Array ( [0] => 14986553 [id] => 14986553 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Ejmürové [uri] => Ejmürové [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{pravopis}} [1] => {{Sloh}} [2] => [[Soubor:Eymur.svg|náhled|[[Tamga]] Ejmürů]] [3] => '''Ejmürové''' nebo '''Ajrumové''' ({{Vjazyce|tr}} '''Eymür''', ''Eymür boyu'', {{Vjazyce|az}} '''Eyrum''', ''Ājrīmlǖ'', ''Ayrım'', ''Eymur'', ''Ayrum'', ''Arum'', ''Imer'', ''Imir''Azərbaycan toponimləri. ''„Ensiklopədik lüğat..“'', – Bakı: Azərbaycan ensiklopediyası, 1999. səh. 55. 588s. (ázerbájdžánsky), {{Vjazyce|fa}} '''Āyromlū''', ''Āyrom'', {{Vjazyce|tk}} '''Imir''', ''Eymir'', {{Vjazyce|ru}} '''Айрумы''') jsou jeden z historicky primárních 24 [[kmen (sociologie)|kmenů]] [[Oghuzové|Oguzských Turků]]. V [[11. století]] táhl kmen s názvem ''Avmur'' pod vedením [[Seldžukové|Seldžuků]] přes [[Persie|Persii]] až do [[Anatolie]] k dobývání Blízkého VýchoduBesim Atalay: ''Divanü Lügati't – Türk''. Türk Tarih Kurumu Basımevi, Ankara, s. 56., s. 57. (turecky) Část kmene zůstala v [[Oghuzové#Oguzský jabguluk|Oguzském knížectví]], na území současného [[Turkmenistán]]u a [[Uzbekistán]]u. Hlavní území kmene tradičně spočívá v oblasti mezi [[Gruzie|Gruzií]], [[Arménie|Arménií]] a [[Ázerbájdžán]]em. Zde byli známí pod jménem ''Ajrum'' (a jeho variantami). Jejich zbytky v současnosti ještě nalezneme v Turecku, Ázerbájdžánu, [[Írán]]u, v Arménii a v menší míře v Gruzii a Turkmenistánu. V těchto zemích je Ejmür (a varianty) běžné příjmeníR. Khanam. ''„Encyclopaedic ethnography of Middle-East and Central Asia: J-O“'', First Edition (2005) Vol 2. s. 126—127 {{ISBN|81-8220-064-4}}(anglicky). Ejmürové představují subetnickou [[Turkmeni|turkomanskou]] skupinou [[ázerbájdžánci|Ázerbájdžánců]]. Mluví západním dialektem jazyka [[ázerbájdžánština|ázerbájdžánského]]. Vyznávají [[sunnitský islám]] a v menší míře [[súfismus]]. V Íránu mluví [[perština|perštinou]] a jsou pod dominancí [[Ší'itský islám|ší'itského islámu]][http://www.ethnologue.com/show_country.asp?name=IR ''„Jazyky Íránu“''] (anglicky). V Turkmenistánu nese význam „eyni ajrum → stejné ajrum“ nebo „ajdın nazara → turecký vzhled“. [4] => [5] => == Původ a dějiny == [6] => Ejmür byl název jednoho z 24 oghuzských kmenů. [[Migrace]] Ejmürů ve [[Střední Asie]] počala v 11. století. Společně se [[Seldžukové|Seldžuky]] porazili [[Ghaznovská říše|Gháznovce]] a poté, co ustavili [[Seldžucká říše|Seldžuckou říši]], táhli jako dobyvatelé na Blízký Východ až do [[Byzantská říše|Byzancie]]. Po celou dobu seldžukovského dobývání Blízkého východu byli Ejmürové jeho účastníky. V průběhu tohoto dobývání hráli [[Saluři]] → Salgur, ''Ejmürové'' → Ajrum → Imir → Ajrom a [[Karkynové]] → Karkın → Kargın hlavní roli v osídlování [[Malá Asie|Malé Asie]]. [7] => * V období [[Rúmský sultanát|Rúmského sultanátu]], se zde rozdělili do dvou větví: [8] => # podskupina z [[Aleppo|Halabu]] (Halabští Turkmeni) migrovala do [[Sivas]]u a [9] => # podskupina z [[Maraş]]u (Maraští Turkmeni) se po úpadku Rúmského sultanátu stala součástí [[Ší'itský islám|ší'itské islámské]] militantní skupiny [[Dulkadyrský bejlik|Dulkadyrů]] (1339–1521) (Kizilbašové). [10] => * Dle názoru některých historiků v období [[Osmané|Osmanů]], koncem 15. a začátkem 16. století, se však někteří Ejmürové usadili v oblasti [[Malý Kavkaz|Malého Kavkazu]]. Po [[Tamerlán|Tímúr-chánově]] [[bitva u Ankary|bitvě u Ankary]] ([[1402]]) s ním přesídlilo i na 50 tisíc rodin Ejmürů do města [[Gandža]] a také do [[Náhorní Karabach|Karabachu]] a usadili se i v dolní [[Arménie|Arménii]]. Poté jejich zbytky přišly do povědomí pod jménem ''Ayrum'' (a varianty).Alakbarli E. ''„Qədim türk-oğuz yurdu- Ermənisatan“'', – Bakı: Sabah, 1994. - 208s {{az}}Alijeva R. ''„Azərbaycan toponimləri“'', Bakı: Qanun, 2002. - 136s {{az}} [11] => * V 17. století, v době [[Safíovci|Safíovské dynastie]] ([[1501]]–[[1736]]) část Ejmürů překočovala z Malého Kavkazu do vnitrozemní [[Persie]], kde se ve městech jako [[Qom (město)|Qom]], [[Teherán]], [[Kazvín (město)|Kazvín]] a [[Zandžán (město)|Zandžán]] smísila se [[Šáhseveni|Šáhseveny]].{{cite news| title=Шахсевены| publisher=БСЭ| url=http://slovari.yandex.ru/%D0%A8%D0%B0%D1%85%D1%81%D0%B5%D0%B2%D0%B5%D0%BD%D1%8B/%D0%91%D0%A1%D0%AD/%D0%A8%D0%B0%D1%85%D1%81%D0%B5%D0%B2%D0%B5%D0%BD%D1%8B/| lang=ru| accessdate=2012-11-13| archiveurl=https://web.archive.org/web/20140202145042/http://slovari.yandex.ru/%D0%A8%D0%B0%D1%85%D1%81%D0%B5%D0%B2%D0%B5%D0%BD%D1%8B/%D0%91%D0%A1%D0%AD/%D0%A8%D0%B0%D1%85%D1%81%D0%B5%D0%B2%D0%B5%D0%BD%D1%8B/| titul=Archivovaná kopie| datum přístupu=2012-11-13| url archivu=https://web.archive.org/web/20140202145042/http://slovari.yandex.ru/%D0%A8%D0%B0%D1%85%D1%81%D0%B5%D0%B2%D0%B5%D0%BD%D1%8B/%D0%91%D0%A1%D0%AD/%D0%A8%D0%B0%D1%85%D1%81%D0%B5%D0%B2%D0%B5%D0%BD%D1%8B/| datum archivace=2014-02-02| nedostupné=ano}} {{ru}} Někteří z nich se usídlili také v západním [[Fárs]]u, v městech [[Atrek]] a [[Gorgán]] severně od [[Astarabád]]u, a v [[Chorasán]]ském regionu. [12] => [13] => === Původ jména === [14] => V epose „Köč“ napsaném Mövlüdem Sülejmanem je ''Imir'' jméno jednoho nepřítele. Epos ho v podstatě připisuje kmenu ''Ejmur''.Prof. Dr. Soltanğa Ataniyazov ''„Minulost: Distribuce, současná situace a budoucí turkmenské pokolení“'' [http://bilig.yesevi.net/PDFS/10.sayi.pdf dostupné online] {{Wayback|url=http://bilig.yesevi.net/PDFS/10.sayi.pdf |date=20110125012734 }}, S. 13, přístupné 19. září 2011. {{tr}} V dalším epose [[Chiva|Chivského]] [[Abu al-Ghazi Bahadur|chána Abu al-Ghazi Bahadura]]{{#tag:ref|Abu al-Ghazi je známý jako autor dvou historických děl: „[[Shajare-i-Tarakime|Genealogie Turkmenů]] → (Šedžere-ji Terekime)“ dokončena v roce 1661 a „[[Shajare-i Türk|Genealogie Turků]]“ → (Šedžere-ji Türk) dokončena v roce 1665. Jedná se o důležité zdroje moderních poznatků středoasijské historie|group=pozn.}}Sinor, Denis, ''Inner Asia: History, Civilization, Languages; A Syllabus'' (Bloomington: Indiana University, 1969) p.59. {{en}} ze 17. století, pojmenovaného ''„Šedžere-ji Terekime“'' napsaného arabskou abecedou se tento etnonym čte třemi způsoby: ''Ijmur'', ''Imir'', ''Ajmur'' a někdy ''Ajmır''. Podle vysoce hodnotného díla „[[Tarih-e-Mobarakshah|Tarih-je Mübarak-šah]]“, se původní etymologický název ''Imir'' vzdálil od společného názvu ostatních oguzských kmenů.Fakr-al-Dīn Mobarakshah, ''„Tarih-e-Mobarakshah“'', ed. E. Denison Ross, London, 1927, p. 48. {{en}} Dle ázerbájdžánské metateze je jisté, že toto slovo Ejmur vyznívá způsobem Ajrum, Ejrum. [15] => Kvalifikovanou odlišnosti jsou změny přízvuku v tureckých jazycích, způsobené změnou výslovností slov „Ejmur“ → Ej + ‚mür,mur‘ na „Ajrum“ → Aj + ‚rum,rım‘. Na území Arménie, mezi místními jmény, existuje řada etnických názvů. Etnické jméno ''Ejmur'' zde existuje v zkomolené podobě ''Ajrum'', ''Ajrım'', ''Imer'', ''Imir''.Səmədova, Könül ''„Qərbi Azərbaycan Etnotoponimlərinin Areallari“'', Azərbaycan dövlət Pedaqoci Universiteti, Bakı, Nurlan-200, s. 17. {{az}} Dále, ázerbájdžánské a arménské „Ajrum“ → Aj + ‚rum,rım‘ v perštině vyznívá jako „Ajrom“ → Aj + ‚rom,rım‘. Zmatek má původ v nedostatku tureckého přízvuku '''ı''' v perštině a jeho následném zastoupení přízvukem '''u'''. Pokud se v Anatolii vyvíjel ve formu ''Ejmür'', v Turkmenistánu zůstal ve tvaru ''Imir'', a v Uzbekistánu ''Ajnur''. [16] => [17] => Vznik jména tohoto kmene se podle legend o jejich původu vztahuje na Oguz-kaganova vnuka jménem „Eymur“. [18] => [19] => * Podle předcházející ústní legendy a '''''[[Oghuz-kagan|Oguz-kaganova eposu]]''''' napsaného na počátku 14. století, známého také pod názvem '''''[[Oghuz-name|Oguz-name]]''''', pocházejí z 24 turkomanských kmenů Oguzů. [20] => [21] => * V [[epos]]e od [[Mahmúd al-Kašghari|Mahmúda Kašgarského]] (Mahmud al-Kāshgharī) '''''[[Divân-ı Lügati't-Türk]]''''' napsaného v [[11. století]] se uvádí: [22] => {{Citát|… ve svazu Oguzů je 22 divizií…Encyclopaedia Iranica: [http://www.iranica.com/articles/bayat-an-important-turkish-tribe ''„Bayat“'']. Bayāt was one of the twenty-two Oghuz tribes listed in Maḥmūd Kāšḡarī’s. {{en}}||300}} [23] => ''Ejmürové'' jsou uvedeni na 11. místě v pořadí.{{#tag:ref|[[Oghuzští Turci|Oguzové]] se tradičně dělí na dvě hlavní skupiny: [[Boz-okové|Bozok'y]] – ''Sivé šípy'' a [[Üč-okové|Üčok'y]] – ''Tři šípy'', ke kterým jsou podle Kašgarského Ejmürové přiřazeni jako jeden z kmenů větve [[Hora|Dagchána]]|group=pozn.}} [24] => [25] => V [[Staroturečtina|staroturečtině]] jejich domorodý název znamená: ''v nejlepší kondici''. Jako každý kmen či klan patřící do skupiny [[Oghuzští Turci|Oguzů]] měli a mají svůj znak – [[Tamga|tamgu]]. Jejích zvířecím totemem byla ''[[Poštolka rudonohá]]''. [26] => [27] => == Oguzské kmeny podle Oguz-kaganova eposu == [28] => {{Oghuzští Turci}} [29] => [30] => === Toponyma === [31] => V [[Turecko|Turecku]] nalézáme 72 míst a vesnic nazvaných ''Eğmir'', ''Eymir'', ''Eymür'', ''Igmir'' a ''İymir'', kromě toto se tyto názvy míst ještě vyskytují v [[Gruzie|Gruzii]], kde geografické jméno tohoto toponymu je hodně zastoupené jako ''Imera'', ''Imira'', ''Imirasani (Imir Hasanli)''. Další místo ''Imirli'', jež se stalo názvem města, se nachází v [[Arménie|Arménské]] [[Armavirská provincie|provincii Armavir]]. Kromě toho, ve spojitosti s jménem kmenu Ajrum, se ještě v [[Ázerbájdžán]]ském [[Agdaš|Agdašském rajóně]] přijalo jméno vzniklého geografického názvu podle ázerbájdžánského města ''[[Ejmur (město)|Ejmur]]''. V dějinách [[Zakavkazsko|Zakavkazských]] toponym se žijícími body staly ještě města jménem ''[[Šinich Ajrum|Şinix Ayrum]]'', ''[[Polad Ajrum|Polad Ayrum]]'' a ''[[Ajrum|Ayrum]]''. [32] => [33] => V současnosti ještě zbytky kmene nalezneme: [34] => * v [[Írán]]u v západní části provincie [[Fárs]] a v provincii [[Chorasán]]. Dále ve městech Atrek a Gorgán. [35] => * na [[Arménie|arménském]] území se ''Ejmürové'' usadili v [[Tavuš|Tavušské provincii]] ve městech ''[[Nojemberjan (město)|Nojemberjan]]'' a ''[[Ayrum]]'', v [[Lori|Loriské provincii]] ve městech ''[[Tumanjan (město)|Tumanjan]]'', ''[[Pokr Ayrum]]'' a ''[[Mets Ayrum]]''.Bünyadov Z., Məmmədov H. ''„Irəvan əyalətinin icmal dəftəri“''. Bakı, 1997 (ázerbájdžánsky) [36] => * v [[Ázerbájdžán]]u se usadili v [[Tovuzský rajón|Tovuzském rajóně]] ve městech ''[[Mollaayrım]]'', v [[Kelbadžarský rajón|Kelbažarském rajóne]] ve městech ''[[Juchari Ajrum|Yuxarı Ayrım]]'' a v [[Kazašský rajón|Kazašském rajóně]] ve městech ''[[Kušču Ajrum|Quşçu Ayrum]]'', ''[[Baganis Ajrum|Bağanis Ayrum]]'', ''Ağsaq Ayrum'', ''Dadanis Ayrum'', ''Polad Ayrum'' a rozdělili se na jiné větve. [37] => * V [[Turkmenistán]]u jsou potomci klanu Eymür nazýváni ''Ýemreli'', ''Imreli'', ''Imr'', ''Emheli'', ''Avmur''. [38] => [39] => === Významné osobnosti z kmene Ejmür === [40] => * [[Hadží Mirza Akasi]] byl ministerským předsedou [[Mohammad Šáh Kádžár|Mohammada Šáha Kádžára]]. [41] => * [[Núš Afarín Zehra|Núš Afarín Zehra Ajromlú]], královna matka z Íránu byla [[Abbás Alí Chán]]ová druhá manželka a matka [[Rezá Šáh Pahlaví|Rezá Šáha Pahlavího]]. [42] => * [[Tádžo-l-Molúk|Tadž ol-Molúk]] (* 1896 - † 1982), rozená Nimtadž Chanum, královna choť Íránu, byla dcerou generála Tejmúra Chána, důstojníka ejmürského původu, pocházejícího z oblasti Malého Kavkazu. Byla druhá manželka Rezá Šáha Pahlavího a matka [[Muhammad Rezá Pahlaví|Muhammada Rezy Pahlavího]]. [43] => * [[Muhammad-Husajn Ajrom]] byl velitelem íránské policie a pak generálem [[Perská Kozácká brigáda|Perské Kozácké brigády]] Pahlavíské dynastie v Íránu, a byl synovec generála Tejmúra Chána Ajromlúho a bratranec královny Tádžo-l-Molúk Ajromlú{{cite web|url=http://books.google.ca/books?id=3x5dbJpoBD8C&pg=PA238&lpg=PA238&dq=ayrum&source=bl&ots=dXkotHVICX&sig=etu8bAMRhkwiXwKolKs4QP3_I1M&hl=en&ei=rugwTqzpLsPUiAKd6YSgBg&sa=X&oi=book_result&ct=result&resnum=4&sqi=2&ved=0CDEQ6AEwAw#v=onepage&q=muhammad%20husayn%20ayrum&f=false |title=The Army and Creation of the Pahlavi State in Iran, 1921-1926 - Stephanie Cronin |publisher=Google Books |date=1997 |accessdate=31 October 2012}}{{cite book|last=Azimi|first=Fakhreddin|title=The Quest for Democracy in Iran: A Century of Struggle against Authoritarian Rule|year=2008|publisher=Harvard University Press|isbn=978-0-674-02778-7 |url=http://books.google.com/books?id=Gt-Gwo1w_AkC&pg=PA83&dq=chief+police+Iran+Airom{{!}}Ayrom&hl=en&ei=i5ctTsiPGIrGswbZrq33Dw&sa=X&oi=book_result&ct=result&resnum=3&ved=0CDYQ6AEwAg#v=onepage&q=chief%20police%20Iran%20Airom|Ayrom&f=false|page=84}} [44] => * [[Tejmúr Chán Ajromlú]], generál v [[perská armáda|perské armádě]] a otec [[Tádžo-l-Molúk|Tadž ol-Molúk]]. Přes Núš Afarín Zehru, která byla také Ajromlú, byl také pokrevný příbuzný Rezá Šáha Pahlavího. [45] => * [[Mahmúd Chán Ajrom]], generál [[Perská Kozácká brigáda|Perské Kozácké brigády]] [46] => * [[Jusuf Zija Ajrımlı]], senátor [[Turecká republika|Turecké republiky]] ([[Kars]], 07.06.1964-14.10.1979) v [[Velké národní shromáždění Turecka|TBMM]] [47] => * [[Šamil Ajrım]], člen tureckého parlamentu [[Velké národní shromáždění Turecka|TBMM]] [48] => [49] => == Poznámky == [50] => [51] => [52] => == Reference == [53] => [54] => [55] => == Související články == [56] => * [[Seznam turkických dynastií a zemí]] [57] => * [[Insignie prezidenta Turecka]] [58] => * [[Karadagové]] [59] => [60] => == Externí odkazy == [61] => * Könül Ibrahim qızı Səmədova. [http://www.anl.az/el/s/sk_qaea.pdf Qərbi Azərbaycan-indiki Ermənistan etnotoponimlərinin arealları (monoqrafiya).] Bakı, "Nurlan", 2008,- 152 səh. [62] => [63] => {{Pahýl}} [64] => [65] => {{Turkické národy}} [66] => [67] => [[Kategorie:Turkické kmeny]] [68] => [[Kategorie:Dějiny Turecka]] [69] => [[Kategorie:Dějiny Ázerbájdžánu]] [70] => [[Kategorie:Dějiny Íránu]] [71] => [[Kategorie:Dějiny Turkmenistánu]] [72] => [[Kategorie:Dějiny Uzbekistánu]] [73] => [[Kategorie:Dějiny Afghánistánu]] [74] => [[Kategorie:Národy Asie]] [] => )
good wiki

Ejmürové

Tamga Ejmürů Ejmürové nebo Ajrumové ( Eymür, Eymür boyu, Eyrum, Ājrīmlǖ, Ayrım, Eymur, Ayrum, Arum, Imer, Imir, Āyromlū, Āyrom, Imir, Eymir, Айрумы) jsou jeden z historicky primárních 24 kmenů Oguzských Turků. V 11.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Arménie','Ázerbájdžán','Persie','Gruzie','Tádžo-l-Molúk','Chorasán','Ší\'itský islám','Turkmenistán','11. století','Írán','Perská Kozácká brigáda','Oghuzští Turci'

Arménie

Ázerbájdžán

Chorásán

Gruzie

Írán

Turkmenistán

Turkménistán, oficiálně Turkmenistánský stát, je vnitrozemský stát v Střední Asii.