Array ( [0] => 15531359 [id] => 15531359 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Dikson [uri] => Dikson [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Dikson [2] => | originální jméno = Диксон [3] => | obrázek = Soviet Union-1965-Stamp-0.06. 50 Years of Dikson.jpg [4] => | popisek = Známka vydaná k 50. výročí existence Diksonu [5] => | časové pásmo = [[UTC+7]][[s:ru:Федеральный закон от 01.07.2014 № 248-ФЗ|Ruský federální zákon 248-ФЗ]]{{Citace elektronické monografie|datum vydání = 2014-07-21|datum přístupu =2014-11-05|vydavatel = Правительство Российской Федерации |místo = [[Moskva]]|jazyk = ru}} [6] => | pojem vyššího celku = [[Federální okruhy Ruska|Federální okruh]] [7] => | název vyššího celku = [[Sibiřský federální okruh|Sibiřský]] [8] => | pojem nižšího celku = [[Kraje v Rusku|Kraj]] [9] => | název nižšího celku = [[Krasnojarský kraj|Krasnojarský]] [10] => | pojem celku 3 = Ekonomický rajón [11] => | název celku 3 = Východní Sibiř [12] => | mapa = Map of Russia - Krasnoyarsk Krai (2008-03).svg [13] => | loc-map = {{LocMap|Krasnojarský kraj|label=Dikson|position=top|width=250|lat=73.508|long=80.524|float=center|label_size =100 |caption=}} [14] => | velikost mapy = 250px [15] => | popisek mapy = Krasnojarský kraj na mapě Ruska [16] => | rozloha = [17] => | počet obyvatel = 529 [18] => | obyvatelé aktuální k = [[2020]] [19] => | status = [[sídlo městského typu]] [20] => | starosta = Kraus Pavel Andrejevič [21] => | vznik = 1915 [22] => | web = www.dikson-taimyr.ru [23] => }} [24] => '''Dikson''' ({{Vjazyce2|ru|''Диксон''}}) je [[sídlo městského typu]] nacházející se na severu [[Krasnojarský kraj|Krasnojarského kraje]] v [[Rusko|Rusku]] na pobřeží [[Karské moře|Karského moře]], severně od ústí [[Jenisej]]e. Část Diksonu (včetně [[letiště]]) leží na [[Dikson (ostrov)|stejnojmenném ostrově]]. Ostrov dostal jméno po [[Oscar Dickson|Oscaru Dicksonovi]], sponzorovi jedné severské expedice, a po ostrově pak bylo pojmenováno založené sídlo. [25] => [26] => Dikson je nejsevernější ruský [[přístav]] a osada. Zároveň se řadí mezi nejsevernější sídla světa.{{Citace elektronického periodika [27] => | titul = В самый северный населенный пункт России завезли грузы [28] => | periodikum = www.korabel.ru [29] => | url = https://www.korabel.ru/news/comments/v_samyy_severnyy_naselennyy_punkt_rossii_zavezli_gruzy.html [30] => | jazyk = ru [31] => | datum přístupu = 2022-06-02 [32] => }} [33] => [34] => == Historie == [35] => [36] => === Objev Dicksonova ostrova === [37] => [[Pomorové]] rybařili v oblasti ostrova Dikson již na počátku 17. století. V roce 1610 na ostrov doplul obchodník [[Kondratij Kuročkin]] na své [[koč|koči]] z Jeniseje. V té době se ostrov jmenoval ''Dolgy'' případně ''Kuzkin.'' V 18. století se ostrov Dikson objevil na mapách [[Velká severní expedice|Velké severní expedice]]. Kormidelník [[Fjodor Alexejevič Minin]] v roce 1738 prozkoumal okolí ostrova, vše důkladně zmapoval. V roce 1875 ostrov a záliv na škuneru ''Preven'' navštívil švédský polární badatel [[Adolf Erik Nordenskjöld|Nils Adolf Erik Nordenskjold]] a pojmenoval ostrov Dikson po švédském obchodníkovi Oskarovi Dicksonovi, který jeho expedici financoval. [38] => [39] => V rámci arktického výzkumu během prvního Mezinárodního polárního roku umožnila ruská vláda postavit Nizozemcům polární stanici na ostrově Dikson. Ale malá expediční loď ''Varna,'' která opustila v červenci 1882 [[Amsterdam]] zamrzla v [[Karské moře|Karském moři]] a potopila se. Plán na polární stanici na ostrově tedy zůstal jen na papíře. [40] => [41] => V roce 1894 během hydrografického expedice A. I. Vilkického bylo oficiálně potvrzeno jméno ostrova jako Dickson. [42] => [43] => === Vznik osady === [44] => Roku 1901 se na pobřeží ostrova objevila první budova - dřevěná uhelná stodola postavená polárníkem [[Eduard Toll|Eduardem Tollem]] během expedice na škuneru ''Zarja''. V srpnu sem loď ''Scotia'' dopravila po Jeniseji 106 tun [[Černé uhlí|černého uhlí]]. Od té doby byl ostrov Dikson považován za výhodnou uhelnou základnu pro arktické expedice. V souvislosti s výstavbou radiové stanice na Diksonově ostrově, aby byla zajištěna plavba Vilkického na ledoborcích ''Taimyr'' a ''Vajgač'', vznikla na ostrově osada Dikson. Tento den je považován za oficiální datum založení osady.{{Citace elektronické monografie [45] => | titul = Историческая справка — Официальный сайт органов местного самоуправления городского поселения Диксон [46] => | url = http://dikson-taimyr.ru/istoricheskaya-spravka/ [47] => | datum přístupu = 2020-12-16 [48] => | jazyk = ru-RU [49] => }} 18. září byly na ostrově postaveny dva obytné domy, lázně, a kůlna na uhlí. Všechny stavby byly dovezeny lodí v demontované podobě z [[Krasnojarsk|Krasnojarsku]]. Po skončení Vilkického expedice došlo k uzavření základny, ale na žádost Polární komise Ruské akademie věd vyčlenila Rada ministrů finanční prostředky k provozu trvalé hydrometeorologické stanice. Již roku 1916 byl provoz základny obnoven. [50] => [51] => Provoz stanice zajišťovalo 8 lidí, prvním vedoucím stanice byl lékař Kušakov, který se předtím zúčastnil expedice Georgije Jakovleviče Sedova na [[Severní pól]]. Od října 1916 se výsledky meteorologického pozorování přenášely do Hlavní fyzikální observatoře v [[Petrohrad|Petrohradě]]. V této podobě Dikson fungoval přibližně 20 let. Činnost polární stanice byla přerušena pouze v letech 1920–1924, kdy v Rusku probíhala [[Ruská občanská válka|občanská válka]]. Charakteristickou dominantou tehdejší vesnice byl 107 metrový stožár rozhlasové stanice.{{Citace periodika [52] => | příjmení = Григорьева [53] => | jméno = H. [54] => | titul = Диксон остается Диксоном [55] => | periodikum = Радио : журнал [56] => | datum vydání = 1974 [57] => | měsíc vydání = prosinec [58] => | ročník = [59] => | číslo = 12 [60] => | strany = 6–7 [61] => | jazyk = rusky [62] => | url = [63] => }} [64] => [65] => === Výstavba diksonského přístavu === [66] => Rozvoj osady je spojen s rozvojem [[Severní mořská cesta|Severomořské cesty]]. Přeprava přes ní začala pokusy [[Anglické království|anglických]] lodí z [[Cholmogory]] přes [[Karské moře]] k ústí [[Ob|Obu]] a [[Jenisej|Jeniseje]]. K velkému nárůstu zájmu o tuto severní trasu došlo v roce 1895 díky výstavbě [[Transsibiřská magistrála|Transsibiřské magistrály]] a následně během dopravní krize [[Rusko-japonská válka|rusko-japonské války v roce 1905]]. [67] => [68] => Ve 20. letech 20. století hrál Dikson důležitou roli při zajištění bezpečné navigace jako jediný hydrometeorologický bod východně od [[Bílý ostrov (Rusko)|Bílého ostrova]] (západní část trasy zajišťovaly polární stanice na [[Vajgač|Vajgači]], v průlivu [[Jugorskij Šar]] a Morrasale v [[Bajdaracký záliv|Bajdarackém zálivu]]. Dikson byl v tomto období také důležitý jako místo překládky říčních lodí plavících se po Jeniseji. [69] => [70] => Ve 30. letech přišel [[Sovětský svaz|SSSR]] s programem plánovaného rozvoje severu. Roku 1932 bylo vytvořeno Hlavní správa Severomořské cesty (GUSMP - ''Главное управление Северного морского пути'') a stanovila si za hlavní úkol rozvíjet Severomořskou cestu po celé její délce, ve všech oblastech. Zeměpisná poloha osady Dikson se ukázala jako strategická, protože se nachází přibližně v polovině trasy. Roku 1933 GUSMP rozhodl o výstavbě přístavbu a uhelné základny.http://norilsk.net/index.php?id=133{{Nedostupný zdroj}} 22. května 1934 dorazilo do Diksonu 55 stavitelů a začali stavět přístav. Toto datum je každoročně slaveno jako datum zrodu diksonského přístaviště. Výstavba probíhala tak, že většina dílů byla nachystána v [[Igarka|Igarce]] a loděmi dovezena do Diksonu, kde docházelo k montáži a výstavbě. Roku 1936 byla zahájena výstavba nejsilnějšího radiové vysílače v Arktidě.{{Citace elektronické monografie [71] => | titul = Диксон – снежной Арктики столица, глава 3-1 {{!}} Путеводная нить [72] => | url = https://o-words.ru/glava-3-1/ [73] => | datum přístupu = 2020-12-16 [74] => | jazyk = ru-RU [75] => }} [76] => [77] => Výstavba přístaviště probíhala v obtížných podmínkách. Dvě přepravní lodi s cenným stavebním materiálem byly bouří potopeny a asi 2700 tun nákladu skončilo v ledové vodě. Následně muselo být vyzvednuto, vyloženo na břeh a vysušeno. Pracovní den trval 16-18 hodin. S nástupem zimy stavbu brzdily 50stupňové mrazy, sněhové bouře a vánice. V oblasti ostrova a zálivu se objevily tři osady. Vesnici na ostrově se začalo říkat ''Starý Dikson,'' oblasti výstavby přístavu se říkalo ''Port'' a na severozápadním cípu ostrova poblíž mysu Krečatnik se objevil ''Nový Dikson'' a byla tam zřízena vysílací radiová stanice. Na konci 30. let Diksonské rádiové středisko propojovalo všechny polární stanice v západní oblasti Arktidy ale také meteorologické stanice, hydrology a nadšené amatérské radisty. [78] => [79] => V roce 1933 vzniklo v Diksonu místo první zdravotní pomoci pro polárníky a od 27. října 1934 začala v osadě fungovat oblastní nemocnice, která byla jedinou v okruhu 600 km.{{Citace periodika [80] => | příjmení = Никитин [81] => | jméno = д.р, [82] => | titul = Больница на Диксоне. Радиограмма [83] => | periodikum = Советская Арктика [84] => | datum vydání = 1935 [85] => | ročník = [86] => | číslo = 2 [87] => | strany = 85–86 [88] => | jazyk = rusky [89] => | url = [90] => }} [91] => [92] => Během roku 1935 navštívilo Dikson 70 lodí. Od té doby se stal nejdůležitějším uzlovým bodem Severní mořské cesty. [93] => [94] => Zpočátku Dikson hlavně zásoboval lodě operující v oblasti, kterým dodával [[uhlí]], [[voda|vodu]] a [[Potravina|potraviny]]. Lodě časem přešly na jiná paliva, a tak se stalo hlavním úkolem přístavu zpracování zásobovacích nákladů pro [[polární stanice]] a společnosti působící v oblasti, dále pomáhal zásobovat vodou, teplem a [[elektřina|elektřinou]] samotnou osadu. [95] => [96] => Výstavba přístavu pokračovala až do příchodu 2. světové války. [97] => [98] => === Dikson během války === [99] => [[Soubor:Admiral Scheer at Wilhelmshaven, 1934.jpg|náhled|Křižník Admiral Scheer (1934)]] [100] => Na počátku [[Druhá světová válka|2. světové války]] bylo v Diksonu velitelství námořních operací západního sektoru sovětské Arktidy, polární letecká základna, radiometeorologické středisko na pevnině, uhelná základna a první stavby vznikajícího námořního přístavu. Po vypuknutí války bylo v Diksonu vyhlášeno stanné právo, v osadě bylo 40 ozbrojených mužů a všichni mužští obyvatelé osady začali podstupovat intenzivní vojenský výcvik. [101] => [102] => V srpnu 1942 se nedaleko osady odehrála bitva s německou bitevní lodí ''[[Admiral Scheer|Admirál Scheer]]''. Německý křižník poničil dvě sovětské lodě kotvící v přístavišti a zničil přístavní zařízení. Němci uvažovali o vylodění na ostrově, ale sovětské přístavní baterie je od toho svou palbou odradily. Loď se následně vrátila zpět do [[Narvik|Narviku]]. Jednalo se o jedinou bitvu s [[Wehrmacht|Wehrmachtem]] na Sibiři (za Uralem). [103] => [104] => V roce 1943 vytvořilo velení Severní flotily námořní základnu Kara v Diksonu. [105] => [106] => === Poválečný vývoj === [107] => Roku 1943 vznikla v osadě první škola, v té době nejsevernější škola na světě. Bylo tam 7 žáků a učitelka E. M. Kantamirova. V roce 1948 byla postavena nová dvoupatrová základní škola. V tu dobu zde studovalo již 150 žáků. Roku 1989 škola vyhořela a nová třípatrová byla postavena roku 1994. Nová budova byla koncipována pro 504 žáků. K 1. září 2019 ve škole bylo 37 žáků a 13 předškolních dětí.{{Citace elektronické monografie [108] => | titul = Диксонская школа [109] => | url = http://taimyr4-1.ru/ [110] => | datum přístupu = 2020-12-16 [111] => | jazyk = ru-RU [112] => }} [113] => [114] => V 80. letech populace osady dosáhla vrcholu, žilo zde asi 5 000 obyvatel. Po [[Rozpad Sovětského svazu|rozpadu SSSR]] většina obyvatel z osady odešla. Budoucnost města závisí na využívání přírodních zdrojů v regionu a rozvoji Severní mořské cesty. [115] => [116] => == Přístav == [117] => [[Soubor:Dudinka and dikson 2.png|vlevo|upright=1|náhled|Dikson leží severně od ústí veletoku [[Jenisej]]e, na břehu [[Jenisejský záliv|Jenisejského zálivu]]]] [118] => Mezi součásti diksonského přístavu patří například [[úvaziště]], 3 [[portálový jeřáb|portálové jeřáby]] typu ''Ганц'', [[výložníkový jeřáb|výložníkové jeřáby]] a [[samonakladač]]e. Jsou zde kryté i otevřené skladištní plochy. [119] => [120] => V prosinci 2020 bylo rozhodnuto, že Dikson se stane novým hlavním ruským přístavem pro nakládání ropy. Bylo rozhodnuto o vybudování nového terminálu, který zvládne odbavit až 25 milionů tun ropy. Dekret o výstavbě nové infrastruktury podepsal 9. prosince 2020 ruský premiér [[Michail Mišustin]]. Tento dekret uděluje společnosti Taymyrneftegaz-Port povolení vybudovat zcela nové přístaviště. Nový námořní přístav ''Sever'' se bude nacházet asi 40 km jihozápadně od Diksonu a bude sloužit jako klíčový logistický uzel pro [[Vostok Oil Project]]. Tento projekt je nyní největší prioritou společnosti [[Rosněfť|Rosněft]], která má ambiciózní cíle v [[Karské moře|Karském moři]]. Nový ruský přístav by měl být hotov do dvou let. Na výstavbu bude zapotřebí nejméně 400 000 pracovníků, což se projeví i na populačním rozvoji Diksonu.{{Citace elektronické monografie [121] => | příjmení = DeGeorge [122] => | jméno = Krestia [123] => | titul = ArcticToday [124] => | url = https://www.arctictoday.com/the-tiny-russian-arctic-town-of-dikson-is-set-to-see-a-major-new-port-for-oil-shipping/ [125] => | datum vydání = 2020-12-14 [126] => | datum přístupu = 2020-12-16 [127] => | jazyk = en-US [128] => }} [129] => [130] => == Obyvatelstvo == [131] => {| class="wikitable" [132] => |- [133] => | bgcolor=#efefef colspan=10 align=center | '''Vývoj počtu obyvatel''' [134] => |- [135] => | '''Rok''' [136] => | 1989 [137] => | 2002 [138] => | 2005 [139] => | 2007 [140] => | 2008 [141] => | 2010 [142] => | 2012 [143] => | 2016 [144] => | 2017 [145] => | 2020 [146] => |- [147] => | '''Obyvatel''' [148] => | 4449 [149] => | 1198 [150] => | 883 [151] => | 772 [152] => | 690 [153] => | 590 [154] => {{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Численность населения Российской Федерации по городам, поселкам городского типа и районам на 1 января 2010 года | url = http://www.gks.ru/bgd/regl/b10_109/Main.htm | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2010-07-09 | vydavatel = Федеральная служба государственной статистики | místo = [[Moskva]] | jazyk = ru | url archivu = https://www.webcitation.org/616KjoKcC?url=http://www.gks.ru/bgd/regl/b10_109/Main.htm | datum archivace = 2011-08-21 | nedostupné = ano }} [155] => | 674 [156] => | 609 [157] => | 569 [158] => | 529 [159] => |} [160] => Počet obyvatel Diksonu v posledních letech výrazně klesá. [161] => [162] => == Podnebí == [163] => [[Polární den]] trvá od 5. května do 10. srpna, [[polární noc]] od 11. listopadu do 1. února. Něco málo přes půl roku jsou zde neúplné noci plné soumraku. [164] => [165] => Oblast Diksonu je tzv. arktická poušť. Podnebí je zde velmi drsné. Nejteplejší měsíc je srpen, kdy teplota dosahuje 4,8 °C. Průměrná roční teplota je −11,4 °C. Absolutní nejnižší naměřená hodnota v Diksonu byla zaznamenána 7. února 1979 a činila −48,1 °C. Absolutní nejvyšší zaznamenaná teplota v Diksonu byla 3. srpna 1945 ve výši 26,9 °C. [166] => [167] => Roční úhrn srážek je 358 mm, srpen je nejmokřejším měsíc (44 mm). Od listopadu do dubna srážky padají pouze jako sníh. Sněží často i v září, říjnu a v květnu. Sněhová pokrývka v osadě často vydrží až do června. [168] => [169] => Počet hodin slunečního svitu je 1 164 hodin ročně, přičemž nejslunnějším měsícem je duben (237 hodin). Během května a června je málo slunečních hodin kvůli roztávání sněhu a mořského ledu, což způsobuje zamlžování. [170] => [171] => == Odkazy == [172] => === Reference === [173] => {{Překlad|ru|Диксон (посёлок городского типа)|111042000}} [174] => === Externí odkazy === [175] => * {{Commonscat}} [176] => * [https://web.archive.org/web/20070927000330/http://dikson.net.ru/ neoficiální stránky Diksonu] [177] => {{Autoritní data}} [178] => [179] => [[Kategorie:Geografie Krasnojarského kraje]] [180] => [[Kategorie:Sídla městského typu v Rusku]] [181] => [[Kategorie:Sídla za severním polárním kruhem]] [182] => [[Kategorie:Přístavní města v Rusku]] [183] => [[Kategorie:Sídla založená roku 1915]] [] => )
good wiki

Dikson

Dikson je sídlo městského typu nacházející se na severu Krasnojarského kraje v Rusku na pobřeží Karského moře, severně od ústí Jeniseje. Část Diksonu (včetně letiště) leží na stejnojmenném ostrově.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Karské moře','sídlo městského typu','Jenisej','Krasnojarský kraj','Federální okruhy Ruska','přístav','Sovětský svaz','uhlí','Oscar Dickson','Dikson (ostrov)','letiště','Rusko'

Jenisej

Řeka Jenisej je největší řeka v povodí Severního ledového oceánu na Sibiři a patří mezi nejdůležitější ruské řeky.

Letiště

Přístav

Rusko

Uhlí