Array ( [0] => 14662411 [id] => 14662411 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Desatero [uri] => Desatero [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Desatero je soubor deseti pravidel, která mají podobu pouček a rad pro řádné chování nebo zachování morálních hodnot ve společnosti. Desatero se objevuje v různých kulturách a náboženstvích, nejznámější je desatero Mojžíšovo, které se nachází v Bibli jako součást Starého zákona. Desatero obsahuje deset přikázání, která mají udávat směr lidského jednání a fungování společnosti. Tato desatera se liší v jednotlivých náboženstvích, lze ale najít společné prvky, které mají například úctu k Bohu nebo zákaz vraždy, krádeže či lhaní. Desatero se stalo základem i pro vznik dalších etických a morálních principů, které jsou součástí různých souborů pravidel, etiky nebo etického kodexu. [oai] => Desatero je soubor deseti pravidel, která mají podobu pouček a rad pro řádné chování nebo zachování morálních hodnot ve společnosti. Desatero se objevuje v různých kulturách a náboženstvích, nejznámější je desatero Mojžíšovo, které se nachází v Bibli jako součást Starého zákona. Desatero obsahuje deset přikázání, která mají udávat směr lidského jednání a fungování společnosti. Tato desatera se liší v jednotlivých náboženstvích, lze ale najít společné prvky, které mají například úctu k Bohu nebo zákaz vraždy, krádeže či lhaní. Desatero se stalo základem i pro vznik dalších etických a morálních principů, které jsou součástí různých souborů pravidel, etiky nebo etického kodexu. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:2nd century Hebrew decalogue.jpg|náhled|upright|[[Rukopis]] s Desaterem z [[2. století]], tzv. Nashův papyrus]] [1] => '''Desatero''', '''Desatero přikázání''', '''Desatero Božích přikázání''' či '''dekalog''' (z [[řečtina|řeckého]] {{cizojazyčně|el|δέκα}} ''deka'' deset + {{cizojazyčně|el|λόγος}} ''logos'' slovo,{{Citace bible|Ex|34|28}} {{Vjazyce2|he|עשרת הדיברות}} ''Deset slov'') považují [[židé]] a [[křesťan]]é za příkazy (přikázání), které [[Bůh]] dal lidem jako směrnici pro způsob života. Podle [[Starý zákon|Starého zákona]] předal Bůh dvě desky s přikázáními na hoře [[Sinaj (hora)|Sinaj]] do rukou [[Mojžíš]]ových. Přikázání jsou v [[Bible|Bibli]] vyjmenována dvakrát; poprvé v knize [[Exodus]],{{Citace bible|Ex|20|2||17}} podruhé v knize [[Deuteronomium]].{{Citace bible|Dt|5|6||21}} V Novém zákoně není Desatero nikde výslovně zmíněno, ale najdeme v něm neúplné výčty přikázání{{Citace bible|Mk|10|19}} i jejich parafráze{{Citace bible|1Tm|1|9||10}}{{citace monografie|příjmení = Opatrný| jméno = Dominik| titul = Pastorální listy | místo = Praha |vydavatel = Centrum biblických studií |rok = 2019|strany 63-65}}. [2] => [3] => == Význam Desatera == [4] => [[Soubor:Decalogue parchment by Jekuthiel Sofer 1768.jpg|náhled|upright|Pergamen (612x502 mm) z r. 1768 od Jekuti'ela Sofera zpodobňující Desatero z r. 1675 v amsterdamské synagoze [[Portugalská synagoga v Amsterdamu|Esnoga]]]] [5] => Pro [[etika|etiku]] v [[Judaismus|židovství]] a [[křesťanství]] má Desatero přikázání zásadní význam. V křesťanství se význam Desatera pro [[spása|spásu]] člověka podle Ježíše naplnil – výslednou úlohu přebralo dvojí přikázání lásky k Bohu a k [[bližní]]mu.{{Citace bible|Mt|22|37||40}} V tomto dvojím příkazu však vidí naplnění Mojžíšova zákona ([[Tóra|Tóry]]) i židovství. [6] => [7] => Desatero je považováno za ''„katechetický souhrn morálky“'', bylo recitováno v [[jeruzalémský chrám|jeruzalémském chrámě]], zbožní [[Židé]] je recitují denně při [[šacharit|ranní modlitbě]]. Zatímco pro [[Židé|Židy]] se jeho platnost omezuje na národ [[původ svátku Pesach|vyvedený z egyptského otroctví]],{{Citace bible|Ex|20|2}}, {{Citace bible|Dt|5|6}} v křesťanské katechezi je mu připisována platnost univerzální. [8] => [9] => Desatero bylo a je v západní kultuře využíváno pro posilování společenských mravů, neboť 4. (resp. 5.) až 10. přikázání Desatera vymezuje základní mezilidské vztahy (tzv. ''2. deska Zákona''). [10] => [11] => == Členění a číslování == [12] => Jednotlivá přikázání Desatera se podle jednotlivých [[tradice|tradic]] číslují odlišně. Židovská tradice (Ž) chápe sebepředstavení Boha jako samostatné první přikázání. Číslování (A) [[pravoslaví|pravoslavných]] a [[reformované církve|reformovaných církví]] ponechává první dvě přikázání (tzn. příkaz [[monoteismus|monoteismu]] a zákaz zobrazování Boha) rozdělené. Číslování (B) běžné v [[katolická církev|katolické církvi]] a [[lutherské církve|lutherských církvích]] tyto dvě sloučilo a rozděluje naopak poslední přikázání. Toto číslování zachovává sled knihy Exodus. [13] => [14] => Oba výčty v Exodu a Deuteronomiu se liší především základem příkazu [[šabat|sobotního odpočinku]] – Exodus jej považuje za připomínku sedmého dne [[Stvoření světa|stvoření]], Deuteronomium za připomínku vyjití Izraelitů z [[egypt]]ského otroctví. [15] => [16] => [[Letniční hnutí]], [[evangelikalismus|evangelikální hnutí]] a [[svobodné církve]] obvykle přejímají znění Desatera doslovně, kdežto ostatní křesťanské církve obvykle využívají kratšího textu navazujícího zejména na [[svatý Augustin|sv. Augustina]]. Ten si ve svém spise ''Questiones in Exodum'' kladl nad Desaterem pět otázek, přičemž jeho odpovědi zásadně ovlivnily výklad textu v západním křesťanství. Augustin prosazoval ze symbolických důvodů dělení 3+7. Přikázání „nezabiješ“ vykládal úzce jako zákaz nespravedlivého zabití. Naopak přikázání „nezcizoložíš“ a „nepromluvíš křivé svědectví“ chápal široce jako zákaz jakéhokoliv smilstva, respektive lži. Zákaz bažení pak vysvětloval jako vnitřní hřích.{{Citace periodika | příjmení = Opatrný | jméno = Dominik | rok = 2019 | titul = „V jednoho Boha věřiti budeš“ Anonymní dědictví Kanisiových katechismů | url = https://www.studiatheologica.eu/pdfs/sth/2019/04/04.pdf| periodikum = Studia theologica | ročník = 21 | číslo = 4 | strany = 76–78 | issn = 1212-8570}} Pozitivní formulace prvního přikázání „V jednoho Boha věřiti budeš“ pochází až z konce 16. století. Poprvé ji použil Petr Kanisius v německé verzi svého Malého katechismu. Do češtiny se dostala v roce 1778 při překladu vídeňského Velkého katechismu. Tuto variantu proto používají jen německy a česky mluvící katolíci.{{Citace periodika | příjmení = Opatrný | jméno = Dominik | rok = 2019 | titul = „V jednoho Boha věřiti budeš“ Anonymní dědictví Kanisiových katechismů | url = https://www.studiatheologica.eu/pdfs/sth/2019/04/04.pdf| periodikum = Studia theologica | ročník = 21 | číslo = 4 | strany = 81–89 | issn = 1212-8570}} [17] => [18] => {| cellpadding=5 cellspacing=0 border=1 style="border: 1px #aaa solid; border-collapse: collapse;" [19] => |- valign=top style="font-weight:bold; text-align: center" bgcolor="#DDFFDD" [20] => | '''Ž''' [21] => | '''A''' [22] => | '''B''' [23] => | width="35%"| '''Text v Exodu''' [24] => | width="35%"| '''Text v Deuteronomiu''' [25] => | width="20%"| '''Katechetická formule''' [26] => |- [27] => | align="center" | 1. [28] => | rowspan=2 align="center" | 1. [29] => | rowspan=3 align="center" | 1. [30] => | colspan=2 valign="top"| Já jsem Hospodin, tvůj Bůh; já jsem tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví. [31] => | valign="top" | V jednoho Boha věřiti budeš. [32] => |- [33] => | rowspan=2 align="center" | 2. [34] => | colspan=2 valign="top" | Nebudeš mít jiného boha mimo mne. [35] => | valign="top" | Nebudeš mít jiné bohy mimo mne. [36] => |- [37] => | align="center" | 2. [38] => | colspan=2 valign="top" | Nezobrazíš si Boha zpodobením ničeho, co je nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí. Nebudeš se ničemu takovému klanět ani tomu sloužit. Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, Bůh žárlivě milující. Stíhám vinu otců na synech do třetího i čtvrtého pokolení těch, kteří mě nenávidí, ale prokazuji milosrdenství tisícům pokolení těch, kteří mě milují a má přikázání zachovávají. [39] => | valign="top" | [40] => |- [41] => | align="center" | 3. [42] => | align="center" | 3. [43] => | align="center" | 2. [44] => | colspan=2 valign="top" | Nezneužiješ jména Hospodina, svého Boha. Hospodin nenechá bez trestu toho, kdo by jeho jméno zneužíval. [45] => |Nevezmeš jména Božího nadarmo. [46] => |- [47] => | align="center" | 4. [48] => | align="center" | 4. [49] => | align="center" | 3. [50] => | valign="top" | Pamatuj na den odpočinku, aby ti byl svatý. Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci, ale sedmý den je dnem odpočinku, zasvěceným Hospodinu, tvému Bohu. Nebudeš dělat žádnou práci – ty, tvůj syn ani tvá dcera, tvůj otrok ani tvá děvečka, tvé dobytče ani přistěhovalec ve tvých branách. V šesti dnech totiž Hospodin učinil nebe i zemi, moře a všechno, co je v nich, ale sedmého dne odpočinul. Proto Hospodin požehnal sobotní den a posvětil jej. [51] => | valign="top" | Dbej na den odpočinku, aby ti byl svatý, jak ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh. Šest dní budeš pracovat... ani tvůj host, který žije v tvých branách, aby odpočinul tvůj otrok a tvá otrokyně tak jako ty. Pamatuj, že jsi byl otrokem v egyptské zemi a že tě Hospodin, tvůj Bůh, odtud vyvedl pevnou rukou a vztaženou paží. Proto ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh, dodržovat den odpočinku. [52] => | valign="top" | Pomni, abys den sváteční světil. [53] => |- [54] => | align="center" | 5. [55] => | align="center" | 5. [56] => | align="center" | 4. [57] => | valign="top" |Cti svého otce a svou matku, abys byl dlouho živ na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh. [58] => | valign="top" | Cti svého otce i matku, jak ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh, abys dlouho byl živ a dobře se ti vedlo na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh. [59] => | valign="top" |Cti otce svého i matku svou, abys dlouho živ byl a dobře ti bylo na zemi. [60] => |- [61] => | align="center" | 6. [62] => | align="center" | 6. [63] => | align="center" | 5. [64] => | colspan=3 valign="top" | [[Nezabiješ!|Nezabiješ.]] [65] => |- [66] => | align="center" | 7. [67] => | align="center" | 7. [68] => | align="center" | 6. [69] => | colspan=3 valign="top" | [[Smilstvo|Nesesmilníš]]. (dosl. ''[[Cizoložství|Nezcizoložíš]]'') [70] => |- [71] => | align="center" | 8. [72] => | align="center" | 8. [73] => | align="center" | 7. [74] => | colspan=3 valign="top" | [[Krádež|Nepokradeš]]. [75] => |- [76] => | align="center" | 9. [77] => | align="center" | 9. [78] => | align="center" | 8. [79] => | colspan=2 valign="top" | Nevydáš proti svému bližnímu [[Křivá výpověď|křivé svědectví]]. [80] => | Nepromluvíš křivého svědectví proti bližnímu svému. [81] => |- [82] => | rowspan=2 align="center" | 10. [83] => | rowspan=2 align="center" | 10. [84] => | align="center" | 9. [85] => | valign="top" | Nebudeš dychtit po domě svého bližního. [86] => | rowspan=2 valign="top" | Nebudeš dychtit po ženě svého bližního. Nebudeš toužit po domě svého bližního ani po jeho poli ani po jeho otroku ani po jeho otrokyni ani po jeho býku ani po jeho oslu, vůbec po ničem, co patří tvému bližnímu. [87] => | valign="top" | Nepožádáš manželky bližního svého. [88] => |- [89] => | align="center" | 10. [90] => | valign="top" | Nebudeš dychtit po ženě svého bližního ani po jeho otroku nebo po jeho otrokyni ani po jeho býku ani po jeho oslu, vůbec po ničem, co patří tvému bližnímu. [91] => | valign="top" | Aniž požádáš statku jeho. [92] => |} [93] => [94] => (Biblické varianty podle [[český ekumenický překlad|českého ekumenického překladu]], katechetické formule podle katolického jednotného [[Jednotný kancionál|Kancionálu]].) [95] => [96] => Podle zmínky o ''„dvou deskách Zákona“'' se vžilo dělit v katechezi Desatero na první a druhou desku: 1. = vztah k Bohu; 2. = vztah k lidem. Křesťanská tradice ovšem začíná 2. desku příkazem úcty k rodičům, [[Židé]] jej řadí ještě k 1., neboť vztah rodičů a dětí je považován za náboženskou záležitost – Bůh je třetím partnerem při plození dítěte{{Doplňte zdroj}}. [97] => [98] => Vědecká analýza Desatera někdy považuje přikázání o víře v jediného Boha za součást 1. židovského přikázání (''„Já jsem Hospodin, tvůj Bůh …“''); přikázání o nezobrazování Boha za samostatný článek (jako v evangelické tradici) ([[Filón Alexandrijský|Filon]] Alexandrijský, H. Gese). [99] => [100] => == Původ Desatera == [101] => Tradiční výklad předpokládá, že Zákon v dnešním stavu, včetně Desatera, přijal [[Mojžíš]] na [[Sinaj (biblická hora)|Sinaji]]. Toho se drží jak [[ortodoxní judaismus|ortodoxní Židé]], [[Talmud]],Pesachim 6b; Sanhedrin 90a tak i fundamentalističtí křesťané. [102] => [103] => [[Soubor:Rembrandt Harmensz. van Rijn 079.jpg|náhled|upright|[[Rembrandt van Rijn]], ''Mojžíš s deskami Zákona'']] [104] => [105] => [[Biblická kritika]] naproti tomu rozlišuje v Bibli různé časové a tradiční vrstvy, což připouští postupné a [[mozaika|mozaikovité]] vznikání [[Bible]], včetně Desatera. U něj se předpokládá velmi stručná podoba u všech přikázání, jako u ''„Nezabiješ, nesesmilníš, nepokradeš“'' (G. v. Rad). V pozdějších komentářích a výkladech se obě verze liší, bývají tudíž považovány za pozdější dodatky. F. L. Hoßfeld a W. Johnstone jsou toho názoru, že celé Desatero vzniklo až v [[babylonské zajetí|babylonském zajetí]] či po něm (asi 6. stol. př. n. l.). Pravděpodobný může být vliv Egyptské knihy mrtvých, v jejíž 125. kapitole, týkající se soudu mrtvých, můžeme najít v mnoha jiných bodech několik podobných těm z Desatera.{{Citace elektronického periodika |titul=O 125. kapitole |url=http://egypt-egypt.blog.cz/0803/kniha-m-tvych |datum přístupu=2011-01-03 |url archivu=https://web.archive.org/web/20141203105420/http://egypt-egypt.blog.cz/0803/kniha-m-tvych }}http://www.jitrnizeme.cz/view.php?cisloclanku=2003122501 [[Egyptská kniha mrtvých]] je přitom nepochybně{{Citace elektronické monografie [106] => | příjmení = Havelka [107] => | jméno = Ondřej [108] => | titul = Čtyřicetileté putování pouští a deset slov [109] => | url = https://info.dingir.cz/2021/04/ctyricetilete-putovani-pousti-a-deset-slov/ [110] => | vydavatel = Dingir [111] => | datum vydání = 2021-04-17 [112] => | datum přístupu = 2021-10-25 [113] => | jazyk = cs [114] => }} starší než samotná Bible. [115] => [116] => Podle H. Greßmanna a E. Jenniho pochází jádro už z Mojžíšovy doby (14.–13. stol.). Podle L. Perlitta z konce 7. stol. J. Wellhausen jej datuje 8. stol. atd. Vodítkem je především předpoklad, že osloveným je muž, svobodný rolník, ženatý, otec dětí, syn starých rodičů, majitel statku a otroků – sociální status, k němuž se (kočovní) [[Židé]] vypracovali až v pozdějších dobách. V důrazech na sobotu je zase spatřován vliv náboženského života v době chrámů a po babylonském zajetí. V důrazu na jedinost Boží a v zákazu zobrazování Boha je pak spatřována polemika proti babylonskému pohanství, které mohlo být pro exulanty svůdné. [117] => [118] => Vedle etického desatera najdeme ještě „soudní desatero“ v Ex 23,1-3.6-9, „rituální desatero“ v Ex 34,14-26 a „sexuální desatero“ v Lv 18,4-23.{{Citace elektronické monografie [119] => | příjmení = Polcer [120] => | jméno = Josef [121] => | titul = DESATERO - (Ex 20 a Dt 5): Exegeze, zasazení v kanonickém a historickém kontextu a teologický profil [122] => | url = https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/69847/BPTX_2013_1_11270_0_338174_0_144698.pdf?sequence=1&isAllowed=y [123] => | datum přístupu = 2024-03-06 [124] => }} [125] => [126] => [127] => [128] => == Původní jazyk Desatera == [129] => Původní jazyk, kterým bylo Desatero vytesáno do kamenných desek, není jednoznačně znám. Podle teologa [[Ondřej Havelka (cestovatel)|O. Havelky]] bylo původní Desatero vytesáno ([[Mojžíš]]em, respektive [[Hospodin]]em) do kamene ve střední (klasické) [[Egyptština|egyptštině]].{{Citace elektronické monografie [130] => | příjmení = Havelka [131] => | jméno = Ondřej [132] => | odkaz na autora = Ondřej Havelka (cestovatel) [133] => | titul = Čtyřicetileté putování pouští a deset slov [134] => | url = https://info.dingir.cz/2021/04/ctyricetilete-putovani-pousti-a-deset-slov/ [135] => | vydavatel = Dingir [136] => | místo = Praha [137] => | datum přístupu = 2022-09-10 [138] => | jazyk = cs [139] => }} Psaná hebrejština v době [[Exodus|exodu]] Hebrejů ještě neexistovala. Některou formu protokenaanského jazyka Hebrejové mohli znát, ovšem pravděpodobně v egyptském otroctví nemohli pěstovat literární umění. Možné je podle Havelky také protosinajské písmo, které mohlo být známé v místech, kde Hebrejové pracovali na výrobě cihel pro nová egyptská města.{{Citace monografie [140] => | příjmení = Havelka [141] => | jméno = Ondřej [142] => | odkaz na autora = Ondřej Havelka (cestovatel) [143] => | titul = Starý zákon pohledem cestovatele: Bible jako nejstarší cestopis odhalující smysl Cesty [144] => | vydání = 1 [145] => | vydavatel = Akbar [146] => | místo = Praha [147] => | rok vydání = 2019 [148] => | počet stran = 144 [149] => | strany = 67–70 [150] => | isbn = 978-80-906325-2-3 [151] => }} Některé znaky protosinajského písma byly převzaty z [[hieroglyf]]ů a písmo je snad předchůdcem [[Fénické písmo|písma fénického]]. Existuje rovněž hypotéza jednoduchých [[piktogram]]ů. Podle Bible psal Bůh v [[Dějiny spásy|dějinách spásy]] pouze dvakrát: ve Starém zákoně do kamene, v Novém zákoně do písku. Volba písma v případě Desatera má proto mimořádný význam. [152] => [153] => == Srovnatelná etická pravidla == [154] => Ve všech [[abrahámovská náboženství|abrahámovských náboženstvích]] mají zásadní význam první dvě resp. tři přikázání. Kladou totiž jako ústřední bod [[víra|víry]] jednoho Boha, s nímž [[Abrahám]] uzavřel [[smlouva|smlouvu]]. Pro neabrahámovská náboženství nemají proto tato dvě (resp. tři) přikázání význam. Podobně je tomu i s příkazem svátečního odpočinku. Ostatní přikázání však kladou základ mezilidských vztahů, a lze je proto nalézt i v ostatních náboženstvích a kulturách. [155] => [156] => === Islám === [157] => [[Korán]] popisuje v 17. [[súra|súře]] nazvané ''Noční cesta'' předání deseti přikázání Mojžíšovi: [158] => {{citát [159] => |A darovali jsme Mojžíšovi Písmo a učinili jsme je pro dítka Izraele vedením řkouce: „Nevezmete sobě vedle Mne nikoho jiného za ochránce, ó potomci těch, jež nesli jsme v arše s Noem, jenž služebníkem byl Naším vděčným!“ [160] => |Súra 17, ája 2–3}} [161] => Desatero však v Koránu samotném nehraje žádnou roli. Jeho obsah lze však přitom v textu Koránu nalézt; samotná 17. súra obsahuje několik z příkazů obsažených v Desateru. Příkaz víry v jednoho Boha se nachází na vícero místech;Súra 3,89; 7,138; 17,22; 39,1-15; 112,2-4. v Koránu se však nenachází explicitně zákaz zobrazování, který se vyvozuje z často opakovaného zákazu uctívání obrazů. Jména Božího se dle Koránu nesmí zneužívat.Súra 11,18; 39,32; 39,60 Pátek není dnem, kdy se nemá pracovat, nýbrž dnem modlitby (62,9–11), děti mají ctít své rodiče,Súra 6,151, 17,23, 29,8,31,14, 46,15 ti jsou ovšem také zodpovědní za své děti.Súra 6,15 Podobně jsou zastoupeny i ostatní příkazy. [162] => [163] => == Odkazy == [164] => [165] => === Reference === [166] => [167] => [168] => === Literatura === [169] => * {{citace monografie [170] => | příjmení = Barton [171] => | jméno = John [172] => | titul = Etika a Starý zákon [173] => | vydavatel = Mlýn [174] => | místo = Jihlava [175] => | rok = 2006 [176] => | isbn = 80-86498-15-8 [177] => }} [178] => * {{citace sborníku [179] => | příjmení = Heller [180] => | jméno = Jan [181] => | titul = Desatero. Úvod a výklad [182] => | sborník = Zákon a proroci [183] => | vydavatel = Kalich [184] => | místo = Praha [185] => | rok = 1984 [186] => }} [187] => * {{citace monografie [188] => | příjmení = Lochman [189] => | jméno = Jan Milíč [190] => | titul = Desatero. Směrovky ke svobodě [191] => | vydavatel = Kalich [192] => | místo = Praha [193] => | rok = 1994 [194] => | isbn = 80-7017-828-0 [195] => }} [196] => * {{Citace elektronického periodika [197] => | příjmení = Mayer [198] => | jméno = Daniel [199] => | titul = Netradiční pohled na Desatero [200] => | periodikum = Maskil [201] => | ročník = 8 [202] => | číslo = 9 [203] => | rok vydání = 2009 [204] => | měsíc vydání = červen [205] => | datum přístupu = 2011-1-22 [206] => | strany = 2 [207] => | url = http://www.maskil.cz/5769/9.pdf [208] => }} [209] => * {{citace monografie [210] => | příjmení = Pöhlmann [211] => | jméno = Horst Georg [212] => | příjmení2 = Stern [213] => | jméno2 = Marc [214] => | titul = Desatero v životě Židů a křesťanů. Dialog ortodoxního rabína a křesťanského teologa [215] => | vydavatel = Vyšehrad [216] => | místo = Praha [217] => | rok = 2006 [218] => | isbn = 80-7021-783-9 [219] => }} [220] => * {{citace monografie [221] => | příjmení = Römer [222] => | jméno = Thomas [223] => | titul = Skrytý Bůh. Sex, krutost a násilí ve Starém zákoně [224] => | vydavatel = Mlýn [225] => | místo = Jihlava [226] => | rok = 2006 [227] => | isbn = 80-86498-16-6 [228] => }} [229] => [230] => === Související články === [231] => * [[Desatero přikázání v katolické teologii]] [232] => * [[Hřích]] [233] => * [[Kázání na hoře]] [234] => * [[Morálka]] [235] => * [[Patero církevních přikázání]] [236] => * [[Sedm noachidských přikázání]] [237] => * [[Šíla]] [238] => [239] => === Externí odkazy === [240] => * {{commonscat}} [241] => * {{Wikislovník|heslo=Desatero}} [242] => * {{Otto|heslo=Dekalog}} [243] => * {{Wikizdroje|dílo=Bible kralická/Exodus#20:2}} [244] => * [http://www.myty.info/view.php?cisloclanku=2005030006 Mýty a skutečnost – Desatero] [245] => * [https://web.archive.org/web/20110903171306/http://www.b-a-n.cz/ Biblické archeologické noviny] [246] => * [http://www.desetprikazani.cz/ Deset přikázání] [247] => [248] => {{Autoritní data}} [249] => [250] => {{Portály|Bible|Křesťanství}} [251] => [252] => [[Kategorie:Desatero| ]] [253] => [[Kategorie:Křesťanská etika]] [254] => [[Kategorie:Mojžíš]] [] => )
good wiki

Desatero

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Židé','Mojžíš','Krádež','Cizoložství','Smilstvo','Křivá výpověď','Exodus','Bible','katolická církev','smlouva','Biblická kritika','šacharit'

Bible

Cizoložství

Exodus

Exodus je biblická kniha Starého zákona, která vypráví o osvobození Izraelců z otroctví v Egyptě a jejich putování do Země zaslíbené.

Krádež

Mojžíš

Šacharit

Smilstvo

Smlouva

Židé

Židé jsou etnickou a náboženskou skupinou, která je spojována s židovským náboženstvím a židovskou kulturou.