Array ( [0] => 14687384 [id] => 14687384 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Disociace [uri] => Disociace [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=fyzikálně-chemickém pojmu}} [1] => '''Disociace''' (''latinsky dissociare, česky oddělit'') je děj, při kterém dochází ke štěpení [[Molekula|molekul]] nebo [[Komplexní sloučenina|komplexů]] na dvě nebo více molekul, [[Ion|iontů]] nebo radikálů. Tento proces je většinou vratný. Disociační energie je energie potřebná k rozdělení [[Chemická vazba|chemické vazby]]. Opakem disociace je asociace nebo rekombinace. [2] => [3] => Míra disociace je určena [[Disociační konstanta|disociační konstantou]], poměrem disociované a nedisociované formy pro danou [[Koncentrace (chemie)|koncentraci.]] [4] => [5] => Míra disociace vody je určena [[Autoionizace vody|iontovým součinem vody]]. Ve vodném roztoku je vždy kromě molekul [[Voda|H2O]] také určité množství oxoniových kationtů [[Hydronium|H3O+]] a hydroxylových aniontů [[Hydroxidy|OH−]]. Součin koncentrací obou těchto iontů je ve vodných roztocích za konstantních podmínek vždy konstantní a je označován jako iontový součin vody. [6] => [7] => Faktor [[pH]] úzce souvisí s disociací v roztocích a udává jejich neutralitu, kyselost nebo zásaditost. Faktor pH je záporným logaritmem koncentrace vodíkových iontů v roztoku. [8] => [9] => == Disociační konstanta == [10] => U [[Kyseliny|kyselin]] a [[Zásady (chemie)|zásad]], které mohou být [[Rozpustnost|rozpustné]] i v nedisociované formě, se udává disociační konstanta. Je to poměr disociované a nedisociované formy pro danou koncentraci. Při reverzibilní disociaci látky AB dojde k rozkladu na [[Kation|kationt]] A+ a [[Anion|aniont]] B− a v chemické rovnováze pro ni platí rovnice: [11] => [12] => : AB <=> A+ + B- [13] => [14] => [[Disociační konstanta]] ''K''d je poměr disociovaných iontů k původní sloučenině, závorky v rovnici označují rovnovážné koncentrace: [15] => [16] => : K_d = \mathrm{\frac{[A+][B-]}{[AB]}} [17] => [18] => == Iontový součin vody == [19] => Ve vodném roztoku je vždy kromě molekul H2O také určité množství oxoniových kationtů H3O+ a hydroxylových aniontů OH−. Součin koncentrací těchto iontů je ve vodných roztocích za konstantních podmínek vždy konstantní a je označován jako iontový součin vody. Při standardních podmínkách má hodnotu 10−14. V čisté vodě je látková koncentrace obou iontů stejná, H3O+ má hodnotu 10−7 a OH− má také hodnotu 10−7. [20] => [21] => == Faktor pH == [22] => Faktor pH nebo vodíkový exponent (''potential of hydrogen, potenciál vodíku'') úzce souvisí s disociací a vyjadřuje, zda vodný roztok reaguje neutrálně, [[Kyseliny|kysele]] nebo [[Zásady (chemie)|zásaditě]]. Jedná se o [[Logaritmická stupnice|logaritmickou stupnici]] s rozsahem hodnot od 0 do 14. Neutrální [[voda]] má při standardních podmínkách pH=7, kyseliny mají pH < 7, zásady mají pH > 7. [23] => [24] => Souvislost mezi iontovým součinem a pH: [25] => [26] => Kyselost vzniká přebytkem H3O+, při zvýšení koncentrace 10−7 iontů H3O+ v neutrálního stavu 1000krát tedy na 10−4 bude mít pH roztoku hodnotu 4. [27] => [28] => Zásaditost vzniká přebytkem OH−, při zvýšení koncentrace 10−7 iontů OH− v neutrálního stavu 1000krát tedy na 10−4 bude mít pH roztoku hodnotu 10. Protože platí, že součin kationtů H3O+ a aniontů OH− je vždy 10−14, koncentrace iontů H3O+ tedy klesne na 10−10, což odpovídá pH = 10. [29] => [30] => == Disociace kyselin == [31] => Kyseliny jsou látky, které jsou podle [[Brønstedova–Lowryho teorie kyselin a zásad|Brönstedovy teorie]] schopny poskytovat protony. Mezi chováním silných a slabých kyselin jsou rozdíly. Zatímco silné kyseliny jsou schopny úplné disociace dokonce i v silně kyselém prostředí, slabé kyseliny v kyselém roztoku uvolňují proton jen částečně. Většina [[Biochemie|biochemických]] sloučenin se chová jako slabé kyseliny. [32] => [33] => Příklad disociace [[Kyselina sírová|kyseliny sírové]]: [34] => [35] => H2SO4 → 2H+ + SO42– [36] => [37] => == Disociace zásad == [38] => Zásady jsou látky, které jsou podle Brönstedovy teorie schopny poskytovat hydroxilový aniont OH–. Stejně jako u kyselin existují slabé a silné zásady. [39] => [40] => Příklad disociace [[Hydroxid draselný|hydroxidu draselného]]: [41] => [42] => KOH → K+ + OH– [43] => [44] => == Disociace solí == [45] => Soli jsou chemické [[Chemická sloučenina|sloučeniny]] iontového charakteru. Obsahují kladnou ([[Kation|kationty]]) i zápornou složku ([[Anion|anionty]]), takže celá sloučenina je neutrální. Jednotlivé složky mohou být [[Organická sloučenina|organické]] i [[Anorganická sloučenina|anorganické]], jedno i víceatomové. [46] => [47] => Disociací solí v roztoku (nejčastěji ve vodě) dochází k oddělení kationtů a aniontů. Vzniká [[elektrolyt]], který vede [[elektrický proud]]. Proud zde však nepřenášejí elektrony jako u kovů (vodiče I. řádu), ale [[Ion|ionty]] (vodiče II. řádu). [48] => [49] => Slabý elektrolyt je látka, jejíž rozpustný roztok obsahuje pouze malý počet iontů. Silný elektrolyt je látka, jejíž rozpustný roztok obsahuje většinou pouze ionty. [50] => [51] => Příklad disociace soli [[Chlorid sodný|chloridu sodného]]: [52] => [53] => NaCl → Na+ + Cl– [54] => [55] => == Průběh disociace == [56] => Při elektrolytické disociaci dochází v roztoku k rozpadu iontových látek na jednotlivé ionty. Tento děj většinou probíhá ve dvou krocích : [57] => # Rozklad [[Krystalová mřížka|krystalové mřížky]] – molekuly [[Rozpouštědlo|rozpouštědla]] vytrhávají z krystalové mřížky jednotlivé ionty [58] => # Obalování (solvatace) – molekuly rozpouštědla solvatují (obalují) ionty látky. [59] => Při tepelné disociaci způsobené dodáním tepla z okolí nastává podobný průběh.VOŽENÍLEK, Jan. GYMNASIUM F. X. ŠALDY. ''Vedení elektrického proudu v kapalinách: Poznámky & ilustrace''. 2010. Dostupné z: http://jan.gfxs.cz/studium/files/elektro/elektrolyty.pdf {{Wayback|url=http://jan.gfxs.cz/studium/files/elektro/elektrolyty.pdf |date=20160310110908 }}  [60] => [61] => == Reference == [62] => {{Překlad|en|Dissociation (chemistry)|1033241584|de|Dissoziation (Chemie)|188847123}} [63] => [64] => == Externí odkazy == [65] => * {{Commonscat}} [66] => {{Autoritní data}} [67] => [68] => [[Kategorie:Chemické rovnováhy]] [69] => [[Kategorie:Chemické procesy]] [] => )
good wiki

Disociace

Disociace (latinsky dissociare, česky oddělit) je děj, při kterém dochází ke štěpení molekul nebo komplexů na dvě nebo více molekul, iontů nebo radikálů. Tento proces je většinou vratný.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Disociační konstanta','Zásady (chemie)','Anion','Kyseliny','Ion','Kation','elektrolyt','Hydronium','Autoionizace vody','Molekula','Hydroxid draselný','elektrický proud'

Anion

Elektrolyt

Hydronium

Ion

Kation

Kyseliny

Molekula