Array ( [0] => 14740839 [id] => 14740839 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Chasidismus [uri] => Chasidismus [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Judaismus}} [1] => '''Chasidismus''' (z [[hebrejština|hebrejského]] {{Cizojazyčně|he|חָסִיד}}, ''chasid'' – zbožný) je [[Judaismus|židovské]] [[pietismus|pietistické]] hnutí, které vzniklo na počátku [[18. století]] v [[Podolí (země)|Podolí]], dnes jihovýchodním [[Polsko|Polsku]] a západní [[Ukrajina|Ukrajině]], „jako reakce na [[Talmud|talmudickou]] suchopárnost a na tehdejší rozvrstvenost společnosti“.{{Citace monografie|jméno=Lawrence|příjmení=Kushner|odkaz na autora=Lawrence Kushner|titul=Na tomto místě byl Bůh a Já, já jsem to nevěděl|místo=Praha|rok=2005|vydavatel=DharmaGaia|isbn=80-86685-14-4|stránky=33-34}} Jeho zakladatelem byl [[rabín]] Jisra'el ben Eli'ezer, zvaný také [[Ba'al Šem Tov]] nebo ''Bešt'' (בעל שם טוב, בעש״ט „Pán dobrého Jména“, kolem 1700–1760). [2] => [3] => == Chasid a chasidismus == [4] => Slovo ''chasid'', zbožný, se vyskytuje již v [[Bible|bibli]] a [[Mišna|mišně]] jako duchovní ideál člověka. V ''[[Pirkej Avot]]'' (Výroky otců) 5:10 se učí, že chasid je ten, kdo hlásá „co je mé, je tvé a co je tvé, je tvé“. Jako ''chasidim'' (zbožní) se označovaly některé skupiny v dobách [[Druhý chrám|Druhého chrámu]] (za vlády [[Hasmonejci|Hasmonejců]]), které dnes označujeme jako ''[[chasidim rišonim]]'' (první chasidé), nebo dále skupiny židovských [[Pietismus|pietistů]] ve [[13. století]] v [[Německo|Německu]] (''[[kabala#Chasidej Aškenaz|chasidej aškenaz]]'', [[Aškenázští Židé|aškenázští]] chasidé). Název chasidismus označuje charismatické hnutí lidové zbožnosti, které vzniklo v 18. století, v době ideologického tápání po [[pogrom]]ech proruského [[kozáci|kozáckého]] vůdce [[Bohdan Chmelnický|Bohdana Chmelnického]], jehož oběťmi se stalo mj. asi 40 000 východoevropských Židů, a po rozčarování z [[Kabala#Sabatianismus, frankismus a vliv luriánské kabaly|falešných mesiášských hnutí]] [[Šabtaj Cvi|Šabtaje Cviho]] a [[Jakub Frank|Jakoba Franka]], která značně podkopala autoritu rabínů jakožto duchovních vůdců židovského národa ve [[Východní Evropa|východní Evropě]]. [5] => [6] => Chasidismus hlásal v protikladu k tehdejšímu většinovému východoevropskému judaismu především radost z každodenního konání, kladl důraz na intenzivní náboženský prožitek, jehož člověk může dosáhnout pouze celým odevzdáním se a přilnutím k [[Bůh|Bohu]] (tzv. ''[[devekut]]'' – „přilnutí“), chasidé také nezřídka propadali během modliteb [[Extáze (stav)|extatickému vytržení]]. Podle chasidismu proniká Boží přítomnost ([[Šechina]]) celým světem a pro zbožného člověka je všechno dílo [[Hospodin]]ovo; základním chasidským postojem je proto radost a pokora. [7] => [8] => Chasidismus je příkladem lidového [[mystika|mysticismu]] a často se uvádí jako zatím poslední živoucí směr v judaismu, v jehož ideologii hraje velkou roli [[kabala]]. Mezi chasidy se kabalistické spisy, zvláště pak ''[[Zohar]]'' a spisy týkající se extatické a prorocké kabaly, těšily a těší velké oblibě. [9] => [10] => == Opozice proti chasidismu == [11] => Chasidé se rekrutovali především z lidových a venkovských vrstev židovského obyvatelstva, z lidí, kteří byli velmi často negramotní, nevzdělaní a žili ve velké bídě. Jejich hnutí bylo svým způsobem symbolem odporu proti autoritativním typům učenců (např. [[Ga'on z Vilna]]). Jejich odpůrci (hebrejsky: [[mitnagdim|''mitnagdim'']]) jim kromě nevzdělanosti vytýkali pověrčivost, jako byla např. víra ve skřítky či démony ([[dybuk]]y), zanedbávání studia [[halacha|halachických spisů]] a praktikování mystických praktik a meditací, jakož i kouzel a jistého druhu lidové magie. [[Halič]] v 18. století byla pro prostého člověka žijícího na venkově plná strašidel, skřítků a dalších nadpřirozených sil, proti kterým existovaly [[amulet]]y, které Ba'al Šem Tov rovněž vyráběl a „posvěcoval“. Sám Ba'al Šem Tov často odcházel do hlubokých lesů v okolí města [[Medžybiž]] ({{Vjazyce2|uk|Меджибіж}}, {{Vjazyce2|pl|Międzybuż}}, {{Vjazyce2|yi|מעזשביזש}} / ''Mežbiž'', český ekvivalent Mezibuží), kde meditoval, působil též jako léčitel. Tyto aktivity byly často v očích odpůrců chasidismu dokladem [[hereze|heretické]] tendence nového hnutí. Chasidé i ''mitnagdim'' se vzájemně uvalovali do klatby a exkomunikovali. Stav nepřátelství trval až do [[19. století]], kdy chasidismus pod vlivem generací učenců následujících po Ba'al Šem Tovovi ustoupil ze svého původního lidově extatického pojetí a stal se jedním ze směrů [[charedim|ultraortodoxního judaismu]]. [12] => [13] => Odpůrcem chasidismu bylo také židovské osvícenské hnutí ([[Haskala]]), které naopak usilovalo o zařazení a uznání v okolní většinové společnosti. Inspirátory tohoto hnutí byli hlavně [[Moses Mendelssohn]] a [[Gotthold Ephraim Lessing]]. [14] => [15] => == Velcí rabíni == [16] => [[Soubor:Falckon.jpg|náhled|Ba'al Šem Tov]] [17] => Ba'al Šem Tov měl započít svou mystickou dráhu někdy kolem roku [[1730]] v okolí města [[Tovste]] ({{Vjazyce2|pl|Tłuste}}, jižně od [[Ternopil]]u). Kolem sebe záhy soustředil kruh zhruba 30 žáků, kteří uvěřili v autentičnost jeho zjevení a v pravost jeho nadpřirozených schopností. Někteří jeho první žáci, jako např. [[Nachman z Kosova]] nebo [[Avraham Geršon z Koutů]] se časem dostali do větší či menší polemiky se svým učitelem (a v případě Avrahama Geršona i příbuzným), jiní, jako rabi [[Dov Ber z Meziřiče|Dov Ber]], velký [[Magid|''magid'']] z [[Międzyrzec Podlaski|Meziříče]] (1710–1772), patřili původě k typům učenců, proti kterým Ba'al Šem Tov brojil. O Dov Berovi se traduje, že nejprve přišel chasidismus vyvrátit, ale po setkání s Ba'al Šem Tovem se sám stal jeho žákem, a nakonec i nástupcem. ''Magid'' z Meziříče a [[Ja'akov Josef z Polonného]] se stali prvními velkými teoretiky chasidismu, kteří do Ba'al Šem Tovova extatického a místy chaotického učení implantovali prvky [[kabala#Jicchak Luria a luriánská kabala|luriánské kabaly]] jakož i ''[[cimcum]]'' nebo již výše zmíněné ''devekut''. Právě teorii o ''devekut'' Magid z Meziříče posunul z původního panteistického charakteru na konkrétní lidské poměry, a podle něj je to ''cadik'', který stojí jako prostředník mezi Bohem a světem, právě díky svému přilnutí se (naprostému odevzdání se) Bohu. Jeho nástupce, Ja'akov Josef z [[Polonne|Polonného]], autor díla ''Toldot Ja'akov Josef'', pak dokončil první fázi ideologického vývoje chasidismu. Pokud se Ba'al Šem Tovův chasidismus zrodil v lesích v Podolí, nyní se z něj stalo silné a motivované hnutí, které rychle šířilo v oblastech Haliče, [[Bělorusko|Běloruska]], Ukrajiny a [[Litva|Litvy]]. [18] => [19] => Dalšími učenci byli např. rabi [[Lévi Izák z Berdyčeva]] (1740–1809), jeden z nejbližších žáků a nástupce Dov Bera, rabi [[Michal ze Zločova]] (zemř. 1742), rabi [[Nachum z Černobylu]] (1730–1798), rabi [[Nachman z Braclavi]] (1772–1810) nebo [[Šneur Zalman z Ljady]], zakladatel směru [[Chabad Lubavič|Chabad]] a autor díla ''Tanja''. Chasidští rabíni požívali velké autority, často se jim připisovaly zázračné vlastnosti jako schopnost přivolat nebo naopak odvrátit déšť, odvrátit [[pogrom]] nebo stvořit umělého člověka – [[Golem|golema]]. Rabíni se v chasidském prostředí postupně stávali vyšší vrstvou, jakousi obdobou šlechty, s velkou mocí a vlivem. Takto vznikaly celé rabínské dynastie. Literární činnost, jež byla u první generace chasidů minimální, se postupně rozšiřovala. Zatímco sám Ba'al Šem Tov údajně nikdy nic nenapsal (a díla jemu připisovaná jsou díly jeho žáků), s postavou Magida z Meziříče se do chasidismu dostává prvek učenosti. Díla chasidských rabínů, jako ''[[Sfat emet]]'', ''[[Noam Elimelech]]'' nebo ''[[Tanja (kniha)|Tanja]]'' se stala významnými pojmy v literárním odkazu judaismu. [20] => [21] => === Spory uvnitř chasidim === [22] => Kromě ideologických rozporů mezi jednotlivými osobnostmi, které se daly očekávat, se chasidismus potýkal (a stále ještě potýká) i s jiným problémem. Vůdcovství v chasidismu vyžadovalo kromě vlastní učenosti i velkou váhu osobního charismatu, kterou ovšem nebyli rabíni vždy obdařeni. Osobní schopnosti jednotlivců se tak dostávaly do střetu s rabíny, jejichž původ jim ovšem sám o sobě nezaručoval nástupnictví ve vedoucí pozici chasidského hnutí nebo jednotlivých dynastií, jež si nárokovali. Tak docházelo ke kontroverzím mezi např. Šneurem Zalmanem z Ljadi a Nachmanem z Braclavi, pravnukem Ba'al Šem Tovovým. V těchto sporech, které propukaly mezi jednotlivci na konci 18. století, jsou kořeny dnešních sporů, a často i otevřené nenávisti mezi některými dynastiemi (např. mezi [[braclav]]skými a lubavičskými chasidy). [23] => [24] => == Chasidské dynastie == [25] => Chasidské dynastie se pojmenovávaly podle měst, ve kterých vznikly. Např. dynastie z města Bobowa se nazývá ''[[Bobover]]'' (v [[jidiš]]: bobovská), rabínská dynastie z města [[Szatmárnémeti]] (dnes [[Satu Mare]] v [[Rumunsko|Rumunsku]]) se nazývá ''[[Satmar (chasidská dynastie)|Satmar]]''. Řada dynastií zanikla během [[holokaust]]u (např. Ba'al Šem Tovova medžybižská dynastie), některé přežily až do dnešních dnů, především v [[Spojené státy americké|USA]] a [[Izrael]]i. [26] => [27] => === Nejvýznamnější chasidské dynastie dnes === [28] => [[Soubor:MishkenoisHaRoim01.jpg|vlevo|náhled|Chasidé v Jeruzalémě]] [29] => * Lubavič – zhruba 100 000 příslušníků. Známější jako [[Chabad Lubavič]], celosvětové hnutí se sídlem v Crown Heights, [[Brooklyn]]. Původně z běloruského města [[Ljubaviči]]. Lubavičská dynastie se ztotožnila s hnutím Chabad, které založil [[Šneur Zalman z Ljady|Šneur Zalman z Ljadi]]. Jeho vůdcem byl [[Menachem Mendel Schneerson]], známý též jako „Lubavičer rebe“, jenž byl svými stoupenci prohlášen za [[Mesiáš]]e. Hnutí je výrazně [[sionismus|prosionistické]], podporuje [[Likud|izraelskou pravici]], těší se též velké podpoře v [[Spojené státy americké|USA]]. [30] => * Satmar – zhruba stejný počet příslušníků, sídlí ve [[Williamsburg (Brooklyn)|Williamsburgu]] v Brooklynu. Jsou známí především pro svůj odpor vůči [[Sionismus|sionismu]] a existenci světského židovského státu. Hlavou dynastie byl [[Joel Teitelbaum]], zvaný též v [[jidiš]] „Reb Jojliš“, v současné době vedou dynastii jeho synové Aaron Teitelbaum a Zalman Leib Teitelbaum. [31] => * Bobover – další významná chasidská dynastie rodiny Halberstam z [[Borough Park (Brooklyn)|Borough park]] v [[New York]]u, původně z haličského města Bobowa. [32] => * [[Ger (chasidská dynastie)|Ger]] – t.č. [[jeruzalém]]ská dynastie pocházející původně z Polska ([[Góra Kalwaria]]). Hlavou dynastie je v současné době Ja'akov Arje Alter. [33] => * [[Belz (chasidská dynastie)|Belz]] – [[jeruzalém]]ská dynastie, jíž vede rodina Rokeach, t.č. [[Jisachar Dov Rokeach]], původně z ukrajinského města [[Belz]]. [34] => * [[Mikulov|Nikolsburg]] – dvě chasidské dynastie, jež odvozují svůj původ od tzv. „zázračných“ rabínů: [[Šmu'el Šmelke Horovic|Rebe Šmelkeho Horovice]] (sídlo v [[Monsey (New York)|Monsey]] ve státě New York) a [[Mordechaj Benet|Rebe Mordechaje Beneta]] (sídlo v [[Borough Park (Brooklyn)|Borough Park]] v Brooklynu) z [[Mikulov|Mikulova]] v [[Česko|Česku]]. [35] => [36] => Chasidských dynastií stále existuje obrovské množství, jsou mezi sebou často vzájemně provázány. Výše uvedené dynastie patří skutečně pouze k těm nejpočetnějším a nejvlivnějším. [37] => [38] => == ''Cadik'' a ''Admor'' == [39] => Chasidismus nebyl teoretický směr, nýbrž obnova lidové zbožnosti a každodenního života v bezprostřední důvěře a blízkosti Hospodinově a v očekávání [[Mesiáš|mesiášského]] zásahu. Mesiášský element byl však téměř vytlačen postavou ''cadika'' – צדיק, spravedlivého. ''Cadik'' se stal z původně lidového typu světce osobou požívající mimořádné autority, jíž se přisuzovala zázračná moc. V chasidismu se společně s adorací ''cadika'' rozmohla i víra, že ''cadik'' je jedním z [[36 spravedlivých]] (ל״ו צדיקים), na nichž stojí svět. Číslo třicet šest je někdy odvozeno od hebrejského výrazu לו (''[lo]'', dosl. „jeho“, „jemu“, tj. Boha), jehož číselná hodnota v [[gematrie|gematrii]] je 36. Idea 36 spravedlivých pochází již z talmudických dob, ale v chasidismu dostala nový náboj. Jednotlivec ze 36 spravedlivých bývá někdy označován v jidiš jako „lamedvovnik“ (lamed + vav (v [[aškenázská výslovnost hebrejštiny|aškenázské výslovnosti hebrejštiny]] jako „vov“) + ruská koncovka „-nik“, která přešla do jidiš). [40] => [41] => Dalším pojmem, kterým jsou označováni chasidští rabíni a představitelé dynastií, je ''Admor'' (אדמו״ר), zkratka slov אדוננו מורנו ורבנו, ''adonejnu, morejnu, rabejnu'' – „náš pán, náš mistr, náš učitel“. ''Admor'' někdy slouží jako protiklad k titulu ''[[ga'on]]'', užívanému především mezi ''mitnagdim'' a dalšími nechasidskými směry. [42] => [43] => == Další odlišnosti chasidů od ''mitnagdim'' == [44] => Kromě ideologie se chasidský judaismus odlišuje od nechasidského především [[liturgie|liturgickým ritem]]. Dnešní chasidé jsou bez výjimky potomky východoevropských Židů, jsou tedy původními následovníky aškenázského [[Ritus|ritu]]. Vlivem luriánské kabaly se ovšem do jejich liturgie dostaly prvky [[Sefardští Židé|sefardské]] liturgie, konkrétně palestinského ritu, na němž Luria během svého [[safed]]ského působení založil svou liturgii. Modlitební ritus ([[nusach|''nusach'']]), který chasidé následují, se nenazývá ani ''aškenaz'', ani ''sefardi'', nýbrž ''sfarad'', tj. kombinace výše zmíněných vlivů. [45] => [46] => == Odkaz chasidismu == [47] => Vyprávění, průpovídky a příběhy chasidských rabínů počátkem [[20. století]] zaujaly německého židovského filosofa [[Martin Buber|Martina Bubera]]. Jeho „Chasidská vyprávění“ pak inspirovala řadu dalších, včetně českého spisovatele [[Jiří Langer|Jiřího Langera]]; tito autoři navštěvovali meziválečné chasidské osady a psali o nich. Mimořádně barvitý pohled do chasidského života nabízejí povídky a romány [[Isaac Bashevis Singer|Isaaka Bashevise Singera]] (1902–1991). [48] => [49] => Právě ty oblasti, kde žili chasidští Židé ([[Halič]], [[Volyň]], [[Podolí (země)|Podolí]]), asi nejhůře postihlo nacistické vyvražďování ([[Holokaust|šoa]]), takže se zachránili většinou jen exulanti, kteří dodnes tvoří chasidské obce hlavně v USA a v Izraeli. V Evropě se tedy s živým chasidismem prakticky nesetkáme; hnutí však zanechalo výrazný odkaz v umění, literatuře a filosofii. [50] => [51] => == Odkazy == [52] => [53] => === Reference === [54] => [55] => [56] => === Související články === [57] => * [[Judaismus]] [58] => * [[Mystika]] [59] => [60] => === Literatura === [61] => * {{Citace monografie [62] => | příjmení = Buber [63] => | jméno = Martin [64] => | odkaz na autora = Martin Buber [65] => | rok = 1994 [66] => | titul = Cesta člověka podle chasidského učení [67] => | vydavatel = [68] => | místo = Votobia [69] => | isbn = [70] => }} [71] => * {{Citace monografie [72] => | příjmení = Buber [73] => | jméno = Martin [74] => | odkaz na autora = Martin Buber [75] => | rok = 1996 [76] => | titul = Gog a Magog. Chasidská kronika [77] => | vydavatel = [78] => | místo = Praha [79] => | isbn = [80] => }} [81] => * {{Citace monografie [82] => | příjmení = Buber [83] => | jméno = Martin [84] => | odkaz na autora = Martin Buber [85] => | rok = 2002 [86] => | titul = Chasidská vyprávění [87] => | vydavatel = [88] => | místo = Praha [89] => | isbn = [90] => }} [91] => * {{Citace monografie [92] => | příjmení = Langer [93] => | jméno = Jiří [94] => | odkaz na autora = Jiří Langer [95] => | rok = 1996 [96] => | titul = Devět bran: chasidů tajemství [97] => | vydavatel = [98] => | místo = Praha [99] => | isbn = [100] => }} [101] => * {{Citace monografie [102] => | příjmení = Newman [103] => | jméno = Ja'akov [104] => | příjmení2 = Sivan [105] => | jméno2 = Gavri'el [106] => | rok = 1992 [107] => | titul = Judaismus od A do Z [108] => | vydavatel = Sefar [109] => | místo = Praha [110] => | isbn = 80-900895-3-4 [111] => | počet stran = 285 [112] => }} [113] => * {{Citace monografie [114] => | příjmení = Singer [115] => | jméno = Isaac Bashevis [116] => | odkaz na autora = Isaac Bashevis Singer [117] => | rok = 2001 [118] => | titul = Kejklíř z Lublinu [119] => | vydavatel = [120] => | místo = Praha [121] => | isbn = [122] => }} [123] => * {{Citace monografie [124] => | příjmení = Singer [125] => | jméno = Isaac Bashevis [126] => | odkaz na autora = Isaac Bashevis Singer [127] => | rok = 2003 [128] => | titul = Korunka z peří a jiné povídky [129] => | vydavatel = [130] => | místo = Praha [131] => | isbn = [132] => }} [133] => * {{Citace monografie [134] => | příjmení = Singer [135] => | jméno = Isaac Bashevis [136] => | odkaz na autora = Isaac Bashevis Singer [137] => | rok = 2003 [138] => | titul = Satan v Goraji [139] => | vydavatel = [140] => | místo = Praha [141] => | isbn = [142] => }} [143] => * {{Citace monografie [144] => | příjmení = Singer [145] => | jméno = Isaac Bashevis [146] => | odkaz na autora = Isaac Bashevis Singer [147] => | rok = 2003 [148] => | titul = Světnice, kde otec soudil [149] => | vydavatel = [150] => | místo = Praha [151] => | isbn = [152] => }} [153] => * {{Citace monografie [154] => | příjmení = [155] => | jméno = [156] => | příjmení2 = [157] => | jméno2 = [158] => | autor = Bratři Tharaudové [159] => | rok = 1924 [160] => | titul = Království Boží [161] => | vydavatel = [162] => | místo = Praha [163] => | isbn = [164] => }} [165] => [166] => === Externí odkazy === [167] => * {{commonscat}} [168] => * {{Otto|Chasídové}} [169] => * {{Wikislovník|heslo=chasid}} [170] => * {{Wikislovník|heslo=chusid}} [171] => * {{Wikislovník|heslo=chúsid}} [172] => * Radostí a tancem proti zvůli osudu. O chasidech s religionistou [[Pavel Hošek|Pavlem Hoškem]] : [https://wave.rozhlas.cz/radosti-a-tancem-proti-zvuli-osudu-o-chasidech-s-religionistou-pavlem-hoskem-8953380 online] na wawe.rozhlas.cz [173] => * {{cs}} [http://www.olam.cz/aktuality/sidry/5768/vajikra/emor.pdf Časopis Šavua tov 79/5768, str. 4-8] {{Wayback|url=http://www.olam.cz/aktuality/sidry/5768/vajikra/emor.pdf |date=20140427205439 }} [174] => * {{cs}} [http://www.olam.cz/aktuality/sidry/5768/vajikra/behar.pdf Časopis Šavua tov 80/5768, str. 4-8] {{Wayback|url=http://www.olam.cz/aktuality/sidry/5768/vajikra/behar.pdf |date=20140517152136 }} [175] => * {{cs}} [http://www.olam.cz/aktuality/sidry/5768/vajikra/bechukotaj.pdf Časopis Šavua tov 81/5768, str. 3-10] {{Wayback|url=http://www.olam.cz/aktuality/sidry/5768/vajikra/bechukotaj.pdf |date=20140517114331 }} [176] => * {{cs}} [http://www.olam.cz/aktuality/sidry/5768/bemidbar/bemidbar.pdf Časopis Šavua tov 82/5768, str. 4-8] {{Wayback|url=http://www.olam.cz/aktuality/sidry/5768/bemidbar/bemidbar.pdf |date=20140527211820 }} [177] => * {{cs}} [http://www.olam.cz/aktuality/sidry/5768/bemidbar/naso.pdf Časopis Šavua tov 83/5768, str. 5-7] {{Wayback|url=http://www.olam.cz/aktuality/sidry/5768/bemidbar/naso.pdf |date=20140714191106 }} [178] => * {{cs}} [http://www.olam.cz/aktuality/sidry/5768/bemidbar/behalotecha.pdf Časopis Šavua tov 84/5768, str. 4-7] {{Wayback|url=http://www.olam.cz/aktuality/sidry/5768/bemidbar/behalotecha.pdf |date=20150924055716 }} [179] => * {{en}} [http://www.jewishencyclopedia.com/view.jsp?artid=349&letter=H Heslo Hasidism v Jewish encyclopedia] [180] => * {{en}} [http://www.jewishvirtuallibrary.org/jsource/Judaism/Hasidism.html Hasidism v Jewish Virtual Library] [181] => * {{en}} [https://web.archive.org/web/20051126181632/http://shamash.org/lists/scj-faq/HTML/faq/02-index.html What is Chassidism?] [182] => * {{en}} [http://www.pinenet.com/rooster/hasid1.html FAQ on Hasidism] {{Wayback|url=http://www.pinenet.com/rooster/hasid1.html |date=20051214051002 }} [183] => * {{en}} [https://web.archive.org/web/20051126184714/http://shamash.org/lists/scj-faq/HTML/rl/joc-index.html Hasidic Judaism, bibliografie] [184] => * {{en}} [https://web.archive.org/web/20070311235414/http://video.google.com/videoplay?docid=-3465283263389256716&q=tantz&pl=true Rabín při tanci Micva – video] [185] => * {{en}} [https://web.archive.org/web/20060115050836/http://www.sanzusa.info/media/5765SPurim.wmv Chasidská oslava svátku Purim – video] (Windows Media Audio/Video file) [186] => * {{en}} [http://www.bialayeshiva.com Stránka Biala Rebbe of America – en]{{Nedostupný zdroj}} [187] => * {{cs}} [http://revue.theofil.cz/revue-clanek.php?clanek=60 L. Drexler: Martin Buber: "Život chasidů"] [188] => [189] => {{Autoritní data}} [190] => {{Portály|Hebraistika}} [191] => [192] => [[Kategorie:Chasidismus| ]] [193] => [[Kategorie:Denominace judaismu]] [194] => [[Kategorie:Židovská mystika]] [195] => [[Kategorie:Hebrejská slova a fráze]] [] => )
good wiki

Chasidismus

Chasidismus (z hebrejského , chasid - zbožný) je židovské pietistické hnutí, které vzniklo na počátku 18. století v Podolí, dnes jihovýchodním Polsku a západní Ukrajině, „jako reakce na talmudickou suchopárnost a na tehdejší rozvrstvenost společnosti“.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'pogrom','Mesiáš','Borough Park (Brooklyn)','Judaismus','jeruzalém','jidiš','Podolí (země)','Chabad Lubavič','Halič','Spojené státy americké','Šneur Zalman z Ljady','Mikulov'