Array ( [0] => 15488822 [id] => 15488822 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Glykogen [uri] => Glykogen [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Neověřeno}} [1] => {{Infobox - chemická sloučenina [2] => | název = Glykogen [3] => | obrázek = Glycogen structure.svg [4] => | velikost obrázku = 250px [5] => | popisek = Granule glykogenu, v centru je protein, na nějž jsou vlákna glykogenu navázána [6] => | systematický název = [7] => | anglický název = Glycogen [8] => | německý název = Glykogen [9] => | sumární vzorec = [C6H10O5]n [10] => | číslo CAS = 9005-79-2 [11] => | molární hmotnost = 1 až 15 milionů g/mol [12] => }} [13] => '''Glykogen''' neboli tzv. „živočišný [[škrob]]“ je zásobní [[Polysacharidy|polysacharid]] v těle [[Živočichové|živočichů]]. Slouží jako pohotový, ale rychle vyčerpatelný zdroj [[Glukóza|glukózy]], jejímž odbouráním získává organismus energii. [14] => [15] => == Struktura == [16] => Glykogen je vysoce větvený [[polymer]] tvořený [[glukóza]]mi ([[polyglukan]]), jež jsou navzájem pospojované. Jedna molekula glykogenu se skládá z mnoha molekul glukózy (až 120 000 molekul glukózy), které jsou spojené navzájem α(1,4)–[[glykosidová vazba|glykosidovými vazbami]]. Vždy po 8–12 jednotkách se však ještě nachází větvení pomocí vazby α(1,6)–glykosidické. Výsledkem je bohaté větvení molekul glykogenu. [17] => [18] => Molekula glykogenu obsahuje 2 000 až 60 000 jednotek glukózy. [19] => [20] => == Výskyt == [21] => Glykogen je často uložen ve formě [[granule|granulí]] v [[cytoplazma|cytoplazmě]] některých buněk vyšších živočichů, zejména v buňkách [[játra|jater]] (lidské jaterní buňky obsahují v sušině 18–20 % glykogenu) a [[sval]]ů (svalové buňky asi 0,5–1 %), ale též u [[houby|hub]] a [[Kvasinky|kvasinek]]. Jaterní glykogen udržuje stabilní hladinu krevního cukru zvláště při hladovění. Jaterní glykogen je snadno mobilizovatelný, stačí 12 až 20 hodin hladovění, aby obsah klesl prakticky na nulu, ale při příjmu potravy se rychle obnoví původní situace. Svalový glykogen je užitečný pro práci svalu, ale nepoklesne na nulu ani po dlouhé namáhavé práci, ba ani při smrti hladem. Svalový glykogen je okamžitě využitelný ke svalové práci jako bezprostřední zdroj energie. Jeho zásoba ve svalech je vyčerpána po 30–90 minutách cvičení v závislosti na intenzitě cvičení. [22] => [23] => Průměrný člověk má v zásobě cca 250–400 g glykogenu (1/3 v játrech, 2/3 ve svalech). Sportovci mohou dosáhnout zásoby glykogenu až 800 g. Velký vliv na velikosti glykogenových zásob má strava (hlavně strava obsahující [[sacharidy]]). [24] => [25] => Jestliže jsou zásoby glykogenu nízké nebo zcela vyčerpané, jsou jako nový zdroj energie použity [[bílkovina|bílkoviny]] (proteiny) a [[lipidy]] (tuky). [26] => [27] => == Metabolismus == [28] => Při poklesu koncentrace glukózy v krvi se jaterní glykogen štěpí na [[glukóza|glukózu]] ([[glukóza-1-fosfát]] → [[glukóza-6-fosfát]]) pomocí procesu [[glykogenolýza|glykogenolýzy]] – vzniklá glukóza je pak uvolňována do krve. Svalový glykogen se štěpí jen pro potřeby daného svalu a vzniklá glukóza se do krve nedostává, ale je metabolizována jako zdroj energie pro svalovou práci. Tělo je samozřejmě schopné naopak glykogen vyrábět (z glukózy), a to v prvním kroku aktivací pomocí [[UDP-glukóza difosforyláza|UDP-glukóza difosforylázy]] na [[UDP-glukóza|UDP-glukózu]], načež [[glykogensyntáza]] [[katalyzáttor|katalyzuje]] vlastní kondenzaci těchto aktivovaných monomerů na glykogen. [29] => [30] => Rychlosti syntézy glykogenu ([[glykogeneze]]) a jeho odbourávání (glykogenolýza) jsou řízeny hormony [[Inzulin|inzulínem]], [[adrenalin]]em a [[glukagon]]em. [31] => [32] => == Literatura == [33] => * Biochemie pro studující medicíny. Ledvina Miroslav a kol. Karolinum 2020, ISBN 9788024647470 [34] => * Lékařská chemie II. Bioorganická chemie. Jiří Dostál a kol. 1. dotisk 3. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2012, ISBN 978-80-210-5538-4. dostupné na https://is.muni.cz/el/med/podzim2013/BLLC0111p/um/Lekarska_chemie_II_2011.pdf [35] => [36] => == Externí odkazy == [37] => * {{Commonscat}} [38] => [39] => {{Pahýl}} [40] => {{Sacharidy}} [41] => {{Autoritní data}} [42] => [43] => [[Kategorie:Polysacharidy]] [] => )
good wiki

Glykogen

Glykogen neboli tzv. „živočišný škrob“ je zásobní polysacharid v těle živočichů.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'glukóza','škrob','glukagon','Inzulin','katalyzáttor','UDP-glukóza','glykogenolýza','glukóza-1-fosfát','Polysacharidy','Živočichové','Glukóza','polymer'

Glukagon

Glukagon je hormon, který je produkován ve slinivce břišní.

Glukóza

Glykogenolýza

Inzulin

Inzulin je hormon, který produkuje pankreas a je klíčovým regulátorem hladiny cukru v krvi.

Polymer

Polysacharidy

Škrob

Živočichové

Živočichové jsou velkou skupinou organismů, které se vyznačují schopností pohybu, různými typy výživy a často také vnitřním tělesným schématem.