Array ( [0] => 15565275 [id] => 15565275 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Baja [uri] => Baja [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Baja [2] => | originální jméno = [3] => | obrázek = Baja városháza.jpg [4] => | popisek = Radnice [5] => | znak = HUN Baja Címer.svg [6] => | vlajka = Flag of Baja.svg [7] => | stát = Maďarsko [8] => | pojem vyššího celku = [[Maďarské župy|Župa]] [9] => | název vyššího celku = [[Bács-Kiskun]] [10] => | pojem nižšího celku = [[Seznam maďarských okresů|Okres]] [11] => | název nižšího celku = [[Okres Baja|Baja]] [12] => | administrativní dělení = [13] => | rozloha = 177,61 [14] => | zeměpisná šířka = 46.1833333 [15] => | zeměpisná délka = 18.9536111 [16] => | nadmořská výška = [17] => | psč = 6500 [18] => | telefonní předvolba = [19] => | starosta = Zsigó Róbert [20] => | web = http://www.baja.hu [21] => | loc-map = {{LocMap |Maďarsko |label=Baja |position=top |width=250 |lat=46.18 |long=18.95|float=center |caption=}} [22] => }} [23] => '''Baja''' ({{Vjazyce2|de|Frankenstadt}}) je [[Města s župním právem|město se župním právem]] v jižním [[Maďarsko|Maďarsku]], v [[Maďarské župy|župě]] [[Bács-Kiskun]]. Leží na levém břehu [[Dunaj]]e a je centrem [[Okres Baja|okresu Baja]]. [24] => Rozkládá se na ploše 177,61 [[Kilometr čtvereční|km²]] a v roce [[2011]] zde žilo 37 508 obyvatel.http://portal.ksh.hu/pls/ksh/docs/hun/hnk/Helysegnevkonyv_adattar_2011.xls Město je významný dunajský přístav,{{Citace elektronického periodika [25] => | titul = Baja, a természeti és a kulturális kincsek városa [26] => | periodikum = BEOL [27] => | url = https://www.beol.hu/barangolo/2022/06/baja-a-termeszeti-es-a-kulturalis-kincsek-varosa [28] => | jazyk = hu [29] => | datum přístupu = 2023-04-13 [30] => }} který po staletí hrál vedoucí roli v regionálním obchodu s plodinami, zvířaty a vínem. Nachází se na severovýchodním okraji historického regionu [[Bačka]], jehož většina je součástí srbské [[Vojvodina|Vojvodiny]]. [31] => [32] => == Název == [33] => [34] => V [[Latina|latině]] je doložen historický název města ''Francillo'', v [[němčina|němčině]] se objevuje název ''Frankenstadt''. Současný [[maďarština|maďarský]] název se předpokládá bude [[turečtina|tureckého]] původu{{Citace elektronického periodika [35] => | titul = Baja, a Duna partján fekvő határszéli város, amit érdemes felfedezni [36] => | periodikum = Csodalátos Magyarország [37] => | url = https://csodalatosmagyarorszag.hu/hirek/itthon/baja-a-duna-partjan-fekvo-hatarszeli-varos-amit-erdemes-felfedezni/ [38] => | jazyk = hu [39] => | datum přístupu = 2023-04-13 [40] => }}, označoval v dobové osmanské turečtině [[tur domácí|býka]] nebo je označením původního vlastníka lokality. [41] => [42] => == Poloha == [43] => [44] => Město se rozkládá na ploché terase na břehu Dunaje, 160 km jižně od [[Budapešť|Budapešti]], na levém čili východním břehu. Do města zasahuje slepé rameno veletoku s názvem [[Sugovica]] ({{vjazyce2|hr|Šugavoda}}). U ní se také nachází staré město s nejstaršími stavbami. [45] => [46] => == Historie == [47] => [48] => === Nejstarší dějiny === [49] => [50] => Lokalita současného města byla osídlena již v dávnověku. Od [[6. století]] bylo osídleno [[Avaři|Avary]]. První písemná zmínka o moderním sídle pochází z roku [[1323]]. Vznik Baji jako souvisle osídleného sídla ve [[12. století]] je široce přijímán již od počátku století dvacátého. Ve století třináctém zde působili nejspíše jednotky [[Františkáni|františkánů]] původem z dnešní Bosny a dalších oblastí západního Balkánu. [51] => [52] => Trvalé osídlení vzniklo původně v místě, kde byl možný přechod přes Dunaj. V roce [[1474]] daroval uherský král Matyáš Korvín město rodině Czoborů. Současný název byl nejprve zaveden až během období tureckých výbojů a okupace Uher Osmanskou říší ve [[16. století|století šestnáctém]]. V té době byla centrem [[náchie]], nacházela se zde asi stovka domů a pevnost. Později byla částečně rekolonizována při znovuobnovení dolních Uher po stažení Turků. Díky tomu přišli do Baji příslušníci různých národů, např. [[Němci]], ale také jižní Slované (Chorvati, Srbové). V závěru [[17. století]] sem uprchli někteří jižní Slované z oblastí dnešní Bosny, resp. Srbska. [53] => [54] => === Moderní doba === [55] => [56] => Po osvobození od Turků hrála Baja klíčový význam především ve smyslu zásobování nového bojiště. Již roku [[1696]] ji byl vrácen statut města. Obec byla znovoubnovena a dosídlena především německými kolonisty. Jejich první vlna dorazila v roce [[1712]]. [57] => [58] => V roce [[1739]] zde vypukla epidemie moru, později roku [[1751]] jej poničila povodeň. Na mapách [[první vojenské mapování|prvního vojenského mapování]] je patrné město Baja v poloze odpovídající dnešnímu historickému centru. Stejně tak se zde nacházelo již slepé rameno Dunaje, které ji oddělovalo od ostrova Pandur (jihozápadně od města). Kromě toho existoval i ostrov [[Starý Pandur]], při jehož blízkosti leželo také vojenské skladiště a blíže k městu potom solný úřad. Na mapě byla rovněž vyobrazena kaple sv. Rocha a dále kalvarijní vrch, kde se dnes nachází hřbitov. Město obklopovaly téměř ze všech stran (s výjimkou té dunajské) rozsáhlé [[vinice]]. [59] => [60] => V polovině [[18. století]] se stal vlastníkem Baji uherský gróf Grassalkovich. Ten zde nechal na náměstí vybudovat svůj palác (dnes v něm sídlí [[Radnice (Baja)|radnice]]). Později město vlastnila rodina Zichy, nakonec se Baja vykoupila a stala se svobodným městem. [61] => [62] => V roce [[1840]] potom město zasáhl rozsáhlý [[Požár v Baji (1840)|požár]]. V roce [[1828]] byly ulice vydlážděny. Díky tomu bylo možné do Baji svážet kamenické výrobky a odsud je dále po Dunaji přepravovat do celých Uher. Mapy [[druhé vojenské mapování|druhého vojenského mapování]] z druhé poloviny [[19. století]] dokumentují značně pozměněnou strukturu města (nejspíše po požáru) a jeho rozšíření především směrem na sever. Okolo hlavních cest začala vznikat jednotlivá předměstí. V 40. letech [[19. století]] zde byla postavena rovněž i synagoga (dnes budova slouží jako městská knihovna). [63] => [64] => Město bylo v [[19. století]] významné jako překladiště obilí. Na západním okraji města se nacházel přístav přímo na dunajském břehu. Z okolních polí se sváželo na lodě a poté transportovalo proti proudu Dunaje dále do Uher a do Rakouska. Jako významný přístav sloužila Baja i ve [[20. století]]. V rámci zprůmyslnění zde vznikl závod na výrobu zemědělských strojů a také na alkoholické nápoje (jak dokládají mapy [[třetí vojenské mapování|třetího vojenského mapování]] z přelomu století. Okolo původního přístavu se také začalo rozvíjet předměstí sv. Jana (Szent-János). Ostrov Pandur byl rozdělen na dvě části plavebním kanálem, který dále pokračoval v močálovité krajině jižně od města až k obci [[Hercegszántó]]. Do města vedla nejprve železnice ze [[Subotica|Subotice]] (resp. z obce [[Bácsalmás]] na dnešním maďarském území) a až ve [[20. století]] byl postaven most přes Dunaj a dnešní železniční uzel. [65] => [66] => V rámci maďarizačních tendencí bylo v roce [[1883]] zrušeno vyučování v (srbo)chorvatském jazyce. [67] => [68] => === 20. a 21. století === [69] => [70] => [[File:Baja 1934, Szentháromság tér. Fortepan 76683.jpg|left|thumb|Svatotrojiční náměstí v roce [[1934]].]] [71] => [[File:Baja 1975, légifotó. Fortepan 76711.jpg|left|thumb|Letecký pohled na město roku [[1975]].]] [72] => Po skončení [[První světová válka|první světové války]] byla Baja okupována nově vzniklým [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců|královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců]]. To se zde pokoušelo získat nějakým způsobem čas pro vyjednání vhodnější hranice i na druhý břeh řeky [[Dráva|Drávy]]. Na základě [[Trianonská dohoda|Trianonské dohody]] měla Baja zůstat Maďarsku, nicméně srbské vojsko se stáhlo až roku [[1921]]. Po několik let byla Baja součástí tzv. [[Srbsko-maďarská republika Baranya-Baja|Republiky Baranya-Baja]]. V rámci toho byl starostou města jmenován [[Srbové|Srb]] původem z [[Pančevo|Pančeva]] [[Vasa Dolinka]]. [73] => [74] => V roce [[1930]] byla k Baje připojena vesnice [[Bajaszentistván]] ({{vjazyce2|hr|Fancaga}}). [75] => [76] => V závěru [[druhá světová válka|druhé světové války]] jednali zástupci tehdejších [[Jugoslávští partyzáni|jugoslávských partyzánů]] se [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalin]]em o možnosti případných změn hranic mezi Jugoslávií a Maďarskem (ve prospěch Jugoslávie), především s cílem získání města Baja a jeho připojení k jugoslávskému státu. I přes značný zájem partyzánů však Stalin tyto myšlenky nakonec odmítl{{Citace sborníku [77] => | příjmení = Hornjak [78] => | jméno = Arpad [79] => | odkaz na autora = [80] => | titul = Pitanje granica i Jugosloveni u Mađarskoj u mađarsko-jugoslovenskim odnosima [81] => | sborník = Hungarians and Serbs on both sides of the changing boundaries 1941-1948 [82] => | odkaz na sborník = [83] => | vydavatel = Maďarská akademie věd [84] => | odkaz na vydavatele = [85] => | místo = Budapešť [86] => | rok vydání = 2016 [87] => | isbn = [88] => | strany = 298 [89] => | jazyk = srbština [90] => }}, přestože ještě v roce [[1944]] byl otevřen myšlence, že by lidové povstání nebo manifestaci v tomto směru Rudá armáda podpořila.Iratok a magyar-szovjet kapcsolatok történetéhez 1944. október – [91] => 1948. június. Dokumentumok (szerk.Vida István), Budapest, Gondolat, 2005, 89–90. {{hu}} [92] => [93] => Po válce zde byla ustanovena Jihoslovanská antifašistická fronta jako menšinová organizace jihoslovanských národností na území Maďarska. Město bylo nicméně etnicky smíšené, neboť se zde ještě 15 % obyvatel hlásilo také k německé národnosti a jednalo se o potomky původních kolonistů, kteří do Baji dorazili v [[18. století]]. [94] => [95] => Po druhé světové válce bylo město rozšířeno o Nové město ({{vjazyce2|hu|Újvárosi lakótelep}}), které vyplnilo prostor mezi hlavním korytem Dunaje (předměstím Szent-János) a historickým středem města. Město bylo rozsáhle industrializováno, byl sem soustředěn hlavně průmysl textilní. V centru města byl otevřen první moderní obchodní dům ([[Bácska (obchodní dům)|Bácska]]). Roku [[1988]] dosáhl populační rozvoj Baji svého vrcholu (žilo tu čtyřicet tisíc obyvatel) a od té doby pozvolně klesá. [96] => [97] => Na počátku [[21. století]] zde byla závadná voda ve vodovodním řadu, město následně získalo novou čističku odpadních vod.{{Citace elektronického periodika [98] => | titul = Gotovo milion ljudi u Srbiji, Hrvatskoj i Mađarskoj pije kancerogenu vodu [99] => | periodikum = Danas [100] => | url = https://www.danas.rs/vesti/drustvo/gotovo-milion-ljudi-u-srbiji-hrvatskoj-i-madjarskoj-pije-karcerogenu-vodu/ [101] => | jazyk = sr [102] => | datum přístupu = 2023-04-13 [103] => }} Po roce [[2005]] bylo také renovováno hlavní náměstí. [104] => [105] => == Kultura == [106] => [107] => [[File:Szentháromság-szobor (2122. számú műemlék).jpg|right|thumb|Náměstí Svaté Troijice v Baji.]] [108] => [[File:Baja Sugovica kikötő.JPG|right|thumb|Přístav pro sportovní lodě.]] [109] => [[File:Baja, Bácskai Kultúrpalota 2022 01.jpg|right|thumb|[[Palác kultury (Baja)|palác kultury]] Bačky, secesní budova v Baji.]] [110] => [111] => === Kulturní instituce === [112] => [113] => Na hlavním náměstí (náměstí Svaté Trojice – {{vjazyce2|hu|Szentháromság tér}}) se v [[secesní architektura|secesní]] budově nachází Muzeum Istvána Türra. Ten zde má také i svoji sochu. [114] => [115] => Městská galerie nese název po [[István Nagy|Istvánu Nagym]]. [116] => [117] => V centru města se nachází divadelní jeviště na břehu řeky Sugovica a z nedalekého Petőfiho ostrova je možné představení sledovat. [118] => [119] => Ve městě rovněž působí muzeum věnované [[Ferenc Miskolczy|Ferencovi Miskolczymu]]. [120] => [121] => Ve městě se nachází menšinová organizace, která sdružuje obyvatele, hlásící se zde k [[Chorvati v Maďarsku|chorvatské]] národnosti. [122] => [123] => === Kulturní památky === [124] => [125] => Na již zmíněném Svatotrojičním náměstí se nachází nejstarší budovy ve městě, jako např. místní [[Radnice (Baja)|radnice]], nebo [[Pilaszánovicsův palác (Baja)|Pilaszánovicsův palác]] (č. 11). Stojí zde jako jedna z nejstarších památek také sloup Nejsvětější trojice, který náměstí dominuje. Nedaleko od tohoto náměstí je náměstí [[Kálmán Tóth|Kálmana Tótha]] v jehož centrální části stojí i socha známého bajského rodáka. Prostor má parkovou úpravu. [126] => [127] => Ve středu města také stojí katolický kostel sv. Petra a Pavla, který byl postaven roku [[1722]]. Již zmíněná budova synagogy, kterou až do druhé světové války využívali místní Židé, dnes slouží jako městská knihovna. Dále zde stojí také [[kulturní památka (Maďarsko)|památkově]] chráněný [[Srbská pravoslavná církev|srbský-pravoslavný]] kostel. Město má vlastní [[Evangelická církev|evangelický]] i reformovaný kostel. [128] => [129] => === Kulturní akce === [130] => [131] => Den města se slaví [[11. červenec|11. července]]. Každý rok se zde koná rybářský festival{{Citace elektronického periodika [132] => | titul = Terek i Đipanov kuvali riblje čorbe [133] => | periodikum = soinfo [134] => | url = https://www.soinfo.org/vesti/vest/21909/terek-i-djipanov-kuvali-riblje-corbe/ [135] => | jazyk = sr [136] => | datum přístupu = 2023-04-13 [137] => }}, při němž se uvaří velké množství rybí polévky. [138] => [139] => === Zeleň a životní prostředí === [140] => [141] => Hlavní oázou zeleně jsou [[lužní les|lužní lesy]] podél Dunaje, které slouží k rekreaci a kde se nacházejí sportoviště (Petőfiho ostrov). Na druhé straně Dunaje vede řada [[Turistické značení v Maďarsku|turisticky značených tras]] oblastmi uvedených lesů. [142] => [143] => Městský park v centru Baji nese název [[Déri kert]]. [144] => [145] => == Ekonomika == [146] => [147] => Během industrializace Uher se ukázala role Baji jako přístavu na Dunaji. Ačkoliv [[András Vályi]] ve svých textech popsal město jako místo, kde dominuje především [[zemědělství]] a nacházejí se zde velké trhy s obilninami, již později zde vznikly sklady pro převoz zboží. Převáželo se kromě obilí i víno, dřevo, vlna a kůže. Na konci [[19. století]] zde vznikla řada průmyslových podniků, jejich období slávy však pokazila první světová válka a ztráta významu Baji (ztráta statutu okresního města). [148] => [149] => Až v rámci centrálního plánování byl rozvoj opět iniciován v 70. letech [[20. století]]. Nově byl průmysl (např. závod NKH) soustředěn na východním okraji města. V 90. letech minulého století zde probíhala složitá restrukturalizace ekonomiky. [150] => [151] => == Doprava == [152] => [153] => [[File:Foot bridge Baja, Hungary.jpg|right|thumb|Pěší most v Baji.]] [154] => [[File:Baja, Hungary - panoramio (13).jpg|right|thumb|Hlavní silnice č. 51, procházející městem.]] [155] => Západo-východním směrem prochází přes Baju [[Železniční trať Bátaszék – Kiskunhalas|železniční trať]] z [[Bátaszék]]u do [[Kiskunhalas]]u (a dříve také do [[Srbsko|srbské]] [[Subotica|Subotici]]. Na železnici je napojen rovněž i místní přístav. Dříve vedla trať i na jih nedaleko dunajského břehu na dnešní území [[Srbsko|Srbska]] (do obce [[Bački Breg]] a města [[Apatin]]). [156] => [157] => Kromě hlavního nádraží, umístěného severovýchodně od středu města, stojí na území Baji ještě zastávka Baja-Dunafürdő. Obsluhuje [[Dunafürdő|stejnojmenné]] sídlo na druhém břehu Dunaje. [158] => [159] => Město má vlastní přístav, který se nachází přímo na břehu Dunaje, blízko středu města. Je umístěn tam, kde stál přístav již v 19. století. [160] => [161] => V západo-východním směru vede také významný silniční tah. Kromě toho přes Baju prochází také silnice č. 51 z [[Kalocsa|Kalocsi]] přes Baju do [[Bezdan]]u v [[Srbsko|Srbsku]]. Z východní strany města se nachází Východní okruh ({{vjazyce2|hu|Keleti körút}}), který slouží pro odvedení tranzitní dopravy. [162] => [163] => Dopravně klíčový je silniční/železniční [[most Istvána Türra]] přes [[Dunaj]]. Postaven byl na začátku [[20. století]]. [164] => [165] => Městskou dopravu zajišťují autobusy soukromé společnosti. Severně od Baji vede po protipovodňovém valu Dunaje [[Stezka pro cyklisty|cyklostezka]]. [166] => [167] => == Sport == [168] => [169] => Na zmíněném [[Petőfiho ostrov (Baja)|Petőfiho ostrově]] stojí řada sportovišť, včetně krytého plaveckého bazénu, tenisových kurtů a [[fotbal]]ového hřiště. Nachází se zde další rekreační zařízení, např. kempy. [170] => [171] => == Zdravotnictví == [172] => [173] => V Baje se nachází městská nemocnice ({{vjazyce2|hu|Városi körház}}) sv. Rocha. Leží v areálu východně od středu města. [174] => [175] => == Známé osobnosti == [176] => [177] => * [[Lázár Meszáros]], ministr obrany [178] => * [[Karl Isidor Beck]], rakouský básník [179] => * [[Katinka Hosszú]], olympijská vítězka [180] => * [[Akós Kalmár]], plavec [181] => * [[Márk Rózsavölgyi]], violinista, který se v Baji usadil roku [[1813]]. [182] => * [[Karl Isidor Beck]] (1817–1879), Básník [183] => * [[Imrich Bende]] (1824–1911), biskup [184] => * [[István Türr]] (1825–1908), politik [185] => * [[Joseph Perles]] (1835–1894), rabín [186] => * [[Johann von Nostitz-Rieneck]] (1847–1915), voják [187] => * [[József Balassa (Philologe)|József Balassa]] (1864–1945), filolog [188] => * [[Emmerich Schwemlein]] (* 1950), politik [189] => * [[Viktoria Eschbach-Szabo]] (* 1956), japanoložka [190] => * [[Marcell Pongó]] (* 1997), basketbalista [191] => * [[Emma Nagy]] (* 1998), jazzová hudebnice [192] => [193] => == Partnerská města == [194] => * {{flagicon|Francie}} [[Argentan]], [[Francie]] [195] => * {{flagicon|Srbsko}} [[Sombor]], [[Srbsko]] [196] => * {{flagicon|Srbsko}} [[Subotica]], [[Srbsko]] [197] => * {{flagicon|Německo}} [[Waiblingen]], [[Německo]] [198] => * {{flagicon|UK}} [[Devizes]], [[Spojené království]] [199] => * {{flagicon|Maďarsko}} [[Hódmezővásárhely]], [[Maďarsko]] [200] => * {{flagicon|Rumunsko}} [[Târgu Mureş]], [[Rumunsko]] [201] => * {{flagicon|Rumunsko}} [[Sângeorgiu de Pădure]], [[Rumunsko]] [202] => * {{flagicon|Dánsko}} [[Thisted]], [[Dánsko]] [203] => * {{flagicon|Chorvatsko}} [[Labin]], [[Chorvatsko]] [204] => * {{flagicon|Německo}} [[Ulm]], [[Německo]] [205] => [206] => == Reference == [207] => [208] => {{Překlad|de|Baja|232520789}} [209] => [210] => == Externí odkazy == [211] => * {{Commonscat}} [212] => {{Okres Baja}} [213] => [214] => {{Autoritní data}} [215] => {{Portály|Maďarsko}} [216] => [217] => [[Kategorie:Okresní města v Maďarsku]] [218] => [[Kategorie:Obce v župě Bács-Kiskun]] [219] => [[Kategorie:Sídla na Dunaji]] [] => )
good wiki

Baja

Baja je město se župním právem v jižním Maďarsku, v župě Bács-Kiskun. Leží na levém břehu Dunaje a je centrem okresu Baja.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Srbsko','19. století','20. století','Subotica','Radnice (Baja)','Okres Baja','Bács-Kiskun','Karl Isidor Beck','Dunaj','18. století','Maďarsko','Rumunsko'

Bács-Kiskun

Dunaj

Maďarsko

Rumunsko

Rumunsko je stát ve východní Evropě, který se nachází v jihovýchodní části kontinentu.

Srbsko

Subotica