Array ( [0] => 14722625 [id] => 14722625 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Evenkové [uri] => Evenkové [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - etnická skupina [1] => | název = Evenkové [2] => | obrázek = P270a Drunken Tungus at Vorogovo.jpg [3] => | popisek = [4] => | populace = přibližně 67 000 [5] => | regiony = [6] => | region1 = {{flagicon|Rusko}} [[Rusko|Ruská federace]] [7] => | pop1 = 35 527 (2002) [8] => | region2 = {{flagicon|China}} [[Čína]] [9] => | pop2 = 30 505 (2000) [10] => | region3 = {{Vlajka a název|Mongolsko}} [11] => | jazyky = [[ruština]], [[evenčtina]] [12] => | náboženství = [[šamanismus]], [[pravoslaví]], [[lamaismus]] [13] => }} [14] => [[Soubor:Evenkshome.jpg|náhled|Evencký dřevěný ''[[čum]]''; z etnografického muzea v [[Ulan Ude]] ([[Burjatsko]])]] [15] => [[Soubor:Stielers Handatlas 1891 62 NE.jpg|náhled|Země předků Evenků – severovýchodní Čína ([[Mandžusko]])]] [16] => [[Soubor:Map of Russia - Evenks(2008-03).png|náhled|Rozšíření Evenků]] [17] => '''Evenkové''' ({{Vjazyce2|ru|''Эвенки''}}, ''Evenki''), též zvaní '''Tunguzové''', jsou z části [[Nomádi|kočovný]] národ čítající asi 67 000 osob ([[2009]]) v [[Rusko|Rusku]], [[Čína|Číně]] a [[Mongolsko|Mongolsku]]. Žijí na střední a východní [[Sibiř]]i, hlavně mezi řekami [[Jenisej]] a [[Lena]], ale i kolem [[Amur]]u a [[Ochotské moře|Ochotského moře]] a na [[Sachalin]]u. Nejvíce jich je soustředěno v bývalém [[Evencký autonomní okruh|Evenckém autonomním okruhu]], od roku [[2007]] součásti [[Krasnojarský kraj|Krasnojarského kraje]]. Zhruba polovina Evenků žije v Číně, malá část i v Mongolsku. [18] => [19] => == Historie == [20] => [[Soubor:Evenks1862.jpg|náhled|200px|Evencký lovec a šamanka v roce 1862.]] [21] => [[Soubor:Orochen postcard.jpg|náhled|Evenkové v roce 1912]] [22] => Za nejstarší předky Evenků jsou pokládáni nositelé [[Glazkovská kultura|Glazkovské kultury]], žijící v [[2. tisíciletí př. n. l.]] východně od [[Bajkal]]u a na horním toku [[Amur]]u. Během 1. tisíciletí př. n. l. migrovali na sever, kde asimilovali a částečně vytlačovali starší [[Jukagirové|jukagirské]] a částečně i [[Jenisejské jazyky|jenisejské]] obyvatelstvo. Právě v této době si předkové Evenků osvojili chov [[Sob polární|sobů]]. Na přelomu [[1. tisíciletí|1.]] a [[2. tisíciletí]] do etnogeze Evenků zasáhli předkové [[Jakuti|Jakutů]], migrující na sever povodím [[Lena|Leny]]. Jakuti a Evenkové na sebe vzájemně působili přebíráním prvků kultury i jazyka. Poněkud jinak probíhal vývoj jižních a východních Evenků. Jejich předkové byli podmaněni svými vzdálenými příbuznými, [[Džürčeni|Džürčeny]], kteří v [[8. století]] v povodí Amuru a [[Ussuri]] vytvořili království Bochaj. Džürčeni se živili chovem [[dobytek|dobytka]] a [[prase|prasat]], pěstováním [[pšenice]] a [[prosa]]. Předkové Evenků byli vazaly džurčenských vládců, věnovali se sběru [[Ženšen pravý|ženšenu]], [[Perlorodka říční|říčních perel]] a lovu kožešinové zvěře, což byl hlavní artikl obchodu mezi Džürčeny a Čínou. [23] => Roku 1115 dokonce Džürčeni ovládli [[Peking]] a založili v severní Číně císařskou [[Dynastie Ťin (1115–1234)|dynastii Ťin]]. V polovině 12. století se Džürčeni dostali do sporu s Mongoly, jejichž [[chán]]a Ambagaje roku 1156 zavraždili. Jeho prasynovec [[Čingischán]] v letech [[1215]]–[[1234]] říši Džürčenů dobyl. Evenky si však Mongolové nikdy nepodmanili. [24] => Přímými potomky Džürčenů jsou [[Mandžuové]], podíleli se také na etnogenezi [[Nanajci|Nanajců]] a spolu s [[Nivchové|nivchskými]] kmeny také [[Oročové|Oročů]] a [[Ulčové|Ulčů]]. Džürčeni však ovlivnili i kulturu jižních a východních Evenků, kteří pod jejich vlivem začali chovat dobytek, koně a obdělávat půdu. [25] => Od počátku [[17. století]] na území Evenků ze západu pronikali ruští [[kozáci]], kteří od Evenků vybírali ''jasak'' – daň placenou ve formě kožešin. Zároveň na jihu usilovali o podmanění Evenků [[Mandžuové]], což vyvolalo neúspěšné povstání [[Bombogor|náčelníka Bombogora]]. Ten sice dokázal sjednotit kmeny jižních a východních Evenků, byl však mandžuským vojskem poražen a roku [[1640]] zabit. V 19. století byla část Evenků formálně obrácena na [[Ruská pravoslavná církev|pravoslavné křesťanství]], ve skutečnosti ale dál zůstali [[Šamanismus|šamanisty]]. Za [[Sovětský svaz|sovětské éry]] v Rusku byli Evenkové nuceni se vzdát svého tradičního způsobu života a pracovat v [[kolchoz]]ech a [[sovchoz]]ech. Sovětská vláda potlačovala jazyk a většinu tradic. [26] => [27] => === Dnešní situace === [28] => Po zániku Sovětského svazu dostali Evenkové možnost obnovit svou kulturu a tradice, včetně šamanství a chovu sobů. Velkým problémem zůstává [[alkoholismus]]. Na území Ruska je častá [[asimilace (sociologie)|asimilace]] s [[Rusové|Rusy]]. Na území Mongolska a Číny je situace podobná, zejména co se týče asimilace s majoritním etnikem. [29] => [30] => == Jazyk == [31] => Jazykem Evenků je [[evenčtina]] z [[tunguzo-mandžuská jazyková skupina|tunguzo-mandžuské skupiny]] [[altajská jazyková rodina|altajské jazykové rodiny]]. Ovládá ji ještě přibližně 30 000 osob. Hlavním jazykem je však pouze pro necelých 16 000 Evenků, ti ostatní používají v každodenní komunikaci spíše [[ruština|ruštinu]] nebo [[čínština|čínštinu]]. Evenčtina se dělí na tři skupiny dialektů: severozápadní, jimiž se hovoří severně od [[Nižňaja Tunguzka|Nižní Tunguzky]], jihozápadní mezi [[Jenisej]]em a [[Vitim]]em a východní mezi Vitimem a [[Ochotské moře|Ochotským mořem]]. Dialekty se rozlišují výslovností [[Sykavka|sykavek]], hlásce ''s'' ve východních dialektech odpovídá na severozápadě ''h'' a na jihozápadě ''š''.Vasiljevič, G., F.: Evenki. Leningrad: Akademija Nauk SSSR, 1968, s. 8 [32] => [33] => == Náboženství a mytologie == [34] => Z jejich [[Jazyk (lingvistika)|jazyka]] se vžilo do mezinárodního povědomí hlavně slovo [[šaman]], které už v 17. století uvedl do literatury ruský kněz [[protopop Avvakum]], který se s šamany Evenků setkal během svého vyhnanství na Sibiři. Dodnes si mnozí Evenkové udržují tradiční šamanistické [[náboženství]], i když byli ovlivnění pravoslavným křesťanstvím. Nejvyšší evencký [[bůh]] se nazývá ''Ekšarí'' – bůh [[tajga|tajgy]]. Mezi další důležitá božstva patří ''Dilača'' – [[slunce|sluneční]] božstvo nebo zlý duch Chargi. [35] => [36] => Evenkové věří, že dříve zde byla pouze [[voda]], [[země]] málo a [[člověk]] neměl kde kočovat. [[Mamut]] jménem ''Cheli'' se rozhodl člověku pomoc a svými kly vytáhl z vody velký kus země, na kterém se usídlili všichni lidé. [37] => [38] => == Tradiční způsob života == [39] => Evenky můžeme rozdělit podle tradičního způsobu života do tří skupin. [40] => * Jižní Evenkové žijí na území Mongolska, severovýchodní Číny a jihovýchodní Sibiře na východ od řeky [[Zeja (řeka)|Zeji]] – tito Evenkové se tradičně živí chovem koní, skotu, velbloudů, ovcí a koz. Tradičním obydlím je ''[[jurta]]'' podobná mongolské, také oděv je ovlivněn mongolskou kulturou, kromě [[Šamanismus|šamanismu]] vyznávají Často i [[buddhismus]]. [41] => * Východní Evenkové někdy označovaní i jako ''Oročeni'' žijí na jihovýchodě Sibiře mezi řekami [[Uda|Udou]] a [[Amguň|Amguní]], ale i na nejzazším severovýchodě Číny. Kočují podél řek. Chovají soby a koně. věnují se i zemědělství a rybolovu, méně lovu. [42] => * Severní Evenkové jsou majoritní skupinou, živící se tradičně kočovným chovem sobů, dále pak lovem, rybolovem a sběračstvím. Tradičním obydlím je ''[[čum]]'' – kuželovitý stan s dřevěnou konstrukcí potažený kůžemi nebo kůrou. [43] => [44] => === Evencký kalendář === [45] => Tak jako jiné přírodní národy si i Evenkové vytvořili kalendář, v němž jsou jednotlivé měsíce nazvány podle typických činností nebo dění v přírodě. Názvy měsíců jsou obdobné jako u kalendářních systémů severoamerických indiánů, některé názvy si přímo odpovídají, např. březen – měsíc vran, červen – měsíc trávy. Evenkové slaví příchod nového roku v období [[Zimní slunovrat|zimního slunovratu]]. Názvy měsíců jsou následující. [46] => * ''Ingileche'' "Měsíc mrazu" nebo ''Giravun'' "měsíc chůze v prachovém sněhu" – leden [47] => * ''Ektenkire'' "Měsíc sněhu na větvích" – únor [48] => * ''Turaan'' "Měsíc vran" – březen [49] => * ''Sonkan'' "Měsíc sobích kolouchů" nebo ''Tyglan'' "Měsíc rozmrzání vody" – duben [50] => * ''Čukalacha'' "Měsíc trávy" – květen [51] => * ''Mučun'' "Měsíc rašících modřínů" nebo ''Ilkun'' "Měsíc jahod" – červen [52] => * ''Irkin'' "Měsíc parohů v lýčí" nebo Nganman "Měsíc komárů" – červenec [53] => * ''Gor guolacha'' "Měsíc pelichání hus a kachen" – srpen [54] => * ''Orokon'' "Měsíc říje" – září [55] => * ''Sigeleche'' "Měsíc zamrzání vody" – říjen [56] => * ''Govdiön'' "Měsíc lovu kožešin" – listopad [57] => * ''Mudan'' "Měsíc konce" nebo ''Choron'' "měsíc vrcholu" – prosinec [58] => Vasiljevič, G., F.: Evenki. Leningrad: Akademija Nauk SSSR, 1968, s. 43-44 [59] => [60] => == Folklór == [61] => Mezi folklór řadíme ústní tradice (písně, příběhy), tradiční odívání, tradiční kuchyni a jiné. Evenkové mají folklór podobný hlavně folklóru etnických skupin Sibiře tunguzo-mandžuské jazykové větve altajské rodiny – [[Evenové]], [[Oročové]], [[Nanajci]]. [62] => [63] => === Hudební a taneční tradice === [64] => K důležitým prvkům evenckého folklóru patří [[zpěv]], při kterém se napodobují zvuky zvířat (hlavně ptáků) a kruhové [[tanec|tance]]. Kruhové tance, tzv. ''chora'' spočívají v tom, že lidé v kruhu tancují rychleji nebo pomaleji podle rychlosti písně, kterou zpívají. Zde je evencká píseň: [65] => [66] => {{Citát|Slyším hlas, [67] => matčin hlas. [68] => Zas dělám svůj první luk. [69] => Ve svistu šípů v boru sosnovým. [70] => Zpívám písně a brusinky jím. [71] => Ó Ekšarí [72] => Dětství je pryč. [73] => Teď jenom sám, u ohně [74] => se psy sedávám. [75] => Ó Ekšarí.|''Bagdarína'' (tuto evenckou píseň přeložila [[Pavlína Brzáková]])}} [76] => [77] => === Tradiční kuchyně === [78] => Mezi nejdůležitější složky evencké [[kuchyně]] patří produkty ze soba, tedy [[maso]], [[mléko]] a [[vnitřnosti]]. Kromě masa ze sobů používají Evenkové maso z ryb a jiných zvířat žijících v tajze. Evenkové konzervují maso tak, že ho usuší. Usušené a na plátky nakrájené maso se nazývá ''chulikta''. Chybějící vitamíny Evenkové doplňují různými lesními plody, jako například brusinkami. K dalším tradičním pokrmům evencké kuchyně patří ''óma'' – chlebová placka z nekvašeného těsta. K tradičním nápojům patří sobí mléko a ''brága'' ([[kvas]]) – nízkoalkoholický nápoj z cukru, vody a chlebového droždí. [79] => [80] => == Fotogalerie == [81] => [82] => Soubor:Evenk_shaman_costume.jpg|Evencký šamanský oděv [83] => Soubor:Evenk family in the early 1900s.jpg|Evenkové, rok 1900 [84] => Soubor:Flag_of_Evenkia.svg|Vlajka Evenckého autonomního okruhu [85] => [86] => [87] => == Odkazy == [88] => [89] => === Reference === [90] => [91] => [92] => === Literatura === [93] => * [[Pavlína Brzáková]]: ''Až odejdu za horu'', Praha: Eminent, 2004. {{ISBN|80-7281-184-3}}. 287 s. [94] => [95] => === Související články === [96] => * [[Džürčeni]] [97] => [98] => === Externí odkazy === [99] => * {{commonscat}} [100] => * [http://tunguz.sweb.cz/evenkove.htm Evenkové] {{Wayback|url=http://tunguz.sweb.cz/evenkove.htm |date=20200608142731 }} [101] => * [http://www.youtube.com/watch?v=5rY6KF5leII&translated=1 Evenkský kruhový tanec – choro] [102] => * [http://www.youtube.com/watch?v=sknMMCCCpYw Zpívající evencké ženy] [103] => * [http://www.emusic.com/album/Various-Artists-Buda-Musique-Du-Monde-Ritual-Songs-Of-The-Nomadic-Taiga-People-MP3-Download/10781083.html Buda music: ''Siberia: Ritual Songs Of The Nomadic Taiga People'' – krátké tracky tradiční evencké hudby] {{en}} [104] => [105] => {{Malé národy Severu}} [106] => {{Autoritní data}} [107] => {{Portály|Čína|Rusko|Lidé}} [108] => [109] => [[Kategorie:Evenkové| ]] [110] => [[Kategorie:Etnické skupiny v Rusku]] [111] => [[Kategorie:Původní malé národy Severu, Sibiře a Dálného východu Ruské federace]] [112] => [[Kategorie:Tunguzské národy]] [113] => [[Kategorie:Novověcí kočovníci]] [114] => [[Kategorie:Etnické skupiny v Číně]] [] => )
good wiki

Evenkové

Evencký dřevěný čum; z etnografického muzea v Ulan Ude (Burjatsko) Země předků Evenků - severovýchodní Čína (Mandžusko) Rozšíření Evenků Evenkové ( Evenki), též zvaní Tunguzové, jsou z části kočovný národ čítající asi 67 000 osob (2009) v Rusku, Číně a Mongolsku. Žijí na střední a východní Sibiři, hlavně mezi řekami Jenisej a Lena, ale i kolem Amuru a Ochotského moře a na Sachalinu.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Lena','Amur','Ochotské moře','Oročové','Mandžuové','Džürčeni','evenčtina','Šamanismus','ruština','Nanajci','Čína','Jenisej'

Amur

Čína

Džürčeni

Džürčeni je česká skupina hudebníků, která se specializuje na interpretaci tradičních a folkových písní.

Jenisej

Řeka Jenisej je největší řeka v povodí Severního ledového oceánu na Sibiři a patří mezi nejdůležitější ruské řeky.

Lena

Mandžuové

Nanajci

Oročové

Oročové jsou etnickou skupinou žijící v Rusku, Číně a Mongolsku.

Ruština

Ruština je slovanský jazyk, který patří mezi východoslovanské jazyky.

Šamanismus