Array ( [0] => 15515358 [id] => 15515358 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Atmosféra [uri] => Atmosféra [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy}} [1] => [[Soubor:Top of Atmosphere.jpg|náhled|upright=1.2|Horní vrstvy [[Atmosféra Země|atmosféry Země]]]] [2] => '''Atmosféra''' (z řečtiny: ''atmos'' – pára, ''sphaira'' – koule) je [[plyn]]ný obal [[Kosmické těleso|tělesa v kosmickém prostoru]]. Těleso může být obklopeno atmosférou pouze za předpokladu, že má dostatečnou [[hmotnost]] na to, aby plyn vázalo [[gravitační síla|gravitační silou]]. V případě některých plynných sloučenin musí být splněna i další podmínka – dostatečně nízká [[teplota]]. [[Atmosféra Země|Atmosféru Země]] tvoří z 21 % [[kyslík]], ze 78 % [[dusík]] a 1 % zabírají [[vzácné plyny]] a ostatní prvky. [3] => [4] => [[Hustota]] plynu je nepřímo úměrná hmotnosti tělesa. Lehčí plyn (např. [[vodík]]) neunikne do [[vesmír]]u, je-li vázán vyšší gravitační silou. To je případ [[plynný obr|plynných obrů]] ve [[Sluneční soustava|sluneční soustavě]], např. [[Jupiter (planeta)|Jupitera]]. [5] => [6] => Atmosféra je důležitou ochranou života před [[kosmické záření|kosmickým zářením]].http://www.osel.cz/index.php?clanek=7267 – Jak kosmické záření ovlivňuje obyvatelnost planet? [7] => [8] => == Atmosféry planet == [9] => [10] => === Atmosféra Merkuru === [11] => {{Viz též|Atmosféra Merkuru}} [12] => [13] => Merkur má velmi tenkou atmosféru, složenou z atomů vyražených z jeho povrchu [[sluneční vítr|slunečním větrem]], což je zapříčiněno slabým gravitačním polem vytvářeným poměrně lehkou planetou.Čeman, strana 114. Protože je povrch Merkuru velmi horký, tyto atomy rychle unikají do vesmíru. Takže oproti [[Země|Zemi]] nebo [[Venuše (planeta)|Venuši]], jejichž atmosféry jsou stabilní, atmosféra Merkuru je proměnlivá a musí být neustále doplňována. [[Atmosférický tlak|Tlak atmosféry]] na povrchu je menší než 5,10−10 [[Pascal (jednotka)|Pa]], tedy v pozemských měřítkách ultravysoké [[vakuum]], daleko vyšší tlak má i vakuum v běžné žárovce.{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Mercury Fact Sheet | url = http://nssdc.gsfc.nasa.gov/planetary/factsheet/mercuryfact.html | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2016-07-02 | vydavatel = NASA | místo = | jazyk = angličtina}}{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Atmosféra Merkuru | url = http://planety.astro.cz/merkur/3/ | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2009-1-15 | vydavatel = Astronomia | místo = | jazyk =}} [14] => [[Soubor:Venus-real color.jpg|náhled|vlevo|upright=0.85|Snímek atmosféry Venuše v pravých barvách. Viditelné jsou pouze svrchní vrcholky mračen obepínající planetu.]] [15] => [16] => === Atmosféra Venuše === [17] => {{Viz též|Atmosféra Venuše}} [18] => [19] => Současná představa o struktuře atmosféry Venuše se zakládá na měřeních uskutečněných sondami typu [[Program Veněra|Veněra]], [[Program Mariner|Mariner]], [[Program Pioneer|Pioneer-Venus]], pozemskými pozorováními a teoretickými modely, které umožňují odhadovat chování atmosféry. Venuše je obklopena hustou vrstvou atmosféry, která je tvořená převážně z [[oxid uhličitý|oxidu uhličitého]], dále pak malého množství [[dusík]]u, [[kyslík]]u a [[vodní pára|vodní páry]]. Kombinace těchto plynů má za následek vznik silného [[skleníkový efekt|skleníkového efektu]], který zvyšuje [[teplota|teplotu]] [[povrch Venuše|povrchu]] o více než 400 °C, v oblastech okolo [[Zemský rovník|rovníku]] dokonce až o 500 °C. [20] => [21] => === Atmosféra Země === [22] => {{Viz též|Atmosféra Země}} [23] => * Země má relativně hustou atmosféru složenou ze 78 % [[dusík]]u, 21 % [[kyslík]]u, 1 % [[argon]]u a stopového množství jiných plynů včetně [[oxid uhličitý|oxidu uhličitého]] a [[voda|vodních]] par. Atmosféra chrání [[povrch Země]] před dopadem některých druhů [[sluneční záření|slunečního záření]]. Její složení je nestabilní a silně ovlivněno biosférou. Jde především o velké množství volného dvouatomového kyslíku, který vyrábějí pozemské [[rostliny]] a bez nichž by se kyslík v atmosféře v geologicky krátkém čase sloučil s materiály z povrchu Země. Volný kyslík v atmosféře je známkou života. Atmosféru Země dělíme na několik vrstev: [24] => * [[Troposféra]] – v troposféře se nachází naše civilizace, a veškerý inteligentní život na Zemi [25] => * [[Stratosféra]] – stratosféra se nachází nad troposférou, od 7–17 km až do 50 km. Teplota stoupá s [[Nadmořská výška|nadmořskou výškou]]. [26] => * [[Mezosféra]] – sahá od 50 km až do 80–85 km.Teplota zde s nadmořskou výškou naopak klesá. [27] => * [[Termosféra]] – největší část atmosféry zaujímá termosféra, která sahá od 80–85 km až do 500-1000 km. Teplota zde s narůstající výškou opět stoupá. Od výšek nad 100 km se utváří např. [[polární záře]]. [28] => * [[Exosféra]] – nejvyšší vrstva atmosféry sahající do 10–35 tis. km. Plynule navazuje na meziplanetární prostor, kde již gravitace Země nedokáže molekuly plynu trvaleji udržet. [29] => [30] => === Atmosféra Marsu === [31] => [[Soubor:Mars atmosphere.jpg|náhled|upright=0.8|Nad povrchem Marsu je při bočním pohledu viditelná atmosféra (snímek družice Mars Global Surveyor)]] [32] => {{Viz též|Atmosféra Marsu}} [33] => [34] => Mars má dnes velmi řídkou atmosféru, která není schopná zadržovat tepelnou výměnu mezi povrchem a okolním prostorem, což má za následek velké tepelné rozdíly během dne a noci. Tlak na povrchu se pohybuje mezi 600 až 1000 Pa, což je přibližně 100 až 150krát méně než na povrchu Země či jako přibližně ve 30 km nad jejím povrchem. Podobně jako na Zemi ale dochází ke změnám v atmosféře v závislosti na sezónních výkyvech, jak se planeta přibližuje a oddaluje od Slunce. V zimě 25–30 % atmosférického oxidu uhličitého zmrzne na pólech, zatímco v létě opět [[Sublimace|sublimuje]] a vrátí se do atmosféry. [35] => [36] => Atmosféra je tvořena převážně z [[oxid uhličitý|oxidu uhličitého]] (95,32 %), dále obsahuje: [[dusík]] (2,7 %), [[argon]] (1,6 %), [[kyslík]] (0,13 %), [[oxid uhelnatý]] (0,07 %) a [[vodní pára|vodní páry]] (0,03 %),{{Citace elektronické monografie| url=http://www.daviddarling.info/encyclopedia/M/Marsatmos.html| titul=Encyclopedia of science; Mars, atmosphere| datum přístupu=2007-08-19}} která vzniká sublimací z [[Polární čepičky Marsu|polárních čepiček]]. Mezi ostatní plyny vyskytující se v atmosféře se pak ještě řadí [[neon]], [[krypton]], [[xenon]], [[Ozon|ozón]] a [[Methan|metan]] (který je možným indikátorem [[Život na Marsu|života na Marsu]], jelikož podléhá rychlému rozpadu{{Citace elektronické monografie| url=http://news.nationalgeographic.com/news/2004/10/1007_041007_mars_methane.html| titul=National Geographic News, Does Mars Methane Indicate Life Underground? od Stefana Lovgrena| datum přístupu=2007-08-19}}). [37] => [38] => == Odkazy == [39] => [40] => === Reference === [41] => [42] => [43] => === Související články === [44] => * [[Heliosféra]] [45] => * [[Hvězdná atmosféra]] [46] => * [[Tlak]] [47] => [48] => === Externí odkazy === [49] => * {{commonscat}} [50] => * {{Commons}} [51] => * {{Wikicitáty|téma=Ovzduší}} [52] => * {{Wikicitáty|téma=Atmosféra}} [53] => * {{Wikislovník|heslo=atmosféra}} [54] => [55] => {{Pahýl}} [56] => {{Autoritní data}} [57] => {{Portály|Planetární vědy}} [58] => [59] => [[Kategorie:Atmosféra| ]] [60] => [[Kategorie:Astrofyzika]] [] => )
good wiki

Atmosféra

atmosféry Země Atmosféra (z řečtiny: atmos - pára, sphaira - koule) je plynný obal tělesa v kosmickém prostoru. Těleso může být obklopeno atmosférou pouze za předpokladu, že má dostatečnou hmotnost na to, aby plyn vázalo gravitační silou.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.