Array ( [0] => 15483193 [id] => 15483193 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Halit [uri] => Halit [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Halit, běžně nazývaný také kamenná sůl, je minerál, který se vyznačuje svým pozitivním přínosem pro životní prostředí a mnohostranným využitím. Jeho chemický vzorec je NaCl, což značí, že se skládá z prvků sodíku a chlóru. Tento minerál se formuje převážně v sedimentárních prostředích, často v suchých oblastech a na místech s vysokým odpařováním vody. Halit se těží z přírodních zdrojů, a to buď v podobě pevného minerálu, nebo jako součást solných jezer a mořských vod. Jeho význam sahá daleko za oblast kulinářství, kde je nepostradatelnou přísadou v potravinách, protože nejenže zlepšuje chuť pokrmů, ale také přispívá k výživovým hodnotám tím, že dodává potřebné minerály. Díky svým dezinfekčním vlastnostem se halit také využívá v medicíně a při výrobě různých chemikálií. Jeho ekologická stopa je minimální, jelikož lze tento minerál obnovovat a využívat udržitelným způsobem. V posledních letech se navíc zvyšuje zájem o jeho aplikace v průmyslu i vědě, což svědčí o jeho důležitosti a schopnosti adaptace na moderní potřeby společnosti. Halit tak představuje ukázkový příklad minerálu, který jde ruku v ruce s udržitelností a zdravým životním stylem, přičemž jeho široké možnosti využití napomáhají rozvoji mnoha odvětví a zkvalitňování našich životů. [oai_cs_optimisticky] => Halit, běžně nazývaný také kamenná sůl, je minerál, který se vyznačuje svým pozitivním přínosem pro životní prostředí a mnohostranným využitím. Jeho chemický vzorec je NaCl, což značí, že se skládá z prvků sodíku a chlóru. Tento minerál se formuje převážně v sedimentárních prostředích, často v suchých oblastech a na místech s vysokým odpařováním vody. Halit se těží z přírodních zdrojů, a to buď v podobě pevného minerálu, nebo jako součást solných jezer a mořských vod. Jeho význam sahá daleko za oblast kulinářství, kde je nepostradatelnou přísadou v potravinách, protože nejenže zlepšuje chuť pokrmů, ale také přispívá k výživovým hodnotám tím, že dodává potřebné minerály. Díky svým dezinfekčním vlastnostem se halit také využívá v medicíně a při výrobě různých chemikálií. Jeho ekologická stopa je minimální, jelikož lze tento minerál obnovovat a využívat udržitelným způsobem. V posledních letech se navíc zvyšuje zájem o jeho aplikace v průmyslu i vědě, což svědčí o jeho důležitosti a schopnosti adaptace na moderní potřeby společnosti. Halit tak představuje ukázkový příklad minerálu, který jde ruku v ruce s udržitelností a zdravým životním stylem, přičemž jeho široké možnosti využití napomáhají rozvoji mnoha odvětví a zkvalitňování našich životů. ) Array ( [0] => {{Infobox - minerál [1] => | název = Halit (kamenná sůl) [2] => | obrázek = Selpologne.jpg [3] => | popisek = Různě zabarvený halit [4] => | kategorie = Minerál [5] => | vzorec = NaCl [6] => | barva = bílá, našedlá, narůžovělá,
namodralá, fialová aj. [7] => | vzhled = krystaly, zrnité agregáty,
krápníky, povlaky [8] => | soustava = krychlová [9] => | tvrdost = 2 [10] => | lesk = skelný, mastný [11] => | štěpnost = dokonalá [12] => | index lomu = [13] => | vryp = bílý [14] => | hustota = 2,1–2,2 [15] => | rozpustnost = ve vodě [16] => | ostatní = vodný roztok je
elektricky vodivý [17] => }} [18] => '''Halit''' ([[Ernst Friedrich Glocker|Glocker]], [[1847]]), chemický vzorec [[Chlorid sodný|NaCl]], je [[minerál]] krystalizující v krychlové (kubické) [[Krystalografická soustava|soustavě]]. Název je složený z řeckých slov ''halos'' – slaný a ''lithos'' – kámen. Český název halitu je '''sůl kamenná'''. [19] => [20] => == Původ == [21] => Průmyslově významná ložiska halitu vznikala v teplých oblastech vysrážením z mořské vody v zátokách, které byly od otevřeného moře odděleny hrází nebo byly s ním spojeny úzkým průlivem. Tak vznikly laguny, které postupně vysychaly. Jak stoupala koncentrace rozpuštěných látek ve vodě docházelo postupně k jejich vysrážení. Nejdříve uhličitany ([[vápenec]], [[dolomit]]), pak sírany ([[sádrovec]]) a nakonec halogenidy (halit, [[sylvín]], [[carnallit]]). V současnosti vzniká vysrážením v solných jezerech nebo z mořské vody, krystalizuje ze sopečných plynů, vykvétá na půdách v aridních (suchých) oblastech. [22] => [23] => == Morfologie == [24] => Nejčastěji se vyskytuje v podobě zrnitých nebo vláknitých agregátů, často tvoří krystaly ve tvaru krychle. Může být i celistvého vzhledu. [25] => [26] => == Vlastnosti == [27] => * '''Fyzikální vlastnosti:''' Lze rýpat nehtem (má tvrdost 2), hustota 2,1–2,2 g/cm³, dokonale štěpný podle krychle, křehký. Při dlouhodobém působení tlaku plastický. [28] => * '''Optické vlastnosti:''' Barva: čirý, bílá (od vzduchových bublinek), červená (od rozptýleného [[hematit]]u), šedá ([[jíl]]ové částice), žlutá a modrá (od rozptýleného kovového [[sodík]]u) aj. Průhledný až průsvitný, vryp je bílý, lesk skelný až mastný. [29] => * '''Chemické vlastnosti:''' Složení: [[sodík|Na]] 39,34 %, [[Chlor|Cl]] 60,66 %, příměsi [[Jod|I]], [[Brom|Br]]. Rozpouští se ve vodě, vzniklý [[roztok]], '''solanka''', je elektricky vodivý. Hygroskopický (pohlcuje vzdušnou vlhkost). Plamen barví intenzivně žlutě. [30] => * '''Jiné vlastnosti:''' Slaná chuť. [31] => [32] => == Získávání == [33] => [[Soubor:Hallstatt Salt mine Halit 2.jpg|vlevo|300px|náhled|Krystaly halitu v rakouském solném dole u Hallstattu]] [34] => Existují tři způsoby těžby soli. [35] => # '''Hornická těžba:''' pomocí těžkých těžebních mechanizmů se ve vrstvě halitu razí štoly a těžební komory, které mají výšku 30–50 m. Pásovým dopravníkem nebo automobily se sůl odváží na povrch a dále zpracovává. Tento způsob těžby je finančně nejnákladnější. Posledním činným solným dolem tohoto druhu v Polsku je Kłodawa. [36] => # '''Louhování:''' do podzemního ložiska se vrtem přivede voda. Sůl se v ní rozpustí a vzniklý roztok, [[solanka]], který obsahuje přibližně 310 g soli v jednom litru, se čerpá na povrch. Po odpaření vody dojde ke krystalizaci a následnému zpracování. Dutiny vzniklé těžbou se následně používají jako úložiště uhlovodíků (např. zemního plynu). [37] => # '''Odpařováním mořské vody:''' technologie použitelná v teplých oblastech, kdy se mořská voda (obsahuje v jednom litru přibližně 35 g halitu) nechává odpařit v mělkých nádržích. Takto získaná surovina obsahuje 80% halitu a je třeba ji chemicky vyčistit od nežádoucích příměsí. [38] => [39] => == Využití == [40] => Jedná se o životně důležitý minerál, který je potřebný pro životní funkce většiny organizmů. Dospělý člověk zkonzumuje za rok 7,5 kg soli. Na světě se vyrobí 220 milionů tun soli ročně, z toho v Evropě 45 milionů tun. Sůl kamenná je důležitá surovina pro potravinářský a chemický průmysl. V potravinářství se kromě běžné úpravy potravin používá při konzervaci masa pomocí solení. V chemickém průmyslu je halit důležitý pro výrobu [[sodík]]u, [[Hydrogenuhličitan sodný|jedlé sody]], [[Chlor|chlóru]], [[kyselina chlorovodíková|kyseliny solné]] a mnoho dalších látek. Jeho další využití je například v mydlovarnictví, sklářství, metalurgii a v papírenském průmyslu, či při výrobě barev. Využití je tedy obrovské a jedná se o strategickou, ale dostupnou surovinu. [41] => [42] => == Naleziště == [43] => * [[Slovensko]] - [[Solivar]] u [[Prešov]]a [44] => * [[Polsko]] ([[Wieliczka]]) - solná katedrála v solném dole a památka [[UNESCO]]. [45] => * [[Rakousko]] ([[Alpy]] - [[Hallstatt]] u [[Salcburk]]u) [46] => * [[Německo]] [47] => [48] => == Obchod se solí == [49] => Od doby, kdy lidé přešli z lovu na [[zemědělství]] a masitou potravu, bohatou na sůl, nahradili obilím, začaly být bílé krystalky velice žádané. České země byly vždy závislé na dovozu soli, která se v minulosti dopravovala po solných stezkách - do severních Čech sůl [[Sasko|saská]], na jih pak [[Alpy|alpská]]. Ta se dopravovala po [[Zlatá stezka|Zlaté stezce]] přes [[Šumava|Šumavu]] a na nejobyčejnějším z minerálů zbohatly zejména města [[Pasov]] a [[Prachatice]], přes něž solné karavany procházely. V [[16. století]] prošlo Prachaticemi, označovanými za solný sklad Čech, až 220 tun soli týdně. [50] => Ve [[středověk]]u se používala sůl jako [[Konzervace (potraviny)|konzervační]] prostředek, takže obchodníci s touto komoditou byli velmi zámožní. Trh prostřednictvím vysokých daní ovládali panovníci, na obchodu se solí zbohatly [[Benátky]], [[Janov (Itálie)|Janov]] a [[Řím]]. [51] => [52] => == Související články == [53] => * [[Hydrohalit]] [54] => * [[Kala namak]] [55] => * [[Chlorid sodný]] [56] => * [[Seznam minerálů]] [57] => [58] => == Literatura == [59] => * {{Citace monografie | příjmení = Gabriel | jméno = František | odkaz na autora = František Gabriel | titul = Obchod se solí v Čechách v době od 17. do počátku 19. století | místo = Praha | vydavatel = Academia | rok = 1967 | počet stran = 76}} [60] => [61] => == Externí odkazy == [62] => * {{Commonscat|Halite}} [63] => * {{Wikislovník|heslo=halit}} [64] => * [http://www.mindat.org/min-1804.html Halit na webu mindat.org (anglicky)] [65] => * [http://webmineral.com/data/Halite.shtml Halit na webu Webmineral (anglicky)] [66] => * [http://www.mineralienatlas.de/lexikon/index.php/Halit Halit v Atlasu minerálů (německy)] [67] => * [http://www.solsan.cz/inshop/scripts/shop.aspx?action=ViewTemplate&Path=osoliCS Zajímavosti o soli na firemních stránkách] [68] => * [http://www.solne-jeskyne.info Solné jeskyně - katalog] [69] => {{Autoritní data}} [70] => [71] => [[Kategorie:Minerály]] [72] => [[Kategorie:Minerály 3. třídy]] [73] => [[Kategorie:Chloridy (minerály)]] [74] => [[Kategorie:Minerály krystalizující krychlově]] [75] => [[Kategorie:Chlorid sodný]] [] => )
good wiki

Halit

Halit (Glocker, 1847), chemický vzorec NaCl, je minerál krystalizující v krychlové (kubické) soustavě. Název je složený z řeckých slov halos - slaný a lithos - kámen.

More about us

About

Jeho chemický vzorec je NaCl, což značí, že se skládá z prvků sodíku a chlóru. Tento minerál se formuje převážně v sedimentárních prostředích, často v suchých oblastech a na místech s vysokým odpařováním vody. Halit se těží z přírodních zdrojů, a to buď v podobě pevného minerálu, nebo jako součást solných jezer a mořských vod. Jeho význam sahá daleko za oblast kulinářství, kde je nepostradatelnou přísadou v potravinách, protože nejenže zlepšuje chuť pokrmů, ale také přispívá k výživovým hodnotám tím, že dodává potřebné minerály. Díky svým dezinfekčním vlastnostem se halit také využívá v medicíně a při výrobě různých chemikálií. Jeho ekologická stopa je minimální, jelikož lze tento minerál obnovovat a využívat udržitelným způsobem. V posledních letech se navíc zvyšuje zájem o jeho aplikace v průmyslu i vědě, což svědčí o jeho důležitosti a schopnosti adaptace na moderní potřeby společnosti. Halit tak představuje ukázkový příklad minerálu, který jde ruku v ruce s udržitelností a zdravým životním stylem, přičemž jeho široké možnosti využití napomáhají rozvoji mnoha odvětví a zkvalitňování našich životů.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'sodík','Chlorid sodný','Chlor','Alpy','carnallit','Seznam minerálů','středověk','Benátky','Šumava','Prachatice','roztok','kyselina chlorovodíková'

Alpy

Benátky

Chlor

Prachatice

Roztok

Roztok je obec v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji.

Sodík

Středověk

Šumava