Array ( [0] => 15483599 [id] => 15483599 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Drač [uri] => Drač [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Drač [2] => | originální jméno = Durrës [3] => | vlajka = [4] => | znak = Stema e Bashkisë Durrës.svg [5] => | obrázek = Durrës Albania.jpg [6] => | popisek = Celkový pohled od východu (na vrcholku palác krále [[Ahmet Zogu|Zoga]]) [7] => | zeměpisná šířka = 41.3166667 [8] => | zeměpisná délka = 19.45 [9] => | kontinent = Evropa [10] => | stát = Albánie [11] => | pojem vyššího celku = [[Kraje v Albánii|Kraj]] [12] => | název vyššího celku = [[Drač (kraj)|Drač]] [13] => | pojem nižšího celku = [[Okresy v Albánii|Okres]] [14] => | název nižšího celku = [[Okres Drač|Drač]] [15] => | nadmořská výška = 0 [16] => | mapa = [17] => | loc-map = {{LocMap |Albánie |label=Drač |position=top |width=240 |lat=41.316667 |long=19.455833 |float=center |caption=}} [18] => | etnické složení = [[Albánci]] (dříve i [[Bulhaři]], [[Srbové]] a [[Italové]]) [19] => | starosta = Vangjush Dako ([[Socialistická strana Albánie|PS]]) [20] => | web = http://www.durres.gov.al [21] => | telefonní předvolba = (+355) 052 [22] => | psč = 2001–2010 [23] => | označení vozidel = DR [24] => }} [25] => '''Drač''' ([[albánština|albánsky]] '''Durrës''', [[italština|italsky]] ''Durazzo'') je jedno z největších měst v [[Albánie|Albánii]], na břehu [[Jaderské moře|Jaderského moře]]. Je hlavním [[přístav]]em země a do roku 1920 byla i [[Hlavní město|hlavním městem]]. Nachází se v centrální části země, 33 km západně od metropole [[Tirana|Tirany]], s niž tvoří prakticky jednu aglomeraci{{Citace periodika [26] => | příjmení = Třešňák [27] => | jméno = Jakub [28] => | titul = Drač - jadranská Atlantida [29] => | periodikum = Země světa [30] => | datum vydání = 8.7.2023 [31] => | ročník = 22 [32] => | číslo = 7 [33] => | strany = 24–29 [34] => | url = https://zemesveta.cz/drac-jadranska-atlantida/ [35] => }}. podél severního okraje [[Dračský záliv|Dračského zálivu]] ([[albánština|alb.]] ''Gjiri i Durrësit''). [36] => [37] => == Název == [38] => Název města má původ ve [[Starořečtina|starořeckém]] ''Δυρράχιον (Dyrrhachion)'', které patrně pochází z [[Ilyrové|ilyrského]] výrazu pro příboj. [[Latina|Latinská]] podoba ''Dyrrhachium'', poprvé doložená ve [[3. století př. n. l.]], byla pak různě zkomolena – albánsky jako ''Durrës'', italsky ([[Benátská republika|Benátčany]]) jako ''Durazzo'', [[Slovanské jazyky|slovanskými]] jazyky jako ''Drač (Драч)'' a [[Turečtina|turecky]] jako ''Dıraç''. [39] => [40] => == Historie == [41] => [[Soubor:Ilyria.Dyracchium.Drachm Ceka 360.jpg|vlevo|náhled|Starořecké mince nalezené v Drači]] [42] => Drač byla založena [[Starověké Řecko|řeckými]] kolonisty z [[Korint]]u a [[Korfu]] v 7. století př. n. l.{{Citace monografie [43] => | příjmení = Wilkes [44] => | jméno = John [45] => | titul = The Illyrians: The Peoples of Europe [46] => | vydání = 1 [47] => | vydavatel = Wiley-Blackwell [48] => | rok vydání = 1996 [49] => | počet stran = 351 [50] => | strany = 110 [51] => | isbn = 0631146717 [52] => }} Z období nejstarší existence města se do současné doby nicméně nedochovalo téměř nic. Podle legendy vzniklo město při boji [[Héraklés|Herakla]] proti svým bojům. Ten se postavil za místního vládce, jehož jméno znělo ''Dyrrachus''. Místní obyvatelé dodnes považují Herakla za jednoho ze zakladatelů Drače. Původní řecký název osady zněl nicméně ''Epidamnos''.{{Citace sborníku [53] => | příjmení = Prato [54] => | jméno = B. Giuliana [55] => | titul = Durazzo: sviluppi post-socialisti e questioni urbane [56] => | sborník = RGWO-Religion & Gesellschaft in Ost und West [57] => | odkaz na sborník = [58] => | vydavatel = [59] => | odkaz na vydavatele = [60] => | místo = [61] => | rok vydání = 2020 [62] => | strany = 1 [63] => | jazyk = italština [64] => }} [65] => [66] => Na místě současného Drače se nicméně vystřídala celá řada kultur a civilizací. Dle starověkých písemností zde v 10. století př. n. l. žili ilyrští [[Taulantové]] a pravděpodobně také [[Liburnové]]. Řečtí kolonisté tak přišli již do osídleného kraje, v prostoru dnešního středu města zbudovali osadu v roce 627 př. n. l.{{Citace periodika [67] => | titul = Drač će biti novi Monako, poručuje Edi Rama [68] => | periodikum = RTS [69] => | jazyk = srbština [70] => | url = https://www.rts.rs/lat/magazin/putujemo/5077189/drac-ce-biti-novi-monako-porucuje-edi-rama.html [71] => | datum přístupu = 2023-10-17 [72] => }} Vznikl tak malý přístav. Řekové se postupem v průběhu desetiletí promísili s místními Taulanty. Navíc spolu s nimi vyhnali z oblasti Liburny, další starověký kmen, který obýval oblast střední Albánie. [73] => [74] => [[Gaius Valerius Catullus]] Drač označil za ''hospodu Jadranu'', neboť se v přístavu často zastavovali početní poutníci, kteří z [[Apeninský poloostrov|Apeninského poloostrova]] cestovali směrem do východního Středomoří. [75] => [76] => Po skončení [[Ilyrské války|ilyrských válek]] v roce [[229 př. n. l.]] přešlo město pod římskou správu. Ilyrové byli poraženi a z regionu vyhnáni. Římská říše Drač přebudovala v klíčovou vojenskou a námořní základnu. Do města byla vedena silnice [[Via Egnatia]]{{Citace sborníku [77] => | příjmení = Prato [78] => | jméno = B. Giuliana [79] => | titul = Durazzo: sviluppi post-socialisti e questioni urbane [80] => | sborník = RGWO-Religion & Gesellschaft in Ost und West [81] => | odkaz na sborník = [82] => | vydavatel = [83] => | odkaz na vydavatele = [84] => | místo = [85] => | rok vydání = 2020 [86] => | strany = 2 [87] => | jazyk = italština [88] => }}, která pokračovala dál na [[Balkán]]; další silnice směřovaly např. po pobřeží na jih do města [[Butrint]]u. V té době se začal také používat [[latina|latinský]] název města ''Dyrrachium'', [[řečtina|řecký]] ''Δυρράχιον''/''Dyrrachion''. Během [[Římská občanská válka|římské občanské války]] došlo v blízkosti přístavu v roce 48 př. n. l. k bitvě mezi [[Julius Caesar|Juliem Caesarem]] a [[Pompeius|Pompeiem]], ve které Caesar prohrál. Později římský císař [[Augustus]] z Drače učinil město pro vojenské veterány svých legií, které se účastnily [[Bitva u Actia|Bitvy u Actia]]. Byla také vyhlášen svobodným městem ([[latina|latinsky]] ''Civitas libera''). [89] => [90] => Drač byla pravděpodobně jedním z prvních evropských měst, kam začalo okolo přelomu letopočtu pronikat po moři z [[Blízký východ|Blízkého východu]] [[křesťanství]].{{Citace monografie [91] => | příjmení = Bartl [92] => | jméno = Peter [93] => | odkaz na autora = [94] => | titul = Albanci – od srednjeg veka do danas [95] => | vydavatel = Clio [96] => | místo = Bělehrad [97] => | rok = 2001 [98] => | počet stran = 324 [99] => | isbn = [100] => | kapitola = [101] => | strany = 36 [102] => | jazyk = srbština [103] => }} Město měl údajně navštívit i sám [[Pavel z Tarsu]]. [104] => [105] => V letech 393–400 jej obsadil [[vizigóti|vizigótský]] král [[Alarich I.]] [106] => [107] => Ve 4. století se město stalo metropolí římské provincie [[Epirus nova]]. Navíc se také proslavilo jako rodiště [[Východořímská říše|východořímského]] císaře [[Anastasios I.|Anastasia I.]]{{Citace elektronického periodika [108] => | příjmení = Pizzeti [109] => | jméno = Elena [110] => | titul = Albania: alla scoperta del Paese delle Aquile [111] => | periodikum = Gist [112] => | url = https://www.gist.it/albania-alla-scoperta-del-paese-delle-aquile/ [113] => | datum vydání = 2022-05-31 [114] => | url archivu = [115] => | datum přístupu = 2023-04-26 [116] => }} V 5. století Drač poškodilo silné zemětřesení, po němž část pobřeží i se zástavbou trvale zaplavilo moře. Škody se projevily především na opevněních a vojenských stavbách, které Byzantinci nařídili přestavět. Poté tak získala Drač jedny z nejmohutnějších hradeb na území západního Balkánu. [[Městské opevnění (Drač)|Hradby]], které v tomto století vznikly, byly vysoké 12 metrů a dostatečně široké na to, aby dle dobových historiků po jejich vrcholku mohlo jet čtyřspřeží koní. Některé části původních hradeb se dochovaly až do současné doby. V období čtvrtého a pátého století město zaznamenalo také díky množství obchodníků a řemeslníků období svého největšího rozkvětu.{{Citace monografie [117] => | příjmení = Frasheri [118] => | jméno = Kristo [119] => | odkaz na autora = [120] => | titul = The History of Albania (a brief survey) [121] => | vydavatel = [122] => | místo = Tirana [123] => | rok = 1964 [124] => | počet stran = [125] => | isbn = [126] => | kapitola = [127] => | strany = 32 [128] => | jazyk = angličtina [129] => }} [130] => [131] => V roce 481 obléhal město [[Ostrogóti|ostrogótský]] král [[Theodorich Veliký]]. V následujících stoletích učinila početné výpady na město i [[První bulharská říše|bulharská]] vojska. [132] => [133] => Nejspíše v prvním desetiletí 9. století se Drač stala sídlem jednoho z tzv. [[thema]]t, militarizovaných správních okrsků [[Byzantská říše|Byzantské říše]].{{Citace monografie [134] => | příjmení = Bartl [135] => | jméno = Peter [136] => | odkaz na autora = [137] => | titul = Albanci – od srednjeg veka do danas [138] => | vydavatel = Clio [139] => | místo = Bělehrad [140] => | rok = 2001 [141] => | počet stran = 324 [142] => | isbn = [143] => | kapitola = [144] => | strany = 19 [145] => | jazyk = srbština [146] => }} V polovině téhož století se nicméně vnitrozemí za Dračí dostalo na nějakou dobu pod bulharskou nadvládu a Byzantincům zůstalo město samotné a úzký pruh při pobřeží. Bulhaři samotnou Drač dobýt nedokázali. Až do 10. století nicméně zůstávalo město v byzantských rukou, poté se pravděpodobně pod vlivem [[sňatková politika|sňatkové politiky]] stalo součástí bulharského carství. Bulharský car Samuel jmenoval [[Ašot Taronit|Ašota Taronita]] správcem města, ten však utekl do [[Istanbul|Konstantinopole]] a žádal byzantského císaře o svržení Bulharů. Ten mu nakonec vyhověl; v roce došlo 1005 k obsazení města byzantským vojskem. Slovanský název města Drač se poprvé objevil nejspíše někdy okolo roku 1018. [147] => [148] => Význam Drače byl v 11. a 12. století definován především přítomností byzantského vojska a církevních institucí. Ekonomický význam města byl relativně malý a jen stěží se mohl rovnat období své slávy v dobách [[antika|antiky]]. V roce 1081{{Citace monografie [149] => | příjmení = Šístek [150] => | jméno = František [151] => | odkaz na autora = [152] => | titul = Dějiny Černé Hory [153] => | vydavatel = Lidové noviny [154] => | místo = Praha [155] => | rok = 2017 [156] => | počet stran = 614 [157] => | isbn = 978-80-7422-498-0 [158] => | kapitola = [159] => | strany = 43 [160] => | jazyk = čeština [161] => }} byla Drač obsazena spolu s částí současné [[Albánie]] [[Normané|Normany]] s [[Robert Guiscard|Robertem Guiscardem]] v čele. Normané však drželi město pouze krátce; o svůj návrat se ještě neúspěšně pokusili v letech 1107 a 1108,{{Citace monografie [162] => | příjmení = Bartl [163] => | jméno = Peter [164] => | odkaz na autora = [165] => | titul = Albanci – od srednjeg veka do danas [166] => | vydavatel = Clio [167] => | místo = Bělehrad [168] => | rok = 2001 [169] => | počet stran = 324 [170] => | isbn = [171] => | kapitola = [172] => | strany = 23 [173] => | jazyk = srbština [174] => }} poté Drač dokázali vyplenit ještě v roce 1185. [175] => [176] => [[Soubor:Amphitheatre of Durrës (by Pudelek).JPG|vlevo|náhled|Římský amfiteátr]] [177] => V roce 1205 se souvislosti s [[Čtvrtá křížová výprava|čtvrtou křížovou výpravou]] a rozvrácením Byzance zmocnila města [[Benátská republika]], která zde ustanovila autonomní{{chybí zdroj}} ''Dračské vévodství''. O sedm let později bylo město dobyto vojsky [[Epirský despotát|Epirského despotátu]], jednoho ze států vzniklých na troskách dočasně rozvrácené Byzantské říše. Časté střídání vládců provázelo město i po celé 13. století. Po nějakou dobu byla Drač pod kontrolou [[Sicilské království|Sicilského království]], usiloval o něj ale opět i Epirský despotát. V roce 1272 zde bylo vyhlášeno [[Albánské království (1272–1368)|království]]{{Citace monografie [178] => | příjmení = Bartl [179] => | jméno = Peter [180] => | odkaz na autora = [181] => | titul = Albanci – od srednjeg veka do danas [182] => | vydavatel = Clio [183] => | místo = Bělehrad [184] => | rok = 2001 [185] => | počet stran = 324 [186] => | isbn = [187] => | kapitola = [188] => | strany = 24 [189] => | jazyk = srbština [190] => }} pod vedením [[Karel I. z Anjou|Karla I. z Anjou]]. Drač byl jeho hlavním městem.{{Citace monografie [191] => | příjmení = Frasheri [192] => | jméno = Kristo [193] => | odkaz na autora = [194] => | titul = The History of Albania (a brief survey) [195] => | vydavatel = [196] => | místo = Tirana [197] => | rok = 1964 [198] => | počet stran = [199] => | isbn = [200] => | kapitola = [201] => | strany = 45 [202] => | jazyk = angličtina [203] => }} Dle [[Georgios Pachyméres|Georgia Pachyméra]] postihlo v roce 1267 Drač silné zemětřesení; nebylo však v té době jediné. Země se zde třásla ještě jednou v roce 1273, ale škody se podařilo během několika málo let odstranit. V roce 1296 Drač dobyl srbský král [[Štěpán Uroš II. Milutin|Milutin]] a udržel ji pod svojí vládou devět let.{{Citace monografie [204] => | příjmení = Bartl [205] => | jméno = Peter [206] => | odkaz na autora = [207] => | titul = Albanci – od srednjeg veka do danas [208] => | vydavatel = Clio [209] => | místo = Bělehrad [210] => | rok = 2001 [211] => | počet stran = 324 [212] => | isbn = [213] => | kapitola = [214] => | strany = 27 [215] => | jazyk = srbština [216] => }} Z téhož století pocházejí také první písemné záznamy o existenci [[Židé v Drači|židovské komunity]], která v Drači žila, a která se věnovala především obchodu se solí. Obchod se solí z Drače zahájili nejspíše kupci původem z [[Dubrovník]]a; okolní laguny se ukázaly být vhodným místem pro zřízení [[solana|solan]].{{Citace monografie [217] => | příjmení = Bartl [218] => | jméno = Peter [219] => | odkaz na autora = [220] => | titul = Albanci – od srednjeg veka do danas [221] => | vydavatel = Clio [222] => | místo = Bělehrad [223] => | rok = 2001 [224] => | počet stran = 324 [225] => | isbn = [226] => | kapitola = [227] => | strany = 35 [228] => | jazyk = srbština [229] => }} [230] => [231] => Srbská nadvláda nad Dračí probíhala ještě v letech 1319–1322.{{Citace monografie [232] => | příjmení = Bartl [233] => | jméno = Peter [234] => | odkaz na autora = [235] => | titul = Albanci – od srednjeg veka do danas [236] => | vydavatel = Clio [237] => | místo = Bělehrad [238] => | rok = 2001 [239] => | počet stran = 324 [240] => | isbn = [241] => | kapitola = [242] => | strany = 26 [243] => | jazyk = srbština [244] => }} Přestože srbský car [[Štěpán Dušan]] ovládl téměř celé území současné Albánie v polovině 14. století, Drač byla jediným městem, které zůstalo dynastii [[Anjouovci|Anjouvců]].{{Citace monografie [245] => | příjmení = Bartl [246] => | jméno = Peter [247] => | odkaz na autora = [248] => | titul = Albanci – od srednjeg veka do danas [249] => | vydavatel = Clio [250] => | místo = Bělehrad [251] => | rok = 2001 [252] => | počet stran = 324 [253] => | isbn = [254] => | kapitola = [255] => | strany = 28 [256] => | jazyk = srbština [257] => }} Neustálý boj mocností o město a region vyústily v pestrou náboženskou strukturu obyvatelstva. Zatímco Byzantinci a Srbové posilovali vliv pravoslavné, resp. ortodoxní církve, ze západu byla prosazována [[Římskokatolická církev]]. Od roku 1272 bylo město sídlem biskupa a v roce 1278 zde byl založen i [[Řád bratří kazatelů|dominikánský]] klášter. Obyvatelstvo bylo smíšené i jazykově a co do etnického původu. Zastoupeni byli [[Řekové]], [[Židé]], [[Albánci]] a část místních mluvila také [[latina|latinsky]]. Žilo zde v té době zhruba dvacet pět tisíc lidí.{{Citace monografie [258] => | příjmení = Frasheri [259] => | jméno = Kristo [260] => | odkaz na autora = [261] => | titul = The History of Albania (a brief survey) [262] => | vydavatel = [263] => | místo = Tirana [264] => | rok = 1964 [265] => | počet stran = [266] => | isbn = [267] => | kapitola = [268] => | strany = 47 [269] => | jazyk = angličtina [270] => }} [271] => [272] => [[Soubor:Durazzo (1573).jpg|vpravo|náhled|Město na obraze z roku 1573]] [273] => Po smrti [[Štěpán Dušan|Štěpána Dušana]] v roce 1355 skončilo srbské panství nad albánským přístavem definitivně a Drače se zmocnil albánský feudální rod [[Thopiové|Thopiů]] (v r. [[1382]]{{Citace monografie [274] => | příjmení = Frasheri [275] => | jméno = Kristo [276] => | odkaz na autora = [277] => | titul = The History of Albania (a brief survey) [278] => | vydavatel = [279] => | místo = Tirana [280] => | rok = 1964 [281] => | počet stran = [282] => | isbn = [283] => | kapitola = [284] => | strany = 55 [285] => | jazyk = angličtina [286] => }}). Ti byli v roce 1392 vytlačeni [[Benátská republika|Benátskou republikou]].{{Citace monografie [287] => | příjmení = Bartl [288] => | jméno = Peter [289] => | odkaz na autora = [290] => | titul = Albanci – od srednjeg veka do danas [291] => | vydavatel = Clio [292] => | místo = Bělehrad [293] => | rok = 2001 [294] => | počet stran = 324 [295] => | isbn = [296] => | kapitola = [297] => | strany = 32 [298] => | jazyk = srbština [299] => }}{{Citace monografie [300] => | příjmení = Frasheri [301] => | jméno = Kristo [302] => | odkaz na autora = [303] => | titul = The History of Albania (a brief survey) [304] => | vydavatel = [305] => | místo = Tirana [306] => | rok = 1964 [307] => | počet stran = [308] => | isbn = [309] => | kapitola = [310] => | strany = 57 [311] => | jazyk = angličtina [312] => }} Benátčané dokázali město udržet poměrně dlouhou dobu; v roce 1466 odrazili [[Osmanská říše|tureckou]] invazi pod vedením sultána [[Mehmed II.|Mehmeda II.]], v roce 1501 se však Osmané města zmocnili nadobro.{{Citace monografie [314] => | příjmení = Vinař [315] => | jméno = Josef [316] => | odkaz na autora = [317] => | titul = Albanie – Úvahy o postavení Albanie ve světě, o jejích dějinách a zemi, o albánské politice, národním hospodářství a albánské kultuře [318] => | vydavatel = Československo-albánská společnost [319] => | místo = Praha [320] => | rok = 1938 [321] => | počet stran = 154 [322] => | isbn = [323] => | kapitola = [324] => | strany = 31 [325] => | jazyk = čeština [326] => }} Během několika set let turecké nadvlády bylo obyvatelstvo postupně [[islamizace|islamizováno]]. Vzhledem k přerušení čilých obchodních vztahů se zbytkem Středomoří a nástupu orientální mocnosti však prosperita Drače značně utrpěla a město ztratilo svůj dřívější význam.{{Citace monografie [327] => | příjmení = Vickers [328] => | jméno = Miranda [329] => | odkaz na autora = [330] => | titul = The Albanians: A modern history [331] => | vydavatel = I. B. Tauris [332] => | místo = [333] => | rok = 2001 [334] => | počet stran = 652 [335] => | isbn = [336] => | kapitola = [337] => | strany = 10 [338] => | jazyk = angličtina [339] => }} Situace se zlepšila až poté, co Turci podepsali [[Karlovický mír]] v roce 1699 a z velkého impéria spadlo břímě vedení nekonečných válek s evropskými zeměmi. I když situace nebyla idylická a srovnatelná s obdobím středověku nebo antiky, počátek 18. století představoval pro Drač mírný hospodářský vzestup.{{Citace monografie [340] => | příjmení = Bartl [341] => | jméno = Peter [342] => | odkaz na autora = [343] => | titul = Albanci – od srednjeg veka do danas [344] => | vydavatel = Clio [345] => | místo = Bělehrad [346] => | rok = 2001 [347] => | počet stran = 324 [348] => | isbn = [349] => | kapitola = [350] => | strany = 81 [351] => | jazyk = srbština [352] => }} V závěru století začal růst význam Skadaru co do obchodu a Drač postupně upadala. V druhé polovině 19. století dosahoval počet obyvatel pravděpodobně jen několika tisíc lidí. Západní cestovatelé z počátku 20. století popisovali Drač jako malé město s opuštěnými budovami stojícími mezi rozvalinami monumentálních [[Byzantská říše|byzantských]] staveb, pozůstatky opevnění a kostelů. Ruský diplomat a etnograf [[Ivan Jastrebov]] zde zaznamenal sotva několik stovek domů. Běžný byl výskyt [[malárie]] ve městě.{{Citace monografie [353] => | příjmení = Bartl [354] => | jméno = Peter [355] => | odkaz na autora = [356] => | titul = Albanci – od srednjeg veka do danas [357] => | vydavatel = Clio [358] => | místo = Bělehrad [359] => | rok = 2001 [360] => | počet stran = 324 [361] => | isbn = [362] => | kapitola = [363] => | strany = 164 [364] => | jazyk = srbština [365] => }} [366] => [367] => I přes svůj úpadek sehrálo město v albánském boji za nezávislost na Osmanské říši klíčovou úlohu. Dne [[26. listopad]]u [[1912]] byla právě zde vyhlášena samostatnost Albánie. Drač se stala provizorním hlavním městem státu. Ještě v ten samý den{{Citace monografie [368] => | příjmení = Bartl [369] => | jméno = Peter [370] => | odkaz na autora = [371] => | titul = Albanci – od srednjeg veka do danas [372] => | vydavatel = Clio [373] => | místo = Bělehrad [374] => | rok = 2001 [375] => | počet stran = 324 [376] => | isbn = [377] => | kapitola = [378] => | strany = 139 [379] => | jazyk = srbština [380] => }} byla nicméně obsazena [[Srbsko|Srbskem]], které se snažilo (spolu s [[Černá Hora|Černou Horou]]) zajistit v oblasti severní Albánie lepší přístup k moři.{{Citace monografie [381] => | příjmení = Vickers [382] => | jméno = Miranda [383] => | odkaz na autora = [384] => | titul = The Albanians: A modern history [385] => | vydavatel = I. B. Tauris [386] => | místo = [387] => | rok = 2001 [388] => | počet stran = 652 [389] => | isbn = [390] => | kapitola = [391] => | strany = 68 [392] => | jazyk = angličtina [393] => }} Drač měl být hlavním srbským přístavem.{{Citace monografie [394] => | příjmení = Frasheri [395] => | jméno = Kristo [396] => | odkaz na autora = [397] => | titul = The History of Albania (a brief survey) [398] => | vydavatel = [399] => | místo = Tirana [400] => | rok = 1964 [401] => | počet stran = [402] => | isbn = [403] => | kapitola = [404] => | strany = 159 [405] => | jazyk = angličtina [406] => }} Po intervenci evropských mocností se nakonec srbská armáda v dubnu 1913 z města stáhla. [407] => [408] => [[Soubor:Early 20th century view of Durrës.jpg|vpravo|náhled|Pohled na město na začátku 20. století]] [409] => [[Soubor:Aleksandër Moisiu Theatre Durrës 1978.jpg|vpravo|náhled|Divadlo v Drači v roce 1978]] [410] => Až do roku 1920, kdy tehdejší král [[Wilhelm Wied]] rozhodl o přesunu metropole do Tirany, zůstávala Drač hlavním městem země. [411] => [412] => Během [[první světová válka|první světové války]] bylo město okupováno [[Itálie|italským]] vojskem a po roce 1916 [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherskem]].{{Citace monografie [413] => | příjmení = Vickers [414] => | jméno = Miranda [415] => | odkaz na autora = [416] => | titul = The Albanians: A modern history [417] => | vydavatel = I. B. Tauris [418] => | místo = [419] => | rok = 2001 [420] => | počet stran = 652 [421] => | isbn = [422] => | kapitola = [423] => | strany = 95 [424] => | jazyk = angličtina [425] => }} V závěru roku 1918 se v dračském zálivu odehrála námořní bitva, při níž dohodové mocnosti ostřelovaly rakouské lodě. Rakouští námořníci z lodí uprchli, škody byly především materiální povahy na místních budovách a ztrát na lokálním obyvatelstvu. Dne 16. října 1918, jen několik málo dní před kolapsem Rakousko-Uherska, byla Drač obsazena italským vojskem. [426] => [427] => V roce 1922 bylo město obsazeno povstalci ze severní Albánie.{{Citace monografie [428] => | příjmení = Vickers [429] => | jméno = Miranda [430] => | odkaz na autora = [431] => | titul = The Albanians: A modern history [432] => | vydavatel = I. B. Tauris [433] => | místo = [434] => | rok = 2001 [435] => | počet stran = 652 [436] => | isbn = [437] => | kapitola = [438] => | strany = 106 [439] => | jazyk = angličtina [440] => }} [441] => [442] => V meziválečném období se jako hlavní přístav{{Citace monografie [443] => | příjmení = Vinař [444] => | jméno = Josef [445] => | odkaz na autora = [446] => | titul = Albanie - Úvahy o postavení Albanie ve světě, o jejích dějinách a zemi, o albánské politice, národním hospodářství a albánské kultuře [447] => | vydavatel = Československo-albánská společnost [448] => | místo = Praha [449] => | rok = 1938 [450] => | počet stran = 154 [451] => | isbn = [452] => | kapitola = [453] => | strany = 75 [454] => | jazyk = čeština [455] => }} nezávislé Albánie začalo město po dlouhém období stagnace začalo podstatněji rozvíjet. Vláda investovala nemalé prostředky především do modernizace místního přístavu, který se měl stát bránou pro zahraniční zboží do země. Potřebné technologie a investice zajistily [[Itálie|italské]] firmy.{{Citace monografie [456] => | příjmení = Vickers [457] => | jméno = Miranda [458] => | odkaz na autora = [459] => | titul = The Albanians: A modern history [460] => | vydavatel = I. B. Tauris [461] => | místo = [462] => | rok = 2001 [463] => | počet stran = 652 [464] => | isbn = [465] => | kapitola = [466] => | strany = 134 [467] => | jazyk = angličtina [468] => }} Moderní přístav pro potřeby obchodních lodí byl v Drači budován v polovině 20. let 20. století dle návrhu italského inženýra [[Luigi Luiggi|Luigiho Luiggiho]] a dokončen v roce 1927. Mořské dno bylo prohloubeno až do sedmi metrů. Nový přístav učinil konec kotvení lodí na otevřeném moři, které bylo nebezpečné. Ačkoliv již město nebylo sídlem albánské vlády, nechal tehdejší král [[Ahmet Zogu|Zog I.]] vybudovat v Drači svůj [[Královská vila (Drač)|letní palác]], který se stal jednou z dominant města. [469] => [470] => Město bylo částečně postiženo zemětřesením v roce 1926. Jeho obnova byla dalším z impulzů pro modernizaci původně orientální Drače. V roce 1930 zde žilo 19 389 lidí,{{Citace monografie [472] => | příjmení = Vinař [473] => | jméno = Josef [474] => | odkaz na autora = [475] => | titul = Albanie – Úvahy o postavení Albanie ve světě, o jejích dějinách a zemi, o albánské politice, národním hospodářství a albánské kultuře [476] => | vydavatel = Československo-albánská společnost [477] => | místo = Praha [478] => | rok = 1938 [479] => | počet stran = 154 [480] => | isbn = [481] => | kapitola = [482] => | strany = 67 [483] => | jazyk = čeština [484] => }} [485] => [486] => V roce 1934 byla Drač neplánovaně a bez oznámení tehdejší albánské vládě navštívena jednotkami italského námořnictva. Událost byla víceméně manifestací italského vlivu nad sousední Albánií{{Citace monografie [487] => | příjmení = Bartl [488] => | jméno = Peter [489] => | odkaz na autora = [490] => | titul = Albanci – od srednjeg veka do danas [491] => | vydavatel = Clio [492] => | místo = Bělehrad [493] => | rok = 2001 [494] => | počet stran = 324 [495] => | isbn = [496] => | kapitola = [497] => | strany = 211 [498] => | jazyk = srbština [499] => }} a nátlak na albánského krále [[Ahmet Zogu|Zoga I.]] aby přístav předal do italské správy a reorganizoval armádu a policii dle italského vzoru. Král nakonec svolil k tomu, aby byl přístav dán v polovině 30. let 20. století do správy italské firmy a na jeho další modernizaci si vláda vzala půjčku ve výši tří milionů franků. [500] => [501] => V dubnu 1939 byla Drač, stejně jako zbytek [[Albánie]], okupována [[Itálie|Itálií]] a anektována. Z Drače byly vyslány italské jednotky pro okupaci většiny země, stejně jako do následujícího boje s [[Řecko|Řeckem]]. Místní vojenské i policejní posádky kladly okupantům jen malý odpor, neboť byly totálně přečísleny.{{Citace monografie [502] => | příjmení = Vickers [503] => | jméno = Miranda [504] => | odkaz na autora = [505] => | titul = The Albanians: A modern history [506] => | vydavatel = I. B. Tauris [507] => | místo = [508] => | rok = 2001 [509] => | počet stran = 652 [510] => | isbn = [511] => | kapitola = [512] => | strany = 138 [513] => | jazyk = angličtina [514] => }} Odpor kladla pouze ulice a jednotky vedené [[Abaz Kupi|Abazem Kupim]].{{Citace monografie [515] => | příjmení = Bartl [516] => | jméno = Peter [517] => | odkaz na autora = [518] => | titul = Albanci – od srednjeg veka do danas [519] => | vydavatel = Clio [520] => | místo = Bělehrad [521] => | rok = 2001 [522] => | počet stran = 324 [523] => | isbn = [524] => | kapitola = [525] => | strany = 226 [526] => | jazyk = srbština [527] => }} Italská okupační správa, vědoma si klíčového významu přístavu, nechala vypracovat velkolepý plán přestavby a modernizace města. Urbanistický plán Drače, který předpokládal vznik pravoúhlé sítě ulic, zhotovili v roce 1942 italští architekti [[Leone Carmignani]] a [[Gherardo Bosio]]. Inspirován byl tím, který byl již dříve realizován alespoň z části v [[Tirana|Tiraně]]. Samotné centrum města mělo být až na jednu velkolepou třídu a náměstí nicméně ušetřeno radikálního bourání orientálních domů z tureckých časů. Historické objekty měly být obklopeny parky a zelení. Nová výstavba měla vzniknout dále od města. Do Drače měla být také přivedena železnice, která italští okupanti po dobu své nadvlády nad Albánií přikládali zásadní význam. Její výstavbu však během několika málo válečných let zrealizovat nedokázali. [528] => [529] => V závěru války byla Drač [[Bombardování Drače (1944)|bombardována]] spojeneckým letectvem a těžce poškozena. Po kapitulaci Itálie Drač obsadili němečtí vojáci. Při svém stahování před postupujícími [[Albánští partyzáni|albánskými partyzány]] nechali vyhodit do povětří zbytky přístavu. Město bylo osvobozeno dne [[14. listopad]]u [[1944]]. [530] => [531] => Po nástupu [[Partia e Punës e Shqipërisë|komunistické strany]] k moci bylo město radikálně přebudováno. Vznikly moderní budovy, kulturní centra apod. Nábřeží bylo přestavěno jako široká promenáda, která sloužila především k pořádání různých politických manifestací na podporu [[Partia e Punës e Shqipërisë|Albánské strany práce]]. V souladu s plánem industrializace země zde byly vybudovány nové podniky těžkého průmyslu a rozšířen a obnoven původní přístav. V roce 1947 byla právě odsud zahájena výstavba první albánské železnice{{Citace monografie [532] => | příjmení = Mëhilli [533] => | jméno = Elidor [534] => | odkaz na autora = [535] => | titul = From Stalin to Mao: Albania and the socialist world [536] => | url = [537] => | vydavatel = Cornell University Press [538] => | místo = Londýn [539] => | rok = 2017 [540] => | počet stran = [541] => | isbn = 9781501714153 [542] => | kapitola = [543] => | strany = 39 [544] => | jazyk = angličtina [545] => }} směrem do [[Tirana|Tirany]]. Vznik historicky [[Železniční trať Tirana–Drač|první trati]] spojující dvě největší města v zemi se uskutečnil ještě s podporou sousední [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Jugoslávie]],{{Citace monografie [546] => | příjmení = Bartl [547] => | jméno = Peter [548] => | odkaz na autora = [549] => | titul = Albanci – od srednjeg veka do danas [550] => | vydavatel = Clio [551] => | místo = Bělehrad [552] => | rok = 2001 [553] => | počet stran = 324 [554] => | isbn = [555] => | kapitola = [556] => | strany = 257 [557] => | jazyk = srbština [558] => }} sousední země pomohla i obnovou zmíněného přístavu.{{Citace monografie [559] => | příjmení = Troud [560] => | jméno = Gilles [561] => | odkaz na autora = [562] => | titul = Etnički sukobi u Titovoj Jugoslaviji [563] => | vydavatel = Izdavačka Knjižarica Zorana Stojadinovića [564] => | místo = Sremski Karlovci [565] => | rok = 2010 [566] => | počet stran = 324 [567] => | isbn = 978-86-7543-209-8 [568] => | kapitola = [569] => | strany = 199 [570] => | jazyk = srbština [571] => }} Po zhoršení [[Albánsko-jugoslávské vztahy|vzájemných vztahů s Jugoslávií]] bylo město propagováno jako turistická destinace; Drač navštívili v 50. letech občané [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] a například [[Československo|Československa]].{{Citace monografie [572] => | příjmení = Vickers [573] => | jméno = Miranda [574] => | odkaz na autora = [575] => | titul = The Albanians: A modern history [576] => | vydavatel = I. B. Tauris [577] => | místo = [578] => | rok = 2001 [579] => | počet stran = 652 [580] => | isbn = [581] => | kapitola = [582] => | strany = 180 [583] => | jazyk = angličtina [584] => }} Město bylo pro sovětskou pomoc určenou k rozvoji Albánie hlavní vstupní branou, neboť právě sem byly vysílány lodě z [[Oděsa|Oděsy]] se stroji, potravinami a dalšími potřebnými věcmi.{{Citace monografie [585] => | příjmení = Mëhilli [586] => | jméno = Elidor [587] => | odkaz na autora = [588] => | titul = From Stalin to Mao: Albania and the socialist world [589] => | url = [590] => | vydavatel = Cornell University Press [591] => | místo = Londýn [592] => | rok = 2017 [593] => | počet stran = [594] => | isbn = 9781501714153 [595] => | kapitola = [596] => | strany = 102 [597] => | jazyk = angličtina [598] => }} [599] => [600] => Královský palác byl přebudován na rekreační centrum albánské mládeže.{{Citace monografie [601] => | příjmení = Mëhilli [602] => | jméno = Elidor [603] => | odkaz na autora = [604] => | titul = From Stalin to Mao: Albania and the socialist world [605] => | url = [606] => | vydavatel = Cornell University Press [607] => | místo = Londýn [608] => | rok = 2017 [609] => | počet stran = [610] => | isbn = 9781501714153 [611] => | kapitola = [612] => | strany = 33 [613] => | jazyk = angličtina [614] => }} [615] => [616] => V 80. letech 20. století bylo město na krátkou dobu přejmenováno po [[Enver Hodža|Enveru Hodžovi]] na ''Durrës-Enver Hoxha''. I před pádem komunistického režimu byla nicméně rozvíjena turistika na atraktivním pobřeží Jaderského moře. Vznikl zde na svoji dobu luxusní [[hotel Adriatiku]]. Jižním a východním směrem od dračského přístavu se nachází dlouhá pláž, jejíž využití pro turistickou riviéru bylo přímo předurčeno. K masivní výstavbě hotelových komplexů a další infrastruktury nicméně došlo až po společenských změnách v roce 1991. V nepříliš úspěšných 90. letech, které přivedly zemi na pokraj ozbrojeného konfliktu, ekonomický krach a další komplikace, se město stalo hlavním centrem emigrace z Albánie. Z dračského přístavu odcházely tisíce lidí především do nedaleké [[Itálie]], ale i do dalších západoevropských zemí. Jen v březnu 1991 z města odcestovalo na 20 000 lidí.{{Citace monografie [617] => | příjmení = Vickers [618] => | jméno = Miranda [619] => | odkaz na autora = [620] => | titul = The Albanians: A modern history [621] => | vydavatel = I. B. Tauris [622] => | místo = [623] => | rok = 2001 [624] => | počet stran = 652 [625] => | isbn = [626] => | kapitola = [627] => | strany = 220 [628] => | jazyk = angličtina [629] => }} V srpnu 1991 tisíce lidí obsadily místní přístav chtějíc se vystěhovat ze země.{{Citace monografie [630] => | příjmení = Mëhilli [631] => | jméno = Elidor [632] => | odkaz na autora = [633] => | titul = From Stalin to Mao: Albania and the socialist world [634] => | url = [635] => | vydavatel = Cornell University Press [636] => | místo = Londýn [637] => | rok = 2017 [638] => | počet stran = [639] => | isbn = 9781501714153 [640] => | kapitola = [641] => | strany = 226 [642] => | jazyk = angličtina [643] => }}{{Citace periodika [644] => | titul = "Albanians' Massive Exodus Took Place 31 Years Ago" [645] => | periodikum = Albanian Daily News [646] => | jazyk = angličtina [647] => | url = https://albaniandailynews.com/news/albanians-massive-exodus-took-place-31-years-ago-1 [648] => | datum přístupu = 2023-07-11 [649] => }} [650] => [651] => V roce 1997 byly ve městě rozmístěny mezinárodní mírové jednotky{{Citace monografie [652] => | příjmení = Vickers [653] => | jméno = Miranda [654] => | odkaz na autora = [655] => | titul = The Albanians: A modern history [656] => | vydavatel = I. B. Tauris [657] => | místo = [658] => | rok = 2001 [659] => | počet stran = 652 [660] => | isbn = [661] => | kapitola = [662] => | strany = 247 [663] => | jazyk = angličtina [664] => }} v rámci tzv. [[Operace Alba]], které měly zajistit pořádek po zhroucení [[Pyramidové schéma|pyramidových her]] a ztrátě úspor většiny obyvatelstva. V roce 1999 zde byly přítomny i jednotky [[KFOR]] během [[Válka v Kosovu|války v Kosovu]]. [665] => [666] => V 90. letech 20. století došlo také k dramatickému nárůstu počtu obyvatel města, neboť pád komunistického režimu umožnil překotnou urbanizaci celé země. Lidé z odlehlých vesnic hledali lepší uplatnění ve městech, a Drač byla jako jedno z největších atraktivním cílem. Až do roku 2003 rostl počet obyvatel Drače o 7 % ročně. V některých oblastech docházelo (a stále dochází) k rozvoji zástavby bez souhlasu místních úřadů a řádného plánování (např. v lokalitě Këneta).{{Citace sborníku [667] => | příjmení = Prato [668] => | jméno = B. Giuliana [669] => | titul = Durazzo: sviluppi post-socialisti e questioni urbane [670] => | sborník = RGWO-Religion & Gesellschaft in Ost und West [671] => | odkaz na sborník = [672] => | vydavatel = [673] => | odkaz na vydavatele = [674] => | místo = [675] => | rok vydání = 2020 [676] => | strany = 3 [677] => | jazyk = italština [678] => }} Řada domů roste jako [[černá stavba|černé stavby]]. Město bylo přeorganizováno z administrativního hlediska do celkem pěti částí. Největší tlak na novou výstavbu nicméně přetrvává buď v centru města, nebo v blízkosti dálnice do Tirany. [679] => [680] => Na počátku 21. století bylo město modernizováno; cílem bylo odstranit zaostalost především v oblasti infrastruktury. Na břehu moře vznikla celá řada hotelů a dalších turistických komplexů. Obnoveno bylo historické jádro města, zvýšil se počet [[turistika|turistů]], kteří Drač navštěvují. Z [[Tirana|Tirany]] byla zavedena první čtyřproudá silnice (SH2).{{Citace sborníku [681] => | příjmení = Prato [682] => | jméno = B. Giuliana [683] => | titul = Durazzo: sviluppi post-socialisti e questioni urbane [684] => | sborník = RGWO-Religion & Gesellschaft in Ost und West [685] => | odkaz na sborník = [686] => | vydavatel = [687] => | odkaz na vydavatele = [688] => | místo = [689] => | rok vydání = 2020 [690] => | strany = 4 [691] => | jazyk = italština [692] => }} Panorama města doplnila řada výškových budov. Po několika desítkách let násilného ateismu byly obnoveny kostely a mešity. [693] => [694] => V druhé dekádě uvedeného století byl iniciován projekt s názvem ''Veleira'', který si kladl za cíl modernizovat prostor nedaleko místního přístavu. Stal se nicméně terčem kritiky místních obyvatel. Hodnota celého projektu dosahovala 4,6 milionů [[euro|eur]].{{Citace elektronického periodika [695] => | příjmení = Briganti [696] => | jméno = Alessandra [697] => | titul = Durazzo, una colata di cemento sull’Adriatico [698] => | periodikum = Il Manifesto [699] => | url = https://ilmanifesto.it/durazzo-una-colata-di-cemento-sulladriatico [700] => | url archivu = [701] => | datum přístupu = 2023-04-26 [702] => }} Přístav má umožnit rozvoj města a [[Edi Rama]] jej označil, že promění Drač v "nové Monako". Má zde kotvit až 280 jacht. Byla také vybudována cyklostezka v délce sedmi kilometrů po mořském pobřeží.{{Citace sborníku [703] => | příjmení = Prato [704] => | jméno = B. Giuliana [705] => | titul = Durazzo: sviluppi post-socialisti e questioni urbane [706] => | sborník = RGWO-Religion & Gesellschaft in Ost und West [707] => | odkaz na sborník = [708] => | vydavatel = [709] => | odkaz na vydavatele = [710] => | místo = [711] => | rok vydání = 2020 [712] => | strany = 5 [713] => | jazyk = italština [714] => }} [715] => [716] => [[Soubor:Terremoto in Albania (49131882797).jpg|vpravo|náhled|Záchranné práce v roce 2019 po zemětřesení]] [717] => V listopadu 2019 zasáhlo Drač spolu s jeho okolím zemětřesení o síle 6,4 a 5,4 stupňů [[Richterova stupnice|Richterovy škály]]. Zemětřesení zde poničilo několik obytných budov a i některé historické objekty, jako např. pozůstatky středověkých hradeb města.{{Citace elektronického periodika [718] => | autor = ČTK [719] => | titul = Dvě desítky mrtvých a stovky zraněných po zemětřesení v Albánii. Pátrání v troskách pokračuje [720] => | periodikum = Novinky.cz [721] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [722] => | vydavatel = Borgis [723] => | url = https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/albanii-zasahlo-silne-zemetreseni-40304858 [724] => | datum vydání = 2019-11-26 [725] => | url archivu = [726] => | datum přístupu = 2019-11-27 [727] => }} Zahynulo při něm 52 lidí{{Citace periodika [728] => | příjmení = Třešňák [729] => | jméno = Jakub [730] => | titul = Drač - jadranská Atlantida [731] => | periodikum = Země světa [732] => | datum vydání = 8.7.2023 [733] => | ročník = 22 [734] => | číslo = 24–29 [735] => | strany = https://zemesveta.cz/drac-jadranska-atlantida/ [736] => }}. [737] => [738] => V roce [[2022]] uskutečnil dračský magistrát architektonickou soutěž, jejímž předmětem byla přestavba oblastí, kde se nachází římské památky (např. amfiteátr) na archeologický park, který by zachoval a zdůraznil hodnotu více než tisíciletých staveb.{{Citace elektronického periodika [739] => | příjmení = Quirke [740] => | jméno = Joe [741] => | titul = Stefano Boeri Architetti designs archaeological park and Roman restoration for Durrës, Albania [742] => | periodikum = Global Construction Review [743] => | vydavatel = [744] => | url = https://www.globalconstructionreview.com/stefano-boeri-architetti-designs-archaeological-park-and-roman-restoration-for-durres-albania/ [745] => | datum vydání = 2022-05-10 [746] => | url archivu = [747] => | datum přístupu = 2022-09-13 [748] => }} Albánská vláda v témže roce zamýšlela rovněž umístit do Drače základnu [[NATO]].{{Citace periodika [749] => | titul = Albania: il premier Rama annuncia il progetto di base Nato nel porto di Durazzo [750] => | periodikum = Agenzia Nova [751] => | jazyk = it [752] => | url = https://www.agenzianova.com/news/albania-il-premier-rama-annuncia-il-progetto-di-base-nato-nel-porto-di-durazzo/ [753] => | datum přístupu = 2022-09-19 [754] => }}{{Citace periodika [755] => | titul = NATO in talks to build naval base in Albania, prime minister says [756] => | periodikum = Reuters [757] => | jazyk = angličtina [758] => | url = https://www.reuters.com/world/europe/nato-talks-build-naval-base-albania-prime-minister-says-2022-07-01/ [759] => | datum přístupu = 2023-07-11 [760] => }} Modernizován má být rovněž i místní přístav.{{Citace periodika [761] => | titul = Albánie rozvíjí svůj největší přístav s pomocí developera z Dubaje [762] => | periodikum = Kurzy [763] => | jazyk = čeština [764] => | url = https://www.kurzy.cz/zpravy/574180-albanie-rozviji-svuj-nejvetsi-pristav-s-pomoci-developera-z-dubaje/ [765] => | datum přístupu = 2023-07-11 [766] => }} [767] => [768] => == Podnebí == [769] => [[Soubor:Drač, Curilla, pobřeží.jpg|vpravo|náhled|Panorama mořského břehu severně od středu města]] [770] => Drač má teplé [[Středozemní podnebí|středomořské podnebí]] s kontinentálními vlivy. Léta jsou horká a suchá, zimy relativně mírné. Prší především na podzim (hlavně v listopadu) a na jaře. Nejnižší průměrné teploty jsou v lednu s průměrnými nočními minimy okolo 5 °C a denními maximy okolo 12 °C. V létě se průměrné teploty pohybují mezi 21 °C v noci po 28 °C ve dne. [771] => [772] => == Obyvatelstvo == [773] => === Struktura obyvatelstva === [774] => Město Drač je jako administrativní jednotka druhá co do počtu obyvatel hned po [[Tirana|Tiraně]]. V roce 2011 žilo na území města 113 249 obyvatel. Po připočtení obcí, které byly k Drači připojeny v roce 2015 v souvislosti se správní reformou jednotlivých albánských obcí dosáhl celkový počet obyvatel 175 110. [775] => [776] => Vývoj obyvatelstva města v období od roku 1850 probíhal následujícím způsobem: [777] => [778] => {| class="wikitable" [779] => ! 1850 [780] => ! 1927 [781] => ! 1979 [782] => ! 1989 [783] => ! 2001 [784] => ! 2011 [785] => |- [786] => | 1 000 [787] => | 5 175 [788] => | 66 200 [789] => | 82 719 [790] => | 99 546 [791] => | 113 249 [792] => |} [793] => [794] => === Náboženský život === [795] => [[Soubor:Saint George Orthodox Church.jpg|vpravo|náhled|Ortodoxní kostel v Drači]] [796] => [[Soubor:Xhamia e Fathiut.jpg|vpravo|náhled|Velká mešita ve středu města]] [797] => Většina obyvatel Drače se hlásí k [[Sunna|sunnitskému]] [[islám]]u, menší část ke [[křesťanství]]. V [[Drač (kraj)|celém kraji]] se 67,46 % obyvatel hlásilo k [[sunnitský islám|sunnitskému islámu]] a 4,53 % k různým [[křesťanství|křesťanským církvím]]. Většina křesťanů byla [[Pravoslaví|ortodoxního vyznání]], k [[Římskokatolická církev v Albánii|Římskokatolické církvi]] se přihlásilo pouhých 0,12 % obyvatel kraje. [798] => [799] => Pro potřeby křesťanů slouží katedrála sv. Lucie, která se nachází v centru města, a která do roku 1991 byla vzhledem k striktní ateistické politice země pro veřejnost uzavřena. Jednou z dominant města je také [[Velká mešita (Drač)|Velká mešita]], zbudovaná v roce 1937 a obnovená po roce 1991. Nachází se tu dva pravoslavné kostely (sv. Pavla a sv. Jiří). [800] => [801] => == Obecní správa a politika == [802] => Území města sousedí s [[Vorë]] na východě, dále s městy [[Shijak]] a [[Kavaja]]. Na severovýchodě hraničí s městem [[Krujë]] a [[Fushë-Krujë]]. [803] => [804] => === Místní části === [805] => Drač je rozdělena na šest obvodů. [806] => [807] => {| class="wikitable sortable" [808] => |- [809] => ! Obvod !! Obyvatel !! Rozloha
(km²) [810] => |- [811] => | 1 || 28 789 || 2,98 [812] => |- [813] => | 2 || 28 902 || 1 [814] => |- [815] => | 3 || 27 674 || 0,6 [816] => |- [817] => | 4 || 53 409 || 10,32 [818] => |- [819] => | 5 || 64 776 || 15,8 [820] => |- [821] => | 6 || 4 004 || 15,6 [822] => |} [823] => [824] => === Zastupitelstvo a starosta === [825] => Město Drač zastupuje navenek starosta. Záležitosti města jsou schvalovány zastupitelstvem, které čítá 51 členů volených na [[volební období|období]] v délce 4 roků. [826] => [827] => === Znak města === [828] => Městský znak byl schválen radou města v roce 1995. Tvoří jej bílá silueta pevnosti na tyrkysově modrém pozadí. Na tomto štítu je umístěn erb středověkého rodu [[Thopiové|Thopiů]] (zlatý lev na červeném pozadí), který vládl městu ve 14. století. [829] => [830] => == Hospodářství == [831] => [[Soubor:Modern buildings on Taulantia Durrës Albania 2018 2.jpg|vpravo|náhled|Střed města na počátku 21. století]] [832] => [[Soubor:Pogled iz Fly restorana - panoramio (1).jpg|vpravo|náhled|Pohled na město]] [833] => [[Soubor:Durres harbor from the sea.jpg|vpravo|náhled|Dračský přístav]] [834] => Drač je druhým největším ekonomickým centrem země po metropoli Tiraně. Míra nezaměstnanosti v Drači dosahovala v roce 2012 11,8 %, předpokládá se, že po zahrnutí i neregistrovaných osob bude, stejně jako je tomu i v zemích např. bývalé Jugoslávie, okolo 25 %. [835] => [836] => === Zemědělství a ostatní prvovýroba === [837] => Okolní krajina severně a východně od města je intenzivně zemědělsky využívána. Kromě tradičních obilovin je také pěstováno víno. [838] => [839] => === Průmysl === [840] => V souvislosti s industrializací země v druhé polovině 20. století byly v Drači a jejím okolí vybudovány podniky, které zpracovávají [[kůže|kůži]], [[plast]]y{{Citace monografie [841] => | příjmení = Vickers [842] => | jméno = Miranda [843] => | odkaz na autora = [844] => | titul = The Albanians: A modern history [845] => | vydavatel = I. B. Tauris [846] => | místo = [847] => | rok = 2001 [848] => | počet stran = 652 [849] => | isbn = [850] => | kapitola = [851] => | strany = 197 [852] => | jazyk = angličtina [853] => }} a [[tabák]]. V Drači byly v dobách existence komunistické Albánie vyráběny cigarety značky ''Nish Cigare'', dále zde byly závody na výrobu léků, krmiv, [[pesticid]]ů. [854] => [855] => === Služby === [856] => Po roce 1991 získaly hlavní význam v zaměstnanosti Drače služby, především turistika. Vhodné podmínky na jižním okraji města umožnily téměř nekontrolovatelný růst různých hotelů a dalších zařízení pro turisty, které přináší značný příjem pro město. Před vypuknutím [[Pandemie covidu-19 v Albánii|pandemie covidu-19]] město navštěvovalo až 800 000 lidí ročně. V třetí dekádě [[21. století]] se město stalo oblíbenou destinací pro návštěvníky z nedalekého [[Srbsko|Srbska]]. [857] => [858] => Severní pobřeží je rozvíjeno jako destinace pro movité turisty, jednotlivé resorty zde jsou budovány od roku 2009. [859] => [860] => === Životní prostředí === [861] => Stejně jako v celé Albánii měla i Drač po dlouhou dobu značně problematický stav životního prostředí. V letech 2010–2011 byl vypracován celoměstský plán [[odpadní hospodářství|odpadního hospodářství]], který si kladl za cíl zlepšit situaci v uvedeném směru. [862] => [863] => == Doprava == [864] => Do Drače směřují hlavní albánské silnice i železnice. [[Panevropské koridory|Panevropský koridor]] VIII začíná přímo zde, z Drače do Albánie směřují některé silnice I. třídy (SH2, SH4 a SH56). První uvedená má charakter čtyřproudé komunikace blížící se dálnici a je stavebně oddělena od dalších silničních tahů. [865] => [866] => Z [[Drač (nádraží)|koncové stanice]] ''Durrës'' (společný terminál s autobusovým nádražím a osobním přístavem) vedou přes uzlové nádraží ''Shkozet'' železniční tratě směr [[Vorë]] (a dále [[Tirana]], [[Skadar]]) a [[Rrogozhinë]], [[Fier]], [[Elbasan]]). Místní [[Železniční trať Tirana–Drač|železniční trať do Tirany]] je historicky nejstarší v Albánii. Funguje zde osobní i nákladní doprava. Železniční trať, která byla v třetí dekádě [[21. století]] v žalostném stavu, má být rekonstruována.{{Citace periodika [867] => | titul = Albania: Durres-Tirana Line to Be Rehabilitated [868] => | periodikum = Railway News [869] => | jazyk = angličtina [870] => | url = https://railway-news.com/albanian-state-railways-signs-contract-for-durres-line-rehabilibation/ [871] => | datum přístupu = 2023-07-11 [872] => }} [873] => [874] => Město má největší přístav v zemi. Je propojen pravidelnými [[trajekt]]ovými linkami s italskými městy [[Bari]]{{Citace periodika [875] => | titul = Vacanze a Durazzo: cosa vedere nella “Regina del paese delle Aquile” [876] => | periodikum = Voloscontato [877] => | jazyk = it [878] => | url = https://www.voloscontato.it/guide-per-viaggiatori/vacanze-a-durazzo-cosa-vedere-nella-regina-del-paese-delle-aquile.php [879] => | datum přístupu = 2022-09-19 [880] => }}, [[Ancona]] a [[Terst]]. Přístav se rozkládá na ploše celkem 65 hektarů, hluboký je 7,3–11,5 metrů, táhne se po 1,4 km mořského pobřeží. Přístav zaměstnává okolo čtyř stovek lidí a dokáže odbavit až 1,5 milionu cestujících ročně. Dračský přístav co do velikosti následují na albánském pobřeží dále města [[Vlora]] a [[Shëngjin]]. Má klíčový význam také pro dopravu surovin mezi Jaderským a Černým mořem. [881] => [882] => Nejbližší letiště je [[Letiště Tirana]], vzdálené okolo 20 km východním směrem. [883] => [884] => == Společnost == [885] => === Školství === [886] => Mezi vysoké školy, které v Drači působí, patří např. Univerzita v Drači, Vzdělávací institut bratrů Kajtazijů a veřejná univerzita [[Universiteti Aleksandër Moisiu]], založená albánskou vládou 20. prosince 2005 a slavnostně otevřená v roce 2006, která jako jediná škola v Albánii používá americký vzdělávací systém.[http://www.uamd.edu.al Stránky univerzity v Drači] [887] => [888] => === Sport === [889] => Působí zde fotbalový klub [[KS Teuta Durrës]], založený v roce 1920, jeho domovským stadionem je ''Stadioni Niko Dovana''. [890] => [891] => == Kultura a pamětihodnosti == [892] => Díky dlouhým dějinám má Drač řadu historických pamětihodností, které jsou na území Albánie unikátní. [893] => [894] => * [[Římský amfiteátr (Drač)|Římský amfiteátr]] – venkovní divadlo z 2. století n. l., největší svého druhu na Balkáně s kapacitou až 15 000 lidí. Amfiteátr byl odkryt v roce 1966 a v současné době se zde koná pravidelně letní filmový festival. [895] => * Římské lázně – původem z 2. století n. l. [896] => * Forum – pozůstatky antického fóra z 5. století, které sloužilo i během prvních století [[Byzantská říše|říše byzantské]]. [897] => * Dochovaná část hradeb – část hradeb z přelomu 5. a 6. století se dochovala do současné doby. [898] => * [[Benátská věž (Drač)|Benátská věž]] – nachází se v blízkosti přístavu, na jižním konci dochovaných městských hradeb. [899] => * [[Královská vila (Drač)|Letní vila]] – sídlo albánského krále [[Ahmet Zogu|Zoga I.]] Byla zbudována v 20. letech 20. století a je jednou z dominant města, není pro veřejnost přístupná. [900] => * Pravoslavná katedrála sv. Petra a sv. Astia [901] => [902] =>
[903] => [904] => File:Amfiteatr rzymski w Durrës 1.jpg|Římský amfiteátr [905] => File:The Byzantine Market Square in Durrës 02.jpg|Pozůstatky byzantského fóra [906] => File:Castle Tower in Durrës (by Pudelek).JPG|Benátská věž [907] => File:Durrës Archaeological Museum (44785007034).jpg|Budova archeologického muzea [908] => File:Durrës - Great Mosque.JPG|Velká mešita [909] => File:Ethnographic Museum of Durres 18.jpg|Budova etnografického muzea [910] => File:Durrës city wall.jpg|Pozůstatek hradeb [911] => [912] =>
[913] => [914] => Nálezy z archeologických lokalit v Drači a jejím okolí jsou shromážděny v místním ''Archeologickém muzeu'' ([[albánština|albánsky]] ''Muzeu Arkeologjik''), které je největší svého druhu v zemi. [915] => [916] => Kromě toho se v Drači konají různé kulturní akce, jako např. každý rok [[Balkánský folklorní festival (Drač)|balkánský folklorní festival]].{{Citace periodika [917] => | titul = Nis në Durrës “Festivali Folklorik Ballkanik” [918] => | periodikum = ATA [919] => | jazyk = albánština [920] => | url = https://ata.gov.al/2021/06/22/nis-ne-durres-festivali-folklorik-ballkanik/ [921] => | datum přístupu = 2023-07-11 [922] => }} {{Wayback|url=https://ata.gov.al/2021/06/22/nis-ne-durres-festivali-folklorik-ballkanik/ |date=20230711201434 }}{{Citace periodika [923] => | titul = Festivali folklorik i Ballkanit, 400 pjesëmarrës mblidhen në Durrës [924] => | periodikum = Top Channel [925] => | jazyk = albánština [926] => | url = https://top-channel.tv/2023/07/04/festivali-folklorik-i-ballkanit-400-pjesemarres-mblidhen-ne-durres/ [927] => | datum přístupu = 2023-07-11 [928] => }} [929] => [930] => == Osobnosti == [931] => * [[Astios]] (1. století), křesťanský mučedník a svatý [932] => * [[Anastasios I.]] (430–518), byzantský císař [933] => * [[Pelinus]] (kolem 620–662), biskup z Brindisi [934] => * [[Abaz Çelkupa]] (1855–1926), politik a zakladatel Albánie [935] => * [[Nako Spiru]] (1918–1947), politik [936] => * [[Pal Engjëlli]], arcibiskup dračský, kardinál [937] => * [[Panajot Pano]] (1939–2010), fotbalista [938] => * [[Namik Dokle]] (* 1946), spisovatel, novinář a politik [939] => * [[Pëllumb Xhufi]] (* 1952), velvyslanec [940] => * [[Elvira Dones]] (* 1960), spisovatelka [941] => * [[Arian Leka]] (* 1966), spisovatel [942] => * [[Bujar Nishani]] (1966–2022), prezident Albánské republiky [943] => * [[Fatmir Mediu]] (* 1967), politik [944] => * [[Gazmend Oketa]] (* 1968), politik [945] => * [[Ina Rama]] (* 1972), státní zástupce Albánské republiky [946] => * [[Sokol Olldashi]] (1972–2013), politik [947] => * [[Mirela Manjaniová]] (* 1976), oštěpařka [948] => * [[Gjergj Meta]] (* 1976), římskokatolický kněz, biskup v Rrëshenu [949] => * [[Bledi Shkembi]] (* 1979), fotbalista [950] => * [[Erald Dervishi]] (* 1979), šachový velmistr [951] => * [[Edmond Kapllani]] (* 1982), fotbalista [952] => * [[Rezarta Shkurta]] (* 1986), zpěvák [953] => * [[Luiza Gega]] (* 1988), atletka [954] => * [[Sevian Daupi]] (* 1989), hráč rugby [955] => * [[Sokol Olldashi]], politik [956] => * [[Namik Dokle]], politik [957] => * [[Bujar Nishani]], politik [958] => * [[Lazër Vlashi]], herec [959] => * [[Fadil Hasa]], herec [960] => * [[Prokop Mima]], herec [961] => * [[Kozma Lara]], skladatel [962] => * [[Kreshnik Qato]], boxer [963] => * [[Idriz Çinari]], atlet [964] => * [[Gazmend Oketa]], politik [965] => * [[Ferdinand Xhaferaj]], politik [966] => * [[Orges Shehi]], fotbalista [967] => * [[Edmond Kapllani]], fotbalista [968] => * [[Emiljano Vila]], fotbalista [969] => * [[Prokop Mima]], fotbalista [970] => [971] => == Partnerská města == [972] => * {{vlajka|Turecko}} [[Istanbul]] [973] => * {{vlajka|Itálie}} [[Bitonto]] [974] => * {{vlajka|Itálie}} [[Bari]] [975] => * {{vlajka|Černá Hora}} [[Ulcinj]] [976] => * {{vlajka|Řecko}} [[Soluň]] [977] => * {{vlajka|Kosovo}} [[Prizren]] [978] => [979] => == Odkazy == [980] => [981] => === Reference === [982] => {{Překlad|en|Durrës|975115897|sr|Drač|23326317|de|Durrës|203022702}} [983] => [984] => === Literatura === [985] => * Armand Vokshi: Trace dell'Architettura Italiana in Albania 1925–1943 {{it}} [986] => * Giuliana Prato: Durrës: Post-socialist Developments and Urban Questions {{en}} [987] => * Boriana Golgota, Alma Golgota, Ermal Spahiu: A Competitiveness Analysis of Durres City {{en}} [988] => [989] => === Externí odkazy === [990] => * {{Commonscat}} [991] => * {{Wikislovník|heslo=Drač}} [992] => [993] => {{Kraj Drač}} [994] => {{Města v Albánii}} [995] => {{Albánie}} [996] => {{Autoritní data}} [997] => {{Portály|Albánie|Geografie}} [998] => [999] => [[Kategorie:Drač| ]] [1000] => [[Kategorie:Drač (kraj)]] [1001] => [[Kategorie:Přístavní města v Albánii]] [1002] => [[Kategorie:Přímořská letoviska v Albánii]] [] => )
good wiki

Drač

Drač (albánsky Durrës, italsky Durazzo) je jedno z největších měst v Albánii, na břehu Jaderského moře. Je hlavním přístavem země a do roku 1920 byla i hlavním městem.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Tirana','Ahmet Zogu','Itálie','Albánie','křesťanství','albánština','Benátská republika','latina','Byzantská říše','Sokol Olldashi','Thopiové','Prokop Mima'

Albánie

Albánština

Albánština je jazyk, kterým mluví Albánci.

Itálie

Křesťanství

Latina

Tirana