Array ( [0] => 15514535 [id] => 15514535 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Bulharsko [uri] => Bulharsko [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=státu v jihovýchodní Evropě|druhý=historickém státu Bulharů|stránka=Volžské Bulharsko}} [1] => {{Infobox - stát [2] => | genitiv = Bulharska [3] => | úřední název česky = Bulharská republika [4] => | úřední název = Република България [5] => | vlajka = Flag of Bulgaria.svg [6] => | velikost vlajky = 110px [7] => | článek o vlajce = Bulharská vlajka [8] => | znak = Coat of arms of Bulgaria.svg [9] => | velikost znaku = 90px [10] => | článek o znaku = Státní znak Bulharska [11] => | hymna = Mila Rodino [12] => | článek o hymně = Bulharská hymna [13] => | motto = Съединението прави силата
Săedinenieto pravi silata [14] => | článek o mottu = [15] => | motto překlad = Jednota je zdrojem moci [16] => | mapa umístění = EU-Bulgaria.svg [17] => | velikost mapy = 250px [18] => | hlavní město = [[Sofie]] [19] => | rozloha = 110 994 [20] => | rozlmisto = 103 [21] => | procent vody = 2,16{{cite web|url=https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/fields/2147.html#bu|title=Field listing: Area|website=[[The World Factbook]]|publisher=[[Central Intelligence Agency]]|access-date=9 October 2018|archive-date=31 January 2014|archive-url=https://web.archive.org/web/20140131115000/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/fields/2147.html#bu|url-status=dead}} [22] => | nejvyšší hora = [[Musala]] [23] => | výška nejvyšší hory = 2 925 [24] => | čas = +2 [25] => | počet obyvatel = 6 447 710 {{Citace elektronické monografie [26] => | příjmení = [27] => | jméno = [28] => | odkaz na autora = [29] => | titul = POPULATION AND DEMOGRAPHIC PROCESSES IN 2022 [30] => | url = https://www.nsi.bg/sites/default/files/files/pressreleases/Population2022_en_3C3NKZD.pdf [31] => | datum vydání = 2023-04-28 [32] => | datum aktualizace = [33] => | datum přístupu = 2023-11-21 [34] => | vydavatel = REPUBLIC OF BULGARIA: NATIONAL STATISTICAL INSTITUTE [35] => | jazyk = anglicky [36] => }} [37] => | obyvmisto = 107 [38] => | obyvatelé aktuální k = [[2020]] [39] => | hustota = 63 [40] => | hustmisto = 154 [41] => | HDI = 0,796 [42] => | HDIvývoj = růst [43] => | HDIvýše = vysoký [44] => | HDI aktuální k = 2021 [45] => | HDImísto = 68 [46] => | jazyk = [[bulharština]] (úřední), [47] => | národnosti = [[Bulhaři]] (85 %), [[Turci]] (8 %), [[Romové]] (4 %), ostatní 3 %https://nsi.bg/sites/default/files/files/pressreleases/Census2021_ethnos.pdf [48] => | náboženství = [[pravoslaví]] (85 %), [[islám]] (13 %), [[Katolicismus|katolictví]] (2 %){{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.government.bg/cgi-bin/e-cms/vis/vis.pl?s=001&p=0159&n=000003&g= |datum přístupu=2008-09-28 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090131005756/http://www.government.bg/cgi-bin/e-cms/vis/vis.pl?s=001&p=0159&n=000003&g= |datum archivace=2009-01-31 |nedostupné=ano }} [49] => | státní zřízení = [[parlamentní republika]] [50] => | datum vzniku = [[3. březen|3. března]] [[1878]] [51] => | způsob vzniku = nezávislost na [[Osmanská říše|Osmanské říši]] [52] => | funkce1 = Prezident [53] => | vládce1 = [[Rumen Radev]] [54] => | funkce2 = Předseda vlády [55] => | vládce2 = [[Dimitar Glavčev]] [56] => | měna = [[Bulharský lev|lev]] [57] => | kód měny = BGN [58] => | HDP/ob. = 33 780{{Citace elektronické monografie | korporace = Světová banka | titul=GDP per capita, PPP (current international $) | url=http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.PP.CD?year_high_desc=true | datum přístupu=2017-01-14}} [59] => | HDP/ob.misto = 55 [60] => | HDP aktuální k = 2023 [61] => | Gini = 39,7 [62] => | Gini aktuální k = 2021 [63] => | ison = 100 [64] => | iso3 = BGR [65] => | iso2 = BG [66] => | mpz = BG [67] => | předvolba = +359 [68] => | doména = bg .бг [69] => | commonscat = Bulgaria [70] => | soubor hymny = Mila Rodino.ogg [71] => }} [72] => '''Bulharsko''' ({{Vjazyce2|bg|''България''|Bălgarija}}), plným názvem '''Bulharská republika''', je [[stát]] v [[Jihovýchodní Evropa|jihovýchodní Evropě]]. Bulharsko se nachází západně od [[Černé moře|Černého moře]] a jižně od [[Dunaj|Dunaje]], na jihu sousedí s [[Řecko|Řeckem]] a [[Turecko|Tureckem]], na západě se [[Srbsko|Srbskem]] a [[Severní Makedonie|Severní Makedonií]] a na severu s [[Rumunsko|Rumunskem]]. Rozkládá se na území o rozloze 110 994 km² a je 16. největší zemí Evropy. Hlavním a [[Seznam měst v Bulharsku|největším městem]] země je [[Sofie]]; mezi další velká města patří [[Plovdiv]], [[Varna]] a [[Burgas]]. [73] => [74] => Jednou z nejstarších společností na území dnešního Bulharska byla [[Neolit|neolitická]] [[karanovská kultura]], jejíž počátky sahají do doby 6 500 let př. n. l. Od 6. do 3. století př. n. l. byla oblast bojištěm starověkých [[Thrákie|Thráků]], [[Peršané|Peršanů]], [[Keltové|Keltů]] a [[Starověcí Makedonci|Makedonců]]; stabilitu přineslo až dobytí oblasti [[Starověký Řím|Římskou říší]] v roce 45 n. l. Po rozpadu římského státu se v regionu znovu objevily kmenové nájezdy. Kolem 6. století tato území osídlili raní Slované. Bulhaři pod vedením [[Asparuch|Asparucha]] zaútočili z území [[Staré Velké Bulharsko|Starého Velkého Bulharska]] a koncem 7. století trvale obsadili [[Balkán]]. Založili [[První bulharská říše|První bulharskou říši]], kterou v roce 681 n. l. vítězně uznala smlouvou [[Byzantská říše|Východořímská říše]]. Ta ovládla většinu Balkánu a významně ovlivnila [[Slované|slovanskou]] kulturu tím, že vytvořila písmo [[Cyrilice|cyrilici]]. První bulharská říše trvala až do počátku 11. století, kdy ji dobyl a zničil byzantský císař [[Basileios II. Bulgaroktonos|Basileios II.]] Úspěšné bulharské povstání v roce 1185 založilo [[Druhá Bulharská říše|Druhou bulharskou říši]], která dosáhla svého vrcholu za vlády [[Ivan Asen II.|Ivana Asena II]] (1218-1241). Po četných vyčerpávajících válkách a feudálních bojích se říše rozpadla a v roce 1396 se na téměř pět století dostala pod [[Osmanská říše|osmanskou nadvládu]]. [75] => [76] => Výsledkem [[Rusko-turecká válka (1877–1878)|rusko-turecké války v letech 1877-78]] byl vznik třetího a současného bulharského státu. Mnoho etnických Bulharů zůstalo mimo hranice nového státu, což podnítilo iredentistické nálady, které vedly k několika konfliktům se sousedy a ke spojenectví s [[Německo|Německem]] v obou světových válkách. V roce 1946 se Bulharsko dostalo do [[Východní blok|východního bloku]] vedeného [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]] a stalo se [[Bulharská lidová republika|socialistickým státem]]. Vládnoucí [[Bulharská komunistická strana|komunistická strana]] se po r[[Pád komunismu v Evropě|evolucích v roce 1989]] vzdala monopolu na moc a umožnila volby více stran. Bulharsko poté přešlo k [[Demokracie|demokracii]] a [[Tržní ekonomika|tržnímu hospodářství]]. Od přijetí demokratické ústavy v roce 1991 je Bulharsko [[Unitární stát|unitární]] [[Parlamentní republika|parlamentní republikou]] složenou z [[Oblasti v Bulharsku|28 oblastí]] s vysokou mírou politické, správní a hospodářské centralizace. [77] => [78] => Bulharsko je [[rozvojová země]] s [[Ekonomika Bulharska|ekonomikou s vyššími středními příjmy]], v [[Index lidského rozvoje|indexu lidského rozvoje]] je na 68. místě na světě. Jeho tržní hospodářství je součástí [[Evropský jednotný trh|jednotného evropského trhu]] a je z velké části založeno na [[Terciární sektor|službách]], dále na průmyslu - zejména strojírenství a těžebním průmyslu - a na zemědělství. Hlavním [[Sociální ekonomie|socioekonomickým]] problémem země je rozšířená [[korupce]], Bulharsko patří k nejzkorumpovanějším zemím Evropské unie.{{cite web|url=https://www.transparency.org/en/cpi/2022|title=Corruption Perceptions Index 2022 Transparency International|date=31 January 2023|publisher=[[Transparency International]]}} Země se také potýká s [[Obyvatelstvo Bulharska|demografickou krizí]]; v roce 1989 dosáhl počet obyvatel nejvyššího počtu 9 milionů a od té doby se snížil na 6,4 milionu v roce 2023. Bulharsko je členem [[Organizace spojených národů]], [[Severoatlantická aliance|Severoatlantické aliance]], [[Rada Evropy|Rady Evropy]] i [[Evropská unie|Evropské unie]] a od března 2024 je součástí [[Schengenský prostor|schengenského prostoru]]. Dále je členem [[Organizace černomořské ekonomické spolupráce]], [[Světová obchodní organizace|Světové obchodní organizace]], [[Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě]] a třikrát zasedlo v [[Rada bezpečnosti OSN|Radě bezpečnosti OSN]]. [79] => [80] => == Název == [81] => Název ''Bulharsko'' je odvozen od jména [[Protobulhaři|Bulharů]], kmene [[Turkické národy|turkického původu]], který založil První bulharskou říši. Jejich jméno není zcela objasněno a je obtížné ho sledovat před 4. stoletím n. l.,{{Citace monografie [82] => | příjmení = Golden [83] => | jméno = Peter B. [84] => | titul = An introduction to the history of the Turkic peoples: ethnogenesis and state formation in medieval and early modern Eurasia and the Middle East [85] => | vydavatel = Harrassowitz [86] => | místo = Wiesbaden [87] => | počet stran = 483 [88] => | edice = Turcologica [89] => | strany = 103–104 [90] => | isbn = 978-3-447-03274-2 [91] => }} ale pravděpodobně je odvozeno od prototureckého slova ''bulģha'' („míchat“, „třást“, „míchat“) a jeho odvozeniny ''bulgak'' („vzpoura“, „nepořádek“),{{Citace monografie [92] => | příjmení = Chen [93] => | jméno = San ping [94] => | titul = Multicultural China in the early Middle Ages [95] => | vydání = 1st ed [96] => | vydavatel = PENN, University of Pennsylvania nress [97] => | místo = Philadelphia [98] => | edice = Encounters with Asia [99] => | strany = 97 [100] => | isbn = 978-0-8122-4370-3 [101] => }}{{cite book|last=Bowersock|first=Glen W.|title=Late Antiquity: a Guide to the Postclassical World|publisher=Harvard University Press|page=354|year=1999|isbn=978-0674511736|url={{Google books|c788wWR_bLwC|page=354|plainurl=yes}}}}{{Citace monografie [102] => | příjmení = Golden [103] => | jméno = Peter B. [104] => | titul = An introduction to the history of the Turkic peoples: ethnogenesis and state formation in medieval and early modern Eurasia and the Middle East [105] => | vydavatel = Harrassowitz [106] => | místo = Wiesbaden [107] => | počet stran = 483 [108] => | edice = Turcologica [109] => | strany = 104 [110] => | isbn = 978-3-447-03274-2 [111] => }} význam lze dále rozšířit na „vzbouřit se“, „podněcovat“ nebo „vyvolat stav nepořádku“, a tedy v odvozenině „rušitelé“.{{cite book|last=Petersen|first=Leif Inge Ree|title=Siege Warfare and Military Organization in the Successor States (400–800 AD): Byzantium, the West and Islam|publisher=Brill|year=2013|page=369|isbn=978-9004254466|url={{Google books|BRGaAAAAQBAJ|page=369|plainurl=yes}}}} Podobně byly často popisovány i kmenové skupiny ve vnitřní Asii s fonologicky blízkými názvy, jako například Buluové, součást „pěti barbarských“ skupin, kteří byli během 4. století líčeni jako: „smíšená rasa“ i jako „výtržníci“.{{Citace monografie [112] => | příjmení = Chen [113] => | jméno = San ping [114] => | titul = Multicultural China in the early Middle Ages [115] => | vydání = 1 [116] => | vydavatel = PENN, University of Pennsylvania nress [117] => | místo = Philadelphia [118] => | edice = Encounters with Asia [119] => | strany = 92–95, 97 [120] => | isbn = 978-0-8122-4370-3 [121] => }} [122] => [123] => == Historie == [124] => {{Podrobně|Dějiny Bulharska}} [125] => [126] => === Rané dějiny === [127] => [[Soubor:NeolithicVessel B&W 1.jpg|vlevo|náhled|Karanovská keramika]] [128] => Z období 150 000 let př. n. l. pocházejí stopy po komunitách [[Neandertálec|neandrtálců]].{{Citace periodika [129] => | titul = Evidence of Neanderthals in the Balkans: The infant radius from Kozarnika Cave (Bulgaria) [130] => | periodikum = Journal of Human Evolution [131] => | datum = 2017-10-01 [132] => | ročník = 111 [133] => | strany = 54–62 [134] => | issn = 0047-2484 [135] => | doi = 10.1016/j.jhevol.2017.06.002 [136] => | jazyk = en [137] => | url = https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0047248417302634 [138] => | datum přístupu = 2018-11-14 [139] => }} [[Karanovská kultura]], kterou archeologové umísťují do období okolo roku 6500 př. n. l., již dospěla k [[zemědělství]], jako jedna z mála [[neolit]]ických kultur v této oblasti. O něco mladší [[Varnská kultura|kultura varnská]] (asi 4400-4100 př. n. l.) pak ke zpracování kovů, ba dokonce patrně právě tato kultura jako první na světě začala zpracovávat [[zlato]].{{Citace periodika [140] => | příjmení = W. [141] => | jméno = Roberts, Benjamin [142] => | příjmení2 = P. [143] => | jméno2 = Thornton, Christopher [144] => | příjmení3 = C. [145] => | jméno3 = Pigott, Vincent [146] => | titul = Development of metallurgy in Eurasia [147] => | periodikum = Antiquity [148] => | ročník = 83 [149] => | číslo = 322 [150] => | issn = 0003-598X [151] => | jazyk = en [152] => | url = https://www.academia.edu/371376/Development_of_metallurgy_in_Eurasia [153] => | datum přístupu = 2018-11-14 [154] => }} V hrobech blízko [[Varna|Varny]] se našly nejstarší zlaté šperky světa. [155] => [[Soubor:Deultum 2020 p3.jpg|vlevo|náhled|Ruiny Develtosu]] [156] => Nejstarším známým kmenem Bulharska byli [[Thrákové]]. Působili na území současného Bulharska ve [[12. století př. n. l.]] a stali se tak jedním ze tří etnik, z nichž byl složen bulharský národ, spolu s [[Turkické národy|turkickými]] [[Protobulhaři|Protobulhary]] a [[Slované|Slovany]].{{Citace periodika [157] => | titul = Bulgar {{!}} people [158] => | periodikum = Encyclopedia Britannica [159] => | jazyk = en [160] => | url = https://www.britannica.com/topic/Bulgar [161] => | datum přístupu = 2018-11-14 [162] => }} [163] => [164] => Od [[8. století př. n. l.|8. století př. n. l.]] vznikaly na černomořském pobřeží početné [[Starověké Řecko|řecké]] osady. Některé zanikly, jako [[Pistiros]], Develtos nebo Heraclea Sintica, některé existují dodnes pod jinými názvy - řecké kořeny má [[Varna]] (''Odessos''), [[Nesebar]] (''Mesembria''), [[Pomorie]] (''Anchialos'') nebo [[Stara Zagora]] (''Beroe'').[[Soubor:Sofia - Odrysian Wreath from Golyamata Mogila.jpg|náhled|vlevo|160px|Odryská čelenka]][[Peršané|Perská]] [[Achaimenovská říše]] dobyla většinu současného Bulharska v [[6. století př. n. l.]] a udržovala si nad tímto územím kontrolu až do roku 479 př. n. l. Odpor k Peršanům Thráky sjednotil a vedeni [[Teres I.|Teresem I.]] vytvořili [[Odryské království]].{{Citace monografie [165] => | příjmení = Archibald [166] => | jméno = Zosia H. [167] => | příjmení2 = Archibald [168] => | jméno2 = Zofia [169] => | titul = The Odrysian Kingdom of Thrace: Orpheus Unmasked [170] => | url = https://books.google.cz/books?id=r0ZoAAAAMAAJ&q=isbn:9780198150473&dq=isbn:9780198150473&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwjCypzQi8vwAhXRvosKHXs9B-wQ6AEwAHoECAAQAg [171] => | vydavatel = Clarendon Press [172] => | počet stran = 432 [173] => | isbn = 978-0-19-815047-3 [174] => | poznámka = Google-Books-ID: r0ZoAAAAMAAJ [175] => | jazyk = en [176] => }} To bylo roku 341 ovládnuto [[Filip II. Makedonský|Filipem II. Makedonským]], ve [[3. století]] bylo napadeno [[Keltové|Kelty]], aby se nakonec roku 45 stalo součástí [[Starověký Řím|Římské říše]], jakožto [[Thrákie (provincie)|provincie Thrákie]]. Ve 4. století na území dnešního Bulharska, v římské osadě Nikopolis ad Istrum (asi 30 km severně od [[Veliko Tarnovo]]), působil křesťanský [[Ariánství|ariánský]] kněz [[Wulfila]] a přeložil zde značnou část [[Bible]] z [[Řečtina|řečtiny]] do [[Gótština|gótštiny]].{{Citace periodika [177] => | titul = Ulfilas {{!}} bishop of the Goths [178] => | periodikum = Encyclopedia Britannica [179] => | jazyk = en [180] => | url = https://www.britannica.com/biography/Ulfilas [181] => | datum přístupu = 2018-11-14 [182] => }} Po pádu Říma, od roku 476, oblast ovládala [[Byzantská říše|Byzanc]], ale vytížena boji s Peršany nedokázala zabránit vpádu nových kmenů. V [[6. století]] tudíž vstoupili na území dnešního Bulharska první [[Slované]], v [[7. století|7. století]] pak kočovní turkičtí [[Protobulhaři]], kteří přišli z útvaru zvaného [[Staré Velké Bulharsko]] (též Onogurský chanát), které založil kagan [[Kuvrat]], avšak leželo na území dnešní [[Ukrajina|Ukrajiny]].{{Citace elektronického periodika [183] => | příjmení = [184] => | jméno = [185] => | titul = Khan Kubrat and the Old Great Bulgaria [186] => | periodikum = Historical Park [187] => | url = https://ipark.bg:443/en-US/Age/Details/404?module=ProtoBulgarians [188] => | datum vydání = 3. 6. 2020 [189] => | jazyk = en [190] => | datum přístupu = 2021-05-15 [191] => }} Vůdcem těchto migrujících Protobulharů byl [[Asparuch]]. [192] => [193] => === První bulharská říše === [194] => [[Soubor:Krum1.jpg|náhled|vlevo|Chán [[Krum]] slaví se svými šlechtici po bitvě u Plisky. Jeho služebník (vpravo) nese víno v šálku z lebky [[Nikeforos I.|Nikefora I.]]|upright=1]] [195] => [[První bulharská říše|První bulharský stát]] založil v roce [[681]] chán [[Asparuch]] poté, co uzavřel smlouvu s [[Byzantská říše|byzantským]] císařem, jíž bylo Protobulharům (vládnoucí menšině) a Slovanům (ovládané většině) dovoleno sídlit v [[Moesie|Moesii]]. Hlavním městem bulharského státu byla [[Pliska]], která se nacházela na severovýchodě dnešního Bulharska. [196] => [197] => Pod vládou [[Krum]]a Bulharsko zdvojnásobilo své území. Krum též nechal sepsat první zákoník a zastavil byzantskou invazi v [[Bitva u Plisky|bitvě u Plisky]], v níž byl zabit byzantský císař [[Nikeforos I.]]{{Citace elektronického periodika [198] => | příjmení = Knighton [199] => | jméno = Andrew [200] => | titul = The Battle of Pliska – a Byzantine military disaster [201] => | periodikum = War History Online [202] => | url = https://www.warhistoryonline.com/medieval/the-battle-pliska-byzantine-military-disaster.html [203] => | datum vydání = 20. 5. 2016 [204] => | datum přístupu = 2021-05-13 [205] => }} Roku 813 se Krum dokonce neúspěšně pokusil [[Obléhání Konstantinopole (813)|dobýt Konstantinopol]]. Král [[Omurtag]] začal politicky pracovat na spojení Protobulharů a Slovanů do jednoho národa. [[Symeon I.]], za jehož vlády dosáhl bulharský stát největšího rozmachu a politického významu, jeho dílo dokončil a dal Bulharům natrvalo slovanský jazyk.{{Citace periodika [206] => | příjmení = Bobčev [207] => | jméno = Stephen S. [208] => | titul = Bulgaria under Tsar Simeon [209] => | periodikum = The Slavonic and East European Review [210] => | datum vydání = 1929 [211] => | ročník = 7 [212] => | číslo = 21 [213] => | strany = 621–633 [214] => | issn = 0037-6795 [215] => | url = https://www.jstor.org/stable/4202337 [216] => | datum přístupu = 2021-05-13 [217] => }} [218] => [[Soubor:Bulgaria - Shumen Province - Veliki Preslav Municipality - Town of Veliki Preslav - Veliki Preslav Medieval Palace Complex (1).jpg|náhled|Ruiny preslavského hradu]] [219] => V roce 864, za [[Boris I.|Borise I.]], přijali Bulhaři [[křesťanství]] [[Východní rity|východního ritu]] jako [[státní náboženství]], s [[Řečtina|řečtinou]] jako [[Liturgický jazyk|liturgickým jazykem]].{{Citace elektronického periodika [220] => | titul = Boris I {{!}} king of Bulgaria [221] => | periodikum = Encyclopedia Britannica [222] => | url = https://www.britannica.com/biography/Boris-I [223] => | jazyk = en [224] => | datum přístupu = 2021-05-13 [225] => }} Následovalo logické kulturní navázání na [[Byzantská říše|Byzanc]]. Aby ho Boris oslabil, poskytl v Bulharsku azyl [[Cyril a Metoděj|Metodějovým]] žákům, kteří byli vyhnáni z [[Velkomoravská říše|Velké Moravy]]. Jimi propagovaná [[slovanská liturgie]] se vzápětí v Bulharsku rychle rozšířila. Stejně jako [[cyrilice]], písmo vyvinuté metodějovskými učenci v [[Preslav]]i, které mělo posléze ovlivnit kulturu celé východní Evropy.{{Citace monografie [226] => | příjmení = Crampton [227] => | jméno = R. J. [228] => | titul = Bulgaria [229] => | url = https://books.google.cz/books?id=vTJOPgAACAAJ&dq=isbn:9780199541584&hl=cs&sa=X&redir_esc=y [230] => | vydavatel = Oxford University Press [231] => | počet stran = 507 [232] => | isbn = 978-0-19-954158-4 [233] => | poznámka = Google-Books-ID: vTJOPgAACAAJ [234] => | jazyk = en [235] => }} [236] => [237] => V [[10. století]] kulturní klima a náboženské obyčeje značně ovlivnilo [[bogomilství]].{{Citace periodika [238] => | příjmení = Lavrin [239] => | jméno = Janko [240] => | titul = The Bogomils and Bogomilism [241] => | periodikum = The Slavonic and East European Review [242] => | datum vydání = 1929 [243] => | ročník = 8 [244] => | číslo = 23 [245] => | strany = 269–283 [246] => | issn = 0037-6795 [247] => | url = https://www.jstor.org/stable/4202396 [248] => | datum přístupu = 2021-05-13 [249] => }} V této době také zesílil tlak Byzance. Posledním panovníkem, který dokázal ještě čelit jejímu náporu, byl [[Samuel I.]] Krátce po jeho smrti první bulharské carství zaniklo (1018) a jeho území bylo začleněno do [[Byzantská říše|Byzantské říše]].{{Citace monografie [250] => | příjmení = Runciman [251] => | jméno = Steven [252] => | titul = A History of the First Bulgarian Empire [253] => | url = https://books.google.cz/books/about/A_History_of_the_First_Bulgarian_Empire.html?id=Y-NBAAAAYAAJ&redir_esc=y [254] => | vydavatel = G. Bell & sons Limited [255] => | počet stran = 368 [256] => | isbn = 978-0-598-74922-2 [257] => | jazyk = en [258] => }} Po dobytí byzantský císař [[Basileios II. Bulgaroktonos|Basil II.]] zabránil povstání tím, že ponechal vládu místní šlechtě, začlenil ji do byzantské byrokracie a aristokracie a zbavil ji povinnosti platit daně ve zlatě. Místo toho povolil daň v naturáliích. [259] => [260] => === Druhá bulharská říše === [261] => [[Soubor:Balkans-1204-cs.png|náhled|vlevo|[[Druhá Bulharská říše]] kolem roku 1204|upright=1]] [262] => Bulhaři se přesto několikrát pokoušeli byzantské nadvládě vzepřít, největší vzpouru vedl roku 1040 [[Petr Deljan]], ovšem neúspěšně. Když byla Byzanc oslabena [[Seldžucká dynastie|seldžuckými Turky]] ([[bitva u Mantzikertu]]), vznikla ideální situace pro nové povstání a obnovu samostatnosti. Tu Bulharsko získalo v roce [[1185]] v důsledku povstání bratrů [[Asen I.|Asena]], [[Petr II. Bulharský|Petra]] a [[Kalojan]]a, budoucích panovníků Bulharska.{{Citace periodika [263] => | příjmení = Wolff [264] => | jméno = Robert Lee [265] => | titul = The `Second Bulgarian Empire.' Its Origin and History to 1204 [266] => | periodikum = Speculum [267] => | datum vydání = 1949 [268] => | ročník = 24 [269] => | číslo = 2 [270] => | strany = 167–206 [271] => | issn = 0038-7134 [272] => | doi = 10.2307/2848560 [273] => | url = https://www.jstor.org/stable/2848560 [274] => | datum přístupu = 2021-05-13 [275] => }} Tak vznikla takzvaná [[Druhá Bulharská říše]] s centrem ve [[Veliko Tarnovo|Velikém Tarnovu]]. Kalojan mj. dobyl [[Bělehrad]] a uznal svrchovanost [[Papež|římského papeže]].{{Citace monografie [276] => | příjmení = [277] => | jméno = [278] => | příjmení2 = [279] => | jméno2 = [280] => | titul = Bulgaria History / 1911 Encyclopædia Britannica [281] => | url = https://en.wikisource.org/wiki/1911_Encyclop%C3%A6dia_Britannica/Bulgaria/History [282] => | vydání = [283] => | vydavatel = [284] => | místo = [285] => | rok = [286] => | počet stran = [287] => | strany = [288] => | svazek = Volume 4 [289] => | isbn = [290] => }} Roku 1205 Bulhaři pod Kalojanovým vedením drtivě zvítězili nad [[Latinské císařství|Latinským císařstvím]], nástupnickým státem Byzance, v [[Bitva u Adrianopole (1205)|bitvě u Adrianopole]], čímž zabezpečili svou nezávislost. [291] => [[Soubor:Ivan-asen-II-zograf-portrait.jpg|náhled|277x277pixelů|[[Ivan Asen II.|Ivan Asen II]]]] [292] => Vrcholu dosáhla říše za vlády cara [[Ivan Asen II.|Ivana Asena II.]] ([[1218]]–[[1241]]), který ji rozšířil o [[Albánie|Albánii]] a část Řecka ([[Epirus]]). V náboženských záležitostech se odklonil od Říma. Asenská dynastie vymřela v roce 1257, což zemi značně oslabilo. Ve stejném roce říši dobyli [[Mongolové]]. Proti nim vypuklo selské povstání, které vedl pastýř [[Ivajlo]]. Mongoly se podařilo vyhnat a Ivajlo usedl na trůn.{{Citace periodika [293] => | titul = Bulgaria - The second Bulgarian empire [294] => | periodikum = Encyclopedia Britannica [295] => | jazyk = en [296] => | url = https://www.britannica.com/place/Bulgaria/The-second-Bulgarian-empire [297] => | datum přístupu = 2018-11-14 [298] => }} S tím se však nesmířili šlechtici, cara svrhli a říše se rozdrobila na malá feudální panství ([[Vidinské carství]], [[Dobrudža|Dobrudžský despotát]]). Car [[Ivan Alexandr]] se navíc ve druhé polovině [[14. století]] dostal pod tlak nového mocného souseda z jihu, [[Osmanská říše|Osmanské říše]]. Sultán [[Murad I.]] dobyl roku 1382 Sofii. Roku 1388 padl [[Šumen]]. V roce 1393 bylo vypleněno Tarnovo, po tříměsíčním obléhání. Pomoc křižáků vedených [[Zikmund Lucemburský|Zikmundem Lucemburským]] byla neúčinná, byli poraženi v [[Bitva u Nikopole|bitvě u Nikopole]]. S pádem [[Vidin]]u v roce [[1396]] bylo Bulharsko do Osmanské říše plně začleněno, a to na téměř pět dalších století. [299] => [300] => Bulharská šlechta byla zničena, rolnictvo podrobeno osmanským vládcům, mnoho vzdělaných duchovních uprchlo do ciziny. Křesťané byli považováni za podřadnou třídu a Bulhaři byli podrobeni těžkým daním (včetně [[devširme]], neboli krevní daně). Většina obyvatelstva ztratila národní povědomí a identifikovala se pouze s [[Bulharská pravoslavná církev|pravoslavnou]] vírou. Bulharská identita se uchovávala jen u některých duchovních v izolovaných klášterech a v militantním [[Katolicismus|katolickém]] společenství na severozápadě země. Zpočátku beznadějná situace se zlepšila poté, co začali Bulhary jako potenciální zbraň proti Turkům vnímat [[Ruské impérium|Rusové]] a [[Habsburská monarchie|Rakušané]]. Ti skrytě podporovali řadu bulharských povstání – v Tarnově v letech 1598 a 1686, Čiprovské povstání v roce 1688 a nakonec Karpošovo povstání v roce 1689.{{Citace periodika [301] => | titul = Bulgaria - The second Bulgarian empire [302] => | periodikum = Encyclopedia Britannica [303] => | jazyk = en [304] => | url = https://www.britannica.com/place/Bulgaria/The-second-Bulgarian-empire#ref42731 [305] => | datum přístupu = 2018-11-14 [306] => }} [307] => [308] => === Třetí bulharský stát === [309] => [[Soubor:Пиотровский. батакская резня. 1889 год.jpeg|náhled|Masakr Bulharů v [[s:cs:Batak|Bataku]] během [[Dubnové povstání|Dubnového povstání]] proti Turkům roku 1876]] [310] => Na konci [[18. století]] začíná [[bulharské národní obrození]], jehož klíčovým politickým představitelem byl [[Vasil Levski]], intelektuálním pak [[Paisij Chilendarski]].{{Citace elektronického periodika [311] => | titul = Bulgaria - National Revival, Early Stages [312] => | periodikum = countrystudies.us [313] => | url = http://countrystudies.us/bulgaria/9.htm [314] => | datum přístupu = 2021-05-13 [315] => }} Zpočátku čistě kulturní hnutí se postupně měnilo v hnutí s politickými požadavky. V roce [[1876]] bylo krvavě potlačeno protiosmanské [[Dubnové povstání]], při němž padl i další z vůdců národního hnutí, [[Christo Botev]], vedle 30 000 dalších Bulharů.{{Citace elektronického periodika [316] => | titul = 1876 April Uprising placed Bulgarian national issue into European agenda [317] => | periodikum = bnr.bg [318] => | url = https://bnr.bg/en/post/100150355/1876-april-uprising-placed-bulgarian-national-issue-into-european-agenda [319] => | jazyk = en [320] => | datum přístupu = 2021-05-13 [321] => }} O rok později propukla [[rusko-turecká válka (1877–1878)]]. Během známé [[Bitva o průsmyk Šipka|bitvy o průsmyk Šipka]] se vyznamenali i bulharští dobrovolníci, tzv. [[opolčenci]]. Rusové zvítězili a jedním z důsledků tohoto vítězství byl vznik [[Bulharské knížectví|Bulharského knížectví]] v roce [[1878]]. [[Sanstefanská mírová smlouva]], podepsaná Rusy a Osmany, původně počítala se vznikem mnohem většího státu, zhruba v hranicích druhé bulharské říše. Západní velmoci však smlouvu okamžitě odmítly z obavy, že by tak velká země na Balkáně mohla ohrozit jejich zájmy. [[Berlínský kongres]] pak rozhodl o vzniku mnohem menšího státu, zahrnujícího pouze [[Moesie|Moesii]] a oblast [[Sofie]] a ponechávajícího velké populace etnických Bulharů za hranicemi. To vyvolalo u Bulharů frustraci a významně přispělo k agresivnímu přístupu Bulharska k zahraniční politice v první polovině 20. století. [322] => [[Soubor:Stefan Stambolov.jpg|vlevo|náhled|213x213pixelů|[[Stefan Stambolov]]]] [323] => Prvním knížetem se stal [[Alexandr I. Bulharský|Alexandr I.]], klíčovou politickou osobností byl premiér [[Stefan Stambolov]]. V roce [[1885]] byla ke knížectví připojena i do té doby autonomní součást Osmanské říše, Berlínským kongresem vytvořená [[Východní Rumélie]]. To ale radikální nacionalisty neuspokojilo. Dráždilo je, že část Bulharů zůstávala stále na území Turecka. Aktivní odpůrci založili hnutí [[Vnitřní makedonská revoluční organizace]] ([[Goce Delčev]], [[Jane Sandanski]] ad.), které proti Osmanům provádělo bombové útoky a atentáty, ale páchalo i vraždy na nevinném obyvatelstvu.{{Citace elektronického periodika [324] => | titul = Internal Macedonian Revolutionary Organization {{!}} History, Leaders, & Facts [325] => | periodikum = Encyclopedia Britannica [326] => | url = https://www.britannica.com/topic/Internal-Macedonian-Revolutionary-Organization [327] => | jazyk = en [328] => | datum přístupu = 2021-05-13 [329] => }} V roce [[1908]], dne [[22. září]], vyhlásil bulharský kníže [[Ferdinand I. Bulharský|Ferdinand]] ve Velikém Tǎrnovu [[nezávislost]] Bulharska na [[Osmanská říše|Osmanské říši]] a přijal titul [[car]]a. Kvůli následné militarizaci bylo Bulharsko často nazýváno "balkánské [[Prusko]]".{{Citace periodika [330] => | příjmení = Jordan [331] => | jméno = David Starr [332] => | titul = The Balkan Tragedy [333] => | periodikum = The Journal of Race Development [334] => | datum vydání = 1918 [335] => | ročník = 9 [336] => | číslo = 2 [337] => | strany = 120–135 [338] => | issn = 1068-3380 [339] => | doi = 10.2307/29738283 [340] => | url = https://www.jstor.org/stable/29738283 [341] => | datum přístupu = 2022-03-04 [342] => }} [343] => [[Soubor:Luleburgaz Battle Postcard.jpg|náhled|Pohlednice z [[První balkánská válka|první balkánské války]]]] [344] => Roku [[1912]] se Bulharsko zapojilo spolu se spojenci z [[Balkánský svaz|Balkánského spolku]] do [[balkánské války|první balkánské války]] s Osmanskou říší. Bulharská armáda dobyla město [[Edirne|Odrin]] (dnes Edirne v [[Turecko|Turecku]]) a jen o několik hodin prohrála s [[Řecko|Řeckem]] "závod" o obsazení [[Soluň|Soluně]]. Vzhledem ke sporům se [[Srbsko|Srbskem]] o [[Severní Makedonie|Makedonii]] a bezvýsledným mírovým jednáním vydal bulharský car [[Ferdinand I. Bulharský|Ferdinand I.]] v červnu [[1913]] rozkaz zaútočit na srbské pozice.{{Citace periodika [345] => | příjmení = Harris [346] => | jméno = N. Dwight [347] => | titul = The Macedonian Question and the Balkan War [348] => | periodikum = The American Political Science Review [349] => | datum vydání = 1913 [350] => | ročník = 7 [351] => | číslo = 2 [352] => | strany = 197–216 [353] => | issn = 0003-0554 [354] => | doi = 10.2307/1944894 [355] => | url = https://www.jstor.org/stable/1944894 [356] => | datum přístupu = 2021-05-13 [357] => }} [[Druhá balkánská válka]] dopadla pro Bulhary katastrofálně, Osmanské říši museli odstoupit Odrin, [[Rumunsko]] si vynutilo předání [[Cadrilater|jižní Dobrudže]].{{Citace elektronického periodika [358] => | příjmení = Šajtar [359] => | jméno = Jaroslav [360] => | titul = Porážka Bulharska, která změnila poměry na Balkáně. V srpnu 1913 prožili Bulhaři národní katastrofu [361] => | periodikum = Reflex.cz [362] => | url = https://www.reflex.cz/clanek/historie/88715/porazka-bulharska-ktera-zmenila-pomery-na-balkane-v-srpnu-1913-prozili-bulhari-narodni-katastrofu.html [363] => | datum vydání = 2018-08-10 [364] => | jazyk = cs [365] => | datum přístupu = 2023-05-13 [366] => }}[[Soubor:Bulgaria1915physical.jpg|vlevo|náhled|Bulharsko, království 1915]]Po počáteční neutralitě vstoupilo na podzim roku [[1915]] Bulharsko do [[První světová válka|první světové války]] na straně [[Ústřední mocnosti|ústředních mocností]] a vyhlásilo válku Srbsku. Cílem bylo zvrátit výsledky druhé balkánské války.{{Citace periodika [367] => | příjmení = Hall [368] => | jméno = Richard C. [369] => | titul = Bulgaria in the First World War [370] => | periodikum = The Historian [371] => | datum vydání = 2011 [372] => | ročník = 73 [373] => | číslo = 2 [374] => | strany = 300–315 [375] => | issn = 0018-2370 [376] => | url = https://www.jstor.org/stable/24455092 [377] => | datum přístupu = 2021-05-13 [378] => }} Na frontu poslalo čtvrtinu své populace (1 200 000 mužů). První světová válka však skončila pro Bulharsko další národní katastrofou.{{Citace elektronického periodika [379] => | příjmení = Šajtar [380] => | jméno = Jaroslav [381] => | titul = Před 100 lety postihla Bulharsko „druhá národní katastrofa“, ztráta území znamenala hluboké ponížení [382] => | periodikum = Reflex.cz [383] => | url = https://www.reflex.cz//clanek/historie/98452/pred-100-lety-postihla-bulharsko-druha-narodni-katastrofa-ztrata-uzemi-znamenala-hluboke-ponizeni.html [384] => | jazyk = cs [385] => | datum přístupu = 2021-05-13 [386] => }} Přišlo o mnohá území, z nichž se poté do Bulharska přistěhovalo asi 250 tisíc uprchlíků, což znamenalo další tlak na již tak zničené národní hospodářství. Přestože byl Bulharsku smluvně garantován alespoň přístup k [[Egejské moře|Egejskému moři]], po [[Řecko-turecká válka|řecko-turecké válce]] o něj v důsledku přesídlování [[Malá Asie|maloasijských]] Řeků přišlo. [387] => [[Soubor:BASA-255K-1-108-14-Aleksandar Stamboliyski.jpg|náhled|[[Aleksandar Stambolijski]]]] [388] => V roce 1918 car Ferdinand abdikoval a na trůn dosedl jeho syn, car [[Boris III.]] (1918–1943). Klíčovou osobností se stal agrárnický politik a premiér [[Aleksandar Stambolijski]], jehož však smetl státní převrat nacionalistických radikálů z [[Vnitřní makedonská revoluční organizace|VMRO]], nespokojených se ztrátou mnohých území, zejména [[Makedonie (region)|Makedonie]], po prohrané válce. Car Boris III. neklid vyřešil vyhlášením osobní diktatury. [389] => [390] => Na začátku [[Druhá světová válka|druhé světové války]] vyhlásilo Bulharsko neutralitu, pod tlakem ekonomických okolností ale v roce [[1941]] vstoupilo do válečného konfliktu na straně [[Nacistické Německo|nacistického Německa]]. Podařilo se nicméně zabránit, zejména zásluhou aktivity předsedy parlamentu [[Dimitar Pešev|Dimitara Peševa]], deportaci 40 000 bulharských Židů do německých táborů smrti.{{Citace elektronického periodika [391] => | titul = Dimitar Peshev [392] => | periodikum = www.yadvashem.org [393] => | url = http://peshev.html/ [394] => | jazyk = en [395] => | datum přístupu = 2021-05-13 [396] => }}{{Nedostupný zdroj}} Bulharsko také nevyhlásilo formálně válku [[Sovětský svaz|Sovětskému svazu]]. V září [[1944]] naopak vyhlásil válku Bulharsku Sovětský svaz a [[Rudá armáda]] vstoupila bez jakéhokoliv odporu a za nadšeného vítání lidu na území Bulharska. Bylo uzavřeno příměří se SSSR i Velkou Británií a USA. Konce světové války už se Bulharsko zúčastnilo na straně [[Spojenci (druhá světová válka)|Spojenců]]. Bulharsko tentokrát utrpělo jen malé válečné škody a Sovětský svaz nepožadoval žádné reparace, v rámci své taktiky získání sympatií v této části Evropy. [397] => [398] => === Bulharsko od roku 1945 === [399] => {{viz též|Dějiny Bulharska po roce 1989}} [400] => [[Soubor:National Palace of Culture (23997858848).jpg|náhled|Národní palác kultury v Sofii|213x213pixelů]] [401] => V roce 1945 následovalo vyřizování starých účtů pod heslem odstranění „monarchofašistické diktatury“. Popraveno bylo mnoho významných politiků i všichni tři carští [[regent]]i, včetně carova bratra [[Kyril Bulharský|Kirila]]. Brutalita a rozsah represí nemá obdoby u žádné jiné východoevropské země, historikové počet poprav odhadují na 1000-3000. Bulharsko má i kvůli tomu mezi evropskými státy největší počet obětí komunistického teroru hned po Sovětském svazu.{{Citace elektronického periodika [402] => | příjmení = Hertl [403] => | jméno = David [404] => | titul = Georgi Dimitrov: S opozicí se nejedná, opozice se likviduje [405] => | periodikum = Plus [406] => | vydavatel = Český rozhlas [407] => | url = https://plus.rozhlas.cz/georgi-dimitrov-s-opozici-se-nejedna-opozice-se-likviduje-6512336 [408] => | datum vydání = 2017-06-22 [409] => | jazyk = cs [410] => | datum přístupu = 2021-05-13 [411] => }} [412] => [413] => Po [[Bulharské republikánské referendum (1946)|referendu]] v roce [[1946]] organizovaném [[Bulharská komunistická strana|bulharskou komunistickou stranou]] za dohledu [[Rudá armáda|Rudé armády]] bylo zrušeno [[Bulharské carství|carství]] a vyhlášena republika.[http://www.bulharsko.cz/historie Historie Bulharska] V [[Bulharská lidová republika|Bulharské lidové republice]] od roku 1947 až do roku 1989 vládla komunistická strana. Bulharsko bylo součástí [[Východní blok|východního bloku]], politicky a ekonomicky spjaté se [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]]. [414] => [[Soubor:Todor Zhivkov and Georgi Dimitrov.jpg|vlevo|náhled|[[Todor Živkov]] a [[Georgi Dimitrov]]]] [415] => Známou postavou novodobých bulharských dějin je [[Georgi Dimitrov]], který byl předsedou vlády v bouřlivých letech 1946–1949 a zemřel v SSSR poté, co on a [[Jugoslávie|jugoslávský]] vůdce [[Josip Broz Tito]] vedli rozhovory se [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalinem]]. Posléze vládl v Bulharsku [[Vŭlko Červenkov|Valko Červenkov]] (1949–1954), posledním a dlouholetým komunistickým vůdcem Bulharska byl [[Todor Živkov]] (1954–1989). Dimitrovův režim byl represivní, [[Stalinismus|stalinistický]] a vsadil na rychlou [[Industrializace|industrializaci]]. V polovině 50. let výrazně vzrostla životní úroveň a zmírnily se politické represe. Živkov do [[Plánovaná ekonomika|centrálně plánované ekonomiky]] vkomponoval některé [[Volný trh|volnotržní]] experimenty. Rovněž se pokusil vstoupit do národnostní politiky, když tváří v tvář klesající míře porodnosti u bulharské většiny přinutila jeho vláda v roce 1984 menšinové etnické Turky k přijetí slovanských jmen ve snaze je [[Asimilace (sociologie)|asimilovat]]. To vyústilo v emigraci asi 300 000 etnických Turků do Turecka.{{Citace periodika [416] => | příjmení = Haberman [417] => | jméno = Clyde [418] => | titul = Bulgarian Turks Finding Disillusion With Exodus [419] => | periodikum = The New York Times [420] => | datum vydání = 1989-09-19 [421] => | issn = 0362-4331 [422] => | jazyk = en-US [423] => | url = https://www.nytimes.com/1989/09/19/world/bulgarian-turks-finding-disillusion-with-exodus.html [424] => | datum přístupu = 2022-03-04 [425] => }}{{Citace elektronického periodika [426] => | příjmení = [427] => | jméno = [428] => | titul = Recalling the fate of Bulgaria's Turkish minority {{!}} DW {{!}} 24.12.2014 [429] => | periodikum = DW.COM [430] => | url = https://www.dw.com/en/recalling-the-fate-of-bulgarias-turkish-minority/a-18149416 [431] => | jazyk = en-GB [432] => | datum přístupu = 2022-03-04 [433] => }} [434] => [[Soubor:Bulgaarse minister buitenlandse zaken Petar Mladenof in Nederland gearriveerd i, Bestanddeelnr 928-5307.jpg|náhled|[[Petar Mladenov]] zahájil pád komunismu v Bulharsku]] [435] => V roce 1988 vzniklo první opoziční hnutí v dějinách komunistického Bulharska – [[Ekoglasnosť]].{{Citace periodika [436] => | příjmení = Crampton [437] => | jméno = Richard [438] => | titul = The Intelligentsia, the Ecology and the Opposition in Bulgaria [439] => | periodikum = The World Today [440] => | datum vydání = 1990 [441] => | ročník = 46 [442] => | číslo = 2 [443] => | strany = 23–26 [444] => | issn = 0043-9134 [445] => | url = https://www.jstor.org/stable/40396173 [446] => | datum přístupu = 2021-05-15 [447] => }} Pád komunismu v Bulharsku proběhl mnohem poklidněji než v sousedním Rumunsku, a to jako vzpoura uvnitř komunistické strany – 10. listopadu 1989 na zasedání jejího ústředního výboru vystoupil ministr zahraničí [[Petar Mladenov]], podrobil Živkova kritice (svůj postup předtím konzultoval se sovětským vůdcem [[Michail Sergejevič Gorbačov|Gorbačovem]]) a vyzval k zásadním reformám. V následném hlasování byl Živkov odvolán. Zpráva o pádu letitého vůdce zapůsobila jako rozbuška – druhý den zaplavily bulharská města stotisícové demonstrace. Dne 17. listopadu pod jejich tlakem Živkov odstoupil i z funkce prezidenta. Mladenov vzápětí slíbil svobodné volby, přejmenoval stranu na socialistickou a převzal [[Sociální demokracie|sociálnědemokratický]] program.{{Citace elektronického periodika [448] => | titul = Před 20 lety padl nejstarší komunistický vůdce. Pučem [449] => | periodikum = Aktuálně.cz [450] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [451] => | vydavatel = Economia [452] => | odkaz na vydavatele = Economia [453] => | url = https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/pred-20-lety-padl-nejstarsi-komunisticky-vudce-pucem/r~i:article:652555/ [454] => | datum vydání = 2009-11-11 [455] => | jazyk = cs [456] => | datum přístupu = 2021-05-14 [457] => }}{{Citace elektronického periodika [458] => | příjmení = [459] => | jméno = [460] => | titul = Konec Todora Živkova v Bulharsku [461] => | periodikum = ČT24 [462] => | vydavatel = Česká televize [463] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/archiv/1374237-konec-todora-zivkova-v-bulharsku [464] => | datum vydání = 10. 11. 2010 [465] => | jazyk = cs [466] => | datum přístupu = 2021-05-14 [467] => }} [468] => [[Soubor:Zhelev-Bush-1990.jpg|vlevo|náhled|[[Želju Želev]] (vlevo) s [[George H. W. Bush|Georgem Bushem]] roku 1990]] [469] => Bulharsko nastoupilo cestu k parlamentní demokracii, v prvních svobodných volbách roku 1990 zvítězil Mladenov a jeho [[Bulharská socialistická strana|socialisté]]. Již rok poté byly předčasné volby, které vyhrál pravicový [[Svaz demokratických sil]], jejž založil disident [[Želju Želev]] (1990-1997 prezident), a jehož premiéři [[Filip Dimitrov]] (1991-1992) a později [[Ivan Kostov]] (1997-2001) vyprojektovali většinu reforem. [470] => [[Soubor:President Trump Welcomes the Prime Minister of Bulgaria (49124832977).jpg|náhled|[[Bojko Borisov]] a [[Donald Trump]]]] [471] => Transformace ekonomiky byla však v 90. letech složitá a málo úspěšná, nový systém zpočátku nedokázal zlepšit životní úroveň nebo vytvořit ekonomický růst – průměrná kvalita života a ekonomická výkonnost zůstaly až do počátku 21. století nižší než za komunismu. Z toho plynoucí nepokoje v roce 1997 vedly až k zapálení parlamentu.{{Citace periodika [472] => | titul = Bulgaria: Demonstrators Storm Parliament; Emergency Session Called [473] => | periodikum = Radio Free Europe/Radio Liberty [474] => | datum vydání = 2008-04-09 [475] => | jazyk = en [476] => | url = https://www.rferl.org/a/1083243.html [477] => | datum přístupu = 2023-05-19 [478] => }}{{Citace periodika [479] => | příjmení = [480] => | jméno = [481] => | titul = Bulgarian Police Use Force to Free Legislators Trapped by Protest [482] => | periodikum = The New York Times [483] => | datum vydání = 1997-01-12 [484] => | issn = 0362-4331 [485] => | jazyk = en-US [486] => | url = https://www.nytimes.com/1997/01/12/world/bulgarian-police-use-force-to-free-legislators-trapped-by-protest.html [487] => | datum přístupu = 2023-05-19 [488] => }}{{Citace periodika [489] => | příjmení = Kormusheva [490] => | jméno = Katerina [491] => | titul = Change of Behavior in Transition: The Bulgarian Protests in January 1997 [492] => | periodikum = Polish Sociological Review [493] => | datum vydání = 2003 [494] => | číslo = 144 [495] => | strany = 435–443 [496] => | issn = 1231-1413 [497] => | url = https://www.jstor.org/stable/41274873 [498] => | datum přístupu = 2023-05-19 [499] => }} Po roce 2001 se ale hospodářské výsledky výrazně zlepšily. V roce 2004 země vstoupila do [[Severoatlantická aliance|NATO]] a v roce 2007 se [[Vstup Bulharska do Evropské unie|stala]] členským státem [[Evropská unie|Evropské unie]]. Bulharsko hostilo předsednictví [[Rada Evropské unie|Rady Evropské unie]] v roce 2018, v renovovaném Národním paláci kultury v Sofii, postaveném v Živkovově éře.{{Citace periodika [500] => | titul = Bulgaria’s EU Presidency: Sofia shows off renovated National Palace of Culture [501] => | periodikum = The Sofia Globe [502] => | datum = 2017-12-18 [503] => | jazyk = en-US [504] => | url = https://sofiaglobe.com/2017/12/18/bulgarias-eu-presidency-sofia-shows-off-renovated-national-palace-of-culture/ [505] => | datum přístupu = 2018-11-14 [506] => | příjmení = [507] => | jméno = [508] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20181114224207/https://sofiaglobe.com/2017/12/18/bulgarias-eu-presidency-sofia-shows-off-renovated-national-palace-of-culture/ [509] => | datum archivace = 2018-11-14 [510] => | nedostupné = ano [511] => }} {{Wayback|url=https://sofiaglobe.com/2017/12/18/bulgarias-eu-presidency-sofia-shows-off-renovated-national-palace-of-culture/ |date=20181114224207 }} [512] => [513] => V prvních popřevratových letech to vypadalo, že politická scéna bude definována soupeřením konzervativců a socialistů. To však narušil nejprve bývalý car [[Simeon II.]], který se svou [[Národní hnutí za stabilitu a pokrok|silně personalizovanou stranou]] drtivě zvítězil ve volbách roku 2001,{{Citace elektronického periodika [514] => | titul = Bulharské parlamentní volby vyhrál bývalý car Simeon II. [515] => | periodikum = iROZHLAS [516] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [517] => | vydavatel = Český rozhlas [518] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [519] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/bulharske-parlamentni-volby-vyhral-byvaly-car-simeon-ii-_200106180823_mkaclova [520] => | datum přístupu = 2021-05-15 [521] => }} a posléze populární starosta Sofie a odpadlík od Simeonova hnutí [[Bojko Borisov]], který vytvořil podobně personalizovanou stranu [[GERB|Občané za evropský rozvoj Bulharska]] známou pod zkratkou GERB (v překladu Erb), jež kombinuje konzervativní nacionalismus s proevropským postojem. Od vítězství ve volbách v roce 2009{{Citace periodika [522] => | titul = Bulgaria opposition wins election [523] => | datum vydání = 2009-07-06 [524] => | jazyk = en-GB [525] => | url = http://news.bbc.co.uk/2/hi/8134851.stm [526] => | datum přístupu = 2021-05-14 [527] => }} byl Borisov zcela klíčovou politickou figurou, vyhrál volby v letech 2013,{{Citace elektronického periodika [528] => | příjmení = [529] => | titul = Bulharské volby vyhrál Bojko Borisov. V únoru odstupoval po protestech namířených i proti ČEZ [530] => | periodikum = Hospodářské noviny (iHNed.cz) [531] => | url = https://zahranicni.ihned.cz/evropa-slovensko/c1-59862340-mimoradne-volby-bulharsko-podvod-listky [532] => | datum vydání = 2013-05-12 [533] => | datum přístupu = 2021-05-14 [534] => }} 2014,{{Citace elektronického periodika [535] => | titul = Bulharské volby vyhrál expremiér Borisov, výsledky věští další krizi [536] => | periodikum = iDNES.cz [537] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/bulharske-parlamentni-volby-vahral-premiera-borisova.A141005_184807_zahranicni_ert [538] => | datum vydání = 2014-10-05 [539] => | datum přístupu = 2021-05-14 [540] => }} 2017{{Citace elektronického periodika [541] => | titul = Volby v Bulharsku vyhrál expremiér Borisov, velká koalice není reálná [542] => | periodikum = iDNES.cz [543] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/volby-bulharsko-borisov.A170327_060733_zahranicni_jj [544] => | datum vydání = 2017-03-27 [545] => | datum přístupu = 2021-05-14 [546] => }} i 2021,{{Citace elektronického periodika [547] => | příjmení = [548] => | jméno = [549] => | titul = Volby v Bulharsku podle odhadů vyhrál premiér Borisov. Jeho strana však nejspíš přišla o absolutní většinu [550] => | periodikum = ČT24 [551] => | vydavatel = Česká televize [552] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3293239-volby-v-bulharsku-podle-odhadu-vyhral-premier-borisov-jeho-strana-vsak-nejspis-prisla-o [553] => | datum vydání = 4. 4. 2021 [554] => | jazyk = cs [555] => | datum přístupu = 2021-05-14 [556] => }} avšak po [[Parlamentní volby v Bulharsku 2021 (duben)|dubnových volbách v roce 2021]] nedokázal sestavit vládu. Až z [[Parlamentní volby v Bulharsku 2021 (listopad)|listopadových voleb]] vzešla vláda pod předsednictvím [[Kiril Petkov|Kirila Petkova]].{{Citace elektronického periodika [557] => | příjmení = [558] => | jméno = [559] => | titul = Bulharsko má nového premiéra Kirilla Petkova. Prezidentovi předal seznam budoucích ministrů [560] => | periodikum = ČT24 [561] => | vydavatel = Česká televize [562] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3413118-bulharsko-ma-noveho-premiera-kirilla-petkova-prezidentovi-predal-seznam-budoucich [563] => | datum vydání = 2021-12-11 [564] => | jazyk = cs [565] => | datum přístupu = 2022-03-04 [566] => }} [567] => [568] => == Státní symboly == [569] => === Vlajka === [570] => [571] => {{Podrobně|Bulharská vlajka}} [572] => [573] => Bulharská vlajka je tvořena listem o poměru stran 3:5 se třemi vodorovnými pruhy: bílým, zeleným a červeným. [574] => [575] => === Znak === [576] => [577] => {{Podrobně|Státní znak Bulharska}} [578] => [579] => Bulharský státní znak je tvořen červeným štítem, na kterém je položen zlatý, korunovaný lev. [[Štítonoš]]i jsou další dva, zlatí, korunovaní lvi. Nad znakem je koruna bulharského cara [[Ivan Šišman|Ivana Šišmana]]. Pod štítem jsou zkřížené dubové ratolesti se žaludy, přes ně červeno-zeleno-bílo-zeleno-červená stuha s heslem СЪЕДИНЕНИЕТО ПРАВИ СИЛАТА ({{Vjazyce2|cs|V jednotě je síla}}). [580] => [581] => === Hymna === [582] => [583] => {{Podrobně|Bulharská hymna}} [584] => [585] => Bulharská hymna je píseň ''Mila Rodino'' ({{Vjazyce2|cs|''Drahá vlasti''}}). Text písně napsal a hudbu složil bulharský student Cvetan Radoslavov. Píseň byla ale mnohokrát modifikována. [586] => [587] => == Geografie == [588] => {{Podrobně|Geografie Bulharska}} [589] => {{Více obrázků [590] => | orientace = svisle [591] => | obrázek1 = Западен предбалкан -1.jpg [592] => | velikost obrázku1 = 210px [593] => | popisek1 = Pohoří na severozápadě Bulharska [594] => | obrázek2 = Oilcape.jpg [595] => | velikost obrázku2 = 210px [596] => | popisek2 = Pobřeží Černého moře [597] => }} [598] => [599] => Bulharsko je země ve východní části [[Balkán|Balkánského poloostrova]], kde ho obklopuje pět zemí. Na jihovýchodě má 240 km dlouhou hranici s [[Turecko|Tureckem]], na jihu 494 km s [[Řecko|Řeckem]], na západě 148 km s [[Severní Makedonie|Makedonií]] a 318 km se [[Srbsko|Srbskem]], na severu 608 km s [[Rumunsko|Rumunskem]]. 470 km hranice s Rumunskem tvoří řeka [[Dunaj]]. Suchozemská hranice je dlouhá 1 808 km. Na východě má Bulharsko 354 km dlouhé pobřeží [[Černé moře|Černého moře]]. S rozlohou 110 994 km² je 11. největší zemí Evropské unie a tvoří 2,5 % jejího území. Je 1,4× větší než Česká republika. [600] => [601] => Velká část povrchu Bulharska je hornatá. Centrální částí země se táhne ve směru ze západu na východ pohoří [[Stara planina]]. Jižně od hlavního města vystupuje masiv [[Vitoša]] měřící 2 290 m n. m. Jihozápad země vyplňuje mohutný horský masiv s pohořími [[Rila]], kde je také nejvyšší hora Bulharska a také [[Balkán|Balkánského poloostrova]] [[Musala]] měřící 2 925 m n. m., dále [[Pirin]] a plošně rozsáhlejší [[Rodopy]]. Pirin a Rodopy patří do starobylého rodopského horského systému. Zhruba prostředkem Bulharska se táhne od srbských hranic na západě po Černé moře na východě pohoří [[Stara planina]] (česky Staré hory), které patří do systému [[Balkanidy|Balkanid]]. [602] => [603] => Na sever od něj leží [[Dolnodunajská nížina]], na jih [[Hornothrácká nížina]]. Stara planina je pokračováním [[Karpaty|Karpat]] a na rozdíl od Rodop patří do [[Alpsko-himálajský systém|Alpsko-himálajského systému]]. Do Černého moře odvádí své vody největší řeka země [[Dunaj]], k úmoří [[Egejské moře|Egejského moře]] patří [[Marica]]. [604] => [605] => Podnebí má na severu ráz [[Kontinentální podnebí|kontinentální]], na jihu a východě středomořský. Průměrné lednové teploty se pohybují od -2 do 2 °C, červencové od 21 do 25 °C. Průměrný roční úhrn srážek kolísá mezi 450–850 mm, na horách přes 1 000 mm. [606] => [[Soubor:Rila National Park 035.jpg|náhled|[[Rila (národní park)|Národní park Rila]]]] [607] => Vzájemné působení klimatických, hydrologických, geologických a topografických podmínek dalo Bulharsku širokou škálu rostlinných a živočišných druhů. Bulharsko tak vykazuje jednu z nejvyšších úrovní [[Biodiverzita|biodiverzity]] v Evropě. Cenné přírodní celky jsou uchovávány ve třech národních parcích, 11 přírodních parcích, 10 biosférických rezervacích a 565 chráněných oblastech. Bulharsko má na svém území některé z největších oblastí [[Natura 2000]], pokrývají 33,8% jeho území.{{Citace elektronického periodika [608] => | titul = Bulgaria — European Environment Agency (EEA) [609] => | url = http://www.eea.europa.eu/soer/countries/bg/soertopic_view?topic=biodiversity [610] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140322001515/http://www.eea.europa.eu/soer/countries/bg/soertopic_view?topic=biodiversity [611] => | datum vydání = 2014-03-22 [612] => | datum přístupu = 2018-11-14 [613] => }} Z celkového počtu 233 druhů evropských [[Savci|savců]] se v Bulharsku vyskytuje 93 z nich, stejně jako 49% evropských druhů [[Motýli|motýlů]].{{Citace elektronické monografie [614] => | příjmení = [615] => | jméno = [616] => | titul = Bulgaria’s biodiversity at risk [617] => | url = https://cmsdata.iucn.org/downloads/bulgaria_s_biodiversity_at_risk_fact_sheet_may_2013.pdf [618] => | vydavatel = IUCN Red List [619] => | místo = [620] => | datum vydání = [621] => | datum přístupu = [622] => | url archivu = https://www.webcitation.org/6Z2b8PqK1?url=https://cmsdata.iucn.org/downloads/bulgaria_s_biodiversity_at_risk_fact_sheet_may_2013.pdf [623] => | datum archivace = 2015-06-04 [624] => | nedostupné = ano [625] => }} Celkově je evidováno 41 493 druhů rostlin a živočichů. Většími savci se značnou populací jsou [[jeleni]] (106 323 jedinců), [[Prase divoké|divoká prasata]] (88 948), [[Šakal obecný|šakalové]] (47 293) a [[Liška obecná (šelma)|lišky]] (32 326). Populace [[Koroptve|koroptví]] činí 328 000 jedinců, jde o nejrozšířenější druh loveného ptáka.{{Citace elektronické monografie [626] => | příjmení = [627] => | jméno = [628] => | titul = Bulgaria 2018 [629] => | url = http://www.nsi.bg/sites/default/files/files/publications/Brochure_Bulgaria2018.pdf [630] => | vydavatel = National Statistical Institute of Bulgaria [631] => | místo = [632] => | datum vydání = [633] => | datum přístupu = [634] => }} Třetina všech hnízdících ptáků v Bulharsku se nachází v [[Rila (národní park)|Národním parku Rila]], který také hostí ve vysokých polohách arktické a alpské druhy. Více než 35% plochy země je pokryto lesem. [635] => [636] => V roce 1998 přijala bulharská vláda národní strategii ochrany biologické rozmanitosti a komplexní program zaměřený na ochranu místních ekosystémů, ochranu ohrožených druhů a ochranu genetických zdrojů. Rovněž dosáhla cíle [[Kjótský protokol|Kjótského protokolu]] snížit emise [[Oxid uhličitý|oxidu uhličitého]] o 30 %.{{Citace periodika [637] => | příjmení = [638] => | jméno = [639] => | titul = Bulgaria Achieves Kyoto Protocol Targets - IWR Report - Novinite.com - Sofia News Agency [640] => | periodikum = [641] => | datum = [642] => | ročník = [643] => | číslo = [644] => | strany = [645] => | url = https://www.novinite.com/view_news.php?id=106682 [646] => | datum přístupu = 2018-11-14 [647] => }} Problémem však je znečištění ovzduší [[Pevné částice|pevnými částicemi]], které je nejhorší v Evropě, zejména v městských oblastech postižených automobilovou dopravou a [[Uhelná elektrárna|uhelnými elektrárnami]].{{Citace periodika [648] => | titul = Bulgaria’s Air Is Dirtiest in Europe, Study Finds, Followed by Poland [649] => | jazyk = en [650] => | url = https://www.nytimes.com/2013/10/15/business/international/bulgarias-air-is-dirtiest-in-europe-study-finds-followed-by-poland.html [651] => | datum přístupu = 2018-11-14 [652] => }} Jedna z nich, Marica Iztok-2, způsobuje největší škody na zdraví a životním prostředí v Evropské unii.{{Citace periodika [653] => | titul = Industrial facilities causing the highest damage costs to health and the environment [654] => | periodikum = European Environment Agency [655] => | jazyk = en [656] => | url = https://www.eea.europa.eu/data-and-maps/daviz/sds/facilities-which-have-most-contributed/@@view [657] => | datum přístupu = 2018-11-14 [658] => }} [659] => [660] => == Politika == [661] => {{viz též|Politický systém Bulharska}} [662] => [[Soubor:Sofia (15326483440).jpg|náhled|Náměstí nezávislosti v Sofii: vpravo sídlí prezident, vlevo vláda, uprostřed parlament]] [663] => Bulharsko je [[Parlamentní republika|parlamentní republikou]]. Hlavou státu je [[Prezident Bulharska|prezident]] volený přímou volbou na pětileté volební období. Jeho role je spíše symbolická. Formálně je vrchním velitelem ozbrojených sil a má pravomoc vrátit schválený zákon parlamentu k další diskusi, ale parlament může prezidentské veto přehlasovat prostou většinou. [664] => [665] => Neustále činným zákonodárným orgánem, složeným ze 240 poslanců volených na 4 roky přímým lidovým hlasováním, je [[Národní shromáždění (Bulharsko)|Národní shromáždění]]. Jde o [[Unikameralismus|jednokomorový]] parlament. Národní shromáždění má pravomoc přijímat zákony, schvalovat rozpočet, plánovat prezidentské volby, vybírat a odvolávat premiéra a další ministry, vyhlašovat válku, rozmisťovat jednotky v zahraničí a ratifikovat mezinárodní smlouvy a dohody. [666] => [667] => Výkonná moc je v rukou [[Vláda Bulharska|vlády]], v jejímž čele stojí [[Premiér Bulharska|premiér]]. Od roku 2009 jsou však vlády značně nestabilní, často jsou vyhlašovány předčasné volby a vlády čelí masivním protestům v ulicích. Společnost prostupuje nedůvěra, průzkum [[Institute for Economics and Peace]] z roku 2018 ukázal, že jen 15 % Bulharů považuje volby ve své zemi za spravedlivé.{{Citace elektronického periodika [668] => | titul = Global Peace Index 2019 [669] => | vydavatel = Institute for Economics and Peace [670] => | url = http://visionofhumanity.org/app/uploads/2019/06/GPI-2019-web003.pdf [671] => | datum přístupu = 2022-03-04 [672] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190827155045/http://visionofhumanity.org/app/uploads/2019/06/GPI-2019-web003.pdf [673] => | datum archivace = 2019-08-27 [674] => }} [675] => [676] => Od ledna 2017 je prezidentem [[Rumen Radev]]{{Citace elektronického periodika [677] => | titul = Bulharsko povede proruský generál Radev, premiér podal demisi [678] => | periodikum = iDNES.cz [679] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/bulharsko-prezident-rumen-radev.A161114_065542_zahranicni_ale [680] => | datum vydání = 2016-11-14 [681] => | jazyk = cs [682] => | datum přístupu = 2022-03-04 [683] => }}{{Citace elektronického periodika [684] => | příjmení = [685] => | jméno = [686] => | titul = Bulharský prezident Radev obhájil funkci [687] => | periodikum = ČT24 [688] => | vydavatel = Česká televize [689] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3403512-bulharsky-prezident-radev-ve-volbach-podle-odhadu-obhajil-funkci [690] => | datum vydání = 2021-11-22 [691] => | jazyk = cs [692] => | datum přístupu = 2022-03-04 [693] => }}, od prosince 2021 je předsedou vlády [[Kiril Petkov]]. [694] => [695] => Velkým problémem Bulharska je [[korupce]]."[https://www.denik.cz/ze_sveta/bulharsko-prohrava-boj-s-korupci-20160704.html Bulharsko prohrává boj s korupcí]". Deník.cz. 4. července 2016. Do korupčních skandálů byli zapleteni i bulharský premiér [[Bojko Borisov]] a jeho předchůdce [[Sergej Stanišev]]."[https://www.lidovky.cz/odposlechy-ohrozuji-i-premiera-d33-/noviny.aspx?c=A110118_000033_ln_noviny_sko&klic=240862&mes=110118_0 Odposlechy ohrožují i premiéra]". Lidovky. 18. ledna 2011."[http://www.voxeurop.eu/cs/content/article/142531-pan-cisty-ma-spinave-ruce Bulharsko: Pan Čistý má špinavé ruce]". VoxEurop.eu. 23. listopad 2009. Organizace [[Transparency International]] v roce 2018 Bulharsko vyhodnotila jako nejzkorumpovanější zemi v Evropské unii.{{Citace elektronického periodika [696] => | titul = Corruption Perceptions Index 2018 [697] => | vydavatel = Transparency International [698] => | url = https://www.transparency.org/files/content/pages/2018_CPI_Executive_Summary.pdf [699] => | datum přístupu = 2022-03-04 [700] => | url archivu = https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://www.transparency.org/files/content/pages/2018_CPI_Executive_Summary.pdf [701] => | datum archivace = 2022-10-09 [702] => }} Nutno nicméně dodat, že v tomto ohledu dosahuje lepších výsledků než jiné balkánské a východoevropské země, které členy EU nejsou ([[Albánie]], [[Srbsko]], [[Bosna a Hercegovina]], [[Severní Makedonie]], [[Ukrajina]], [[Rusko]], [[Kazachstán]], [[Ázerbájdžán]]). V této souvislosti se také často diskutuje o kvalitě bulharské demokracie. Americká organizace [[Freedom House]] Bulharsko označuje za "polokonsolidovanou demokracii" a tvrdí, že po roce 2009 lze v Bulharsku pozorovat sníženou nezávislost médií, pozastavené reformy, zneužívání pravomocí na nejvyšší úrovni a zvýšenou závislost místní správy na ústřední vládě.{{Citace elektronického periodika [703] => | titul = Bulgaria: Country Profile [704] => | periodikum = Freedom House [705] => | url = https://freedomhouse.org/country/bulgaria [706] => | jazyk = en [707] => | datum přístupu = 2022-03-04 [708] => }} Nutno ovšem říci, že Bulharsko již předtím patřilo k nejvíce centralizovaným zemím Evropy. [709] => [710] => Tyto problémy, spolu s vysokou mírou [[Organizovaný zločin|organizovaného zločinu]], vedly k zamítnutí přihlášky Bulharska do [[Schengenský prostor|schengenského prostoru]]. Nápadným jevem nicméně je, že orgány EU jsou značně zdrženlivé při kritice Bulharska za některé jeho problémové jevy, na rozdíl od [[Polsko|Polska]] či [[Maďarsko|Maďarska]]. Souvisí to patrně s tím, že bulharské vlády jsou vesměs probruselské.{{Citace elektronického periodika [711] => | příjmení = Rankin [712] => | jméno = Jennifer [713] => | titul = Cloud of corruption hangs over Bulgaria as it takes up EU presidency [714] => | periodikum = the Guardian [715] => | url = http://www.theguardian.com/world/2017/dec/28/bulgaria-corruption-eu-presidency-far-right-minority-parties-concerns [716] => | datum vydání = 2017-12-28 [717] => | jazyk = en [718] => | datum přístupu = 2022-03-04 [719] => }} [720] => [721] => === Administrativní dělení === [722] => {{Podrobně|Administrativní dělení Bulharska}} [723] => [[Soubor:Regions of Bulgaria Map.png|náhled|Bulharské oblasti|upright=2.1]] [724] => Od roku 1999 se Bulharsko dělí na [[Oblasti v Bulharsku|28 oblastí]], nazvaných podle jejich hlavního města: [725] => {| [726] => | valign=top | [727] => * [[Blagoevgradská oblast]] ([[Blagoevgrad]]) [728] => * [[Burgaská oblast]] ([[Burgas]]) [729] => * [[Dobričská oblast]] ([[Dobrič]]) [730] => * [[Gabrovská oblast]] ([[Gabrovo]]) [731] => * [[Chaskovská oblast]] ([[Chaskovo]]) [732] => * [[Jambolská oblast]] ([[Jambol]]) [733] => * [[Kardžalijská oblast]] ([[Kardžali]]) [734] => * [[Kjustendilská oblast]] ([[Kjustendil]]) [735] => * [[Lovečská oblast]] ([[Loveč (Bulharsko)|Loveč]]) [736] => * [[Montanská oblast]] ([[Montana (Bulharsko)|Montana]]) [737] => * [[Pazardžická oblast]] ([[Pazardžik]]) [738] => * [[Pernická oblast]] ([[Pernik]]) [739] => * [[Plevenská oblast]] ([[Pleven]]) [740] => * [[Plovdivská oblast]] ([[Plovdiv]]) [741] => * [[Razgradská oblast]] ([[Razgrad]]) [742] => | valign=top | [743] => * [[Rusenská oblast]] ([[Ruse]]) [744] => * [[Silisterská oblast]] ([[Silistra]]) [745] => * [[Slivenská oblast]] ([[Sliven]]) [746] => * [[Smoljanská oblast]] ([[Smoljan]]) [747] => * [[Sofijská oblast]] ([[Sofie]]) [748] => * [[Oblast Sofie]] ([[Sofie]]) [749] => * [[Starozagorská oblast]] ([[Stara Zagora]]) [750] => * [[Šumenská oblast]] ([[Šumen]]) [751] => * [[Targovišťská oblast]] ([[Tărgovište|Targoviště]]) [752] => * [[Varenská oblast]] ([[Varna]]) [753] => * [[Velikotarnovská oblast]] ([[Veliko Tarnovo]]) [754] => * [[Vidinská oblast]] ([[Vidin]]) [755] => * [[Vracká oblast]] ([[Vraca]]) [756] => |} [757] => [758] => == Ekonomika == [759] => {{Podrobně|Ekonomika Bulharska}} [760] => [[Soubor:GDP per capita of development of Bulgaria.svg|náhled|Vývoj bulharského HDP]] [761] => [[Soubor:Downtown Sofia Boby Dimitrov 1.jpg|náhled|Střed [[Sofie]], ekonomického srdce Bulharska|upright=1]] [762] => Bulharsko má otevřenou [[Tržní ekonomika|tržní ekonomiku]] s vyššími středními příjmy, kde soukromý sektor produkuje více než 70 % [[Hrubý domácí produkt|hrubého domácího produktu]] (HDP). Podle [[Mezinárodní měnový fond|Mezinárodního měnového fondu]] je bulharská ekonomika (z hlediska HDP v [[Parita kupní síly|paritě kupní síly]]) 71. největší na světě (počítáme-li jen skutečně suverénní státy). Její celková velikost zhruba odpovídá velikosti ekonomiky [[Tanzanie]]. V Evropě je jí z tohoto hlediska nejblíže ekonomika [[Slovensko|slovenská]], která však již má poměrně značný náskok. V přepočtu na obyvatele to představuje 60. místo na světě mezi suverénními státy (zhruba na úrovni [[Chile]]). To je nejnižší umístění ze států [[Evropská unie|Evropské unie]], avšak vyšší než u jiných balkánských států ([[Srbsko]], [[Černá Hora]], [[Severní Makedonie|Makedonie]], [[Bosna a Hercegovina|Bosna]], [[Albánie]]), některých východoevropských států ([[Bělorusko]], [[Ukrajina]]) a také vyšší než dosahuje [[Čína]].{{Citace elektronického periodika [763] => | titul = Report for Selected Countries and Subjects [764] => | periodikum = IMF [765] => | url = https://www.imf.org/en/Publications/WEO/weo-database/2021/April/weo-report [766] => | jazyk = en [767] => | datum přístupu = 2022-03-04 [768] => }} [769] => [770] => Ztráta trhů [[Rada vzájemné hospodářské pomoci|RVHP]] v roce 1990 a následná „šoková terapie“ způsobily strmý pokles průmyslové a zemědělské výroby, po kterém v roce 1997 přišel ekonomický kolaps.{{Citace periodika [771] => | příjmení = Minassian [772] => | jméno = Garabed [773] => | titul = The Road to Economic Disaster in Bulgaria [774] => | periodikum = Europe-Asia Studies [775] => | datum vydání = 1998 [776] => | ročník = 50 [777] => | číslo = 2 [778] => | strany = 331–349 [779] => | issn = 0966-8136 [780] => | url = https://www.jstor.org/stable/153463 [781] => | datum přístupu = 2022-03-04 [782] => }} Ekonomika se do značné míry zotavila během období následného rychlého růstu, ale průměrná mzda zůstává nejnižší v EU.{{Citace elektronického periodika [783] => | titul = Средната работна заплата расте до 1036 лв. [784] => | periodikum = bTV Новините [785] => | url = https://btvnovinite.bg/bulgaria/ikonomika/srednata-rabotna-zaplata-raste-do-1036lv.html [786] => | jazyk = bg [787] => | datum přístupu = 2022-03-04 [788] => }} Více než pětina pracovní síly pracuje za minimální mzdu. HDP na obyvatele v roce 2019 představovalo 53 % průměru EU. Předpokládaný výkon stínové ekonomiky činí největší podíl na celkovém ekonomickém výkonu země v celé EU. Setrvalý růst od roku 2000 však přesto dává Bulharsku dobré perspektivy. [789] => [790] => [[Sofie]] a okolí vytváří 42 % bulharského hrubého domácího produktu, přestože zde žije jen 22 % populace. [791] => [792] => Obdivuhodným rysem bulharského hospodářství je ovšem jeho [[Fiskální politika|fiskální]] stabilita. V roce 2003 bylo dosaženo prvně vyrovnaného rozpočtu a od té doby země hospodařila s přebytky. Státní dluh se tak snížil ze 79,6 % HDP v roce 1998 na 14,1 % HDP v roce 2008. Následně, v důsledku [[Velká recese|globální ekonomické krize]], se zase zvýšil na 28,7 % HDP (2016), ale i tak zůstává třetí nejnižší v EU.{{Citace elektronického periodika [793] => | titul = Government debt fell to 90.1% of GDP in euro area [794] => | vydavatel = Eurostat [795] => | url = https://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/7826125/2-23012017-AP-EN.pdf [796] => | datum vydání = 2017-01-23 [797] => | datum přístupu = 2022-03-04 [798] => }} [799] => [800] => Celková daňová zátěž je zhruba 30 % HDP, jedna z nejnižších v Evropě. Bulharsko má také jednu z nejnižších sazeb [[Daň z příjmů právnických osob|daně z příjmu právnických osob]] v EU, s pevnou sazbou 10 %.{{Citace elektronického periodika [801] => | příjmení = Martin [802] => | jméno = Will [803] => | titul = These are the 29 countries with the world's lowest levels of tax [804] => | periodikum = Business Insider [805] => | url = https://www.businessinsider.com/wef-countries-with-the-lowest-levels-of-tax-on-earth-2016-3 [806] => | jazyk = en-US [807] => | datum přístupu = 2022-03-04 [808] => }} [809] => [810] => [[Bulharská národní banka]] vydává národní měnu [[Bulharský lev|lev]], která je ale pevně vázána na [[euro]] v kurzu 1,95583 leva za euro. [811] => [812] => === Odvětvová struktura a výkonnost === [813] => Bulharsko je průmyslově-zemědělský stát. Hlavní průmyslová odvětví jsou hutnictví, strojírenství, [[chemie]], textilní průmysl a potravinářství. Těží se zde [[hnědé uhlí]] a barevné [[kovy]]. Nejdůležitější průmyslová centra jsou [[Sofie]], [[Plovdiv]], [[Burgas]], [[Pernik]] a [[Stara Zagora]]. [814] => [815] => V zemědělství převládá rostlinná produkce nad živočišnou. Využití půdy: [[Pole|orná půda]] 37 [[Procento|%]], louky a [[pastvina|pastviny]] 18 % a lesy 35 %. Pěstuje se zde [[pšenice]], [[ječmen]], [[kukuřice]], [[slunečnice]], [[Lilek brambor|brambory]], [[cukrová řepa]], [[zelenina]], [[broskev|broskve]], [[Réva vinná|vinná réva]], [[Rajče jedlé|rajčata]], [[meloun]]y a [[tabák]]. Chovají se [[ovce]], [[prase|prasata]], [[Tur domácí|skot]], [[buvol domácí|buvoli]], [[kůň|koně]], [[osel|osli]], [[koza|kozy]] a [[Domácí drůbež|drůbež]]. Rozvinutá je též produkce [[ovčí vlna|vlny]], [[med]]u a rybích výrobků. [816] => [817] => === Turistický ruch === [818] => [[Soubor:Sunny-Beach-BDimitrov.jpg|náhled|Pláž na [[Sluneční pobřeží|Slunečném pobřeží]]|340x340pixelů]] [819] => V posledních letech příjmy z turistického ruchu v Bulharsku rapidně vzrostly. Přímořská letoviska ([[Sozopol]], [[Nesebar]], [[Zlaté Písky]], [[Sluneční pobřeží|Slunečné pobřeží]], Primorsko, Albena, Varna, Burgas, [[Kranevo]] a [[Balčik]]) jsou oblíbená turisty ze západních evropských zemí i z [[Česko|Česka]]. V zimní sezoně jsou populární lyžařská střediska [[Bansko]] v Pirinu, [[Pamporovo]] v Rodopech a [[Borovec (Bulharsko)|Borovec]] v Rile. [820] => [821] => Turistický ruch se však v posledních letech potýká s rostoucím nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil. Zatímco bulharští kuchaři, servírky a pracovnice v hotelech odcházejí na západ Evropy i do [[Řecko|Řecka]], bulharské restaurace a hotely jsou nuceny hledat za ně náhradu na [[Ukrajina|Ukrajině]] a v [[Moldavsko|Moldavsku]], zemích s obdobně nízkou nebo ještě nižší životní úrovní.MARTENS, Michael: Billig kostet, [[Frankfurter Allgemeine Zeitung]], 29. 6. 2017, s. 8 (německy). [822] => [823] => === Letectví === [824] => Bulharsko má pět mezinárodních letišť s pravidelným mezinárodním provozem. Největší [[letiště Sofie]] přepravilo v roce 2016 5 milionů cestujících, dále se zde nachází letiště [[Letiště Burgas|Burgas]], [[Letiště Varna|Varna]], [[Letiště Plodiv|Plovdiv]] a [[Letiště Gorna Oryahovitsa]] (u města [[Veliko Tarnovo]]). Vlajková letecká společnost se jmenuje [[Bulgaria Air]], mezi další letecké společnosti patří [[BH Air]] či [[Bulgarian Air Charter]]. [825] => [826] => == Obyvatelstvo == [827] => {{viz též|Obyvatelstvo Bulharska}} [828] => {| class="wikitable" style="font-size: 90%; float: right; margin: 0 0 1em 1em;" [829] => ! colspan="6" | Počet obyvatel Bulharska [830] => |- [831] => ! Rok !! Počet obyvatel [832] => ! Rok !! Počet obyvatel [833] => |- [834] => ! 1887 [835] => | 3 154 375 [836] => ! 1946 [837] => | 7 029 349 [838] => |- [839] => ! 1892 [840] => | 3 310 713 [841] => ! 1956 [842] => | 7 613 709 [843] => |- [844] => ! 1900 [845] => | 3 744 283 [846] => ! 1965 [847] => | 8 227 866 [848] => |- [849] => ! 1905 [850] => | 4 035 575 [851] => ! 1975 [852] => | 8 727 771 [853] => |- [854] => ! 1910 [855] => | 4 337 513 [856] => ! 1985 [857] => | 8 948 649 [858] => |- [859] => ! 1920 [860] => | 4 846 971 [861] => ! 1992 [862] => | 8 487 317 [863] => |- [864] => ! 1926 [865] => | 5 528 741 [866] => ! 2001 [867] => | 7 928 901 [868] => |- [869] => ! 1934 [870] => | 6 077 939 [871] => ! 2006 [872] => | 7 385 367 [873] => |- [874] => | colspan=6 |[[Soubor:Bulgaria-demography.png|300px|střed|Vývoj počtu obyvatel Bulharska v letech 1961–2003 (v milionech)]] [875] => |- [876] => ! colspan=6 |Vývoj počtu obyvatel Bulharska v letech 1961–2015 (v milionech) [877] => |} [878] => Podle údajů bulharského Národního statistického úřadu (nsi.bg) mělo k 31. 12. 2022 Bulharsko 6 447 710 obyvatel.{{Citace elektronického periodika [879] => | titul = Population and Demographic Processes in 2019 {{!}} National statistical institute [880] => | periodikum = [881] => | url = https://www.nsi.bg/sites/default/files/files/pressreleases/Population2022_en_3C3NKZD.pdf [882] => | datum vydání = 2021-04-12 [883] => | datum přístupu = 2023-11-26 [884] => }} Hlavní a největší město Sofie mělo 1 241 675 obyvatel, dalšími nejlidnatějšími městy byly [[Plovdiv]] (346 893), [[Varna]] (336 505), [[Burgas]] (202 434) a [[Ruse]] (142 902). Hustota osídlení je 63 lidí na kilometr čtvereční, což je téměř polovina průměru Evropské unie.{{Citace elektronického periodika [885] => | titul = Population density (people per sq. km of land area) {{!}} Data [886] => | periodikum = data.worldbank.org [887] => | url = https://data.worldbank.org/indicator/en.pop.dnst?year_high_desc=true [888] => | datum přístupu = 2022-03-04 [889] => }} [890] => [891] => Bulharsko má od poloviny 80. let značně negativní populační růst. Ten byl způsoben jednak malou porodností, ale také významnou emigrací kvůli špatnému hospodářskému vývoji po roce 1989. Od roku 1984 probíhalo rozsáhlé vystěhovalectví Turků, poté, co vláda [[Todor Živkov|Todora Živkova]] přijala zákon o pobulharštění jejich jmen. Přes 320 tisíc příslušníků turecké menšiny odešlo z Bulharska do sousedního Turecka. Exodus ovšem pokračoval i po pádu komunismu a po vstupu Bulharska do [[Evropská unie|Evropské unie]] (EU), kdy se řadě Bulharů otevřela možnost pracovat v jiných zemích EU. Od roku 2005 zemi opustilo 937 000 až 1 200 000 lidí, převážně mladých dospělých, takže v současné době má země méně obyvatel než ve 30. letech. Masovou emigraci způsobují zhruba pětinásobně vyšší mzdy ve vyspělých západoevropských zemích ve srovnání s Bulharskem.MARTENS, Michael: Billig kostet, [[Frankfurter Allgemeine Zeitung]], 29. června 2017, s. 8 (německy). [892] => [893] => Míra porodnosti byla v roce 2017 odhadnuta na 1,46 dětí na ženu. Většina dětí se narodí svobodným matkám. Jednu třetinu všech domácností tvoří pouze jedna osoba a 75,5% rodin nemá děti mladší 16 let. Průměrná délka života je 74,7 let. [894] => [895] => Míra [[úmrtnost]]i patří mezi nejvyšší v Evropě. Vysoká úmrtnost vyplývá z kombinace stárnoucí populace, vysokého počtu osob ohrožených chudobou a slabého systému zdravotní péče. Odborníci odhadli, že téměř pětině úmrtí by se dalo předejít kvalitní péčí a včasným přístupem k ní. Problémy, které narušují poskytování péče, jsou emigrace lékařů kvůli nízké mzdě, nedostatečný počet zdravotnického personálu a nedostatečně vybavené regionální nemocnice. Základní balíček služeb pro pojištěnce se také často mění, protože systém se dostává do deficitů. Bloomberg Health Efficiency Index zařadil Bulharsko na poslední místo z 56 zemí v kvalitě lékařské péče. [896] => [897] => === Etnické složení === [898] => {{viz též|Turecká menšina v Bulharsku|Židé v Bulharsku}} [899] => * [[Bulhaři]] 84 % (6 655 210) [900] => * [[Turci]] 9,3 % (746 664) [901] => * [[Romové]] 4,7 % (370 908) [902] => * dále Makedonci, [[Arméni]], [[Rusové]], [[Řekové]], [[Židé]]http://www.nsi.bg/Census_e/Census_e.htm [903] => [904] => Romská menšina je však obvykle při sčítání lidu podceňována a podle alternativních odhadů může představovat až 11% obyvatelstva.{{Citace elektronického periodika [905] => | titul = The World Factbook — Central Intelligence Agency [906] => | periodikum = www.cia.gov [907] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/fields/2075.html#bu [908] => | jazyk = en [909] => | datum přístupu = 2018-11-13 [910] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190106010801/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/fields/2075.html#bu [911] => | datum archivace = 2019-01-06 [912] => | nedostupné = ano [913] => }} To znamená nejméně 800 tisíc Romů."[http://www.czech-press.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=273:na-nejvti-cikanske-party-sp-1481402526&catid=1609:2001-07-08&Itemid=148 Na největší cikánské party] {{Wayback|url=http://www.czech-press.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=273:na-nejvti-cikanske-party-sp-1481402526&catid=1609:2001-07-08&Itemid=148 |date=20151122061908 }}". Magazín Koktejl. Podle průzkumu Agentury Evropské unie pro základní práva z roku 2016 je 86 procent bulharských Romů ohroženo chudobou.{{Citace elektronického periodika [914] => | titul = Romům v Česku se žije relativně nejlépe, nejhůře je jim na Balkáně [915] => | periodikum = iDNES.cz [916] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/romove-evropa-cesko-bulharsko-rumunsko-slovensko-vyzkum.A161202_2289855_zahranicni_aha [917] => | datum vydání = 2016-12-02 [918] => | jazyk = cs [919] => | datum přístupu = 2022-03-04 [920] => }} Romské komunity v zemi se dělí do tří skupin - Jerliové, Kardarashiové a Rudariové. Největší romskou populaci mají [[Montanská oblast|Montanská]] (12,7 %) a [[Slivenská oblast]] (11,8 %). [[Sčítání lidu]] v roce 2001 ukázalo, že Romové jsou nejméně vzdělanou skupinou v bulharské populaci. Ve věkové skupině 25 až 64 let bylo 12,7 % negramotných Romů, střední a vyšší vzdělání mělo jen 7,2 % Romů.{{Citace elektronického periodika [921] => | titul = Romové v Bulharsku [922] => | periodikum = www.dare-net.eu [923] => | url = http://www.dare-net.eu/cz/introduction-to-roma-in-bulgaria [924] => | datum přístupu = 2022-03-04 [925] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20220304212720/http://www.dare-net.eu/cz/introduction-to-roma-in-bulgaria [926] => | datum archivace = 2022-03-04 [927] => }} Největší romské nepokoje se v Bulharsku odehrály v roce 2007, byly motivovány rasovým násilím.{{Citace elektronického periodika [928] => | příjmení = Novák [929] => | jméno = Martin [930] => | titul = Bulharsko a Romové: Po násilí je policie v ulicích [931] => | periodikum = Aktuálně.cz [932] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [933] => | vydavatel = Economia [934] => | odkaz na vydavatele = Economia [935] => | url = https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/bulharsko-a-romove-po-nasili-je-policie-v-ulicich/r~i:article:499312/ [936] => | datum vydání = 2007-09-05 [937] => | jazyk = cs [938] => | datum přístupu = 2022-03-04 [939] => }} [940] => [[Soubor:Ethnic composition of Bulgaria, 2011.PNG|náhled|Turecké osídlení v Bulharsku (zeleně)]] [941] => Etničtí Turci jsou většinou [[Sunnitský islám|sunnitští muslimové]], pouze menší skupiny jsou [[Šíitský islám|šíitské]]. Obývají především oblast [[Kardžalijsko|Kardžalijska]] v jihovýchodní a východní části pohoří [[Rodopy]] a některé oblasti v severovýchodním Bulharsku. Turecké obyvatelstvo je převážně venkovské, žije však také v několika větších městech, např. v [[Kardžali]] a [[Momčilgrad]]u ve východních Rodopech a v [[Šumen]]u či [[Razgrad]]u v severovýchodním Bulharsku. V době osvobození zpod turecké nadvlády tvořili Turci nejméně 1/3 obyvatelstva. Nový stát poté systematicky odstraňoval mešity a medresy a docházelo k postupné emigraci Turků do Turecka. Komunistický režim se pak Turků obával i jako potenciálních agentů člena [[Severoatlantická aliance|NATO]]. Na základě bulharsko-turecké dohody odešlo v letech 1950–1951 do Turecka na 150 000 bulharských Turků. V letech 1958–1960 bylo zakázáno vydávání tisku v [[Turečtina|turečtině]] a výuka od té doby probíhala pouze v bulharském jazyce, na všech stupních škol. Na základě výsledků sčítání lidu v roce 1965 se vláda opět rozhodla k vystěhování části turecké menšiny. Následně tedy v letech 1969 až 1978 odešlo dalších 130 000 Turků. Zesílený tlak na [[Asimilace (sociologie)|asimilaci]] menšin vyvrcholil v polovině osmdesátých let zákonem o slovanizaci tureckých jmen, po jehož přijetí odešlo dalších 300 000 Turků. Od 90. let práva turecké menšiny hájí politická strana Hnutí za práva a svobody, která si získala jistý vliv. K jejím největším úspěchům patří, že Turkům bylo uznáno právo na vzdělání v mateřském jazyce.{{Citace periodika [942] => | příjmení = Mutafchieva [943] => | jméno = Vera [944] => | titul = The Notion of the "Other" in Bulgaria: The Turks. A Historical Study [945] => | periodikum = Anthropological Journal on European Cultures [946] => | datum vydání = 1995 [947] => | ročník = 4 [948] => | číslo = 2 [949] => | strany = 53–74 [950] => | issn = 0960-0604 [951] => | url = https://www.jstor.org/stable/43234795 [952] => | datum přístupu = 2022-03-04 [953] => }} [954] => [[Soubor:Sofia Synagogue 11c.jpg|náhled|[[Sofijská synagoga]]]] [955] => Židovská komunita v Bulharsku byla tradičně [[Sefardští Židé|sefardská]], zvláště v Sofii se totiž usadili židé vyhnání ze [[Španělsko|Španělska]]. Ve 30. letech 20. století žilo v Bulharsku asi 50 000 Židů. Za druhé světové války začaly transporty do německých koncentračních táborů. Obyvatelé města [[Kjustendil]] se obrátili na svého poslance a místopředsedu parlamentu [[Dimitar Pešev|Dimitara Peševa]] s žádostí, aby proti tomu nějak zasáhl. Tomu se podařilo přesvědčit 42 svých kolegů, kteří podepsali rezoluci, že Židé pro Bulharsko nejsou potíží, a že by jejich vydání bylo urážkou Bulharska. Vydání bulharských židů se nakonec rozhodl odmítnout i car [[Boris III.]] Vláda tak místo do koncentračních táborů posílala Židy do venkovských [[Ghetto|ghett]] a pracovních táborů nacházejících se v Bulharsku.{{Citace monografie [956] => | příjmení = Chary [957] => | jméno = Frederick B. [958] => | titul = The Bulgarian Jews and the Final Solution, 1940-1944 [959] => | url = https://books.google.cz/books?id=Zzci446GLakC&printsec=frontcover&dq=History+of+bulgarian+jews&hl=cs&sa=X&redir_esc=y#v=onepage&q=History%20of%20bulgarian%20jews&f=false [960] => | vydavatel = University of Pittsburgh Pre [961] => | počet stran = 261 [962] => | isbn = 978-0-8229-7601-1 [963] => | poznámka = Google-Books-ID: Zzci446GLakC [964] => | jazyk = en [965] => }} Populační zlom tak nastal až po konci války, kdy se 35 000 Židů rozhodlo odejít do nově vznikajícího státu [[Izrael]]. Podle izraelských statistik emigrovalo do židovského státu v letech 1948-2006 z Bulharska 43 961 osob. Odhad Bermanova institutu z roku 2018 tak vyčíslil množství Židů v Bulharsku již jen na 2000 osob, což představovalo 0,03 % obyvatel.{{Citace elektronického periodika [966] => | titul = World Jewish Population, 2018 [967] => | vydavatel = Berman Jewish DataBank [968] => | url = https://www.jewishdatabank.org/content/upload/bjdb/2018-World_Jewish_Population_(AJYB,_DellaPergola)_DB_Final.pdf [969] => | datum přístupu = 2022-03-04 [970] => }} Z židovské komunity pocházelo několik slavných Bulharů jako filozof [[Elias Canetti]], malíř [[Jules Pascin]], skladatel [[Pančo Vladigerov]] nebo klavírista [[Alexis Weissenberg]]. [971] => [972] => Všechny etnické skupiny v současném Bulharsku hovoří [[Bulharština|bulharsky]], mají bulharštinu buď jako první, nebo jako druhý jazyk. Bulharština je jediným oficiálním jazykem v zemi. Bulhaři nebyli původně zcela [[Slované]], z etnického hlediska, ale bulharština, jíž přijali, je [[Slovanské jazyky|slovanským jazykem]]. Od ostatních slovanských jazyků se liší určitými gramatickými zvláštnostmi, jako je neskloňování [[Podstatné jméno|podstatných jmen]] a neexistence [[infinitiv]]ů. [973] => [974] => === Náboženství === [975] => [[Soubor:Bgnr.jpg|náhled|Tanec v ledové posvěcené vodě během [[Epifanie|slavnosti Zjevení Páně]]|upright=1]] [976] => {{viz též|Bulharská pravoslavná církev|Bulharská řeckokatolická církev|Římskokatolická církev v Bulharsku}} [977] => * [[Pravoslaví|pravoslavní]] (Bulharská pravoslavná církev) – 85 % [978] => * [[muslim]]ové-[[Sunnitský islám|sunnité]] – 13 % [979] => * [[judaismus]] – 0,8 % [980] => * [[Katolicismus|katolíci]] – 0,5 % [981] => [982] => Kromě etnických Turků se k [[islám]]u hlásí také část Romů a Bulhaři, kteří během turecké nadvlády přijali islám, takzvaní [[Pomaci]].{{Citace elektronického periodika [983] => | titul = Etnická paleta dnešního Bulharska :: Slovanský kulturní institut [984] => | periodikum = web.archive.org [985] => | url = http://www.slovansky-institut.cz/news/etnicka-paleta-dnesniho-bulharska/ [986] => | datum vydání = 2016-09-13 [987] => | datum přístupu = 2022-03-04 [988] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160913224710/http://www.slovansky-institut.cz/news/etnicka-paleta-dnesniho-bulharska/ [989] => | datum archivace = 2016-09-13 [990] => }} [[Bulharská pravoslavná církev]] získala [[Autokefální církev|autokefální]] status již v roce 927. Za hlavního [[patron]]a Bulharska a nejdůležitějšího svatého bulharské pravoslavné církve je považován [[Ivan Rilský]]. Už za svého života se těšil vážnosti, jež za ním přiváděla žáky, kteří založili nedaleko jeskyně, v niž žil, [[Rilský klášter]]. [991] => [992] => == Kultura == [993] => [994] => === Literatura === [995] => [[Soubor:Climent of Ohrid.jpg|náhled|vlevo|[[Kliment Ochridský]], zakladatel [[Ochridská škola|Ochridské školy]]|240x240pixelů]] [996] => Bulharská literatura má hluboké kořeny, [[Preslavská škola|preslavská]] a [[Ochridská škola|ochridská]] škola učinily v 10. století Bulharskou říši středem slovanské kultury.{{Citace elektronického periodika [997] => | titul = Preslavská škola [998] => | periodikum = leporelo.info [999] => | url = https://leporelo.info/preslavska-skola [1000] => | datum přístupu = 2021-05-15 [1001] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210515144730/https://leporelo.info/preslavska-skola [1002] => | datum archivace = 2021-05-15 [1003] => }}{{Citace elektronického periodika [1004] => | titul = Ochridská škola [1005] => | periodikum = leporelo.info [1006] => | url = https://leporelo.info/ochridska-skola [1007] => | datum přístupu = 2021-05-15 [1008] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210515144728/https://leporelo.info/ochridska-skola [1009] => | datum archivace = 2021-05-15 [1010] => }} Ke hlavním osobnostem patřili žáci [[Cyril a Metoděj|Cyrila a Metoděje]], [[Kliment Ochridský]] a [[Svatý Naum]]. V Preslavi bylo vyvinuto písmo [[cyrilice]], které pak ovlivnilo celou východoevropskou kulturu.{{Citace elektronického periodika [1011] => | titul = Vyhnanci slova z Veľkej Moravy [1012] => | periodikum = Slovenské národné noviny [1013] => | url = https://snn.sk/news/vyhnanci-slova-z-velkej-moravy/ [1014] => | jazyk = sk-SK [1015] => | datum přístupu = 2018-11-13 [1016] => }} Preslavsko-ochridská éra je někdy nazývána zlatým věkem bulharské literatury. Věkem stříbrným bývá nazýváno dílo pozdější [[Tarnovská literární škola|tarnovské literární školy]].[[Soubor:I Vasov3 (cropped).jpg|náhled|[[Ivan Vazov]]|upright=1]]Důležitými postavami národního obrození, nejen literárního, byli [[Ljuben Karavelov]], [[Christo Botev]], [[Paisij Chilendarski]], [[Georgi Rakovski]] nebo [[Petko Slavejkov]]. [[Aleko Konstantinov]] je tvůrcem jedné z nejpopulárnějších postav bulharské literatury – Baj Gaňa.{{Citace periodika [1017] => | příjmení = Daskalov [1018] => | jméno = Roumen [1019] => | titul = Modern Bulgarian Society and Culture through the Mirror of Bai Ganio [1020] => | periodikum = Slavic Review [1021] => | datum vydání = 2001 [1022] => | ročník = 60 [1023] => | číslo = 3 [1024] => | strany = 530–549 [1025] => | issn = 0037-6779 [1026] => | doi = 10.2307/2696814 [1027] => | url = https://www.jstor.org/stable/2696814 [1028] => | datum přístupu = 2022-03-03 [1029] => }} Na přelomu 19. a 20. století vnesl moderní tendence, v jeho případě zejména [[Symbolismus (literatura)|symbolistické]], do bulharské poezie [[Pejo Javorov]].{{Citace elektronického periodika [1030] => | titul = Peyo Yavorov {{!}} Bulgarian author {{!}} Britannica [1031] => | periodikum = www.britannica.com [1032] => | url = https://www.britannica.com/biography/Peyo-Yavorov [1033] => | jazyk = en [1034] => | datum přístupu = 2022-03-03 [1035] => }} [[Expresionismus (literatura)|Expresionismus]] reprezentoval zvláště [[Geo Milev]]. Klasiky [[Realismus (literatura)|realistické]] prózy jsou [[Elin Pelin]] a [[Jordan Jovkov]]. Nejvýznamnějším bulharsky píšícím autorem je [[Ivan Vazov]]. Komunistický básník [[Nikola Vapcarov]] se stal legendou jako oběť fašismu. Ve druhé polovině 20. století se prosadil [[Stanislav Stratiev]], básnířka [[Elisaveta Bagrjana]] či disident [[Georgi Markov]], zavražděný bulharskou tajnou službou v Londýně (tzv. Deštníková vražda).{{Citace elektronického periodika [1036] => | příjmení = [1037] => | jméno = [1038] => | titul = Deštníková vražda bulharského spisovatele Markova [1039] => | periodikum = ČT24 [1040] => | vydavatel = Česká televize [1041] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/archiv/1442570-destnikova-vrazda-bulharskeho-spisovatele-markova [1042] => | datum vydání = 7. 9. 2008 [1043] => | jazyk = cs [1044] => | datum přístupu = 2021-03-07 [1045] => }} Z autorů 21. století na sebe upozornil například [[Georgi Gospodinov]], který v roce 2023 získal [[Mezinárodní Man Bookerova cena|Mezinárodní Bookerovu cenu]].{{Citace elektronického periodika [1046] => | titul = Bookerovu cenu si poprvé odnesl bulharský spisovatel. Gospodinov zaujal „románem plným melancholie“ {{!}} Kultura [1047] => | periodikum = Lidovky.cz [1048] => | url = https://www.lidovky.cz/orientace/kultura/georgi-gospodinov-man-bookerova-cena-ukryt-pred-casem.A230524_093423_ln_kultura_hud [1049] => | datum vydání = 2023-05-24 [1050] => | jazyk = cs [1051] => | datum přístupu = 2023-05-27 [1052] => }} [1053] => [1054] => V Bulharsku se narodil nositel [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovy ceny za literaturu]] [[Elias Canetti]], který však z Bulharska odešel s rodinou ještě jako dítě. Ke známým novinářkám patřila [[Viktorija Marinovová]], zavražděná v roce 2018.{{Citace periodika [1055] => | příjmení = [1056] => | titul = Viktoria Marinova: Bulgarian TV journalist raped and murdered [1057] => | periodikum = The Guardian [1058] => | datum vydání = 2018-10-09 [1059] => | issn = 0261-3077 [1060] => | jazyk = en-GB [1061] => | url = https://www.theguardian.com/world/2018/oct/07/tv-journalist-brutally-murdered-in-bulgarian-town-of-ruse [1062] => | datum přístupu = 2021-03-07 [1063] => }} [1064] => [1065] => === Hudba === [1066] => [[Soubor:Anna-Maria Ravnopolska-Dean.JPG|náhled|[[Anna-Maria Ravnopolska-Dean]]]] [1067] => Celosvětové proslulosti dosáhla harfistka a hudební skladatelka [[Anna-Maria Ravnopolska-Dean]]. Také operní pěvci [[Boris Christov]], [[Nikolaj Gjaurov]], [[Gena Dimitrova]], [[Anna Tomova-Sintovová]] a [[Raina Kabaivanska]] dosáhli mezinárodního věhlasu. Meziválečnou hvězdou operety byla [[Nadja Nožarova]]. [1068] => [1069] => V Sofii se narodil i slavný klavírista [[Alexis Weissenberg]], který z Bulharska uprchl před německou okupací. [1070] => [1071] => Unikátní je bulharská lidová hudba, jejíž rozšířený rytmický čas nemá v Evropě obdoby.{{Citace elektronického periodika [1072] => | titul = U.S. Central Command {{!}} Bulgaria [1073] => | url = http://www.centcom.mil/bulgaria/ | url archivu = https://web.archive.org/web/20111018052026/http://www.centcom.mil/bulgaria/ [1074] => | datum vydání = 2011-10-18 [1075] => | datum přístupu = 2018-11-13 [1076] => }} Folklórní motivy se ve vážné hudbě pokoušel využít zejména [[Pančo Vladigerov]]. Ke klíčovým osobnostem bulharské pop-music patří [[Lili Ivanovová]] či [[Sylvie Vartanová]]. V ruské populární hudbě se prosadil [[Filipp Kirkorov]]. [1077] => [1078] => === Vizuální umění a architektura === [1079] => [[Soubor:JEŹDZIEC Z MADARY.JPG|vlevo|náhled|[[Madarský jezdec]]]] [1080] => V zámořském televizním průmyslu se prosadila herečka [[Nina Dobrevová]] (zejm. ''Upíří deníky''), v sérii o [[Harry Potter (filmová série)|Harrym Potterovi]] se proslavil [[Stanislav Janevski]]. Za komunistické éry patřila k hereckým hvězdám bulharské kinematografie například [[Katja Paskaleva]], nebo „královna bulharské komedie“ [[Stojanka Mutafova]].[[Soubor:Sveshtari Thracian tomb Bulgaria IFB.JPG|náhled|Sochy v [[Thrácká hrobka ve Sveštari|Thrácké hrobce ve Sveštari]]|upright=1]]Z výtvarných umělců dosáhl největšího úspěchu představitel [[land art]]u [[Christo a Jeanne-Claude|Christo Javačev]].{{Citace elektronického periodika [1081] => | titul = Christo a Jeanne-Claude [1082] => | periodikum = Artmuseum.cz [1083] => | url = http://www.artmuseum.cz/umelec.php?art_id=121 [1084] => | datum přístupu = 2022-03-03 [1085] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20220303185208/http://www.artmuseum.cz/umelec.php?art_id=121 [1086] => | datum archivace = 2022-03-03 [1087] => }} Stavy [[Bohémství|bohémy]] na pařížském [[Quartier du Montparnasse|Montparnassu]] doplnil malíř [[Jules Pascin]]. Výjimečným artefaktem je tzv. [[Madarský jezdec]], raně [[středověk]]ý skalní reliéf (patrně z 8. století), který se nachází jižně od města [[Šumen]]. Zobrazuje přes dvacet metrů velkého jezdce na koni, který je vytesán až ve sto metrové výšce nad povrchem země.{{Citace elektronického periodika [1088] => | příjmení = [1089] => | jméno = [1090] => | titul = Kamenný jezdec z Madary - Unikátní monument raně středověké Evropy v Bulharsku [1091] => | periodikum = Hospodářské noviny (HN.cz) [1092] => | url = https://hn.cz/c1-20137350-kamenny-jezdec-z-madary-unikatni-monument-rane-stredoveke-evropy-v-bulharsku [1093] => | datum vydání = 2007-01-10 [1094] => | jazyk = cs [1095] => | datum přístupu = 2022-03-03 [1096] => }} Ještě starší jsou nástěnné malby v [[Thrácká hrobka v Kazanlaku|thrácké hrobce v Kazanlaku]], spadají až do [[Antika|antického]], přesněji [[Helénismus|helénského]] období. V [[Thrácká hrobka ve Sveštari|thrácké hrobce ve Sveštari]], ze stejného období, se zase zachovala unikátní sochařská výzdoba.{{Citace elektronického periodika [1097] => | příjmení = [1098] => | jméno = [1099] => | titul = Thracian Tomb of Sveshtari [1100] => | periodikum = UNESCO World Heritage Centre [1101] => | url = https://whc.unesco.org/en/list/359/ [1102] => | jazyk = en [1103] => | datum přístupu = 2022-03-03 [1104] => }} Největší sbírkou výtvarného umění v Bulharsku disponuje [[Národní umělecká galerie]], sídlící od pádu monarchie v bývalém královském paláci v Sofii.[[Soubor:Rila Monastery, August 2013.jpg|náhled|vlevo|[[Rilský klášter]]|upright=1]] [1105] => [[Soubor:Alexander Nevsky Cathedral, Sofia (by Pudelek).JPG|náhled|[[Katedrála svatého Alexandra Něvského (Sofie)|Katedrála svatého Alexandra Něvského]]]] [1106] => Architektonickými památkami zapsanými na [[Světové dědictví|seznam světového kulturního dědictví UNESCO]] jsou [[Bojanský kostel]], [[Skalní kostely v Ivanovu]], antické město [[Nesebar]] či [[Rilský klášter]], největší klášter [[Pravoslaví|pravoslavné církve]] a klíčové centrum duchovního a společenského životě středověkého Bulharska. K nejvýznamnějším sakrálním stavbám patří [[Katedrála svatého Alexandra Něvského (Sofie)|Katedrála svatého Alexandra Něvského]] v Sofii postavená v 19. století v [[Novobyzantský sloh|novobyzanském]] slohu, která slouží jako hlavní svatyně a sídlo patriarchy bulharské pravoslavné církve, a [[Mešita Banja Baši]] v Sofii z dílny slavného architekta [[Mimar Sinan|Mimara Sinana]]. Ze středověkých hradů zbyly většinou ruiny, jako [[Bělogradčiská pevnost]] nebo [[Pevnost Carevec]] ve Velikem Tarnovu. K poměrně zachovalým naopak patří pevnost [[Baba Vida]] ve [[Vidin|Vidinu]]. Na thráckou epochu upomínají zbytky pevnosti [[Perperikon]]. [1107] => [1108] => === Tradice === [1109] => [[Soubor:Martenitsa Gustav Flickr.jpg|náhled|Martenica]] [1110] => Živý je také bulharský [[folklór]]. Na seznamu nehmotného kulturního světového dědictví UNESCO jsou tyto památky: rituál [[nestinarstvo]] (2009){{Citace elektronické monografie [1111] => | titul = Web UNESCO [1112] => | url = https://ich.unesco.org/en/RL/nestinarstvo-messages-from-the-past-the-panagyr-of-saints-constantine-and-helena-in-the-village-of-bulgari-00191 [1113] => | datum_přístupu = 2019-03-29 [1114] => }} zahrnující tanec po žhavých uhlících,{{Citace periodika [1115] => | příjmení = [1116] => | jméno = [1117] => | titul = V bulharské vesnici uchovávají zvyk z dávných dob: tančí naboso v ohni! [1118] => | periodikum = ExtraStory.cz [1119] => | datum = [1120] => | ročník = [1121] => | číslo = [1122] => | strany = [1123] => | jazyk = cs-CZ [1124] => | url = http://extrastory.cz/v-bulharske-vesnici-uchovavaji-zvyk-z-davnych-dob-tanci-naboso-v-ohni.html [1125] => | datum přístupu = 2018-11-13 [1126] => }} {{Wayback|url=http://extrastory.cz/v-bulharske-vesnici-uchovavaji-zvyk-z-davnych-dob-tanci-naboso-v-ohni.html |date=20181113210723 }} který je tradicí zejména v pohoří [[Strandža]] na jihovýchodě Bulharska, dále soubor [[Bistriškite babi]] (2008),{{Citace elektronické monografie [1127] => | titul = Web UNESCO [1128] => | url = https://ich.unesco.org/en/RL/bistritsa-babi-archaic-polyphony-dances-and-rituals-from-the-shoplouk-region-00095 [1129] => | datum_přístupu = 2019-03-29 [1130] => }} tradiční výroba koberců (2014),{{Citace elektronické monografie [1131] => | titul = Web UNESCO [1132] => | url = https://ich.unesco.org/en/RL/the-tradition-of-carpet-making-in-chiprovtsi-00965 [1133] => | datum_přístupu = 2019-03-29 [1134] => }} nebo uvazování [[Martenica|martenici]] (červeno-bílé panenky) na stromy k uvítání jara (2017).{{Citace elektronické monografie [1135] => | titul = Web UNESCO [1136] => | url = https://ich.unesco.org/en/RL/cultural-practices-associated-to-the-1st-of-march-01287 [1137] => | datum_přístupu = 2019-03-29 [1138] => }} [1139] => [1140] => Mezi památky nehmotného dědictví UNESCO patří také festivaly v [[Koprivštica|Koprivštici]] (2016){{Citace elektronické monografie [1141] => | titul = Web UNESCO [1142] => | url = https://ich.unesco.org/en/BSP/festival-of-folklore-in-koprivshtitsa-a-system-of-practices-for-heritage-presentation-and-transmission-00970 [1143] => | datum_přístupu = 2019-03-29 [1144] => }} a Surva v [[Pernik]]u (2015).{{Citace elektronické monografie [1145] => | titul = Web UNESCO [1146] => | url = https://ich.unesco.org/en/RL/surova-folk-feast-in-pernik-region-00968 [1147] => | datum_přístupu = 2019-03-29 [1148] => }} V roce 2017 byla zapsána na seznam [[Čitalište]] (kulturní instituce).{{Citace elektronické monografie [1149] => | titul = Web UNESCO [1150] => | url = https://ich.unesco.org/en/BSP/bulgarian-chitalishte-community-cultural-centre-practical-experience-in-safeguarding-the-vitality-of-the-intangible-cultural-heritage-00969 [1151] => | datum_přístupu = 2019-03-29 [1152] => }} Známý je také rituál zahánění zlých duchů [[kukeri]]. [1153] => [1154] => === Kuchyně === [1155] => {{Podrobně|Bulharská kuchyně}} [1156] => [[Soubor:Chopska.jpg|náhled|[[Šopský salát]]]] [1157] => Bulhaři jsou proslulí pěstováním zeleniny. Není proto divu, že národním jídlem je [[šopský salát]]. Vznikl přímo v Bulharsku a rozšířil se do celého světa.{{Citace elektronického periodika [1158] => | titul = Jak správně připravit šopský salát {{!}} Noviny [1159] => | periodikum = Lidovky.cz [1160] => | url = https://www.lidovky.cz/noviny/jak-spravne-pripravit-sopsky-salat.A080630_000134_ln_noviny_sko [1161] => | datum vydání = 2008-06-30 [1162] => | jazyk = cs [1163] => | datum přístupu = 2022-03-03 [1164] => }} Což neznamená, že by Bulhaři neměli rádi maso, k nejoblíbenějším jeho úpravám patří [[musaka]] nebo [[burek]]. Obě jídla jsou zapékaná. Dalšími masovými jídly jsou [[džuveč]], [[kebapče]] (bulharská varianta [[čevabčiči]]), masové koule kjufte nebo plněné listy vinné révy zvané sarma. Do salátů se často přidává sýr [[sirene]], který je podobný [[Balkánský sýr|balkánskému sýru]] nebo [[Feta|fetě]]. Stejně jako Češi, i Bulhaři sýr rádi smaží, používají k tomu většinou druh sýra zvaný kaškaval. [1165] => [1166] => Velmi oblíbeným kořením je [[čubrica]], což je směs koření, které obsahuje [[Saturejka|saturejku]], [[Libeček lékařský|libeček]], [[Chilli paprička|chilli papričky]], [[Paprika|papriku]], [[petržel]], [[Miřík celer|celer]], [[Kukuřice|kukuřičnou]] mouku a sůl. Používá se do polévek i na maso. Směs koření zvaná šarena sol (barevná sůl) obsahuje saturejku, papriku, sůl a další koření podle oblasti, kde se připravuje. [1167] => [1168] => Tradičními sladkostmi jsou [[baklava]], mekica (jakýsi [[langoš]] na sladko), sladké rohlíčky zvané kifličky nebo [[chalva]]. Z nápojů je oblíbené zvláště [[víno]], Bulharsko patří mezi nejstarší vinařské oblasti na světě. Jako i jinde na Balkáně se pije pálenka [[rakije]]. Z nealkoholických nápojů je zvláštností ajran, jenž obsahuje jogurt, vodu a sůl. Podobné chuti je také studená polévka [[tarator]], připravovaná z jogurtu, okurek a kopru, podobná [[tzatziki]].{{Citace elektronického periodika [1169] => | titul = Bulgaria food and drink guide [1170] => | periodikum = World Travel Guide [1171] => | url = https://www.worldtravelguide.net/guides/europe/bulgaria/ [1172] => | jazyk = en-US [1173] => | datum přístupu = 2022-03-03 [1174] => }} [1175] => [1176] => == Věda == [1177] => [[Soubor:Julia-Kristeva-BNF.jpg|vlevo|náhled|[[Julia Kristeva]]|upright=1]] [1178] => Z Bulharska pocházejí dva významní představitelé [[Humanitní vědy|humanitních]] a [[Společenské vědy|sociálních věd]], byť se oba stali emigranty: [[Feminismus|feministická]] [[Sémiotika|sémiotička]] [[Julia Kristeva]]{{Citace elektronického periodika [1179] => | příjmení = [1180] => | jméno = [1181] => | titul = „Paříž si mě osvojila,“ říká spisovatelka Julia Kristeva [1182] => | periodikum = ČT24 [1183] => | vydavatel = Česká televize [1184] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/archiv/1438946-pariz-si-me-osvojila-rika-spisovatelka-julia-kristeva [1185] => | datum vydání = 6. 10. 2008 [1186] => | jazyk = cs [1187] => | datum přístupu = 2021-03-07 [1188] => }} a literární teoretik [[Tzvetan Todorov]].{{Citace elektronického periodika [1189] => | titul = Zemřel esejista a sémiolog Tzvetan Todorov [1190] => | periodikum = Radio Wave [1191] => | url = https://wave.rozhlas.cz/zemrel-esejista-a-semiolog-tzvetan-todorov-5180472?page=2 [1192] => | datum vydání = 2017-02-09 [1193] => | jazyk = cs [1194] => | datum přístupu = 2021-03-07 [1195] => }} Oba nakonec zakořenili ve francouzském intelektuálním prostředí. Nejznámějším bulharským filozofem je zakladatel tzv. ezoterního křesťanství [[Petar Danov]]. Ekonomka [[Kristalina Georgievová]] je od roku 2019 generální ředitelkou [[Mezinárodní měnový fond|Mezinárodního měnového fondu]].{{Citace elektronického periodika [1196] => | titul = Novou ředitelkou Mezinárodního měnového fondu je Bulharka Georgievová [1197] => | periodikum = iDNES.cz [1198] => | url = https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/mmf-georgievova-reditelka.A190925_195218_eko-zahranicni_zaz [1199] => | datum vydání = 2019-09-25 [1200] => | datum přístupu = 2021-03-07 [1201] => }}{{Citace elektronického periodika [1202] => | titul = Zastánkyně chudých, kormidelnice v bouři. Kdo je šéfka MMF Georgievová [1203] => | periodikum = iDNES.cz [1204] => | url = https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/koronavirus-covid-19-pandemie-mmf-sefka-kristalina-georgievova-profil.A200414_073722_eko-zahranicni_rko [1205] => | datum vydání = 2020-04-14 [1206] => | datum přístupu = 2021-03-07 [1207] => }} [1208] => [1209] => V oblasti přírodních věd patřil k největším Bulharům lékař [[Stamen Grigorov]], objevitel bakterie, která může za specifické vlastnosti [[jogurt]]u. Tato bakterie byla k jeho poctě nazvána ''Lactobacillus bulgaricus.''{{Citace elektronického periodika [1210] => | příjmení = Ramani [1211] => | jméno = Madhvi [1212] => | titul = The country that brought yoghurt to the world [1213] => | periodikum = www.bbc.com [1214] => | url = https://www.bbc.com/travel/story/20180110-the-country-that-brought-yoghurt-to-the-world [1215] => | jazyk = en [1216] => | datum přístupu = 2021-03-07 [1217] => }}[[Soubor:BulgariaSat-1 Mission (35496026875).jpg|náhled|Falcon 9 s [[BulgariaSat-1]]|270x270pixelů]]Bulhaři mají tradici kosmického výzkumu. [[Georgi Ivanov]] byl prvním bulharským kosmonautem, [[Alexandr Panajotov Alexandrov]] druhým. Bulharsko bylo rovněž první zemí, která pěstovala pšenici a zeleninu ve vesmíru, ve sklenících na vesmírné stanici [[Mir]]. Se Sověty Bulhaři spolupracovali na projektu [[Program Vega|Vega]], od 90. let se rozvíjí spolupráce i se Spojenými státy, bulharská zařízení byla použita při průzkumu [[Mars (planeta)|Marsu]], bulharský [[spektrometr]] používaly například sondy Phobos a Phobos 2. V červnu 2017 americká společnost [[SpaceX]] vynesla na oběžnou dráhu první bulharskou geostacionární komunikační družici [[BulgariaSat-1]], která má sloužit především pro televizní vysílání ve vysokém rozlišení.{{Citace elektronického periodika [1218] => | příjmení = [1219] => | jméno = [1220] => | titul = BulgariaSat 1 - Satelity [1221] => | periodikum = www.parabola.cz [1222] => | vydavatel = [1223] => | url = https://www.parabola.cz/satelit/bulgariasat-1/ [1224] => | datum vydání = [1225] => | jazyk = cs-CZ [1226] => | datum přístupu = 2018-11-13 [1227] => | url archivu = [1228] => }} Satelit je napájen šesti [[Solární panel|solárními panely]], které dohromady generují 10 kW elektrické energie. Předpokládaná životnost je 15 let a palivo by mělo stačit na 20 let provozu. [1229] => [1230] => Tři procenta ekonomické produkce Bulharska generuje odvětví informačních a komunikačních technologií. Je v něm zaměstnáno 40 000 až 50 000 [[Software|softwarových]] inženýrů. Více než čtvrtinu z nich tvoří ženy, což je nejvyšší procento žen v tomto oboru ze všech zemí EU. Vysoká úroveň bulharské [[Informatika|informatiky]] je dědictvím už komunistické éry, kdy bylo Bulharsko nazýváno "rudé [[Silicon Valley]]", kvůli své produkci výpočetní techniky.{{Citace elektronického periodika [1231] => | příjmení = Hope [1232] => | jméno = Kerin [1233] => | titul = Bulgaria strives to become tech capital of the Balkans [1234] => | periodikum = Financial Times [1235] => | url = https://www.ft.com/content/f9a35122-44f4-11e6-9b66-0712b3873ae1 [1236] => | datum vydání = 2016-10-17 [1237] => | jazyk = en-GB [1238] => | datum přístupu = 2018-11-13 [1239] => }} Bulharsko je také regionálním lídrem ve vysoce výkonných počítačích a provozuje [[Avitohol]], největší [[superpočítač]] v jihovýchodní Evropě.{{Citace elektronického periodika [1240] => | příjmení = [1241] => | jméno = [1242] => | titul = Avitohol - TOP500 Supercomputer Sites [1243] => | periodikum = www.top500.org [1244] => | vydavatel = [1245] => | url = https://www.top500.org/system/178609 [1246] => | datum vydání = [1247] => | jazyk = en [1248] => | datum přístupu = 2018-11-13 [1249] => | url archivu = [1250] => }} [1251] => [1252] => == Sport == [1253] => [[Soubor:Hristo Stoichkov PFC Litex Lovech manager.jpg|náhled|[[Christo Stoičkov]]|upright=1]] [1254] => Nejpopulárnějším sportovcem všech časů je v Bulharsku fotbalista [[Christo Stoičkov]]. Roku 1994 získal [[Zlatý míč]] pro nejlepšího fotbalistu Evropy, ve stejném roce dotáhl [[Bulharská fotbalová reprezentace|bulharskou reprezentaci]] k jejímu největšímu úspěchu na [[Mistrovství světa ve fotbale 1994|světovém šampionátu]] (4. místo) a se španělským klubem [[FC Barcelona]] vyhrál [[Pohár mistrů evropských zemí 1991/92|Ligu mistrů]] (1992).{{Citace elektronického periodika [1255] => | titul = Vzpomínka na famózní levačku Stoičkova. Kam se vlastně vytratilo Bulharsko? [1256] => | periodikum = iDNES.cz [1257] => | url = https://www.idnes.cz/fotbal/euro-2021/christo-stoickov-euro-1996.A210613_193045_euro-2020_ald [1258] => | datum vydání = 2021-06-13 [1259] => | jazyk = cs [1260] => | datum přístupu = 2022-03-04 [1261] => }} Nejlepšími střelci v historii národního týmu jsou [[Christo Bonev]] a [[Dimitar Berbatov]]. [1262] => [1263] => Mimořádnou tradici má v Bulharsku [[zápas řecko-římský]] a [[vzpírání]]. Zápasníci přivezli již 16 zlatých medailí z olympijských her (dvě zlaté mají [[Bojan Radev]] a [[Petar Kirov]]), vzpěrači 12 (dvě zlaté [[Norair Nurikjan]]), zejména díky inovativním tréninkovým metodám [[Ivan Abadžiev|Ivana Abadžieva]]. První zlatou z jiného sportu, než jsou tyto, přivezl roku [[Letní olympijské hry 1972|1972]] boxer [[Georgi Kostadinov]]. První atletickou pak z [[Letní olympijské hry 1976|Montrealu roku 1976]] [[Vrh koulí|koulařka]] [[Ivanka Christovová]]. Bulharům se daří v [[trojskok]]u, olympijské zlato mají [[Christo Markov]] a [[Tereza Marinovová]]. [1264] => [[Soubor:DenkovaStavyski 1.jpg|vlevo|náhled|198x198pixelů|Denkova a Staviski]] [1265] => Asi nejpopulárnější bulharskou atletkou byla [[Skok do výšky|skokanka do výšky]] [[Stefka Kostadinovová]], jež od roku 1987 drží světový výškařský rekord mezi ženami (209 cm).{{Citace elektronického periodika [1266] => | titul = Vousaté rekordy. Hranice, na které atleti marně útočí desítky let [1267] => | periodikum = iDNES.cz [1268] => | url = https://www.idnes.cz/sport/atletika/svetove-rekordy-atletika.A190623_100955_atletika_par [1269] => | datum vydání = 2019-06-23 [1270] => | jazyk = cs [1271] => | datum přístupu = 2022-03-04 [1272] => }} Výjimečnou žeň zažili Bulhaři na olympiádě v [[Letní olympijské hry 1988|Soulu roku 1988]], odkud přivezli rekordních deset zlatých, mj. překážkářka [[Jordanka Donkovová]]. Dvě olympijská zlata a pět titulů mistra světa má kanoista [[Nikolaj Buchalov]]. [1273] => [1274] => Jedinou zlatou ze zimních olympiád Bulhaři získali díky [[biatlon]]istce [[Ekaterina Dafovská|Ekaterině Dafovské]].{{Citace elektronického periodika [1275] => | titul = Women's biathlon gold for Bulgaria [1276] => | periodikum = news.bbc.co.uk [1277] => | url = http://news.bbc.co.uk/2/hi/sport/winter_olympics_98/biathlon/54782.stm [1278] => | datum přístupu = 2022-03-04 [1279] => }} Ovšem kupříkladu taneční pár [[Albena Denkova]] a [[Maxim Staviski]] získal dva tituly mistra světa v [[krasobruslení]]. [1280] => [1281] => Do síně slávy [[Mezinárodní volejbalová federace|Mezinárodní volejbalové federace]] byl uveden [[Dimitar Zlatanov]].{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=https://www.volleyhall.org/list-of-hall-of-famers |datum přístupu=2019-05-14 |url archivu=https://web.archive.org/web/20200529214131/https://www.volleyhall.org/list-of-hall-of-famers }} Byl hlavní hvězdou týmu [[VK CSKA Sofia|CSKA Sofia]], který v roce 1969 jakožto jediný bulharský klub v historii vyhrál nejprestižnější evropskou klubovou soutěž, Pohár mistrů (dnes [[CEV Liga mistrů|Liga mistrů]]) a v roce 1976 druhou nejprestižnější, Pohár vítězů pohárů (dnes [[CEV Cup|Pohár CEV]]). Ženy CSKA vyhrály Ligu mistrů dvakrát (1979, 1984). [1282] => [1283] => Na 64 polích se výrazně prosadil šachový velmistr [[Veselin Topalov]]. V jeho stopách jde [[Antoaneta Stefanovová]]. [1284] => [1285] => == Úřední název státu == [1286] => * od listopadu 1990 – ''Bulharská republika'' / Republika Bulharsko (bulharsky Република България [Republika Bălgarija]) [1287] => [1288] => === Dřívější úřední názvy === [1289] => * 1946–1990 ''[[Bulharská lidová republika]]'' (Narodna republika Bălgarija) [1290] => * 1908–1946 ''[[Bulharské carství]]'' (Carstvo Bălgarija) [1291] => * 1878–1908 ''[[Bulharské knížectví]]'' (Knjažestvo Bălgarija) [1292] => [1293] => == Odkazy == [1294] => [1295] => === Reference === [1296] => {{Překlad|en|Bulgaria|1184788862}} [1297] => [1298] => [1299] => === Literatura === [1300] => * {{Citace monografie | příjmení = Martínek | jméno = Jiří | rok = 2009 | titul = Bulharsko | vydavatel = Libri | místo = Praha | počet stran = 136 | isbn = 978-80-7277-422-7}} [1301] => * {{Citace monografie | příjmení = Rychlík | jméno = Jan | odkaz na autora = Jan Rychlík (historik) | titul = Dějiny Bulharska | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2001 | počet stran = 508 | isbn = 80-7106-404-1}} [1302] => [1303] => === Související články === [1304] => * [[Seznam bulharských panovníků]] [1305] => * [[Seznam prezidentů Bulharska]] [1306] => * [[Seznam měst v Bulharsku]] [1307] => * [[Seznam řek v Bulharsku]] [1308] => * [[Velcí Bulhaři]] [1309] => * [[Bulharská armáda]] [1310] => * [[Bulharská (Praha)|Bulharská ulice]] v Praze [1311] => [1312] => === Externí odkazy === [1313] => * {{Commonscat|Bulgaria}} [1314] => * {{Wikislovník|heslo=Bulharsko}} [1315] => * {{Wikizprávy|kategorie=Bulharsko}} [1316] => * {{Osmrelace|186382}} [1317] => * {{bg}} {{en}} [http://www.government.bg/ Oficiální stránky bulharské vlády] {{Wayback|url=http://www.government.bg/ |date=20110210182313 }} [1318] => * {{cs}} [http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/bulharsko/cestovani/index.html Cestování | MZV ČR] [1319] => * {{cs}} [http://www.mzv.cz/sofia Velvyslanectví České republiky v Sofii] [1320] => * {{cs}} [http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/bulharsko/kontaktni_cizi_urad/index.html Kontaktní Bulharský úřad v ČR] [1321] => * {{Citace elektronické monografie [1322] => | titul = Bulgaria - Amnesty International Report 2011 [1323] => | url = http://www.amnesty.org/en/region/bulgaria/report-2011 [1324] => | datum přístupu = 2011-08-21 [1325] => | vydavatel = [[Amnesty International]] [1326] => | jazyk = anglicky [1327] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110818083116/http://amnesty.org/en/region/bulgaria/report-2011 [1328] => | datum archivace = 2011-08-18 [1329] => | nedostupné = ano [1330] => }} [1331] => * {{Citace elektronické monografie [1332] => | titul = Bulgaria (2011) [1333] => | url = http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=363&year=2011&country=8005 [1334] => | datum přístupu = 2011-08-21 [1335] => | vydavatel = [[Freedom House]] [1336] => | jazyk = anglicky [1337] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110823102357/http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=363&year=2011&country=8005 [1338] => | datum archivace = 2011-08-23 [1339] => | nedostupné = ano [1340] => }} [1341] => * {{Citace elektronické monografie [1342] => | korporace = Bertelsmann Stiftung [1343] => | titul = BTI 2010 — Bulgaria Country Report [1344] => | url = http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/ECSE/Bulgaria.pdf [1345] => | datum vydání = 2009 [1346] => | datum přístupu = 2011-08-21 [1347] => | vydavatel = Bertelsmann Stiftung [1348] => | místo = Gütersloh [1349] => | jazyk = anglicky [1350] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110521021845/http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/ECSE/Bulgaria.pdf [1351] => | datum archivace = 2011-05-21 [1352] => | nedostupné = ano [1353] => }} [1354] => * {{Citace elektronické monografie [1355] => | korporace = Bureau of European and Eurasian Affairs [1356] => | titul = Background Note: Bulgaria [1357] => | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/3236.htm [1358] => | datum vydání = 2011-05-03 [1359] => | datum přístupu = 2011-08-21 [1360] => | vydavatel = U.S. Department of State [1361] => | jazyk = anglicky [1362] => | url archivu = https://www.webcitation.org/616xoMwEr?url=http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/3236.htm [1363] => | datum archivace = 2011-08-21 [1364] => | nedostupné = ano [1365] => }} [1366] => * {{Citace elektronické monografie [1367] => | korporace = CIA [1368] => | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency [1369] => | titul = The World Factbook - Bulgaria [1370] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/bu.html [1371] => | datum aktualizace = 2011-08-16 [1372] => | datum přístupu = 2011-08-21 [1373] => | jazyk = anglicky [1374] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200509214652/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/bu.html [1375] => | datum archivace = 2020-05-09 [1376] => | nedostupné = ano [1377] => }} [1378] => * {{Citace elektronické monografie [1379] => | korporace = Library of Congress [1380] => | odkaz na korporaci = Knihovna Kongresu [1381] => | titul = Country Profile: Bulgaria [1382] => | url = http://memory.loc.gov/frd/cs/profiles/Bulgaria.pdf [1383] => | datum vydání = 2006-10-20 [1384] => | datum přístupu = 2011-08-21 [1385] => | jazyk = anglicky}} [1386] => * {{Citace elektronické monografie [1387] => | korporace = Zastupitelský úřad ČR v Sofii [1388] => | titul = Souhrnná teritoriální informace: Bulharsko [1389] => | url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/bulharsko-2011-03-31.pdf [1390] => | datum vydání = 2011-03-31 [1391] => | datum přístupu = 2011-08-21 [1392] => | vydavatel = Businessinfo.cz [1393] => | jazyk = česky [1394] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20130521175123/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/bulharsko-2011-03-31.pdf [1395] => | datum archivace = 2013-05-21 [1396] => | nedostupné = ano [1397] => }} [1398] => * {{Citace elektronické monografie [1399] => | příjmení = Bell [1400] => | jméno = John D [1401] => | spoluautoři = a kol. [1402] => | titul = Bulgaria [1403] => | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/84090/Bulgaria [1404] => | datum přístupu = 2011-08-21 [1405] => | vydavatel = Encyclopaedia Britannica [1406] => | jazyk = anglicky}} [1407] => [1408] => {{Bulharsko}} [1409] => {{Evropa}} [1410] => {{Státy u Černého moře}} [1411] => {{Navboxes [1412] => | title = Členství v mezinárodních organizacích [1413] => | list = {{Commonwealth}} [1414] => {{EU}} [1415] => {{NATO}} [1416] => {{Evropský hospodářský prostor (EHP)}} [1417] => }} [1418] => [1419] => {{Autoritní data}} [1420] => {{Portály|Balkán}} [1421] => [1422] => [[Kategorie:Bulharsko| ]] [1423] => [[Kategorie:Balkánské státy]] [1424] => [[Kategorie:Slovanské státy a území]] [1425] => [[Kategorie:Státy Evropy]] [1426] => [[Kategorie:Státy NATO]] [1427] => [[Kategorie:Státy EU]] [1428] => [[Kategorie:Státy Unie pro Středomoří]] [1429] => [[Kategorie:Republiky]] [1430] => [[Kategorie:Státy Iniciativy Trojmoří]] [1431] => [[Kategorie:Jihovýchodoevropské státy]] [1432] => [[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1990]] [] => )
good wiki

Bulharsko

Bulharsko , plným názvem Bulharská republika, je stát v jihovýchodní Evropě. Bulharsko se nachází západně od Černého moře a jižně od Dunaje, na jihu sousedí s Řeckem a Tureckem, na západě se Srbskem a Severní Makedonií a na severu s Rumunskem.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Sofie','Soubor:Bulgaria-demography.png','Byzantská říše','Srbsko','Severní Makedonie','Varna','Burgas','Plovdiv','Řecko','Veliko Tarnovo','Ukrajina','Osmanská říše'

Burgas

Plovdiv

Řecko

Sofie

Sofie je historický román od Aloise Jiráska z roku 1904.

Srbsko

Ukrajina

Varna