Array ( [0] => 14684069 [id] => 14684069 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Despocie [uri] => Despocie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{různé významy|tento=formě vlády|stránka=despotismus}} [1] => '''Despocie''' (z [[řečtina|řec.]] ''despotés'', hospodář, pán, panovník) je krajní forma nebo způsob [[Autokracie|autokratické]] vlády, která poddaným nepřiznává žádná práva a zachází s nimi jako se svým majetkem,Ritter-Gründer, ''Historisches Wörterbuch der Philosophie''. Bd. 2., Col. 132nn. subjekt má zpravidla neomezenou moc, kterou utlačuje lid a omezuje jeho práva. [2] => [3] => == Antická filosofie == [4] => ''Despotés'' je původně pán domu, hospodář. [[Aristotelés]] v „Politice“ vysvětluje, že obec (''polis'') se skládá z jednotlivých hospodářství (''oikos''). V úplném hospodářství (''oikonomia'') je trojí různý vztah: „manželský“ vztah otce a matky, „otcovský“ vztah rodičů k dětem a „despotický“ vztah čili vláda hospodáře nad otroky. To je legitimní, protože otrok je jeho majetek a jakýsi „oživený nástroj“, který je třeba ovládat, aby sloužil ke svému účelu.Aristotelés, ''Politika'' 1253b. Pokud se ale někteří domnívají, že v obci je to podobně, takže i vladař v obci má panovat „despoticky“, je to podle něho chyba. „Jedno je totiž vláda nad otroky, druhé nad přirozeně svobodnými a sobě rovnými.“Aristotelés, ''Politika'' 1252a. Na jiném místě říká, že [[Tyrannis|tyranie]] jako zvrhlá forma [[monarchie]] je despotická vláda nad obcí (''polis'').Aristotelés, ''Politika'' 1279b. Tak je tomu u [[Peršané|Peršanů]], kde jsou i vztahy v domě všechny „despotické“ a i synové slouží jako otroci, kdežto u [[Řekové|Řeků]] se rozlišuje vláda nad svobodnými od vlády nad otroky.Aristotelés, ''Etika Nikomachova'' 1160b. Také [[Platón]] na jednom místě ztotožňuje tyranii a despocii.Platón, ''Zákony'' 859a. [5] => [6] => Označení ''despotés'' a ''despoina'' (hospodyně, paní domu) se později užívalo jako panovnický titul, v [[Byzantská říše|Byzanci]] jako titul císaře až do 12. století. Později byl ''despotés'' nebo '''despota''' titul místních vládců provincií, které se na Balkáně a v Turecku nazývaly „despotáty“ až do 19. století. Naopak v řeckých demokratických obcích dostalo hanlivý politický význam „despota“, podle C. L. von Hallerse patrně kvůli tyranům, „kteří si svěřenou moc přivlastnili a chtěli obec proměnit v jakousi domácnost“. [7] => [8] => == Novověké politické myšlení == [9] => V tomto smyslu se o despocii hojně diskutovalo už od 17. století. Podle [[Charles Louis Montesquieu|Montesquieua]] je rozdíl mezi [[absolutní monarchie|absolutní monarchií]] a despotismem v tom, že monarcha vládne s absolutní mocí založenou na zákonech, kdežto despota vládne jen podle své vůle a rozmaru.Montesquieu, ''Duch zákonů'' II.1.[http://www.fordham.edu/halsall/mod/montesquieu-spirit.html] {{Wayback|url=http://www.fordham.edu/halsall/mod/montesquieu-spirit.html |date=20140814205007 }} [[Immanuel Kant]] definuje despocii jako „zřízení, v němž poddaní nemají žádná práva a žádnou svobodu“.I. Kant, ''Über den Gemeinspruch...'', ''Werkausgabe'' XI., str. 146. [10] => [11] => == Odkazy == [12] => === Reference === [13] => [14] => [15] => === Literatura === [16] => * Aristotelés, ''Politik''. Tr. O. Gigon. München: DTV 1996 [17] => * Aristotelés, ''Nicomachean Ethics''. Tr. H. Rackham. Cambridge: Harvard UP 1996 [18] => * I. Kant, ''Werkausgabe'' XI. Frankfurt a/M: Suhrkamp 1977 [19] => * Platón, ''Zákony''. Praha: Oikumené [20] => * Ritter-Gründer, ''Historisches Wörterbuch der Philosophie''. Basel 1981ff. [21] => * K. Žaloudek, ''Encyklopedie politiky''. Praha: Libri [22] => [23] => {{Autoritářské formy vlády}} [24] => {{Autoritní data}} [25] => [26] => [[Kategorie:Formy státu a vlády]] [27] => [[Kategorie:Politologické pojmy]] [] => )
good wiki

Despocie

Despocie (z řec. despotés, hospodář, pán, panovník) je krajní forma nebo způsob autokratické vlády, která poddaným nepřiznává žádná práva a zachází s nimi jako se svým majetkem, subjekt má zpravidla neomezenou moc, kterou utlačuje lid a omezuje jeho práva.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.