] => [203] => == Politický systém == [204] => Hlavou státu je prezident, volený na pět let. Do změny ústavy v roce 2008 mohl vykonávat maximálně dva mandáty, v současné době je počet mandátů neomezený. Prezident jmenuje předsedu vlády, který sestavuje vládu. [205] => [206] => Alžírský parlament je dvoukomorový. Dolní komora (Národní shromáždění) má 380 poslanců volených na pět let. Horní komora (Rada národů) má 144 poslanců, z nichž 96 je voleno a 48 jmenováno prezidentem. Všeobecné volební právo je od 18 let. Podle ústavy žádná politická strana nesmí být založena na rozdílech v náboženství, jazyka, rasy, pohlaví, povolání nebo regionu. V parlamentních volbách v květnu 2012 zvítězila v nich [[Fronta národního osvobození]], jediná povolená strana do roku 1989, se ziskem 221 mandátů.{{Citace elektronického periodika [207] => | titul = Islamisté v alžírských volbách pohořeli [208] => | periodikum = ČT24 [209] => | datum_vydání = 2012-05-11 [210] => | datum_přístupu = 2015-11-22 [211] => | url = http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1172494-islamiste-v-alzirskych-volbach-pohoreli [212] => | jazyk = česky [213] => }} Také v parlamentních volbách v roce 2017 zvítězila Fronta národního osvobození, která získala 26 % hlasů, druhý skončil její spojenec, strana Národní demokratické shromáždění. S 38 % byla volební účast na alžírské poměry nízká.{{Citace elektronického periodika [214] => | příjmení = Azet.sk [215] => | titul = Alžírske voľby opäť vyhrala vládnuca koalícia [216] => | periodikum = aktuality.sk [217] => | url = https://www.aktuality.sk/clanok/485551/alzirske-volby-opat-vyhrala-vladnuca-koalicia/ [218] => | jazyk = sk [219] => | datum přístupu = 2019-03-04 [220] => }}{{Citace periodika [221] => | titul = Algeria ruling coalition wins election [222] => | datum vydání = 2017-05-05 [223] => | jazyk = en-GB [224] => | url = https://www.bbc.com/news/world-africa-39811329 [225] => | datum přístupu = 2019-03-04 [226] => }} [227] => [228] => Systém je autoritářský,{{Citace elektronického periodika [229] => | příjmení = [230] => | jméno = [231] => | titul = Kandidatura "nesmrtleného" Butefliky dráždí Alžířany [232] => | periodikum = TÝDEN.cz [233] => | vydavatel = [234] => | url = https://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/afrika/kandidatura-nesmrtleneho-butefliky-drazdi-alzirany_300218.html [235] => | datum vydání = 2014-03-05 [236] => | jazyk = cs [237] => | url archivu = [238] => | datum přístupu = 2019-03-04 [239] => }}{{Citace elektronického periodika [240] => | příjmení = Hamdi [241] => | jméno = Selma [242] => | titul = Arabské jaro v Alžírsku? Jamais ! [243] => | periodikum = e-Polis.cz [244] => | url = http://www.e-polis.cz//clanek/arabske-jaro-v-alzirsku-jamais.html [245] => | jazyk = cs-cz [246] => | datum přístupu = 2019-03-04 [247] => }} velký vliv má armáda, [[výjimečný stav]] vyhlášený v roce 1992 byl odvolán až v roce 2011 v souvislosti s [[Arabské jaro|Arabským jarem]]. Přístup opozice do médií je omezený,{{Citace periodika [248] => | titul = Still waiting for real democracy [249] => | periodikum = The Economist [250] => | datum vydání = 2012-05-12 [251] => | issn = 0013-0613 [252] => | url = https://www.economist.com/middle-east-and-africa/2012/05/12/still-waiting-for-real-democracy [253] => | datum přístupu = 2019-03-04 [254] => }} přístup na internet bývá omezován.{{Citace elektronické monografie [255] => | titul = Internet outages in Algeria during new wave of re-election protests [256] => | url = https://netblocks.org/reports/algeria-internet-disruptions-during-re-election-protests-eQyKwOyD [257] => | datum vydání = 2019-03-01 [258] => | datum přístupu = 2019-03-04 [259] => | jazyk = en-US [260] => | příjmení = [261] => | jméno = [262] => | vydavatel = NetBlocks [263] => | místo = [264] => }} [265] => [266] => === Hlavy státu === [267] => [[Soubor:Dmitry Medvedev in Algeria 6 October 2010-10.jpeg|náhled|Alžírský prezident [[Abdelazíz Buteflika]] s ruským prezidentem Medveděvem v říjnu 2010]] [268] => * [[Abderrahmane Farès]] 7. 4. 1962 – 25. 9. 1962 – předseda prozatímní exekutivy – FLN [269] => * [[Ferhat Said Ahmed Abbas]] 25. 9. 1962 – 27. 9. 1962 – předseda Ústavodárného národního shromáždění – FLN [270] => * [[Ahmed Ben Bella]] 27. 9. 1962 – 20. 9. 1963 – předseda vlády hlavou státu – FLN [271] => * [[Ahmed Ben Bella]] 20. 9. 1963 – 19. 6. 1965 – prezident – FLN [272] => * [[Houari Boumédiène]] 19. 6. 1965 – 11. 12. 1976 – předseda Revoluční rady – voj./FLN [273] => * [[Houari Boumédiène]] 11. 12. 1976 – 27. 12. 1978 – prezident – voj./FLN [274] => * [[Rabah Bitat]] 27. 12. 1978 – 9. 2. 1979 – prozatímní prezident – FLN [275] => * [[Šadlí Bendžedíd]] 9. 2. 1979 – 11. 1. 1992 – prezident – FLN [276] => * [[Abdelmalek Benhabyles]] 11. 1. 1992 – 14. 1. 1992 – předseda Ústavodárné rady – FLN [277] => * [[Mohamed Boudiaf]] 14. 1. 1992 – 31. 1. 1994 – (PRS, předseda 16. 1. – 29. 6. 1992), [[Tedjini Haddam]] (bezpartijní), [[Ali Haroun]] (FLN), [[Ali Kafi]] (FLN, předseda od 2. 7. 1992), [[Redha Malek]] (bezpartijní, od 2. 7. 1992), [[Khaled Nezzar]] (voj.) – Vysoká státní rada [278] => * [[Liamine Zéroual]] 31. 1. 1994 – 27. 11. 1995 – hlava státu – bezpartijní/RND [279] => * [[Liamine Zéroual]] 27. 11. 1995 – 27. 4. 1999 – prezident – bezpartijní/RND [280] => * [[Abdelazíz Buteflika]] od 27. 4. 1999 – 2. 4. 2019 – prezident – bezpartijní [281] => [282] => == Administrativní dělení == [283] => [[Soubor:Algeria, administrative divisions 2019 - Nmbrs - colored.svg|náhled|Mapa provincií]] [284] => [[Soubor:Theatre d'oran.jpg|náhled|[[Oran]], přezdívaný „malá Paříž“, měl v roce 1959 téměř 50 % obyvatel evropského původu.]] [285] => Alžírsko má 58 provincií, tzv. [[vilájet]]ů, 553 okresů (daïras) a 1 541 obcí (baladiyah). Původní administrativní rozdělení Alžířané převzali v roce 1962 po francouzské správě, kdy 15 původních [[Francouzské departementy|departementů]] bylo přejmenováno na vilájety. Později byl jejich počet rozšířen na 31, v roce 1983 bylo vytvořeno 17 dalších a v roce 2019 dalších 10. Každý vilájet, okres a obec je pojmenován po svém sídle, které je obvykle i největším městem. Právě tak získalo Alžírsko i název po [[Alžír]]u. Rozlohou je největší vilájet Tamanrasset ({{formatnum:556200}} km²) v jižní části země a nejvíce obyvatel žije ve vilájetu Alžír (přes {{formatnum:2947000}}). [286] => [287] => {{Sloupce|4| [288] => # [[Adrar (provincie v Alžírsku)|Adrar]] [289] => # [[Ain Defla (provincie)|Ain Defla]] [290] => # [[Ain Temouchent (provincie)|Ain Temouchent]] [291] => # [[Alžír (provincie)|Alger]] [292] => # [[Annaba (provincie)|Annaba]] [293] => # [[Batna (provincie)|Batna]] [294] => # [[Bechar (provincie)|Bechar]] [295] => # [[Bidžája (provincie)|Bidžája]] [296] => # [[Biskra (provincie)|Biskra]] [297] => # [[Blida (provincie)|Blida]] [298] => # [[Bordj Bou Arreridj (provincie)|Bordj Bou Arreridj]] [299] => # [[Bouira (provincie)|Bouira]] [300] => # [[Boumerdes (provincie)|Boumerdes]] [301] => # [[Chlef (provincie)|Chlef]] [302] => # [[Constantine (provincie)|Constantine]] [303] => # [[Djelfa (provincie)|Djelfa]] [304] => # [[El Bayadh (provincie)|El Bayadh]] [305] => # [[El Oued (provincie)|El Oued]] [306] => # [[El Tarf (provincie)|El Tarf]] [307] => # [[Ghardája (provincie)|Ghardája]] [308] => # [[Guelma (province)|Guelma]] [309] => # [[Illizi (provincie)|Illizi]] [310] => # [[Jijel (provincie)|Jijel]] [311] => # [[Khenchela (provincie)|Khenchela]] [312] => # [[Laghouat (provincie)|Laghouat]] [313] => # [[Muaskar (provincie)|Muaskar]] [314] => # [[Medea (provincie)|Medea]] [315] => # [[Mila (provincie)|Mila]] [316] => # [[Mostaganem (provincie)|Mostaganem]] [317] => # [[M'Sila (provincie)|M’Sila]] [318] => # [[Naama (province)|Naama]] [319] => # [[Oran (provincie)|Oran]] [320] => # [[Ouargla (provincie)|Ouargla]] [321] => # [[Oum el-Bouaghi (provincie)|Oum el-Bouaghi]] [322] => # [[Relízán (provincie)|Relízáne]] [323] => # [[Saida (provincie)|Saida]] [324] => # [[Setif (provincie)|Setif]] [325] => # [[Sidi Bel Abbes (provincie)|Sidi Bel Abbes]] [326] => # [[Skikda (provincie)|Skikda]] [327] => # [[Souk Ahras (provincie)|Souk Ahras]] [328] => # [[Tamanrasset (provincie)|Tamanrasset]] [329] => # [[Tebessa (provincie)|Tebessa]] [330] => # [[Tiaret (provincie)|Tiaret]] [331] => # [[Tindúf (provincie)|Tindouf]] [332] => # [[Tipasa (provincie)|Tipasa]] [333] => # [[Tissemsilt (provincie)|Tissemsilt]] [334] => # [[Tizi Ouzou (provincie)|Tizi Ouzou]] [335] => # [[Tlemcen (provincie)|Tlemcen]] [336] => # [[Timimoun (provincie)|Timimoun]] [337] => # [[Bordj Badji Mokhtar (provincie)|Bordj Badji Mokhtar]] [338] => # [[Ouled Djellal (provincie)|Ouled Djellal]] [339] => # [[Béni Abbès (provincie)|Béni Abbès]] [340] => # [[In Salah (provincie)|In Salah]] [341] => # [[In Guezzam (provincie)|In Guezzam]] [342] => # [[Touggourt (provincie)|Touggourt]] [343] => # [[Djanet (provincie)|Djanet]] [344] => # [[El Meghaier (provincie)|El Meghaier]] [345] => # [[El Meniaa (provincie)|El Meniaa]] [346] => }} [347] => [348] => == Ekonomika == [349] => {{Podrobně|Ekonomika Alžírska}} [350] => Páteří alžírského hospodářství je [[ropa]], [[zemní plyn]], [[fosforečnany|fosfáty]], polymetalické rudy a [[rtuť]]. Dalšími důležitými odvětvími jsou zpracování [[železo|železa]] a [[ocel]]i a potravinářský a textilní průmysl. Čtvrtina lidí se pohybuje v [[zemědělství]], které ale tvoří jen 13 % [[Hrubý domácí produkt|HDP]]. Alžírskou měnou je [[alžírský dinár]]. [351] => [352] => Při návštěvě ruského prezidenta [[Vladimir Putin|Vladimira Putina]] v roce 2006 bylo Alžírsku ze strany Ruska odpuštěno 4,74 miliard dolarů výměnou za nákup bojových letadel, vzdušných obranných systémů a jiných zbraní v ceně 7,5 miliard dolarů od společnosti [[Rosoboronexport]]. [353] => [354] => V roce 2011 bylo v Alžíru uvedeno do provozu druhé [[Metro v Alžíru|metro]] na africkém kontinentu.{{Citace elektronického periodika [355] => | titul = Afrika má druhé metro, deset stanic otevřeli v Alžíru [356] => | periodikum = iDNES.cz [357] => | datum_vydání = 2011-10-31 [358] => | datum_přístupu = 2015-11-22 [359] => | url = http://zpravy.idnes.cz/afrika-ma-druhe-metro-deset-stanic-otevreli-v-alziru-f9d-/zahranicni.aspx?c=A111031_223222_zahranicni_brd [360] => | jazyk = česky [361] => }} [362] => [363] => == Obyvatelstvo == [364] => {| class="wikitable" style="float: right; margin-left: 10px" [365] => ! colspan="4" style="text-align:center; background:#cfb;"| Populace Alžírska"[http://www.un.org/esa/population/publications/wpp2000/annex-tables.pdf Table 2. Total population by country, 1950, 2000, 2015, 2025 and 2050 (medium-variant)]". (PDF). United Nations Department of Economic and Social Affairs/Population Division. s.27. [366] => |- [367] => ! style="background:#cfb;"| Rok [368] => ! style="background:#cfb;"| Miliony [369] => |- [370] => | style="text-align:left;"| 1950 || style="text-align:right;"| 8,7 [371] => |- [372] => | style="text-align:left;"| 2000 || style="text-align:right;"| 30,3 [373] => |-,0 [374] => | style="text-align:left;"| 2015 || style="text-align:right;"| 38,0 [375] => |} [376] => [[Soubor:Algerians in traditional costumes.jpg|náhled|Alžířanky v tradičních šatech]] [377] => V lednu 2013 byl počet obyvatel odhadován na 37 900 000. Na počátku 20. století měla populace přibližně čtyři milióny. Okolo 90 % Alžířanů žije v pobřežní oblasti na severu země. Leží hlavní město a nejvýznamnější přístav [[Alžír]] (3 milionu obyvatel) a další významná města a přístavy [[Oran]] (necelých 1,2 miliony obyvatel), [[Constantine (město)|Constantine]] (přes 943 tisíc obyvatel) a [[Sétif]] (609 tisíc obyvatel). Kulturní oblast mezi městy Alžír a Constantine je nazývána [[Kabylie]]. Další významnou oblastí je oblast [[Sahara|Sahary]], kde leží město [[Tamanrasset]] s 92 tisíci obyvateli. Asi 1,5 milionu obyvatel žije kočovným způsobem. 28,1 % Alžířanů má méně než 15 let. [378] => [379] => Kolem 40 % obyvatel je negramotných, protože zde děti pracují už od útlého věku a do školy chodí jen krátce nebo vůbec. [380] => [381] => === Etnické skupiny === [382] => Nejpočetnější skupinu obyvatel tvoří alžírští [[Arabové]] (59 %), [[Berbeři]] (26 %), [[Beduíni]] (beduinští Arabové, 15 %). Berberské kmeny tvoří na alžírském území kmenová sdružení [[Kabylové|Kabylů]], [[Mozabité|Mozabitů]] a [[Tuaregové|Tuaregů]]. [383] => Naprostá většina Alžířanů jsou Arabové nebo původní Berbeři. Druzí jmenovaní tvoří odhadem celou jednu třetinu obyvatelstva a do 7. století, kdy oblast ovládli Arabové, byli majoritním etnikem. Berbeři se usídlili v horách a vzdáleni arabskému vlivu si dodnes uchovali silné kulturní hodnoty i vlastní jazyk. Evropané usazení v Alžírsku tzv. ''[[černé nohy|pied noir]]'', 13 % populace Francouzského Alžírska roku 1961, tvoří dnes sotva jedno procento populace. Na západě země žije 90 000–165 000 obyvatel uprchlých ze [[Západní Sahara|Západní Sahary]]. Je zde i přes 4 000 [[Palestinci|palestinských]] uprchlíků, kteří jsou dobře integrováni a od roku 2009 i 35 000 čínských pracovníků. Nejvíce Alžířanů mimo svou zemi žije ve Francii, kde se jejich počet odhaduje na více než 1,7 milionů. [384] => [385] => === Jazyky === [386] => Oficiálními jazyky jsou arabština, kterou ovládá asi 72 % obyvatel, a [[berberština]], kterou mluví 27–30 % populace. Hovorová arabština je silně ovlivněna [[Francouzština|francouzštinou]] a berberštinou. Berberština byla roce 2002 byla novelou ústavy uznána jako národní jazyk, v roce 2016 se pak stala oficiálním jazykem. Francouzština nemá žádný oficiální status, ale země je druhou největší frankofonní zemí a jazyk se používá jak v médiích, tak i ve školství a ve státní správě. V roce 2008 umělo 33 % obyvatel číst a psát francouzsky a 60 % jich francouzštinu používá v domácnosti. Je to podstatně více než v roce 1962, kdy Alžírsko získalo nezávislost na Francii. Výuka francouzštiny je podporována vládou a užívá se jí ve výuce už na základních školách. [387] => [388] => === Náboženství === [389] => {{bar box [390] => | title=Náboženství v Alžírsku, 2010{{cite web |url = http://www.globalreligiousfutures.org/countries/algeria/religious_demography#/?affiliations_religion_id=0&affiliations_year=2010 |publisher = [[Pew Research Center]]'s Religion & Public Life Project|title = Religion in Algeria |url-status = live|archiveurl=https://web.archive.org/web/20131216182816/http://www.globalreligiousfutures.org/countries/algeria/religious_demography#/?affiliations_religion_id=0&affiliations_year=2010 |archivedate=16 December 2013 |date = 2010|website = Global Religious Futures}} [391] => | titlebar=#ddd [392] => | left1=Náboženství [393] => | right1=Procent [394] => | float=right [395] => | bars= [396] => {{bar percent|[[Islám]]|green|97.9}} [397] => {{bar percent|Nepřidružení|gray|1.8}} [398] => {{bar percent|[[Křesťanství]]|blue|0.2}} [399] => {{bar percent|[[Judaismus]]|black|0.1}} [400] => }} [401] => K [[sunnitský islám|sunnitskému islámu]] se hlásí 99 % populace a je státním náboženstvím. Asi 150 000 obyvatel ve [[Ghardája (provincie)|vilájetu Ghardája]] se hlásí k islámské větvi [[ibádíja]]. V Alžíru je ve výstavbě mešita s náboženskou školou, knihovnou, muzeem a nejvyšším minaretem na světě (265 m).{{Citace elektronického periodika [402] => | titul = Gigantická mešita s největším minaretem na světě vyrůstá v Alžírsku [403] => | periodikum = iDNES.cz [404] => | datum_vydání = 2015-02-01 [405] => | datum_přístupu = 2015-11-22 [406] => | url = http://bydleni.idnes.cz/nejvetsi-mesita-na-svete-0x1-/architektura.aspx?c=A150201_110510_architektura_web [407] => | jazyk = česky [408] => }} [409] => [410] => [[Katolická církev v Alžírsku]] má jednu arcidiecézi a v roce 1962 se k ní hlásilo až 1 milion věřících. Po získání nezávislosti země většina z nich odešla a v současné době je zde asi 83 000 římských katolíků. V letech 1944–1956 byla v Alžíru postavena katedrála ''Sacré-Coeur d'Alger''. V zemi je i početná komunita protestantů. V roce 1962 bylo v Alžírsku asi 140 000 židů, ale po vyhlášení nezávislosti získali francouzské občanství a většina jich odešla do Francie, 10 % pak do Izraele. [411] => [412] => Při sčítání lidu vláda neeviduje náboženskou příslušnost kvůli zabránění náboženského napětí. Počty věřících jsou pouze odhadovány. [413] => [414] => == Kultura == [415] => [[Soubor:Al Atik mosquée Batna 2222.jpg|náhled|Mešita ve městě Batna]] [416] => Nová ústava zakotvila [[islám]] jako státní náboženství a arabskou a berberskou národnost jako základ státu. Výrazem venkovských tradic jsou každoroční tzv. datlové slavnosti s tanci a závody [[velbloud]]ů. [417] => [418] => === Hudba === [419] => K nejznámějším alžírským zpěvačkám [[Kabylové|kabylského]] původu patří [[Souad Massi]]ová, která bývá řazena k folku a bývá označována jako „alžírská [[Joan Baez]]ová“.{{Citace elektronického periodika [420] => | příjmení = [421] => | jméno = [422] => | titul = Alžírska speváčka spieva za mier [423] => | periodikum = www.sme.sk [424] => | url = https://www.sme.sk/c/528514/alzirska-spevacka-spieva-za-mier.html [425] => | jazyk = sk [426] => | datum přístupu = 2021-02-22 [427] => }} Po sérii výhrůžek smrtí však v roce 1999 opustila Alžírsko a odstěhovala se do Francie.{{Citace elektronického periodika [428] => | titul = Souad přiveze osobitý průnik arabské a americké hudby [429] => | periodikum = Novinky.cz [430] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [431] => | vydavatel = Borgis [432] => | url = https://www.novinky.cz/kultura/clanek/souad-priveze-osobity-prunik-arabske-a-americke-hudby-92709 [433] => | datum přístupu = 2021-02-22 [434] => }} Ve Francii působí i [[rap]]erka [[Kenza Farahová]]. V žánru [[world music]] se stala legendou kapela [[Tinariwen]], která má kořeny v [[Mali]], ale i v alžírském [[Tamanrasset]]u. Jde o skupinu [[Tuaregové|Tuaregů]] z [[Poušť|pouště]] [[Sahara]].{{Citace elektronického periodika [435] => | příjmení = Klusák [436] => | jméno = Pavel [437] => | titul = Písečné hvězdy world music Tinariwen: Odložit samopal, uvařit čaj [438] => | periodikum = Lidovky.cz [439] => | url = https://www.lidovky.cz/kultura/pisecne-hvezdy-world-music-tinariwen-odlozit-samopal-uvarit-caj.A091110_131051_ln_kultura_jk [440] => | datum vydání = 2009-11-10 [441] => | jazyk = cs [442] => | datum přístupu = 2021-02-22 [443] => }} Alžírská lidová hudba se nazývá [[raï]] a její kořeny jsou ve 20. letech 20. století.{{Citace elektronického periodika [444] => | titul = Raï {{!}} musical style [445] => | periodikum = Encyclopedia Britannica [446] => | url = https://www.britannica.com/art/rai-musical-style [447] => | jazyk = en [448] => | datum přístupu = 2021-02-22 [449] => }} [450] => [451] => === Literatura === [452] => [[Soubor:Assia Djebar.jpg|náhled|180x180pixelů|[[Assia Djebarová]]]] [453] => [[Soubor:Yasmina Khadra (29797970577).jpg|náhled|[[Yasmina Khadra]]]] [454] => Literární díla jsou vydávána jak ve [[francouzština|francouzštině]] a [[arabština|arabštině]], tak i v různých berberských dialektech. Alžírská literatura má velmi hluboké kořeny, neboť byla pěstována již v římské epoše. Alžírským rodákem je tak například autor 2. století [[Lucius Apuleius]], jehož ''Proměny'' (''Metamorfózy''), většinou známé pod názvem ''Zlatý osel'', jsou jediným zcela zachovaným latinským románem starověku, nebo [[Martianus Capella]], autor devítidílného díla ''De nuptiis Philologiae et Mercurii'' psaného částečně [[Próza|prózou]] a částečně [[verš]]em. I později řada alžírských rodáků ovlivnila evropskou kulturu a dějiny, k takovým patří především [[Svatý Augustin]]. K nejslavnějším představitelům francouzské kultury, kteří se narodili v Alžírsku, patřil nositel [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovy ceny za literaturu]] [[Albert Camus]].{{Citace elektronického periodika [455] => | příjmení = [456] => | titul = Albert Camus? Neznám, říkají mladí Alžířané - Echo24.cz [457] => | periodikum = echo24.cz [458] => | url = https://echo24.cz/a/w9fQD/albert-camus-neznam-rikaji-mladi-alzirane [459] => | datum vydání = 2014-11-02 [460] => | jazyk = cs [461] => | datum přístupu = 2021-02-22 [462] => }} [463] => [464] => Od středověku se rozvíjela literatura i v arabštině a alžírští autoři se dodnes dělí na ty, kdo píší arabsky, a ty, kdo zvolí francouzštinu, přičemž někdy to či ono rozhodnutí vyvolává jisté nacionálně-politické pnutí. K významným francouzsky píšícím alžírským spisovatelům patřil [[Mohammed Dib]], levicově orientovaný autor, příslušník tzv. Generace ’52, kterému bylo na Camusovu přímluvu umožněno usadit se ve Francii, když byl francouzskými koloniálními úřady vypovězen z Alžírska. Náměty čerpal z alžírské historie, hlavní inspirací pro něj byla [[alžírská válka]]. Francouzsky psal i [[Kateb Yacine]], jenž byl Berberem a dráždil alžírské úřady otevíráním „berberské otázky“. Francouzsky psal i [[Mouloud Feraoun]], zavražděný [[Organizace tajné armády|Organizací tajné armády]] roku 1962, a zvolila ji i [[Assia Djebarová]], jež byla v roce [[2005]] zvolena jako první [[muslim]]ka členkou [[Francouzská akademie|Francouzské akademie]], a byla též významnou filmařkou – získala například mezinárodní cenu kritiky na [[Benátský filmový festival|festivalu v Benátkach]] za svůj film ''La Nouba des femmes du mont Chenoua''.{{Citace elektronického periodika [465] => | titul = Zomrela Assia Djebarová, bojovníčka za emancipáciu moslimských žien [466] => | periodikum = markiza.sk [467] => | url = https://www.markiza.sk/spravy/zahranicne/1785004_zomrela-assia-djebarova-bojovnicka-za-emancipaciu-moslimskych-zien [468] => | datum vydání = 2015-02-08 [469] => | jazyk = sk [470] => | datum přístupu = 2021-02-22 [471] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210920014219/https://www.markiza.sk/spravy/zahranicne/1785004_zomrela-assia-djebarova-bojovnicka-za-emancipaciu-moslimskych-zien [472] => | datum archivace = 2021-09-20 [473] => }} K autorům, kteří se nakonec rozhodli pro arabštinu patří [[Rachid Boudjedra]]. I on rád pronikal do filmu, napsal například scénář ke snímku ''Kronika času ohně'', který získal [[Zlatá palma|Zlatou palmu]] na [[Festival v Cannes|festivalu v Cannes]]. Arabsky píše i [[Ahlam Mosteghanemiová]]. [474] => [475] => Obětí [[Islamismus|islamistů]] se stal spisovatel [[Tahar Djaout]].{{Citace periodika [476] => | titul = Tahar Djaout; Writer, 39 (Published 1993) [477] => | periodikum = The New York Times [478] => | datum vydání = 1993-06-14 [479] => | issn = 0362-4331 [480] => | jazyk = en-US [481] => | url = https://www.nytimes.com/1993/06/14/obituaries/tahar-djaout-writer-39.html [482] => | datum přístupu = 2021-02-22 [483] => }} S tématem fundamentalismu, jehož vlna se vzedmula v Alžírsku v 90. letech 20. století, se vyrovnává i významný současný autor [[Yasmina Khadra]], který si zvolil kdysi ženský pseudonym, aby se vyhnul jako voják vojenské cenzuře{{Citace elektronického periodika [484] => | příjmení = [485] => | jméno = [486] => | titul = Yasmina Khadra [487] => | periodikum = PWF.cz [488] => | url = https://www.pwf.cz/archivy/autori/yasmina-khadra/cz/ [489] => | datum přístupu = 2021-02-22 [490] => }}{{Citace elektronického periodika [491] => | příjmení = Šotolová [492] => | jméno = Jovanka [493] => | titul = Khadra, Yasmina [494] => | periodikum = www.iliteratura.cz [495] => | url = http://www.iliteratura.cz/Clanek/13319/khadra-yasmina [496] => | datum přístupu = 2021-02-22 [497] => }} Kontroverzím s radikály se nevyhnul ani [[Boualem Sansal]], jehož knihy byly v Alžírsku zakázány, a jemuž byla odebrána ''Prix du roman arabe'' za to, že navštívil [[Izrael]] a promluvil na Jeruzalémském festivalu spisovatelů,{{Citace elektronického periodika [498] => | titul = La tragicomédie du prix du Roman arabe [499] => | periodikum = France Culture [500] => | url = https://www.franceculture.fr/emissions/revue-de-presse-culturelle-dantoine-guillot/la-tragicomedie-du-prix-du-roman-arabe [501] => | jazyk = fr [502] => | datum přístupu = 2021-02-22 [503] => }} nebo [[Salima Ghezaliová]] angažující se ve věci ženských práv, za což roce 1997 získala [[Sacharovova cena za svobodu myšlení]].{{Citace elektronického periodika [504] => | titul = Freedom of thought award for Algerian campaigner [505] => | periodikum = The Irish Times [506] => | url = https://www.irishtimes.com/news/freedom-of-thought-award-for-algerian-campaigner-1.141638 [507] => | jazyk = en [508] => | datum přístupu = 2021-02-22 [509] => }} [510] => [511] => === Sport === [512] => [[Soubor:Taoufik Makhloufi 2012.jpg|náhled|[[Taoufik Makhloufi]]]] [513] => Alžírsko se zúčastňuje olympijských her od roku [[Letní olympijské hry 1964|1964]] a od té doby získalo pět zlatých medailí (k roku 2018). Čtyři z nich jsou [[Atletika|atletické]]. Tu první přivezla z [[Atletika na Letních olympijských hrách 1992|olympijských her v Barceloně]] roku 1992 běžkyně na 1500 metrů [[Hassiba Boulmerka]], jinak též dvojnásobná mistryně světa. Na stejné trati Alžířané slavili i druhé zlato, ovšem v mužské kategorii, postaral se o to v [[Atletika na Letních olympijských hrách 1996|Atlantě 1996]] běžec [[Noureddine Morceli]], který stejně jako jeho kolegyně triumfoval i na světovém šampionátu, a to dokonce třikrát a je největší sportovní hvězdou alžírské historie. Také třetí a čtvrté zlato je z patnáctistovky, v [[Atletika na Letních olympijských hrách 2000|Sydney roku 2000]] ovládla míli [[Nouria Mérah-Benida]]ová, v Londýně 2012 vystoupal na vrchol stupňů vítězů [[Taoufik Makhloufi]].{{Citace elektronického periodika [514] => | příjmení = [515] => | jméno = [516] => | titul = Alžírskeho atléta chceli vylúčiť, teraz získal zlato [517] => | periodikum = sport.sme.sk [518] => | vydavatel = [519] => | url = https://sport.sme.sk/c/6487989/alzirskeho-atleta-chceli-vylucit-teraz-ziskal-zlato.html [520] => | datum vydání = [521] => | jazyk = sk [522] => | url archivu = [523] => | datum přístupu = 2018-12-08 [524] => }} Ten navíc za čtyři roky na [[Atletika na Letních olympijských hrách 2016|hrách v Riu]] přidal ještě dvě stříbra, znovu z míle a ještě z běhu na 800 metrů. Jedinou nepatnáctistovkovou a neatletickou zlatou medaili získal roku 1996 boxer [[Hocine Soltani]]. Box je se šesti medailemi druhý nejúspěšnější alžírský sport na olympiádách. Posledním sportem, v němž Alžířané brali některý z cenných kovů, je [[judo]] (např. [[Ammár bin Jachlef]]). Před ziskem samostatnosti získali někteří Alžířané olympijské zlato v dresu Francie, k takovým patřili maratonci [[Boughera El Ouafi]] (1928) a [[Alain Mimoun]] (1956). [525] => [526] => [[Alžírská fotbalová reprezentace]] dvakrát vyhrála [[Africký pohár národů]], v letech [[Africký pohár národů 1990|1990]] a 2019.{{Citace elektronického periodika [527] => | titul = Úder ve druhé minutě a alžírští fotbalisté ovládli africký šampionát [528] => | periodikum = iDNES.cz [529] => | url = https://www.idnes.cz/fotbal/reprezentace/mistrovstvi-afriky-finale-senegal-alzirsko.A190719_195910_fot_reprez_min [530] => | datum vydání = 2019-07-19 [531] => | datum přístupu = 2021-02-22 [532] => }} Čtyřikrát postoupila na [[Mistrovství světa ve fotbale|mistrovství světa]], přičemž nejúspěšnější byla na světovém [[Mistrovství světa ve fotbale 2014|šampionátu v Brazílii roku 2014]], kdy se jí podařilo postoupit do osmifinále. K nejslavnějším alžírským fotbalistům patří [[Rabah Madžer]], který s portugalským klubem [[FC Porto]] vyhrál Pohár mistrů evropských zemí (dnes Liga mistrů) a v roce 1987 byl zvolen [[Africký fotbalista roku|Africkým fotbalistou roku]]. Stejného ocenění se roku 1981 dostalo [[Lachdar Belloumi|Lachdaru Belloumimu]] a v roce 2016 [[Rijád Mahriz|Rijádu Mahrizovi]], který vyhrál anglickou [[Premier League]] s [[Manchester City FC|Manchesterem City]] i [[Leicester City FC|Leicesterem]]. [533] => [[Soubor:Couscous-1.jpg|náhled|Kuskus]] [534] => [535] => === Kuchyně === [536] => {{Podrobně|Alžírská kuchyně}} [537] => Alžírská kuchyně vychází z [[Arabská kuchyně|arabské kuchyně]] a je podobná [[Marocká kuchyně|marocké]] a [[Tuniská kuchyně|tuniské kuchyni]]. Mezi nejtypičtější pokrmy patří [[kuskus]], [[šakšúka]], [[tažín]], [[harira]] nebo [[merguez]]. Typická je kořenící směs [[Ras el-Hanout|ras el hanout]]. Mezi typické nápoje patří [[čaj]], [[káva]], [[mátový čaj]] nebo různé [[džus]]y. V malé míře je rozšířeno též [[vinařství]]. [538] => [539] => == Odkazy == [540] => === Reference === [541] => [542] => [543] => === Literatura === [544] => * {{Citace monografie [545] => | příjmení = Beránek [546] => | jméno = Zdeněk [547] => | rok = 2007 [548] => | titul = Alžírsko [549] => | vydavatel = Libri [550] => | místo = Praha [551] => | stránky = [552] => | poznámka = [553] => | isbn = 978-80-7277-335-0 [554] => }} [555] => [556] => === Související články === [557] => * [[Alžírská občanská válka]] [558] => * [[Sahara]] [559] => * [[Arabské jaro]] [560] => [561] => === Externí odkazy === [562] => * {{Commons}} [563] => * {{Commonscat}} [564] => * {{Wikislovník|heslo=Alžírsko}} [565] => * {{Wikizprávy|kategorie=Alžírsko}} [566] => * [https://web.archive.org/web/20180315030253/http://algerie-architecture.com/ Algeria art and architecture الجزائر فن و هندسة – Algeria] [567] => * {{Citace elektronické monografie [568] => | titul = Algeria - Amnesty International Report 2011 [569] => | url = http://www.amnesty.org/en/region/algeria/report-2011 [570] => | datum přístupu = 2011-08-15 [571] => | vydavatel = [[Amnesty International]] [572] => | jazyk = anglicky [573] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110806023649/http://www.amnesty.org/en/region/algeria/report-2011 [574] => | datum archivace = 2011-08-06 [575] => | nedostupné = ano [576] => }} [577] => * {{Citace elektronické monografie [578] => | titul = Algeria (2011) [579] => | url = http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=363&year=2011&country=7982 [580] => | datum přístupu = 2011-08-15 [581] => | vydavatel = [[Freedom House]] [582] => | jazyk = anglicky [583] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110823102009/http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=363&year=2011&country=7982 [584] => | datum archivace = 2011-08-23 [585] => | nedostupné = ano [586] => }} [587] => * {{citace elektronické monografie [588] => | url = http://www.ukba.homeoffice.gov.uk/sitecontent/documents/policyandlaw/coi/algeria/report-3november.pdf?view=Binary [589] => | titul = Country of Origin Information Report - Algeria [590] => | vydavatel = UK Border Agency [591] => | datum vydání = 2011-11-03 [592] => | datum přístupu = 2011-12-10 [593] => | jazyk = anglicky [594] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20111208141635/http://www.ukba.homeoffice.gov.uk/sitecontent/documents/policyandlaw/coi/algeria/report-3november.pdf?view=Binary [595] => | datum archivace = 2011-12-08 [596] => | nedostupné = ano [597] => }} [598] => * {{Citace elektronické monografie [599] => | korporace = Bertelsmann Stiftung [600] => | titul = BTI 2010 — Algeria Country Report [601] => | url = http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/MENA/Algeria.pdf [602] => | datum vydání = 2009 [603] => | datum přístupu = 2011-08-15 [604] => | vydavatel = Bertelsmann Stiftung [605] => | místo = Gütersloh [606] => | jazyk = anglicky [607] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110520204339/http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/MENA/Algeria.pdf [608] => | datum archivace = 2011-05-20 [609] => | nedostupné = ano [610] => }} [611] => * {{Citace elektronické monografie [612] => | korporace = Bureau of Near Eastern Affairs [613] => | titul = Background Note: Algeria [614] => | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/8005.htm [615] => | datum vydání = 2011-02-17 [616] => | datum přístupu = 2011-08-15 [617] => | vydavatel = U.S. Department of State [618] => | jazyk = anglicky [619] => }} [620] => * {{Citace elektronické monografie [621] => | korporace = CIA [622] => | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency [623] => | titul = The World Factbook - Algeria [624] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ag.html [625] => | datum aktualizace = 2011-07-08 [626] => | datum přístupu = 2011-08-15 [627] => | jazyk = anglicky [628] => | url archivu = https://www.webcitation.org/6BNNjndve?url=https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ag.html [629] => | datum archivace = 2012-10-13 [630] => | nedostupné = ano [631] => }} [632] => * {{Citace elektronické monografie [633] => | korporace = Library of Congress [634] => | odkaz na korporaci = Knihovna Kongresu [635] => | titul = Country Profile: Algeria [636] => | url = http://memory.loc.gov/frd/cs/profiles/Algeria.pdf [637] => | datum vydání = 2008-05-01 [638] => | datum přístupu = 2011-08-15 [639] => | jazyk = anglicky [640] => }} [641] => * {{Citace elektronické monografie [642] => | korporace = Zastupitelský úřad ČR v Alžíru [643] => | titul = Souhrnná teritoriální informace: ALžírsko [644] => | url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/alzirsko-2011-05-12.pdf [645] => | datum vydání = 2011-05-12 [646] => | datum přístupu = 2011-08-15 [647] => | vydavatel = Businessinfo.cz [648] => | jazyk = česky [649] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120111074426/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/alzirsko-2011-05-12.pdf [650] => | datum archivace = 2012-01-11 [651] => | nedostupné = ano [652] => }} [653] => * {{Citace elektronické monografie [654] => | příjmení = Brown [655] => | jméno = L. Carl [656] => | spoluautoři = a kol. [657] => | titul = Algeria [658] => | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/15001/Algeria [659] => | datum přístupu = 2011-08-15 [660] => | vydavatel = Encyclopaedia Britannica [661] => | jazyk = anglicky [662] => }} [663] => [664] => {{Navboxes [665] => | title = [[Soubor:Gnome-globe.svg|22px|Země]] Geografická lokalizace [666] => | list = {{Afrika}} [667] => {{Státy ležící na břehu Středozemního moře}} [668] => }} [669] => {{Navboxes [670] => | title = Členství v mezinárodních organizacích [671] => | list = [672] => {{Organizace islámské spolupráce}} [673] => {{AU}} [674] => {{Liga arabských států}} [675] => }} [676] => {{Afrika}} [677] => {{Autoritní data}} [678] => [679] => [[Kategorie:Alžírsko| ]] [680] => [[Kategorie:Republiky]] [681] => [[Kategorie:Členové Ligy arabských států]] [682] => [[Kategorie:Státy Unie pro Středomoří]] [683] => [[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1962]] [684] => [[Kategorie:Státy Afriky]] [] => )
good wiki

Alžírsko

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Alžír','Francie','Sahara','Atlas (pohoří)','Liamine Zéroual','Arabové','Ahmed Ben Bella','arabština','Západní Sahara','Kabylové','Tunisko','francouzština'

Alžír

Arabové

Arabština

Francie

Francouzština

Francouzština je románský jazyk, který patří mezi větve italské a španělské.

Kabylové

Sahara

Tunisko

Tunisko je stát ležící v severní Africe.