Array ( [0] => 15480369 [id] => 15480369 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Astronomie [uri] => Astronomie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:USA.NM.VeryLargeArray.02.jpg|náhled|Mezi zařízení, která se používají k astronomickým pozorováním, patří i [[radioteleskop]]y.]] [1] => [2] => '''Astronomie''', [[řečtina|řecky]] αστρονομία z άστρον (astron) [[hvězda]] a νόμος (nomos) zákon, [[čeština|česky]] též '''hvězdářství''', je [[věda]], která se zabývá jevy za hranicemi [[Atmosféra Země|zemské atmosféry]]. Zvláště tedy výzkumem [[vesmír]]ných [[těleso|těles]], jejich soustav, různých dějů ve vesmíru i vesmírem jako celkem. [3] => [4] => == Historie astronomie == [5] => [6] => === Antika === [7] => Astronomie se podobně jako další vědy začala rozvíjet ve [[starověk]]u. Na území [[Babylonie]] však nebylo k popisu používáno již vynalezené [[geometrie]] (grafy).{{Citace elektronického periodika [8] => | titul = Babylonian astronomers used abstract geometry to track Jupiter [9] => | periodikum = Physics World [10] => | url = https://physicsworld.com/babylonian-astronomers-used-abstract-geometry-to-track-jupiter/ [11] => | datum vydání = 2016-01-28 [12] => | jazyk = en-GB [13] => | datum přístupu = 2022-04-15 [14] => }} První se z astronomie rozvíjela [[astrometrie]], zabývající se měřením [[poloha tělesa|poloh]] [[hvězda|hvězd]] a [[planeta|planet]] na obloze. Tato oblast astronomie měla velký význam pro [[navigace|navigaci]]. Podstatnou částí astrometrie je [[sférická astronomie]] sloužící k popisu poloh objektů na [[nebeská sféra|nebeské sféře]], zavádí [[Soustava souřadnic|souřadnice]] a popisuje významné [[křivka|křivky]] a [[bod]]y na nebeské sféře. Pojmy ze sférické astronomie se také používají při [[měření času]]. [15] => [16] => Další oblastí astronomie, která se rozvinula, byla [[nebeská mechanika]]. Zabývá se [[Mechanický pohyb|pohybem]] [[těleso|těles]] v [[gravitační pole|gravitačním poli]], například [[planeta|planet]] ve [[Sluneční soustava|sluneční soustavě]]. Základem nebeské mechaniky jsou práce [[Johannes Kepler|Keplera]] a [[Isaac Newton|Newtona]]. [17] => [18] => [[Aristotelés]] ve svém díle ''O nebi'' z roku [[340 př. n. l.]] dokázal, že tvar Země musí být kulatý, jelikož stín Země na Měsíci je při zatmění vždy kulatý, což by při plochém tvaru Země nebylo možné. [[Starověké Řecko|Řekové]] také zjistili, že pokud sledujeme [[Polárka|Polárku]] z jižnějšího místa na Zemi, jeví se nám níže nad obzorem než pro pozorovatele ze severu, kterému se bude její poloha na obloze jevit výše. Aristotelés dále určil poloměr [[Země]], který ale odhadl na dvojnásobek skutečného poloměru. V aristotelovském modelu Země stojí Měsíc se Sluncem a hvězdami krouží kolem ní, a to po kruhových drahách. [19] => [20] => Myšlenky Aristotelovy rozvinul ve [[2. století]] našeho letopočtu [[Klaudios Ptolemaios]], který také stavěl Zemi do středu a další objekty nechal obíhat kolem ní ve sférách: [21] => * první byla sféra Měsíce, [22] => * dále sféry sluneční soustavy – [[Slunce]] a planet : [[Merkur (planeta)|Merkuru]], [[Venuše (planeta)|Venuše]], [[Mars (planeta)|Marsu]], [[Jupiter (planeta)|Jupitera]], [[Saturn (planeta)|Saturna]] a [23] => * sféra stálic – hvězd, jež byly považovány za nehybné, jak to plyne z názvu, měly se pohybovat jen společně s oblohou. Tento model dostatečně vyhovoval polohám těles na obloze. [24] => [25] => === Novověk === [26] => Roku [[1514]] navrhl [[Mikuláš Koperník]] nový model, ve kterém bylo ve středu soustavy [[Slunce]] a planety obíhaly kolem něj po kruhových drahách, setkal se ale s problémy při pozorováních, objekty se nenacházely na správných souřadnicích. [27] => [28] => Roku [[1609]] zkonstruoval [[Galileo Galilei]] [[dalekohled]], s jehož pomocí objevil čtyři měsíce obíhající kolem planety [[Jupiter (planeta)|Jupiter]], a tím dokázal Koperníkovu teorii o Slunci ve středu a planetách kroužících kolem. [29] => [30] => [[Johannes Kepler]] zaměnil kruhové dráhy planet za [[Elipsa|eliptické]], čímž bylo dosaženo souladu s pozorovanými polohami těles. [31] => [32] => V roce [[1687]] vydal [[sir]] [[Isaac Newton]] knihu [[Philosophiae Naturalis Principia Mathematica]]{{Citace monografie [33] => | příjmení = Smith [34] => | jméno = George [35] => | titul = Newton's Philosophiae Naturalis Principia Mathematica [36] => | url = https://plato.stanford.edu/archives/win2008/entries/newton-principia/ [37] => | editoři = Edward N. Zalta [38] => | vydání = Winter 2008 [39] => | vydavatel = Metaphysics Research Lab, Stanford University [40] => }} o poloze těles v prostoru a čase a [[zákon obecné přitažlivosti]], podle něhož jsou k sobě tělesa vázána [[gravitace|gravitací]], která závisí na [[hmotnost]]i těles a na jejich vzdálenosti. Z gravitačního zákona vychází eliptický pohyb planet. [41] => [42] => === Nová doba === [43] => Roku [[1929]] studoval [[Edwin Hubble]] daleké [[galaxie]], zjistil [[rudý posuv]], který se zvětšuje se vzdáleností, to byl důkaz o rozpínání [[vesmír]]u. Fakt, že se od sebe objekty vzdalují, naznačuje, že někdy v minulosti byly objekty velmi blízko od sebe, tím se zrodily myšlenky o [[velký třesk|velkém třesku]], místě a čase, kdy byl [[vesmír]] nekonečně malý a hustý. [44] => [45] => V letech [[1905]]–[[1915]] napsal [[Albert Einstein]] [[teorie relativity|teorii relativity]] – speciální, ve které zavedl konečnou rychlost světla a obecnou relativitu o gravitaci, čase a prostoru ve velkých rozměrech. Na začátku [[20. století]] vznikla [[kvantová teorie]] o chování [[Elementární částice|elementárních částic]]. [46] => [47] => == Čínská astronomie == [48] => [[Soubor:Dunhuang star map.jpg|náhled|200px|[[Tunchuangská hvězdná mapa]] z doby dynastie Tang – Oblast severního pólu. Patrně z doby císaře Džungzunga (705–710). Souhvězdí tří škol je odlišena barvami pro jednotlivé astronomy: bílou Wu-Šian (Wu Xian), černou Kan-Te(Gan De) a žlutou Ši-Šen (Shi Shen). Celkem mapy obsahovaly 1 300 hvězd.]] [49] => [50] => Čínská astronomie má velice dlouhou historii a dějepisci považují Číňany za „nejdůslednější a nejpřesnější pozorovatele nebeských jevů na světě před Araby.“Needham, Volume 3, p.171 Jména hvězd později rozdělili do 28 kategorií („panství“, [říší]) v dobách dynastie Šang (Shang) v čínské [[doba bronzová|době bronzové]] a zřejmě se zformovaly za vlády Wu-Tinga (Wu Ding) (1339–1281 př. n. l.).Needham, Volume 3, p.242 [51] => [52] => Podrobné záznamy astrologických pozorování započaly v éře válek kolem 4. století př. n. l. a vzkvétaly dále od období dynastie Chan. Čínská astronomie byla rovníková soustředěná na podrobná pozorování hvězd z okolí pólu a byla založená na jiných principech než převládaly v západoevropské astronomii, kde východ a západ slunce zodiakálních souhvězdí tvořil základní ekliptický rámec.Needham, Volume 3, p.172-3 [53] => [54] => Některé prvky indické astronomie se dostaly do Číny při expanzi [[Buddhismus|buddhismu]] po dynastii Chan (25–220 n.l.), ale nejpodrobnější vtělení indické astronomie nastalo za dynastie Tchang (Tang, 618–907), kdy mnozí indičtí astronomové přesídlili do čínského hlavního města a čínští učenci, jako velký tantrický buddhistický mnich a matematik Ji-Šing (Yi Xing) propracoval její systém. Astronomie islámského středověku úzce spolupracovala se svými čínskými kolegy během dynastie Juan (Yuan) a po období poměrného ústupu za dynastie Ming astronomie ožila podněty západní kosmologie a techniky po vzniku jezuitských misií. Dalekohled byl zaveden v 17. století. V roce 1669 byla pekingská observatoř přestavěna pod vedením [[Ferdinand Verbiest|Ferdinanda Verbiesta]]. Dnešní Čína pokračuje v astronomických aktivitách s mnoha hvězdárnami a vlastním vesmírným programem. [55] => [56] => {{překlad|en|Chinese astronomy|607360323}} [57] => [58] => == Části astronomie == [59] => Od [[novověk]]u do současnosti se astronomie nesmírně rozšířila a vznikla celá řada nových oblastí výzkumu, které lze velmi zhruba rozdělit na pozorování a teorii, nebo podle objektu zájmu. [60] => [61] => [[Soubor:Spitzer space telescope.jpg|náhled|[[Spitzerův kosmický dalekohled]] (SST) provádí pozorování zejména v infračervené oblasti [[Elektromagnetické spektrum|spektra]].]] [62] => [63] => === Astronomické pozorování === [64] => '''Astronom''', [[čeština|česky]] '''hvězdář''', se zabývá zkoumáním [[vesmír]]u. Kromě profesionálních astronomů se astronomii věnuje i řada astronomů [[amatér]]ských. [65] => [66] => Nejvýznamnějším zdrojem [[informace|informací]] o vesmíru je [[elektromagnetické záření]]. Část jeho [[vlnová délka|vlnových délek]], vnímatelná [[oko|očima]], je [[světlo]]. Obory astronomického pozorování podle využívaných vlnových délek jsou [67] => [68] => * [[gama astronomie]] [69] => * [[rentgenová astronomie]] [70] => * [[ultrafialová astronomie]] [71] => * [[optická astronomie]] [72] => * [[infračervená astronomie]] [73] => * [[mikrovlnná astronomie]] [74] => * [[radioastronomie]] [75] => [76] => Nejstarší a nejdůležitější je optická astronomie, využívající světlo. Rozvoj dalších oborů souvisel s vývojem [[technika|techniky]]. Například radioastronomie se začala rozvíjet ve 30. letech [[20. století]], kdy [[Karl Guthe Jansky]] při zkoumání zdrojů šumu rušících rádiové hovory objevil rádiové emise centra naší [[Galaxie]]. [[Atmosféra Země]] mnoho vlnových délek účinně pohlcuje, takže [[záření gama|gama]] a [[rentgenové záření|rentgenové pozorování]] se mohlo konat jen pomocí [[stratosférický balón|stratosférických balónů]] a výrazný rozvoj se dostavil teprve s pokrokem [[kosmonautika|kosmonautiky]]. [77] => [78] => Ještě exotičtější je pozorování jiných [[částice|částic]] než elektromagnetického záření. [79] => * [[neutrinová astronomie]] pozoruje [[neutrino|neutrina]], [[teleskop]]y jsou v současnosti velké prostory hluboko pod zemí, zaplněné [[voda|vodou]] nebo jiným pozorovacím médiem [80] => * studium [[kosmické záření|kosmického záření]], vysokoenergetických částic mimozemského původu. Využívá metod [[jaderná fyzika|jaderné fyziky]] (v kosmickém záření se vyskytují i částice s o mnoho řádů větší [[energie|energií]] než jaká je dosažitelná na [[urychlovač]]ích). [81] => [82] => Hypotetická [[gravitační astronomie]] by měla pozorovat [[gravitační vlny]]. V současnosti jsou převažujícím způsobem [[Detekce gravitačních vln|detekce]] velké [[interferometr]]y. První pozorování gravitačních vln proběhlo [[14. září]] [[2015]] na americkém detektoru [[LIGO]], i když nepřímé důkazy byly předloženy již dříve. [83] => [84] => [[Soubor:Crab Nebula.jpg|náhled|vpravo|Složený obrázek [[Krabí mlhovina|Krabí mlhoviny]] pořízený [[Hubbleův vesmírný dalekohled|Hubbleovým vesmírným dalekohledem]].]] [85] => [86] => === Astronomická teorie === [87] => Obecným teoretickým oborem je [[astrofyzika]]. Zabývá se fyzikou hvězd a mezihvězdné hmoty ([[hustota|hustotou]], [[teplota|teplotou]], [[chemické složení|chemickým složením]] atd.). [88] => [89] => [[Kosmologie]] studuje vesmír jako celek a zvláště jeho vznik, současný a budoucí vývoj. [90] => [91] => [[Astrobiologie]] se zabývá možnostmi existence [[život]]a ve vesmíru. [92] => [93] => === Astronomie podle objektu zájmu === [94] => * [[Hvězdná astronomie]] se zabývá [[hvězda]]mi, včetně [[Slunce]]; výzkumem prostorového rozložení a zákonitostmi pohybů hvězd a hvězdných soustav. [95] => :Podle metody výzkumu se dělí na: 1. stelární statistiku, 2. stelární kinematiku, 3. stelární dynamiku [96] => * [[Galaktická astronomie]] se zabývá zkoumáním struktury, součástí a vývoje [[galaxie|galaxií]] – v prvé řadě naší [[Galaxie]]. [97] => * [[Extragalaktická astronomie]] zkoumá objekty za hranicemi naší Galaxie. [98] => * [[Planetární vědy]] zkoumají [[planeta|planety]] v naší [[sluneční soustava|sluneční soustavě]]. Řadí se do astronomie, ale jejich části mají často užší spojitost s odpovídajícími vědami o planetě [[Země|Zemi]] (například ''[[geologie]] [[Mars (planeta)|Marsu]]''). [99] => * [[Meteorická astronomie]] se zabývá studiem pohybu a dalšími vlastnostmi [[meteor (jev)|meteorů]] a [[meteorit]]ů. [100] => [101] => == Vztah astronomie k dalším vědám == [102] => Astronomie má nejužší vztah s [[fyzika|fyzikou]]. Astronomická teorie je v podstatě fyzika astronomických systémů. Naopak astronomické systémy jsou pro velkou část fyzikální teorie nejdůležitější „laboratoří“, přirozeně především ve velkých prostorových a časových měřítkách se projevuje [[gravitace]] a testuje [[obecná teorie relativity]]. Ve vesmíru se vyskytují i extrémní podmínky, které nejsou zatím dosažitelné v laboratořích, například [[tlak]], [[hustota]], [[teplota]], [[magnetické pole]] a další. [103] => [104] => Významný vztah má astronomie i k [[religionistika|religionistice]]. [105] => [106] => == Odkazy == [107] => [108] => === Reference === [109] => [110] => [111] => === Související články === [112] => * [[Astrofyzika]] [113] => * [[Astronomický ústav Akademie věd ČR|Astronomický ústav AV]] [114] => * [[Hvězda]] [115] => * [[Planeta]] [116] => * [[Sluneční soustava]] [117] => * [[Souhvězdí]] [118] => * [[Vesmír]] [119] => [120] => === Externí odkazy === [121] => * {{Commonscat}} [122] => * {{Otto|Hvězdoznalství}} [123] => * {{Otto|Hvězdářství}} [124] => * {{Wikislovník|heslo=astronomie}} [125] => * {{NK ČR|ph114088|věc=ano}} [126] => [127] => {{Autoritní data}} [128] => {{Portály|Astronomie}} [129] => [130] => [[Kategorie:Astronomie| ]] [131] => [[Kategorie:Přírodní vědy]] [132] => [[Kategorie:Sedm svobodných umění]] [] => )
good wiki

Astronomie

Mezi zařízení, která se používají k astronomickým pozorováním, patří i radioteleskopy. Astronomie, řecky αστρονομία z άστρον (astron) hvězda a νόμος (nomos) zákon, česky též hvězdářství, je věda, která se zabývá jevy za hranicemi zemské atmosféry.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'vesmír','planeta','Slunce','hvězda','Země','gravitace','čeština','20. století','teplota','Mars (planeta)','galaxie','Isaac Newton'

Čeština

Galaxie

Gravitace

Gravitace je jeden ze základních zákonných principů přírody, který popisuje vzájemné přitažlivé působení mezi hmotnými tělesy.

Hvězda

Planeta

Slunce

Teplota

Vesmír

Země