Array ( [0] => 16525031 [id] => 16525031 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Eibenthal [uri] => Eibenthal [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Eibenthal [2] => | originální jméno = Eibenthal [3] => | obrázek = Eibenthal - Church Sv. Jana Nepomuckého.jpg [4] => | zeměpisná šířka = 44.543933 [5] => | zeměpisná délka = 22.156935 [6] => | nadmořská výška = 400 [7] => | stát = Rumunsko [8] => | pojem nižšího celku = Historický region [9] => | název nižšího celku = [[Banát]] [10] => | pojem vyššího celku = [[Administrativní dělení Rumunska|Župa]] [11] => | název vyššího celku = [[Mehedinți (župa)|Mehedinți]] [12] => | počet obyvatel = 285 [13] => | obyvatelé aktuální k = 2019 [14] => | hustota zalidnění = [15] => | etnické složení = [[Češi]] [16] => | náboženské složení = katolíci [17] => | starosta = Victor Doscocil [18] => | web = http://www.eibenthal.eu [19] => | obecní úřad = [20] => | telefonní předvolba = 02 52 [21] => | psč = 227172 [22] => }} [23] => '''Eibenthal''' (též ''Tisové Údolí'', ''Eibentál'' nebo ''Jeventál'', {{Vjazyce|de}} a {{Vjazyce|ro}} ''Eibenthal'', {{Vjazyce|hu}} ''Tiszafa'') je jedna z českých vesnic založených [[Češi|českými]] kolonisty v jižní části [[Rumunsko|rumunského]] [[Banát]]u počátkem [[19. století]]. Dodnes zde žije asi 300 českých obyvatel a také několik [[Rumuni|rumunských]] rodin. Společně se sousední vsí [[Baia Nouă|Nové Doly]] (též ''Ujbánye'' (z maďarštiny), {{Vjazyce|ro}} ''Baia Nouă'') tvoří v současné době největší českou komunitu v [[Rumunsko|Rumunsku]]. Eibenthal nemá svůj obecní úřad ([[primăria]]), spadá pod střediskovou obec [[Dubová (župa Mehedinți)|Dubová]]. Starostou zde je však český krajan Viktor Doskočil z Eibenthalu. [24] => [25] => Své [[němčina|německé]] jméno dostala vesnice podle někdejších rozsáhlých porostů [[tis]]u, které již však dnes téměř zcela vymizely. Obec leží pouhých 7 km od [[Dunaj]]e, respektive od soutěsky [[Železná vrata]], která zde tvoří přirozenou hranici se [[Srbsko|Srbskem]]. Nejbližší město [[Oršava]] (cca 10 000 obyvatel) je vzdáleno 40 [[kilometr|km]]. Vesnice se rozkládá v malebném úzkém [[říční údolí|údolí]] říčky [[Tisovice]], které je ohraničené strmými stráněmi a táhne se směrem nahoru až k dolům Baia Nouă. V roce 2018 bylo rozhodnuto, že vesnice bude komunikovat pouze oficiálním mezinárodním názvem – Eibenthal. [26] => [27] => [[Čeština|Český jazyk]] je v Eibenthalu ve většině rodin používán jako jazyk mateřský. Je však obohacen mnoha [[rumunismus|rumunismy]] vzniklými jak překladem, tak přímým převzetím, a proti současné češtině také mnoha [[archaismus|archaickými výrazy]]. Kvůli izolaci od vlasti a poměrně malému počtu řečníků nemají obyvatelé vesnice velkou slovní zásobu. Ve vesnici funguje základní škola (1.–8. třída) a v roce 2020 jí navštěvovalo 15 dětí. Ačkoliv je ve škole úředním jazykem rumunština, škola má i českého učitele vyslaného z programu MŠMT, který zde vyučuje hodiny češtiny, historie a má na starosti volnočasové aktivity. V roce 2018 byla opět otevřena i malá mateřská školka, která reaguje na zvýšení populace dětí předškolního věku. [28] => [29] => == Historie == [30] => [[Soubor:Hudební festival Banát 2018.jpg|vlevo|náhled|Festival Banát 2018 v Eibenthalu]] [31] => V roce [[1718]] byla po [[Rakousko-turecká válka (1716–1718)|rakousko-turecké válce]] oblast Banátu přidělena [[Habsburská monarchie|Habsburské monarchii]], později za [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] se dostala pod správu [[Uhersko|Uherska]]. Protože to byla hraniční [[provincie]], kterou bylo v případě nebezpečí třeba bránit, byla masivně [[kolonizace|kolonizována]]. [32] => [33] => Do Eibenthalu přišli čeští osadníci z [[Plzeň]]ska, [[Klatovy|Klatovska]], [[Čáslav]]ska a [[Beroun]]ska v takzvané druhé vlně kolonizace v letech [[1826]]–[[1827]]. Doma prodali veškeré statky a vydali se na strastiplnou cestu přes [[Vídeň]] po [[Dunaj]]i až ke [[Moldova Veche (město)|Staré Moldavě (Moldova Veche).]] Odtud byli povozy přepravováni až na místo určení. Vesnice byla založena na podzim roku 1827. Čeští kolonisté sem přišli ve dvou etapách, celkově šlo o 356 osob. [34] => [35] => Od přesídlení si slibovali zlepšení životních podmínek, byly jim totiž nabídnuty velké výhody: 10 let osvobození od služby v zemské obraně, 10 let [[daňové prázdniny|daňových prázdnin]] a k tomu navíc zdarma [[Obilniny|obilí]], dříví na stavbu domků a každé rodině 12 [[jitro|jiter]] půdy. Mnohé z těchto podmínek nebyly dodrženy, většina slibované obdělávatelné půdy byla například ještě zalesněná. Protože však přistěhovalci neměli finance na cestu zpátky, museli se s novou situací vyrovnat, postavit nové domy, vykácet lesy a přeměnit je v pastviny a pole. Samotný Eibenthal se několikrát stěhoval, první vesnice se rozkládala na kopci nad polohou té dnešní. Poté, co došly zásoby [[podzemní voda|podzemní vody]], se postupně přesunula až do údolí říčky Tisovice. [36] => [37] => Roku 1847 zde byla za pomoci místní hraničářské roty vystavěna zděná fara a dřevěný kostel. Až do r. 1873 byli faráři do  Eibenthalu dosazováni vojenskými úřady. První škola škola byla vystavěna o něco později, v roce 1848. Nahradila funkci obecního domu, který byl postaven v letech 1828–1830. V obci byla založena farnost, vedle [[Gerník]]u druhá v české oblasti. Prvním knězem byl Dominik Kottauner, který je pohřben na místním hřbitově. Někdy kolem roku 1890 byla asi 5 km severozápadně od Eibenthalu otevřena nová šachta s bohatými a kvalitními kamenouhelnými zásobami a pod ní vystavěna hornická kolonie, maďarsky nazvaná Újbánya (rumunsky Baia Noua). [38] => [39] => V roce [[1912]] zde byl vystavěn [[Římskokatolická církev|římskokatolický]] kostel, který je zasvěcen [[Jan Nepomucký|Sv. Janu Nepomuckému]]. Vysvěcen byl na Sv. Havla. Do roku 2016 zde působil [[farář]] [[Václav Mašek (kněz)|Václav Mašek]], který v roce 2002 obdržel cenu [[Jan Masaryk|Jana Masaryka]] za dlouholetou záslužnou práci pro krajany. V současné době dojíždí na bohoslužby kněz z další české vesnice [[Bígr]] a střídá se s rumunským katolickým knězem z města [[Oršava]]. V kostele jsou umístěny ručně dělané varhany z období 1841–1850, které sestrojil proslulý varhanický mistr Joseph Seiber. [40] => [41] => Mezi lety 1947 a 1949 se vrátilo do své původní vlasti z Eibenthalu 36 rodin (celkem 110 osob), které měly za úkol obsadit tehdy vylidněné pohraničí Československa, z něhož byli po druhé světové válce násilně vyhnáni [[sudetští Němci]]. Zpět do Eibenthalu se po jednom roce vrátilo 15 osob. Nejzajímavější osud této reemigrační vlny měl Josef Fikl, který se přes Československo dostal až do cizinecké legie ve Francii a nakonec padl ve [[Vietnam]]u v roce 1952 při střetu s místními komunistickými partyzány. [42] => [43] => Na základě geologických průzkumů byl v roce 1948 v Eibenthalu otevřen [[azbest]]ový důl. Vytěžený azbest byl přepravován voly a povozy až k [[Dunaj]]i. Později dopravu zajišťovaly nákladní automobily, které azbest vozily do drtičky pod [[Dubova|Dubovou]]. Těžba azbestu, která zaměstnávala asi 60 lidí, skončila v roce 1994. [44] => [45] => Eibenthaští se stali 16. června 1951 součástí jednoho z nejkrutějších lidských dramat v dějinách Rumunska. 33 osob z Eibenthalu bylo násilně deportováno do [[Bărăgan|Baraganské stepi]], která byla v 50. a 60. letech jednou z nejméně osídlených oblastí Rumunska. Zde se v extrémních podmínkách museli postarat o vlastní přežití. Až v roce 1955 se z rozhodnutí vlády nakonec domohli návratu zpět do Eibenthalu. Za tříleté utrpení dostala část přeživších odškodnění od státu až v roce 1990, několik českých krajanů ho však nepřežilo. [46] => [47] => Do roku [[2006]] bylo mnoho místních obyvatel zaměstnáno v [[Baia Nouă]] v dole na [[antracit]]. Po havárii v srpnu 2006, kdy zde po [[Svahový pohyb|sesuvu půdy]] v [[šachta|šachtě]] zahynuli dva horníci, byl však důl uzavřen. Dnes je zde většina lidí bez práce. Ještě v roce [[1934]] zde žilo 600 obyvatel, poté již jen okolo 300 a mnoho z nich odcházelo za prací do Česka nebo Rumunska. Exodus se zastavil díky rozvoji turistiky, v roce 2019 se několik rodin do vesnice vrátilo. [48] => [49] => == Turistika == [50] => Vlivem ukončení těžby v antracitových dolech v roce 2006 zasáhla vesnici velká krize, kvůli ztrátě zaměstnání mnoho českých krajanů odešlo do České republiky nebo Rumunska. V roce 2008 se však ve vesnici začala rozvíjet turistika a byla založena hospoda v českém stylu U Medvěda ([[Tiberiu Pospíšil]], [[Štěpán Slaný]], Jan Duben), u které vzniklo první turistické zázemí a infocentrum. Ještě v roce 2008 podle statistik do vesnice přijelo 40 turistů. Od té doby se začaly značkovat místní turistické trasy, vytvářet nové cíle, oblast byla zmapována. Také zde začalo být řešeno odpadové hospodářství a čistota. V roce 2019 dle statistik zavítalo do Eibenthalu přes 3000 návštěvníků. Počet lůžek ve vesnici se během deseti let zvýšil ze třiceti na téměř tři stovky. Vesnice leží blízko známé přírodní soutěsky Kazane Mare a Mici, tedy nejužšího místa na spodním toku [[Dunaj]]e. Právě nádherná oblast přehrady [[Železná vrata|Železných vrat]] posunula tuto lokalitu mezi desítku nejzajímavějších míst Rumunska dle hodnocení rumunského ministerstva turistiky. Rumuny oblíbený cíl se nachází v rybářské zátoce [[Mraconia]] – největší skalní socha v Evropě, portrét dáckého vůdce [[Decebalus|Decebala]]. [51] => [52] => Roku [[2012]] se v Eibenthalu podařilo založit novou tradici: krajanský ''[[Festival Banát]]'',[http://www.festivalbanat.cz Festival Banát – Kulturně-hudební festival u krajanů v Rumunsku] – oficiální stránky organizovaný místním týmem s podporou přátel z České republiky. První ročník festivalu navštívilo cca 800 diváků. V roce 2017 nahradili organizátoři původní autobusovou dopravu speciálně vypraveným vlakem, který jede z Prahy do rumunské [[Oršava|Oršavy]]. Odtud se návštěvníci přesunují autobusy a loděmi po Dunaji. V roce 2018 se festival rozšířil do další české vesnice [[Gerník]] a o rok později i do české vesnice v Srbsku [[Češko Selo]], kde organizátoři uspořádali Paprikašijádu. Právě díky festivalu se původně zapadlá vesnice dostala do popředí zájmu nejen v České republice, ale i v Rumunsku. Na festivalu, který má uměle omezenou kapacitu na 1500 osob, vystupovaly např. kapely [[Wohnout]], [[Peneři strýčka Homeboye|PSH]], [[Prago Union|Prago union]], [[Vlasta Redl]], [[Zrní (hudební skupina)|Zrní]], [[Divokej Bill]], nebo osobnosti, které přednášely v místním kulturním domě Kamín. Banát pravidelně navštěvuje ekonom [[Tomáš Sedláček (ekonom)|Tomáš Sedláček]], lékař [[Tomáš Šebek]], cestovatel [[Ladislav Zibura]] nebo [[Janek Rubeš]]. [53] => [54] => ''Expres Banát'' – festivalový vlak z Prahy do rumunské Oršavy patří délkou a kapacitou v novodobé evropské železniční historii k největším a nejdelším soupravám. Její maximální délku (přes 500 metrů) určuje nejkratší výhybná kolej v Rumunsku. V roce 2019 odvezla tato souprava rekordních 1272 osob. Tento expres vypravují organizátoři akce v Eibenthalu, na akci se podílejí společnosti [[České dráhy]], [[RegioJet|Regiojet]], [[KDS Kladno]], Wagonservis, [[ČD Cargo]] nebo WYNX Pool. [[Maďarsko]] a [[Rumunsko]] souprava projíždí na lokální licenci (Maďarsko [[Continental Railway]] a Rumunsko [[Cfr calatori|CFR]]). Cesta z Prahy do [[Oršava|Oršavy]] trvá asi 16 hodin, zde pak cestující přesedají na lodě a dále autobusy do Eibenthalu. [55] => [[Soubor:Restaurant Eibenthal.jpg|náhled|Restaurant Eibenthal]] [56] => [57] => V roce 2019 byla po 10 letech rozvoje šetrné turistiky kolem party lidí z hospody U Medvěda otevřena první restaurace v českém Banátu. Nese název vesnice Eibenthal. Díky rozvoji turistiky se do Eibenthalu v roce 2019 vrátilo několik rodin z České republiky i Rumunska. Téhož roku se také uskutečnil první extrémní běžecký závod pod názvem Adrenalin Banát, který vedl přes pět českých vesnic a končil v Eibenthale. Trať o vzdálenosti 82 km zdolali nejrychlejší účastníci za necelých 17 hodin. [58] => [59] => Šotolinovou cestu do vesnice již nahradil asfalt. Devítikilometrovou klikatou cestu si oblíbili motorkáři, mezi nimiž zdomácněl název cesty "Transeibenthal", který vychází z názvů slavných motorkářských rumunských tras [[Transalpina]] a [[Transfăgărășan|Transfagaras]]. Ve vesnici lze také využít program myslivosti v revíru Svinita nebo půjčovnu kol a koloběžek. [60] => [61] => Ve 20. letech 21. století se Eibenthal stal známý po celém Rumunsku i díky televizní reportáži rumunského státního kanálu o místním zvyku – lidé zde nechávají nákupní tašky s objednávkou a penězi zavěšené na pouličních lampách a pojízdný pekař do nich vkládá pečivo a peníze nazpět. V roce 2022 se Eibenthal dostal mezi šest nejlepších vesnic v Rumunsku, které se věnují turistickému ruchu s respektem k místnímu potenciálu a autenticitě na základě výběru Ministerstva podnikání a cestovního ruchu (MAT). [62] => [63] => == Zajímavosti v okolí == [64] => V okolí Eibenthalu bylo kolem roku 2010 zahájeno turistické mapování. Všechny trasy je možné najít na serveru mapy.cz. Sedm kilometrů od vesnice je ve výšce 809 m vyhlídka Znamana, ze které je vidět "dunajský mys" a srbský národní park [[Národní park Đerdap|Djerdap]]. Přes Znamana se dá pokračovat přes rozlehlé polnosti Rávna do další české vesnice [[Bígr]]. Do Bígru se dá dostat ještě přes nejvyšší vrchol této oblasti, Kopřivu (912 m), případně z cesty sejít a dostat se na skalní útvar Trescovat (755 m). [65] => [66] => Další vyhlídkou je Cuculova (754 m), ze které je vidět na Dunaj a přehradu [[Železná vrata]]. Kolem vyhlídky je možné sejít až do vesnice s významnou srbskou menšinou Svinita, kde vznikl za přispění horolezců z Teplic lezecký resort se třiceti cestami a obtížnosti od 2 do 8+. V roce 2022 byly vyznačeny trasy kolem vesnice přes místní štoly a také velký projekt od Dunaje po kaskádách potůčku Tisovita až do vesnice. Tato cesta byla kompletně vyčištěna z projektu [[Ministerstvo zahraničních věcí České republiky|Ministerstva zahraničních věcí]]. [67] => [68] => U Dunaje pod Eibenthalem je pak možno navštívit nejužší a nejhlubší místo na Dunaji, Kazane Mare a Mici, skalní sochu [[Decebalus|Decebala]] v zátoce Mraconia nebo velkou krápníkovou jeskyni [[Ponicova]], o které píše [[Alois Jirásek]] v knize Na Krvavém kameni. Od sochy Decebala je možno pomocí výletu po Dunaji zavítat do jeskyně Veterani, která dostala svůlj název po vojevůdci [[Friedrich von Veterani|Friedrichu von Veterani]], který se zasloužil o obranu Banátu při snaze Turků prolomit se do Evropy a na srbský břeh Dunaje, kde je slavná deska [[:Soubor:Tabula Traiana.jpg|Tabula Traiana]]. [69] => [[Soubor:Klub českých turistů v Eibenthale.jpg|náhled|Na konci května 2023 skupina turnovských značkařů obnovila v rumunském Banátu turistické značení Klubu českých turistů na pěších značených trasách v délce 85 km.]] [70] => Kolem Eibenthalu je vyznačeno přes 200 km tras pro pěší turistiku i cyklistiku. Na značení se podílí místní tým Český Banát a [[Klub českých turistů]]. [71] => [72] => == Významní rodáci a občané == [73] => * Václav Mašek – rodák z [[Gerník|Gerníku]] a katolický kněz, který působil do roku 2016 v Eibenthale. [74] => * Tiberiu Pospíšil – rodák z Eibenthalu, vůdčí osobnost českých krajanů, který stojí za rozvojem obce v posledních letech. [75] => * Jan Jäger – eibenthalský výrobce loukoťových kol. [76] => * Josef Kocman – jeho kniha ''Vyprávění o Banátu'' – ''povídání s Janem'' je kompletní zmapování historie českých krajanů v Eibenthalu. [77] => [78] => == Poznámky == [79] => [80] => [81] => == Související články == [82] => * [[Pémové]] [83] => * [[České turistické trasy v Banátu]] [84] => [85] => == Externí odkazy == [86] => * {{Commonscat}} [87] => * [http://www.eibenthal.eu Oficiální stránky obce] {{cs}} [88] => * [https://www.visitbanat.com/ VisitBanat.com] – turistický rozcestník vesnice (česky i rumunsky) [89] => * [http://www.festivalbanat.cz/ Festival Banát] {{cs}} [90] => * [https://www.visitbanat.com/archive/tibi-pospisil-zit-v-eibenthale-byl-muj-sen Rozhovor s rodákem z vesnice Tiberiu Pospíšilem] [91] => [92] => {{České vesnice v Banátu}} [93] => {{Autoritní data}} [94] => {{Portály|Česko|Geografie}} [95] => [96] => [[Kategorie:Vesnice v Rumunsku]] [97] => [[Kategorie:Česká sídla v Rumunsku]] [98] => [[Kategorie:České vesnice v Banátu]] [99] => [[Kategorie:Geografie Mehedinți]] [] => )
good wiki

Eibenthal

Eibenthal (též Tisové Údolí, Eibentál nebo Jeventál, a Eibenthal, Tiszafa) je jedna z českých vesnic založených českými kolonisty v jižní části rumunského Banátu počátkem 19. století.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Oršava','Dunaj','Rumunsko','Železná vrata','Gerník','Bígr','Češi','Baia Nouă','Decebalus','Banát','Soubor:Hudební festival Banát 2018.jpg','Svahový pohyb'

Banát

Bígr

Češi

Decebalus

Dunaj

Gerník

Oršava

Rumunsko

Rumunsko je stát ve východní Evropě, který se nachází v jihovýchodní části kontinentu.