Array ( [0] => 15543701 [id] => 15543701 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Emergence [uri] => Emergence [3] => SnowflakesWilsonBentley.jpg [img] => SnowflakesWilsonBentley.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => **Emergence** Emergence je fascinující proces, při kterém se složité chování a vlastnosti systému objevují z jednodušších interakcí jeho částí. Tento jev můžeme pozorovat v různých oborech, od biologie přes sociální vědy až po fyziku. Systémy, které se vyznačují emergentními vlastnostmi, často překračují schopnosti svých jednotlivých komponentů a vytvářejí nové, bohaté vzorce a struktury. V biologii, například, lze emergenci vidět v ekologických systémech, kde jedinci různých druhů a jejich interakce vedou k vyváženým potravinovým řetězcům a biodiverzitě. Tyto interakce podporují stabilitu a adaptabilitu celého ekosystému, čímž přispívají k jeho odolnosti proti změnám a stresorům. V oblasti sociálních věd se emergentní jevy objevují v dynamice skupin a komunit. Společenské normy, tradice a kultury mohou vznikat z individuelního chování, čímž vytvářejí komplexní sociální struktury a vztahy, které podporují soudržnost a vzájemnou podporu mezi lidmi. Tento pozitivní aspekt emergentního chování ukazuje, jaký potenciál může mít kolektivní úsilí při řešení problémů a vytváření inovativních řešení. V fyzice pak objevujeme emergenci v různých stavech hmoty, například při vzniku tekutin a pevných látek z chování jednotlivých atomů a molekul. Tyto struktury umožňují vznik mnoha různých vlastností materiálů a jejich interakce s prostředím. Emergence nás učí důležitosti vzájemných vztahů a propojení v přírodních a společenských systémech. Zohlednění tohoto jevu nám umožňuje lépe porozumět komplexnosti světa kolem nás a využít jej ke zlepšení našeho prostředí. Tento optimistický pohled na emerentní vlastnosti nás inspirová k hledání nových způsobů, jak spolupracovat a inovovat pro lepší budoucnost. [oai_cs_optimisticky] => **Emergence** Emergence je fascinující proces, při kterém se složité chování a vlastnosti systému objevují z jednodušších interakcí jeho částí. Tento jev můžeme pozorovat v různých oborech, od biologie přes sociální vědy až po fyziku. Systémy, které se vyznačují emergentními vlastnostmi, často překračují schopnosti svých jednotlivých komponentů a vytvářejí nové, bohaté vzorce a struktury. V biologii, například, lze emergenci vidět v ekologických systémech, kde jedinci různých druhů a jejich interakce vedou k vyváženým potravinovým řetězcům a biodiverzitě. Tyto interakce podporují stabilitu a adaptabilitu celého ekosystému, čímž přispívají k jeho odolnosti proti změnám a stresorům. V oblasti sociálních věd se emergentní jevy objevují v dynamice skupin a komunit. Společenské normy, tradice a kultury mohou vznikat z individuelního chování, čímž vytvářejí komplexní sociální struktury a vztahy, které podporují soudržnost a vzájemnou podporu mezi lidmi. Tento pozitivní aspekt emergentního chování ukazuje, jaký potenciál může mít kolektivní úsilí při řešení problémů a vytváření inovativních řešení. V fyzice pak objevujeme emergenci v různých stavech hmoty, například při vzniku tekutin a pevných látek z chování jednotlivých atomů a molekul. Tyto struktury umožňují vznik mnoha různých vlastností materiálů a jejich interakce s prostředím. Emergence nás učí důležitosti vzájemných vztahů a propojení v přírodních a společenských systémech. Zohlednění tohoto jevu nám umožňuje lépe porozumět komplexnosti světa kolem nás a využít jej ke zlepšení našeho prostředí. Tento optimistický pohled na emerentní vlastnosti nás inspirová k hledání nových způsobů, jak spolupracovat a inovovat pro lepší budoucnost. ) Array ( [0] => [[Soubor: Dune Flickr Rosino December 30 2005 Morocco Africa.jpg|náhled|upright=1.0|Duny a vrásky, které vznikají interakcí větru s pískem, jsou příkladem emergentních struktur.]] [1] => [2] => '''Emergence''' (z [[latina|lat.]] ''e-mergere'', vynořovat se, vyvstávat) znamená spontánní vznik makroskopických vlastností a struktur složitých systémů, jež není snadné odvodit z vlastností jejich složek. Takové vlastnosti a struktury, jež vznikají z množství poměrně jednoduchých interakcí, se nazývají '''emergentní'''. Pojem má velký význam ve [[Filozofie|filosofii]], v [[Teorie systémů|teorii systémů]] a [[evoluce]]. [3] => [4] => == Slabá a silná emergence == [5] => Existují dva poměrně odlišné přístupy k emergentním jevům. V případě diskuzí o emergentních jevech je třeba tyto přístupy důsledně rozlišovat, neboť rozdíly jsou zcela zásadního charakteru. [6] => [7] => '''Slabá emergence''' předpokládá, že emergentní jevy jsou určeny vlastnostmi jednotlivých prvků systému a jejich vzájemnými vazbami. Tyto jevy však mohou být poměrně neočekávané a z hlediska obvyklého lidského očekávaní nové. Matematickým jazykem pro popis slabé emergence je teorie [[Komplexní systém|komplexních systémů]]. Slabá emergence vlastně nepředstavuje zásadní problém pro běžný přístup v [[Přírodní vědy|přírodních vědách]], totiž pro [[redukcionismus]]. Podle slabé emergence lze chování systému popsat studiem jeho prvků a vztahů mezi nimi, jevy označované jako emergentní se alespoň v principu ozřejmí během další analýzy. Z hlediska obecného [[Vědecká metoda|vědeckého přístupu]] není slabá emergence [[Vědecká teorie|vědeckou teorií]] o chování přírody, slabá emergence je spíše pojmenování existující třídy jevů objevujících se v komplexních systémech. Vědeckými teoriemi jsou až teorie o podstatě takových jevů jako např. [[teplota]] nebo [[fonon]]y. [8] => [9] => '''Silná emergence''' předpokládá, že alespoň některé emergentní jevy existují samy o sobě a ani v principu je nelze odvodit z pouhé znalosti chování jednotlivých částic systému a ze znalosti vazeb mezi těmito částicemi. Jinými slovy teorie silné emergence předpokládá, že alespoň některé emergentní jevy jsou entity samy o sobě. I když se k teorii silné emergence hlásí i někteří [[Fyzika|fyzici]], je tento přístup obvyklý spíše mezi [[Filozof|filozofy]]. Za podstatu principu silné emergence se někdy vydává tvrzení „celek je víc než souhrn jeho částí“, ale to není zcela přesné, protože toto tvrzení zanedbává fakt, že i pro konkurenční pojetí (slabá emergence) jsou klíčové nejen vlastnosti prvků systému, ale i vazby mezi nimi. Filozofický přístup k emergenci na úrovni silné emergence lze dosledovat hluboko do minulosti. Například [[Aristotelés]] mluví o složených celcích, které nemají povahu hromady a které přirovnává ke slabikám: slabika „ba“ není jen spojení dvou hlásekAristotelés, ''Metafysika'' 8.6, 1045a. Z hlediska obecného vědeckého přístupu je silná emergence sama o sobě [[vědecká hypotéza]], navíc vědecká hypotéza v principu [[Experiment|testovatelná]]. [10] => [11] => == Emergence vědomí == [12] => Britský filosof [[George Henry Lewes]] (1817–1878) uvažoval o tom, že [[vědomí]] by se dalo vysvětlit jako emergentní jev. Australsko-britský filosof [[Samuel Alexander]] (1859–1938) a britský zoolog a psycholog [[Conwy Lloyd Morgan]] (1852–1936) vyvinuli teorii [[emergentní evoluce]] (emergentní teorii vědomí), podle níž je formování vědomí evoluční jev, který nelze organicky – z [[Fyziologie|fyziologických]] vlastností organizmů, [[Adekvátní|adekvátně]] vysvětlit.{{Citace elektronického periodika [13] => | příjmení = Havel [14] => | jméno = Ivan M [15] => | odkaz na autora = Ivan M. Havel [16] => | titul = Co jen brouci vědí [17] => | periodikum = Časopis Vesmír [18] => | odkaz na periodikum = Vesmír (časopis) [19] => | vydavatel = VESMÍR, spol. s r. o. [20] => | url = https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/1997/cislo-8/co-jen-brouci-vedi.html [21] => | datum vydání = 1997-08-05 [22] => | datum přístupu = 2023-12-13 [23] => }}{{Citace elektronického periodika [24] => | příjmení = Morgan [25] => | jméno = C. Lloyd [26] => | odkaz na autora = C. Lloyd Morgan [27] => | titul = Emergent Evolution [28] => | periodikum = brocku.ca [29] => | vydavatel = Williams and Norgate [30] => | odkaz na vydavatele = Williams and Norgate [31] => | url = https://brocku.ca/MeadProject/Morgan/Morgan_1923/Morgan02_01.html [32] => | datum vydání = 1923 [33] => | kapitola = Chapter 1: Emergence [34] => | strany = 1–34 [35] => | datum přístupu = 2023-12-13 [36] => }}{{Citace elektronického periodika [37] => | titul = Emergence – Sociologická encyklopedie [38] => | periodikum = encyklopedie.soc.cas.cz [39] => | vydavatel = Sociologický ústav Akademie věd České republiky (AV ČV) [40] => | odkaz na vydavatele = Sociologický ústav Akademie věd České republiky [41] => | url = https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Emergence [42] => | datum přístupu = 2023-12-13 [43] => }} [44] => [45] => == Emergence jako interdisciplinární princip == [46] => [47] => Jednoduché příklady emergentních vlastností jsou známy z fyziky. Veličiny jako [[tlak]] nebo [[teplota]] mají smysl jen pro velká množství molekul. [[Robert B. Laughlin]] (* 1950), teoretický fyzik a [[Seznam nositelů Nobelovy ceny za fyziku|laureát Nobelovy ceny]] za rok 1998, napsal: „''Z fyzikálního hlediska je zvlášť zábavné mluvit o životě, protože představuje extrémní příklad emergence zákonitostí.''“ [48] => [49] => [[Philip W. Anderson]] ( 1923–2020), fyzik a nobelista roku 1977, napsal: „''Svět, který vnímáme, vzniká v každém stadiu „emergencí''“ – to jest procesem, v němž značné agregace hmoty mohou spontánně vyvinout vlastnosti, jež u jejich jednodušších složek nemají smysl. – „''Živá buňka není ještě tygr a jednotlivý atom zlata není ani žlutý ani lesklý.''“ Anderson také soudí, že princip emergence je stejně podstatnou složkou současné vědy jako [[redukcionismus]]. [50] => [51] => Sociolog a filosof [[Norbert Elias]] (1897–1990) v rámci svého procesního modelu evoluce rozlišuje reverzibilní integrace, které nevytvářejí nové možnosti, a integrace ireverzibilní (nevratné), které charakterizuje dělba funkcí mezi integrovanými částmi. Takové integrace se vyznačují novými emergentními možnostmi a nedají se bez ztráty těchto možností zase rozdělit. Ireverzibilní integrace charakterizují oblast živého a dále se rozvíjejí v oblasti společenské a kulturní. [52] => [53] => == Odkazy == [54] => [55] => === Reference === [56] => [57] => [58] => === Literatura === [59] => * ''Filosofický slovník'', Olomouc 1998, heslo Emergence. Str. 102. [60] => [61] => === Související články === [62] => * [[Epistemologie]] [63] => * [[Evoluce]] [64] => * [[Emergentní evoluce]] [65] => * [[Komplexní systém]] [66] => * [[Ontologie]] [67] => * [[Samoorganizace]] [68] => * [[Teorie chaosu]] [69] => * [[Autopoiesis]] [70] => * [[Holismus]] [71] => * [[Umělá inteligence]] [72] => [73] => === Externí odkazy === [74] => * {{Commonscat}} [75] => * {{Wikislovník|heslo=emergence}} [76] => * {{en}} [77] => * [http://plato.stanford.edu/entries/properties-emergent/ ''Stanford encyclopedia of philosophy'', heslo Emergent properties] [78] => * [https://web.archive.org/web/20190321161246/http://www.emergentuniverse.org/ The Emergent Universe]: An interactive introduction to emergent phenomena, from ant colonies to Alzheimer's. [79] => * [http://llk.media.mit.edu/projects/emergence/ Exploring Emergence] {{Wayback|url=http://llk.media.mit.edu/projects/emergence/ |date=20021205100114 }}: An introduction to emergence using Cellular automaton and Conway's Game of Life. [80] => * [http://isce.edu/ ISCE group] {{Wayback|url=http://isce.edu/ |date=20180328231310 }}: Institute for the Study of Coherence and Emergence. [81] => * [http://neocybernetics.com/lecture3/ Towards modeling of emergence]: lecture slides from Helsinki University of Technology [82] => * [http://www.wnyc.org/shows/radiolab/episodes/2005/02/18 Podcast] {{Wayback|url=http://www.wnyc.org/shows/radiolab/episodes/2005/02/18 |date=20100324015946 }} of RadioLab broadcast about emergence. [83] => [84] => {{Portály|Filozofie}} [85] => [86] => [[Kategorie:Filozofie vědy]] [87] => [[Kategorie:Interdisciplinární oblasti]] [88] => [[Kategorie:Teorie]] [89] => [[Kategorie:Materialismus]] [] => )
good wiki

Emergence

Duny a vrásky, které vznikají interakcí větru s pískem, jsou příkladem emergentních struktur. Emergence (z lat.

More about us

About

Tento jev můžeme pozorovat v různých oborech, od biologie přes sociální vědy až po fyziku. Systémy, které se vyznačují emergentními vlastnostmi, často překračují schopnosti svých jednotlivých komponentů a vytvářejí nové, bohaté vzorce a struktury. V biologii, například, lze emergenci vidět v ekologických systémech, kde jedinci různých druhů a jejich interakce vedou k vyváženým potravinovým řetězcům a biodiverzitě. Tyto interakce podporují stabilitu a adaptabilitu celého ekosystému, čímž přispívají k jeho odolnosti proti změnám a stresorům. V oblasti sociálních věd se emergentní jevy objevují v dynamice skupin a komunit. Společenské normy, tradice a kultury mohou vznikat z individuelního chování, čímž vytvářejí komplexní sociální struktury a vztahy, které podporují soudržnost a vzájemnou podporu mezi lidmi. Tento pozitivní aspekt emergentního chování ukazuje, jaký potenciál může mít kolektivní úsilí při řešení problémů a vytváření inovativních řešení. V fyzice pak objevujeme emergenci v různých stavech hmoty, například při vzniku tekutin a pevných látek z chování jednotlivých atomů a molekul. Tyto struktury umožňují vznik mnoha různých vlastností materiálů a jejich interakce s prostředím. Emergence nás učí důležitosti vzájemných vztahů a propojení v přírodních a společenských systémech. Zohlednění tohoto jevu nám umožňuje lépe porozumět komplexnosti světa kolem nás a využít jej ke zlepšení našeho prostředí. Tento optimistický pohled na emerentní vlastnosti nás inspirová k hledání nových způsobů, jak spolupracovat a inovovat pro lepší budoucnost.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'teplota','Komplexní systém','redukcionismus','George Henry Lewes','Adekvátní','Ontologie','Epistemologie','Philip W. Anderson','Seznam nositelů Nobelovy ceny za fyziku','tlak','vědecká hypotéza','Aristotelés'