Array ( [0] => 14807477 [id] => 14807477 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Estetika [uri] => Estetika [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Estetika je vědní disciplína zabývající se zkoumáním a analýzou krásna, uměleckého vyjádření a vnímání a hodnocení estetických hodnot. Tato disciplína se zabývá jak teoretickým postupem studia estetických jevů, tak i jejich praktickou aplikací v umění, designu, architektuře a dalších oblastech lidského života. Estetika se zaměřuje na otázky jako je „co je krása“, „jak ji vnímáme“, „jak se vzájemně podporuje s dalšími aspekty lidského vývoje“. Tématem estetiky je také zkoumání vztahu mezi uměním a skutečností, mezi krásou a hodnotou. V rámci estetiky se často používají různé poznávací metody a techniky, jako je například analýza uměleckých děl, studium vlivů na vnímání a hodnocení krásy, zkoumání historických a kulturních souvislostí umění atd. Estetika se také věnuje otázkám spojeným s tvorbou a vnímáním uměleckých děl, s estetickým vzděláním a se vztahem mezi vnímáním estetických hodnot a individuálními psychologickými a kulturními faktory. [oai] => Estetika je vědní disciplína zabývající se zkoumáním a analýzou krásna, uměleckého vyjádření a vnímání a hodnocení estetických hodnot. Tato disciplína se zabývá jak teoretickým postupem studia estetických jevů, tak i jejich praktickou aplikací v umění, designu, architektuře a dalších oblastech lidského života. Estetika se zaměřuje na otázky jako je „co je krása“, „jak ji vnímáme“, „jak se vzájemně podporuje s dalšími aspekty lidského vývoje“. Tématem estetiky je také zkoumání vztahu mezi uměním a skutečností, mezi krásou a hodnotou. V rámci estetiky se často používají různé poznávací metody a techniky, jako je například analýza uměleckých děl, studium vlivů na vnímání a hodnocení krásy, zkoumání historických a kulturních souvislostí umění atd. Estetika se také věnuje otázkám spojeným s tvorbou a vnímáním uměleckých děl, s estetickým vzděláním a se vztahem mezi vnímáním estetických hodnot a individuálními psychologickými a kulturními faktory. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Aesthetica.png|náhled|Aesthetica]] [1] => '''Estetika''' (z [[řečtina|řec]]. ''aisthetikos'' - vnímavost, cit (pro krásu)) je [[Filosofie|filosofická]] disciplína zabývající se [[krása|krásnem]], jeho působením na člověka, lidským vnímáním pocitů a dojmů z uměleckých i přírodních výtvorů.{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Pojem estetika|url=http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/estetika|vydavatel=slovnik-cizich-slov.abz.cz|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2016-09-12}} Estetické úvahy provázely filosofii již od jejích samotných počátků, jako samostatnou disciplínu však estetiku vymezil až roku [[1750]] [[Alexander Gottlieb Baumgarten|A. G. Baumgarten]]. [2] => [3] => == Historie == [4] => [5] => === Pythagorejci === [6] => [[Pythagoras|Pýthagorás]] a jeho následovníci (viz [[pythagorejci]]) spatřovali krásu v dokonalosti matematického řádu světa. Tento řád byl podle pythagorejců tvořen nezávisle existujícími [[přirozené číslo|přirozenými čísly]] (= počty) a jejich poměry ([[racionální číslo|racionálními čísly]]). V místech, kde se v reálném světě počty a poměry projevovaly s největší mírou dokonalosti, byla dle jejich názoru soustředěna nejvyšší krása. Tato pythagorejská teorie byla podpořena i řadou jejich výsledků „experimentálních“, jako bylo například zjištění, že vzdálenosti otvorů na [[flétna|flétně]], jejichž postupným odkrýváním a zakrýváním lze zahrát základní stupnici (libozvučných a tedy krásných) tónů, vytváří mezi sebou poměry dané nízkými (do 10) přirozenými čísly. [7] => Za nejdokonalejší ze všech poměrů považovali pythagorejci takzvaný [[zlatý řez]]. [8] => [9] => === Platón === [10] => Podle [[Platón]]a je krásno sepětím dobra, pravdy a krásy. Jeho systém pohledu na umění se nazývá „mimetický“ podle slova mimesis = nápodoba. V 10. knize Ústavy tuto teorii rozvíjí na příkladu existence tří druhů lavic. Jedna jako idea, jedna skutečná, tedy řemeslný výrobek a jedna namalovaná umělcem. Ta poslední má podle Platóna nejmenší hodnotu, je totiž jen odrazem skutečnosti a tedy nejdále od pravdy, ideje a nejvyššího dobra. [11] => [12] => === Aristoteles === [13] => [[Aristotelés|Aristoteles]] říká, že "působením umění vzniká všechno, čeho tvar je v duši." Tedy působením umění vytvoří umělec ze své představy věc, dá jí tvar. Aristotelův systém je také mimetický, ale nikoliv v negativním smyslu jako u Platóna. Záliba v napodobeninách je člověku přirozená stejně jako poznávání. Umění je také prostředkem k uvolnění citu. Teorie o umění, především básnickém, se nacházejí ve spisu "Poetika" a všeobecné poznatky o vzniku a příčinách věcí v "Metafyzice". [14] => [15] => === Středověké křesťanství === [16] => V [[křesťanství|křesťanské]] filosofii (například u [[Svatý Augustin|Augustina]]) je estetika zcela v područí [[teologie]]. [[Bůh]] je nejvyšší krása, a tedy veškerá krása ve světě pochází od Boha, nikoli od člověka. [17] => [18] => === Baumgarten === [19] => Alexander Gottlieb Baumgarten (1714-1762) svým spisem Aesthetica (1750) vyhlásil estetiku za speciální oblast filosofie a dal jí tak zároveň jméno, do té doby nepoužívané. Byl přesvědčen, že vedle logiky rozumu je nutno prozkoumat ještě logiku obrazotvornosti. Obrazotvornost považoval za nižší, zmatený, ale přesto důležitý stupeň poznávacího procesu. Právě této oblasti se měl věnovat nově vyhlášený vědní obor - estetika. Podle Baumgartena má tedy studovat především výtvory krásných umění, které patří k nižšímu poznání, k nejasnému chápání, k zmatené obrazotvornosti. [20] => [21] => === Kant === [22] => [[Immanuel Kant]] se estetikou zabývá ve spise ''Kritika soudnosti''. Přichází s ''vkusovým soudem'', což je podle něj samostatná duševní potence, nikoliv součást rozumu, a je výrazně subjektivní. Vkusový soud je jedinečný a nelze jej zobecňovat. Kant je formalista, krása podle něj není v obsahu, jako například u Hegela, ale ve formě, z čehož vyplývá jeho averze vůči služebnosti umění, kterou s sebou důraz na obsahovost může přinášet. Kromě toho dělí umění na mechanická (řemesla apod.) a estetická (zde je smyslem pocit libosti). [23] => [24] => === Moderní pojetí === [25] => V moderní době (od konce [[19. století]]) se pojetí estetiky různí. Estetika je vnímána a vykládána pod vlivem [[fenomenologie]], [[existencialismus|existencialismu]], [[intuitivismus|intuitivismu]] a mnoha dalších směrů. Velký význam hraje estetika v [[postmodernismus|postmoderní]] filosofii a umění. [26] => [27] => == Reference == [28] => [29] => [30] => == Externí odkazy == [31] => * {{commonscat}} [32] => * {{Wikislovník|heslo=estetika}} [33] => * {{Otto|heslo=Aesthetika}} [34] => [35] => {{Pahýl}} [36] => {{Humanitní a společenské vědy}} [37] => {{Autoritní data}} [38] => [39] => [[Kategorie:Estetika| ]] [40] => [[Kategorie:Obrazové kompozice]] [41] => [[Kategorie:Umění]] [] => )
good wiki

Estetika

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Soubor:Aesthetica.png','přirozené číslo','Kategorie:Obrazové kompozice','postmodernismus','existencialismus','19. století','Bůh','Svatý Augustin','křesťanství','Aristotelés','Platón','zlatý řez'

Aristotelés

Bůh

Bůh je koncept představující vyšší bytost nebo nadpřirozenou entitu, kterou mnoho kultur a náboženství považuje za stvořitele a vládce světa.

Existencialismus

Křesťanství

Platón

Postmodernismus