Array ( [0] => 15488501 [id] => 15488501 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Divišov [uri] => Divišov [3] => Divišov, Tyršovo náměstí (002).JPG [img] => Divišov, Tyršovo náměstí (002).JPG [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Divišov je malebné město nacházející se ve Středočeském kraji, které svým obyvatelům i návštěvníkům nabízí příjemné spojení mezi historickým a moderním životem. Město je obklopeno krásnou přírodou, což z něj činí ideální místo pro milovníky outdoorových aktivit. Historie Divišova sahá až do středověku, kdy dominoval obchod a řemeslná výroba. Město se může pochlubit řadou krásných historických budov a památek, které jsou svědectvím o jeho bohaté minulosti. Místní architektura i atmosféra přitahují návštěvníky, kteří mají zájem o poznání místní kultury a tradic. Divišov také poskytuje moderní zázemí pro své obyvatele, s rozvinutou infrastrukturou a dostupností služeb. Místní komunita je aktivně zapojená do různých kulturních a společenských akcí, které posilují sousedské vazby a vytvářejí příjemné prostředí pro život. V oblasti vzdělávání město podporuje různé vzdělávací instituce, které jej činí atraktivním pro rodiny s dětmi. K tomu všemu se v divišovském okolí nachází přírodní rezervace a území ideální pro rekreaci, což dává obyvatelům možnost udržovat zdravý životní styl. Divišov je tak městem, kde se historie setkává s moderním způsobem života, a kde pozitivní přístup k budoucnosti a spolupráce v komunitě vytvářejí inspirativní prostředí pro všechny. [oai_cs_optimisticky] => Divišov je malebné město nacházející se ve Středočeském kraji, které svým obyvatelům i návštěvníkům nabízí příjemné spojení mezi historickým a moderním životem. Město je obklopeno krásnou přírodou, což z něj činí ideální místo pro milovníky outdoorových aktivit. Historie Divišova sahá až do středověku, kdy dominoval obchod a řemeslná výroba. Město se může pochlubit řadou krásných historických budov a památek, které jsou svědectvím o jeho bohaté minulosti. Místní architektura i atmosféra přitahují návštěvníky, kteří mají zájem o poznání místní kultury a tradic. Divišov také poskytuje moderní zázemí pro své obyvatele, s rozvinutou infrastrukturou a dostupností služeb. Místní komunita je aktivně zapojená do různých kulturních a společenských akcí, které posilují sousedské vazby a vytvářejí příjemné prostředí pro život. V oblasti vzdělávání město podporuje různé vzdělávací instituce, které jej činí atraktivním pro rodiny s dětmi. K tomu všemu se v divišovském okolí nachází přírodní rezervace a území ideální pro rekreaci, což dává obyvatelům možnost udržovat zdravý životní styl. Divišov je tak městem, kde se historie setkává s moderním způsobem života, a kde pozitivní přístup k budoucnosti a spolupráce v komunitě vytvářejí inspirativní prostředí pro všechny. ) Array ( [0] => {{různé významy}} [1] => {{Infobox - česká obec [2] => | název = Divišov [3] => | obrázek = Divišov, Tyršovo náměstí (002).JPG [4] => | popisek = Tyršovo náměstí [5] => | status = městys [6] => | kraj = [[Středočeský kraj|Středočeský]] [7] => | NUTS3 = CZ020 [8] => | okres = Benešov [9] => | obec s rozšířenou působností = [[Benešov]] [10] => | pověřená obec = [[Benešov]] [11] => | země = [[Čechy]] [12] => | počet katastrálních území = 6 [13] => | PSČ = 257 26 [14] => | počet ZSJ = 8 [15] => | počet částí obce = 8 [16] => | adresa = Úřad městyse Divišov
Horní nám. 21-22
257 26 Divišov [17] => | starosta = Mgr. Zdeněk Pekárek [18] => | starosta aktuální k = 2022 [19] => | web = http://www.divisov.cz [20] => | úřední web = [21] => | e-mail = podatelna@divisov.cz [22] => }} [23] => Městys '''Divišov''' (v [[Latina|latinských]] textech ''Divischovium'', v [[Němčina|německých]] ''Diwischau'') se nachází mezi městy [[Benešov]]em a [[Vlašim]]í, asi 15 km východně od Benešova, na 41. km dálnice [[Praha]]-[[Brno]] v [[Posázaví]] v [[okres Benešov|okrese Benešov]]. Území obce má rozlohu 3099 ha. Městys a jeho okolí tvoří region [[Divišovsko]]. V městysi žije {{Počet obyvatel}} obyvatel. [24] => [25] => == Členění městyse == [26] => Městys se skládá ze 6 katastrálních území, na nichž leží 8 částí obce (dvě z katastrálních území jsou jsou rozdělena na dvě části obce). Katastrální území Zdebuzeves (s částmi [[Zdebuzeves]] a [[Radonice (Divišov)|Radonice]]) tvoří exklávu obce, která je od hlavní části obce oddělena územím obcí [[Všechlapy (okres Benešov)|Všechlapy]] a [[Český Šternberk]]. [27] => [28] => Městys se skládá z těchto částí: [29] => * Divišov (k. ú. Divišov u Benešova) [30] => * [[Dalovy]] (k. ú Dalovy) [31] => * [[Křešice (Divišov)|Křešice]] (k. ú. Křešice u Divišova) [32] => * [[Lbosín]] (k. ú. Lbosín) [33] => * [[Měchnov]] a [[Šternov]] (k. ú. Měchnov) [34] => * [[Zdebuzeves]] a [[Radonice (Divišov)|Radonice]] (k. ú. Zdebuzeves, exkláva městyse) [35] => [36] => == Název == [37] => Název obce je v 1. polovině 13. století zachycen v podobách Divišov a Divišovice: „1218 … testis Dyuvis de Dyuviscov …1219 Diuis de Diuisoviz …“; poté se ustálila podoba Divišov. Tímto názvem bylo vyjádřeno, že jde o majetek Divišův. Osobní jméno [[Diviš]], které je základem názvu [[městys|městečka]], může být českou obdobou řeckého jména Dionýsios, což znamená „bůh vína“, popřípadě též „božské dítě“; podle jiného výkladu jde o jméno českého původu pocházející z výrazu „divoký“ (patrně vlivem formální podoby s přídavným jménem divý). [38] => [39] => == Historie == [40] => [[Soubor:Divišov - MÚ.JPG|náhled|vlevo|Úřad městyse Divišova]] [41] => [42] => === Dějiny městečka === [43] => Divišov bylo poddanské město, jehož založení spadá do období do doby vlády [[Břetislav I.|Břetislava I.]] (1034–1055). Zakladatelem obce byl Diviš, člen družiny knížete Břetislava. [44] => [45] => Na místě dnešní starobylé budovy děkanství stávala [[tvrz]], kolem které se začala tvořit osada. Před rokem 1242 založil Zdislav, prvorozený syn Diviše z Divišova, hrad [[Český Šternberk (hrad)|Šternberk]] (dnešní městys [[Český Šternberk]]). Pojmenován byl po původním erbu Diviše z Divišova, zlaté osmicípé hvězdě na modrém poli. Následně se tedy z Divišovců stal rod [[Šternberkové|Šternberků]], jež vlastní hrad do dnešních dnů. V průběhu roku 1545 byla osada Divišov povýšena na město, které získalo privilegiem krále [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinanda I.]] na žádost Jana Holického ze Šternberka právo [[Výroční trh|výročního trhu]] (pořádání sobotních trhů) a [[Hrdelní právo|hrdelní]] (trestání zločinců). Město zároveň dostalo znak v podobě zlaté hvězdy, který připomínal pány ze Šternberka a městskou pečeť. O poměrech v Divišově vypovídá i [[smolná kniha]] z let 1617–1751, která přetrvala hrozný požár v roce 1742, kdy téměř celé město lehlo popelem. Na konci 19. století zde vznikla továrna na výrobu a zpracování [[samet]]u, jejichž plyše a samety byly na světové výstavě ve Francii na přelomu století vysoko oceněny. [46] => [47] => Dne 1. března 1900 byla v Divišově otevřena [[pošta]] a v roce 1902 byla v ní instalována [[Telegrafie|telegrafní]] stanice a od roku 1925 začala fungovat pravidelná autobusová linka [[Benešov]] – Divišov, která spolu s paralelní železnicí nazývanou [[Železniční trať Praha – Vrané nad Vltavou – Čerčany/Dobříš|Posázavský pacifik]] dopomohla k rozvoji chataření a vzniku více než 15 chatových osad. Stavba [[dálnice D1]] od Prahy až do [[Šternov]]a byla uvedena do provozu 8. července 1977{{Citace elektronického periodika |titul= |url=http://www.ceskedalnice.cz/d1.htm |datum přístupu=20-01-2009 |url archivu=https://web.archive.org/web/20060826224121/http://www.ceskedalnice.cz/d1.htm |datum archivace=26-08-2006 |nedostupné=ano }} a ještě více akcelerovala jednak chatovou výstavbu v okolí, především u řek [[Blanice (přítok Sázavy)|Blanice]] a [[Sázava]] a pak rekonstrukce chalup, samostatných hospodářských stavení a mlýnů, které zůstávaly volné po migraci obyvatel do měst v poválečném období. Tři roky po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] založil [[Jaroslav Simandl]] továrnu na závodní motocykly značky [[Jawa]] (původně ESO). Dále v Divišově sídlí od roku 1990 společnost FRAM s.r.o., která se zabývá lisováním tvarových gumových výrobků. [48] => [49] => Od 10. října 2006 byl obci vrácen status [[městys]]e.[http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?C=8&T=k2006psp5r Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi], [[Miloslav Vlček]], 10. října 2006 Po roce 2000 byla zastavěna rodinnými domky oblast 20 ha po kopcem Vrcha (533 m n. m.) směrem k dálnici D1, připravuje se třetí etapa zástavby směrem k logistickému areálu u [[Měchnov]]a. Stavební rozvoj zažívá i západní okraj obce (výpadovka na Benešov), kde došlo k výstavbě garáží nákladních vozidel a několika desítek rodinných domků. V roce 2004 došlo v souvislosti s výstavbou logistického areálu u Měchnova k [[Plynofikace|plynofikaci]] a ke stavbě [[Stoková síť|kanalizace]] v celé obci. [50] => [51] => === Územněsprávní začlenění === [52] => Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo: [53] => * 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim[https://cisleithanien.webnode.cz/spravni-dejiny-predlitavska-1850-1918/ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918] [54] => * 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Vlašim [55] => * 1868 země česká, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim [56] => * 1937 země česká, politický i soudní okres VlašimVládní nařízení č. 131/1937 Sb. [57] => * 1939 země česká, Oberlandrat Německý Brod, politický i soudní okres Vlašim[http://www.hartau.de/PBM/Protektorat.html Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren] [58] => * 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Benešov, soudní okres VlašimNařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb. [59] => * 1945 země česká, správní i soudní okres Vlašim{{Citace elektronického periodika |titul=Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb. |url=http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1945/sb52-45.pdf |datum přístupu=28-09-2011 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110928133321/http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1945/sb52-45.pdf |datum archivace=28-09-2011 |nedostupné=ano }} [60] => * 1949 Pražský kraj, okres Vlašim{{Citace elektronického periodika |titul=Vládní nařízení č. 3/1949 Sb. |url=http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1949/sb02-49.pdf |datum přístupu=22-05-2011 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110522061727/http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1949/sb02-49.pdf |datum archivace=22-05-2011 |nedostupné=ano }} [61] => * 1960 Středočeský kraj, okres Benešov [62] => * 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Vlašim [63] => [64] => == Pamětihodnosti == [65] => {{Viz též|Seznam kulturních památek v Divišově}} [66] => === Křesťanské památky === [67] => {{Viz též|kostel svatého Bartoloměje (Divišov)}} [68] => [[Soubor:Divišov - kostel 1.JPG|náhled|Kostel svatého Bartoloměje]] [69] => Divišovský [[kostel svatého Bartoloměje (Divišov)|kostel sv. Bartoloměje]], který byl poprvé v literatuře uveden v roce 1350, byl původně klasickou [[Gotická architektura|gotickou]] stavbou inspirovanou tehdejší španělskou architekturou. V roce 1742 vyhořel a požárem byly zničeny dokonce i kostelní zvony. [70] => [71] => Druhou památkovou budovou je barokní [[Děkanát a vikariát|děkanství]] naproti kostelu, obytná patrová budova s [[mansarda|mansardovou]] střechou, střední část průčelí má bosované [[Lizéna|lizény]]. Celkový tehdejší pohled na městečko z ptačí perspektivy od jihu zachytil v kresbě [[Antonín F. Zástěra]] v roce 1753. V současnosti slouží tato budova částečně jako fara a k příležitostným kulturním a divadelním představením. Budovu fary z jižní poloviny obklopovala od konce 19. století farní zahrada, po válce přeměněná na veřejnosti přístupný park s raně romantickou zděnou bránou směrem k budově kostela. [72] => [73] => V kryptě kostela je mimo jiné pochována Eliška ([[Alžběta]]), sestra krále [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]], manželka Jiřího Holického ze Šternberka, který vlastnil nedaleký hrad [[Český Šternberk]]. Eliška zemřela v roce 1468 ve věku 50 let. V kostele se nachází i kopie populárního obrazu [[Maria (matka Ježíšova)|Panny Marie]] Divišovské z římského kostela [[Ara coeli]]. [74] => [75] => === Židovské památky === [76] => {{Viz též|Synagoga v Divišově}} [77] => Vedle křesťanského a převažujícího katolického lidu žili do 20. století v Divišově i [[Židé]], kteří si postavili svoji modlitebnu – [[Synagoga v Divišově|divišovskou synagogu]]. První zmínky o židech se objevují v roce 1685, podle soupisu z roku 1724 pouze dvě rodiny a na konci 18. století zde žilo 10 rodin a nejvíce v roce 1888 – již celkem 133 osob. Za [[První republika|první republiky]] počet židů klesl na 20 osob žijících převážně v dnešní Šternberské ulici kolem [[synagoga|synagogy]] vystavěné v pozdně [[klasicismus|klasicistním]] stylu s půlválcovou [[Apsida (architektura)|apsidou]]. Interiér osvětluje menší mosazný a zajímavý velký železný klasicistní lustr a řada nástěnných světel. Hlavní prostor zaujímají dvě řady s 10 lavicemi pro 5 až 6 osob (celkem 120 mužských sedadel). Pravidelné [[Bohoslužba|bohoslužby]] se zde konaly až do třicátých let 20. století, před druhou světovou válkou pouze o hlavních svátcích. V roce 1935 bylo veškeré zařízení synagogy převezeno do Benešova. Rabíni a správcové synagogy: Lazar Freund (1852–1860), Jindřich Schwarzkopf (1893–1905), Rudolf Glaser (1906–1912), Mojžíš Reither (1913–1917), poté nepravidelně zajížděli do obce [[rabín]]i: Adolf Loewy a Alois Schircus, oba z Uhlířských Janovic a Rudolf Blán. Starostové židovské náboženské obce: Vilém Meisl (1892–1910), Alfréd Kafka (1911–1916) a Karel Justitz 1924–1939. Své mrtvé pochovávali na [[Židovský hřbitov v Divišově|židovském hřbitově]] za městem od roku 1776. Dnes je možné tento hřbitov s [[baroko|barokními]] a klasicistními náhrobky nalézt u dálničního sjezdu [[Šternov]]. [78] => [79] => [[Soubor:Divišov, synagoga 01.jpg|náhled|vlevo|Divišovská synagoga]] [80] => [81] => === Zánik židovské obce a rekonstrukce synagogy === [82] => [[Druhá světová válka]] znamenala konec židovského obyvatelstva v Divišově. Z obce byli transportováni a v [[Koncentrační tábor|koncentračních táborech]] zahynuli tito obyvatelé:http://www.holocaust.cz/databaze-obeti/ Olga Blochová (* 1884), Otakar Bloch (* 1878), Růžena Fischerová (* 1873), Anna Justicová (* 1895), Milada Justicová (* 1922), Otto Justic (* 1925), Otto Klauber (* 1909), Zděnka Klauberová (* 1909), Rudolf Pick (* 1881), Růžena Picková (* 1890), Anna Poláčková (* 1915), Františka Poláčková (* 1879), Eliška Reinerová (* 1899), Emma Reinerová (* 1885), Matylda Reinerová (* 1870) a Viktor Reiner (* 1898). Po roce 1950 byla budova [[Synagoga v Divišově|synagogy]] adaptována na provozovnu kadeřnictví, vnější vzhled byl budovy zachován. V dnešní době je synagoga kompletně opravená a sídlí zde [[muzeum]] mapující život židovského osídlení v regionu [[Divišovsko]]. Při obnově divišovské synagogy byl proveden archeologický a restaurátorský průzkum, dále zjištěna původní keramická dlažba, v sutích uvnitř nalezena část původního železného lustru. Stavba je velmi dobře zachována, patrně chybí pouze Davidovy hvězdy na střeše a původní nápis nad vstupem. [83] => [84] => == Osobnosti == [85] => * [[František Kafka]] (1909–1991), spisovatel a předkladatel [86] => * [[Ota Kafka]] (1911–1942), sportovní novinář a redaktor lidových novin [87] => * [[Jaroslav Simandl]] (1905–1987), zakladatel [[Jawa Divišov]] a motocyklový závodník [88] => * [[Josef Douba]] (1866–1928), malíř a ilustrátor [89] => * [[Čeněk Vinař]] (1835–1872), varhaník a hudební skladatel [90] => * [[Paul McNulty]] (* 1953), výrobce [[klavír]]ů a [[Fortepiano|fortepian]] původem z [[Houston]]u ve [[Spojené státy americké|Spojených státech]], jehož dílna se nachází v Divišově [91] => [92] => == Obyvatelstvo == [93] => Podle [[Sčítání lidu|sčítání]] 1930 zde žilo v 226 domech 1 102 obyvatel. 1 100 obyvatel se hlásilo k československé národnosti. Žilo zde 1 007 římských katolíků, 13 evangelíků, 18 příslušníků Církve československé husitské, 44 ateistů a 20 židů.{{Citace monografie [94] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930 [95] => | svazek = I. Země Česká [96] => | typ svazku = díl [97] => | vydavatel = Orbis [98] => | místo = Praha [99] => | rok = 1934 [100] => | strany = 7 [101] => | počet stran = 613 [102] => }} [103] => [104] => {| class="wikitable" [105] => |+Vývoj počtu obyvatel a domů{{Citace elektronické monografie [106] => | korporace = Český statistický úřad [107] => | odkaz na korporaci = Český statistický úřad [108] => | titul = Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [109] => | url = http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/9200404384/$File/13n106cd1.pdf [110] => | strany = 70, 71 [111] => | lokace = záznam 16 [112] => | datum vydání = 2007-03-03 [113] => | datum přístupu = 2015-03-07 [114] => | jazyk = [115] => }} [116] => |- [117] => ! Rok !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 [118] => |- style="text-align: right;" [119] => ! style="text-align: center;" | Počet obyvatel [120] => | 3278|| 3199|| 3003 || 2943 || 2673 || 2384 || 2096 || 1685 || 1700 || 1549 || 1451 || 1325 || 1307 || 1540 [121] => |- style="text-align: right;" [122] => ! style="text-align: center;" | Počet domů [123] => | 394 || 386 || 391 || 386 || 390 || 398 || 431 || 455 || 410 || 398 || 371 || 471 || 491 || [124] => |} [125] => [126] => == Služby == [127] => [[Soubor:Divišov, Tyršovo náměstí.jpg|náhled|Tyršovo náměstí]] [128] => V obci se nachází [[mateřská škola]]{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://msdivisov.webnode.cz/ |datum přístupu=2015-03-09 |url archivu=https://web.archive.org/web/20150402174057/http://msdivisov.webnode.cz/ |datum archivace=2015-04-02 }} o pěti třídách a [[základní škola]] o 11 třídách.http://www.zsdivisov.cz/ Sídlo ze má [[lékárna]], ordinace praktického a dětského lékaře a dům pro seniory s denním [[stacionář]]em. Pro veřejnost slouží čtyři obchody s potravinami, zeleninou, nápoji včetně jedné prodejny s noční otvírací dobou. Nachází se zde dvě restaurace (Na Radnici a u Sokola) a jedna vinárna, dva autoservisy s odtahovou službou,http://www.autoprazak.cz/kontakty.html osobní dopravce s cestovní kanceláří,http://www.eichlerbus.cz/ několik kadeřnictví a masérství včetně [[Thajská masáž|thajského]]. Pro veřejnost je i travnaté fotbalové hřiště, antukové [[Tenisový dvorec|tenisové kurty]] a několik dětských hřišť včetně malého [[Zoologická zahrada|zoo]] za obcí. [129] => [130] => === Statistiky z roku 1932 === [131] => Ve městě (tehdy 1197 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto organizace:'Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství'', sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 197. (česky a německy) Společenstvo pekařů, řezníků a uzenářů, sbor dobrovolných hasičů, tři cihelny, dvě výrobny lihovin, hospodářské skladištní družstvo, poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice. Služby zajišťovali lékař, dvě autodrožky, kino Sokol, cukrář, drogerie, dvanáct obchodníků s dobytkem, sedm hostinců, sedm krejčích, obchod s materiálním zbožím, modistka, obchod s obuví firmy [[Baťa]], dvě papírnictví, občanská záložna, dva zámečníci. [132] => [133] => == Doprava == [134] => Do obou území obce zasahuje [[dálnice D1]], je zde exit [[Šternov]]. Dále tudy prochází silnice [[Silnice II/111|II/111]] [[Struhařov (okres Benešov)|Struhařov]] – Divišov – [[Český Šternberk]], [[Silnice II/113|II/113]] [[Ostředek]] – Divišov – [[Vlašim]] a [[Silnice II/125|II/125]] [[Vlašim]] – [[Uhlířské Janovice]]. Silnice III. třídy:{{Citace elektronického periodika |titul=Webová mapová aplikace "Silniční a dálniční síť ČR" |url=http://www.rsd.cz/Mapy/webova-mapova-aplikace |datum přístupu=2014-03-01 |url archivu=https://web.archive.org/web/20140223093305/http://www.rsd.cz/mapy/webova-mapova-aplikace |datum archivace=2014-02-23 |nedostupné=ano }} [135] => * III/11121 II/111 – [[Lbosín]] [136] => * III/11122 II/111 – [[Litichovice]] [137] => * III/11123 Divišov – [[Dalovy]] [138] => * III/11124 Divišov – [[Všechlapy (okres Benešov)|Všechlapy]] [139] => * III/11125 II/111 – [[Měchnov]] [140] => * III/11126 [[Šternov]] – [[Drahňovice]] [141] => * III/11127 II/111 – [[Radonice (Divišov)|Radonice]] – [[Zdebuzeves]] – II/125 [142] => * III/11323 II/113 – [[Křešice]] [143] => [144] => Železniční trať ani stanice na území městyse nejsou. [145] => [146] => V městysi zastavovaly v roce 2012 autobusové linky jedoucí např. do těchto cílů: [[Benešov]], [[Český Šternberk]], [[Kolín]], [[Louňovice pod Blaníkem]], [[Pacov]], [[Praha]], [[Vlašim]]. [147] => [148] => == Turistika == [149] => [[Divišovsko]] je centrem chataření a chalupaření. V 10 km okruhu od obce se nachází více než 500 chat nebo chalup, mnoho z nich celoročně obývaných. Okolní lesy jsou vhodné pro houbaření. Obcí prochází zelená turistická trasa směr chatová osada [[Poříčko]], hrad [[Český Šternberk]] nebo ČD zastávka [[Domašín (Vlašim)|Domašín]]. Po silnici 111 prochází Divišovem i [[Cyklistická trasa|cyklotrasa]] č. 0072http://www.3.oblast.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=136944&id_obce_2=73974 Cyklotrasa č. 0072 Český Šternberk - Postupice ze zámku [[Jemniště (nový zámek)|Jemniště]] na hrad [[Český Šternberk]]. [150] => [151] => === Naučná stezka rytíře Kryštofa Šice === [152] => Žáci základní školy v roce 2008 obnovili již téměř zapomenutou naučnou stezku z Divišova do Českého Šternberka a nazvali jí [[Stezka rytíře Jana Kryštofa Šice]]. Naučná stezka začíná na návsi v Divišově, má celkem 10 zastavení s informačními tabulemi o myslivosti, o židovském náboženství, přírodě kolem Divišova či o hradu [[Český Šternberk (hrad)|Český Šternberk]], nacismu místního německého obyvatelstva za druhé světové války a končí v centru obce [[Český Šternberk]]. Protíná i známou rybí restauraci U Rybiček.Stezky.info: [http://www.stezky.info/naucnestezky/ns-stezka-rytire-jana-krystofa-sice.htm Stezka rytíře Jana Kryštofa Šice.] [153] => [154] => === Rozhledna Špulka a Ptačí stezka === [155] => V roce 2014 byla otevřena rozhledna [[Špulka (rozhledna)|Špulka]] a naučná Ptačí stezka v jejím okolí.http://cestovani.idnes.cz/rozhledna-spulka-a-vylet-kousek-od-prahy-ffl-/po-cesku.aspx?c=A140424_112732_po-cesku_tom Z rozhledny je možné uvidět nejen celou obec, ale při dobrém počasí i [[Sněžka|Sněžku]] nebo hory na [[Šumava|Šumavě]].http://www.novinky.cz/vase-zpravy/stredocesky-kraj/benesov/1297-29721-ze-spulky-na-benesovsku-uvidite-znacnou-cast-cech-mozna-i-snezku.html{{Nedostupný zdroj}}{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.chopos.cz/article.asp?article_id=10421 |datum přístupu=2015-03-09 |url archivu=https://web.archive.org/web/20150402170535/http://www.chopos.cz/article.asp?article_id=10421 |datum archivace=2015-04-02 |nedostupné=ano }} [156] => [157] => === Vrcha === [158] => V Divišově se nachází kopec [[Vrcha (kopec)|Vrcha]] s nadmořskou výškou 533 metrů, který bývá pod sněhem do konce března a na jehož úpatí vede turistická stezka. Na jeho vrcholu se nachází veřejnosti nepřístupná věž, skrytá v lese. Z vrcholu je vidět i část hradu Český Šternberk z opačné strany, než je na běžných fotografiích. [159] => [160] => == Reference == [161] => [162] => [163] => == Související články == [164] => * [[Divišovsko]] [165] => * [[Špulka (rozhledna)|Rozhledna Špulka]] [166] => [167] => == Externí odkazy == [168] => * {{Commonscat}} [169] => * {{Otto|heslo=Divišov}} [170] => * {{RÚIAN}} [171] => * {{Oficiální web}} [172] => [173] => {{Části české obce}} [174] => {{Okres Benešov}} [175] => [176] => {{Autoritní data}} [177] => {{Portály|Česko|Geografie}} [178] => [179] => [[Kategorie:Divišov| ]] [180] => [[Kategorie:Městyse v Čechách]] [181] => [[Kategorie:Obce v okrese Benešov]] [182] => [[Kategorie:Mikroregion CHOPOS]] [183] => [[Kategorie:Městyse v okrese Benešov]] [184] => [[Kategorie:Sídla v Benešovské pahorkatině]] [185] => [[Kategorie:Sídla ve Vlašimské pahorkatině]] [] => )
good wiki

Divišov

Městys Divišov (v latinských textech Divischovium, v německých Diwischau) se nachází mezi městy Benešovem a Vlašimí, asi 15 km východně od Benešova, na 41. km dálnice Praha-Brno v Posázaví v okrese Benešov.

More about us

About

Město je obklopeno krásnou přírodou, což z něj činí ideální místo pro milovníky outdoorových aktivit. Historie Divišova sahá až do středověku, kdy dominoval obchod a řemeslná výroba. Město se může pochlubit řadou krásných historických budov a památek, které jsou svědectvím o jeho bohaté minulosti. Místní architektura i atmosféra přitahují návštěvníky, kteří mají zájem o poznání místní kultury a tradic. Divišov také poskytuje moderní zázemí pro své obyvatele, s rozvinutou infrastrukturou a dostupností služeb. Místní komunita je aktivně zapojená do různých kulturních a společenských akcí, které posilují sousedské vazby a vytvářejí příjemné prostředí pro život. V oblasti vzdělávání město podporuje různé vzdělávací instituce, které jej činí atraktivním pro rodiny s dětmi. K tomu všemu se v divišovském okolí nachází přírodní rezervace a území ideální pro rekreaci, což dává obyvatelům možnost udržovat zdravý životní styl. Divišov je tak městem, kde se historie setkává s moderním způsobem života, a kde pozitivní přístup k budoucnosti a spolupráce v komunitě vytvářejí inspirativní prostředí pro všechny.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Český Šternberk','Benešov','Šternov','Vlašim','Divišovsko','Radonice (Divišov)','Zdebuzeves','Měchnov','Synagoga v Divišově','Praha','Český Šternberk (hrad)','Všechlapy (okres Benešov)'

Benešov

Divišovsko

Měchnov

Praha

Praha je hlavním městem České republiky a s více než 1,3 miliony obyvateli je největším městem země.

Šternov

Vlašim

Zdebuzeves

Zdebuzeves je obec v okrese Praha-západ, nacházející se zhruba 20 kilometrů východně od centra Prahy.