Array ( [0] => 14764284 [id] => 14764284 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Anjouovci [uri] => Anjouovci [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Arms of Jean dAnjou.svg|upright=0.5|náhled|Původní erb rodu Kapet-Anjou.]] [1] => [[Soubor:Arms of Charles II dAnjou.svg|upright=0.5|náhled|Pozdější erb rodu Kapet Anjou ([[Seznam jeruzalémských králů|králů Jeruzaléma]]).]] [2] => [3] => '''Anjouovci''' bylo jméno několika panovnických rodů, pocházejících z francouzského hrabství a později vévodství [[Anjou]]. [4] => [5] => V období od 9. do 12. století se v oblasti západní Francie etablovalo dědičné [[anjouovské hrabství]] s cetrem ve městě [[Angers]]. Z anjouvoského rodu vzešli panovníci rozlehlé [[Anjouovská říše|anjouovské říše]], anglické královské dynastie [[Plantageneti|Plantagenetů]] a vládců křižáckého [[Jeruzalémské království|jeruzalémského království]]. Ve 13. století se hrabství dostalo pod moc [[Francouzské království|francouzského království]] a '''[[Kapetovci|kapetovští]] Anjouovci''' se stali vládci [[Sicilské království|sicilského království]] a později dalších území, království neapolského, uherského nebo polského. Jako dědicové vévody z Anjou, krále [[Filip V. Španělský|Filipa V.]] si titul dosud nárokuje španělský panovnický rod [[Bourbon-Anjou]]. [6] => [7] => == Původ jména a titulu == [8] => V dobách římské [[Galie]] sídlil na okraji [[Armorika|Armoriky]] keltský kmen Andekávů (Andegávů, Andů) a po nich bylo později pojmenované město dříve nazývané Juliomagus. Z těchto jmen se v průběhu staletí vyvinuly tři odlišné názvy: [[Angers]] pro město, [[Anjou]] pro území a ''angevin'' jako přídavné jméno k území, synonymum pro ''d'Anjou''. [9] => [10] => Klíčový význam nabylo území v druhé polovině [[9. století]], kdy bylo součástí [[Západofranská říše|západofranské říše]]. Ze západu je ohrožovalo nově zřízené keltské [[bretaňské království]] a od severu nájezdy germánských [[Vikingové|Vikingů]]. [[Karel II. Holý|Karel Holý]] zde proto zřídil ochranou [[Marka (území)|marku]] a jejím obráncům pak byl udílen titul [[vikomt]] z Angers a [[hrabě]] z Anjou. Na severu se ještě nacházelo nárazníkové hrabství [[Maine (Francie)|Maine]] s centrem v [[Le Mans]]. [11] => [12] => Hraběcí titul z Anjou získal [[Robert Silný]] a po něm jeho syn [[Odo Pařížský]], zakladatel franské královské dynastie [[Robertovci|Robertovců]]. Toto faktické dědičné předání hrabství se však většinou ještě nepovažuje za dědičnou dynastii z Anjou. [13] => [14] => == Ingelgerovci (930–1060) == [15] => Za první dědičnou dynastii [[Anjouovské hrabství|hrabství z Anjou]] je většinou (viz výše) považováni [[Ingelgerové]], [[Agnát|mužští potomci]] vikomta z Angers [[Ingelger]]a († 889). Dynastie také bývá nazývána ''Fulko-Geoffroy'' podle jmen jejich členů. Prvním z nich byl Ingelgerův syn, dlouholetý vikomt [[Fulko I. z Anjou]], posledním [[Geoffroy II. z Anjou]], který zemřel bez mužských potomků. [16] => [17] => V tomto období byly vhodné podmínky pro rozvoj rodové moci a bohatství. Vzestupu regionálních hrabství a vévodství nahrávala chybějící silná ústřední královská moc a zároveň pominuly vážné hrozby z Bretaně a od vikinských Normanů, když bylo ustaveno [[Bretaňské vévodství|bretaňské]] a [[normandské vévodství]] formálně podřízené králi. V Angers byl vystavěn hraběcí palác, který byl později za Kapetovců přestavěn na mohutný [[Angers (hrad)|hrad Angers]]. [18] => [19] => == Anjouovci z Gâtinais a Plantagenetové == [20] => {{Podrobně|Château-Landonové}} [21] => [22] => Jako '''první''' nebo '''druhá dynastie Anjouovců''' (po Ingelgerovcích) se označuje rod francouzských hrabat původně z [[Gâtinais]] ([[Château-Landonové]]), který roku [[1060]] zdědil rozsáhlá panství [[Anjouovské hrabství|hrabat z Anjou]] a [[Maine (Francie)|Maine]]. Zakladatelem rodu byl synovec [[Geoffroy II. z Anjou|Geoffroye II. z Anjou]] a jeho jmenovec [[Geoffroy III. z Anjou]], syn jeho sestry [[Ermengarda z Anjou (1076)|Ermengardy z Anjou]] a [[Geoffroy II. z Gâtinais|Geoffroye Ferréola]], po kterém zdědil titul hrabě z Gâtinais. [23] => [24] => [[Fulko V. z Anjou]] se oženil s [[Melisenda Jeruzalémská|Melisendou Jeruzalémskou]] a roku [[1131]] se stal králem křižáckého [[Jeruzalémské království|jeruzalémského království]] v Levantě. Jeho nejstarší syn [[Geoffroy V. z Anjou]] zvaný ''Plantagenet'' se stal [[Seznam normandských vévodů|normandským vévodou]] a jeho syn [[Jindřich II. Plantagenet|Jindřich II.]] anglickým králem, zakladatelem větve Anjouovců, která vládla nejdříve tzv. [[Anjouovská říše|anjouovské říši]], později jen Anglii a některým pevninským državám a která byla teprve dodatečně pojmenovaná '''[[Plantageneti]]'''. Z mladší větve Anjouovců pocházeli další '''[[Seznam jeruzalémských králů|jeruzalémští králové]]'''. [25] => [26] => Plantageneti vymřeli po meči roku [[1399]] [[Richard II.|Richardem II.]], jejich vedlejší větve [[Lancasterové]] a [[Yorkové]] spolu vedli [[války růží]] a vymřeli [[Richard III.|Richardem III.]] v roce [[1485]]. Mladší větev tohoto rodu Anjouovců vymřela v mužské linii [[Balduin IV. Jeruzalémský|Balduinem IV. Jeruzalémským]] již roku [[1185]]. [27] => [28] => == Kapetovští Anjouovci a Sicilské království == [29] => Ve 13. století se hrabství Anjou dostalo do mocenské sféry francouzských králů, když [[Filip II. August]] získal francouzské državy Plantageneta [[Jan Bezzemek|Jana Bezzemka]]. [30] => [31] => '''Kapetovsko-anjouovská dynastie''', zejména ve střední Evropě označovaná jako ''Anjouovci'', byla vedlejší větví rodu [[Kapetovci|Kapetovců]] založená [[Karel I. z Anjou|Karlem I. z Anjou]], mladším bratrem francouzského krále [[Ludvík IX. Svatý|Ludvíka IX.]] Vládla od roku [[1245]] v [[Provence|Provenci]], od roku [[1246]] v [[Anjou]], od roku [[1266]] v [[Neapol]]sku a na [[Sicilské království|Sicílii]], od roku [[1308]] v [[Uhersko|Uhrách]] a od roku [[1370]] v [[Polsko|Polsku]]. [32] => [33] => Roku [[1266]] udělila papežská kurie [[Sicilské království]] v léno právě Karlovi. Ten porazil roku [[1266]] nemanželského syna císaře [[Fridrich II. Štaufský|Fridricha II.]] [[Manfréd Sicilský|Manfréda]] a [[1268]] Fridrichova mladičkého vnuka [[Konradin]]a, kterého poté nechal v [[Neapol]]i popravit. Vládu v království však neudržel dlouho. [34] => [35] => Roku [[1282]] vypuklo proti Francouzům rozsáhlé povstání na Sicílii, které vešlo do dějin pod názvem [[sicilské nešpory]]. Příčinou byl daňový útlak vlády krále, který se neustále pokoušel o další expanzivní politiku, mimo jiné na území obnovené [[Byzantská říše|Byzantské říše]]. Proto povstání finančně podpořil byzantský císař [[Michael VIII. Palaiologos]]. Jako svého krále přijali vzbouření Sicilané Manfredova zetě, aragonského krále [[Petr III. Aragonský|Petra III.]] Ten ovšem ovládl pouze ostrov Sicílii, zatímco pevninská část království zůstala v anjouovských rukou. V roce 1282 tak Karel z Anjou ztratil titul sicilského krále, ale jako neapolský král se na trůně udržel. Jeho následníci vládli Neapoli až do roku [[1435]]. [36] => [37] => Po dvaceti letech bojů byla roku [[1302]] uzavřena mírová smlouva, kterou byla uznána samostatnost ostrovního Sicilského království v čele s aragonskou dynastií. [38] => [39] => === Anjouovci v dalších zemích === [40] => * Dynastie Kapet-Anjou zahrnovala i větev, která vládla [41] => ** [[Uhersko|Uhrám]] v letech [[1308]]–[[1385]], [[1386]]–[[1395]]) ([[Karel I. Robert]], [[Ludvík I. Veliký]] a [[Marie Uherská]]) a [42] => ** [[Polsko|Polsku]] v letech 1370–1399 ([[Ludvík I. Veliký]] a [[Hedvika z Anjou]]). [43] => * [[Tarent]]ští Anjouovci byli titulárními vládci [44] => ** [[Latinské císařství|Latinského císařství]]). [45] => * [[Drač]]ští Anjouovci vládli [46] => ** [[Neapol]]i v letech 1382–1435 a [47] => ** Uhrám v letech 1385–1386 ([[Karel III. Neapolský]]). [48] => [49] => Dynastie vymřela po meči [[Ladislav I. Neapolský|Ladislavem Neapolským]] v roce [[1414]], v ženské linii pak jeho sestrou [[Johana II. Neapolská|Johanou II.]] v roce [[1435]]. [50] => [51] => == Valois-Anjou (1351–1481) == [52] => Ve 14. století byla založena další linie Anjouovců z dynastie [[Valois]], vedlejší větve Kapetovců. Zakladatelem dynastie byl [[Ludvík z Anjou]], kterému titul hraběte v roce [[1351]] udělil jeho otec, francouzský král [[Jan II. Francouzský|Jan II. Dobrý.]] Hrabství bylo záhy povýšeno na [[Anjouovské vévodství|vévodství]] a po smrti vévody [[Karel V. z Anjou|Karla V. z Anjou]] v roce [[1481]] připojeno k francouzské koruně. [53] => [54] => == Související články == [55] => * [[Plantageneti]] [56] => * [[Montalais]] [57] => * [[Château-Landonové]] [58] => * [[Seznam neapolských králů]] [59] => * [[Seznam uherských králů]] [60] => * [[Seznam polských panovníků]] [61] => [62] => == Externí odkazy == [63] => * {{commonscat}} [64] => * [http://www.rozhlas.sk/inetportal/uploaded_sounds/m3u_ondemand_soundID21274.m3u Anjouovci (audio)] [65] => [66] => {{Polští panovníci - Anjouovci}} [67] => {{Autoritní data}} [68] => [69] => [[Kategorie:Anjouovci| ]] [70] => [[Kategorie:Neapolské království]] [71] => [[Kategorie:Sicilské království]] [72] => [[Kategorie:Uherští panovníci]] [73] => [[Kategorie:Polské království]] [74] => [[Kategorie:Vymřelé panovnické rody]] [] => )
good wiki

Anjouovci

Původní erb rodu Kapet-Anjou. králů Jeruzaléma).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Anjou','Sicilské království','Plantageneti','1266','Neapol','Jeruzalémské království','Angers','Ludvík I. Veliký','Uhersko','Polsko','Maine (Francie)','1435'

1266

1435

Angers

Angers je město a obec ve Francii.

Anjou

Neapol

Plantageneti

Plantageneti jsou dynastie pocházející ze severní Francie, která vládla v letech 1154 až 1485 v Anglii.

Polsko

Uhersko