Array ( [0] => 14660145 [id] => 14660145 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Exonymum [uri] => Exonymum [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Exonymum''' (z [[řečtina|řeckého]] ''exónymos'', a to z ἔξω (éxō) ''vně, mimo'' a ὄνυμα (ónyma) ''jméno'') znamená „vnější“ označení, podobu [[Vlastní jméno|vlastního jména]] (''propria'', například zeměpisného [[toponymum|toponyma]], osobního jména, antroponyma atd.), jímž lidé nějaké kulturní oblasti (jazyka, kraje, země atd.) označují objekty a osoby mimo tuto oblast (např. [[Řím]] místo ''Roma'', [[Švýcarsko]] místo ''die Schweiz'', [[Eskymáci]] místo ''Inuit'' atd.).''Encyklopedický slovník češtiny''. NLN, Praha 2002. Str. 131 Nejde tedy o náhodně vzniklé překlady nebo špatné přepisy endonym, ale jména užívaná větší skupinou lidí se stejným jazykem. Některá exonyma, například názvy zemí a [[hlavní město|hlavních měst]] se běžně užívají v každodenní komunikaci, kdežto jiná počeštěná jména (např. názvy menších německých, polských, maďarských aj. měst anebo historické názvy) vyšla nebo pomalu vycházejí z užívání. Termínu ''exonymum'' se používá též pro přepis [[osobní jméno|osobních jmen]]. Podle doporučení mezinárodní organizace UNGEGN se má omezit užívání exonym a zamezit jejich nové vytváření. [1] => [2] => '''Endonymum''' je naproti tomu „vnitřní“ jméno, které užívá místní skupina obyvatel. Znamená to, že pokud na území žije obyvatelstvo užívající několik jazyků, pak jsou endonyma jména v těchto jazycích (např. ve Švýcarsku francouzsky, italsky, německy a rétorománsky endonyma: Lac de Brienz [fra]; Lago di Brienz [ita]; Brienzersee [deu]; Lai da Brienz [roh] – české exonymum [[Brienzské jezero]]). [3] => [4] => Také endonyma se mohou v průběhu času měnit z různých, například politických nebo národnostních důvodů, např. [[Zlín]] (před 1949 a po 1990) oproti ''Gottwaldov'' (1949–1990), [[Pec pod Sněžkou]] se jmenovala do roku 1945 Petzer a byla částí [[Velká Úpa|Velké Úpy]] (''Gross Aupa)'', do roku 1959 se jmenovala Velká Úpa III. [5] => [6] => Exonyma mají výhodu snazší vyslovitelnosti a v případě potřeby se dají skloňovat („jedu do [[Paříž]]e“ místo „jedu do [[Paříž|Paris]]“) nebo lze odvozovat adjektiva (např. „[[míšeňský porcelán]]“ místo „porcelán z [[Míšeň|Meißen]]“). [7] => [8] => == Lingvistika == [9] => Exonyma jsou přirozeným prvkem každého jazyka. Jejich počet se však velmi silně mění, což záleží především na následujících okolnostech: [10] => * sociální kontakty, znalost cizích jazyků [11] => * společné dějiny [12] => * [[Dějiny jazyka]]: během času může výslovnost každého jednoho místního názvu měnit svoji podobu: [13] => ** v původním jazyce, zatímco v cílovém jazyce zůstane zachována původní podoba, např. [[Staročeština|staročesky]] ''Pra'''g'''a'' > německy ''Pra'''g''''' (novodobá čeština ''Pra'''h'''a''); staro[[francouzština|francouzsky]] ''Paris'' (vyslovovalo se: [pa'ris]) > německy, anglicky ''Paris'' (avšak v současné francouzštině = [pa'ʁi] bez koncového ''-s'') [14] => ** v cílovém jazyce, zatímco ve výchozím jazyce není žádná změna, srov. [[němčina|středohornoněmecky]] = [[švýcarská němčina]] ''Schwyz'' „(coby místní název, [[Švýcarský kanton|kantonu]] a název státu)“ > později středohornoněmecky ''Schweiz'' ([[diftongizace]]) [15] => * zvuková kompatibilita mezi výchozím a cílovým jazykem: [16] => ** na stejné hlásce, tzn., pokud určitá hláska jména není ve výbavě cílového jazyka a musí být nahrazena stejně znějící hláskou jako ve výchozím jazyku, srov. [[španělština|španělsky]] ''Madrid'' (vysl. = [ma'ðrið]) > česky stejné ''Madrid'' (ale vysl. = [ma'dʀɪt]) [17] => ** na rovině [[fonotaktika|fonotaktiky]] (spojování hlásek), srov. německé ''Schweiz'' > [[finština|finsky]] ''Sveitsi'' (vysl. = ['svejtsi]), tedy s nahrazením ve finštině neexistujícího <š> (= [ʃ]) hláskou <s> (= [s]) a přidá se [[svarabhaktický vokál]] ''-i'' na konci slova, jelikož výslovnost slova s koncovkou ''-ts'' není ve standardní finštině možná. [18] => [19] => Často se sice toponyma píší stejně jak v původním, tak i v cílovém jazyce, jsou však rozdílně vyslovována. Tak se sice neliší původní psaný název pro [[Madrid]], [[Edinburgh]], [[Göteborg]], [[Barcelona]], [[Oslo]] aj. od psané formy v češtině, nicméně liší se jejich výslovnost. [20] => [21] => Podobně jako i jiná slova mohou také exonyma v průběhu let vystoupit z běžného slovníku a být nahrazena přejatým názvem nebo [[Endonymum|endonymem]] z výchozího jazyka (např. [[New York]] namísto ''Nový Jork''). Některá exonyma však zůstávají živá: např. [[Remeš]] namísto ''Reims'', [[Lutych]] namísto francouzského ''Liège'' či vlámského ''Luik'', [[Bukovina (země)|Bukovina]] namísto ''Bucovina'', [[Volyň]] namísto ''Волинь'', [[Záhřeb]] místo ''Zagreb'', [[Veliký Novgorod]] namísto ''Великий Новгород'', [[Peking]] namísto ''北京'' či [[Káhira]] namísto ''القاهرة''. [22] => [23] => Významný vliv na užívání exonym mají sdělovací prostředky. Zatímco před rokem 1992, kdy se v [[Barcelona|Barceloně]] konaly [[Olympijské hry]], byla na našem území výslovnost názvu tohoto města podle zásady „čti jak píšeš“, tedy s českým [c], velmi rozšířená, dnes je častější i počeštěná španělská''Výslovnost spisovné češtiny.'' Academia 1978, str. 99Vlastimil STRAHL: ''Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen v češtině.'' Karolinum, Praha 1999, str. 113 (a zároveň [[Katalánsko|katalánská]] kodifikovaná) výslovnost se [s] (kodifikovaná španělská (kontinentální) výslovnost by ovšem byla s mezizubným třeným [[Neznělá dentální frikativa|θ]]).''Duden. Aussprachewörterbuch der deutschen Sprache.'' Dudenverlag 2003. S. 188 Ani dnes ale Pravidla českého pravopisu výslovnostní odchylku od psané podoby nepředepisují a umožňují tak i výslovnost [barcelona],''Pravidla českého pravopisu.'' Academia 2006. Str. 350''Pravidla českého pravopisu. Školní vydání včetně dodatku.'' Fortuna 1999. Str. 83 totéž platí např. i pro němčinu; německá kodifikovaná výslovnost je [barceˈlo:na]. [24] => [25] => Vedle času jsou míra jazykového vzdělání, ale též samozřejmost a sebevědomí s ohledem na vlastní jazyk rozhodujícími faktory při zacházení s exonymy. Postavíte-li proti sobě například španělsky mluvícího člověka s Němcem, budou se v obou těchto bodech podstatně lišit. [26] => [27] => Mezi exonymy je také třeba rozlišovat '''přejmenování''' názvů vzešlá z [[Historicismus (jazykověda)|historicismů]], např. [[Nový Amsterdam|Nieuw-Amsterdam]] (do roku 1664) oproti [[New York]] (od 1664) nebo [[Petrohrad]] (do roku 1924 a potom od 1991) oproti ''Leningrad'' (1924–1991). Zde při určování užití stojí v první řadě časový a nikoli geografický rozdíl, může též dojít ke chronologickému rozměru použití jazykového tvaru jako v obou posledně jmenovaných případech. Takový případ nastává též např. u [[Kaliningrad]]u, který se do roku 1946 jmenoval Königsberg (Královec). ''Královec'' je tedy výhradně české historické exonymum; současné exonymum však zní ''Kaliningrad''. Opačně stojí v ruském textu, v němž jde o dobu před rokem 1946, tedy nikoli ''Калининград (Kaliningrad)'', jak by tomu bylo při přijetí exonyma, nýbrž ''Кёнигсберг (Kjonigsbjerg)''. [28] => [29] => == Příklady českých exonym == [30] => {{viz též|seznam českých exonym}} [31] => [32] => === Místní názvy === [33] => * [[Albánie]] místo ''Shqipëria'' [34] => * [[Bělehrad]] místo ''Beograd/Београд'' [35] => * [[Benátky]] místo ''Venezia'' [36] => * [[Drážďany]] místo ''Dresden'' [37] => * [[Florencie]] místo ''Firenze'' [38] => * [[Gruzie]] místo ''Sakartwelo'' (საქართველო) [39] => * [[Kalkata]] místo ''Kolkata'' (কলকাতা) [40] => * [[Kodaň]] místo ''København'' [41] => * [[Korea]] místo Hanguk (한국) [42] => * [[Kyjev]] místo ''Kyjiv (Київ)'' [43] => * [[Lisabon]] místo ''Lisboa'' [44] => * [[Lutych]] místo ''Liège'' [45] => * [[Neapol]] místo ''Napoli'' [46] => * [[Německo]] místo ''Deutschland'' [47] => * [[Peking]] místo ''Běijīng'' (北京) [48] => * [[Petrohrad]] místo ''Sankt-Petěrburg (Санкт-Петербург)'' [49] => * [[Rakousko]] místo ''Österreich'' [50] => * [[Remeš]] místo ''Reims'' [51] => * [[Řecko]] místo ''Elláda (Ελλάδα)'' [52] => * [[Řím]] místo ''Roma'' [53] => * [[Sedmihradsko]] místo ''Transilvania'' [54] => * [[Vratislav (město)|Vratislav]] místo ''Wrocław'' [55] => [56] => === Pomístní názvy === [57] => * [[Alpy]] místo: ''německy Alpen, francouzsky Alpes, rétorománsky Alps, italsky Alpi, slovinsky Alpe'' [58] => * [[Grónsko]] místo: ''grónsky Kalaallit Nunaat, dánsky Grønland'' [59] => * [[Kilimandžáro]] místo: ''anglicky Kilimanjaro/Mount Kilimanjaro, svahilsky Kilimanjaro'' [60] => * [[Rýn]] místo: ''německy Rhein, francouzsky Rhin, nizozemsky Rijn, latinsky Rhenus'' [61] => [62] => === Osobní jména === [63] => * [[Avicenna]] místo ''Ibn Sina'' (ابن سينا) [64] => * [[Ježíš Kristus|Ježíš]] místo ''Ješua'' (ישוע) [65] => * [[Jindřich Mořeplavec]] místo ''Henrique o Navigador'' [66] => * [[Kryštof Kolumbus]] místo ''Cristoforo Colombo'' [67] => * [[Konfucius]] místo ''Kchung-fu-c''' (孔夫子) [68] => * [[Mikuláš Koperník]] místo ''Mikołaj Kopernik'' [69] => * [[Ludvík XIV.]] místo ''Louis XIV.'' [70] => * [[Vilém I. Dobyvatel|Vilém Dobyvatel]] místo ''Guillaume le Conquérant'' [71] => [72] => == Cizojazyčná exonyma pro vybraná německá toponyma == [73] => * [[Cáchy|Aachen]]: franc. ''Aix-la-Chapelle'', špan. ''Aquisgrán'', česky ''Cáchy'', pol. ''Akwizgran'', nizozem. ''Aken'' [74] => * [[Německo|Deutschland]]: čes. ''Německo'', chorv. ''Njemačka'', pol. ''Niemcy'', franc. ''Allemagne'', port., špan. ''Alemania'', fin. ''Saksa'', lotyš. ''Vācija'', lit. ''Vokietija'', maorsky ''Tiamana'', angl. ''Germany'', nor. ''Tyskland'' [75] => * [[Drážďany|Dresden]]: čes. ''Drážďany'', ital. a špan. ''Dresda,'' bělorus''. Дрэздэн'' [76] => * [[Glücksburg (Ostsee)|Glücksburg]]: dán. ''Lyksborg'' [77] => * [[Štýrský Hradec|Graz]]: česky ''Štýrský Hradec'' [78] => * [[Klagenfurt am Wörthersee]]: (zastarale) česky ''Celovec''; (''Celovec ob Vrbskem jezeru'' je ale slovinské endonymum) [79] => * [[Kolín nad Rýnem|Köln]]: angl., franc. ''Cologne'', česky ''Kolín nad Rýnem'', špan., ital. ''Colonia'', hol. ''Keulen'' [80] => * [[Lipsko|Leipzig]]: pol. ''Lipsk'', česky ''Lipsko'', rumun. ''Lipsca'' [81] => * [[Mnichov|München]]: ital. ''Monaco'' (nebo dnes už málo používané ''Monaco di Baviera''), angl., franc. ''Munich'', špan. ''Múnich'', pol. ''Monachium'', česky ''Mnichov'' [82] => * [[Mohuč|Mainz]]: česky ''Mohuč'', pol. ''Moguncja'', franc. ''Mayence'', ital. ''Magonza'' [83] => * [[Rakousko|Österreich]]: angl., špan. ''Austria'', arab. ''Nimsa'' ({{cizojazyčně|ar|النمسا)}}), česky ''Rakousko'', fin. ''Itävalta'' ([[kalk]] – doslovně „''východní říše''“; stejný význam se předpokládá u původního starogermánského jména ''Ostarrîchi'') atd. [84] => * [[Stuttgart]]: ital. ''Stoccarda'' [85] => * [[Vídeň|Wien]]: slovin. ''Dunaj'', maď. ''Bécs'', srb., chorv. ''Beč'', česky ''Vídeň'', angl., ital. ''Vienna'', nizozem. ''Wenen'', rumun., špan. ''Viena'' [86] => [87] => == Reference == [88] => [89] => [90] => == Literatura == [91] => * Otto Back, ''Übersetzbare Eigennamen. Eine synchronische Untersuchung von interlingualer Allonymie und Exonymie'', Wien 2002, {{ISBN|3-7069-0146-3}} [92] => * {{Citace monografie | příjmení = Harvalík | jméno = Milan | odkaz na autora = | editoři = Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová | vydání = 1 | titul = Nový encyklopedický slovník češtiny | vydavatel = NLN | místo = Praha | rok = 2016 | stran = 1092 | isbn = 978-80-7422-481-2 | typ kapitoly = heslo | kapitola = Exonymum | strany = 454–457 | jazyk = }} [93] => [94] => == Související články == [95] => * [[Seznam německých názvů českých obcí]] [96] => * [[Seznam českých exonym]] [97] => * [[Toponomastika]] [98] => [99] => == Externí odkazy == [100] => * {{Wikislovník|heslo=exonymum}} [101] => * {{Wikislovník|heslo=Příloha:Exonyma měst (čeština)}} [102] => * [http://mmh.cz/sklad/mj.htm Německo-český slovník místních jmen] [103] => * [http://mmh.cz/sklad/jmj.htm Všeobecno-český slovník místních jmen] [104] => {{Autoritní data}} [105] => [106] => [[Kategorie:Města]] [107] => [[Kategorie:Místní jména]] [108] => [[Kategorie:Jména]] [109] => [[Kategorie:Translatologie]] [110] => [[Kategorie:Řecká slova a fráze]] [] => )
good wiki

Exonymum

Exonymum (z řeckého exónymos, a to z ἔξω (éxō) vně, mimo a ὄνυμα (ónyma) jméno) znamená „vnější“ označení, podobu vlastního jména (propria, například zeměpisného toponyma, osobního jména, antroponyma atd. ), jímž lidé nějaké kulturní oblasti (jazyka, kraje, země atd.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.