Array ( [0] => 14792865 [id] => 14792865 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Emanace [uri] => Emanace [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy}} [1] => [2] => '''Emanace''', z [[latina|latinského]] ''emano'' „vytékat, ronit, vyplývat, proudit, čišet“, je [[Metafyzika|metafyzický]] koncept spontánního výronu z nejvyšší substance jako je [[Bůh]], [[henósis|Jedno]] nebo [[Absolutno]], skrze který vzniká veškeré [[Stvoření světa|stvoření]] až po nejnižší příčky. Prvotní zdroj skrze toto tvoření nijak neubývá, nemění se, zůstává [[nekonečno|nekonečný]], a je přítomen ve všech stupních hierarchie stvoření. V [[Starořečtina|řečtině]] je používán termín ''aporroia''.{{Citace elektronické monografie [3] => | příjmení = [4] => | jméno = [5] => | odkaz na autora = [6] => | titul = Emanationism [7] => | url = https://www.britannica.com/topic/emanationism [8] => | datum vydání = [9] => | datum aktualizace = [10] => | datum přístupu = 2.7.2022 [11] => | vydavatel = Encyclopaedia Britannica [12] => | jazyk = en [13] => }}{{Citace sborníku [14] => | příjmení = Veldhuis [15] => | jméno = Ruurd [16] => | autor = [17] => | odkaz na autora = [18] => | titul = Emanation [19] => | odkaz na titul = [20] => | příjmení sestavitele = Erwin [21] => | jméno sestavitele = Fahlbush [22] => | sestavitel = [23] => | sborník = The Encyclopedia of Christianity [24] => | odkaz na sborník = [25] => | vydavatel = Vandenhoeck & Ruprecht [26] => | odkaz na vydavatele = [27] => | místo = [28] => | rok vydání = 2001 [29] => | isbn = 978-90-04-11695-5 [30] => | url = [31] => | kapitola = [32] => | strany = 82–83 [33] => | jazyk = en [34] => }} [35] => [36] => Učení o počátku světa skrze emanace se nazývá '''emanacionismus'''. Pokud je pojímán tak že emanace jsou závislé na vůli prvotního zdroje je tento koncept blízký [[křesťanský mýtus o stvoření|křesťanskému chápání stvoření]]. Pokud je stvoření skrze emanace samovolné podobá se [[Panteismus|pantheismu]] a [[Baruch Spinoza|spinozismu]]. Emanacionismus lze chápat jako opak k učení o [[Ex nihilo|stvoření z ničeho]] a také jako opak [[Evolucionismus|evolucionismu]]. [37] => [38] => == Historie konceptu == [39] => [40] => Emanacionismus je vzácný v [[Řecká filosofie|klasické řecké filosofii]] a pojem ''aporroia'' byl užíván spíše ve spojení s [[Epistemologie|epistemologií]], například u [[Empedoklés|Empedokla]]. Později se jeho náznaky objevují u židovského filosofa [[Filón Alexandrijský|Filóna Alexandrijského]] působícího na přelomu letopočtu, nebo u [[Basilidés z Antiochie|Basilida z Antiochie]] a [[Valentínos|Valentína]], [[Gnosticismus|gnostických]] filosofů 2. století. [41] => [42] => Svou klasickou podobu emanacionismus získal v díle [[Novoplatonismus|novoplatoniků]] [[Plótínos|Plotína]] a [[Proklos|Prokla]]. V Plotínově pojetí veškerenstvo povstává v bezčasém procesu z dokonalého, transcendentního a nepopsatelného [[henósis|Jednoho]], nejdříve se objevuje [[Nús]] „mysl“, poté [[duše|Psyché]] „duše“ a nakonec [[hmota]]. Tento proces přirovnal k šíření světa, růstu stromu či vytékání pramene. Podle Plotína je možné se navrátit k původní Jednotě skrze reflexi, očišťování a osvobozování od všeho smyslového a konkrétního, což vede k [[mystika|mystickým zkušenostem]]. [43] => [44] => Kromě gnosticismu a novoplatonismu se idea emanace objevuje také u křesťanských autorů jako je [[Pseudo-Dionysios Areopagita]], [[Jan Duns Scotus]] a [[Tomáš Akvinský]]. Dále ji pak lze nalézt v [[kabala|kabale]] a u filosofů 16. a 17. století, jako byl [[Gottfried Wilhelm Leibniz]] a [[Friedrich Schelling]], potétoto učení upadlo ve prospěch evolucionismu. [45] => [46] => == Plotínos a pozdější tradice == [47] => [48] => Emanace chce vyjádřit vztah mezi dokonale [[transcendence|transcendentním]] [[Bůh|Bohem]] a světem. Tuto radikální nesouměřitelnost Boha a světa vyjadřuje [[Bible]] tak, že Bůh tvoří svým slovem ({{Citace bible|Gn|1|2}} a násl.) [[Platón]] pro ni používá pojem "oddělení" (''chórismos''), které ovšem tvůrce ([[demiurg]]) překračuje. Stvořený svět se pak na nestvořeném "podílí" (''methexis''). Plótinos na několika místech užívá pojem ''aporroia'' (emanace), ale vymezuje jej tak, že emanace je svobodná, nevzniká ze žádné nutnosti, nýbrž z čistého „přetékání“, bytí tvůrce se jí nijak nezmenšuje a výsledek emanace není s tvůrcem totožný, nýbrž pouze podobný.Ritter – Gründer, ''Historisches Wörterbuch der Philosophie''. Heslo Emanation.{{Ujasnit}} [49] => [50] => V tomto významu se pojem emanace užíval ve středověku, například u [[Pseudo-Dionysios Areopagita|Pseudo-Dionysia]], [[Boëthius|Boethia]], [[Tomáš Akvinský|Tomáše Akvinského]] nebo u [[Mikuláš Kusánský|Mikuláše Kusánského]]. [[Mistr Eckhart]] užívá pojem „přelévání“ (''transfusio''), kdežto [[Gottfried Wilhelm Leibniz|Leibniz]] latinské sloveso ''promanare''. Teprve nedávný výzkum ukázal, že starší tradice se snažila pojem emanace pečlivě odlišit od představ automatického „vytékání“ stvoření z tvůrce, které se někdy označují jako '''emanatismus'''. Samo slovo takové představy přesto navozovalo a oslabovalo zásadní nesouměřitelnost tvůrce a stvoření.''Ottův slovník naučný'', heslo Emanace. Pojem se pak objevuje také u [[Friedrich Schelling|Schellinga]] a [[Georg Wilhelm Friedrich Hegel|Hegela]], kteří jej však z těchto důvodů odmítají. Katolická církev emanatismus odmítla v 19. století.{{Ujasnit}} [51] => [52] => == Příbuzná učení == [53] => [54] => Myšlení podobné emanacionismu se však objevuje také v mnoha starších a [[Domorodá náboženství|domorodých náboženských]] tradicích. Podle Charlese H. Longa může být příkladem může být [[dogoni|dogonský]] mýtus o vzniku světa z malého semínka či polynéské podání o tom jak [[Ta'aroa]] stvořil svět ze sebe sama a z [[kosmické vejce|kosmického vejce]]. Idea že stvoření má povahu neustálého proudění je pak vlastní čínskému myšlení, podle významného učení [[Pět prvků|wu-sing]] totiž dochází k neustálému přelévání mezi prvky stvoření. Long k emanacionismu přirovnává také [[Thalés z Milétu|Thalétovo]] pojetí podle kterého je počátkem všeho bytí voda a [[Anaximandros|Anaximandrovo]] učení o [[apeiron]]u jako počátku všeho bytí. Představa vzniku světa skrze emanace se objevuje také v středoperských [[Zoroastrismus|zarathuštrických]] dílech jako [[Bundahišn]] nebo [[Dénkart]].{{Citace elektronické monografie [55] => | příjmení = Kreyenbroek [56] => | jméno = Philip G. [57] => | odkaz na autora = [58] => | titul = Encyclopædia Iranica - Cosmogony and Cosmology I. In Zoroastrianism/Mazdaism [59] => | url = https://www.iranicaonline.org/articles/cosmogony-i [60] => | datum vydání = [61] => | datum aktualizace = [62] => | datum přístupu = 18.5.2021 [63] => | vydavatel = [64] => | jazyk = en [65] => }} [66] => [67] => == Odkazy == [68] => === Reference === [69] => [70] => [71] => === Literatura === [72] => * ''Ottův slovník naučný'', heslo Emanace. Sv. 8, str. 558. [73] => * Ritter – Gründer, ''Historisches Wörterbuch der Philosophie''. Basel 1981nn. Heslo Emanation. Sv. 2, sl. 445. [74] => [75] => === Související články === [76] => * [[Plótínos|Plótinos]] [77] => * [[Acilut]] [78] => [79] => === Externí odkazy === [80] => * {{en}} [https://web.archive.org/web/20011202135502/http://attan.com/ Neoplatonism and Emanationism] O různých podobách myšlenky emanace. [81] => {{Autoritní data}} [82] => [83] => {{Portály|Filozofie}} [84] => [85] => [[Kategorie:Metafyzika]] [86] => [[Kategorie:Teologie]] [87] => [[Kategorie:Mýty o stvoření světa]] [] => )
good wiki

Emanace

Emanace, z latinského emano „vytékat, ronit, vyplývat, proudit, čišet“, je metafyzický koncept spontánního výronu z nejvyšší substance jako je Bůh, Jedno nebo Absolutno, skrze který vzniká veškeré stvoření až po nejnižší příčky. Prvotní zdroj skrze toto tvoření nijak neubývá, nemění se, zůstává nekonečný, a je přítomen ve všech stupních hierarchie stvoření.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Bůh','Friedrich Schelling','Tomáš Akvinský','Plótínos','Pseudo-Dionysios Areopagita','henósis','Gottfried Wilhelm Leibniz','Proklos','Evolucionismus','Georg Wilhelm Friedrich Hegel','Platón','kabala'

Bůh

Bůh je koncept představující vyšší bytost nebo nadpřirozenou entitu, kterou mnoho kultur a náboženství považuje za stvořitele a vládce světa.

Evolucionismus

Kabala

Platón

Plótínos

Proklos