Array ( [0] => 15488923 [id] => 15488923 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Glukóza [uri] => Glukóza [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - chemická sloučenina [1] => | název = D-glukosa [2] => | obrázek = D-glucose chain (Fischer).svg [3] => | velikost obrázku = 100px [4] => | popisek = Aldehydická forma (ve [[Fischerova projekce|Fischerově projekci]]) [5] => | obrázek2 = D-glucose-2D-skeletal-hexagon.svg [6] => | velikost obrázku2 = 150px [7] => | popisek2 = Hemiacetalová forma (standardní strukturní vzorec) [8] => [10] => | velikost obrázku3 = 140px [11] => | popisek3 = Hemiacetalová α-forma (v [[Haworthova projekce|Haworthově projekci]]) [12] => --> [13] => | systematický název = (3''R'',4''S'',5''S'',6''R'')-6-(hydroxymethyl)oxan-2,3,4,5-tetrol (hemiacetalová forma) [14] => | číslo CAS = 50-99-7 (D-glukosa)
921-60-8 (L-glukosa) [15] => | triviální název = glukóza [16] => | ostatní názvy = dextróza, hroznový cukr, krevní cukr [17] => | sumární vzorec = C6H12O6 [18] => | molární hmotnost = 180,155 g/mol [19] => | teplota tání = 146 °C (''bezvodá, α-D- anomer'')
150 °C (''bezvodá, β-D- anomer'')
83 °C (''monohydrát'') [20] => | teplota varu = rozklad [21] => | hustota = 1,56 g/cm3 [22] => | rozpustnost = 1 200 g/l [23] => }} [24] => '''Glukóza''' (v chemickém názvosloví sacharidů '''glukosa''') (z [[řečtina|řec.]] ''γλυκύς'', tj. ''glykys'', česky ''sladký'' nebo ''γλευκος'', ''gleukos'', česky ''mošt, sladké víno''), v běžné řeči označovaná jako '''hroznový cukr''' nebo '''krevní cukr''', je jedním z [[monosacharidy|monosacharidů]] ze skupiny [[aldózy|aldo]][[hexózy|hexóz]]. V chemických vzorcích [[oligosacharidy|oligosacharidů]] a [[polysacharidy|polysacharidů]] se značí symbolem '''Glc'''. V čistém stavu je glukosa bílá [[krystal]]ická látka sladké chuti. V přírodě běžná [[konformace]] glukózy je D-glukóza, která stáčí [[polarizace (elektrodynamika)|polarizované světlo]] doprava, odtud pochází její staré označení '''dextróza''', které se doposud běžně používá v lékařské literatuře. [25] => [26] => == Výroba == [27] => D-Glukóza se může připravit [[krystalizace|krystalizací]] z rostlinných šťáv, zejména z hroznů [[Réva vinná|vinné révy]], ale hlavní metodou její výroby je kyselá nebo [[enzym]]atická [[hydrolýza]] rostlinného [[škrob]]u, v [[Česko|Česku]] především [[lilek brambor|bramborového]]. [28] => [29] => == Chemické vlastnosti == [30] => Glukóza existuje ve dvou [[chiralita|enantiomerech]], a to jako '''D-glukóza''' (vyskytující se v přírodě), nazývaná též '''dextróza''', a její zrcadlový obraz, '''L-glukóza'''. Svými chemickými a fyzikálními vlastnostmi se neliší, s výjimkou toho, že jejich vodný roztok stáčí rovinu polarizovaného světla opačným směrem. V živých organismech jsou však nezaměnitelné, protože L-glukóza nemůže být fosforylována [[hexokináza|hexokinázou]] a nemůže tedy vstoupit do [[Metabolismus|metabolismu]] cukrů. Některé [[bakterie]] ovšem mají enzymy schopné L-glukózu zpracovat.{{Citace periodika | příjmení = Sasajima | jméno = Ken-Ichi | titul = Oxidation of l-glucose by a Pseudomonad | periodikum = Biochimica et Biophysica Acta (BBA) - Enzymology | ročník = 571 | číslo = 1 | datum = 1979-11-01 | strany = 120–126 | doi = 10.1016/0005-2744(79)90232-8 | spoluautoři=Sinskey, Anthony J.}} L-Glukóza chutná stejně jako D-glukóza a byla navržena jako umělé sladidlo, kvůli vysokým nákladům na výrobu ovšem nebyla rozšířená.{{citation | title = A Natural Way to Stay Sweet | url = http://www.sti.nasa.gov/tto/Spinoff2004/ch_4.html | publisher = NASA | accessdate = 2013-06-15 | titul = Archivovaná kopie | datum přístupu = 2013-06-15 | url archivu = https://web.archive.org/web/20050106065408/http://www.sti.nasa.gov/tto/Spinoff2004/ch_4.html | datum archivace = 2005-01-06 | nedostupné = ano }}. [31] => [32] => Vzhledem k přítomnosti [[aldehydy|aldehydické]] skupiny patří glukóza k redukujícím sacharidům, takže například redukuje soli [[oxidační číslo|dvojmocné]] [[měď|mědi]] na jednomocné, což se v minulosti užívalo ke kvalitativnímu i kvantitativnímu stanovení cukru v roztoku (například v moči). Přitom se aldehydická skupina D-glukózy se mění na karboxylovou a vzniká [[kyselina glukonová|kyselina D-glukonová]]. Při použití silnějších [[oxidační činidlo|oxidačních činidel]], jako například [[kyselina dusičná|kyseliny dusičné]], se oxiduje rovněž primární alkoholická skupina na opačném konci [[Molekula|molekuly]] též na karboxylovou skupinu za vzniku [[kyselina glukarová|kyseliny D-glukarové]]. Zoxiduje-li se pouze primární alkoholická skupina na posledním uhlíku (s lokačním číslem 6), vzniká [[kyselina glukuronová|kyselina D-glukuronová]]. [33] => [34] => [[Redoxní reakce|Redukcí]] glukosy, například [[hydrogenace|hydrogenací]] vodíkem za přítomnosti [[katalyzátor]]ů, se naopak redukuje aldehydická skupina na primární alkoholickou skupinu a vzniká D-glucitol, známější pod názvem [[sorbitol]] (sorbit), používaný jako umělé sladidlo pro diabetiky. [35] => [36] => V roztoku přechází glukóza do cyklické [[poloacetal]]ové formy s šestičlenným kruhem ([[pyranosa|pyranóza]]), která v rovnovážném stavu za laboratorní teploty 20 °C obsahuje dva [[anomer]]y, lišící se orientací hemiacetalového [[hydroxyl]]u: 36 % α-glukopyranózy a 64 % β-glukopyranózy. [37] => [38] => [[Soubor:Anomerizace glukosa.PNG|600px|Anomerizace glukózy]] [39] => [40] => Tyto anomery jsou v dynamické rovnováze a procesem [[mutarotace]] (viz předchozí reakční schema) přecházejí s poločasem řádu hodin jeden v druhý. V obou případech prostorové uspořádání šestičlenného [[heterocyklické sloučeniny|heterocyklu]] odpovídá židličkové [[konformace|konformaci]] (Z-forma). Čisté anomery v pevné fázi lze získat krystalizaci za určitých podmínek. Při krystalizaci z [[methanol]]u se vytvářejí krystaly α-D-glukopyranózy, zatímco při krystalizaci z [[kyselina octová|kyseliny octové]] krystaly β-D-glukopyranózy. Při krystalizaci z vodného roztoku obvykle vzniká mono[[hydrát]] D-glukózy. [41] => V zelených rostlinách vzniká procesem [[fotosyntéza|fotosyntézy]] z [[oxid uhličitý|oxidu uhličitého]] a [[voda|vody]] za přítomnosti [[chlorofyl]]u a dodávky energie ve formě světelných kvant podle sumární rovnice [42] => [43] => : 6 CO2 + 12 H2O + ''hν'' → C6H12O6 + 6 O2 + 6 H2O, [44] => [45] => přičemž vzniká [[kyslík]]. Přesně opačným procesem je proces, kterým organismy rostlin a živočichů odbourávají („spalují“) D-glukózu na původní látky a získávají tak potřebnou energii. [46] => [47] => Obecně o chemických vlastnostech a reakcích viz též heslo [[aldózy|aldóza]]. [48] => [49] => == Výskyt v přírodě == [50] => Čistá D-glukóza se nachází v rostlinách jako jeden z produktů [[fotosyntéza|fotosyntézy]] a představuje pro rostliny zásobu energie. Hromadí se především v plodech. Kromě toho je podjednotkou řady přírodních [[oligosacharidy|oligosacharidů]], např. [[maltóza|maltózy]], [[sacharóza|sacharózy]], [[laktóza|laktózy]] aj. a [[polysacharidy|polysacharidů]], např. [[škrob]]u nebo [[glykogen]]u. Obecně se tyto glukózové [[sacharidy]] nazývají [[glukan]]y. Je také součástí mnoha [[glykosidy|heteroglykosidů]], vyskytujících se v rostlinách. [51] => [52] => Je také přítomna v [[krev|krvi]] [[Živočichové|živočichů]], i v některých živočišných produktech, zejména v [[med]]u. Člověk s cukrovkou má více glukózy v moči. [53] => [54] => == Fyziologický význam == [55] => D-Glukóza je nezbytná pro fungování lidského těla; je základním a nejrychlejším zdrojem energie pro všechny tělesné tkáně. Pro některé lidské buňky, zejména pro [[červená krvinka|červené krvinky]], je glukóza jediným zdrojem energie, bez kterého se neobejdou. Tyto tkáně spotřebují za 24 hodin přibližně 150 g glukózy. Je-li příjem v potravě nižší nebo nerovnoměrný, chybějící glukózu získává organizmus štěpením zásobního [[glykogen]]u procesem [[glykogenolýza|glykogenolýzy]]. Při poklesu hladiny glukózy se ze žláz s vnitřní sekrecí (z [[slinivka břišní|pankreatu]] a [[nadledvina|nadledvin]]) začnou uvolňovat kontraregulační hormony ([[glukagon]] a [[adrenalin]]), které mobilizují její tvorbu. Glykogen je uložen především v [[játra|játrech]] a také ve svalstvu v množství od 150 do 400 g, podle situace, ve které se organizmus nalézá. V případě, že jsou zásoby glykogenu vyčerpány, vytváří si organizmus nezbytné množství glukózy přeměnou tělesného tuku pomocí [[glukoneogeneze]]. Při stresu a při delším hladovění se jako zdroj pro tvorbu glukózy využívá také bílkovin ze svalů i za cenu oslabování jejich funkce. [56] => [57] => * Využitelná energie na 100 g glukózy je 1670 kJ. [58] => * Koncentrace (hladina) D-glukózy v krvi se nazývá [[glykemie]]. [59] => * Z biochemického hlediska je aktivní formou D-glukózy [[glukóza-6-fosfát]], vznikající z ní působením [[adenosintrifosfát|adenosintrifosfátu (ATP)]]. [60] => [61] => == Použití == [62] => [[Soubor:G5% 500ml yellow background.jpg|náhled|5% roztok glukózy k nitrožilnímu podání]] [63] => Kromě již zmíněného použití v lékařství je surovinou pro fermentační výrobu [[ethanol]]u a alkoholických nápojů ([[pivo]], [[víno]] atp.) [[alkoholové kvašení|alkoholovým kvašením]] působením [[kvasinky|kvasinek]] [[rod (biologie)|rodu]] ''Saccharomyces''. Působením jiných [[Mikroorganismus|mikroorganismů]] lze vyrábět i jiné důležité [[Organická sloučenina|organické sloučeniny]], jako [[butanol|butan-1-ol]] , [[glycerol]], [[aceton]], [[kyselina mléčná|kyselinu mléčnou]], [[kyselina citronová|kyselinu citronovou]] aj. [64] => [65] => [[Enzym]]aticky se z ní vyrábí mnohem sladší monosacharid [[fruktóza]], která se používá v potravinářském průmyslu. [66] => [67] => Využívá se také jako umělá výživa (kapačky). [68] => [69] => == Odkazy == [70] => [71] => === Reference === [72] => [73] => [74] => === Související články === [75] => * [[Glykemický index]] [76] => [77] => === Externí odkazy === [78] => * {{commonscat}} [79] => * {{Wikislovník|heslo=glukóza}} [80] => * {{Otto|Glukosa}} [81] => [82] => {{Sacharidy}} [83] => {{Autoritní data}} [84] => {{Portály|Chemie}} [85] => [86] => [[Kategorie:Sladidla]] [87] => [[Kategorie:Aldohexózy]] [88] => [[Kategorie:Základní a speciální esenciální léčiva dle WHO]] [89] => [[Kategorie:Pyranózy]] [] => )
good wiki

Glukóza

Glukóza (v chemickém názvosloví sacharidů glukosa) (z řec. γλυκύς, tj.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'konformace','aldózy','polysacharidy','glykogen','škrob','fotosyntéza','oligosacharidy','sorbitol','glukagon','Soubor:G5% 500ml yellow background.jpg','sacharidy','lilek brambor'

Aldózy

Fotosyntéza

Fotosyntéza je biochemický proces, který se odehrává ve světelných organismech, především v rostlinách, v řasách a v některých bakteriích.

Glukagon

Glukagon je hormon, který je produkován ve slinivce břišní.

Glykogen

Konformace

Oligosacharidy

Polysacharidy

Sacharidy

Sacharidy jsou organické sloučeniny obsahující v molekule oxid uhličitý (CO2) a vodík (H2), a to ve stechiometrickém poměru 1:2:1.

Škrob

Sorbitol