Array ( [0] => 14843047 [id] => 14843047 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Halel [uri] => Halel [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Judaismus}} [1] => '''Halel''' ({{Vjazyce2|he|הלל}}, „chvála“) je [[judaismus|židovská]] [[modlitba#Židovství|modlitba]], spočívající v předčítání [[žalm]]ů [[Žalm 113|113]]–[[Žalm 118|118]], jejichž obsahem je chvála a díkůvzdání. Tyto žalmy jsou jako jeden celek součástí [[šacharit|ranní modlitby]] o [[židovské svátky|židovských svátcích]] a jiných významných dnech. Při těchto příležitostech bývá recitován nebo zpíván nahlas bezprostředně po ranní [[amida|amidě]];{{Citace monografie|jméno=Jiří|příjmení=Blažek|odkaz na autora=Jiří Blažek|titul=Sidur Zichron David Jisra’el|místo=Praha|rok=2021|vydavatel=Jiří Blažek|isbn=978-80-906510-7-4|stránky=388-393}} krom toho je součástí večerní modlitby v první noc svátku [[Pesach]] (s výjimkou litevského a německého ritu) a [[seder]]ové liturgie, kde je výjimečně rozdělen do dvou částí, kdy první část Halelu je recitována ke konci sederové části označované jako Magid (Příběh) a druhá jeho část je recitována na začátku sederové části označované jako Halel – součástí této sederové části je však i recitace tzv. [[Žalm 136|velkého Halelu]] a dalších modliteb.{{Citace monografie|jméno=Efraim Karol|příjmení=Sidon|odkaz na autora=Karol Sidon|titul=Nová pražská pesachová Hagada|místo=Praha|rok=1996|vydavatel=Sefer|isbn=80-85924-08-0|stránky=60-63, 82-105}} [2] => [3] => == Tři poutní svátky == [4] => Halel patří především ke třem poutním svátkům, [[Pesach]]u, [[Šavu'ot]] a [[Sukot]] (včetně [[Šmini aceret]] a [[Simchat Tóra]]), hlavním svátkům zmíněným v [[Tóra|Tóře]], a to jak v den, který má pravidla plného svátku, tak i ve svátečním mezidobí ([[chol ha-mo'ed]]). Většinou se čte úplný halel, výjimkou je posledních šest dní Pesachu, kdy se čte tzv. poloviční halel. Důvodem je to, že pesachové události způsobily zničení [[Egypt]]a. Naproti tomu se v první den pesachu čte plný halel nejen při ranní modlitbě, ale i při večerní modlitbě v předvečer svátku. Je to jediný případ, kdy se halel čte v noci a tomuto halelu je přikládána zvláštní důležitost. Znovu se pak halel rozšířený o další chvalozpěvy čte v rámci [[seder]]ové večeře. [5] => [6] => == Vysoké svátky == [7] => Na [[Vysoké svátky]] ([[Roš ha-šana]] a [[Jom kipur]]) se halel nečte, jelikož [[Talmud]] uvádí: „Copak se sluší, aby Král seděl na svém Trůně soudu, s Knihou života a Knihou smrti otevřenými před sebou, a lidé aby mu zpívali radostné chvály?“Arachin 10b [8] => [9] => == Roš chodeš == [10] => Na novoluní ([[Roš chodeš]]) je recitován poloviční halel; je-li novoluní dvoudenní, recituje se v oba dny. Tento zvyk byl zaveden až v mnohem pozdější době než u hlavních svátků. Novoluní měsíce [[tevet]] připadá vždy na Chanuku, a čte se proto plný halel. [11] => [12] => == Menší svátky == [13] => Na [[Chanuka|Chanuku]] se recituje plný halel po celých osm dnů trvání svátku. [14] => [15] => Oproti tomu na [[Purim]] se halel nečte vůbec, ačkoli i zde došlo k zázračnému zachránění Židů před záhubou. Uvádí se pro to tyto důvody: [16] => * Zázrak se nestal v [[Země izraelská|Zemi Izrael]] a pro menší svátky platí, že jen ty, které jsou vázány na Zemi Izrael zaslouží připomínat čtením halelu. [17] => * Ačkoli purimovým zázrakem byli Židé zachráněni před záhubou, zůstali nadále v područí [[Perská říše|Perské říše]], zatímco [[Makabejské povstání]] připomínané o Chanuce vedlo k nastolení nezávislosti Židů na [[Seleukovci|seleukovských]] králích. [18] => * Čtení Megily (knihy [[Kniha Ester|Ester]]) nahrazuje čtení halelu. [19] => [20] => Některé skupiny Židů, zejména ty, které se ztotožňují s náboženským sionismem, čtou halel také na [[Den nezávislosti Izraele]] a [[Den Jeruzaléma]] na připomínku boží pomoci, díky které [[Stát Izrael]] uhájil svoji existenci ve [[První arabsko-izraelská válka|válce za nezávislost]] a [[Šestidenní válka|šestidenní válce]] [21] => [22] => == Varianty == [23] => Halel má dvě varianty: plný halel nebo poloviční (přesněji: zkrácený) halel. [24] => [25] => V plném halelu ({{Vjazyce2|he|הלל שלם}} ''halel šalem'') se čte šest žalmů, které tvoří jeho první část (Žalmy 113–118), v celém rozsahu. Tato varianta halelu se čte na Sukot, Šmini aceret a Simchat Tora, na Šavuot, na první (a mimo Izrael i na druhý) den Pesachu a po celou dobu Chanuky. [26] => [27] => Na začátku i na konci plného halelu se říká příslušné požehnání. [[Aškenazim|aškenázská]] varianta požehnání končí „…ve-civanu likro et ha-halel“ („…a přikázal jsi nám číst halel“), [[Sfaradim|sefardská]] varianta má místo toho „…ve-civanu ligmor et ha-halel“ („…a přikázal jsi nám dokončit halel“). [28] => [29] => V polovičním halelu ({{Vjazyce2|he|חצי הלל}} ''chaci halel'') se vypouští prvních 11 veršů Žalmu 115 a prvních 11 veršů Žalmu 116. Čte se na Roš chodeš a v posledních 6 dnech Pesachu. [30] => [31] => [[Maimonides]] uvádí, že recitace halelu na Roš chodeš není micva, ale pouhý [[minhag]], a proto se nepřísluší říkat před ním ani po něm požehnání.[[Mišne Tora]], Hilchot Chanuka 3:7 Autority směrodatné pro aškenázskou praxi souhlasí, že se jedná o minhag, přesto však povolují pronést požehnání, tak jak se pronáší i při praktikování jiných minhagů.[[Orach chajim]], [[Moše Isserles|Rama]] 422:2; [[Mišna brura]] 422:15; Ša'ar ha-cijun 422:13 uvádí příklad podobného minhagu: ženy potřásající [[lulav]]em na svátek [[Sukot]], kterým je rovněž dovoleno požehnat. [32] => [33] => == Odkazy == [34] => [35] => === Reference === [36] => {{Překlad|en|Hallel|326581034}} [37] => [38] => [39] => === Literatura === [40] => * {{Citace monografie [41] => | příjmení = Newman [42] => | jméno = Ja'akov [43] => | příjmení2 = Sivan [44] => | jméno2 = Gavri'el [45] => | překladatelé = Gita a Dušan Zbavitelovi [46] => | rok = 1992 [47] => | titul = Judaismus od A do Z [48] => | vydavatel = Sefer [49] => | místo = Praha [50] => | edice = Judaica [51] => | svazek edice = 1 [52] => | isbn = 80-900895-3-4 [53] => | počet stran = 285 [54] => }} [55] => [56] => === Související články === [57] => * [[Seznam židovských modliteb a požehnání]] [58] => [59] => {{Pesach}} [60] => {{Sukot}} [61] => {{Chanuka}} [62] => {{Autoritní data}} [63] => [64] => {{Portály|Hebraistika}} [65] => [66] => [[Kategorie:Židovské modlitby]] [67] => [[Kategorie:Židovské zákony a rituály]] [68] => [[Kategorie:Židovské svátky]] [69] => [[Kategorie:Hebrejská slova a fráze]] [] => )
good wiki

Halel

Halel ( „chvála“) je židovská modlitba, spočívající v předčítání žalmů 113-118, jejichž obsahem je chvála a díkůvzdání. Tyto žalmy jsou jako jeden celek součástí ranní modlitby o židovských svátcích a jiných významných dnech.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Pesach','seder','Šavu\'ot','Sukot','Šmini aceret','Simchat Tóra','Tóra','Egypt','Žalm 136','Roš ha-šana','tevet','Talmud'

Egypt

Pesach

Šavu'ot

Seder

Sukot

Talmud

Tevet

Tóra