Array ( [0] => 15485518 [id] => 15485518 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Amazonka [uri] => Amazonka [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{různé významy|tento=řece v Jižní Americe}} [1] => {{Infobox - vodní tok [2] => | velikost obrázku = 250px [3] => | řeka = Amazonka [4] => | obrázek = Amazon river.JPG [5] => | popisek = břeh řeky [6] => | alt = [7] => | délka = 7 062{{Doplňte zdroj}} [8] => | průtok = 219 000 [9] => | plocha = 6 915 000 [10] => | světadíl = [[Jižní Amerika]] [11] => | zdrojnice = [[Ucayali]], [[Marañón]]případně [[Solimões]] a [[Río Negro (přítok Amazonky)|Río Negro]] [12] => | výška1 = Pramení pod [[Mismi|Nevado del Mismi]]
5 170 [13] => | zeměpisná šířka1 = -15.518056 [14] => | zeměpisná délka1 = -71.765278 [15] => | ústí = [[Atlantský oceán]] [16] => | zeměpisná šířka2 = 0.428 [17] => | zeměpisná délka2 = -49.561 [18] => | výška2 = 0 [19] => | protéká = {{vlajka a název|Peru}}
{{vlajka a název|Kolumbie}}
{{vlajka a název|Brazílie}} ''([[Amazonas (brazilský stát)|Amazonas]], [[Pará]], [[Amapá]])'' [20] => | povodí = [[Atlantský oceán]], [[povodí Amazonky]] ''([[Brazílie]] (62,38 %), [[Peru]] (16,26 %),
[[Bolívie]] (12,01 %), [[Kolumbie]] (6,25 %),
[[Ekvádor]] (2,10 %), [[Venezuela]] (0,68 %), [[Guyana]] (0,25 %), [[Surinam]] (0,02 %), [[Francouzská Guyana]])'' (<0,01 %)[http://www.cawater-info.net/twinbasinxn/south_america_e.htm Mezinárodní povodí řek v Jižní Americe, Amazon] [21] => | hčp = [22] => | mapa = Amazonriverbasin_basemap.png [23] => | popisek mapy = Mapa povodí a hlavních přítoků řeky [24] => }} [25] => '''Amazonka''' ({{Vjazyce2|es|''Río Amazonas''}}, {{Vjazyce2|pt|''Rio Amazonas''}}, v [[Indiánské jazyky#Indiánské jazyky Jižní Ameriky|domorodých jazycích]] ''Parana Tinga'' [Bílá řeka] nebo ''Parana Guasu'' [Velká řeka]) je nejvodnatější a nejdelší řeka na [[Země|Zemi]]. Nachází se v rovníkové oblasti [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]]. [26] => [27] => == Geografická charakteristika == [28] => Řeka pramení v [[Peru]] a stéká ze svahů And do peruánské části [[Amazonská nížina|Amazonské nížiny]]. Její tok dále tvoří relativně krátkou hranici mezi [[Peru]] a [[Kolumbie|Kolumbií]] a nakonec pokračuje do [[Brazílie]] ([[Amazonas (brazilský stát)|Amazonas]], [[Pará]], [[Amapá]]), kde napříč jejím územím teče ve směru západ-východ do [[Atlantský oceán|Atlantiku]]. Je nejvodnatější, nejdelší a má [[povodí Amazonky|největší povodí]] ze všech řek na [[Země|Zemi]]. Udávaná velikost [[povodí]] se pohybuje v různých zdrojích od 6 915 000 do 7 180 000 [[Kilometr čtvereční|km²]]. To zabírá 40 % [[světadíl]]u, přičemž podstatná část jejího toku protéká [[Amazonský prales|Amazonským deštným pralesem]]. Délka se rovněž v různých pramenech liší podle [[zdrojnice]]za hlavní zdrojnici se považuje řeka [[Carhuasanta]] (podle doc. * [[Bohumír Janský|B. Janského]], PřF UK) a to od 6 296 [[Metr#Násobky a díly|km]]Celková délka včetně zdrojnic Río Ucayali, Río Apurimac, Carhuasanta činí cca 7025 km. (doc. B. Janský, PřF UK) ([[Marañón]]) do 7 062 km ([[Ucayali]]). Převážná část povodí se nachází v [[Brazílie|Brazílii]], kde se část toku od [[soutok]]u [[zdrojnice|zdrojnic]] k soutoku s [[Río Negro (přítok Amazonky)|Rio Negro]] nazývá [[Solimões]]. Jihozápadní a západní část povodí se nachází na území [[Bolívie]], [[Peru]], [[Ekvádor]]u a [[Kolumbie]]. Povodí je ohraničeno východními svahy [[Andy|And]], jižními svahy [[Guyanská vysočina|Guyanské vysočiny]] a severními svahy [[Brazilská vysočina|Brazilské vysočiny]]. Vyplňuje [[Amazonská nížina|Amazonskou nížinu]], která je jednou z největších [[nížina|nížin]] na světě. Základní tok prochází ze západu na východ mezi rovníkem a 5° jižní šířky, což je oblast s největším množstvím srážek (1 500 až 3 000 [[Metr#Násobky a díly|mm]]), které jsou rovnoměrně rozloženy v průběhu roku. Má [[Průtok vodního toku|průtok]] 219 000 [[metr krychlový za sekundu|m³/s]]. U soutoku zdrojnic je šířka řeky 2 km, na středním toku 5 km, na dolním 15 až 20 km a před ústím 80 až 150 km. Hloubka řeky je na středním toku 70 m, u [[Óbidos (Brazílie)|Óbidosu]] 135 m a v ústí 15 až 45 m. [29] => [30] => == Průběh toku == [31] => [[Soubor:Mouths of amazon geocover 1990.png|náhled|vlevo|Delta Amazonky]] [32] => Od soutoku zdrojnic [[Ucayali]] a [[Marañón]] teče ''Amazonka'' po [[rovina|rovině]], která je často [[bažina]]tá a pokrývá ji [[tropický deštný les]]. Koryto je lemováno nízkými břehy, které klesají k vodě ve třech stupních. Horní stupeň (''terra firma'') je nezatápěný břeh, který je tvořený základním sklonem údolí, je vysoký 50 m i více a pod ním se nachází říční úval. Střední stupeň (''varzea'') je část úvalu zatápěná při velkých vzestupech hladiny řeky. Dolní stupeň (''igapo'') neboli bažina je zatápěna při běžných vzestupech hladiny. Pod soutokem s [[Río Negro (přítok Amazonky)|Rio Negro]] (tzv. [[Encontro das Águas]]) se údolí rozšiřuje na 80 až 100 km a jen u měst [[Óbidos (Brazílie)|Óbidos]] a [[Santarém (Brazílie)|Santarém]] se o něco zužuje. Povrch úvalu je členěn mnohými [[říční rameno|rameny]] a [[průtok (kanál)|průtoky]]. Nacházejí se zde četná [[jezero|jezera]] a [[staré rameno|stará ramena]]. Podél koryta se táhnou nízké [[agradační valy|valy]]. Ve vzdálenosti 350 km od [[Atlantský oceán|Atlantského oceánu]] začíná [[říční delta|delta]] ''Amazonky'', která je svou rozlohou 100 000 km² jednou z největších na světě. Převážná část vody odtéká severovýchodními rameny a jen menší část odtéká jižním ramenem [[Pará (řeka)|Pará]]. Mezi ním a hlavními rameny se nachází jeden z největších [[říční ostrov|říčních ostrovů]] [[Marajó]]. [33] => [34] => == Největší přítoky == [35] => [[Soubor:Amazonas floating village, Iquitos, Photo by Sascha Grabow.jpg|náhled|vpravo|Plovoucí vesnice nedaleko [[Iquitos]]u]] [36] => Amazonka má více než 1 000 větších přítoků. Přibližně dvacet z nich představuje velké řeky o délce 1 500 až 3 000 km. Jsou to postupně: [37] => * zdrojnice [38] => ** zprava [[Ucayali]] ([[Apurímac (přítok Ucayali)|Apurímac]](-[[Lloqueta]]), [[Urubamba]]) [39] => ** zleva [[Marañón]] ([[Morona]], [[Pastaza]], [[Huallaga]], [[Tigre]]) [40] => * ''Solimões'' [41] => ** zprava [[Javari]], [[Jandiatuba]], [[Jutaí]], [[Juruá]], [[Coari]], [[Purus]] [42] => ** zleva [[Nanay]], [[Napo]], Içá/[[Putumayo]], [[Japurá]], [[Río Negro (přítok Amazonky)|Rio Negro]] ([[Rio Branco (přítok Ría Negra)|Rio Branco]] a [[Casiquiare]]) [43] => * ''Amazonka'' [44] => ** zprava [[Madeira (řeka)|Madeira]], [[Tapajós]] ([[Juruena]]), [[Xingu]] [45] => ** zleva [[Uatuma]], [[Trombetas]], [[Paru]], [[Jari (řeka)|Jari]] [46] => * ''Pará'' [47] => ** [[Tocantins (řeka)|Tocantins]] ([[Araguaia]]) [48] => [[Soubor:Manaus Encontro das aguas 10 2006 103 8x6.jpg|náhled|vpravo|Lodní doprava nedaleko města [[Manaus]]]] [49] => Řeky (přítoky) v povodí Amazonky dle délky toku: [50] => [51] => # 3 379 km – [[Purus]] [52] => # 3 280 km – [[Juruá]] [53] => # 3 239 km – [[Madeira (řeka)|Madeira]] [54] => # 2 820 km – [[Japurá]] [55] => # 2 750 km – [[Tocantins (řeka)|Tocantins]] [56] => # 2 575 km – [[Araguaia]] (přítok [[Tocantins (řeka)|Tocantinsu]]) [57] => # 2 250 km – [[Río Negro (přítok Amazonky)|Rio Negro]] [58] => # 2 100 km – [[Xingu]] [59] => # 1 900 km – [[Tapajós]] [60] => # 1 749 km – [[Guaporé]] (přítok [[Mamoré]])[[Soubor:Aerial view of the Amazon Rainforest.jpg|náhled|Amazonka a její přítoky]] [61] => # 1 600 km – [[Ucayali]] [62] => # 1 575 km – Içá/[[Putumayo]] [63] => # 1 415 km – [[Marañón]] [64] => # 1 300 km – [[Iriri]] (přítok [[Xingu]]) [65] => # 1 240 km – [[Juruena]] (přítok [[Tapajós]]) [66] => # 1 200 km – [[Tapájos]] [67] => # 1 130 km – [[Madre de Dios]] (přítok [[Madeira (řeka)|Madeiry]]) [68] => # 1 100 km – [[Huallaga]] (přítok [[Marañón]]u) [69] => [70] => == Vodní režim == [71] => [[Soubor:Manaus-Amazon-NASA.jpg|náhled|vlevo|Soutok Amazonky a Rio Negro]] [72] => ''Amazonka'' má složitý a svérázný vodní režim. Má vysoký stav vody po celý rok. Pravé [[přítok]]y, jejichž povodí jsou na [[jižní polokoule|jižní polokouli]], a levé přítoky, jejichž povodí jsou na [[severní polokoule|severní polokouli]], se navzájem doplňují ve svých stavech vody v průběhu roku. Vysoké stavy vody jsou v létě, což je na severní polokouli od dubna do října (levé přítoky) a na jižní polokouli od října do března (pravé přítoky). Tím je sezónní kolísání průtoku u ''Amazonky'' vyrovnáno. Jižní přítoky dosahují nejvyšší [[vodnost]]i v květnu až v červenci a v srpnu a v září jejich hladina klesá. Maximální [[Průtok vodního toku|průtok]] dosahuje 300 000 [[metr krychlový za sekundu|m³/s]] i více. Žlutá barva vody z řeky je pak pozorována až 300 km od pobřeží v [[Atlantský oceán|Atlantském oceánu]]. Při nízkém stavu vody klesá průtok na 70 000 až 80 000 m³/s. Průměrný roční průtok činí 175 000 m³/s a celkový roční odtok z povodí je přibližně 5 520 [[kilometr krychlový|km³]]. Na ''Amazonku'' tak připadá 15 až 17 % celkového ročního odtoku všech řek na [[Země|Zemi]]. Každý rok odnese ze svého povodí více než 1000 [[Tuna#Megatuna|Mt]] pevného materiálu. Na režim řeky na dolním toku má vliv také [[příliv]], který postupuje proti [[proud]]u až do vzdálenosti 1 400 km. V oblasti [[ústí]] způsobuje příliv tzv. [[pororoca|hlomozivou vodu]], která představuje prudkou vlnu vysokou 4 až 5 m, která se rychle a s duněním valí po řece a zatopuje a rozrušuje břehy. V jednom z [[indiánské jazyky|indiánských nářečí]] se tato vlna nazývá ''amazunu'' a je možné, že od tohoto slova pochází současný název řeky. Jinou možností vzniku názvu je, že když v roce 1541 na výpravě po toku jihoamerické řeky objevil setník Francisco de Orellana indiánský kmen, kterému v roli náčelnice vládla žena, nazval tento dobyvatel řeku Amazonkou. [73] => [74] => Každý z přítoků přispívá k rychle rostoucímu [[průtok]]u vody v řece. Přítoky se neliší jen svou šířkou a vodností, ale také barvou vody, která je závislá především na oblasti a stáří [[pohoří]], kde jednotlivé přítoky pramení. [[Río Negro (přítok Amazonky)|Rio Negro]] je poměrně čistá a zabarvená do černa, [[Rio Branco (přítok Ría Negra)|Rio Branco]] mléčně bílá, jiné přítoky jsou žluté, šedé, zelené nebo červené. Na soutoku s [[Río Negro (přítok Amazonky)|Rio Negro]] dochází k velmi pomalému mísení žluto-šedé Amazonky a čisté černě zabarvené vody z [[Río Negro (přítok Amazonky)|Rio Negro]]. Několik desítek kilometrů má potom řeka dvě barvy – černou u levého břehu a žluto-šedou u pravého břehu. [75] => [76] => == Flóra a fauna == [77] => [[Soubor:Inia-2.jpg|náhled|vpravo|[[Delfínovec amazonský]]]] [78] => Rostlinný i živočišný svět ''Amazonky'' je velmi bohatý. V [[jezero|jezerech]] a [[průtok (kanál)|průtocích]] roste obří [[leknínovité|leknín]] [[viktorie královská]], jejíž listy dosahují obrovských rozměrů. Ze [[savci|savců]] žije v ústí [[kapustňák jihoamerický]] a v celém povodí [[delfínovec amazonský]]. Z [[ryby|ryb]] zde žije ⅓ celosvětové sladkovodní fauny (2 000 druhů). [[Arapaima velká]] dosahující délky až 4 m má průmyslový význam. Charakteristická je také dravá ryba [[piraňa]]. Žijí zde také [[rejnoci]], [[úhoř]]i, [[hadi]] a [[krokodýl]]i. [79] => [80] => == Hospodářské využití == [81] => Spolu se svými přítoky představuje ''Amazonka'' největší systém vnitrozemských [[vodní cesta|vodních cest]] na světě o délce více než 25 000 km. Hlavní tok (''Amazonka'', ''Solimões'', [[Marañón]]) je splavný v délce 4 300 km až k soutěsce [[Pongo de Manseriche]]. Až do [[Manaus]]u (1 690 km) je splavný i pro velké oceánské lodě. Nejvýznamnější [[přístav]]y jsou [[Belém]] na jižním rameni delty [[Pará (řeka)|Pará]], [[Santarém (Brazílie)|Santarém]], [[Óbidos (Brazílie)|Óbidos]], [[Manaus]] v [[Brazílie|Brazílii]] a [[Iquitos]] v [[Peru]]. [[Hydroenergetický potenciál]] je obrovský, ale jeho využití není velké. [82] => [83] => == Historie == [84] => Ústí ''Amazonky'' bylo objeveno [[Španělé|Španělem]] [[Vicente Yáñez Pinzón]]em v roce [[1500]], který řeku pojmenoval ''Rio Santa Maria de la Mar Dulce'' [řeka svaté Marie sladkého moře], protože ještě desítky kilometrů od břehu byla voda v [[moře|moři]] sladká. První cestu po řece podnikl jiný španělský [[conquistador]] [[Francisco de Orellana]] v roce [[1541]]. První vědeckou cestu pak uskutečnil [[francouz]]ský [[vědec]] [[Charles Marie de La Condamine]] v letech [[1743]]–[[1744|44]]. Základní průzkum oblasti [[pramen]]ů řeky provedla [[německo-peruánská expedice]] v roce [[1955]]. [85] => {{Neověřeno část}} [86] => [87] => O první plavbě, kterou uskutečnil capitán Orellana (1541-42), se dochovala zpráva, kterou sepsal přímý účastník plavby, dominikán Gaspar de Carvajal. Bývá publikováno pod názvem Descubrimiento del río de las Amazonas, ačkoliv rukopis samotný pojmenovává řeku, na počest capitána, řekou Orellana. [88] => [89] => Capitán Orellana se připojil k výpravě Gonzala Pizarra, která již dva roky hledala skořicové stromy a zemi El Dorado, severovýchodně od Quita. Na planinách pod městy Pasto a Popayan nechal Pizarro postavit loď, by mohlo vojsko přeplouvat řeku Putumayo a hledat na druhé straně jídlo. Dále sestoupili všichni asi 50 km po proudu řeky, zatímco loď vezla zbraně, nářadí a vybavení pro koně, které zahrnovalo kovárnu a železné tyče. Zde si Orellana půjčil loď a s dalšími 57 muži se vydal hledat jídlo dále po proudu. To se událo zhruba na Vánoce roku 1541. Orellana však dlouho žádné jídlo nenacházel, až už byl s lodí tak daleko, že se nemohl k výpravě Gonzala Pizarra vrátit. A tak se rozhodl pokračovat dál po řece až k Severnímu moři (Mar de Norte - Atlantic), které na konci řeky očekával. [90] => [91] => Posádka cestou postavila ještě jednu loď, větší, a tak s dvěma loděmi dospěli nakonec k deltě Amazonky. Dále se plavili podél pobřeží na sever, kolem delty Orinoca, až přistáli na ostrově Cubaqua, kde bylo španělské město. To se stalo 9 a 11. září roku 1542. Dvě data připlutí jsou uvedena proto, že při plavbě nad ostrovem Trinidad se lodi v noci sobě ztratily. A tak doplula každá o samotě, s přesvědčením, že ta druhá je ztracena [92] => [93] => == Výzkumy českých badatelů == [94] => [95] => === Samuel Fritz === [96] => [[Soubor:The Marañon or Amazon River with the Mission of the Society of Jesus WDL1137.png|náhled|vpravo|200px|Fritzova mapa Amazonky – vydání z roku 1707]] [97] => [[Soubor:Amazon origin at Mismi.jpg|náhled|vpravo|Pramen Carhuasanty pod [[Mismi|Nevado del Mismi]]]] [98] => Jedním z prvních českých výzkumníků byl trutnovský rodák [[Samuel Fritz]] – cestovatel, kartograf a úspěšný jezuitský [[misionář]]. V letech 1689–1694 zmapoval značnou část toku řeky. Výsledkem jeho práce byla první podrobná mapa Amazonky, která vyšla tiskem v roce 1707. Původní Fritzova mapa má rozměry 126 × 46 cm a odpovídá přibližně měřítku 1 : 4 000 000 {{Citace elektronického periodika |titul=Náhled na původní mapu Samuela Fritze z roku 1691 |url=http://www.lideazeme.cz/files/imagecache/dust_filerenderer_big/files/upload/story_press/4835/30_2_jpg_4c653dc0c1.jpg |datum přístupu=2014-08-19 |url archivu=https://web.archive.org/web/20140820022634/http://www.lideazeme.cz/files/imagecache/dust_filerenderer_big/files/upload/story_press/4835/30_2_jpg_4c653dc0c1.jpg |datum archivace=2014-08-20 }}[http://www.lib.luc.edu/specialcollections/files/original/001_lettres_edifiantes_map__5d7e5eab4e.jpg Francouzský tisk mapy Samuela Fritze z roku 1819 (ve vyšším rozlišení)]. [99] => [100] => === Bohumír Janský === [101] => Výzkum a hledání pramene Amazonky v oblasti zdrojnic řeky [[Lloqueta|Lloquety]] (-[[Apurímac (přítok Ucayali)|Apurímac]], -[[Ucayali]], Amazonka) prováděl v letech [[1999]] a [[2000]] vědecký tým prof. [[Bohumír Janský|Bohumíra Janského]] z Přírodovědecké fakulty [[Univerzita Karlova|Univerzity Karlovy]]. Výsledkem expedic nazvaných [[Hatun Mayu]] bylo zmapování čtyř hlavních pramenných toků řeky [[Lloqueta|Lloquety]] – jednalo se o řeky [[Carhuasanta]], [[Apacheta]], [[Ccaccansa]] a [[Sillanque]]. Provedené výzkumy zjistily, že nejdelší a plošně největší povodí má [[Carhuasanta]], největší vodnost [[Apacheta]] a nejvyšší nadmořskou výšku pramene řeka [[Ccaccansa]]. Nejvzdálenějším místem povodí od ústí Amazonky do [[Atlantský oceán|Atlantiku]] je vrchol hory [[Mismi|Nevado del Mismi]], z něhož odtéká voda do povodí Carhuasanty. Ze čtyř hlavních kritérií pro určení hlavního pramene splňuje dvě řeka [[Carhuasanta]]. Zjištěné rozdíly však byly minimální a proto doc. Janský navrhl hovořit o čtyřech pramenných tocích řeky [[Lloqueta|Lloquety]] (a celé Amazonky). [102] => [103] => == Odkazy == [104] => [105] => === Poznámky === [106] => [107] => [108] => === Literatura === [109] => * {{Velká sovětská encyklopedie|Амазонка}} [110] => * {{Citace monografie [111] => | příjmení = Janský | jméno = Bohumír | odkaz na autora = Bohumír Janský [112] => | titul = K pramenům Amazonky [113] => | vydavatel = Ottovo nakladatelství | místo = Praha | rok = 2004 [114] => | počet_stran = 248 [115] => | isbn = 80-7181-125-4 [116] => | spoluautoři=a kolektiv [117] => | vydání=1 [118] => }} [119] => [120] => === Související články === [121] => * [[Seznam nejdelších řek|Seznam nejdelších řek světa]] [122] => [123] => === Externí odkazy === [124] => * {{Commons}} [125] => * {{Commonscat|Amazon River}} [126] => * {{Wikislovník|heslo=Amazonka}} [127] => * {{Osmrelace|2295651}} [128] => {{Autoritní data}} [129] => [130] => [[Kategorie:Amazonka| ]] [131] => [[Kategorie:Povodí Amazonky| ]] [132] => [[Kategorie:Mezinárodní řeky v Jižní Americe]] [133] => [[Kategorie:Řeky v Brazílii]] [134] => [[Kategorie:Geografie Amazonasu (Brazílie)]] [135] => [[Kategorie:Geografie Amapá]] [136] => [[Kategorie:Geografie Pará]] [137] => [[Kategorie:Řeky v Kolumbii]] [138] => [[Kategorie:Amazonas (kolumbijský departement)]] [139] => [[Kategorie:Řeky v Peru]] [140] => [[Kategorie:Přítoky Atlantského oceánu (Jižní Amerika)]] [] => )
good wiki

Amazonka

Amazonka ( v domorodých jazycích Parana Tinga [Bílá řeka] nebo Parana Guasu [Velká řeka]) je nejvodnatější a nejdelší řeka na Zemi. Nachází se v rovníkové oblasti Jižní Ameriky.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Río Negro (přítok Amazonky)','Marañón','Ucayali','Atlantský oceán','Peru','Lloqueta','Brazílie','Země','Tocantins (řeka)','Carhuasanta','Tapajós','Kolumbie'

Brazílie

Kolumbie

Marañón

Marañón je řeka v Jižní Americe, která protéká především Peru a Brazílií.

Peru

Peru je stát ležící v západní části Jižní Ameriky.

Tapajós

Ucayali

Země