Array ( [0] => 15580726 [id] => 15580726 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Gödöllő [uri] => Gödöllő [3] => Royal Palace of Gödöllő 005.JPG [img] => Royal Palace of Gödöllő 005.JPG [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Gödöllő [2] => | originální jméno = [3] => | obrázek = Gödöllő - Palace.jpg [4] => | popisek = Královský zámek v Gödöllő [5] => | vlajka = Flag of Gödöllő.svg [6] => | znak = Gödöllő Coat of Arms.svg [7] => | nadmořská výška = [8] => | časové pásmo = [9] => | stát = Maďarsko [10] => | pojem vyššího celku = [[Maďarské župy|Župa]] [11] => | název vyššího celku = [[Pest (župa)|Pest]] [12] => | pojem nižšího celku = [[Seznam maďarských okresů|Okres]] [13] => | název nižšího celku = [[Okres Gödöllő|Gödöllő]] [14] => | pojem celku 3 = [15] => | název celku 3 = [16] => | pojem celku 4 = [17] => | název celku 4 = [18] => | administrativní dělení = [19] => | mapa = [20] => | velikost mapy = [21] => | rozloha = 61,97 [22] => | etnické složení = [23] => | náboženské složení = [24] => | status = Město [25] => | starosta = [[György Gémesi]] ([[Gödöllői Lokálpatrióta Klub]]) [26] => | web = http://www.godollo.hu [27] => | obecní úřad = [28] => | telefonní předvolba = 28 [29] => | psč = 2100 [30] => | označení vozidel = [31] => | typ statistického celku = [32] => | název statistického celku = [33] => }} [34] => '''Gödöllő''' ([{{IPA|ˈgødølːøː}}], česky ''Jedlová''{{Citace elektronického periodika [35] => | titul = Císař František Josef se léčil sluncem, katar i chrapot zmizely [36] => | periodikum = TÝDEN.cz [37] => | url = https://www.tyden.cz/rubriky/media/stolety-kuryr/cisar-frantisek-josef-se-lecil-sluncem-katar-i-chrapot-zmizely_203035.html [38] => | datum vydání = 2011-05-28 [39] => | jazyk = cs [40] => | datum přístupu = 2021-11-17 [41] => }}, {{Cizojazyčně|sk|''Jedľovo, Jedľová''}}{{Citace monografie [42] => | titul = Ottův slovník naučný [43] => | url = https://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:1e6ae2c0-e6e8-11e4-a794-5ef3fc9bb22f?page=uuid:b40f8350-0b21-11e5-b309-005056825209 [44] => | rok vydání = 1896 [45] => | strany = 240 [46] => | svazek = 10 [47] => | typ svazku = díl [48] => }}{{Citace periodika [49] => | titul = Dejiny ani umenie nemajú hranice [50] => | periodikum = pravda.sk [51] => | jazyk = slovenština [52] => | url = https://cestovanie.pravda.sk/mesta/clanok/352901-dejiny-ani-umenie-nemaju-hranice/ [53] => | datum přístupu = 2021-12-20 [54] => }} nebo ''Gedelov,'' {{Vjazyce2|de|''Getterle''}}) je okresní město v [[Maďarsko|Maďarsku]] v župě [[Pest (župa)|Pest]]. Gödöllő leží asi třicet kilometrů severovýchodně od [[Budapešť|Budapešti]], a rozkládá se na ploše 6 198 ha a žije v něm 32 131 obyvatel (stav z roku 2018). V severojižním směru jím protéká potok [[Rákos-patak]]. [55] => [56] => == Dějiny == [57] => [58] => === Nejstarší období === [59] => [60] => Podle dochovaných dokladů bylo území obce od 14. století osídleno jen řídce. Přítomnost lidského osídlení zde nicméně byla již od doby kamenné. Za vlády [[Římská říše|římského]] císaře [[Konstantin I. Veliký|Konstantina I.]] bylo v okolí dnešního města zbudováno římské opevnění. Později byl v blízkosti dnešního města veden tzv. [[Csörzsův příkop]] ({{vjazyce2|hu|Csörsz-árok}}).{{Citace periodika [61] => | titul = Méltán lehetne világörökség a titokzatos árokrendszer [62] => | periodikum = Sokszinuvidek [63] => | jazyk = maďarština [64] => | url = https://sokszinuvidek.24.hu/viragzo-videkunk/2022/09/15/elso-csorsz-arok-tanosveny-godollo/ [65] => | datum přístupu = 2023-05-08 [66] => }} [67] => [68] => První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349. Záznamy uváděly obec s různými variantami názvu (Gudulleu, Gudullur, Gödöle, Gedellő), současný se ustálil až roku 1868. Vznikající obec se odtrhla od jiného sídla, s názvem [[Besnyő]]. Již tak slabá populace se ještě zmenšila během [[Osmansko-habsburské války|válek s Turky]]. Pod tureckou moc padla obec roku 1541, zůstalo zde pouze několik rodin. Po celou dobu turecké nadvlády se o obci nezachovaly záznamy. [69] => [70] => === Moderní doba === [71] => [72] => Vzestup Gödöllő přišel až roku 1737, kdy panství získal významný uherský velkostatkář [[Antonín Grasalkovič I.]], který zde roku 1741 nechal vystavět [[zámek Gödöllő]], největší [[barok]]ní palác v Uhrách{{Citace monografie [73] => | příjmení = Bedford [74] => | jméno = Neal [75] => | příjmení2 = Fallon [76] => | jméno2 = Steve [77] => | odkaz na autora = [78] => | titul = Lonely Planet Hungary (Country Guide) [79] => | url = https://archive.org/details/lonelyplanethung00fall [80] => | vydavatel = Lonely Planet [81] => | místo = [82] => | rok = 2006 [83] => | počet stran = [84] => | isbn = 978-174-104-223-8 [85] => | kapitola = Miskolc [86] => | strany = 129 [87] => | jazyk = angličtina [88] => }}, jako své rodové sídlo. Navrhl jej [[Andreas Mayhoffer]]. Z jeho aktivit měla prospěch také obec, a to díky stavbám, které pro obec vystavěl, díky pozvání německých řemeslníků a získáním [[Tržní právo|tržního práva]] roku 1763. [89] => [90] => [[File:Petőfi lakása Gödöllőn 1844-ben.jpg|left|thumb|Místní statek, kresba z roku 1844]] [91] => [[File:Az Agrártudományi (ma Szent István) Egyetem Kollégiuma, előtte Antal Károly alkotása- Ifjúság (1966). Fortepan 89598.jpg|left|thumb|Jedna z budov univerzity v roce 1966]] [92] => [93] => V blízkosti Gödöllő a Isaszegu dne 6. dubna 1849 velitel revolučních vojsk [[Artur Görgey]] porazil v bitvě u Isaszegu [[Rakouské císařství|císařskou]] armádu.''Devatenácté století slovem i obrazem: Dějiny politické a kulturní.'' Díl I. Svazek prvý, nakladatel J.R.Vilímek,. [s.l.]: [s.n.] Kapitola ''Revoluce uherská'' (autor: Josef Jakub Toužimský), s. 389. Na zámku také pobýval [[Alfred Windischgrätz]].{{Citace monografie [94] => | příjmení = Cartledge [95] => | jméno = Brian [96] => | odkaz na autora = [97] => | titul = The will to survive: A history of Hungary [98] => | url = [99] => | vydavatel = Hurst & Company [100] => | místo = Londýn [101] => | rok = 2006 [102] => | počet stran = [103] => | isbn = 978-184904-112-6 [104] => | kapitola = [105] => | strany = 215 [106] => | jazyk = angličtina [107] => }} V roce 1850 místní panství odkoupil pešťský bankéř [[György Sina]]. O šestnáct let později jej prodal [[Belgie|belgické]] bance, od níž jej v roce 1867 odkoupila uherská vláda a následně převedla zpět habsburské císařské rodině. [108] => [109] => Po zániku rodu [[Grasalkovičové|Grasalkovičů]] se vlastníky stal rod Sinů, který se pokoušel investovat do rozvoje obce. V tom byl velmi iniciativní především [[György Sina]]. Obnovil místní kostel a nechal přestavět zámek.{{Citace periodika [110] => | titul = Akiknek a magyar vasúthálózatot köszönhetjük: a Sina bárók mesébe illő története [111] => | periodikum = FMC [112] => | jazyk = maďarština [113] => | url = https://fmc.hu/2020/05/31/akiknek-a-magyar-vasuthalozatot-koszonhetjuk-a-sina-barok-mesebe-illo-tortenete [114] => | datum přístupu = 2023-05-08 [115] => }} Dnes jeho působení připomíná místní část [[Sinatelep]]. Nakonec ale panství připadlo uherskému státu, který jej roku 1867 daroval (rakouskému císaři a uherskému) králi [[František Josef I.|Františku Josefovi I.]] u příležitosti oslav korunovace po [[Rakousko-uherské vyrovnání|rakousko-uherském vyrovnání]]. Časté návštěvy panovnického páru, zejména pak [[Alžběta Rakouská|královny (císařovny) Alžběty]], vedly k rozkvětu městečka Gödöllő coby světského [[Letovisko|letoviska]] pro budapešťské šlechtické rodiny a vzniku tomu odpovídající infrastruktury. V roce 1874 městečka dosáhla i železniční trať. Právě zde se v závěru [[první světová válka|první světové války]] dozvěděl [[Karel I.]] o rozpadu [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]]. Svojí funkci reprezentativního letoviska si město uchovalo ve zmenšeném měřítku i v meziválečném čase jako letní sídlo maďarského regenta [[Miklós Horthy|Miklóse Horthyho]]. [116] => [117] => V roce 1890 zde žilo 4844 obyvatel, z toho 4600 Maďarů, 123 Němců, 61 Slováků. 262 osob bylo židovského vyznání. V závěru [[první světová válka|první světové války]] se rakousko-uherský panovník uchyloval do Gödöllő stále častěji, nejspíše ve vědomí blížící se porážky. [118] => [119] => === Dvacáté století === [120] => [121] => V letech 1901 až 1920 se zde nacházela také [[secese|secesní]] umělecká kolonie. Do letoviska zasáhly i události spojené s vznikem [[Maďarská republika rad|Maďarské republiky rad]]; v roce 1919 zde sídlil generální štáb maďarské rudé armády. V souvislosti se zřízení maďarské republiky rad zde byla na jaře 1919 ustanovena komise, která se měla věnovat znárodnění podniků a průmyslu. Vzhledem k tomu, že výroba zde byla velmi malá, uvedená rada se zabývala především znárodnění místních statků. Revoluční režim se nicméně zdráhal ničit nemovitosti spojené s rakousko-uherskou monarchií, a tak byl původní zámek uchován. [122] => [123] => V roce 1933 se zde konalo [[4. světové skautské jamboree|4. celosvětové]] [[Skauting|skautské]] [[Jamboree]]. Do druhé světové války [[Železniční trať Veresegyház–Gödöllő|vedla]] železnice i středem města do [[Véresegyház]]u, jak dokládají mapy maďarského vojenského mapování z roku 1941. Trať byla provozována v letech 1908 až 1970. Ve městě působilo po krátkou dobu také gymnázium, které bylo organizováno místními premonstráty. Působilo během druhé světové války. [124] => [125] => V závěru [[Druhá světová válka|druhé světové války]] zde byl umístěn zajatecký tábor [[Rudá armáda|Rudé armády]], ve kterém bylo až 50 000 lidí. Za války byl palác poničen. [126] => [127] => Za socialismu došlo k pokusům o zmírnění „[[Buržoazie|buržoazního]]“ vzezření místa. Okolo středu Gödöllő vyrostla panelová sídliště, zasazená do okolních parků. Padla jim za oběť i část nejstarší zástavby severozápadně od původního zámku. Umístěna byla tak, aby vyplnila volný prostor mezi venkovskými domy a vznikla tak souvislá plocha městské zástavby. Výjimkou je sídliště [[Palotakert]] nedaleko místního nádraží. Roku 1962 byl dokončen místní vysílač. [128] => [129] => Došlo také ke zprůmyslnění. Již v roce 1950 byla otevřena továrna na výrobu měřících přístrojů. Rovněž došlo k přenesení hlavního sídla zemědělské [[Univerzita svatého Štěpána|Univerzity svatého Štěpána]] Gödöllő. Univerzita získala vlastní kampus jihovýchodně od středu města. Od jeho zbytku je oddělen železniční tratí a [[Gödöllő (nádraží)|nádražím]]. [130] => [131] => Od 1. ledna 1966 je Gödöllő městem.{{Citace sborníku [132] => | příjmení = Ildikó [133] => | jméno = Laki [134] => | titul = Agglomeration Issues in respect of Budapest [135] => | sborník = Belvedere Meridionale [136] => | odkaz na sborník = [137] => | vydavatel = University of Szeged [138] => | odkaz na vydavatele = [139] => | místo = [140] => | rok vydání = 2008 [141] => | issn = 2064-5929 [142] => | url = https://www.academia.edu/71824081/Agglomeration_issues_in_respect_of_Budapest [143] => | kapitola = [144] => | strany = 171 [145] => | jazyk = angličtina [146] => }} [147] => [148] => Současné autobusové nádraží bylo dáno do užívání roku 1986. Po převratu roku 1989 se město muselo vyrovnat s nelehkou proměnou na společnost zaměřenou na služby zákazníkům. Od roku 2006 se u nedaleké dálnice nachází průmyslová zóna. Roku 1990 po odchodu poslední sovětské posádky ubytované v královském zámku 1990 byl rozsáhle zrekonstruován a přestavěn na kulturní centrum. V zámku je možné si pronajmout místnosti k různým slavnostním příležitostem (svatby apod.). [149] => [150] => Město získalo značnou pozornost v roce 2011 v souvislosti s evropským předsednictvím Maďarska. Řada jednání se konala právě zde. Kromě toho se zde pořádají i jiná setkání mezinárodních organizací, např. [[ASEM]] nebo [[ASEAN]]. [151] => [152] => Další ekonomický rozvoj města v 21. století souvisel s výstavbou maďarské dálniční sítě, na kterou jsou napojené místní logistické areály a průmyslové zóny. Největší z nich se nachází na jihozápadním okraji města. Značný byl také trend suburbanizace Budapešti, díky němuž ve městě přibylo jen v letech 1990 až 2016 na zhruba pět až šest tisíc obyvatel.{{Citace sborníku [153] => | příjmení = Ildikó [154] => | jméno = Laki [155] => | titul = Agglomeration Issues in respect of Budapest [156] => | sborník = Belvedere Meridionale [157] => | odkaz na sborník = [158] => | vydavatel = University of Szeged [159] => | odkaz na vydavatele = [160] => | místo = [161] => | rok vydání = 2008 [162] => | issn = 2064-5929 [163] => | url = https://www.academia.edu/71824081/Agglomeration_issues_in_respect_of_Budapest [164] => | kapitola = [165] => | strany = 170 [166] => | jazyk = angličtina [167] => }} [168] => [169] => == Hospodářství == [170] => Tradičním zdrojem obživy místních obyvatel bylo zemědělství. Stálo zde několik zemědělských výzkumných podniků, které působily již před druhou světovou válkou. [171] => [172] => V roce 2011 zde [[Magyar Posta|maďarská pošta]] zvažovala postavit logistické centrum, od záměru ale upustila. [173] => [174] => Průmyslová zóna ({{vjazyce2|hu|Gödöllői Üzleti Park}}) se nachází u [[Dálnice M31 (Maďarsko)|dálnice M31]] a silnice celostátního významu č. 3 (její předchůdkyně). Slavnostně byl otevřen jako ''Inovační a logistický průmyslový park'' v roce 2006. V roce 2017 v něm působilo 34 společností a bylo využita jedna třetina jeho celkové plochy. Rozsah činnosti zde založených firem je velmi rozmanitý, působí zde podniky chemického, potravinářského průmyslu, obchodu, strojírenství a polygrafie. [175] => [176] => == Doprava == [177] => Okolo města prochází [[Dálnice M3 (Maďarsko)|dálnice M3]] a [[Dálnice M31 (Maďarsko)|dálnice M31]]. Středem města potom vede západo-východním směrem silnice č. 3 celostátního významu. Ta vede samotným středem města v původní trase, která existovala již v [[19. století]]. [178] => [179] => Vede tudy také [[Železniční trať Budapešť – Hatvan|železniční trať Budapešť–Hatvan]]. Od ní se zde odpojuje příměstská trať, která směřuje do Budapešti přes obec [[Mogyoród]] a kterou využívají vlaky systému [[HÉV]]. Ta zde má několik stanic, ta hlavní je umístěna přímo v samotném centru města ([[Gödöllő, Szabadság tér]]), zatímco [[Gödöllő (nádraží)|hlavní nádraží]] leží na jihovýchodním okraji. Hlavní stanice byla v roce 2022 zrekonstruována.{{Citace periodika [180] => | titul = Számokban és videóban hoztuk el, mi minden készült el a felújított Gödöllő-Hatvan vasútvonalon [181] => | periodikum = Magyar Epitok [182] => | jazyk = maďarština [183] => | url = https://magyarepitok.hu/vasutfejlesztes/2022/05/szamokban-es-videoban-hoztuk-el-mi-minden-keszult-el-a-felujitott-godollo-hatvan-vasutvonalon [184] => | datum přístupu = 2022-12-15 [185] => }} [186] => [187] => Kromě toho zde funguje [[lesní železnice (Gödöllő)|lesní železnice]].{{Citace periodika [188] => | titul = Áprilistól leáll a gödöllői erdei kisvasút [189] => | periodikum = Turizmus.com [190] => | jazyk = maďarština [191] => | url = https://turizmus.com/utazas-kozlekedes/aprilistol-leall-a-godolloi-erdei-kisvasut-1185890 [192] => | datum přístupu = 2023-06-25 [193] => }} [194] => [195] => == Společnost == [196] => === Školství === [197] => V Gödöllő působí Univerzita Svatého Štěpána, která vznikla v roce 2000 sloučením Univerzity veterinárního lékařství, Univerzity zemědělských věd v Gödöllő, Vysoké školy zahradnické a potravinářské, Vyšší odborné školy pedagogické v [[Jászberény]] a Technické univerzity Ybla Miklóse. Nachází se zde také některé části Korvínovy univerzity, která má hlavní sídlo v maďarské metropoli Budapešti. Sídlí tu také [[Hudební škola Frédérica Chopina (Gödöllő)|Hudební škola Frédérica Chopina]] a pět základních škol. [198] => [199] => === Kultura === [200] => [[Soubor:Water tower - Gödöllő.jpg|náhled|upright|Vodní věž v Gödöllő]] [201] => [202] => Na jižním okraji města se nachází městské lázně ({{vjazyce2|hu|Városi uroda}}), a to v blízkosti hlavního nádraží. V samotném centru Gödöllő potom stojí rozsáhlá budova [[Dům umění (Gödöllő)|uměleckého domu]] ({{vjazyce2|hu|művészetek háza}}. Zajímavá je budova bývalé radnice a dnes Hotel královny Alžběty, postavený v [[Secesní architektura|secesním stylu]]. Z dvacátých let 20. století také pochází Chopinova socha v Gödöllő. [203] => [204] => Město je obklopeno ze severu a ze západu hustými lesy a četnými turistickými trasami. Mezi oblíbené výletní cíle zde patří např. zámeček [[Babati Istállókastély]]. V samotném městě se nachází nedaleko zmíněného zámku také [[Dolní park (Gödöllő)|dolní park]] ({{vjazyce2|hu|Alsó park}}). Horní park ({{vjazyce2|hu|Felső park}}) potom přiléhá k samotnému zámku. [205] => [206] => V blízkosti Gödöllő byl zřízen okruh [[Hungaroring]] pro závody [[Formule 1]] společně se zábavním parkem. V nejbližším okolí se nacházejí také lázně, zábavní park u Hungaroringu a [[Veresegyház]]. [207] => [208] => V [[Hamvay (zámek)|zámku Hamvay]] sídlí městské kino a [[Městské muzeum Gödöllő|městské muzeum]]. [[Arboretum Gödöllő]] bylo založeno v roce 1902 na ploše o rozloze 190 hektarů a jeho finální úprava byla dokončena v roce 1914. Dnes je známé pod názvem Arbo-park.{{Citace periodika [209] => | titul = Gödöllői arbo-park néven újult meg a gödöllői arborétum – könnyű kirándulás minden korosztálynak extrákkal [210] => | periodikum = Minimatine [211] => | jazyk = maďarština [212] => | url = https://minimatine.hu/godolloi-arbo-park-csaladi-kirandulas-extrakkal/ [213] => | datum přístupu = 2023-06-25 [214] => }} Před [[druhá světová válka|druhou světovou válkou]] bylo považováno za nejvýznamnější [[arboretum]] v Maďarsku. [215] => [216] => V roce 1992 byl v rámci Maďarského dne svobody odhalen tzv. Světový strom ({{vjazyce2|hu|Égig érő}}), 9,3 m vysoká dubová skulptura. Sochu v roce 2008 poškodila vichřice a v roce 2010 bylo předáno 7 metrů vysoké nové dílo na dva metry vysokém kamenném podstavci. [217] => [218] => == Osobnosti == [219] => * [[Anton I. Grasalkovič]] (1694 – 1771), uherský šlechtic a politik [220] => * [[József Dzurják]], fotbalista [221] => * [[Károly Grósz]], komunistický politik a premiér Maďarska v 80. letech 20. století [222] => * [[Imré Nagy]], vyučoval na místní vysoké škole.{{Citace monografie [223] => | příjmení = Cartledge [224] => | jméno = Brian [225] => | odkaz na autora = [226] => | titul = The will to survive: A history of Hungary [227] => | url = [228] => | vydavatel = Hurst & Company [229] => | místo = Londýn [230] => | rok = 2006 [231] => | počet stran = [232] => | isbn = 978-184904-112-6 [233] => | kapitola = [234] => | strany = 434 [235] => | jazyk = angličtina [236] => }} [237] => [238] => == Galerie == [239] => [240] => Soubor:Godollocivertanlegifoto1.jpg [241] => Soubor:Godollocivertanlegifoto2.jpg [242] => Soubor:Godollocivertanlegifoto3.jpg [243] => Soubor:Godollocivertanlegifoto4.jpg [244] => [245] => [246] => == Partnerská města == [247] => * {{flagicon|Německo}} [[Aichach]] ([[Německo]]) [248] => * {{flagicon|Rakousko}} [[Bad Ischl]] ([[Rakousko]]) [249] => * {{flagicon|Indonésie}} [[Bogor]] ([[Indonésie]]) [250] => * {{flagicon|Německo}} [[Gießen]] ([[Německo]]) [251] => * {{flagicon|Rakousko}} [[Laxenburg]] ([[Rakousko]]) [252] => * {{flagicon|Belgie}} [[Turnhout]] ([[Belgie]]) [253] => * {{flagicon|Španělsko}} [[Valdemoro]] ([[Španělsko]]) [254] => * {{flagicon|Nizozemsko}} [[Wageningen]] ([[Nizozemsko]]) [255] => * {{flagicon|Česko}} [[Brandýs nad Labem-Stará Boleslav]] ([[Česko]]) [256] => [257] => == Reference == [258] => {{překlad|de|Gödöllő|122329869|en|Gödöllő|1052473650}} [259] => [260] => == Literatura == [261] => * Franz Weller: ''Die kaiserlichen Burgen und Schlösser in Wort und Bild Aufgrund von Quellenwerken dargestellt Hofburg zu Wien über Augarten, Belvedere, Prater ...Gödöllő, Ischl ...bis über Miramar sind alle kaiserlichen Schlösser erklärt dagelegt''. k.k. Hof-Buchdruckerei, Wien 1880, {{ISBN|0-00-322171-7}}. [262] => [263] => == Externí odkazy == [264] => * {{Commonscat}} [265] => * {{Oficiální web}} [266] => * [http://www.kiralyikastely.hu/ Královský zámek] [267] => * [http://www.szie.hu/ Zemědělská univerzita] [268] => * [http://www.civertan.hu/legifoto/legifoto.php?page_level=202 Letecké snímky Gödöllő] [269] => [270] => {{Okres Gödöllő}} [271] => {{Pest}} [272] => {{Autoritní data}} [273] => {{Portály|Maďarsko|Geografie}} [274] => [275] => [[Kategorie:Obce v župě Pest]] [276] => [[Kategorie:Okresní města v Maďarsku]] [277] => [[Kategorie:Okres Gödöllő]] [] => )
good wiki

Gödöllő

Gödöllő ([], česky Jedlová, nebo Gedelov) je okresní město v Maďarsku v župě Pest. Gödöllő leží asi třicet kilometrů severovýchodně od Budapešti, a rozkládá se na ploše 6 198 ha a žije v něm 32 131 obyvatel (stav z roku 2018).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'György Sina','Gödöllő (nádraží)','Dálnice M31 (Maďarsko)','Rakousko','Belgie','Německo','první světová válka','Pest (župa)','Karel I.','Tržní právo','Městské muzeum Gödöllő','Secesní architektura'

Belgie

Německo

Rakousko