Array ( [0] => 15488583 [id] => 15488583 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Bělehrad [uri] => Bělehrad [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Bělehrad [2] => | originální jméno = Београд [3] => | obrázek = Belgrade Montage.jpg [4] => | popisek = [5] => | znak = Small Coat of Arms Belgrade.svg [6] => | vlajka = Flag of Belgrade.svg [7] => | stát = Srbsko [8] => | pojem vyššího celku = [9] => | název vyššího celku = [10] => | pojem nižšího celku = [11] => | název nižšího celku = [12] => | zeměpisná šířka = 44.8205556 [13] => | zeměpisná délka = 20.4622222 [14] => | nadmořská výška = 117 [15] => | psč = 11000 [16] => | telefonní předvolba = [17] => | starosta = Zoran Radojičić [18] => | administrativní dělení = [19] => | etnické složení = [20] => | náboženské složení = [21] => | web = http://www.beograd.rs [22] => | loc-map = {{LocMap |Srbsko |label=Bělehrad |position=top |width=240 |lat=44.820556 |long=20.462222 |float=center |caption=}} [23] => }} [24] => '''Bělehrad''' ({{Vjazyce2|sr|{{Audio|Sr-Beograd.ogg|''Београд / Beograd''}}}}) je hlavním a největším městem [[Srbsko|Srbska]]. Mezi lety [[1918]]–[[1941]] a [[1945]]–[[1992]] byl také hlavním městem [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]], resp. [[Jugoslávie]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. Město se nachází na soutoku řek [[Dunaj]] a [[Sáva]]. Je přirozeným politickým, ekonomickým i dopravním centrem Srbska. Kříží se zde celá řada mezinárodně významných silničních i železničních tahů{{Citace monografie [25] => | příjmení = Arizović [26] => | jméno = Miloš [27] => | odkaz na autora = [28] => | titul = Upoznajte Beograd [29] => | vydavatel = Turistička organizacija [30] => | místo = Bělehrad [31] => | rok = 2008 [32] => | počet stran = [33] => | isbn = 978-86-7708-078-5 [34] => | kapitola = [35] => | strany = 7 [36] => | jazyk = srbština [37] => }} spojující [[Střední Evropa|Střední Evropu]] s [[Balkán]]em.{{Citace monografie [38] => | příjmení = Arizović [39] => | jméno = Miloš [40] => | odkaz na autora = [41] => | titul = Upoznajte Beograd [42] => | vydavatel = Turistička organizacija [43] => | místo = Bělehrad [44] => | rok = 2008 [45] => | počet stran = [46] => | isbn = 978-86-7708-078-5 [47] => | kapitola = [48] => | strany = 91 [49] => | jazyk = srbština [50] => }} [51] => [52] => == Název == [53] => [54] => Název města je [[Slované|slovanského]] původu a znamená ''Bílé město''. V [[staroslověnština|staroslověnštině]] měl podobu Бѣлградъ nebo Бѣлиградъ; poprvé byl zaznamenán v roce [[878]] v dopisu papeže bulharskému carovi Borisovi.{{Citace elektronického periodika [55] => | titul = Kako je Beograd dobio ime [56] => | periodikum = Srbija Danas [57] => | url = Beograd je kroz istoriju imao čak 15 naziva, EVO I KOJA! [58] => | jazyk = sr [59] => | datum přístupu = 2022-08-26 [60] => }}{{Citace monografie [61] => | příjmení = Detelić [62] => | jméno = Mirjana [63] => | odkaz na autora = [64] => | titul = Beli grad : poreklo epske formule i slovenskog toponima [65] => | vydavatel = Posebna izdanja [66] => | místo = Bělehrad [67] => | rok = 2006 [68] => | počet = [69] => | isbn = 86-7179-050-9 [70] => | kapitola = [71] => | strany = 90 [72] => | jazyk = srbština [73] => }} Odsud byl převzat do všech jazyků; jen v [[němčina|němčině]] se objevuje jako [[kalk]] v podobě ''Weizzenburg''.{{Citace monografie [74] => | příjmení = Detelić [75] => | jméno = Mirjana [76] => | odkaz na autora = [77] => | titul = Beli grad : poreklo epske formule i slovenskog toponima [78] => | vydavatel = Posebna izdanja [79] => | místo = Bělehrad [80] => | rok = 2006 [81] => | počet = [82] => | isbn = 86-7179-050-9 [83] => | kapitola = [84] => | strany = 89 [85] => | jazyk = srbština [86] => }} V tureckých zdrojích je doložen jako Tuna Belgrad (Dunajský Bělehrad) pro odlišení podobných měst. [87] => [88] => [[Historický vývoj srbštiny|Historickými změnami]] vznikla jeho současná podoba v [[srbština|srbštině]] (Београд). Název vznikl podle bílého kamene místního opevnění.{{Citace elektronického periodika [89] => | titul = Kako je Beograd dobio ime [90] => | periodikum = Extracafe.rs [91] => | url = https://www.extracafe.rs/kako-je-beograd-dobio-ime/ [92] => | jazyk = sr [93] => | datum přístupu = 2022-08-26 [94] => }} [95] => [96] => Slovanský název se občas objevoval i v [[Byzantská říše|byzantských]] záznamech jako ''Belagradon''. [97] => [98] => [[Latina|Latinský]] název Singidunum byl převzat od [[Keltové|keltského]] kmene [[Skordiskové|Skordisků]] a romanizován. ''Dunum'', resp. ''din'' označovalo v jazyce Skordisků nejspíše město, případně drobný vršek.{{Citace elektronického periodika [99] => | titul = Grad Beograd - poreklo imena [100] => | periodikum = Opušteno.rs [101] => | url = https://opusteno.rs/grad-beograd-f88/grad-beograd-poreklo-imena-t16908.html [102] => | jazyk = sr [103] => | datum přístupu = 2021-12-28 [104] => }}{{Nedostupný zdroj}} [105] => [106] => == Historie == [107] => [[Soubor:Siege of Nándorfehérvár.jpg|náhled|vlevo|[[Obléhání Bělehradu]] Turky v roce [[1456]]]] [108] => {{Viz též|Dějiny Bělehradu}} [109] => [110] => Bělehrad, který se nachází na strategickém soutoku dvou řek, patří k velmi starým městům a místům, kde kontinuální osídlení trvá již několik tisíc let.{{Citace monografie [111] => | příjmení = Norris [112] => | jméno = David [113] => | odkaz na autora = [114] => | titul = Belgrade – A Cultural History [115] => | vydavatel = Oxford University Press [116] => | místo = [117] => | rok = 2008 [118] => | počet stran = [119] => | isbn = 978-0-19-537608-1 [120] => | kapitola = [121] => | strany = 26 [122] => | jazyk = angličtina [123] => }} Již v dobách [[Keltové|Keltů]] zde existovala osada. Tu později [[Římané]]{{Citace monografie [124] => | příjmení = Aranđelović [125] => | jméno = Biljana [126] => | příjmení2 = Vukmirović [127] => | jméno2 = Milena [128] => | odkaz na autora = [129] => | titul = Belgrade – The 21st Century Metropolis of Southeast Europe [130] => | vydavatel = Springer [131] => | místo = [132] => | rok = 2020 [133] => | počet stran = [134] => | isbn = 978-3-030-35069-7 [135] => | kapitola = [136] => | strany = 13 [137] => | jazyk = angličtina [138] => }}, kteří město nazývali ''Singidunum'', rozšířili a přebudovali i přístav pro svoji říční flotilu. Od 6. století město patřilo [[Byzantská říše|Byzantské říši]], po [[stěhování národů]] a úpadku [[Byzantská říše|Cařihradu]] se sem nastěhovali [[Slované]]. Město ale trpělo pod náporem jak [[Uhersko|uherských]], tak [[Benátská republika|benátských]] útoků, neboť oba státy se snažily získat tuto oblast pod svoji kontrolu. [139] => [140] => V roce [[1284]] se Bělehrad stal poprvé hlavním městem [[Srbsko|Srbska]].{{Citace monografie [141] => | příjmení = Antonić [142] => | jméno = Zdravko [143] => | příjmení2 = Tasić [144] => | jméno2 = Nikola [145] => | příjmení3 = Dragančić [146] => | jméno3 = Nikola [147] => | odkaz na autora = [148] => | titul = Istorija Beograda [149] => | vydavatel = Balkanološki institut SANU – Draganić [150] => | místo = Bělehrad [151] => | rok = 1995 [152] => | počet stran = [153] => | isbn = 86-7179-021-5 [154] => | kapitola = [155] => | strany = 15 [156] => | jazyk = srbochorvatština [157] => }} Mezi lety [[1316]]–[[1402]] byl ale také součástí [[Uhersko|Uher]]. V roce [[1402]] se Bělehrad stal hlavním městem posledního srbského státu v [[středověk]]u – [[Srbský despotát|Srbského despotátu]]. Nyní tak nachází k dalšímu rozkvětu města a i srbského státu jako takového. [158] => [159] => V období [[Husitství|husitských válek]] a úpadku těžby stříbra v Českých zemích, které patřily k významným vývozcům tohoto kovu, se Srbsko stalo státem s největší těžbou stříbra, což umožnilo srbskému králi [[Štěpán Lazarevič|Štěpánu Lazarevičovi]] udělat z Bělehradu jedno z největších kulturních a hospodářských měst Evropy. Turecké [[obléhání Bělehradu]] se odehrálo mezi [[4. červenec|4.]] a [[22. červenec|22. červencem]] roku [[1456]]. Město se hrdinně bránilo, nicméně počet výpadů ze strany stále agresivnějšího islámského souseda se zvyšoval. [160] => [161] => V důsledku [[Osmanská říše|tureckých nájezdů]] řada vysoce vzdělaných lidí z Byzance, [[Bulharsko|Bulharska]], [[Řecko|Řecka]] a [[Makedonie (region)|Makedonie]] utekla do Bělehradu. V tomto důsledku se Bělehrad stal jednotným kulturním centrem, ne jen ve východní ale v celé Evropě. Jedním z těchto významných lidí byl například [[Bulhaři|Bulhar]] [[Konstantin Filosof]], který byl osobním životopiscem krále Štěpána. [162] => [163] => V 15. století zde stála uherská pohraniční pevnost, kterou však roku [[1521]] po mnoha neúspěšných pokusech dobyli [[Osmanská říše|Turci]].{{Citace monografie [164] => | příjmení = Norris [165] => | jméno = David [166] => | odkaz na autora = [167] => | titul = Belgrade – A Cultural History [168] => | vydavatel = Oxford University Press [169] => | místo = [170] => | rok = 2008 [171] => | počet stran = [172] => | isbn = 978-0-19-537608-1 [173] => | kapitola = [174] => | strany = 92 [175] => | jazyk = angličtina [176] => }} V letech [[1688]]–[[1690]], [[1717]]–[[1739]] a [[1789]]–[[1791]] ho drželi [[Rakušané]]. [177] => [178] => Od roku [[1806]] je Bělehrad hlavním městem [[Srbsko|Srbska]], ve stejném roce se [[První srbské povstání|srbským vzbouřencům]] podařilo město získat od Turků.{{Citace monografie [179] => | příjmení = Norris [180] => | jméno = David [181] => | odkaz na autora = [182] => | titul = Belgrade – A Cultural History [183] => | vydavatel = Oxford University Press [184] => | místo = [185] => | rok = 2008 [186] => | počet stran = [187] => | isbn = 978-0-19-537608-1 [188] => | kapitola = [189] => | strany = 211 [190] => | jazyk = angličtina [191] => }} Nejednalo se však o samostatný stát, ale pouze o stát autonomní. Až do roku [[1867]] tu proto byla stále přítomna turecká [[Posádka|vojenská posádka]]. Konec 19. století je ve znamení rychlého rozvoje města. Původní budovy jsou likvidovány a nahrazují je moderní stavby, budované v tehdejších populárních slozích. [192] => [193] => Od roku [[1918]] byl Bělehrad hlavním městem [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců|Království SHS]], které neslo od roku [[1929]] název [[Jugoslávie]]. Město následuje další evropské metropole v rozvoji moderní dopravních a komunikační infrastruktury. V roce 1927 bylo otevřeno letiště, o dva roky později začíná vysílat [[Radio Beograd]]. [194] => [195] => Za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byl obsazen [[Nacistické Německo|nacistickým Německem]], v říjnu [[1944]] Bělehrad obsadila národněosvobozenecká armáda Jugoslávie a [[Rudá armáda]].{{Citace monografie [196] => | příjmení = Norris [197] => | jméno = David [198] => | odkaz na autora = [199] => | titul = Belgrade – A Cultural History [200] => | vydavatel = Oxford University Press [201] => | místo = [202] => | rok = 2008 [203] => | počet stran = [204] => | isbn = 978-0-19-537608-1 [205] => | kapitola = [206] => | strany = 98 [207] => | jazyk = angličtina [208] => }} Po válce se v Bělehradě konaly procesy s válečnými zločinci, četníky a protikomunistickými aktivisty. [209] => [210] => [[Soubor:Knez_Mihailova,_Serbia,_XIX_century.jpg|náhled|vlevo|Stará pohlednice Ulice knížete Michala]] [211] => Jakmile boje skončily a moci se chopili komunisté, začal být Bělehrad jako metropole rozšiřován a modernizován. V rámci [[První pětiletka (Jugoslávie)|první pětiletky]] se začalo západně od historického města na zelené louce stavět rozsáhlé sídliště [[Nový Bělehrad]].{{Citace monografie [212] => | příjmení = Norris [213] => | jméno = David [214] => | odkaz na autora = [215] => | titul = Belgrade – A Cultural History [216] => | vydavatel = Oxford University Press [217] => | místo = [218] => | rok = 2008 [219] => | počet stran = [220] => | isbn = 978-0-19-537608-1 [221] => | kapitola = [222] => | strany = 12 [223] => | jazyk = angličtina [224] => }}{{Citace monografie [225] => | příjmení = Blagojević [226] => | jméno = Ljiljana [227] => | odkaz na autora = [228] => | titul = Novi Beograd, osporeni modernizam [229] => | vydavatel = Zavod za udžbenike [230] => | místo = Bělehrad [231] => | rok = 2007 [232] => | počet stran = 331 [233] => | isbn = 978-86-17-14795-0 [234] => | kapitola = [235] => | strany = 121 [236] => | jazyk = srbština [237] => }} Jeho vznik byl plánován již v dobách existence [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců|království]]{{Citace monografie [238] => | příjmení = Blagojević [239] => | jméno = Ljiljana [240] => | odkaz na autora = [241] => | titul = Novi Beograd, osporeni modernizam [242] => | vydavatel = Zavod za udžbenike [243] => | místo = Bělehrad [244] => | rok = 2007 [245] => | počet stran = 331 [246] => | isbn = 978-86-17-14795-0 [247] => | kapitola = [248] => | strany = 20 [249] => | jazyk = srbština [250] => }}, nicméně realizaci překazila druhá světová válka. K budování byly nasazeny [[ORA|mládežnické brigády]], které se zapojily do mnohých staveb v Jugoslávii přelomu 40. a 50. let 20. století. [251] => [[Soubor:NATO damage in Belgrade.jpg|náhled|Budova poničená při [[Operace Spojenecká síla|bombardování Jugoslávie]] silami [[Severoatlantická aliance|NATO]] v roce 1999]] [252] => [253] => Kromě masové výstavby nových sídlišť se Bělehrad stal také místem realizace moderní jugoslávské, potažmo srbské architektury. Zatímco v celé zemi vznikaly výstavní budovy, hlavní město potřebovalo také mnohé kulturní a společenské budovy vystavěné s vědomím, že se jedná o metropoli reprezentující celou federaci. [[Dunaj]] překročily nové silniční mosty, které umožnily spojení se západním i severním okolím města. Jako vůdčí stát [[Hnutí nezúčastněných zemí]] a hlavní město neutrálního státu se Bělehrad stal místem mnohých mezinárodních konferencí a častých zahraničních návštěv. Pro jejich potřebu bylo vybudováno tzv. [[Sava centrum|centrum Sáva]]{{Citace elektronického periodika [254] => | titul = Decenijama su simboli Beograda, a ipak su na prodaju [255] => | periodikum = Alo.rs [256] => | url =https://www.alo.rs/vesti/drustvo/simbol-beograd-na-prodaju-beogradanka-sava-centar-geneks-kula-palata-albanija-galerija-progres/279589/vest [257] => | jazyk = sr [258] => | datum přístupu = 2022-08-26 [259] => }}, rozsáhlý konferenční palác. [260] => [261] => Ke konci 80. let 20. století se ekonomická situace Jugoslávie zhoršila a problémy pocítili i obyvatelé Bělehradu. Nová politická garnitura, která reprezentovala hlavně srbské zájmy, získávala rychle podporu. Její mítinky se konaly v prostoru Ušće, tedy na soutoku [[Sáva|Sávy]] a [[Dunaj]]e. Celé město se stalo v dobách rozpadu jugoslávského státu dějištěm politických shromáždění, a to jak vládních, tak [[Bělehradská demonstrace (1991)|i opozičních]]. Režim [[Slobodan Milošević|Slobodana Miloševiće]] vedl k mezinárodním sankcím{{Citace monografie [262] => | příjmení = Arizović [263] => | jméno = Miloš [264] => | odkaz na autora = [265] => | titul = Upoznajte Beograd [266] => | vydavatel = Turistička organizacija [267] => | místo = Bělehrad [268] => | rok = 2008 [269] => | počet stran = [270] => | isbn = 978-86-7708-078-5 [271] => | kapitola = [272] => | strany = 23 [273] => | jazyk = srbština [274] => }} a vyústil až v [[Operace Spojenecká síla|bombardování]] města vojsky [[Severoatlantická aliance|NATO]] v polovině roku 1999. Byly těžce poškozeny významné budovy státní správy a mosty přes [[Dunaj]] a [[Sáva|Sávu]]. Miloševićův režim byl svržen [[Bělehradská demonstrace 5. října 2000|demonstrací]], při které byl obsazen a vyrabován jugoslávský parlament. V druhé dekádě [[21. století]] se centrem pozornosti rozvoje města stal projekt [[Belgrade Waterfront]], který si klade za cíl vznik nových výškových budov na břehu řeky [[Sáva|Sávy]], odstranění starých průmyslových oblastí z blízkosti středu metropole a integraci břehu řeky do podoby města. [275] => [276] => == Geografie == [277] => [[Soubor:Beograd Sat.png|náhled|vlevo|Letecký snímek města]] [278] => Bělehrad leží 116,75 m n. m. při soutoku [[Sáva|Sávy]] s [[Dunaj]]em na souřadnicích 44° 49' 14 '' s. z. š. a 20° 27' 44'' v. z. d. Původní bělehradské historické jádro se nachází v oblasti dnešní pevnosti [[Kalemegdan]] na pravém břehu řeky Dunaje, na přirozeném návrší. Z hlediska regionálního se rozkládá na hranici mezi Střední Evropou a Balkánem. [279] => [280] => Od 19. století bylo město rozšiřováno směrem na východ a jih, ve směru starých cest do Niše a okolí. Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] bylo vystavěno na levém břehu řeky [[Sáva|Sávy]] nové město v modernistickém stylu v rovinaté krajině Podunajské nížiny. S městem jsou spojeny menší komunity [[Zemun]], [[Krnjača]] a [[Ovča]] na levém břehu Dunaje. Samotný Bělehrad má rozlohu 360 km2, zatímco rozloha s metropolitní oblastí činí 3 223 km2.{{Citace monografie [281] => | příjmení = Antonić [282] => | jméno = Zdravko [283] => | příjmení2 = Tasić [284] => | jméno2 = Nikola [285] => | příjmení3 = Dragančić [286] => | jméno3 = Nikola [287] => | odkaz na autora = [288] => | titul = Istorija Beograda [289] => | vydavatel = Balkanološki institut SANU – Draganić [290] => | místo = Bělehrad [291] => | rok = 1995 [292] => | počet stran = [293] => | isbn = 86-7179-021-5 [294] => | kapitola = [295] => | strany = 13 [296] => | jazyk = srbochorvatština [297] => }} V historii tvořil Bělehrad důležitou křižovatku mezi západem a [[Orient]]em. [298] => [299] => Na levém břehu Sávy má město kopcovitý terén, nejvyšším bodem města je [[Torlak (vrchol v Bělehradě)|Torlak brdo]] s výškou 303 m. Nadmořská výška města roste postupně a pozvolně směrem na jih, k vrcholu Avala (511 m n. m.) a [[Kosmaj]] (628 m n. m.) [300] => [301] => === Podnebí === [302] => Bělehrad má mírné kontinentální podnebí, střídají se zde čtyři roční období a jsou zde rovnoměrně rozloženy srážky. Průměrná roční teplota ve městě je 11, 7 °C{{Citace monografie [303] => | příjmení = Arizović [304] => | jméno = Miloš [305] => | odkaz na autora = [306] => | titul = Upoznajte Beograd [307] => | vydavatel = Turistička organizacija [308] => | místo = Bělehrad [309] => | rok = 2008 [310] => | počet stran = [311] => | isbn = 978-86-7708-078-5 [312] => | kapitola = [313] => | strany = 9 [314] => | jazyk = srbština [315] => }} , nejteplejším měsícem je červenec s průměrnou teplotou 22, 1 °C. Průměrný roční úhrn srážek v Bělehradě činí zhruba 700 milimetrů. Je zde v průměru 2 096 slunečních hodin. Nejslunnější měsíce jsou červenec a srpen. Nejvyšší oficiálně zaznamenaná teplota v Bělehradě byla 43, 1 °C, nejnižší [[10. leden|10. ledna]] [[1893]] činila −26,2 °C. [316] => [317] => {| class="wikitable" [318] => ! style="background: #FBCEB1; color:#000080" height="17" | Měsíc [319] => ! style="background: #FBCEB1; color:#000080;" abbr="Leden" | Led [320] => ! style="background: #FBCEB1; color:#000080;" abbr="Únor" | Úno [321] => ! style="background: #FBCEB1; color:#000080;" abbr="Březen" | Bře [322] => ! style="background: #FBCEB1; color:#000080;" abbr="Dub" | Dub [323] => ! style="background: #FBCEB1; color:#000080;" abbr="Květen" | Kvě [324] => ! style="background: #FBCEB1; color:#000080;" abbr="Červen" | Čer [325] => ! style="background: #FBCEB1; color:#000080;" abbr="Červenec" | Čec [326] => ! style="background: #FBCEB1; color:#000080;" abbr="Srpen" | Srp [327] => ! style="background: #FBCEB1; color:#000080;" abbr="Září" | Zář [328] => ! style="background: #FBCEB1; color:#000080;" abbr="Říjen" | Říj [329] => ! style="background: #FBCEB1; color:#000080;" abbr="Listopad" | Lis [330] => ! style="background: #FBCEB1; color:#000080;" abbr="Prosinec" | Pro [331] => ! style="background: #FBCEB1; color:#000080;" | Rok [332] => |- [333] => ! style="background: #FBCEB1; color:#000080;" | Maximální teplota [334] => | style="background: #F4F0EC; color:#000000;" | 3,5°C [335] => | style="background: #FFDEAD; color:#000000;" | 6,4°C [336] => | style="background: #FFA500; color:#000000;" | 11,9°C [337] => | style="background: #FF7F00; color:#000000;" | 17,5°C [338] => | style="background: #E9692C; color:#000000;" | 22,5°C [339] => | style="background: #F94D00; color:#000000;" | 25,3°C [340] => | style="background: #F94D00; color:#000000;" | 27,3°C [341] => | style="background: #F94D00; color:#000000;" | 27,3°C [342] => | style="background: #E9692C; color:#000000;" | 23,7°C [343] => | style="background: #FF7F00; color:#000000;" | 18,1°C [344] => | style="background: #FFA500; color:#000000;" | 11,0°C [345] => | style="background: #F4F0EC; color:#000000;" | 5,3°C [346] => | style="background: #FF7F00; color:#000000;" | '''16,7°C''' [347] => |- [348] => ! height="16" style="background: #FBCEB1; color:#000080;" | Minimální teplota [349] => | style="background: #99BADD; color: black;" | −2,3°C [350] => | style="background: #ADD8E6; color: black;" | −0,2°C [351] => | style="background: #F4F0EC; color: black;" | 3,3°C [352] => | style="background: #FFE5B4; color: black;" | 7,8°C [353] => | style="background: #FFA500; color: black;" | 12,1°C [354] => | style="background: #FF9966; color: black;" | 15,0°C [355] => | style="background: #FF7F00; color: black;" | 16,3°C [356] => | style="background: #FF9966; color: black;" | 16,1°C [357] => | style="background: #FFA500; color: black;" | 13,0°C [358] => | style="background: #FFE5B4; color: black;" | 8,3°C [359] => | style="background: #F4F0EC; color: black;" | 4°C [360] => | style="background: #ADD8E6; color: black;" | −0,2°C [361] => | style="background: #FFE5B4; color: black;" | '''7,8°C''' [362] => |- [363] => ! style="background: #99CCCC; color:#000080;" | Srážky [364] => | style="background: #6495ED;" | 47mm [365] => | style="background: #6495ED;" | 44mm [366] => | style="background: #6495ED;" | 46mm [367] => | style="background: #5E91EC;" | 56mm [368] => | style="background: #4E86EA;" | 71mm [369] => | style="background: #4169E1;" | 91mm [370] => | style="background: #5E91EC;" | 67mm [371] => | style="background: #6495ED;" | 53mm [372] => | style="background: #6495ED;" | 51mm [373] => | style="background: #6495ED;" | 46mm [374] => | style="background: #5E91EC;" | 57mm [375] => | style="background: #5E91EC;" | 59mm [376] => | style="background: #5E91EC;" | '''688mm''' [377] => |} [378] => [379] => == Hospodářství == [380] => [[Soubor:Belgrade Nikola Tesla Airport 2015.jpg|náhled|[[Letiště Bělehrad|Mezinárodní letiště Nikoly Tesly]]]] [381] => Jako jediné město v zemi nad 1 milion obyvatel má Bělehrad dominantní postavení v zemi. Je hospodářským, politickým i kulturním centrem státu. [382] => [383] => Bělehrad je hospodářsky nejrozvinutější oblastí Srbska. Více než 30 % HDP země se vytváří právě v metropoli, kde je také soustředěno 30 % veškeré pracovní síly. Ekonomicky nejaktivnější částí města je Nový Bělehrad.{{Citace monografie [384] => | příjmení = Aranđelović [385] => | jméno = Biljana [386] => | příjmení2 = Vukmirović [387] => | jméno2 = Milena [388] => | odkaz na autora = [389] => | titul = Belgrade – The 21st Century Metropolis of Southeast Europe [390] => | vydavatel = Springer [391] => | místo = [392] => | rok = 2020 [393] => | počet stran = [394] => | isbn = 978-3-030-35069-7 [395] => | kapitola = [396] => | strany = 140 [397] => | jazyk = angličtina [398] => }} Předpokládá se, že podíl [[šedá ekonomika|šedé ekonomiky]] je na hospodářství města zhruba okolo třiceti procent. [399] => [400] => Mezi významné podniky, které v hlavním městě sídlí, patří [[Narodna banka Srbije|Národní banka Srbska]], [[Air Serbia]], Telekom Srbija, Telenor Srbija, Delta Holding a další. V dobách existence socialistické Jugoslávie zde sídlila řada průmyslových podniků, mezi které patřil např. výrobce autobusů [[Ikarbus]], výrobce hodin (INS) výrobce traktorů a zemědělské techniky [[IMT]]{{Citace monografie [401] => | příjmení = Antonić [402] => | jméno = Zdravko [403] => | příjmení2 = Tasić [404] => | jméno2 = Nikola [405] => | příjmení3 = Dragančić [406] => | jméno3 = Nikola [407] => | odkaz na autora = [408] => | titul = Istorija Beograda [409] => | vydavatel = Balkanološki institut SANU – Draganić [410] => | místo = Bělehrad [411] => | rok = 1995 [412] => | počet stran = [413] => | isbn = 86-7179-021-5 [414] => | kapitola = [415] => | strany = 506 [416] => | jazyk = srbochorvatština [417] => }}. Na bělehradských předměstích jsou i četné, i když většinou nevelké [[strojírenské závody]] (především na výrobu obráběcích a zemědělských strojů), dále podniky textilní, kožedělné, dřevozpracující, chemické a potravinářské. V okolí města, nedaleko [[Smederevo|Smedereva]] a [[Pančevo|Pančeva]] se nachází rozlehlá průmyslová zóna. Celkově stojí v srbském hlavním městě více než 130 závodů a továren. Historicky zde největší továrnou byl závod společnosti Ivan Ribar, která vyráběla např. kontroléry pro automobily.{{Citace elektronického periodika [418] => | titul = Hronika srpskog industrijskog groblja [419] => | periodikum = Danas [420] => | url = https://www.danas.rs/vesti/drustvo/hronika-srpskog-industrijskog-groblja/ [421] => | jazyk = sr [422] => | datum přístupu = 2023-04-16 [423] => }} Území města Bělehradu zahrnuje rovněž i cca 260 000 ha zemědělské půdy, z níž je 150 000 ha obděláváno. Pěstována je především [[kukuřice]] a [[pšenice]]. [424] => [425] => V oblasti obchodu existovaly v Bělehradě četná obchodní centra již v dobách existence [[SFRJ|socialistické Jugoslávie]]. Během krize v 90. letech [[20. století]] došlo ke kolapsu zásobovacích řetězců, které nahradily do jisté míry pouliční prodejci, překupníci a kiosky.{{Citace sborníku [426] => | příjmení = Neelen [427] => | jméno = Marc [428] => | příjmení2 = Džokić [429] => | jméno2 = Ana [430] => | titul = Belgrade: Fragments for Wild City [431] => | sborník = BEOGRAD - DEN HAAG [432] => | vydavatel = Stroom [433] => | místo = Haag [434] => | isbn = 90-73799-37-6 [435] => | rok vydání = 2003 [436] => | strany = 151 [437] => | jazyk = angličtina [438] => }} Po roce [[2000]] došlo ke stabilizaci a obnově západního modelu prodeje. V Bělehradě se dnes nachází celá řada obchodních center. Obnovena byla ať už původní centra ([[Ušće]], [[Beograđanka]]) nebo vyrostla nová (Big Fashion{{Citace elektronického periodika [439] => | titul = Mali: Otvaramo novi tržni centar od 80 miliona evra [440] => | periodikum = Danas [441] => | url = https://www.danas.rs/vesti/beograd/mali-otvaramo-novi-trzni-centar-od-80-miliona-evra/ [442] => | jazyk = sr [443] => | datum přístupu = 2022-12-08 [444] => }} a další). [445] => [446] => V Bělehradě sídlí okolo sedmi tisíc firem. Rostoucím sektorem je také IT, město se stalo regionálním centrem pro společnosti v této oblasti v [[Jihovýchodní Evropa|jihovýchodní Evropě]]. Nachází se zde vývojářské centrum společnosti [[Microsoft]]. Působí zde i řada dalších mezinárodních společností, jako jsou [[Asus]], [[Intel]], [[Dell]], [[NCR Corporation]], [[Cisco Systems]], [[SAP (společnost)|SAP]], [[Acer (firma)|Acer]], [[Hewlett-Packard]] a [[Huawei]]. [447] => [448] => V období jugoslávské krize (mezi lety [[1991]] až [[2002]]) došlo k značnému nárůstu počtu obyvatel, kteří nevykonávali ekonomickou činnost a byli práceschopní (z 70 na 156 tisíc lidí). 5 % obyvatel pracovalo v prvovýrobě, 27 % v průmyslu a výrobě a zbytek ve službách. Během [[21. století]] se uvedený trend i nadále intenzifikoval ve prospěch služeb. [449] => [450] => K [[říjen 2016|říjnu]] [[2016]] činil [[průměrný plat]] v Bělehradě 56 530 srbských dinárů (cca 12 tisíc korun). Statisticky se nejvyšší průměrný plat vyplácel na území místní části [[Surčin]], a to 73 689 srbských dinárů. V roce [[2022]] to bylo 94 808 RSD.{{Citace elektronického periodika [451] => | titul = Ovo su prosečne plate u Beogradu: Evo u kojoj opštini mesečna zarada ide i do 1.000 evra, a gde građani najmanje zarađuju [452] => | periodikum = 24sedam [453] => | url = https://24sedam.rs/beograd/vesti/204358/procecna-plata-u-beogradu/vest [454] => | jazyk = sr [455] => | datum přístupu = 2023-04-16 [456] => }} Podle průzkumu z roku [[2015]] mělo 73 % bělehradských domácností počítač, 65,8 % širokopásmové připojení k [[internet]]u a 73,9 % kabelovou televizi. [457] => [458] => == Životní prostředí == [459] => [460] => === Odpadové hospodářství === [461] => [462] => [[File:Belgrade, Dragoslava Jovanovića street.jpg|right|thumb|Kontejner na bělehradské ulici.]] [463] => Bělehrad nemá dostupnou [[kanalizace|kanalizaci]] pro cca 1/3 domů ve městě (tzn. 560 tisíc obyvatel).{{Citace elektronického periodika [464] => | titul = BEZ KANALIZACIJE 560.000 BEOGRAĐANA Trećina prestonice sa septičkim jamama, ovo su KRITIČNA NASELJA [465] => | periodikum = Blic.rs [466] => | url = https://www.blic.rs/vesti/beograd/bez-kanalizacije-560000-beogradjana-trecina-prestonice-sa-septickim-jamama-ovo-su/js6p5qd [467] => | jazyk = sr [468] => | datum přístupu = 2021-12-28 [469] => }}. Důvod pro toto omezení je způsoben především živelným rozvojem města v závěru [[20. století]]. Některé lokality (např. celý levý břeh řeky Dunaje, [[Krnjača]] a [[Ovča]]) nejsou napojeny na kanalizaci vůbec. Nedostatky jsou i v samotném centru města.{{Citace elektronického periodika [470] => | titul = Betona u Beogradu svuda, kanalizacije ponegde [471] => | periodikum = Slobodna Evropa [472] => | url = https://www.slobodnaevropa.org/a/29923568.html [473] => | jazyk = sr [474] => | datum přístupu = 2021-12-28 [475] => }} Kanalizační síť, která na počátku 21. století existovala, byla napojena přímo na řeky [[Sáva]] a [[Dunaj]], město nemělo k dispozici moderní a potřebnou [[čistička odpadních vod|čističku odpadních vod]]. Voda je občas vylévána přímo nákladními vozy do Dunaje; Bělehrad je jedinou evropskou metropolí, kde odpadní voda přímo končí v řece. Ročně to je až 190 milionů m3 vody.{{Citace elektronického periodika [476] => | titul = V Srbsku není Dunaj vůbec krásný a modrý, ale plný splašků [477] => | periodikum = Ekolist [478] => | url = https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/v-srbsku-neni-dunaj-vubec-krasny-a-modry-ale-plny-splasku [479] => | jazyk = cs [480] => | datum přístupu = 2022-12-08 [481] => }} Město se pokouší uvedený problém řešit výstavbou nových čističek (pěti).[https://slobodna.rs/beograd-na-dlanu/prestonica-trecina-beograda-nema-kanalizaciju/ Článek na portálu slobodna.rs {{sr}} Článek na portálu slobodna.rs {{sr}}] Odpadové hospodářství je rozděleno na tzv. centrální systém[https://zelenidijalog.rs/preciscavanje-otpadnih-voda-glavnog-grada/?lang=lat Článek na portálu zelenidijalog.rs {{sr}}] a potom oddělené systémy bývalých obcí a dnes předměstí metropole. Podoba kanalizačních sítí dlouhodobě odpovídala územnímu plánu z roku [[1972]]; později nebyla vzhledem k ekonomickým problémům [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|SFRJ]], [[SRJ]] a nakonec samostatného Srbska dlouho rozvíjena. [482] => [483] => V druhé děkádě [[21. století]] byla tato problematika řešena rozsáhlejšími investicemi{{Citace monografie [484] => | příjmení = Aranđelović [485] => | jméno = Biljana [486] => | příjmení2 = Vukmirović [487] => | jméno2 = Milena [488] => | odkaz na autora = [489] => | titul = Belgrade – The 21st Century Metropolis of Southeast Europe [490] => | vydavatel = Springer [491] => | místo = [492] => | rok = 2020 [493] => | počet stran = [494] => | isbn = 978-3-030-35069-7 [495] => | kapitola = [496] => | strany = 73 [497] => | jazyk = angličtina [498] => }}, předně výstavbou [[kolektor]]u [[Interceptor (Bělehrad)|s názvem Interceptor]], který vede západo-východním směrem od lokality [[Ušće]] pod středem města a místními částmi [[Dorćol]] a [[Karaburma]] až na východní okraj Bělehradu. Jeho celková délka činí 13 km.[http://www.beograd.rs/lat/probijen-tunel-visnjica-najduza-deonica-kolektora-interceptor/ Článek na portálu města Bělehradu {{sr}}] V roce [[2015]] byly dokončeny cca 4/5 kolektorové sítě ve městě. [499] => [500] => Město má rovněž i vysokou míru [[skládka|skládek]], dle aktuálně platného [[územní plán|územního plánu]] města se zde nachází 1155 skládek. Mnohé z nich se nacházejí na svazích a jsou zdrojem vysokého rizika sesuvů půdy. Statisticky jsou nejvíce rizikové v lokalitách [[Karaburma]], [[Zvezdara]], [[Višnjica]], [[Vinča]]{{Citace elektronického periodika [501] => | titul = Na staroj deponiji u Vinči više nema odlaganja otpada [502] => | periodikum = telegraf.rs [503] => | url = https://www.telegraf.rs/vesti/beograd/3381741-na-staroj-deponiji-u-vinci-vise-nema-odlaganja-otpada [504] => | jazyk = sr [505] => | datum přístupu = 2022-08-26 [506] => }} a [[Ritopek]]. V roce [[2021]] ve městě existovalo okolo padesáti velkých nelegálních skládek.{{Citace elektronického periodika [507] => | titul = Divdlje deponije veliki problem u Beogradu [508] => | periodikum = Danas [509] => | url = https://www.danas.rs/drustvo/cls-divlje-deponije-veliki-problem-u-beogradu/ [510] => | jazyk = sr [511] => | datum přístupu = 2021-12-28 [512] => }} [513] => [514] => === Kvalita ovzduší === [515] => [516] => Znečištění ovzduší ve městě je přítomné, po nějakou dobu však nebylo tak závažné, jako např. v [[Priština|Prištině]], [[Zenica|Zenici]] nebo [[Skopje]]{{doplňte zdroj}}. Ovzduší znečišťuje jednak doprava, především také ale nekvalitní topné systémy a vytápění hnědým uhlím.{{Citace elektronického periodika [517] => | titul = Vazduh u Srbiji među najzagađenijim u Evropi: „Zalihe najnekvalitetnijeg uglja, lignita, u svetu male – u Srbiji dominira“ [518] => | periodikum = danas.rs [519] => | url = https://www.danas.rs/vesti/drustvo/vazduh-u-srbiji-medju-najzagadjenijim-u-evropi-zalihe-najnekvalitetnijeg-uglja-lignita-u-svetu-male-u-srbiji-dominira/ [520] => | jazyk = sr [521] => | datum přístupu = 2022-08-26 [522] => }} V roce [[2022]] se znečištění ovzduší stalo jedním z hlavních výzev, které vnímá místní obyvatelstvo. Množství znečištění ovzduší [[benzen]]em dosáhlo v centru města v roce [[2006]] hodnoty 24 mikrogramů/m3 Každý den doprava vygeneruje 35 tun škodlivých látek. [523] => [524] => Téma čistoty ovzduší je předmětem veřejné diskuze; roku [[2022]] dosáhlo svého maxima a mezi místním obyvatelstvem bylo spolu s problematickou dopravou vnímáno jako hlavní téma.{{Citace elektronického periodika [525] => | titul = Beograđane najviše muči zagađen vazduh i loš saobraćaj [526] => | periodikum = danas.rs [527] => | url = https://www.danas.rs/vesti/drustvo/beogradjane-najvise-muci-zagadjen-vazduh-i-los-saobracaj/ [528] => | jazyk = sr [529] => | datum přístupu = 2022-08-26 [530] => }} Uskutečnila se řada různých demonstrancí.{{Citace elektronického periodika [531] => | titul = Građani poručili na protestu: vazduh sve zagađeniji, nadležni ne rade ništa [532] => | periodikum = Balkan Energy News [533] => | url = https://balkangreenenergynews.com/rs/gradjani-porucili-na-protestu-vazduh-sve-zagadjeniji-nadlezni-ne-rade-nista/ [534] => | jazyk = sr [535] => | datum přístupu = 2023-04-16 [536] => }} Vzhledem k potřebě značných investic do průmyslu a dopravy však nebylo na přelomu 20. a 21. století dlouhodobě řešeno. Diskutovalo se o možnosti rozšíření [[pěší zóna|pěších zón]] v centru města s cílem snížení emisí škodlivých plynů, především z dopravy.{{Citace monografie [537] => | příjmení = Aranđelović [538] => | jméno = Biljana [539] => | příjmení2 = Vukmirović [540] => | jméno2 = Milena [541] => | odkaz na autora = [542] => | titul = Belgrade – The 21st Century Metropolis of Southeast Europe [543] => | vydavatel = Springer [544] => | místo = [545] => | rok = 2020 [546] => | počet stran = [547] => | isbn = 978-3-030-35069-7 [548] => | kapitola = [549] => | strany = 283 [550] => | jazyk = angličtina [551] => }} [552] => [553] => === Parky a zeleň === [554] => [555] => [[File:Bělehrad, Studentski trg.jpg|right|thumb|Park Cyrila a Metoděje.]] [556] => V srbském hlavním městě se nachází celkem 113,65 km2, které tvoří zeleň. Jejich podíl na celkové rozloze činí 12,38 %.{{Citace periodika [557] => | příjmení = Lalošević [558] => | jméno = Marija [559] => | autor = Marija Lalošević [560] => | odkaz na autora = [561] => | spoluautoři = [562] => | titul = [563] => | periodikum = Urbanizam Beograda [564] => | odkaz na periodikum = [565] => | rok vydání = 2019 [566] => | měsíc vydání = [567] => | ročník = 1 [568] => | číslo = 1/2 [569] => | strany = 10 [570] => | url = https://www.urbel.com/uploads/Urbanizam-Beograda/UB_01-02.pdf [571] => | issn = 2683-4448 [572] => | jazyk = srbština [573] => }} Co do množství zeleně, parků a lesů patří Bělehrad k zelenějším metropolím Evropy.{{Citace elektronického periodika [574] => | titul = Da li je Beograd zaista zelena prestonica Evrope? [575] => | periodikum = 011info.com [576] => | url = https://www.011info.com/upoznaj-beograd/da-li-je-beograd-zaista-zelena-prestonica-evrope [577] => | jazyk = sr [578] => | datum přístupu = 2022-12-08 [579] => }} [580] => [581] => V centru metropole se nachází několik parků; nejznámější vznikl v [[19. století]]{{Citace monografie [582] => | příjmení = Arizović [583] => | jméno = Miloš [584] => | odkaz na autora = [585] => | titul = Upoznajte Beograd [586] => | vydavatel = Turistička organizacija [587] => | místo = Bělehrad [588] => | rok = 2008 [589] => | počet stran = [590] => | isbn = 978-86-7708-078-5 [591] => | kapitola = [592] => | strany = 37 [593] => | jazyk = srbština [594] => }} okolo pevnosti [[Kalemegdan]], další jsou rozmístěny mimo historické jádro města, ale v jeho dobré dostupnosti. Jedná se např. o [[Pionýrský park (Bělehrad)|Pionýrský park]], který se nachází blízko vládních budov, park [[Tašmajdan]] nedaleko bulváru krále Aleksandra, [[Akademický park (Bělehrad)|Akademický park]] u budovy rektorátu [[Bělehradská univerzita|Bělehradské univerzity]] a případně park [[Manjež]]. Známý je také park Gavrila Principa. Na soutoku řeky Dunaje a Sávy se nachází rozsáhlý park{{Citace monografie [595] => | příjmení = Aranđelović [596] => | jméno = Biljana [597] => | příjmení2 = Vukmirović [598] => | jméno2 = Milena [599] => | odkaz na autora = [600] => | titul = Belgrade – The 21st Century Metropolis of Southeast Europe [601] => | vydavatel = Springer [602] => | místo = [603] => | rok = 2020 [604] => | počet stran = [605] => | isbn = 978-3-030-35069-7 [606] => | kapitola = [607] => | strany = 158 [608] => | jazyk = angličtina [609] => }} (Ušće – ústí Sávy do Dunaje), který představuje hlavní oázu zeleně pro Nový Bělehrad. Jeho rozloha činí 92 ha.{{Citace periodika [610] => | příjmení = Lalošević [611] => | jméno = Marija [612] => | autor = Marija Lalošević [613] => | odkaz na autora = [614] => | spoluautoři = [615] => | titul = [616] => | periodikum = Urbanizam Beograda [617] => | odkaz na periodikum = [618] => | rok vydání = 2019 [619] => | měsíc vydání = [620] => | ročník = 1 [621] => | číslo = 1/2 [622] => | strany = 46 [623] => | url = https://www.urbel.com/uploads/Urbanizam-Beograda/UB_01-02.pdf [624] => | issn = 2683-4448 [625] => | jazyk = srbština [626] => }} Navštěvovaný je rovněž i lesopark [[Bajička Šuma]], kterž leží západně od místní části [[Voždovac]], nebo [[Hajd park]], umístěný nedaleko nádraží [[Beograd-Centar]]. V [[Zemun]]u se nachází park s názvem [[Gardoš]]. [627] => [628] => Dále od centra města se nachází řada lesů, které jsou oblíbeným cílem výletů místního obyvatelstva. Jedná se o lesy v blízkosti místních částí [[Košutnjak]], [[Topčider]] a [[Banovo brdo]]. Topčiderský park je jedním z nejstarších ve městě, založen byl v první polovině [[19. století]]. Navštěvovaný je rovněž i [[lesopark]] Zvezdara s [[Astronomická observatoř Bělehrad|hvězdárnou]] od českého architekta [[Jan Dubový|Jana Dubového]]. Dále od města (18 km{{Citace monografie [629] => | příjmení = Arizović [630] => | jméno = Miloš [631] => | odkaz na autora = [632] => | titul = Upoznajte Beograd [633] => | vydavatel = Turistička organizacija [634] => | místo = Bělehrad [635] => | rok = 2008 [636] => | počet stran = [637] => | isbn = 978-86-7708-078-5 [638] => | kapitola = [639] => | strany = 189 [640] => | jazyk = srbština [641] => }}) se jižním směrem nachází oblíbený vrchol [[Avala]], který je obklopen lesem. Velkou zelenou plochu, která se nachází přímo v centru města, je však oddělená vodami řek Sávy a Dunaje představuje ostrov [[Veliko ratno ostrvo]], naproti němuž stojí ze zemunské strany pláž Lido.{{Citace monografie [642] => | příjmení = Arizović [643] => | jméno = Miloš [644] => | odkaz na autora = [645] => | titul = Upoznajte Beograd [646] => | vydavatel = Turistička organizacija [647] => | místo = Bělehrad [648] => | rok = 2008 [649] => | počet stran = [650] => | isbn = 978-86-7708-078-5 [651] => | kapitola = [652] => | strany = 191 [653] => | jazyk = srbština [654] => }} Chráněným územím je rovněž i [[Bojčinský les]] nedaleko místní části [[Surčin]]. [[Lužní les]]y v okolí Sávy a Dunaje (jejíž součástí uvedený les je) jsou početné. Ačkoliv má město rozsáhlé zelené plochy, tyto jsou rozmístěny relativně nerovnoměrně. V některých částech metrople jsou souvislé lesy, zatímco jinde jsou velké vzdálenosti k nejbližším parkům.{{Citace periodika [655] => | příjmení = Lalošević [656] => | jméno = Marija [657] => | autor = Marija Lalošević [658] => | odkaz na autora = [659] => | spoluautoři = [660] => | titul = [661] => | periodikum = Urbanizam Beograda [662] => | odkaz na periodikum = [663] => | rok vydání = 2019 [664] => | měsíc vydání = [665] => | ročník = 1 [666] => | číslo = 1/2 [667] => | strany = 8 [668] => | url = https://www.urbel.com/uploads/Urbanizam-Beograda/UB_01-02.pdf [669] => | issn = 2683-4448 [670] => | jazyk = srbština [671] => }} [672] => [673] => V Bělehradě se nachází celkem 182 památných stromů. [674] => [675] => Míra zelené a nezastavěné plochy se vlivem prudkého nárůstu obyvatel na přelomu [[20. století|20.]] a [[21. století]] podstatně snížila s tím, jak se buď legální nebo nelegální (černými stavbami) město rozšiřovalo do různých stran.{{Citace sborníku [676] => | příjmení = Mitrović [677] => | jméno = Biserka [678] => | příjmení2 = Ralević [679] => | jméno2 = Miodrag [680] => | příjmení3 = Antonić [681] => | jméno3 = Branislav [682] => | titul = The illegal settlements in Belgrade vs. taming citygrowth: case study of belgrade [683] => | sborník = Places and technologies 2014 [684] => | vydavatel = University of Belgrade – Faculty of Architecture [685] => | místo = Bělehrad [686] => | isbn = 978-86-7924-114-6 [687] => | rok vydání = 2021 [688] => | strany = 73 [689] => | jazyk = angličtina [690] => }} [691] => [692] => == Obyvatelstvo == [693] => {{Podrobně|Obyvatelstvo Bělehradu}} [694] => [[File:Bajrakli džamija u Beogradu 0014.JPG|left|thumb|Pro místní muslimskou menšinu slouží [[Mešita Bajrakli|mešita Bajrakli]].]] [695] => Podle [[sčítání lidu]] z roku [[2011]] měl Bělehrad 1 166 763 obyvatel. Jako administrativní jednotka Město Bělehrad ({{vjazyce2|sr|Град Београд}}) (tj. s přilehlými sídly [[Borča]], [[Ovča]] a [[Surčin]]) potom mělo město 1 233 796 obyvatel. Spolu s metropolitní oblastí žilo v hlavním městě Srbska 1 659 440 lidí. Největší [[opština|opštinou]] podle počtu obyvatel je Nový Bělehrad a nejmenší [[Sopot (Bělehrad)|Sopot]].[http://www.beograd.rs/lat/upoznajte-beograd/1199-stanovnistvo/ Informace o obyvatelstvu města na stránkách Bělehradu {{sr}}] Statisticky žije v Bělehradu 22,5 % obyvatel Srbska.{{Citace sborníku [696] => | příjmení = Mitrović [697] => | jméno = Biserka [698] => | příjmení2 = Ralević [699] => | jméno2 = Miodrag [700] => | příjmení3 = Antonić [701] => | jméno3 = Branislav [702] => | titul = The illegal settlements in Belgrade vs. taming citygrowth: case study of belgrade [703] => | sborník = Places and technologies 2014 [704] => | vydavatel = University of Belgrade – Faculty of Architecture [705] => | místo = Bělehrad [706] => | isbn = 978-86-7924-114-6 [707] => | rok vydání = 2021 [708] => | strany = 72 [709] => | jazyk = angličtina [710] => }} [711] => [712] => Město vykazuje dlouhodobý přírůstek obyvatel.{{Citace elektronického periodika [713] => | titul = Srbija i demografija: “Neće propasti Beograd, Novi Sad ili Niš, već manji gradovi” [714] => | periodikum = Nedeljnik [715] => | url = https://www.nedeljnik.rs/srbija-i-demografija-nece-propasti-beograd-novi-sad-ili-nis-vec-manji-gradovi/ [716] => | jazyk = sr [717] => | datum přístupu = 2022-12-08 [718] => }} Růst vykazují hlavně okrajové části metropole, zatímco v centru města počet obyvatel klesá.[http://www.blic.rs/vesti/beograd/rekorder-po-broju-novih-stanovnika-ovo-je-najpopularnija-beogradska-opstina/v80gyfr Článek na portálu blic.rs {{sr}}] Od roku [[1992]] počet obyvatel roste především díky přistěhovalectví, nikoliv přirozenou cestou. V roce [[2021]] počet obyvatel po velmi dlouhé době (i v souvislosti s pandemií nemoci [[COVID-19]]) poklesl v celém městě.{{Citace elektronického periodika [719] => | titul = 9 godina opada broj stanovnika u Srbiji, prošle i u Beogradu: Kovid skratio trajanje života za 3 godine [720] => | periodikum = telegraf.rs [721] => | url = https://www.telegraf.rs/vesti/srbija/3521123-9-godina-opada-broj-stanovnika-u-srbiji-prosle-i-u-beogradu-kovid-skratio-trajanje-zivota-za-3-godine [722] => | jazyk = sr [723] => | datum přístupu = 2022-08-26 [724] => }} [725] => [726] => Bělehrad je domovem pro řadu národností z bývalé [[Jugoslávie]] i celého Balkánu. Nejpočetnější skupinou jsou zde [[Srbové]] (1 505 448 lidí), dále [[Romové]] (27 325), [[Černohorci]] (9 902), [[Chorvati]] (7 752), [[Makedonci]] (6 970) a [[Bosňáci]] (3 996). Mnozí lidé přišli do Bělehradu jako přistěhovalci z menších měst z celé bývalé Jugoslávie. V 90. letech 20. století přišla řada [[uprchlík]]ů z [[Chorvatsko|Chorvatska]], [[Bosna a Hercegovina|Bosny a Hercegoviny]] a [[Kosovo|Kosova]]. Jen v roce [[1996]] žilo v Bělehradě na 160 tisíc lidí, kteří splňovali definici uprchlíka. Po roce [[1999]] k nim přibylo okolo padesáti tisíc lidí z území [[Kosovo|Kosova]]. [727] => [728] => Od poloviny 90. let se zde také začala početně rozšiřovat i [[Číňané v Srbsku|čínská]] komunita, která v současné době činí okolo 10-20 tisíc lidí{{doplňte zdroj}} a koncentruje se v blízkosti [[Blok 70 (Nový Bělehrad)|Bloku 70]] na [[Nový Bělehrad|Novém Bělehradě]]. Mezi další přistěhovalce, kteří v Bělehradě tradičně žijí, patří i občané ze států [[Hnutí nezúčastněných zemí]], kteří v Jugoslávii studovali v 70. a 80. letech 20. století, a později se rozhodli v zemi zůstat. [729] => [730] => === Náboženské poměry === [731] => [732] => 1 429 170 obyvatel se hlásí k [[Srbská pravoslavná církev|pravoslaví]], dále 16 305 k [[Římskokatolická církev|Římskokatolické církvi]], 3 796 k [[Protestantismus|protestantismu]] a 3 996 je [[Islám|muslimů]]. [733] => [734] => [[Židé v Bělehradě|Židovská komunita]] zde měla až 10 000 příslušníků, tvořili ji především [[Sefardští Židé]]. Židé žijí v Bělehradě již okolo pěti set let.{{Citace elektronického periodika [735] => | titul = Jevreji i mi: 500 godina u Beogradu [736] => | periodikum = Vreme.com [737] => | url = https://www.vreme.com/vesti/jevreji-i-mi-500-godina-u-beogradu/ [738] => | jazyk = sr [739] => | datum přístupu = 2023-04-16 [740] => }} Během 2. světové války jejich počet poklesl, řada Židů byla vyhlazena a internována v koncentračních táborech, např. [[Koncentrační tábor Sajmište|na Sajmišti]]. Ti, kteří přežili, z určité míry emigrovali do státu [[Izrael]]. V současnosti tak žije v Bělehradě zhruba 2 200 Židů. [741] => [742] => == Doprava == [743] => [[Soubor:Prokop sedmi kolosek.jpg|náhled|Nádraží Beograd-Centar v roce 2016]] [744] => [[Soubor:Bělehrad, Dečanska, autobus.jpg|vpravo|náhled|Autobus městské dopravy]] [745] => [[Soubor:Vukov spomenik Beovoz envi.png|vpravo|náhled|Podzemní nádraží [[Vukov spomenik]]]] [746] => Město je významné také z dopravního hlediska. Křižují se zde panevropské koridory, ústí sem mnohé železniční tratě, poloha na soutoku dvou řek je klíčová pro vnitrozemskou i mezinárodní lodní dopravu. [747] => [748] => === Letecká a lodní === [749] => Bělehrad má rozsáhlý přístav pro mezinárodní nákladní lodní dopravu (v blízkosti městské části [[Dorćol]], dokončen v roce [[1961]]); řeka Dunaj je dle evropských smluv mezinárodním vodním tokem. Pro osobní dopravu nejsou vodní toky příliš využívány, existují nicméně turistické lodní spoje, které jsou provozovány v letních měsících. Městský dopravní podnik experimentoval s lodní linkou na řece Sávě v první dekádě [[21. století]].[https://www.danas.rs/kolumna/karlo-polak/metro-na-vodi/ Sloupek Karla Poláka na portálu danas.rs {{sr}}] Na řece Sávě se také nachází přístav pro osobní dopravu.{{Citace monografie [750] => | příjmení = Arizović [751] => | jméno = Miloš [752] => | odkaz na autora = [753] => | titul = Upoznajte Beograd [754] => | vydavatel = Turistička organizacija [755] => | místo = Bělehrad [756] => | rok = 2008 [757] => | počet stran = [758] => | isbn = 978-86-7708-078-5 [759] => | kapitola = [760] => | strany = 103 [761] => | jazyk = srbština [762] => }} [763] => [764] => V [[Surčin]]u se pak nachází [[Letiště Bělehrad|mezinárodní letiště Nikoly Tesly]], které je hlavním vzdušným přístavem pro aerolinky [[Air Serbia]]. Od středu města je vzdáleno cca 18 km. V roce [[2016]] jej využilo 4,9 milionu cestujících a v roce [[2022]] 6,5 milionu lidí.{{Citace elektronického periodika [765] => | titul = Vesić: Na beogradskom aerodromu više od 6,5 miliona putnika u 2022. [766] => | periodikum = Danas [767] => | url = https://www.danas.rs/vesti/ekonomija/vesic-na-beogradskom-aerodromu-vise-od-65-miliona-putnika-u-2022/ [768] => | jazyk = sr [769] => | datum přístupu = 2023-04-16 [770] => }} Nedaleko od něj směrem na Novi Sad leží vojenské letiště u obce [[Batajnica]]. Samotné bělehradské mezinárodní letiště má být v 20. letech [[21. století]] rozsáhlým způsobem modernizováno.{{Citace elektronického periodika [771] => | titul = Evo kako će izgledati beogradski aerodrom nakon renoviranja [772] => | periodikum = Aviatica [773] => | url = https://www.aviatica.rs/evo-kako-ce-izgledati-beogradski-aerodrom-nakon-renoviranja/ [774] => | jazyk = sr [775] => | datum přístupu = 2022-12-08 [776] => }} Prostorový plán pro rozvoj Srbska do roku [[2035]] počítá s výstavbou dalších letišť v okolí města.[https://rs.n1info.com/biznis/prostorni-plan-srbije-od-2021-do-2035-godine-gradice-se-dva-nova-aerodroma/ Článek na portálu n1info.com {{sr}}] [777] => [778] => === Veřejná doprava === [779] => Metropole má rozsáhlý systém veřejné dopravy, jejímž základem je [[Tramvajová doprava v Bělehradu|tramvajová síť]]. Tramvaje spojují všechny hustěji osídlené části města (včetně [[Novi Beograd|Nového Bělehradu]] a sídlišť na okraji metropole. Jsou v srbské metropoli v provozu již od roku [[1892]].{{Citace periodika [780] => | příjmení = Lalošević [781] => | jméno = Marija [782] => | autor = Marija Lalošević [783] => | odkaz na autora = [784] => | spoluautoři = [785] => | titul = [786] => | periodikum = Urbanizam Beograda [787] => | odkaz na periodikum = [788] => | rok vydání = 2019 [789] => | měsíc vydání = [790] => | ročník = 1 [791] => | číslo = 1/2 [792] => | strany = 35 [793] => | url = https://www.urbel.com/uploads/Urbanizam-Beograda/UB_01-02.pdf [794] => | issn = 2683-4448 [795] => | jazyk = srbština [796] => }} Tramvaje mají nicméně velmi nízkou cestovní rychlost (okolo 14 km/h){{Citace periodika [797] => | příjmení = Lalošević [798] => | jméno = Marija [799] => | autor = Marija Lalošević [800] => | odkaz na autora = [801] => | spoluautoři = [802] => | titul = [803] => | periodikum = Urbanizam Beograda [804] => | odkaz na periodikum = [805] => | rok vydání = 2019 [806] => | měsíc vydání = [807] => | ročník = 1 [808] => | číslo = 1/2 [809] => | strany = 38 [810] => | url = https://www.urbel.com/uploads/Urbanizam-Beograda/UB_01-02.pdf [811] => | issn = 2683-4448 [812] => | jazyk = srbština [813] => }} a nezajišťují adekvátní dopravu na velké vzdálenosti. Tramvajovou síť doplňují [[Trolejbusová doprava v Bělehradu|trolejbusy]] a autobusy (přes sto linek městské a přes tři sta linek příměstské dopravy). [814] => [815] => Dlouhodobě problematickou otázkou z hlediska rozvoje města je výstavba [[metro v Bělehradě|metra]], o které se diskutuje od 70. let 20. století.{{Citace monografie [816] => | příjmení = Antonić [817] => | jméno = Zdravko [818] => | příjmení2 = Tasić [819] => | jméno2 = Nikola [820] => | příjmení3 = Dragančić [821] => | jméno3 = Nikola [822] => | odkaz na autora = [823] => | titul = Istorija Beograda [824] => | vydavatel = Balkanološki institut SANU – Draganić [825] => | místo = Bělehrad [826] => | rok = 1995 [827] => | počet stran = [828] => | isbn = 86-7179-021-5 [829] => | kapitola = [830] => | strany = 568 [831] => | jazyk = srbochorvatština [832] => }} Od této doby byly vypracovány četné studie (jen do roku [[2019]] patnáct{{Citace periodika [833] => | příjmení = Lalošević [834] => | jméno = Marija [835] => | autor = Marija Lalošević [836] => | odkaz na autora = [837] => | spoluautoři = [838] => | titul = [839] => | periodikum = Urbanizam Beograda [840] => | odkaz na periodikum = [841] => | rok vydání = 2019 [842] => | měsíc vydání = [843] => | ročník = 1 [844] => | číslo = 1/2 [845] => | strany = 27 [846] => | url = https://www.urbel.com/uploads/Urbanizam-Beograda/UB_01-02.pdf [847] => | issn = 2683-4448 [848] => | jazyk = srbština [849] => }}), jak by podzemní dráha v srbské metropoli mohla vypadat. Realizace byla často odkládána.{{Citace monografie [850] => | příjmení = Antonić [851] => | jméno = Zdravko [852] => | příjmení2 = Tasić [853] => | jméno2 = Nikola [854] => | příjmení3 = Dragančić [855] => | jméno3 = Nikola [856] => | odkaz na autora = [857] => | titul = Istorija Beograda [858] => | vydavatel = Balkanološki institut SANU – Draganić [859] => | místo = Bělehrad [860] => | rok = 1995 [861] => | počet stran = [862] => | isbn = 86-7179-021-5 [863] => | kapitola = [864] => | strany = 569 [865] => | jazyk = srbochorvatština [866] => }} I přes několikerá slavnostní zahájení výstavby nebylo metro nikdy zbudováno. V [[leden 2021|lednu 2021]] byla podepsána dohoda o výstavbě metra.{{Citace elektronického periodika [867] => | příjmení = [868] => | jméno = [869] => | datum = 2021-01-21 [870] => | titul = Potpisan sporazum o izgradnji prve linije metroa [871] => | periodikum = Danas [872] => | url = https://www.danas.rs/ekonomija/potpisan-sporazum-o-izgradnji-prve-linije-metroa/ [873] => | jazyk = sr [874] => | datum přístupu = 2021-05-27 [875] => }}[https://www.novosti.rs/beograd/vesti/955384/metroom-kroz-prestonicu-sest-godina-koji-dan-bice-potpisan-sporazum-izgradnji-prve-linije-radovi-krecu-krajem-godine Článek na portálu novosti.rs {{sr}}] Roli neexistujícího metra do jisté míry plní{{Citace monografie [876] => | příjmení = Antonić [877] => | jméno = Zdravko [878] => | příjmení2 = Tasić [879] => | jméno2 = Nikola [880] => | příjmení3 = Dragančić [881] => | jméno3 = Nikola [882] => | odkaz na autora = [883] => | titul = Istorija Beograda [884] => | vydavatel = Balkanološki institut SANU – Draganić [885] => | místo = Bělehrad [886] => | rok = 1995 [887] => | počet stran = [888] => | isbn = 86-7179-021-5 [889] => | kapitola = [890] => | strany = 563 [891] => | jazyk = srbochorvatština [892] => }} podzemní železniční spojení, které představují linky příměstské dopravy křížící se v podzemní stanici [[Vukov spomenik]]. Výstavba podzemní dráhy byla zahájena opětovně v [[listopad 2021|listopadu 2021]]. Výhledově má mít místní metro 44 stanic.{{Citace elektronického periodika [893] => | titul = Náplavka jako v Praze, srbský „Barrandov“. Čeští developeři mění tvář Bělehradu [894] => | periodikum = e15 [895] => | url = https://www.e15.cz/byznys/reality-a-stavebnictvi/naplavka-jako-v-praze-srbsky-barrandov-cesti-developeri-meni-tvar-belehradu-1391725 [896] => | jazyk = cs [897] => | datum přístupu = 2022-08-26 [898] => }} V roce [[2022]] nicméně došlo k zastavení projektu.{{Citace elektronického periodika [899] => | titul = Gromoglasno najavljeni planovi za beogradski metro do 2028. upravo su se raspali – udarili su u tunel koji ne postoji [900] => | periodikum = Nova.rs [901] => | url = https://nova.rs/vesti/drustvo/gromoglasno-najavljeni-planovi-za-beogradski-metro-do-2028-upravo-su-se-raspali-udarili-su-u-tunel-koji-ne-postoji/ [902] => | jazyk = sr [903] => | datum přístupu = 2023-04-16 [904] => }} [905] => [906] => Dopravu zajišťuje městský dopravní podnik (Městská dopravní společnost; {{vjazyce2|sr|Gradsko saobraćajno preduzeće}}), zkr. GSP); některé příměstské spoje provozují soukromí dopravci (celkem sedm společností), z nichž největším je společnost [[Lasta]]. [907] => [908] => Průměrná jízdní doba bělehradského cestujícího do cílové destinace činí 35 minut a využití veřejné dopravy se pohybuje okolo 50 % všech cest ve městě. [909] => [910] => === Železniční doprava === [911] => [912] => Pro příměstskou dopravu funguje systém [[BG voz]], který zajišťuje spojení Bělehradu s vzdálenějšími místy. [913] => [914] => Železniční uzel města Bělehradu je dlouhodobě přestavován; [[Beograd-Glavna|původní železniční nádraží]] z roku [[1883]], které se nachází u řeky [[Sáva|Sávy]] bylo přemístěno dále od centra města. Nová stanice má neformální název [[Beograd-Centar]], kolokviálně je však nazývána ''Prokop'' (průkop, resp. zářez) a nachází se jižně od středu metropole. Kromě toho v Bělehradě existuje velká řada dalších menších nádraží, která mají význam pro zmíněnou regionální dopravu (např. stanice [[Vukov spomenik]] nebo nádraží u Pančevského mostu). [915] => [916] => Dálkové železniční spojení z Bělehradu vede do [[Záhřeb]]u, [[Novi Sad|Nového Sadu]]/[[Budapešť|Budapešti]], [[Arad (Rumunsko)|Aradu]], [[Požarevac]]e, [[Niš]]e, a [[Valjevo|Valjeva]]/[[Podgorica|Podgorice]]. Pro celé Srbsko představuje Bělehrad klíčový železniční uzel, stejně jako představoval i pro celou bývalou Jugoslávii. V Bělehradu začínají železniční trati [[Železniční trať Bělehrad–Bar|do Baru]] v Černé Hoře, [[Železniční trať Bělehrad–Niš|do Niše]], [[Železniční trať Bělehrad–Subotica|do Subotice]] a [[Železniční trať Bělehrad–Vršac|do Vršace]] (k [[Rumunsko|rumunské]] hranici). K roku [[2022]] byly některé z uvedených tratí modernizovány tak, aby byla zvýšena kapacita a cestovní rychlost tratí, především ve směru do [[Novi Sad|Nového Sadu]], kde cestovní rychlost dosahuje až 200 km/h.{{Citace elektronického periodika [917] => | titul = Vozovi na pruzi Beograd – Novi Sad ponovo voze 200 na sat [918] => | periodikum = Nova.rs [919] => | url = https://www.rts.rs/lat/vesti/drustvo/5093592/vozovi-na-pruzi-beograd--novi-sad-ponovo-voze-200-na-sat.html [920] => | jazyk = sr [921] => | datum přístupu = 2023-04-16 [922] => }} [923] => [924] => === Silniční doprava a dálniční spojení === [925] => [926] => Historické centrum města a místní části, které jsou na něj napojené z jižní a východní strany (tj. pravý břeh řeky Sávy), má přibližně okružně radiální systém ulic. [[Nový Bělehrad]] na druhé straně řeky Sávy (levý břeh) zato disponuje systém pravoúhlých tříd s úrovňovými kříženími. Skrz město Bělehrad je veden dálniční tah, který umožňuje rychlý přejezd východo-západním směrem; jedná se o bývalý průtah dálnice Bratrství a jednoty. Jižně od metropole se nachází dálniční okruh, který byl k roku [[2017]] dobudován především z jihovýchodní části. Městem vedou dva celoevropské dopravní koridory – koridory VII a X. [927] => [928] => Celková délka uliční sítě se pohybuje okolo 1200 km. [929] => [930] => V Bělehradě se nachází nemalé množství mostů, které překonávají obě velké řeky Dunaj a Sávu. Nejvýznamnějšími z nich jsou [[Brankův most]] a [[Gazela (most)|Gazela]], které patří k nejvytíženějším{{Citace elektronického periodika [931] => | titul = Stari savski most se uželeo točkova [932] => | periodikum = Politika.rs [933] => | url = https://www.politika.rs/sr/clanak/125844/Stari-savski-most-se-uzeleo-tockova [934] => | jazyk = sr [935] => | datum přístupu = 2023-04-16 [936] => }}; dále se jedná o [[Most na Adi|most přes ostrov Ada Ciganlija]], [[Pančevský most]] a most [[Most Obrenovac-Surčin|most Obrenovac Surčin]]. [937] => [938] => Bělehrad je napojen na dálniční síť prostřednictvím bývalé [[dálnice Bratrství a jednoty]], která vede směrem na [[Záhřeb]]{{Citace monografie [939] => | příjmení = Dolničar [940] => | jméno = Ivan [941] => | odkaz na autora = [942] => | titul = Jugoslavija 1941 – 1981 [943] => | vydavatel = eksport pres [944] => | místo = Bělehrad [945] => | rok = 1981 [946] => | počet = [947] => | isbn = [948] => | kapitola = [949] => | strany = 204 [950] => | jazyk = srbochorvatština [951] => }} v západním a [[Niš]] v jihovýchodním směru. Další dálnice, která směřuje z Bělehradu, vede do metropole [[Vojvodina|Vojvodiny]], Nového Sadu. Směrem na jihozápad vede [[Dálnice A2 (Srbsko)|dálnice A2]] v trase [[Ibarská magistrála|Ibarské magistrály]]. Výhledově mají být vybudovány dálnice i do [[Zrenjanin]]u a na severovýchod k rumunské hranici. Dálnice mají řadu křižovatek a sjezdů v samotném městě, nejvýznamnějšími a největšími jsou [[Křižovatka Mostar|Mostar]] a [[Křižovatka Autokomanda|Autokomanda]].{{Citace monografie [952] => | příjmení = Dolničar [953] => | jméno = Ivan [954] => | odkaz na autora = [955] => | titul = Jugoslavija 1941 – 1981 [956] => | vydavatel = eksport pres [957] => | místo = Bělehrad [958] => | rok = 1981 [959] => | počet = [960] => | isbn = [961] => | kapitola = [962] => | strany = 301 [963] => | jazyk = srbochorvatština [964] => }} [965] => [966] => === Cyklistika === [967] => [968] => Cyklistická doprava není v Bělehradě příliš populární. Délka cyklistické infrastruktury dosahuje v srbské metropoli v počtu různých tras zhruba 100 km. Velká část oddělených tras je vedena po březích řek Dunaje a Sávy, kde je obecně méně frekventovaný provoz. Město Bělehrad chce rozšířit délku cyklistických tras do roku [[2031]] o cca 500 km.{{Citace elektronického periodika [969] => | titul = Beograd planira veliko proširenje biciklističkih staza [970] => | periodikum = Telegraf.rs [971] => | url = https://www.telegraf.rs/vesti/beograd/3239831-beograd-planira-veliko-prosirenje-biciklistickih-staza [972] => | jazyk = sr [973] => | datum přístupu = 2023-04-16 [974] => }} [975] => [976] => == Samospráva == [977] => [[Soubor:Beograd Zgrada Starog dvora Dragoslava Jovanovica 2.JPG|náhled|Sídlo bělehradské skupštiny (zastupitelstva).]] [978] => Město Bělehrad má status speciální územní jednotky v rámci [[Srbsko|Republiky Srbska]]. Má své vlastní orgány [[Samospráva|samosprávy]]. Ty tvoří [[skupština Bělehradu]], která sídlí ve [[Starý palác (Bělehrad)|Starém paláci]], bývalém sídle dynastie [[Karađorđevićové|Karađorđevićů]]. [979] => [980] => Skupština města je zastupitelský orgán, který vykonává základní funkce místní vlády, které předpokládají srbské zákony a Statut města Bělehradu. Skupština má 110 zastupitelů[https://www.beograd.rs/lat/gradska-vlast/1012-skupstina-grada-beograda/ Profil zastupitelstva na stránkách města {{sr}}], kteří jsou voleni v místních volbách každé 4 roky. Zasedání Skupštiny se koná dle potřeby a minimálně jednou za tři měsíce. [981] => [982] => Město Bělehrad zastupuje navenek primátor města, kterým je od roku [[2022]] [[Aleksandar Šapić]]. Od roku [[2014]] je ve vední města zastoupena [[Srbská pokroková strana]], v letech [[2003]] až [[2014]] byla vůdčí silou [[Demokratická strana (Srbsko)|Demokratická strana]]. [983] => [984] => Rada města je orgán, který realizuje vůli primátora i Skupštiny města a vykonává kontrolně-dohledovou funkci nad prací bělehradského magistrátu. Radu města tvoří primátor, jeho zástupce a 9 členů. Členy Rady volí Skupština města na návrh primátora. Funkční období Rady je čtyřleté. Jednotliví radní spravují své gesce, celkem je v rámci úřadu gescí čtrnáct. [985] => [986] => Skupština města schvaluje i rozpočet metropole. Jeho výše dlouhodobě roste: v roce [[1994]] činila 360 milionů dinárů, v roce 2000 více než 5,3 miliardy dinárů, v roce 2013 více než 88 miliard dinárů a v roce 2020 více než 143 miliard dinárů. Skutečností nicméně zůstává, že dramatický růst je do značné výše dána i [[inflace|inflací]] [[Srbský dinár|dináru]]. [987] => [988] => == Administrativní dělení == [989] => Město Bělehrad tvoří podle jeho statutu jednotlivé opštiny (ekvivalentní k městským částem), kde je vykonávána místní samospráva na nižší úrovni. Každá opština má vlastní skupštinu. Většina opštin, kterých se v Bělehradě nachází celkem sedmnáct, se rozkládá jižně od řek [[Sáva]] a [[Dunaj]], v historickém regionu [[Šumadija]]. Tři místní opštiny [[Zemun]], [[Nový Bělehrad]] a [[Surčin]] se nacházejí severně od řeky Sávy a opština [[Palilula]] se rozkládá i severně od řeky Dunaje. Zahrnuje bývalé obce [[Krnjača]] a [[Ovča]]. [990] => [991] => Území města Bělehradu je definováno zákonem a hranice jednotlivých opštin (městských částí) jsou vymezeny dle usnesení zastupitelstva města a na návrh dotčených městských částí.[http://www.beograd.rs/lat/gradska-vlast/ Shrnutí působnosti města na stránkách města Bělehradu {{sr}}] Přenesení některých pravomocí na místní části bylo uskutečněno legislativní reformou v roce [[2010]]. Do roku [[2010]] byly jednotlivé opštiny rozdělené na městské (10) a venkovské (7). Ve srovnání například s Prahou jsou součástí Bělehradu z administrativního hlediska i větší sídelní celky, které jsou vzdálené více od souvislé zástavby metropole a mohly by být považovány za samostatná města. [992] => [993] => Samosprávnými městskými částmi ([[opština]]mi) v rámci města Bělehradu jsou následující: [994] => [995] => [[Soubor:Belgrade municipalities02.png|náhled|Části města.]] [996] => * [[Čukarica]] (181 231 obyvatel) [997] => * [[Nový Bělehrad]] (214 506 obyvatel) [998] => * [[Palilula]] (173 521 obyvatel) [999] => * [[Rakovica (Bělehrad)|Rakovica]] (108 641 obyvatel) [1000] => * [[Savski venac]] (39 122 obyvatel) [1001] => * [[Staré město (Bělehrad)|Staré město]] (48 450 obyvatel) [1002] => * [[Voždovac]] (158 213 obyvatel) [1003] => * [[Vračar]] (56 333 obyvatel) [1004] => * [[Zemun]] (168 170 obyvatel) [1005] => * [[Zvezdara]] (151 808 obyvatel) [1006] => * [[Barajevo]] (27 110 obyvatel) [1007] => * [[Grocka]] (83 907 obyvatel) [1008] => * [[Lazarevac]] (58 622 obyvatel) [1009] => * [[Mladenovac]] (53 906 obyvatel) [1010] => * [[Obrenovac]] (72 524 obyvatel) [1011] => * [[Sopot (Bělehrad)|Sopot]] (20 367 obyvatel) [1012] => * [[Surčin]] (43 819 obyvatel) [1013] => [1014] => === Znak města === [1015] => [1016] => [[File:Small Coat of Arms Belgrade.svg|right|thumb|Znak města.]] [1017] => Současný znak města vznikl v roce [[1931]] na základě výběrové komise, kterou tvořili odborníci v oblasti heraldiky, zástupci jugoslávské armády a političtí představitelé. Finální návrh, který vypracoval [[Đorđe Andrejević Kun]] schválil předseda tehdejší skupštiny [[Milan Nešić]].[https://www.beograd.rs/lat/grb-i-zastava-beograda/ Prezentace symbolů města na stránkách města Bělehradu {{sr}}] Znak města je vyobrazen na štítě v národních barvách (červená, modrá, bílá). Nachází se na něm řeka, symbol síly města, římská [[triréma]], symbol dějin a starobylosti metropole a symbolizovaná pevnost s bílými hradbami. Otevřená brána má symbolizovat svobodu pohybu a červená barva země potom krev prolitou za svobodu v četných bitvách o město. [1018] => [1019] => Během období existence [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|socialistické Jugoslávie]] byl znak doplněn o rudou pěticípou hvězdu. [1020] => [1021] => == Kultura == [1022] => [[Soubor:National Theatre in Belgrade (DSC04616).jpg|náhled|vlevo|Národní divadlo]] [1023] => [[Ivo Andrić]], nositel [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovy ceny za literaturu]] zde napsal jedno ze svých nejznámějších děl – ''[[Most na Drině]]''. Na jeho počest byl v Bělehradě pojmenován po spisovateli park ([[Andrićev venac]]{{Citace monografie [1024] => | příjmení = Dolničar [1025] => | jméno = Ivan [1026] => | odkaz na autora = [1027] => | titul = Jugoslavija 1941 – 1981 [1028] => | vydavatel = eksport pres [1029] => | místo = Bělehrad [1030] => | rok = 1981 [1031] => | počet = [1032] => | isbn = [1033] => | kapitola = [1034] => | strany = 206 [1035] => | jazyk = srbochorvatština [1036] => }}). K dalším velkým bělehradským spisovatelům patří i [[Branislav Nušić]], [[Miloš Crnjanski]], [[Meša Selimović]] a další. Většina srbského [[Filmový průmysl|filmového průmyslu]] se nachází v Bělehradě. Jedním z nejznámějších je film ''Underground'' (Podzemí) režiséra [[Emir Kusturica|Emira Kusturicy]] oceněný roku [[1995]] [[Zlatá palma|Zlatou palmou]]. [1037] => [1038] => V 80. letech [[20. století]] bylo město jedním z center jugoslávské hudební scény. Pocházely odsud skupiny, jako např. [[Idoli]], [[Ekaterina Velika]] (EKV), [[Šarlo Akrobata]] a dalších. K význačným rockovým skupinám patří [[Riblja Čorba]], [[Bajaga i Instruktori]] aj. Během 90. let bylo město hlavním centrem hudebního stylu [[turbofolk]],{{Doplňte zdroj}} k jehož nejznámějším představitelům patřila [[Ceca|Ceca Ražnatovićová]]. Dnes je Bělehrad centrem srbské hip-hopové scény, působí zde umělci jako [[Beogradski Sindikat]], [[Škabo]], [[Marčelo]]. [1039] => [1040] => Nachází se zde mnoho divadel, přední místa mají [[Srbské národní divadlo]], [[Jugoslávské dramatické divadlo]] nebo [[Ateliér 212]]. V Bělehradě sídlí [[Srbská akademie věd a umění]], [[Srbská národní knihovna]] a [[Bělehradská filharmonie]]. Pro kulturu mládeže byl v minulosti ustanoven [[Dům mládeže (Bělehrad)|Dům mládeže]], stojí zde také Dětské kulturní centrum a Studentské kulturní centrum. [1041] => [1042] => V Bělehradě je zastoupeno rovněž i mnoho zahraničních kulturních institucí, mezi které patří např. [[Řecká kulturní nadace]], španělský [[Instituto Cervantes|institut Cervantes]], německý [[Goethe-Institut]] a [[Francouzský institut v Praze|Francouzský institut]], které se nacházejí přímo v samotném centru města. Dalšími kulturními centry jsou potom American Corner, Rakouské kulturní fórum, British Council, Čínský institut Konfucia, Kanadské kulturní centrum, Italský kulturní institut, Íránské kulturní centrum, Kulturní centrum Ázerbájdžánu a Ruské centrum vědy a kultury (v [[Ruský dům (Bělehrad)|Ruském domě]]). Město Bělehrad provozuje celkem 30 kulturních institucí (z toho 12 divadel, 8 památkových institucí, 4 knihovny, 6 kulturních center a jednu galerii. Jedenáct větších kulturních akcí, které se ve městě pravidelně pořádají, rovněž vzniká pod hlavičkou místního magistrátu. [1043] => [1044] => === Muzea === [1045] => [[Soubor:National Museum of Serbia (DSC04612).jpg|náhled|vlevo|Národní muzeum]] [1046] => * '''[[Srbské národní muzeum]]''' bylo založeno roku [[1844]] a návštěvníkům nabízí pohled na více než 400 000 exponátů. Mj. se zde nachází také rukopis ''Miroslavljevo Jevanđelje'' (Miroslavovo [[evangelium]]). [1047] => * '''[[Vojenské muzeum (Bělehrad)|Vojenské muzeum]]''' zahrnuje celou řadu historických zbraní a celkem přes 40 000 exponátů{{Citace monografie [1048] => | příjmení = Arizović [1049] => | jméno = Miloš [1050] => | odkaz na autora = [1051] => | titul = Upoznajte Beograd [1052] => | vydavatel = Turistička organizacija [1053] => | místo = Bělehrad [1054] => | rok = 2008 [1055] => | počet stran = [1056] => | isbn = 978-86-7708-078-5 [1057] => | kapitola = [1058] => | strany = 185 [1059] => | jazyk = srbština [1060] => }} , které sahají až do [[Starověký Řím|Doby římské]]. [1061] => * '''[[Muzeum letectví (Bělehrad)|Muzeum letectví]]''' nabízí přes 200 letounů, mj. i takové, které nejsou vidět nikde jinde na světě – např. [[Fiat G.50]]. Nachází se zde také letouny [[Spojené státy americké|USA]] a [[Severoatlantická aliance|NATO]], sestřelené během [[Operace Spojenecká síla|operace Spojenecká síla]]. Vystavuje okolo 200 letadel, 50 z nich potom v trvalé expozici. [1062] => * '''[[Etnografické muzeum]]''' vzniklo roku [[1901]] a nachází se v něm více než 150 000 exponátů, které nabízí pohled na vesnickou a městskou kulturu na [[Balkán]]ě, především však zemí bývalé [[Jugoslávie]]. [1063] => [[Soubor:Street Knez Mihailova.png|náhled|Ulice knížete Michala]] [1064] => * od roku [[1900]] působí v Bělehradě i '''[[Muzeum současného umění (Bělehrad)|Muzeum moderního umění]]''', které nyní zahrnuje přes 8540 děl srbských, regionálních{{Citace monografie [1065] => | příjmení = Aranđelović [1066] => | jméno = Biljana [1067] => | příjmení2 = Vukmirović [1068] => | jméno2 = Milena [1069] => | odkaz na autora = [1070] => | titul = Belgrade [1071] => | vydavatel = Springer [1072] => | místo = [1073] => | rok = 2020 [1074] => | počet = [1075] => | isbn = 978-3-030-35070-3 [1076] => | kapitola = [1077] => | strany = 225 [1078] => | jazyk = angličtina [1079] => }} i světových umělců. [1080] => * '''[[Muzeum Nikoly Tesly]]''' bylo založeno roku [[1952]] a hostí osobní předměty vynálezce. V muzeu leží přes 160 000 originálních dokumentů{{Citace elektronického periodika [1081] => | příjmení = Sengupta [1082] => | jméno = Anuradha [1083] => | datum = 2019-02-06 [1084] => | titul = Living the Serbian Dream [1085] => | periodikum = Outlook India [1086] => | url = https://www.outlookindia.com/outlooktraveller/explore/story/69350/places-to-visit-in-belgrade [1087] => | jazyk = en [1088] => | datum přístupu = 2021-05-27 [1089] => }} a okolo 5 700 jiných předmětů. Nachází se v blízkosti středu města. [1090] => * '''[[Manakův dům]]''' v centru města, má rozsáhlou sbírku historických krojů.{{Citace monografie [1091] => | příjmení = Arizović [1092] => | jméno = Miloš [1093] => | odkaz na autora = [1094] => | titul = Upoznajte Beograd [1095] => | vydavatel = Turistička organizacija [1096] => | místo = Bělehrad [1097] => | rok = 2008 [1098] => | počet stran = [1099] => | isbn = 978-86-7708-078-5 [1100] => | kapitola = [1101] => | strany = 181 [1102] => | jazyk = srbština [1103] => }} [1104] => * '''[[Železniční muzeum (Bělehrad)|Železniční muzeum]]''' u paláce Železnic v blízkosti bývalého nádraží [[Beograd-Glavna]]. [1105] => * '''[[Muzeum dějin Jugoslávie]]''' ({{vjazyce2|sr|Музеј историје Југославије}}, které sídlí v [[Dům květin|Domě květin]], bývalém památníku [[Josip Broz Tito|Josipa Broze Tita]]. [1106] => * '''[[Muzeum dějin Srbska]]''', na adrese ''Nemanjina 24'' ({{vjazyce2|sr|Muzej istorije Srbije}}). [1107] => * '''[[Muzeum bělehradské pevnosti]], které se nachází v pevnosti Kalemegdan.''' [1108] => * '''[[Muzeum automobilů (Bělehrad)|Muzeum automobilů]]''', sídlící na adrese Majke Jevrosime 30 [1109] => * '''[[Muzeum vědy a techniky (Bělehrad)|Muzeum vědy a techniky]]''' se nachází na třídě ''Skenderbegova'', nedaleko místní části [[Dorćol]]. [1110] => * '''[[Historické muzeum Srbska]]''', které sídlí na adrese ''[[Nemanjina (Bělehrad)|Nemanjina]] 24''. [1111] => * '''[[Muzeum Srbské pravoslavné církve]]''', sídlící na adrese ''Kralja Petra 5'', poblíž [[Katedrála svatého Michaela archanděla (Bělehrad)|katedrály svatého Michaela archanděla]]. [1112] => [1113] => K dalším muzeím patří např. [[Muzeum Vuk a Dositej]], [[Muzeum Afrického umění]], Poštovní muzeum, Pedagogické muzeum, Muzeum [[Ivo Andrić|Iva Andriće]] nebo židovské historické muzeum. [1114] => [1115] => === Galerie === [1116] => [1117] => [[File:Gallery RTS Belgrade.2126.jpg|right|thumb|Výstavní prostory Galerie RTS (srbské televize a rozhlasu).]] [1118] => Mezi galerie, které se na území města Bělehradu nacházejí, patří: [1119] => [1120] => * [[Galerie výtvarných a hudebních umění SANU]], která se nachází v [[Palác SANU|budově SANU]] v centru města. [1121] => * [[Galerie vědy a techniky SANU]], sídlící ve stejné budově [1122] => * Galerie [[Dům armády (Bělehrad)|Domu armády]] [1123] => * Galerie progres [1124] => * [[Galerie RTS]], sídlící na adrese ''Takovska 10''. [1125] => [1126] => === Knihovny === [1127] => [1128] => V Bělehradě sídlí řada knihoven. [[Srbská národní knihovna]] na [[Vračar]]u, ale například i [[Městská knihovna (Bělehrad)|městská knihovna]], která má několik desítek poboček po celém městě. Mimo to v Bělehradě působí i [[Univerzitní knihovna Svetozara Markoviće]] na [[Bulvár krále Alexandra|Bulváru krále Aleksandra]] v centru města, Bibliografický institut na třídě [[Terazije]] a Knihovna Milutina Bojiće. [1129] => [1130] => === Kulturní akce === [1131] => [1132] => Bělehrad každoročně hostí několik významných kulturních akcí. Mezi ně patří např. festivaly: [1133] => [1134] => * [[FEST]] – Bělehradský filmový festival, který se zde koná pravidelně na konci měsíce února [1135] => * Bělehradský festival krátkého a dokumentárního filmu, který se zde koná vždy v závěru měsíce března [1136] => * Filmový festival Sopot, který se koná v uvedené místní části v její sportovní hale [1137] => * [[BITEF]] – Bělehradský divadelní festival, [1138] => * [[BEMUS]] – Bělehradský hudební festival ({{vjazyce2|sr|Београдске музичке свечаности}}){{Citace monografie [1139] => | příjmení = Biserko [1140] => | jméno = Sonja [1141] => | odkaz na autora = [1142] => | titul = Jugoslavija: Poglavlje 1980–1991 [1143] => | url = [1144] => | vydavatel = Helsinški odbor za ljudska prava u Srbiji [1145] => | místo = Bělehrad [1146] => | rok = 2021 [1147] => | počet stran = [1148] => | isbn = 978-86-7208-221-0 [1149] => | kapitola = [1150] => | strany = 71 [1151] => | jazyk = srbština [1152] => }} [1153] => * [[BELEF]] – Bělehradský letní festival [1154] => * Říjnový salon ({{vjazyce2|sr|Октобарски салон}}) [1155] => * [[Bělehradský knižní veletrh]], který se každoročně koná v měsíci říjnu na [[Bělehradské výstaviště|Bělehradském výstavišti]] a v současné době existuje již od 50. let 20. století. [1156] => * Pivní festival [[Belgrade Beer Fest]] [1157] => * [[Bělehradský jazzový festival]] s tradicí od roku [[1971]], [1158] => * [[Čukafest]] a [[Belgrade Guitar Fest]], menší hudební akce. [1159] => * Festival [[Enter (Bělehrad)|Enter]], který se koná v [[Topčiderský park|Topčiderském parku]]. [1160] => [1161] => == Turistika a historické budovy == [1162] => [[Soubor:Beograd Beli dvor na Dedinju.jpg|náhled|Bílý palác]] [1163] => [[Soubor:Rektorat Beogradskog univerziteta.jpg|náhled|vlevo|Rektorát [[Bělehradská univerzita|Bělehradské univerzity]]]] [1164] => Jako hlavní město je Bělehrad hlavním turistickým cílem v Srbsku. Město je populární především díky kulturnímu i [[noční život|nočnímu životu]], spíše než kvůli kulturním a historickým památkám. V roce 2016 činil příjem z turistiky v Bělehradě okolo jedné miliardy eur, město navštívilo okolo milionu lidí. Turistický průmysl zaznamenává v Bělehradě růst 13–14 % ročně. Po roce 2017 začalo město získávat popularitu i v anglofonních médiích jako neotřelá turistická destinace.{{Citace elektronického periodika [1165] => | příjmení = Đorđević [1166] => | jméno = Nikola [1167] => | datum = 2020-02-22 [1168] => | titul = A seriously hip guide to Belgrade [1169] => | periodikum = Emerging Europe [1170] => | url = https://emerging-europe.com/after-hours/a-seriously-hip-guide-to-belgrade/ [1171] => | jazyk = en [1172] => | datum přístupu = 2021-05-27 [1173] => }} V roce [[2019]] navštívilo město okolo milionu lidí.[https://www.b92.net/putovanja/putuj-srbijom.php?yyyy=2021&mm=07&dd=24&nav_id=1895213 Článek na stránkách b92.net {{sr}}] Statistikami ohledně návštěvnosti města zamíchala pandemie nemoci [[COVID-19]]. V roce [[2021]] nejvíce přenocování v metropoli uskutečnili turisti z [[Indie]].{{Citace periodika [1174] => | titul = Najviše noćenja u Beogradu ove godine ostvarili Indijci [1175] => | periodikum = b92 [1176] => | jazyk = srbština [1177] => | url = https://www.b92.net/putovanja/putuj-srbijom.php?yyyy=2021&mm=12&dd=18&nav_id=2075464 [1178] => | datum přístupu = 2021-12-18 [1179] => }} Roku [[2022]] došlo do prudkého růstu turistického ruchu v Bělehradě; dominovali hlavně hosté z nedaleké [[Bosna a Hercegovina|Bosny a Hercegoviny]] a z [[Rusko|Ruska]]. Za první pololetí město navštívilo celkem 376 879 lidí{{Citace elektronického periodika [1180] => | titul = „Beograd kao novi Berlin“: Šta pokazuje statistika o turistima koji su posetili Srbiju u prvih šest meseci? [1181] => | periodikum = danas.rs [1182] => | url = https://www.danas.rs/vesti/ekonomija/beograd-kao-novi-berlin-sta-pokazuje-statistika-o-turistima-koji-su-posetili-srbiju-u-prvih-sest-meseci/ [1183] => | jazyk = sr [1184] => | datum přístupu = 2022-08-26 [1185] => }} a ke konci roku to byl skoro milion.{{Citace elektronického periodika [1186] => | titul = U prvih 10 meseci ove godine Beograd posetilo skoro milion turista [1187] => | periodikum = danas.rs [1188] => | url = https://www.danas.rs/vesti/ekonomija/u-prvih-10-meseci-ove-godine-beograd-posetilo-skoro-milion-turista/ [1189] => | jazyk = sr [1190] => | datum přístupu = 2022-12-08 [1191] => }} [1192] => [1193] => Bělehrad nemá na rozdíl od řady jiných evropských metropolí bohatý fond historických budov, neboť velká část z nich byla zničena během neslavných dějin regionu i města. Centrum samotné metropole (okolo ulice [[Knez Mihailova (Bělehrad)|Knez Mihailova]] a [[Náměstí republiky (Bělehrad)|Náměstí republiky]]) vzniklo na přelomu 19. a 20. století a je turisticky atraktivní, stejně jako nedaleká pevnost [[Kalemegdan]] s výhledem na soutok řek Dunaj a Sáva a [[Nový Bělehrad]]. Oblíbená je také třída [[Skadarlija]]. V Bělehradě se nachází i přesto různé historické stavby, které jsou svědky srbských i balkánských dějin. Jednou z mála ulic, ke jsou takto dochovány, je např. [[Kosančićev venac]].{{Citace monografie [1194] => | příjmení = Arizović [1195] => | jméno = Miloš [1196] => | odkaz na autora = [1197] => | titul = Upoznajte Beograd [1198] => | vydavatel = Turistička organizacija [1199] => | místo = Bělehrad [1200] => | rok = 2008 [1201] => | počet stran = [1202] => | isbn = 978-86-7708-078-5 [1203] => | kapitola = [1204] => | strany = 41 [1205] => | jazyk = srbština [1206] => }} [1207] => [1208] => Jako země s dominantní [[Srbská pravoslavná církev|pravoslavnou tradicí]] je v Bělehradě nemalý počet kostelů a dalších staveb podobného charakteru. Mezi největší dva pravoslavné chrámy patří [[Chrám svatého Sávy]] na vrcholu [[Vračar]] (s bílou fasádou, dobře viditelný z celého města). Starší, nicméně rovněž veliký, je [[Chrám svatého Marka (Bělehrad)|Chrám svatého Marka]], který sleží blíže centru města a obklopuje jej park s názvem [[Tašmajdan]]. V samotném centru města se potom nachází také [[Katedrála svatého Michaela archanděla (Bělehrad)|Katedrála svatého Michaela Archanděla]], postavený roku [[1728]].{{Citace monografie [1209] => | příjmení = Arizović [1210] => | jméno = Miloš [1211] => | odkaz na autora = [1212] => | titul = Upoznajte Beograd [1213] => | vydavatel = Turistička organizacija [1214] => | místo = Bělehrad [1215] => | rok = 2008 [1216] => | počet stran = [1217] => | isbn = 978-86-7708-078-5 [1218] => | kapitola = [1219] => | strany = 86 [1220] => | jazyk = srbština [1221] => }} Chrám Nanebevzetí ({{vjazyce2|sr|Vaznesenjska crkva}} vznikl v roce [[1863]] z rozhodnutí tehdejšího knížete Mihaila Obrenoviće.{{Citace monografie [1222] => | příjmení = Arizović [1223] => | jméno = Miloš [1224] => | odkaz na autora = [1225] => | titul = Upoznajte Beograd [1226] => | vydavatel = Turistička organizacija [1227] => | místo = Bělehrad [1228] => | rok = 2008 [1229] => | počet stran = [1230] => | isbn = 978-86-7708-078-5 [1231] => | kapitola = [1232] => | strany = 87 [1233] => | jazyk = srbština [1234] => }} Mezi připomínky přítomnosti jiných náboženství potom lze zařadit i [[Mešita Bajrakli|mešitu Bajrakli]] z 16. století. [1235] => [1236] => Připomínkou dřívější srbské monarchie jsou paláce, které si nechaly vybudovat předchozí královské rodiny ([[Obrenovićové]] a [[Karađorđevićové]]). První z uvedených sídlili v tzv. [[Starý palác (Bělehrad)|Starém paláci]], kde sídlí dnešní magistrát města Bělehradu. V blízkosti se nachází potom [[Nový palác (Bělehrad)|Nový palác]], který zbudovala rodina Karađorđevićů, a který je sídlem prezidenta republiky. Nedaleko od nich se nachází budova [[Skupština Srbska|Skupštiny Srbska]] (parlamentu). Od ní vede [[Bulvár krále Alexandra]]; velkolepá třída, která v minulosti sloužila např. i pro pořádání [[Vojenská přehlídka|vojenských přehlídek]]. [1237] => [1238] => K centru města patří také ještě třída [[Terazije]] s řadou historických staveb (nemalou část z nich vybudovali i zahraniční architekti, včetně [[Češi|Čechů]]). Mezi budovy s českou stopou v srbské metropoli patří např. [[Dům kapitána Miši]], [[Budova Pražské úvěrní banky (Bělehrad)|budova Pražské úvěrní banky]], sídlo bývalého [[Jugoexport (budova)|Jugoexportu]] a další. [1239] => [1240] => Mezi moderní symboly Bělehradu, které vznikly po [[druhá světová válka|druhé světové válce]], lze řadit např. [[Palác Srbska]], [[Věž Ušće]] a [[Genex Tower]] (všechny tři na [[Nový Bělehrad|Novém Bělehradu]]). [[Bělehradská aréna]] je hlavní sportovní hala města a také jedna z nejmladších, otevřena byla [[30. červenec|30. července]] [[2004]] a je ve vlastnictví města. Cena výstavby přesáhla 70 milionů EUR a navrhl ji [[Vlada Slavica]]. [1241] => [1242] => Pro potřeby kongresové turistiky se v Bělehradě nachází celá řada prostor, které poskytují různé hotely; pro velké konference může sloužit potom [[Bělehradské výstaviště]] nebo největší kongresové centrum ve městě, [[Sava centar]], který v minulosti hostil i řadu konferencí např. [[Hnutí nezúčastněných zemí]]. [1243] => [1244] => == Školství == [1245] => [1246] => [[File:Belgrade Law School at night.JPG|right|thumb|Budova Právnické fakulty Bělehradské univerzity.]] [1247] => V Bělehradě se nachází tři státní univerzity a řada škol soukromých. [[Bělehradská univerzita]] (Универзитет у Београду, ''Univerzitet u Beogradu'') byla založená roku [[1808]] jako ''Velika škola'' a univerzitou se stala formálně roku [[1905]].{{Citace monografie [1248] => | příjmení = Antonić [1249] => | jméno = Zdravko [1250] => | příjmení2 = Tasić [1251] => | jméno2 = Nikola [1252] => | příjmení3 = Dragančić [1253] => | jméno3 = Nikola [1254] => | odkaz na autora = [1255] => | titul = Istorija Beograda [1256] => | vydavatel = Balkanološki institut SANU – Draganić [1257] => | místo = Bělehrad [1258] => | rok = 1995 [1259] => | počet stran = [1260] => | isbn = 86-7179-021-5 [1261] => | kapitola = [1262] => | strany = 282 [1263] => | jazyk = srbochorvatština [1264] => }} Patří k nejstarším vzdělávacím institucím tohoto typu v zemi a studuje na cca 30 fakultách přibližně 90 000 studentů. V roce [[1975]] se od této školy oddělila [[Univerzita umění]] ({{vjazyce2|sr|Univerzitet umetnosti}}) a v roce [[2011]] byla založena [[Univerzita obrany]] ({{vjazyce2|sr|Univerzitet odbrane}}). [1265] => [1266] => Ve městě je 203 základních a 86 středních škol. Dále je zde 14 speciálních, 15 hudebních škol a 5 škol pro dospělé. Na uvedených školách se učí a studuje okolo 230 000 studentů, o ně se starají učitelské sbory, které čítají dohromady okolo 22 tisíc lidí. Pro účely základního a středního školství slouží přes 500 budov po celém městě. [1267] => [1268] => V roce [[2002]] méně než 10 % obyvatel města nevyšlo ani [[základní škola|základní školu]]. Negramotných bylo celkem 19,2 % obyvatel Bělehradu, většina z nich byla ve velmi vysokém věku. [1269] => [1270] => Vzdělávací a výzkumné instituce, která spadají pod [[Armáda Srbska|srbskou armádu]] a nachází se v Bělehradě, jsou Vojensko-geografický institut, Institut lékařství vojenského letectví a Vojenskotechnický institut. [1271] => [1272] => == Sport a rekreace == [1273] => [[Soubor:Belgrade Arena north.jpg|náhled|vpravo|[[Bělehradská aréna]]]] [1274] => [[File:Beograd 7702.jpg|right|thumb|Fotbalový stadion týmu [[Crvena Zvezda]].]] [1275] => [[File:Bělehrad, Terazije, Bělehradský maratón.jpg|right|thumb|Bělehradský maraton.]] [1276] => V Bělehradě působí téměř tisíc sportovních organizací a dále okolo stovky sportovních objektů, které umožňují pořádání téměř všech typů sportovních akcí v srbské metropoli. Po druhé světové válce se město chtělo ucházet o pořadatelství letních olympijských her v roce [[1948]], ale kandidaturu nepodalo.{{Citace periodika [1277] => | titul = All The Belgrade Olympics That Didn’t Happen [1278] => | periodikum = The Nutshell Times [1279] => | jazyk = angličtina [1280] => | url = https://thenutshelltimes.com/2020/07/24/all-the-belgrade-olympics-that-didnt-happen/ [1281] => | datum přístupu = 2022-06-27 [1282] => }} V roce [[1986]] se opět ucházelo o kandidaturu, tentokrát pro [[letní olympijské hry 1992]][https://www.spottedbylocals.com/belgrade/belgrade-92/ Článek na portálu Spotted by locals {{en}}][https://www.csmonitor.com/1986/0519/olymp-f.html Článek na portálu csmonitor.com {{en}}], byť neúspěšně. Inspirovalo se úspěšnými zimními olympijskými hrami v [[Sarajevo|Sarajevu]] z roku [[1984]]. [1283] => [1284] => V minulosti se zde uskutečnilo úspěšně nicméně nemalé množství sportovních událostí, mezi které patří např. [[Mistrovství Evropy ve fotbale 1976]], [[Mistrovství Evropy v basketbalu mužů 2005]], [[Mistrovství Evropy ve vybíjené 2005]], [[Mistrovství Evropy ve vodním pólu 2006]], [[Evropský olympijský festival mladých 2007]], [[Univerziáda]] [[2009]], [[Mistrovství Evropy v házené 2012]], [[Mistrovství světa v házené 2013]] a [[Mistrovství Evropy ve vodním pólu 2016]]. [1285] => [1286] => Od roku [[1988]] je pravidelně pořádán [[Bělehradský maraton]]. [1287] => [1288] => V Bělehradě sídlí dva úspěšné srbské (a dříve i [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|jugoslávské]] fotbalové týmy ([[FK Crvena zvezda]] a [[FK Partizan]]). Jejich fotbalové stadiony se nachází v relativní blízkosti a jsou největšími ve městě. Jedná se o stadion Rajka Mitiće, na kterém hraje FK Crvena Zvezda a Stadion Partizánu (dříve stadion [[Jugoslávská lidová armáda|JNA]]{{Citace monografie [1289] => | příjmení = Dolničar [1290] => | jméno = Ivan [1291] => | odkaz na autora = [1292] => | titul = Jugoslavija 1941 – 1981 [1293] => | vydavatel = eksport pres [1294] => | místo = Bělehrad [1295] => | rok = 1981 [1296] => | počet = [1297] => | isbn = [1298] => | kapitola = [1299] => | strany = 213 [1300] => | jazyk = srbochorvatština [1301] => }}). Bělehradská aréna se poté využívá pro populární [[basketbal]]ová utkání a pro [[vybíjená|vybíjenou]]. Další populární sportovní haly ve městě jsou např. [[Sportovní hala Pionir|hala Pionir]], sportovní centrum Tašmajdan (ve stejnojmenném parku), kde se hraje [[vodní pólo]]. Na břehu řeky Dunaje se rovněž nachází sportovní centrum, které za dob existence socialistické Jugoslávie neslo název ''25. května''. [1302] => [1303] => Na řece [[Sáva|Sávě]] se nachází u ostrova [[Ada Ciganlija]] sportovně-rekreační komplex (budovaný od roku [[1957]]{{Citace monografie [1304] => | příjmení = Antonić [1305] => | jméno = Zdravko [1306] => | příjmení2 = Tasić [1307] => | jméno2 = Nikola [1308] => | příjmení3 = Dragančić [1309] => | jméno3 = Nikola [1310] => | odkaz na autora = [1311] => | titul = Istorija Beograda [1312] => | vydavatel = Balkanološki institut SANU – Draganić [1313] => | místo = Bělehrad [1314] => | rok = 1995 [1315] => | počet stran = [1316] => | isbn = 86-7179-021-5 [1317] => | kapitola = [1318] => | strany = 522 [1319] => | jazyk = srbochorvatština [1320] => }}), jehož součástí je i umělé jezero ([[Sávské jezero]]{{Citace monografie [1321] => | příjmení = Arizović [1322] => | jméno = Miloš [1323] => | odkaz na autora = [1324] => | titul = Upoznajte Beograd [1325] => | vydavatel = Turistička organizacija [1326] => | místo = Bělehrad [1327] => | rok = 2008 [1328] => | počet stran = [1329] => | isbn = 978-86-7708-078-5 [1330] => | kapitola = [1331] => | strany = 219 [1332] => | jazyk = srbština [1333] => }} ), původně rameno řeky Sávy, které bylo přehrazeno.{{Citace monografie [1334] => | příjmení = Antonić [1335] => | jméno = Zdravko [1336] => | příjmení2 = Tasić [1337] => | jméno2 = Nikola [1338] => | příjmení3 = Dragančić [1339] => | jméno3 = Nikola [1340] => | odkaz na autora = [1341] => | titul = Istorija Beograda [1342] => | vydavatel = Balkanološki institut SANU – Draganić [1343] => | místo = Bělehrad [1344] => | rok = 1995 [1345] => | počet stran = [1346] => | isbn = 86-7179-021-5 [1347] => | kapitola = [1348] => | strany = 561 [1349] => | jazyk = srbochorvatština [1350] => }} V současné době se jedná o populární místo setkávání i rekreace především v letních měsících. Jeho součástí je také 7 km dlouhá pláž a řada objektů např. pro [[golf]] a další sporty. [1351] => [1352] => V roce [[2021]] bylo rozhodnuto o výstavbě nového [[Národní stadion (Bělehrad)|národního stadionu]], který by měl sloužit pro mezinárodní fotbalová utkání. Stadion byl zamýšlen již v roce [[2019]][http://www.fotbalportal.cz/ostatni/vse/59849-55-tisic-mist-a-250-milionu-eur-srbsko-chysta-stavbu-narodniho-fotbaloveho-stadionu-/ Článek na portálu fotbalportal.cz] a jeho výstavba má být zahájena roku [[2022]]. [1353] => [1354] => == Ocenění == [1355] => [1356] => Město získalo řadu domácích i zahraničních ocenění, včetně [[Francie|francouzského]] řádu [[Čestná legie|Čestné legie]] (dne [[21. prosinec|21. prosince]] [[1920]]), [[Československý válečný kříž]] (udělen dne [[8. říjen|8. října]] [[1925]]), řád Karađorđovy hvězdy (udělen [[18. květen|18. května]] [[1939]]) a řád Hrdiny lidu (udělen [[20. říjen|20. října]] [[1974]]). Všechna tato ocenění město získalo za svoji roli v [[první světová válka|první]] nebo [[druhá světová válka|druhé světové válce]]. [1357] => [1358] => V roce [[2016]] časopis [[Foreign Direct Investment]] ocenil Bělehrad titulem ''Město budoucnosti Jihovýchodní Evropy''. [1359] => [1360] => == Slavní rodáci == [1361] => [1362] => * [[Dragutin Dimitrijević]] (1876–1917), srbský důstojník, vůdce [[Nacionalismus|nacionalistické]] skupiny [[Černá ruka]]{{Citace elektronické monografie [1363] => | příjmení = mwcraig11 [1364] => | titul = Dragutin Dimitrijević – ‘Apis’ [1365] => | url = https://marywcraig.com/2016/06/26/dragutin-dimitrijevic-apis/ [1366] => | datum vydání = 2016-06-26 [1367] => | datum přístupu = 2023-01-27 [1368] => | jazyk = en [1369] => }} [1370] => * [[Petr II. Karađorđević]] (1923–1970), poslední [[Království Jugoslávie|jugoslávský král]] v letech 1934–1945{{Citace elektronické monografie [1371] => | příjmení = Milanovic [1372] => | jméno = Stefan [1373] => | titul = HM King Peter II of Yugoslavia [1374] => | url = https://royalfamily.org/dinasty/hm-king-peter-ii-of-yugoslavia/ [1375] => | datum přístupu = 2023-01-27 [1376] => | jazyk = en-US [1377] => }} [1378] => * [[Tomislav Jugoslávský]] (1928–2000), člen královské dynastie [[Karađorđevićové|Karađorđevićů]]{{Citace periodika [1379] => | příjmení = Martin [1380] => | jméno = Douglas [1381] => | titul = Yugoslavia's Prince Tomislav, Exiled Royalty, Is Dead at 72 [1382] => | periodikum = The New York Times [1383] => | datum vydání = 2000-07-15 [1384] => | issn = 0362-4331 [1385] => | jazyk = en-US [1386] => | url = https://www.nytimes.com/2000/07/15/world/yugoslavia-s-prince-tomislav-exiled-royalty-is-dead-at-72.html [1387] => | datum přístupu = 2023-01-27 [1388] => }} [1389] => * [[Alžběta Jugoslávská]] (* 1936), členka královské dynastie Karađorđevićů{{Citace elektronického periodika [1390] => | příjmení = Saad719 [1391] => | titul = Princess Elizabeth of Yugoslavia [1392] => | periodikum = The Royal Watcher [1393] => | url = https://royalwatcherblog.com/2021/04/07/princess-elisabeth-of-yugoslavia/ [1394] => | datum vydání = 2021-04-07 [1395] => | jazyk = en-us [1396] => | datum přístupu = 2023-01-27 [1397] => }} [1398] => * [[Thomas Nagel]] (* 1937), [[Jugoslávie|jugoslávsko]]-[[Spojené státy americké|americký]] [[Filosof|filozof]] a vysokoškolský profesor{{Citace elektronické monografie [1399] => | titul = Bio-bibliography [1400] => | url = https://www.balzan.org/en/prizewinners/thomas-nagel/bio-bibliografia-inglese/ [1401] => | datum přístupu = 2023-01-27 [1402] => | jazyk = it [1403] => }} [1404] => * [[Vojislav Koštunica]] (* 1944), bývalý [[Srbsko|srbský]] ministerský předseda a bývalý prezident [[Svazová republika Jugoslávie|Svazové republiky Jugoslávie]] v letech 2000–2003{{Citace elektronického periodika [1405] => | titul = (TGI 2005) Biography: Dr Vojislav Koštunica, Serbian prime minister [1406] => | periodikum = www.ekapija.com [1407] => | url = https://www.ekapija.com/en/news/14498/biography-dr-vojislav-kostunica-serbian-prime-minister [1408] => | jazyk = en [1409] => | datum přístupu = 2023-01-27 [1410] => }} [1411] => * [[Marina Abramović]] (* 1946), srbská umělkyně{{Citace elektronického periodika [1412] => | titul = Biography of Marina Abramović [1413] => | periodikum = Moderna Museet i Stockholm [1414] => | url = https://www.modernamuseet.se/stockholm/en/exhibitions/marina-abramovic/biography-marina-abramovic/ [1415] => | jazyk = en-US [1416] => | datum přístupu = 2023-01-27 [1417] => }} [1418] => * [[Vesna Vulovičová]] (1950–2016), [[Jugoslávie|jugoslávská]] letuška, jediná přeživší havárie [[Let JAT 367|letu JAT 367]]{{Citace elektronické monografie [1419] => | příjmení = Swopes [1420] => | jméno = Bryan [1421] => | titul = Vesna Vulović {{!}} This Day in Aviation [1422] => | url = https://www.thisdayinaviation.com/tag/vesna-vulovic/ [1423] => | datum přístupu = 2023-01-27 [1424] => | jazyk = en-US [1425] => }} [1426] => * [[Predrag Bjelac]] (* 1962), srbský herec{{Citace elektronického periodika [1427] => | titul = Predrag Bjelac [1428] => | periodikum = csfd.sk [1429] => | url = https://www.csfd.sk/tvorca/32952-predrag-bjelac/prehlad/ [1430] => | jazyk = sk-SK [1431] => | datum přístupu = 2023-01-27 [1432] => }} [1433] => * [[Slobodan Živojinović]] (* 1963), bývalý srbský profesionální [[Tenis|tenista]]{{Citace elektronického periodika [1434] => | titul = Slobodan Zivojinovic {{!}} Overview {{!}} ATP Tour {{!}} Tennis [1435] => | periodikum = ATP Tour [1436] => | url = https://www.atptour.com/en/players/slobodan-zivojinovic/z006/overview [1437] => | datum přístupu = 2023-01-27 [1438] => }} [1439] => * [[Aleksandar Đorđević]] (* 1967), bývalý srbský profesionální basketbalista a trenér{{Citace elektronického periodika [1440] => | titul = Aleksandar Djordjevic Stats, Height, Weight, Position, Draft Status and more [1441] => | periodikum = Basketball-Reference.com [1442] => | url = https://www.basketball-reference.com/players/d/djordal01.html [1443] => | jazyk = en [1444] => | datum přístupu = 2023-01-27 [1445] => }} [1446] => * [[Aleksandar Vučić]] (* 1970), srbský politik, bývalý předseda vlády a od roku 2017 úřadující [[srbský prezident]]{{Citace elektronického periodika [1447] => | titul = Biography [1448] => | periodikum = The President of the Republic of Serbia [1449] => | url = https://www.predsednik.rs/en/president/biography [1450] => | datum přístupu = 2023-01-27 [1451] => }} [1452] => * [[Ana Brnabićová]] (* 1975), srbská politička, od roku 2017 úřadující předsedkyně srbské vlády{{Citace elektronického periodika [1453] => | titul = Ana Brnabić [1454] => | periodikum = Council of Women World Leaders [1455] => | url = https://www.councilwomenworldleaders.org/ana-brnabi263.html [1456] => | jazyk = en [1457] => | datum přístupu = 2023-01-27 [1458] => }} [1459] => * [[Nenad Zimonjić]] (* 1976), bývalý srbský profesionální tenista{{Citace elektronického periodika [1460] => | titul = Nenad Zimonjic {{!}} Overview {{!}} ATP Tour {{!}} Tennis [1461] => | periodikum = ATP Tour [1462] => | url = https://www.atptour.com/en/players/nenad-zimonjic/z072/overview [1463] => | datum přístupu = 2023-01-27 [1464] => }} [1465] => * [[Ksenija Pajčin]] (1977–2010), srbská zpěvačka, tanečnice a [[Modeling|modelka]]{{Citace elektronického periodika [1466] => | titul = Ksenija Pajčin age, hometown, biography [1467] => | periodikum = Last.fm [1468] => | url = https://www.last.fm/music/Ksenija+Paj%C4%8Din/+wiki [1469] => | jazyk = en [1470] => | datum přístupu = 2023-01-27 [1471] => }} [1472] => * [[Janko Tipsarević]] (* 1984), bývalý srbský profesionální tenista{{Citace elektronického periodika [1473] => | titul = Janko Tipsarevic {{!}} Overview {{!}} ATP Tour {{!}} Tennis [1474] => | periodikum = ATP Tour [1475] => | url = https://www.atptour.com/en/players/janko-tipsarevic/t742/overview [1476] => | datum přístupu = 2023-01-27 [1477] => }} [1478] => * [[Jelena Jankovićová]] (* 1985), bývalá srbská profesionální tenistka{{Citace elektronického periodika [1479] => | titul = Jelena Jankovic {{!}} Player Stats & More – WTA Official [1480] => | periodikum = Women's Tennis Association [1481] => | url = https://www.wtatennis.com/players/100153/jelena-jankovic [1482] => | jazyk = en [1483] => | datum přístupu = 2023-01-27 [1484] => }} [1485] => * [[Aleksandar Kolarov]] (* 1985), bývalý srbský profesionální fotbalista{{Citace elektronického periodika [1486] => | titul = Aleksandar Kolarov - biography, stats, rating, footballer’s profile {{!}} Football Top.com [1487] => | periodikum = www.footballtop.com [1488] => | url = http://www.footballtop.com/players/aleksandar-kolarov [1489] => | datum přístupu = 2023-01-27 [1490] => }} [1491] => * [[Novak Djoković]] (* 1987), srbský profesionální tenista{{Citace elektronického periodika [1492] => | příjmení = Editors [1493] => | jméno = Biography com [1494] => | titul = Novak Djokovic [1495] => | periodikum = Biography [1496] => | url = https://www.biography.com/athlete/novak-djokovic [1497] => | jazyk = en-us [1498] => | datum přístupu = 2023-01-27 [1499] => }} [1500] => * [[Ana Ivanovićová]] (* 1987), bývalá srbská profesionální tenistka{{Citace elektronického periodika [1501] => | titul = PROFILE [1502] => | periodikum = www.anaivanovic.com [1503] => | url = http://www.anaivanovic.com/profile [1504] => | jazyk = en [1505] => | datum přístupu = 2023-01-27 [1506] => }} [1507] => * [[Nemanja Gudelj|Nemanja Gudel]] (* 1991), srbský [[fotbalový záložník]] a reprezentant{{Citace elektronické monografie [1508] => | příjmení = Sportgraphy [1509] => | titul = Nemanja Gudelj Biography, Personal Life, Career, Net Worth and Awards [1510] => | url = http://sportgraphy.com/nemanja-gudelj-biography-net-worth/ [1511] => | datum vydání = 2018-03-29 [1512] => | datum přístupu = 2023-01-27 [1513] => | jazyk = en-US [1514] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20230127132537/http://sportgraphy.com/nemanja-gudelj-biography-net-worth/ [1515] => | datum archivace = 2023-01-27 [1516] => | nedostupné = ano [1517] => }} [1518] => * [[Bogdan Bogdanović (basketbalista)|Bogdan Bogdanović]] (* 1992), srbský profesionální basketbalista hrající v [[National Basketball Association|NBA]] [1519] => * [[Miomir Kecmanović]] (* 1999), srbský profesionální tenista{{Citace elektronického periodika [1520] => | titul = Miomir Kecmanovic {{!}} Bio {{!}} ATP Tour {{!}} Tennis [1521] => | periodikum = ATP Tour [1522] => | url = https://www.atptour.com/en/players/miomir-kecmanovic/ki95/overview [1523] => | datum přístupu = 2023-01-27 [1524] => }} [1525] => * [[Olga Danilovićová]] (* 2001), srbská profesionální tenistka{{Citace elektronického periodika [1526] => | titul = Olga Danilovic {{!}} Player Stats & More – WTA Official [1527] => | periodikum = Women's Tennis Association [1528] => | url = https://www.wtatennis.com/players/324934/olga-danilovic [1529] => | jazyk = en [1530] => | datum přístupu = 2023-01-27 [1531] => }} [1532] => [1533] => == Partnerská města == [1534] => Prvním partnerským městem se stalo v roce 1957 britské [[Coventry]], kde bylo na počest srbské metropole pojmenováno divadlo [[Belgrade Theatre]]. Po roce 2000 byla podepsána partnerství s dalšími městy. Partnerskými městy Bělehradu jsou: [1535] => * {{Flagicon|BIH}} [[Banja Luka]], Bosna a Hercegovina [1536] => * {{flagicon|GBR}} [[Coventry]], Spojené království [1537] => * {{Flagicon|USA}} [[Chicago]], Spojené státy americké [1538] => * {{Flagicon|GRC}} [[Korfu (město)|Korfu]], Řecko [1539] => * {{Flagicon|SVN}} [[Lublaň]], Slovinsko [1540] => * {{Flagicon|CHN}} [[Šanghaj]], Čína [1541] => [1542] => ===Spřátelená města=== [1543] => Bělehrad dále spolupracuje s městy: [1544] => * {{Flagicon|GRC}} [[Athény]], Řecko [1545] => * {{Flagicon|CUB}} [[Havana]], Cuba [1546] => * {{Flagicon|KWT}} [[Kuvajt (město)|Kuvajt]], Kuvajt [1547] => * {{Flagicon|PAK}} [[Láhaur]], Pákistán [1548] => * {{Flagicon|ESP}} [[Madrid]], Španělsko [1549] => * {{Flagicon|MNE}} [[Podgorica]], Černá Hora [1550] => * {{Flagicon|RUS}} [[Petrohrad]], Rusko [1551] => * {{Flagicon|ITA}} [[Řím]], Itálie [1552] => * {{Flagicon|MKD}} [[Skopje]], Severní Makedonie [1553] => * {{Flagicon|ISR}} [[Tel Aviv]], Izrael[https://www.tel-aviv.gov.il/en/abouttheMunicipality/Pages/InternationalRelations.aspx Partnerská města na stránkách Tel Avivu {{en}}] [1554] => * {{Flagicon|AUT}} [[Vídeň]], Rakousko [1555] => [1556] => == Odkazy == [1557] => === Reference === [1558] => {{Překlad|en|Belgrade|807909021|ru|Белград|113922043}} [1559] => [1560] => [https://www.011info.com/upoznaj-beograd/da-li-je-beograd-zaista-zelena-prestonica-evrope Článek na portálu 011info.com {{sr}}] [1561] => [1562] => [1563] => === Literatura === [1564] => * {{Citace monografie [1565] => | příjmení = Kostić [1566] => | jméno = Đorđe [1567] => | titul = Falling in love with a city: European travelers to Belgrade, 1815-1914. [1568] => | místo = Belgrade [1569] => | rok = 2007 [1570] => | isbn = 978-86-80619-41-5 [1571] => | počet stran = 194 [1572] => }} [1573] => * {{Citace monografie [1574] => | příjmení = Lukavec [1575] => | jméno = Jan [1576] => | titul = O „odchodu ze země živých do země mrtvých“: Bělehrad. In Od českého Tokia k exotické Praze [1577] => | vydavatel = Malvern [1578] => | místo = Praha [1579] => | rok = 2013 [1580] => | isbn = 978-80-87580-61-5 [1581] => | počet stran = 317 [1582] => }} [1583] => * Mirjana Rašević, Goran Panev: Demografska slika Beograda na početku 21. veka {{sr}} [1584] => * [https://www.siemens.rs/portal/onama/125-godina/urbani-izazovi/Urbani%20izazovi%20grada%20Beograda.pdf?ver=02 Studie Urbani izazovi grada Beograda] {{sr}} [1585] => [1586] => === Externí odkazy === [1587] => * {{Commonscat}} [1588] => * {{Wikislovník|heslo=Bělehrad}} [1589] => * {{Otto|heslo=Bělehrad}} [1590] => * [http://www.beograd.rs/ Oficiální stránky beograd.rs] [1591] => [1592] => {{Srbsko}} [1593] => {{Hlavní města Evropy}} [1594] => {{Autoritní data}} [1595] => {{Portály|Bělehrad}} [1596] => [1597] => [[Kategorie:Bělehrad| ]] [1598] => [[Kategorie:Hlavní města v Evropě]] [1599] => [[Kategorie:Města v Srbsku]] [1600] => [[Kategorie:Sídla na Dunaji]] [1601] => [[Kategorie:Města vyznamenaná Řádem čestné legie]] [1602] => [[Kategorie:Přístavní města v Evropě]] [1603] => [[Kategorie:Univerzitní města]] [1604] => [[Kategorie:Nositelé Československého válečného kříže 1914–1918]] [] => )
good wiki

Bělehrad

Bělehrad je hlavním a největším městem Srbska. Mezi lety 1918-1941 a 1945-1992 byl také hlavním městem Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, resp.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Sáva','2022','Nový Bělehrad','Dunaj','21. století','Surčin','Jugoslávie','Srbsko','2021','20. století','Zemun','Ovča'

2021

Wikipedia stránka pro rok 2021 je rozsáhlým shrnutím událostí, jež se udály během tohoto ročníku.

2022

Dunaj

Jugoslávie

Ovča

Sáva

Srbsko

Surčin

Zemun