Array ( [0] => 15488841 [id] => 15488841 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Fatalismus [uri] => Fatalismus [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Fatalismus''' (z [[latina|lat.]] ''fatum'', osud a ''fatalis'', osudový) je životní postoj nebo názor, založený na přesvědčení, že všechno důležité v životě a na světě je více méně předurčeno [[osud]]em a člověk to nemůže ovlivnit. Ať udělá cokoli, o výsledku rozhoduje osud. Na rozdíl od [[determinismus|determinismu]], který všechny události pokládá za určené minulými příčinami, fatalismus si všímá jen některých a pro člověka zvláště významných událostí nebo jejich konečného výsledku. [1] => [2] => == Historie == [3] => V předsokratovském Řecku se osud (řec. ''heimarmené moira'') či nutnost (řec. ''ananké'') pokládal za tu nejmocnější a jedině rozhodující sílu, jíž podléhají dokonce i bozi. Tak je tomu u [[Homér]]a i u řady filosofů ([[Parmenidés]], [[Hérakleitos]], [[Thalés]]) a podobnou roli hrají v lidových pohádkách sudičky. Podle pověsti, kterou zpracoval [[Sofoklés]], předpověděla thébskému králi Laiovi věštba, že pokud bude mít syna, dopustí se otcovraždy a incestu s vlastní matkou. Král dá proto malého [[Oidipus|Oidipa]] odnést do lesa, aby se ho zbavil – a přesto se věštba splní. Proti představě osudové určenosti se postavil [[Anaxagoras]] a ovšem [[Sókratés]] a [[Aristotelés]], kteří zdůraznili lidskou schopnost jednat a odpovědnost za důsledky. Fatalistické myšlenky se ale znovu objevují hlavně ve [[stoicismus|stoicismu]], v [[Gnóze|gnózi]] a u [[hermetismus|hermetiků]]. V pozdním starověku je fatalismus často spojen s přesvědčením o osudovém působení hvězd a s [[astrologie|astrologií]]. [4] => [5] => V [[judaismus|judaismu]] se fatalistické postoje objevují teprve v [[helénismus|helénistickém]] období ([[Kniha Kazatel]]). Také v [[křesťanství]], kde je jeden Bůh stvořitelem a svrchovaným pánem světa, a kde se klade velký důraz na lidské jednání, nebylo pro fatalismus místo. Trvale platné křesťanské odsouzení fatalismu pochází od [[Svatý Augustin|Augustina]]. V některých větvích křesťanství, které zvlášť silně zdůrazňovaly lidskou závislost na Bohu a jeho pomoci, však vznikla nauka o bezmoci člověka vůči zlu, a také učení o [[predestinace|predestinaci]]. Člověk podle ní sice musí jednat co nejlépe, Bůh však předem ví, jak to s ním nakonec dopadne. Tímto předvěděním je osud člověka už předem zpečetěn, člověk sám o tom ale neví a musí se co nejvíce snažit, protože právě to je také Bohu předem známo. Nauka o predestinaci hrála důležitou roli v [[reformace|reformaci]], zejména u [[Jan Kalvín|Jana Kalvína]]. Je rozšířena také v [[islám]]u. [6] => [7] => Klasický fatalismus se obnovil v humanismu jako přesvědčení o bezmoci jednotlivého člověka, který se musí smířit s tím, že o jeho osudech rozhodnou jiní. Často byl spojen s přesvědčením o vlivu hvězd na lidské osudy a s astrologií. Někteří novověcí myslitelé dokonce vyžadovali, aby člověk svému osudu vždycky přitakal, aby se s ním nejen smířil, ale aby jej miloval (''amor fati'' – [[Baruch Spinoza|Spinoza]], [[Arthur Schopenhauer|Schopenhauer]], [[Friedrich Nietzsche|Nietzsche]]). Právě při kritice těchto názorů byl počátkem 18. století ve Francii poprvé použit termín fatalismus, a to spíše jako nadávka. [8] => [9] => Různé formy fatalismu jsou běžné v mimoevropských kulturách a jsou velmi rozšířeny i na Dálném východě, v [[hinduismus|hinduismu]], například jako nauka o opakujících se vesmírných epochách ([[kalpa]]). [10] => [11] => == Současnost == [12] => V současnosti se s obecným [[agnosticismus|agnosticismem]] šíří také přesvědčení o určující moci osudu, který se lidé snaží odhalovat různými pověrečnými postupy, zejména astrologií a věštěním. Fatalismus může být ovšem také ospravedlněním pro nečinnost a lhostejnost, jež se mohou maskovat jako „vědecký“ determinismus. V současné [[analytická filosofie|analytické filosofii]] se vedou diskuse o tom, do jaké míry je fatalismus logicky sporný;http://plato.stanford.edu/entries/fatalism/ ať je tomu jakkoli, zdá se, že má-li mít nějaká diskuse smysl, musí vyjadřovat něčí svobodné názory a nemůže být osudově determinována. [13] => [14] => [15] => {{citát|Co se dálo, bude se dít zase,
a co se dělalo, bude se znovu dělat;
pod sluncem není nic nového.|[[Bible]], [[Kniha Kazatel]] 1,9.}} [16] => [17] => == Odkazy == [18] => [19] => === Reference === [20] => [21] => [22] => === Literatura === [23] => * ''Ottův slovník naučný'', heslo Fatalismus. Sv. 9, str. 38 [24] => * Sofoklés, ''Král Oidipús''. Praha: Mladá fronta 1976. 202 str. [25] => [26] => === Související články === [27] => * [[Astrologie]] [28] => * [[Determinismus]] [29] => * [[Osud]] [30] => [31] => === Externí odkazy === [32] => * {{en}} [http://plato.stanford.edu/entries/fatalism/ ''Stanford encyclopedia of philosophy'', heslo Fatalism] [33] => [34] => {{Autoritní data}} [35] => {{Portály|Filozofie}} [36] => [37] => [[Kategorie:Filozofické směry]] [] => )
good wiki

Fatalismus

Fatalismus (z lat. fatum, osud a fatalis, osudový) je životní postoj nebo názor, založený na přesvědčení, že všechno důležité v životě a na světě je více méně předurčeno osudem a člověk to nemůže ovlivnit.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'latina','osud','agnosticismus','hinduismus','Arthur Schopenhauer','islám','reformace','Kniha Kazatel','judaismus','Svatý Augustin','determinismus','Homér'

Agnosticismus

Agnosticismus je filosofický a náboženský směr, který se zabývá otázkou existence nebo nepřítomnosti boha či bohů.

Determinismus

Determinismus je filosofický směr, který zastává názor, že každá událost je příčinně determinována.

Hinduismus

Homér

Islám

The Czech Wikipedia page on Islám provides a comprehensive overview of Islam as a world religion, its history, beliefs, practices, and its presence in the Czech Republic.

Judaismus

Judaismus je nejstarší abrahamovská náboženská tradice a kultura židovského lidu.

Latina

Osud

Reformace

The summary of the Czech Wikipedia page "Reformace" (Reformation) provides an overview of the Protestant Reformation movement that took place in the Czech lands during the 16th century.