Array ( [0] => 15491523 [id] => 15491523 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Dněpr [uri] => Dněpr [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=řece}} [1] => {{Infobox - vodní tok [2] => | velikost obrázku = 210px [3] => | řeka = Dněpr
{{cizojazyčně|ru|Днепр}}, {{cizojazyčně|be|Дняпро}}, {{cizojazyčně|uk|Дніпро}} [4] => | obrázek = Днепр_код_Кијева.jpg [5] => | popisek = Dněpr v Kyjevě [6] => | alt = [7] => | délka = 2201 [8] => | průtok = 1670 [9] => | plocha = 516 300 [10] => | světadíl = [[Evropa]] [11] => | pramen = [[Valdajská vysočina]] ([[Rusko]]) [12] => | výška1 = 350 [13] => | ústí = [[Dněperský liman]] [[Černé moře|Černého moře]] [14] => | výška2 = 0 [15] => | protéká = {{vlajka a název|Rusko}} ''([[Smolenská oblast]])''
{{vlajka a název|Bělorusko}} ''([[Vitebská oblast|Vitebská]], [[Mohylevská oblast]])''
{{vlajka a název|Ukrajina}} ''([[Černihivská oblast|Černihivská]], [[Kyjevská oblast|Kyjevská]], [[Čerkaská oblast|Čerkaská]], [[Kirovohradská oblast|Kirovohradská]], [[Poltavská oblast|Poltavská]], [[Dněpropetrovská oblast|Dněpropetrovská]], [[Záporožská oblast|Záporožská]], [[Chersonská oblast]])'' [16] => | povodí = [[Atlantský oceán]], [[Černé moře]], [[Povodí Dněpru]] ''([[Ukrajina]] 57,97%, [[Bělorusko]] 24,19%, [[Rusko]] 17,83 %)''[http://www.cawater-info.net/twinbasinxn/europe_e.htm Mezinárodní povodí řek v Evropě , Dnieper] [17] => | mapa = Dnieper Basin River Town Polski.png [18] => | popisek mapy = mapa povodí řeky [19] => | hčp = [20] => }} [21] => '''Dněpr''' ({{Vjazyce2|uk|Дніпро|Dnipro}}, {{Vjazyce2|be|Дняпро|Dňapro}}, {{Vjazyce2|ru|Днепр|Dňěpr}}, v [[Starověk|antice]] ''Borysthenés'') je [[řeka]] na východě [[Evropa|Evropy]]. Protéká postupně územím západního [[Rusko|Ruska]] ([[Smolenská oblast]]) následně pokračuje přes východní [[Bělorusko]] ([[Vitebská oblast|Vitebská]], [[Mohylevská oblast]]) a napříč celou [[Ukrajina|Ukrajinou]] ([[Černihivská oblast|Černihivská]], [[Kyjevská oblast|Kyjevská]], [[Čerkaská oblast|Čerkaská]], [[Kirovohradská oblast|Kirovohradská]], [[Poltavská oblast|Poltavská]], [[Dněpropetrovská oblast|Dněpropetrovská]], [[Záporožská oblast|Záporožská]], [[Chersonská oblast]]). Její délka činí 2201 [[kilometr|km]]před postavením přehrad činila délka řeky 2285 km [[Velká sovětská encyklopedie|VSE]], čímž se řadí na [[nejdelší řeky v Evropě|čtvrté místo v Evropě]] (po [[Volha|Volze]], [[Dunaj]]i a [[Ural (řeka)|Uralu]]). Z délky řeky připadá 485 km na [[Rusko]], 16 km na [[bělorusko-ruská státní hranice|bělorusko-ruskou hranici]], 595 km na [[Bělorusko]], 115 km na [[bělorusko-ukrajinská státní hranice|bělorusko-ukrajinskou hranici]] a zbytek na [[Ukrajina|Ukrajinu]]. Povodí o velikosti 516 300 [[kilometr čtvereční|km²]] ji po [[Volha|Volze]] a [[Dunaj]]i řadí na [[největší povodí v Evropě|třetí místo v Evropě]]. [22] => [23] => == Průběh toku == [24] => Pramení na [[Valdajská vysočina|Valdajské vysočině]] a ústí poblíž [[Cherson]]u do [[Dněperský liman|Dněperského limanu]] [[Černé moře|Černého moře]]. [25] => [26] => === Horní tok === [27] => Horní tok je od [[pramen]]e do [[Kyjev]]a dlouhý 1320 km. Množství vody na tomto úseku je dostatečné až nadbytečné, jelikož zde řeka protéká zónou [[les]]ů. Nejvyšší část toku nad městem [[Dorogobuž]] vede mezi nízkými a [[bažina]]tými [[břeh]]y, které jsou pokryty převážně [[borovice|borovými]] a částečně také [[bříza|březovými]] a [[smrk]]ovými lesy. Poté až k městu [[Šklov]] protéká [[kopec|kopcovitou]] krajinou, [[říční údolí]] je v těch místech úzké jen 0,5 až 1 km a [[říční niva]] místy zcela chybí. Nedaleko nad městem [[Orša]] řeka překonává [[Kobeljacké peřeje]]. V úseku mezi [[Mohylev]]em a [[Kyjev]]em se říční údolí rozšiřuje, niva dosahuje šířky až 14 km, přičemž je převážně pokryta zaplavovanými [[lužní les|lužními lesy]], porosty [[keř]]ů, borovými a [[listnatý les|listnatými lesy]]. [28] => [29] => === Střední tok === [30] => Střední tok je od [[Kyjev]]a do [[Záporoží]] dlouhý 555 km. Množství vody je zde menší než na horním toku a přísun srážek je nestálý, jelikož zde řeka protéká zónou [[lesostep]]í a [[step]]í. Po celé délce tohoto úseku je údolí řeky široké 6 až 18 km. Zvláště na levé straně se vyskytují [[břehová terasa|břehové terasy]]. Pravý břeh je vyvýšen a prudce spadá k řece. Střední tok představuje [[kaskáda přehrad|kaskádu přehrad]] ([[Kyjevská přehrada|Kyjevská]], [[Kaněvská přehrada|Kaněvská]], [[Kremenčucká přehrada|Kremenčucká]], [[Kamjanská přehrada|Kamjanská]], [[Dněperská přehrada|Dněperská]]) a pouze pod [[Kamjanske|Kamjanským]] se zachoval krátký úsek přirozeného [[říční koryto|koryta]]. [31] => [32] => === Dolní tok === [33] => [[Soubor:Dnipro estuary.jpg|náhled|Satelitní snímek ústí Dněpru pořízený 8. srpna 2015.]] [34] => Dolní tok je od [[Záporoží]] k [[ústí]] dlouhý 325 km. Množství vody na tomto úseku je již nedostatečné, jelikož zde řeka protéká zónou [[step]]í v [[Přičernomořská nížina|Přičernomořské nížině]]. Převážná část dolního toku je pod [[vzdutí]]m [[Kachovská přehrada|Kachovské přehrady]]. [35] => [36] => === Přítoky === [37] => Tabulka obsahuje přítoky postupně v pořadí od pramene k ústí rozdělené podle úseků toku. Písmena (P) a (L) označují pravý a levý přítok. [38] => {| [39] => |- [40] => | horní tok [41] => * [[Druc]] (P) [42] => * [[Berezina (přítok Dněpru v Bělorusku)|Berezina]] (P) [43] => * [[Sož]] (L) [44] => * [[Pripjať]] (P) [45] => * [[Teteriv]] (P) [46] => * [[Irpiň (řeka)|Irpiň]] (P) [47] => * [[Desna]] (L) [48] => * [[Stuhna]] (P) [49] => | střední tok [50] => * [[Trubiž]] (L) [51] => * [[Ros]] (P) [52] => * [[Ťasmyn]] (P) [53] => * [[Supij]] (L) [54] => * [[Sula (přítok Dněpru)|Sula]] (L) [55] => * [[Psel]] (L) [56] => * [[Vorskla]] (L) [57] => * [[Samara (přítok Dněpru)|Samara]] (L) [58] => | dolní tok [59] => * [[Kinska]] (L) [60] => * [[Bilozerka]] (L) [61] => * [[Bazavluk]] (P) [62] => * [[Inhulec]] (P) [63] => |} [64] => [65] => == Vodní režim == [66] => [[Soubor:Dnieper Nasa 2004-05-06.jpg|náhled|Dněpr ze satelitu]] [67] => Zdroj vody je smíšený a formuje se převážně na horním toku nad [[Kyjev]]em. Největším zdrojem jsou [[sníh|sněhové]] [[srážky]] (50 %), následuje [[podzemní voda]] (27 %) a [[déšť|dešťové]] srážky (23 %). Na dolním toku roste role srážek sněhových na úkor dešťových. Průměrný [[Průtok vodního toku|průtok]] u [[Kyjev]]a činí 1380 [[metr krychlový za sekundu|m³/s]], maximální 25 000 m³/s, minimální 200 m³/s, běžné jarní maximum dosahuje 7000 m³/s . Průměrný celkový roční [[odtok]] v ústí představuje 53 [[kilometr krychlový|km³]], maximální 73 km³ a minimální 24 km³. Průměrný průtok v ústí činí pak 1670 m³/s. Během [[jaro|jarního]] období zvýšeného vodního stavu proteče řekou 60 až 70 % (v některých letech až 80 %) celkového ročního průtoku. V [[léto|létě]] je vodní stav nízký. Na [[podzim]] dochází k [[povodeň|povodním]] při deštích a v [[zima|zimě]] při oteplení. Řeka zamrzá v [[prosinec|prosinci]] a rozmrzá v průměru na horním toku na začátku [[duben|dubna]], na středním toku v polovině [[březen|března]] a na dolním toku na začátku března. [68] => [69] => == Využití == [70] => [71] => === Doprava === [72] => Řeka a její přítoky jsou základní vodní cesty [[Bělorusko|Běloruska]] a [[Ukrajina|Ukrajiny]]. [[Vodní doprava]] je možná od ústí do města [[Dorogobuž]] v délce 1990 km. Po výstavbě přehrad zmizely někdejší nebezpečné [[peřeje]]. Hlavní [[přístav]]y na řece jsou [[Mohylev]], [[Rahačou]], [[Žlobin]], [[Kyjev]], [[Kaniv]], [[Čerkasy]], [[Kremenčuk]], [[Dnipro]], [[Záporoží]], [[Nikopol (Ukrajina)|Nikopol]], [[Cherson]]. Umělými vodními cestami je spojena s řekami v povodí [[Baltské moře|Baltského moře]]: [73] => * se [[Daugava|Západní Dvinou]] ([[Berezinská vodní cesta]]) [74] => * s [[Něman]]em ([[Dněpersko-němanská vodní cesta]]) [75] => * s [[Západní Bug|Bugem]] ([[Dněpersko-bugský kanál|Dněpersko-bugská vodní cesta]]). [76] => [77] => === Energetika === [78] => [[Soubor:DneproGES Khortitsa.jpg|náhled|pohled na hráz [[DněproGES]]u z ostrova [[Chortycja]]]] [79] => [[Soubor:167kachovskemore.jpg|náhled|pohled na [[Kachovská přehrada|Kachovskou vodní nádrž]] směrem od Vasiljivky na Marhanec]] [80] => Na řece byly postaveny [[přehradní hráz]]e s [[vodní elektrárna|vodními elektrárnami]], nad nimiž vznikly rozsáhlé [[přehradní nádrž]]e. Tento úsek řeky se nazývá [[Dněperská kaskáda]]. Od pramene k ústí to jsou postupně: [81] => * [[Kyjevská přečerpávací elektrárna]] [82] => * [[Kyjevská přehrada]] – [[Kyjevská vodní elektrárna]] [83] => * [[Kaněvská přehrada]] – [[Kanivská vodní elektrárna|Kaněvská vodní elektrárna]] [84] => * [[Kremenčucká přehrada]] – [[Kremenčucká vodní elektrárna]] [85] => * [[Kamjanská přehrada]] – [[Střednědněprovská vodní elektrárna|Středodněperská vodní elektrárna]] [86] => * [[Dněperská přehrada]] – [[DněproGES]] [87] => * [[Kachovská přehrada]] – [[Kachovská vodní elektrárna]] [88] => [89] => === Zásobování vodou === [90] => Z [[Kachovská přehrada|Kachovské přehrady]] odtékají zavlažovací kanály: [91] => * [[Dněpr-Kryvyj Rih|kanál Dněpr-Kryvyj Rih]] [92] => * [[Severokrymský kanál]] [93] => [94] => === Osídlení === [95] => Města, kterými řeka protéká v pořadí od pramene k ústí zachycuje tabulka. Sídla [[oblast]]í jsou vyznačena tučně. [96] => {| [97] => |- [98] => | style="width:80px" | [99] => '''[[Rusko]]''' [100] => | [101] => * [[Dorogobuž]] [102] => * '''[[Smolensk]]''' [103] => |} [104] => [105] => {| [106] => |- [107] => | style="width:80px" | [108] => '''[[Bělorusko]]''' [109] => | style="width:100px" | [110] => * [[Orša]] [111] => * '''[[Mohylev]]''' [112] => * [[Bychaŭ]] [113] => | [114] => * [[Rahačoŭ]] [115] => * [[Žlobin]] [116] => * [[Rečyca]] [117] => |} [118] => [119] => {| [120] => |- [121] => | style="width:80px" | [122] => '''[[Ukrajina]]''' [123] => | style="width:100px" | [124] => * [[Vyšhorod]] [125] => * '''[[Kyjev]]''' [126] => * [[Kozyn]] [127] => * [[Ukrajinka (město)|Ukrajinka]] [128] => * [[Kaniv]] [129] => * '''[[Čerkasy]]''' [130] => | [131] => * [[Svitlovodsk]] [132] => * [[Kremenčuk]] [133] => * [[Kamjanske]] [134] => * '''[[Dnipro]]''' [135] => * '''[[Záporoží]]''' [136] => * ostrov [[Chortycja]] [137] => | [138] => * [[Enerhodar]] [139] => * [[Marhanec]] [140] => * [[Nikopol (Ukrajina)|Nikopol]] [141] => * [[Kamjanka-Dniprovska]] [142] => * [[Beryslav]] [143] => * [[Kachovka]] [144] => | [145] => * [[Nova Kachovka]] [146] => * '''[[Cherson]]''' [147] => * [[Olešky (Ukrajina)|Olešky]] [148] => * [[Hola Prystaň]] [149] => * [[Očakiv]] [150] => |} [151] => [152] => == Historie == [153] => Již ve [[starověk]]u se [[Hérodotos]] o řece ('''Borysthenés''' ({{cizojazyčně|el|''Βορυσθένης''}})) ve svých [[Histories apodeixis|Dějinách]] zmiňuje při popisu říše a zvyků [[Skythové|Skythů]], jejichž říše se na dolním toku řeky rozkládala, jako o třetí největší známé řece po [[Nil]]u a Istru ([[Dunaj]]i). Už od té doby byla řeka důležitou dopravní a [[trhy|tržní]] cestou mezi [[Baltské moře|Baltským]] a [[Černé moře|Černým mořem]], kterou využívaly i [[antické kolonie]] na černomořském pobřeží. V období [[stěhování národů]] tržní význam řeky v důsledku [[nájezd]]ů [[Hunové|Hunů]] a [[Bulhaři|Bulharů]] upadl. Od [[7. století]] její význam opět rostl v souvislosti s formováním prvních [[Slované|slovanských]] státních útvarů. [154] => [[Soubor:Исток Днепра (часовня).jpg|náhled|Kaple u premene Dněpru poblíž vsi Bočarovo ve [[Smolenská oblast|Smolenské oblasti]]]] [155] => V [[9. století]] se ustálila obchodní cesta nazývaná v ruských letopisech „''[[Cesta od Varjagů k Řekům|iz Varjag v Greki]]''“, která spojovala [[Skandinávie|Skandinávii]] s [[Černé moře|Černomořím]], především s [[Byzantská říše|Byzancí]]. V té době vznikají na řece města [[Kyjev]], [[Smolensk]], [[Černigov]], [[Perejaslav]], [[Ljubeč]], [[Vyšgorod]]. Obchodní cesta vedla přes [[finský záliv|Finský]], resp. [[Rižský záliv]] do [[Smolensk]]a odtud po Dněpru až k ústí. Obchod po ní provozovali švédští [[vikingové]], [[varjagové]], kteří vybírali od místního obyvatelstva [[tribut]] a dále s ním obchodovali stejně jako se zajatci, které prodávali do otroctví. Cenné zprávy o dějinách podněperských oblastí podává nejstarší známý ruský letopisec [[Nestor (kronikář)|Nestor]] ve své ''Povesti vremennych let''. V důsledku [[Mongolský vpád na Rus|mongolsko-tatarských nájezdů]] nastal odliv obyvatelstva ze středního podněpří na sever a severovýchod. Ve [[14. století|14.]] až [[16. století]] si řeka udržuje svůj obchodní význam především na horním a částečně na středním toku. [156] => [157] => Od [[15. století]] se na dolním toku usazovali [[Kozáci]]. Největší kozáckým střediskem byla [[Záporožská Síč]] na ostrově [[Chortycja|Chortycji]], která přetrvala do roku [[1775]], kdy ji zlikvidovala [[Kateřina II. Veliká|Kateřina Veliká]]. V téže době začal poslední polský král [[Stanislav II. August Poniatowski|Stanislav August Poniatowski]] budovat na území dnešního jižního Běloruska [[Dněpersko-bugský kanál]], který měl propojit Dněpr s [[Visla|Vislou]]. Dokončen byl však až v polovině 19. století. Hospodářská aktivizace středního toku začíná v [[17. století]] v souvislosti s oslabením [[Krymský chanát|Krymského chanátu]]. V [[18. století]] po připojení jižní [[Ukrajina|Ukrajiny]] a [[Krym]]u k [[Rusko|Rusku]] ještě stoupla role řeky jako spojnice Ruska a [[Černé moře|Černého moře]]. V té době došlo k rychlému růstu osídlení středního a dolního toku. [158] => [159] => Rozvoj průmyslu v [[19. století]] ([[Jekatěrinoslav]]) dále zvýšil význam řeky, nicméně rozvoji [[doprava|dopravy]] stále bránily [[peřej]]e. V roce 1920 došlo na řece k prudkým bojům nejprve v [[duben|dubnu]] a [[květen|květnu]] během [[Polsko-sovětská válka|Rusko-polské války]] a poté v [[srpen|srpnu]] při bitvě [[Rudá armáda|Rudé armády]] a [[Pjotr Nikolajevič Wrangel|Wrangelových]] [[Bělogvardějci|bělogvardějců]] během [[ruská občanská válka|Ruské občanské války]]. Během [[Druhá světová válka|2. světové války]] byla řeka důležitou strategickou hranicí, o kterou byly svedeny velké boje v roce [[1941]] a především během [[bitva o Dněpr|bitvy o Dněpr]] v roce [[1943]]. Ve [[20. století]] byl střední a dolní tok řeky spoután [[kaskáda přehrad|kaskádou přehrad]] s [[vodní elektrárna|vodními elektrárnami]] a řeka tak pomohla rozvoji [[hospodářství]], na mnoha místech však přišla o svůj přirozený břeh a o lužní lesy. [160] => [161] => == Odkazy == [162] => [163] => === Poznámky === [164] => [165] => [166] => === Literatura === [167] => * {{ru}} Davydovv L. K., Hydrografie SSSR, 2. díl, Leningrad 1955, ''(Давыдов Л. К., Гидрография СССР, т. 2, Л., 1955)'' [168] => * {{ru}} Mirošničenko B. A., Po Dněpru (průvodce), Moskva 1967, ''(Мирошниченко Б. А., По Днепру (Путеводитель), М., 1967)'' [169] => * {{ru}} Laponogov A. N., Po Dněpru (průvodce), Moskva 1970, ''(Лапоногов А. Н., По Днепру (Путеводитель), М., 1970)'' [170] => * {{Velká sovětská encyklopedie|Днепр}} [171] => [172] => === Externí odkazy === [173] => * {{Wikislovník|heslo=Dněpr}} [174] => * {{Commonscat}} [175] => * {{Otto|heslo=Borysthenes}} [176] => * {{uk}} [http://nature.org.ua/dnipro/toppage3.htm Ukrajinské ekologické stránky - Dněpr] [177] => [178] => {{Autoritní data}} [179] => {{Portály|Geografie|Ukrajina}} [180] => [181] => [[Kategorie:Dněpr| ]] [182] => [[Kategorie:Řeky protínající bělorusko-ruskou státní hranici]] [183] => [[Kategorie:Vodstvo tvořící bělorusko-ruskou státní hranici]] [184] => [[Kategorie:Řeky protínající bělorusko-ukrajinskou státní hranici]] [185] => [[Kategorie:Vodstvo tvořící bělorusko-ukrajinskou státní hranici]] [186] => [[Kategorie:Řeky ve Smolenské oblasti]] [187] => [[Kategorie:Řeky v Homelské oblasti]] [188] => [[Kategorie:Řeky v Mohylevské oblasti]] [189] => [[Kategorie:Řeky ve Vitebské oblasti]] [190] => [[Kategorie:Řeky v Poltavské oblasti]] [191] => [[Kategorie:Řeky v Dněpropetrovské oblasti]] [192] => [[Kategorie:Řeky v Záporožské oblasti]] [193] => [[Kategorie:Řeky v Chersonské oblasti]] [194] => [[Kategorie:Řeky v Černihivské oblasti]] [195] => [[Kategorie:Řeky v Kyjevské oblasti]] [196] => [[Kategorie:Řeky v Kyjevě]] [197] => [[Kategorie:Řeky v Čerkaské oblasti]] [198] => [[Kategorie:Řeky v Kirovohradské oblasti]] [199] => [[Kategorie:Přítoky Černého moře]] [200] => [[Kategorie:Povodí Dněpru| ]] [] => )
good wiki

Dněpr

Dněpr ( v antice Borysthenés) je řeka na východě Evropy. Protéká postupně územím západního Ruska (Smolenská oblast) následně pokračuje přes východní Bělorusko (Vitebská, Mohylevská oblast) a napříč celou Ukrajinou (Černihivská, Kyjevská, Čerkaská, Kirovohradská, Poltavská, Dněpropetrovská, Záporožská, Chersonská oblast).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Kyjev','Ukrajina','Rusko','Černé moře','Bělorusko','Záporoží','Mohylev','Dunaj','Kachovská přehrada','Smolensk','Dorogobuž','Cherson'

Bělorusko

Cherson

Dorogobuž

Dunaj

Kyjev

Mohylev

Rusko

Smolensk

Ukrajina

Záporoží

Záporoží je město, které se nachází na Ukrajině, na břehu řeky Dněpr.