Array ( [0] => 14732906 [id] => 14732906 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Dekolonizace [uri] => Dekolonizace [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Dekolonizace''' je pojem, který označuje společensko-politické procesy osamostatnění koloniálních držav od [[metropole]] (mateřské země). Pojem dekolonizace se začal užívat během 50. let 20. století, a to i přes to, že procesy emancipace mají daleko starší historii. Dekolonizace v podstatě začala již v [[18. století|18.]] (USA), pokračovala v první polovině [[19. století|19.]] (jižní a stř. Amerika) a nabrala na obrátkách ve [[20. století]] především jako důsledek [[druhá světová válka|druhé světové války]]. Dekolonizace nezahrnuje pouze proces vlastního osamostatnění, respektive vyhlášení samostatnosti, ale také procesy budování samostatného státu v postkoloniálním prostředí a procesy hospodářské rekonstrukce nebo reorientace bývalé kolonie. Přírodní vědy nesou stále známky kolonizace.{{zdroj?}} V poslední době se také v rámci neevropských společenských věd hovoří o jejich dekolonizaci.{{zdroj?}} [1] => [2] => == První vlna dekolonizace v Severní a Latinské Americe == [3] => [[Soubor:Latin American independence countries.png|vpravo|náhled|Mapa získávání nezávislosti v Latinské Americe]] [4] => {{viz též|Chronologie dekolonizace}} [5] => K první emancipaci od koloniální nadvlády došlo v [[Severní Amerika|Severní Americe]] na území [[Třináct kolonií|13 kolonií]] ležících většinou na východním pobřeží dnešních [[Spojené státy americké|USA]]. Tyto kolonie byly většinou osídleny obyvatelstvem z Evropy, které vytlačilo původní indiánské obyvatele. Příčiny konfliktu s metropolí spočívaly bezprostředně především v ekonomických politikách [[Londýn]]a, které regulovaly hospodářský rozvoj (například dovoz-vývoz, cla nebo daně) v koloniích podle potřeb centra. Kromě toho díky relativně velké [[samospráva|samosprávě]], kterou kolonie měly, se v nich rozvinul vlastní politický (veřejný) život a [[identita]]. Svou významnou roli mělo [[osvícenství]] a jeho politické myšlení (především [[liberalismus]] a [[fyziokratismus]]). [[Americká revoluce]] získala podporu Francie, která měla zájem o oslabení britské koloniální moci v Americe i mimo ni (jednalo se o Indii, kde Francie po [[Sedmiletá válka|sedmileté válce]] ztrácela vliv). V revoluční válce mezi léty 1775-1783 byli zainteresováni vedle Francie také Španělsko a Nizozemí. [6] => [7] => Latinskoamerické osvobození bylo inspirováno severoamerickým příkladem, [[Velká francouzská revoluce|francouzskou revolucí]] a [[Osvícenství|osvícenským]] politickým myšlením. Na rozdíl od Británie byla španělská i portugalská koloniální správa velmi centralizovaná. Veškerá závažná rozhodnutí byla vždy činěna v [[Madrid]]u či [[Lisabon]]u, což samozřejmě mělo za následek neefektivní řízení a pomalá rozhodnutí. Hlavním představitelem správy v koloniích v Latinské Americe byl [[vicekrál]], kterým byl téměř výlučně Španěl (peninsularo) z Iberského poloostrova. Znamenalo to, že nově příchozí byl často velmi špatně informován o situaci v [[místokrálovství]]. [8] => [9] => Tato politika otevřeně diskriminovala místní [[kreol]]ské elity, které měly stále relativně malý vliv na správu kolonii. Přes pokusy o reformu koloniální správy v době [[osvícenské reformy|osvícenských reforem]] [[Karel III. Španělský|Karla III.]] zůstával problém centralizované a rigidní správy jedním z příčin pro vznik opozice vůči Španělsku. Další, neméně významná příčina spočívala v hospodářské slabosti iberského centra. Během 17. a 18. století byl koloniální obchod kontrolován Velkou Británii a samotné Španělsko se stalo závislým na Londýnu. [10] => [11] => Vlastní proces osamostatnění probíhal v Latinské Americe zhruba mezi léty 1791-1830. Jako jedna z prvních kolonií vyhlásilo nezávislost [[Haiti]] (1804) a mezi posledními získala nezávislost [[Uruguay]] (1828) a středoamerické státy. Vznik nezávislých amerických států v rámci [[Hispanoamerické války za nezávislost|hispanoamerických válek za nezávislost]] byl dlouhodobým procesem a v první fázi byl ovlivněn integračními snahami [[Simón Bolívar|Simona Bolívara]] ([[Velká Kolumbie|Gran Colombia]]). Dalším rysem bylo v některých případech oscilování mezi republikou a monarchii, se kterým je možné se setkat celkem dvakrát v případě Mexického císařství (1821-1823 a 1864-1867) a u [[Brazilské císařství|Brazilského císařství]] (1822-1889). Jiným důležitým latinskoamerickým trendem bylo zachování celé řady diskriminačních politik vůči míšeneckému a domorodému obyvatelstvu a vytvoření politických [[oligarchie|oligarchií]], které se rekrutovaly z řad kreolů a vládly zemím často až do poloviny 20. století. [12] => [13] => == Vliv světových válek na dekolonizaci == [14] => Po skončení [[První světová válka|první světové války]] došlo k některým změnám, které je možné přičítat porážce Německa. Německo začalo mít koloniální ambice až po svém sjednocení tzn. po roce [[1871]]. Během 80. a 90. let 19. století získalo některá území především ve střední Africe (konkrétně: [[Německá východní Afrika]] nebo [[Německá jihozápadní Afrika]]) a v Oceánii ([[Německá Nová Guinea]]). V podstatě se jednalo o relativně malá území, která nebyla ještě pod kontrolou dvou největších koloniálních velmocí Velké Británie a Francie. Německé ambice v koloniální oblasti je možné vidět jako jednu z příčin první světové války, která se sice dominantně odehrávala v Evropě, ale měla svůj průběh také v koloniích. [15] => [16] => Tyto změny ale neznamenaly dekolonizaci ale pouhý přesun koloniální kontroly z Německa na například Belgii, Portugalsko a Británii. Dekolonizace Afriky a Asie byla v meziválečném období spíše v zárodcích vzhledem k tomu, že se vliv dvou největších koloniálních velmocí po první světové válce zvětšil. V některých případech ale došlo na základě místních požadavků k některým reformám, které lze vidět jako ústupky ze strany metropole. [17] => [18] => Jako příklad je možné uvést ''Akt o vládě v Indii'' z roku 1935, který mezi jiným zaručoval místním provinciím větší autonomii, rozšíření volebního práva nebo zvýšení počtu indických zástupců v některých místních orgánech. Ačkoliv se jednalo o závažné změny ve správě Indie, neznamenaly v žádném případě dekolonizaci ve smyslu osamostatnění. V případě Maroka nebo Alžírska došlo v meziválečném období k zřetelným projevům odporu vůči Španělsku a Francii (druhá marocká válka). V Alžírsku se zformovalo nacionalistické hnutí (ENA). Obecně lze charakterizoval období mezi dvěma válkami jako dobu největšího rozmachu evropského kolonialismu. [19] => [20] => [[Druhá světová válka]] znamenala počátek krize kolonialismu vedoucí k postupné dekolonizaci v Africe a Asii. Na prvním místě je třeba uvést, že dopady války byly pro Francii i Velkou Británii - a pro Evropu vůbec - devastující. To samozřejmě znamenalo, že jejich schopnosti účinně kontrolovat [[kolonie]] během války citelně poklesly. Poválečná devastace se samozřejmě týkala také ekonomiky. Kolonie byly ve většině případů zcela závislé na poptávce z Evropy, která během války a po ní značně poklesla. V mnohých případech byly kolonie a jejich obyvatelé zataženi do války, bojovali po boku svých evropských koloniálních pánů, ale po válce se jim často nedostalo ocenění v podobě větší [[autonomie]] a práv (to se týkalo nejzřetelněji francouzských kolonií). [21] => [22] => Konečně hrály svojí roli také místní elity, které často získaly evropské vzdělání a začaly už v meziválečném období definovat nacionalistické požadavky na samostatnost. Oslabení metropole potom vedlo k jasnému artikulování jejich požadavků. Porážka ve druhé světové válce znamenala pro [[Japonsko]] okamžitý konec jeho koloniálního panství hned v roce 1945. [[Korea]] byla v této době okupována na severu Sovětským svazem a na jihu Spojenými státy. Hned v roce [[1945]] vyhlásil samostatnost [[Vietnam]] (vůči Francii) a [[Indonésie]] (vůči Nizozemí), nicméně jejich samostatnost byla uznána až později. [23] => [24] => == Dekolonizace v letech 1945–1975 == [25] => [[Soubor:Colonization 1945.png|vpravo|náhled|Koloniální rozdělení světa k roku 1945]] [26] => Dekolonizační proces probíhal po roce [[1945]] především v Africe a v Asii, tedy v těžišti koloniální moci dvou největších koloniálních velmocí tohoto období – [[Spojené království]] a [[Francie]]. Dekolonizace se ale dotkla také menších koloniálních zemí jako byla [[Belgie]], [[Portugalsko]], [[Nizozemsko|Nizozemí]] a nebo [[Spojené státy americké|Spojené státy]]. [27] => [28] => Z obecného hlediska byla dekolonizace hluboce ovlivněna vznikem [[Studená válka|Studené války]] a bipolarismu. Dekolonizované a nově samostatné země se tak hned na počátku své existence ocitly uprostřed velmocenského zápasu mezi Západem vedeným USA a Východem pod vedením [[Sovětský svaz|SSSR]]. Toto v podstatě ideologické soupeření v mnoha ohledem negativně ovlivnilo politický i ekonomický vývoj v dekolonizovaných zemích (například Korea a její rozdělení, Kongo nebo Angola) a právě zde mělo nejčastěji vojenský charakter. Koncepce tzv. [[Třetí svět|Třetího světa]], která se původně snažila být alternativou mezi dvěma bloky poválečného rozdělení světa neměla úspěch, a to i přes pokusy spojené s [[hnutí nezúčastněných zemí|hnutím nezúčastněných]]. [29] => [30] => Vzhledem k tomu, že dekolonizace byla dlouhodobý historický proces, není jednoduché jej jednoznačně charakterizovat. Dekolonizace měla projevy jak násilného procesu osamostatnění (ve smyslu anti-koloniální války nebo revoluce) ale mohlo se jednat také o řešení diplomatickou cestou či kompromisem. [31] => [[Soubor:British Decolonisation in Africa.png|náhled|vpravo|Britská [[dekolonizace Afriky]]]] [32] => Jako příklad kompromisního nebo více méně mírového řešení je často uváděna dekolonizace britských držav po roce 1945 a založení britského [[Commonwealth]]u už v roce 1931. Během dekolonizace se jeho součástí stala většina bývalých britských kolonií. Dnes je Commonwealth mezivládní organizací, která sdružuje nezávislé státy a má společnou agendu. V podstatě se stal Commonwealth následníkem [[Britské impérium|Britského impéria]] a často napomáhá zachovat vliv Británie v dekolonizovaných zemích i po dosažení nezávislosti. [33] => [34] => Zvláštní forma dekolonizace probíhala v případě dvou přistěhovaleckých kolonií: [[Kanada|Kanady]] a [[Austrálie]]. Tyto země byly až do 80. let 20. století [[dominium|dominii]] Velké Británie a dodnes jsou členy jiné britské organizace Commonwealth Realm. Jestliže se v případě Velké Británie hovoří o dekolonizaci spíše mírovou nebo diplomatickou cestou, neznamená to, že by vlastní budování samostatných států bylo v případě britských kolonií jednodušší nebo mírovější než jinde. Naopak řada bývalých britských kolonií prošla po získání formální nezávislosti roky krvavých vnitropolitických bojů. [35] => [36] => Protikladem britského řešení byla Francie, která se se ztrátou svých rozsáhlých kolonií v Africe a Asii nechtěla smířit. V jejím případě došlo k několika válkám, které pro Francii neskončily úspěchem a značně poškodily její postavení ve vztahu k bývalým koloniím. Na prvním místě lze uvést příklad tzv. francouzské [[Indočína|Indočíny]] (Vietnam, Laos, Kambodža), kde měla dekolonizace násilný charakter a vedla k neméně násilnému samostatnému vývoji. Zatímco [[Tunis]] a [[Maroko]] získaly nezávislost v roce 1956 relativně nenásilnou cestou, v případě [[Alžírsko|Alžírska]] došlo k další válce (1954–1962). [37] => [38] => Nicméně případ Alžírska se značně liší od jiných, a to především proto, že zde žila velice početná skupina francouzských přistěhovalců. Průběh i následky [[Alžírská válka|Alžírské války]] způsobily v obou společnostech dlouhotrvající trauma. [39] => Zhruba mezi roky 1945–1965 byla osamostatněna a uznána většina britských a francouzských kolonií v Asii i Africe, stejně jako kolonii držených Belgií nebo Nizozemím a Spojenými státy. [40] => [41] => Mezi poslední dekolonizované země patřily portugalské kolonie v Africe [[Angola]] a [[Mosambik]]. Tyto země se mohly oficiálně osamostatnit až v roce [[1975]] po pádu diktátora [[António de Oliveira Salazar|A. Salazara]] v [[Portugalsko|Portugalsku]]. Oficiálnímu osamostatnění ale předcházely roky krvavé koloniální války. V souvislosti s dekolonizací lze ještě zmínit navrácení [[Macao|Macaa]] a [[Hongkong]]u Číně v roce [[1999]]. [42] => [43] => {|class="wikitable" [44] => |+ Časový přehled dekolonizace21. století – speciál, únor 2011 [45] => !Rok!!Stát!!Kolonizátor!! !!Rok!!Stát!!Kolonizátor!! !!Rok!!Stát!!Kolonizátor [46] => |- [47] => |'''[[1946]]'''||[[Filipíny]]||[[Spojené státy americké|USA]]|| ||'''[[1960]]'''||[[Čad]]||Francie|| ||'''[[1963]]'''||[[Keňa]]||Británie [48] => |- [49] => |1946||[[Jordánsko]]||[[Spojené království|Británie]]|| ||1960||[[Dahome]] ([[Benin]])||Francie|| ||[[1963]]||[[Singapur]]||Británie [50] => |- [51] => |'''[[1947]]'''||[[Bhútán]]||Británie|| ||1960||[[Gabon]]||Francie|| ||1963||[[Zanzibar]] ([[Tanzanie]])||Británie [52] => |- [53] => |1947||[[Indie]]||Británie|| ||1960||[[Horní Volta]] ([[Burkina Faso]])||Francie|| ||'''[[1964]]'''||[[Malawi]]||Británie [54] => |- [55] => |1947||[[Pákistán]]||Británie|| ||1960||[[Kamerun]]||Francie|| ||1964||[[Malta]]||Británie [56] => |- [57] => |'''[[1948]]'''||[[Myanmar|Barma]] (Myanmar)||Británie|| ||1960||[[Konžská republika|Kongo]]-[[Brazzaville]]||Francie|| ||'''[[1966]]'''||[[Guyana]]||Británie [58] => |- [59] => |1948||[[Srí Lanka]]||Británie|| ||1960||[[Konžská demokratická republika|Kongo]]-[[Kinshasa]]||[[Belgie]]|| ||'''[[1968]]'''||[[Mauricius]]||Británie [60] => |- [61] => |1948||[[Izrael]]||Británie|| ||1960||[[Kypr]]||Británie|| ||'''[[1971]]'''||[[Bahrajn]]||Británie [62] => |- [63] => |1948||[[Palestina]]||Británie|| ||1960||[[Madagaskar]]||Francie|| ||1971||[[Katar]]||Británie [64] => |- [65] => |'''[[1949]]'''||[[Indonésie]]||[[Nizozemsko]]|| ||1960||[[Mali]]||Francie|| ||1971||[[Spojené arabské emiráty]]||Británie [66] => |- [67] => |'''[[1951]]'''||[[Libye]]||Británie a [[Francie]]|| ||1960||[[Nigérie]]||Británie|| ||'''[[1973]]'''||[[Bahamy]]||Británie [68] => |- [69] => |'''[[1954]]'''||[[Vietnamská republika|Jižní Vietnam]]||Francie|| ||1960||[[Pobřeží slonoviny]]||Francie|| ||'''[[1975]]'''||[[Angola]]||[[Portugalsko]] [70] => |- [71] => |1954||[[Vietnamská demokratická republika|Severní Vietnam]]||Francie|| ||1960||[[Senegal]]||Francie|| ||1975||[[Kapverdy]]||Portugalsko [72] => |- [73] => |1954||[[Kambodža]]||Francie|| ||1960||[[Somálsko]]||Británie|| ||'''[[1976]]'''||[[Seychely]]||Británie [74] => |- [75] => |1954||[[Laos]]||Francie|| ||'''[[1961]]'''||[[Kuvajt]]||Británie|| ||'''[[1980]]'''||[[Zimbabwe]]||Británie [76] => |- [77] => |'''[[1956]]'''||[[Maroko]]||Francie|| ||1961||[[Sierra Leone]]||Británie|| ||'''[[1990]]'''||[[Namibie]]||[[Jižní Afrika]] [78] => |- [79] => |1956||[[Súdán]]||Británie|| ||1961||[[Tanganika (země)|Tanganika]] ([[Tanzanie]])||Británie [80] => |- [81] => |1956||[[Tunisko]]||Francie|| ||'''[[1962]]'''||[[Alžírsko]]||Francie [82] => |- [83] => |'''[[1957]]'''||[[Ghana]]||Británie|| ||1962||[[Jamajka]]||Británie [84] => |- [85] => |1957||[[Malajsie]]||Británie|| ||1962||[[Rwanda]]||Belgie [86] => |- [87] => |'''[[1958]]'''||[[Guinea]]||Francie|| ||1962||[[Uganda]]||Británie [88] => |- [89] => | || || || ||1962||[[Západní Samoa]]||Británie [90] => |} [91] => [92] => == Koloniální velmoci == [93] => * {{Flagicon|Spojené království}} [[Spojené království|Velká Británie]] [94] => * {{Vlajka a název|Francie}} [95] => * {{Vlajka a název|Španělsko}} [96] => * {{Vlajka a název|Portugalsko}} [97] => * {{Vlajka a název|Německo}} [98] => * {{Vlajka a název|Nizozemsko}} [99] => * {{Vlajka a název|Belgie}} [100] => * {{Vlajka a název|Itálie}} [101] => * {{Vlajka a název|Japonsko}} [102] => [103] => == Oblasti kolonizování podle jednotlivých zemí == [104] => * '''''Velká Británie''''': východní pobřeží dnešních [[Spojené státy americké|USA]] a [[Kanada|Kanady]], [[Austrálie]], [[Nový Zéland]], ostrovy v [[Oceánie|Oceánii]], Indický subkontinent ([[Indie]]), [[Hongkong]] v Číně, většina [[Blízký východ|Blízkého Východu]], oblasti [[jižní Afrika|jižní Afriky]], západní (dnešní [[Ghana]]) a severní [[Afrika|Afriky]] (například: [[Egypt]], [[Súdán]]). [105] => * '''''Francie''''': Severní Amerika [[Kanada]], jih USA ([[Louisiana (Nová Francie)|Louisiana]]), některá území v [[Karibik]]u, oblasti v jihovýchodní [[Asie|Asii]] ([[Indočína]]), velké části severní Afriky (například [[Alžírsko]]), oblasti v západní Africe, [[Madagaskar]]. [106] => * '''''Španělsko''''': většina Jižní a [[Střední Amerika|Střední Ameriky]], v Severní Americe dnešní [[Mexiko]], [[Kalifornie]], [[Nové Mexiko]], [[Texas]], [[Florida]], malé části v Africe (například [[Maroko]] a [[Rovníková Guinea]]), v Asii především [[Filipíny]]. [107] => * '''''Portugalsko''''': části středozápadní a východní Afriky ([[Mosambik]] a [[Angola]]), Jižní Amerika: [[Brazílie]], Asie: [[Macao]], [[Východní Timor]] nebo [[Goa (stát)|Goa]] [108] => * '''''Německo''''': menší části jihozápadní a východní Afriky ([[Kamerun]], [[Togo]], [[Rwanda]], [[Namibie]]...) a ostrovy v [[Oceánie|Oceánii]] (například [[Karolíny]], [[Marshallovy ostrovy]], [[Samoa]]...) [109] => * '''''Holandsko''''': části jihovýchodní Asie ([[Indonésie]]), oblasti v jižní Africe, [[Surinam]] [110] => * '''''Belgie''''': části střední Afriky ([[Belgické Kongo]]) [111] => * '''''Itálie''''': oblasti v severní ([[Libye]]) a severovýchodní Africe ([[Somálsko]], [[Eritrea]] a [[Etiopie]]) [112] => * '''''Japonsko''''': v Asii [[Korea]] a [[Mandžusko]] a bývalé [[německé kolonie]] v Oceánii. [113] => [114] => == Nejvýznamnější osobnosti dekolonizace == [115] => * [[George Washington]] (USA) [116] => * [[Benjamin Franklin]] (USA) [117] => * [[Thomas Jefferson]] (USA) [118] => * [[Toussaint Louverture]] (Haiti) [119] => * [[Simon Bolívar]] (jižní Amerika) [120] => * [[Miguel Hidalgo]] (Mexiko) [121] => * [[José de San Martín]] (Argentina, Chile, Peru) [122] => * [[Mahátma Gándhí]] (Indie) [123] => * [[Ahmed Ben Bella]] (Alžírsko) [124] => * [[Frantz Fanon]] (Martinique) [125] => * [[Aimé Césaire]] (Martinique) [126] => * [[Ho Či Min]] (Vietnam) [127] => * [[Kwame Nkrumah]] (Ghana) [128] => * [[Patrice Lumumba]] (Kongo) [129] => * [[Léopold Sédar Senghor]] (Senegal) [130] => * [[António Agostinho Neto]] (Angola) [131] => * [[Ernesto Che Guevara]] (Argentina, Kuba) [132] => * [[Walter Rodney]] (Guyana) [133] => [134] => == Reference == [135] => [136] => [137] => == Literatura == [138] => * FERRO, Marc: ''Dějiny kolonizací. Od dobývání až po nezávislost 13. - 20. století''. Lidové Noviny. Praha 2007. {{ISBN|978-80-7106-021-5}}. [139] => * NÁLEVKA, Vladimír. Čas soumraku: rozpad koloniálních impérií po druhé světové válce. Vyd. 1. Praha: Triton, 2004, 199 s. Dějiny do kapsy, sv. 24. {{ISBN|80-7254-495-0}}. [140] => * ZÍDEK, Petr. Československo a francouzská Afrika 1948-1968. 1. vyd. Praha: Libri, 2006, 247 s. {{ISBN|80-7277-305-4}}. [141] => [142] => == Externí odkazy == [143] => * [https://www.iliteratura.cz/clanek/46409-istok-rado-mekka-mista Jak dekolonizovat české dějiny] [144] => * {{Commonscat}} [145] => [146] => == Související články == [147] => * [[Kolonialismus]] [148] => * [[Kolonie]] [149] => * [[Kolonizace]] [150] => * [[Nezávislost]] [151] => * [[Osvobozenecké hnutí]] [152] => * [[Neokolonialismus]] [153] => [Postkolonialismus]] [154] => * [[Sekularizace]] [155] => * [[Imperialismus]] [156] => * [[Chronologie dekolonizace]] [157] => * [[Rok Afriky]] [158] => * [[Den pro Šakala]] [159] => [160] => {{Autoritní data}} [161] => {{Portály|Kolonialismus|Historie}} [162] => [163] => [[Kategorie:Kolonialismus]] [164] => [[Kategorie:Mezinárodní politika]] [] => )
good wiki

Dekolonizace

Dekolonizace je pojem, který označuje společensko-politické procesy osamostatnění koloniálních držav od metropole (mateřské země). Pojem dekolonizace se začal užívat během 50.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.