Array ( [0] => 14731882 [id] => 14731882 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Chalkopyrit [uri] => Chalkopyrit [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - minerál [1] => | název = Chalkopyrit [2] => | obrázek = Chalcopyrite angleterre.jpg [3] => | popisek = Chalkopyrit mezi krystaly křemene, Cornwall, Anglie [4] => | kategorie = Minerál [5] => | vzorec = CuFeS2 [6] => | barva = mosazně žlutá, zlatožlutá [7] => | vzhled = pseudotetraedrické,
pseudooktoedrické [8] => | soustava = čtverečná [9] => | tvrdost = 3,5–4 [10] => | lesk = kovový [11] => | štěpnost = velmi nedokonalá [12] => | index lomu = [13] => | vryp = zelenočerný [14] => | hustota = 4,2–4,3 [15] => | rozpustnost = v koncentrované [[Kyselina dusičná|HNO3]] [16] => | ostatní = vede el. proud [17] => }} [18] => '''Chalkopyrit''' (Henckel, 1725), chemický vzorec [[Měď|Cu]][[Železo|Fe]][[Síra|S]]2 (sulfid měďnato-železnatý), je čtverečný [[minerál]].{{Citace elektronické monografie [19] => | titul = Chalkopyrit [20] => | url = https://mineraly.sci.muni.cz/sulfidy/chalkopyrit.html [21] => | datum přístupu = 2023-10-03 [22] => }}{{Citace elektronického periodika [23] => | titul = Chalkopyrit [24] => | periodikum = web.natur.cuni.cz [25] => | url = http://web.natur.cuni.cz/ugmnz/mineral/mineral/chalkopyrit.html [26] => | datum přístupu = 2023-10-03 [27] => }} Název pochází z řeckých slov ''chalkos'' – měď a ''pyr'' – oheň. Starší český název je '''kyz měděný'''. [28] => [29] => == Morfologie == [30] => Nejčastěji tvoří zrnité, masivní agregáty, někdy i ledvinité a hroznovité. Dále tvoří impregnace a povlaky na krystalech jiných minerálů, [[pseudomorfóza|pseudomorfózy]]. Méně často pseudotetraedrické nebo pseudooktoedrické krystaly. Časté jsou dvojčatné i vícečetné srůsty podle {012} a {112}. [31] => [32] => == Vlastnosti == [33] => * '''Fyzikální vlastnosti:''' Tvrdost 3,5–4, křehký, hustota 4,2–4,3 g/cm³, štěpnost velmi nedokonalá podle {112}, lom lasturnatý, nerovný. [34] => * '''Optické vlastnosti:''' Barva: mosazně žlutá, zlatožlutá, na vzduch pestře nabíhá do fialova až černa. Lesk kovový, průhlednost: opakní, vryp zelenočerný. [35] => * '''Chemické vlastnosti:''' Složení: [[Měď|Cu]] 34,63 %, [[Železo|Fe]] 30,43 %, [[Síra|S]] 34,94 %, příměsi [[Stříbro|Ag]], [[Zlato|Au]], [[Thallium|Tl]], [[Selen|Se]], [[Tellur|Te]], [[Indium|In]]. Při rozpuštění v koncentrované [[Kyselina dusičná|HNO3]] vzniká zelený roztok. Před dmuchavkou se snadno taví v šedočernou magnetickou kuličku. [36] => * '''Elektrické vlastnosti:''' Vede elektrický proud. [37] => *'''Geologické vlastnosti:''' Atmosférickými vlivy zvětrává na oxidy železa ([[limonit]]) a uhličitany mědi ([[malachit]] a [[azurit]]) [38] => [39] => == Podobné minerály == [40] => [[Zlato (minerál)|zlato]], [[pyrhotin]], [[pyrit]], [[markazit]] [41] => [42] => == Získávání == [43] => [[Soubor:Chuquicamata-002.jpg|náhled|212x212bod|Měděný důl, [[Důl Chuquicamata|Chuquicamata]], [[Chile]]]] [44] => Dříve hlubinnou těžbou z rudních žil, v současnosti povrchovým dobýváním. [45] => [46] => == Využití == [47] => Důležitá ruda mědi, občas i jako drahý kámen (kabošony, destičky). [48] => [49] => == Naleziště == [50] => Hojný minerál. [51] => [52] => * [[Česko]] – [[Horní Slavkov]] a [[Příbram]] (na rudních žilách), [[Cínovec (Dubí)|Cínovec]], [[Krupka]], [[Zlaté Hory]] (samostatné žíly a impregnace) [53] => * [[Slovensko]] – [[Banská Štiavnica]] (krystaly), [[Špania Dolina]], [[Smolník (okres Gelnica)|Smolník]] (v ložiskách [[pyrit]]u), [[Rožňava]] [54] => * [[Německo]] – Oberwolfach, [[Rammelsberg]], [[Johanngeorgenstadt]] [55] => * [[Velká Británie (ostrov)|Velká Británie]] – [[Cornwall]] [56] => * [[Španělsko]] – Rio Tinto [57] => * [[Rusko]] – [[Norilsk]], [[Talnach]] [58] => * [[Kanada]] – Sudbury [59] => * [[Spojené státy americké|USA]] – [[Montana]], [[Maine]], [[Arizona]] [60] => * [[Chile]] – [[Důl Chuquicamata|Chuquicamata]] [61] => * a další. [62] => [63] => == Odkazy == [64] => [65] => === Reference === [66] => [67] => [68] => === Literatura === [69] => * {{Citace monografie | příjmení = Ďuďa | jméno = Rudolf | příjmení2 = Rejl | jméno2 = Luboš | další = Fotografie Dušan Slivka | titul = Minerály | vydání = 1 | typ vydání = české | místo = Praha | rok = 1997 | vydavatel = AVENTINUM NAKLADATELSTVÍ |počet stran = 520 |edice = Velký průvodce | isbn = 80-7151-030-0}} [70] => [71] => === Související články === [72] => * [[Seznam minerálů]] [73] => [74] => === Externí odkazy === [75] => * {{Commonscat}} [76] => * {{Wikislovník|heslo=chalkopyrit}} [77] => * [http://www.mindat.org/min-955.html Chalkopyrit na webu mindat.org (anglicky)] [78] => * [http://webmineral.com/data/Chalcopyrite.shtml Chalkopyrit na webu Webmineral (anglicky)] [79] => * [http://www.mineralienatlas.de/lexikon/index.php/Chalkopyrit Chalkopyrit v atlasu minerálů (německy)] [80] => [81] => {{Autoritní data}} [82] => [83] => [[Kategorie:Minerály]] [84] => [[Kategorie:Minerály 2. třídy]] [85] => [[Kategorie:Sulfidy (minerály)]] [86] => [[Kategorie:Minerály krystalizující čtverečně]] [87] => [[Kategorie:Měděné rudy]] [] => )
good wiki

Chalkopyrit

Chalkopyrit (Henckel, 1725), chemický vzorec CuFeS2 (sulfid měďnato-železnatý), je čtverečný minerál. Název pochází z řeckých slov chalkos - měď a pyr - oheň.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Měď','Kyselina dusičná','Síra','pyrit','Železo','Kanada','Důl Chuquicamata','Španělsko','Montana','Cínovec (Dubí)','Norilsk','Tellur'

Kanada

Měď

Montana

Norilsk

Pyrit

Síra

Španělsko

Tellur

Železo

Železo je chemický prvek s symbolem Fe a atomovým číslem 26.