Array ( [0] => 15248455 [id] => 15248455 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Frýžština [uri] => Frýžština [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - jazyk [1] => | název = frýžština [2] => | rozšíření = [[Frýgie]], [[Bithýnie]], [[Galacie]], [[Kappadokie]] [3] => | mluvčích = mrtvý jazyk [4] => | klasifikace = [5] => * [[Indoevropské jazyky]] [6] => | písmo = fryžská abeceda, [[řecká alfabeta]] [7] => | úřední jazyk = [[Frýgie]] [8] => | ISO6393 = xpg [9] => }} [10] => [[Soubor:Map_of_Assyria.png|náhled|vpravo|310px|Starověká Frýgie v 8. stol. př. n. l.]] [11] => [12] => '''Frýžština''' je mrtvý [[indoevropský jazyk]], jímž hovořili starověcí [[Frygové]], kteří v předhistorické době přesídlili z [[Balkán]]u do [[Malá Asie|Malé Asie]]. Tvoří samostatnou skupinu v rámci indoevropské jazykové rodiny a nejblíže má k [[starořečtina|starořečtině]]. Je doložena od 8. stol. př. n. l. na nápisech psaných vlastní abecedou příbuznou archaické řecké alfabetě. [13] => [14] => == Klasifikace == [15] => Frýžština tvoří samostatnou skupinu indoevropské jazykové rodiny, která je nejblíže příbuzná [[starořečtina|starořečtině]] a [[starověká makedonština|staromakedonštině]]. Se starořečtinou ji spojují zejména tyto znaky:{{Citace monografie|autor=Vavroušek P.|kapitola=Frýžština|titul=Jazyky starého Orientu|místo=Praha|vydavatel=Univerzita Karlova v Praze|rok vydání=2010|strany=128—129|isbn=978-80-7308-312-0}}{{Citace monografie|autor=Fortson B.|titul=Indo-European language and culture. An Introduction|místo=Padstow|vydavatel=Blackwell Publishing|rok vydání=2004|strany=403}}{{Citace monografie |autor=Mallory J. P., Adams D. Q.|titul=Encyclopedia of Indo-European culture|url=https://archive.org/details/encyclopediaindo00mall|místo=London|vydavatel=Fitzroy Dearborn Publishers|rok vydání=1997|strany=[https://archive.org/details/encyclopediaindo00mall/page/419 419]|isbn=978-1884964985}}{{Citace monografie|autor=Brixhe C.|titul=The Ancient Languages of Asia Minor|kapitola=Phrygian|místo=New York|vydavatel=Cambridge University Press|rok vydání=2008|strany=72|isbn=978-0-521-68496-5}} [16] => * atributivní [[sufix]] ''-ej-'' [17] => * participiální sufix ''-men-'' [18] => * tvorba [[aorist]]u pomocí [[augment]]u [19] => * koncovka ''-as'' v nominativu ''ā''-kmenových substantiv mužského rodu [20] => * lexikální prvky, např. ''awtos'' „sám“, ''pant-'' „všechen“, ''kako-'' „zlý“. [21] => Hypotéza o blízkosti frýžštiny k [[thráčtina|thráčtině]] či [[arménština|arménštině]] naopak nenachází oporu v jazykovém materiálu. [22] => [23] => == Historie jazyka == [24] => Podle [[Hérodotos|Hérodotova]] tvrzení migrovali Frygové z Makedonie do Malé Asie přibližně v dobách [[Trojská válka|Trojské války]]. Moderní badatelé rovněž hledají pravlast Frygů v jihovýchodní Evropě.{{Citace monografie|autor=Mallory J. P.|titul=In Search of the Indo-Europeans|vydavatel=Thames and Hudson|rok vydání=1991|strany=32|isbn=}}{{Citace monografie|autor=Fortson B.|titul=Indo-European language and culture. An Introduction| místo=Padstow|vydavatel=Blackwell Publishing|rok vydání=2004|strany=401|isbn=1-4051-0316-7}} Dříve převládal názor, že Frygové dorazili do Malé Asie již kolem 1200 př. n. l. a podíleli se na zničení [[Chetitská říše|Chetitské říše]], nyní však badatelé inklinují spíše k posunutí jejich příchodu o dvě až tři století později.{{Citace monografie|autor=Brixhe C.|titul=The Ancient Languages of Asia Minor|kapitola=Phrygian|místo=New York|vydavatel=Cambridge University Press|rok vydání=2008|strany=69|isbn=978-0-521-68496-5}}{{Citace monografie|autor=Fortson B.|titul=Indo-European language and culture. An Introduction| místo=Padstow|vydavatel=Blackwell Publishing|rok vydání=2004|strany=401—402|isbn=1-4051-0316-7}} Největší územní expanze dosáhla Frýgie v 8. stol. př. n. l., kdy se začaly objevovat první nápisy psané frýžštinou.{{Citace periodika|autor=Woodhouse R.|titul=An overview of research on Phrygian from nineteenth century to the present day|periodikum=Studia Linguistica| rok vydání=2009|ročník=126|strany=167}} Nicméně již kolem roku 700 př. n. l. se fryžský stát zhroutil pod nájezdy [[Kimmerijci|Kimmerijců]]. Od té doby byli Frygové součástí jiných říší, ovládaných [[Lýdové|Lýdy]], [[Peršané|Peršany]], [[Řekové|Řeky]] a nakonec [[Římská říše|Římany]].{{Citace monografie|autor=Fortson B.|titul=Indo-European language and culture. An Introduction|místo=Padstow|vydavatel=Blackwell Publishing|rok vydání=2004|strany=402}} [25] => [26] => Historie frýžštiny se rozděluje na dvě období – starofrýžštinu (8. – 5. stol. př. n. l.) a novofrýžštinu (1. – 3. stol. n. l.). V pramenech se frýžština naposledy zmiňuje v 5. století n. l., ale existují náznaky, že konečný zánik jazyka nastal až po arabské invazi v 7. stol. n. l. Ze starofryžského období se dochovalo okolo 400 nápisů, z nichž přibližně 250 bylo nalezeno v okolí hlavního města [[Gordion|Gordia]]. Novofryžských nápisů bylo nalezeno kolem 120 a téměř výhradně představují epitafy, doprovázené kletbami vůči narušitelům či vykradačům hrobů.{{Citace monografie|autor=Brixhe C.|titul=The Ancient Languages of Asia Minor|kapitola=Phrygian|místo=New York|vydavatel=Cambridge University Press|rok vydání=2008|strany=70—72|isbn=978-0-521-68496-5}} Dosud nejdelší nalezený nápis z Vezirhanu obsahuje téměř 90 slov.{{Citace periodika|autor=Gorbachov Y.|titul=Nine Observations on the Old Phrygian Inscription from Vezirhan|periodikum=Kadmos|rok vydání=2009|ročník=47| strany=91}} Fryžská slova jsou rovněž doložena formou [[glosa|glos]] ve starořeckých pramenech, zejména u [[Hésychios Alexandrijský|Hésychia Alexandrijského]], a jako výpůjčky v řeckojazyčných nápisech z Frýgie. [27] => [28] => Ve starofryžském období se používala vlastní abeceda odvozená od řecké alfabety, obsahující archaické znaky [[Digama|digamma Ϝ]] a [[sampí|sampí Ͳ]]. Psalo se zprava doleva anebo střídavě zprava doleva a zleva doprava ([[bústrofédon]]), přičemž slova se oddělovala znakem sestávajícím z tří nebo čtyř teček. Nápisy ze starofryžského období byly nalezeny v historických oblastech západní [[Frýgie]], [[Bithýnie]], [[Galacie]] a [[Kappadokie]]. V novofryžském období vešla v užívání klasická [[řecká alfabeta]] a rozdělení na slova se nevyznačovalo.{{Citace monografie|autor=Bičovský J.|titul=Vademecum starými indoevropskými jazyky|místo=Praha|vydavatel=Nakladatelství Univerzity Karlovy|rok vydání=2009|strany=109|isbn=978-80-7308-287-1}}{{Citace monografie|autor=Brixhe C.|titul=The Ancient Languages of Asia Minor|kapitola=Phrygian|místo=New York|vydavatel=Cambridge University Press|rok vydání=2008|strany=73|isbn=978-0-521-68496-5}} V důsledku makedonského záboru a vtrhnutí [[Galatové|Galatů]] se oblast rozšíření frýžštiny významně snížila. Kromě toho se fryžská elita rychle helenizovala a frýžština se v posledních staletích své existence stala jazykem venkova. [29] => [30] => Frýžština je doložena zlomkovitě z poměrně malého [[korpus]]u textů nápisného charakteru. Celkem je doloženo několik set fryžských slov; význam a [[etymologie]] mnoha z nich však zůstávají nejasné. [31] => [32] => == Fryžské glosy == [33] => Význam mnoha fryžských slov se dochoval v řeckých pramenech v podobě [[glosa|glos]], jejichž celkový počet se odhaduje okolo třiceti. Největší množství glos uvádí [[Hésychios Alexandrijský]] ve svém Slovníku, kde shromáždil cizí slova ze starších literárních a lexikografických děl. Mezi nejznámějšími glosami lze uvést např. ''bekos'' „chléb“, ''brekun'' „Fryg“, ''brig'' „svobodný“, ''glúros'' „zlato“, ''zelkia'' „zelenina“, ''zemelos'' „otrok“.βεκός· ἄρτος. Φρύγες (…) Βρέκυν· τὸν Βερέκυντα, τὸν Βρίγα. Βρίγες γὰρ οἱ Φρύγες (…) βρίγα· λέγεσθαι τὸν ἐλεύθερον (…), γλούρεα· χρύσεα. Φρύγες (…) ζέλκια· λάχανα. Φρύγες (…) ζέμελεν·βάρβαρον ἀνδράποδον. Φρύγες. Hésychios: Slovník, Β, Γ, Ζ. [34] => [35] => [[Platón]] v dialogu ''Kratylos'' poznamenal, že řecká slova ''pýr'' „oheň“, ''hydór'' „voda“, ''kynes'' „psi“ a mnohá další jsou podobná svým fryžským ekvivalentům.ὅρα τοίνυν καὶ τοῦτο τὸ ὄνομα τὸ “πῦρ” μή τι βαρβαρικὸν ᾖ. (…) φανεροί τ’ εἰσὶν οὕτως αὐτὸ καλοῦντες Φρύγες σμικρόν τι παρακλίνοντες• καὶ τό γε “ὕδωρ” καὶ τὰς “κύνας” καὶ ἄλλα πολλά. Platón: Kratylos, 410a. [[Kléméns Alexandrijský|Klémés Alexiandrijský]] upřesnil, že se při orfických mystériích používalo slovo ''bedu'' „voda“ (← ide. ''*wed-'').βέδυ μὲν γὰρ τοὺς Φρύγας τὸ ὕδωρ φησὶ καλεῖν. Klement Alexandrijský: Strómata, 5.8.46.4. [36] => [37] => [[Stefanos Byzantský]] uvedl, že [[Zeus]] byl v Bithýnii znám jako ''Tios''.Δημοσθένης δ' ἐν Βιθυνιακοῖς φησι κτιστὴν τῆς πόλεως γενέσθαι Πάταρον ἑλόντα Παφλαγονίαν, καὶ ἐκ τοῦ τιμᾶν τὸν Δία Τίον προσαγορεῦσαι. Stefanos: Ethnika, Heslo „Τίος“, s. 278. [38] => [39] => == Charakteristika == [40] => [41] => === Fonologie === [42] => Pro frýžštinu lze rekonstruovat tyto souhlásky:{{Citace monografie|autor=Brixhe C.|titul=The Ancient Languages of Asia Minor|kapitola=Phrygian|místo=New York|vydavatel=Cambridge University Press|rok vydání=2008|strany=74|isbn=978-0-521-68496-5}}{{Citace monografie|autor=Bičovský J.|titul=Vademecum starými indoevropskými jazyky|místo=Praha|vydavatel=Nakladatelství Univerzity Karlovy|rok vydání=2009|strana=110|isbn=978-80-7308-287-1}} [43] => [44] => {| class="wikitable" style="text-align:center" [45] => |- [46] => ! [47] => ! Labiály [48] => ! Dentály [49] => ! Alveoláry [50] => ! Palatály [51] => ! Veláry [52] => |- [53] => ! Nazály [54] => | {{IPA|m}} [55] => | {{IPA|n}} [56] => | [57] => | [58] => | [59] => |- [60] => ! Plozivy [61] => | {{IPA|p}} {{IPA|b}} [62] => | {{IPA|t}} {{IPA|d}} [63] => | [64] => | [65] => | {{IPA|k}} {{IPA|ɡ}} [66] => |- [67] => ! Frikativy [68] => | [69] => | [70] => | {{IPA|s}} [71] => | [72] => | [73] => |- [74] => ! Afrikáty [75] => | [76] => | [77] => | [78] => | {{IPA|t͡s}} {{IPA|d͡z}} [79] => | [80] => |- [81] => ! Aproximanty [82] => | {{IPA|w}} [83] => | [84] => | {{IPA|l}} [85] => | {{IPA|j}} [86] => | [87] => |- [88] => ! Vibranta [89] => | [90] => | [91] => | {{IPA|r}} [92] => | [93] => | [94] => |} [95] => [96] => Vedou se spory o tom, zda frýžština podléhala hláskovému posunutí podobnému [[Grimmův zákon|Grimmovu zákonu]] v [[pragermánština|pragermánštině]], který zahrnoval ztrátu [[aspirace]] znělých aspirát (''*Dh'' → ''D''), ztrátu [[znělost]]i (''*D'' → ''T'') a aspiraci neznělých konsonantů (''*T'' → ''Th''). Vědci se shodují, že ztráta aspirace v jazyce proběhla a nová aspirace se neudála, diskutuje se však stále o ztrátě znělosti. Jako argumenty ve prospěch ztráty znělosti jsou uváděna tato slova: ''Ti-'' „boží jméno“ (řec. Ζεύς), ''bekos'' „chléb“ (← ide. ''*bhh1ĝos''), ''kenos-'' „pokolení“ (← ide. ''*ĝenh1os-''), ''knaik-'' „žena“ (← ide. ''*gwneh2ik-''), ''lak-'' „dát, věnovat“ (řec. λαβεῖν), ''tetikmenos'' „proklatý“ (← ide. ''*dediḱmh1no-'') a ''ti'' (řec. διά). Ve prospěch neexistence této hláskové změny lze uvést slova ''bagun'' „dar“ (← ide. ''*bhagom''), či ''podas'' „nohy“ (řec. πόδας).{{Citace periodika|autor=Lubotsky A.|titul=The Phrygian Zeus and the problem of «Lautverschiebung»|periodikum=Historische Sprachforschung|rok vydání=2004|ročník=117|číslo=|strany=229—237}}. [97] => [98] => Frýžština měla tyto samohlásky:{{Citace monografie|autor=Brixhe C.|titul=The Ancient Languages of Asia Minor|kapitola=Phrygian|místo=New York|vydavatel=Cambridge University Press|rok vydání=2008|strany=75|isbn=978-0-521-68496-5}} [99] => [100] => {| class="wikitable" style="text-align:center" [101] => ! [102] => ! Přední [103] => ! Střední [104] => ! Zadní [105] => |- [106] => ! Zavřené [107] => | {{IPA|i}} {{IPA|iː}} [108] => | [109] => | {{IPA|u}} {{IPA|uː}} [110] => |- [111] => ! Střední [112] => | {{IPA|e}} {{IPA|eː}} [113] => | [114] => | {{IPA|o}} {{IPA|oː}} [115] => |- [116] => ! Otevřené [117] => | [118] => | {{IPA|a}} {{IPA|aː}} [119] => | [120] => |} [121] => [122] => Praindoevropské ''*ē'' se ve frýžštině změnilo v ''ā'': např. ''mātār'' (← ide. ''*méh2tēr''), dat. ''māterei'' (← ide. ''*méh2tr-''); nové dlouhé ''ē'' vzniklo historicky z diftongu ''*ei''.. [123] => [124] => Slabika ''-on'' na konci slova se změnila v ''-un'': např. ''kakun'' (řec. κακόν), ''awtun'' (řec. αὐτὸν). [125] => [126] => Přízvuk byl volný a pohyblivý. Nepřízvučné samohlásky měly tendenci k redukci. [127] => [128] => === Morfologie === [129] => [130] => ==== Substantiva ==== [131] => Ve frýžštině jsou doloženy 4 pády – [[nominativ]], [[genitiv]], [[dativ]], [[akuzativ]]. Je možné, že jich bylo více, ale v nápisech se neobjevily anebo se jejich tvary nepodařilo spolehlivě identifikovat.{{Citace monografie|autor=Brixhe C.|titul=The Ancient Languages of Asia Minor|kapitola=Phrygian|místo=New York|vydavatel=Cambridge University Press|rok vydání=2008|strany=76|isbn=978-0-521-68496-5}}{{Citace monografie|autor=Bičovský J.|titul=Vademecum starými indoevropskými jazyky|místo=Praha|vydavatel=Nakladatelství Univerzity Karlovy|rok vydání=2009|strany=110—111|isbn=978-80-7308-287-1}} [132] => [133] => {| class="wikitable" style="text-align:center" [134] => ! [135] => ! ā-kmeny [136] => ! o-kmeny [137] => ! kons. kmeny [138] => |- [139] => ! nom. sg. [140] => | -as, -a [141] => | -os [142] => | -ø [143] => |- [144] => ! gen. sg. [145] => | -avo, -as [146] => | -ovo [147] => | -os [148] => |- [149] => ! dat. sg. [150] => | -ai [151] => | -oi [152] => | -ei/-ē [153] => |- [154] => ! akuz. sg. [155] => | -an [156] => | -un [157] => | -an [158] => |- [159] => ! nom. pl. [160] => | [161] => | -oi [162] => | -ēs [163] => |- [164] => ! gen. pl. [165] => | [166] => | [167] => | [168] => |- [169] => ! dat. pl. [170] => | -ais [171] => | -ois/-ōs [172] => | -ais [173] => |- [174] => ! akuz. pl. [175] => | [176] => | [177] => | [178] => |} [179] => [180] => ==== Zájmena ==== [181] => Osobní [[zájmena]] se ve fryžských pramenech nedochovala. V nápisech se objevují ukazovací zájmena ''tos'', ''*sos '' (dat. ''soi'') vztažné ''ios'' a tázací ''kos''. Za sdílenou inovaci s řečtinou lze považovat vytýkací ''awtos'' (řec. αὐτός), zvratné ''wenawtun'' (řec. ἑαυτόν) a neurčité ''panta'' (řec. πάντα).{{Citace monografie|autor=Brixhe C.|titul=The Ancient Languages of Asia Minor|kapitola=Phrygian|místo=New York|vydavatel=Cambridge University Press|rok vydání=2008|strany=76—77|isbn=978-0-521-68496-5}}{{Citace monografie|autor=Bičovský J.|titul=Vademecum starými indoevropskými jazyky|místo=Praha|vydavatel=Nakladatelství Univerzity Karlovy|rok vydání=2009|strany=111|isbn=978-80-7308-287-1}} [182] => [183] => ==== Slovesa ==== [184] => Fryžská [[Sloveso|slovesa]] rozlišovala kategorie osoby, čísla (sg. a pl.), [[slovesný rod|rodu]] (aktivum, mediopasivum), [[slovesný způsob|způsobu]] (indikativ, imperativ, konjunktiv) a [[Čas (mluvnice)|času]] (prézens, [[aorist]], [[imperfektum]], [[perfektum]] a snad i [[Futurum (mluvnice)|futurum]]). Aorist se tvořil pomocí [[augment]]u, což frýžštinu spojuje se starořečtinou, arménštinou a indo-íránskými jazyky.{{Citace monografie|autor=Bednarczuk L.|titul=Języki indoeuropejskie|kapitola=Język frygijski|místo=Warszawa|vydavatel=PWN|rok vydání=1986|strany=484}} [185] => [186] => [[Participium]] perfekta [[Mediopasivní sloveso|mediopasiva]] se tvořilo pomocí sufixu ''-men-''; náslovný konsonant je v perfektu [[reduplikace (lingvistika)|reduplikován]].{{Citace monografie|autor=Brixhe C.|titul=The Ancient Languages of Asia Minor|kapitola=Phrygian|místo=New York|vydavatel=Cambridge University Press|rok vydání=2008|strany=77|isbn=978-0-521-68496-5}} [187] => [188] => === Syntax === [189] => Frýžština měla [[slovosled]] obvykle typu SOV (podmět, předmět, přísudek). Po prvním přízvučném slově věty mohl následovat řetězec [[příklonka|enklitik]] ([[Wackernagelův zákon]]). [190] => [191] => == Příklady textů == [192] => [[Soubor: Midas_inscription_with_transliteration.jpg|náhled|vpravo|310px|Nápis na „Midově hrobce“]] [193] => [194] => === Starofryžské období === [195] => Tento starofryžský nápis z 7. či 6. stol. př. n. l. se nachází nad římsou tzv. „Midovy hrobky“, monumentu vytesaného do 17 metrů vysoké skály zobrazujícího chrám s [[akrotérion|akrotériem]], který byl zasvěcen bohyni [[Kybelé]]. Obsahem nápisu je zbudování památníku pro [[Midás|krále Mida]] vysokým chrámovým hodnostářem:{{Citace periodika|autor=''Woudhuizen F. C.|titul= Phrygian & Greek|periodikum= Talanta| rok vydání=2008—2009|ročník=40—41|strany=192—195}} [196] => * ΑΤΕΣ : ΑΡΚΙΑΕϜΑΙΣ : ΑΚΕΝΑΝΟΓΑϜΟΣ : ΜΙΔΑΙ : ΛΑϜΑΓΤΑΕΙ : ϜΑΝΑΚΤΕΙ : ΕΔΑΕΣ [197] => * ''Ates Arkiaewais akenanogawos Midai lawagtaei wanaktei edaes'' [198] => Překlad: Ates, syn Arkia, velekněz (?), Midovi, vojevůdci a vládci, vystavěl. [199] => [200] => === Novofryžské období === [201] => Typickým žánrem novofryžského období jsou [[epitaf]]y provázené kletbou vůči narušiteli hrobu. Níže je uveden rekonstruovaný tvar jedné z kleteb, která byla složena snad původně v [[hexametr]]u:{{Citace monografie|autor=Lubotsky A.|kapitola= New Phrygian metrics and the δεως ζεμελως formula|titul=Mír curad. Studies in honor of Calvert Watkins|místo= Innsbruck|vydavatel= Melchert and Lisi Oliver|rok vydání=1998|strany= 413–421|isbn= 978-3851246674}} [202] => * ΙΟΣ ΝΙ ΣΕΜΟΥΝ ΚΝΟΥΜΑΝΕΙ ΚΑΚΟΥΝ ΑΔΔΑΚΕΤ ΑΙΝΙ ΑΤΕΑΜΑΙΣ ΜΕ ΖΕΜΕΛΩΣ ΚΕ ΔΕΩΣ ΚΕ ΤΙΗ ΤΙΤΕΤΙΚΜΕΗΟΣ ΕΙΤΟΥ [203] => * ''ios ni semun knumanei kakun addaket aini ateamais me zemelōs ke deōs ke Tiē titetikmenos eitu'' [204] => Překlad: Kdokoli tomuto hrobu zlé učiní anebo náhrobku (?), mezi smrtelníky a bohy Diem proklet nechť bude. [205] => [206] => == Odkazy == [207] => [208] => === Poznámky === [209] => [210] => [211] => === Reference === [212] => [213] => [214] => === Literatura === [215] => * ''Bednarczuk L.'' Język frygijski // Języki indoeuropejskie. — Warszawa: PWN, 1986. S. 481—485. [216] => * ''Bičovský J.'' Vademecum starými indoevropskými jazyky. — Praha: Nakladatelství Univerzity Karlovy, 2009. S. 109—112. [217] => * ''Brixhe C.'' Phrygian // The Ancient Languages of Asia Minor. — New York: Cambridge University Press, 2008. S. 69—79. [218] => * ''Fortson B.'' Indo-European language and culture. An Introduction. — Padstow: Blackwell Publishing, 2004. S. 401—403. [219] => * ''Gorbachov Y.'' Nine Observations on the Old Phrygian Inscription from Vezirhan. Kadmos. — 2009, roč. 47. S. 91—108. [220] => * ''Lubotsky A.'' New Phrygian metrics and the δεως ζεμελως formula // Mír curad. Studies in honor of Calvert Watkins. — Innsbruck: Melchert and Lisi Oliver, 1998. S. 413—421. [221] => * ''Lubotsky A.'' The Phrygian Zeus and the problem of «Lautverschiebung» // Historische Sprachforschung. — 2004, roč. 117. S. 229—237. [222] => * ''Mallory J. P. '' In Search of the Indo-Europeans: Language. Archaeology and Myth. — London: Thames and Hudson, 1989. S. 32. [223] => * ''Mallory J. P., Adams D. Q. '' Encyclopedia of Indo-European culture. — London: Fitzroy Dearborn Publishers, 1997. S. 419. [224] => * ''Vavroušek P.'' Frýžština // Jazyky starého Orientu. — Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2010. S. 128—129. [225] => * ''Woodhouse R.'' An overview of research on Phrygian from nineteenth century to the present day // Studia Linguistica. — 2009, roč. 126. S. 167—177. [226] => * ''Woudhuizen F. C.'' Phrygian & Greek // Talanta. — 2008—2009, roč. 40—41. S. 181—217. [227] => [228] => === Externí odkazy === [229] => * [http://titus.fkidg1.uni-frankfurt.de/texte/etcs/phrygian/phryg.htm Corpus of Phrygian inscriptions] [230] => {{Autoritní data}} [231] => [232] => [[Kategorie:Neklasifikované indoevropské jazyky]] [233] => [[Kategorie:Paleobalkánské jazyky]] [234] => [[Kategorie:Jazyky starověké Malé Asie]] [235] => [[Kategorie:Klasické indoevropské jazyky]] [] => )
good wiki

Frýžština

Starověká Frýgie v 8. stol.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Frýgie','starořečtina','Bithýnie','Galacie','augment','Kappadokie','řecká alfabeta','Hésychios Alexandrijský','aorist','glosa','zájmena','imperfektum'

Aorist

Bithýnie

Bithýnie je historická oblast nacházející se na severozápadě Anatolie.

Frýgie

Galacie

Glosa

Imperfektum

Kappadokie

Kappadokie je historická oblast v centrálním Turecku, která je známá svými unikátními geologickými útvary, starobylými městy a kláštery vytesanými do skalních útesů.

Starořečtina